(EU) 2016/1246Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1246 ze dne 28. července 2016, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz tyčí pro výztuž do betonu z oceli s vysokými únavovými parametry pocházejících z Čínské lidové republiky

Publikováno: Úř. věst. L 204, 29.7.2016, s. 70-91 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 28. července 2016 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 30. července 2016 Nabývá účinnosti: 30. července 2016
Platnost předpisu: Zrušen předpisem (ES) č. 1225/2009 Pozbývá platnosti: 30. července 2021
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/1246

ze dne 28. července 2016,

kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz tyčí pro výztuž do betonu z oceli s vysokými únavovými parametry pocházejících z Čínské lidové republiky

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 9 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

A.   POSTUP

1.   Prozatímní opatření

(1)

Evropská komise (dále jen „Komise“) dne 29. ledna 2016 uložila prozatímní antidumpingové clo na dovoz tyčí pro výztuž do betonu z oceli s vysokými únavovými parametry (dále jen „tyče pro výztuž“) pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“) prováděcím nařízením (EU) 2016/113 (dále jen „prozatímní nařízení“) (2).

(2)

Šetření bylo zahájeno dne 30. dubna 2015 (3) na základě podnětu, který podal dne 17. března 2015 Evropský ocelářský svaz (dále jen „EUROFER“ nebo „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 25 % celkové produkce tyčí pro výztuž v Unii. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu uvedeného výrobku a o podstatné újmě z něj vyplývající, což bylo považováno za dostačující pro zahájení šetření.

2.   Celní evidence dovozu

(3)

Nařízením (EU) 2015/2386 (4) uložila Komise celní evidenci dovozu tyčí pro výztuž do betonu z oceli s vysokými únavovými parametry pocházejících z ČLR, a to počínaje dnem 19. prosince 2015, na základě podnětu žadatele, který obsahoval dostatečné důkazy o splnění příslušných podmínek podle článku 10 základního nařízení.

3.   Následný postup

(4)

Po zveřejnění podstatných skutečností a důvodů, na jejichž základě bylo rozhodnuto o uložení prozatímního antidumpingového cla (dále jen „poskytnutí prozatímních informací“), se výrobci v Unii, čínští vyvážející výrobci, dovozci, uživatelé a svaz dovozců k těmto prozatímním zjištěním písemně vyjádřili. Stranám, které požádaly o slyšení, byla tato možnost poskytnuta.

(5)

Bylo uspořádáno slyšení s čínskými vyvážejícími výrobci a dovozci a uživateli v Unii, kteří nejsou ve spojení.

(6)

Komise zvážila ústní a písemné připomínky předložené zúčastněnými stranami a v případě potřeby předběžná zjištění náležitě upravila.

(7)

Jedna zúčastněná strana požádala o zásah úředníka pro slyšení, aby ověřil správnost údajů ze srovnatelné země, protože tyto údaje nebyly pro svou důvěrnou povahu zveřejněny v rámci poskytnutí prozatímních informací. Úředník pro slyšení ověřil údaje a nezjistil žádné chyby. Táž zúčastněná strana rovněž požadovala slyšení u úředníka pro slyšení, aby vyjádřila své pochybnosti o metodě výpočtu cel. Na závěr slyšení úředník pro slyšení prohlásil, že útvary Komise provedly šetření v souladu s přijatým a obvyklým postupem.

(8)

Žadatel uvedl, že cílový zisk v prozatímním nařízení nebyl správně stanoven a nebyl přiměřený pro odvětví tyčí pro výztuž. Zpochybnil metodu použitou pro stanovení tohoto zisku a požádal Komisi, aby tuto otázku prošetřila hlouběji. Výrobcům v Unii byly zaslány zvláštní dotazníky týkající se jejich historické úrovně ziskovosti před posuzovaným obdobím, tj. od roku 2005 do roku 2010. Odpovědi na dotazník zaslali všichni čtyři výrobci v Unii zařazení do vzorku, kteří současně předložili revidované výpočty nákladů a ziskovosti pro posuzované období.

(9)

Po celní evidenci dovozu měly zúčastněné strany lhůtu 20 dnů na předložení svých připomínek. Připomínky zaslali výrobci v Unii, čínští vyvážející výrobci, dovozci, uživatelé a jeden svaz dovozců.

(10)

Aby bylo možné zjistit, zda bylo zpětné uplatnění konečných cel oprávněné, byly dovozcům, kteří nejsou ve spojení, rozeslány dotazníky týkající se jejich objemu dovozu, cen dovozu a zásob v době po období šetření, tj. od 1. dubna 2015 do 31. ledna 2016. Odpovědi přišly od tří dovozců, kteří nejsou ve spojení. Výrobcům v Unii byly rovněž zaslány dotazníky týkající se jejich prodejních cen v době po období šetření, tj. od 1. dubna 2015 do 31. ledna 2016. Odpovědi přišly od všech čtyř výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(11)

Pro ověření odpovědí na dotazník uvedených v 8. a 10. bodě odůvodnění výše se uskutečnily inspekce na místě v prostorách těchto společností:

a)

výrobci v Unii

Megasa Siderur, Španělsko

Riva Acier, Francie

SN Maia, Portugalsko

b)

dovozci v Unii, kteří nejsou ve spojení

CMC Ltd, Spojené království

Eurosteel Ltd, Spojené království

Ronly Ltd, Spojené království.

(12)

Komise všechny strany informovala o podstatných skutečnostech a důvodech, na jejichž základě hodlá uložit konečné antidumpingové clo na dovoz tyčí pro výztuž (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, v níž se mohly k poskytnutí konečných informací vyjádřit. Připomínky předložené zúčastněnými stranami byly zváženy a případně vzaty v úvahu.

4.   Výběr vzorku

(13)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky týkající se metody výběru vzorků, potvrzují se prozatímní zjištění uvedená v 6. až 11. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

5.   Období šetření a posuzované období

(14)

Jak je uvedeno v 16. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. dubna 2014 do 31. března 2015 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2011 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“). Vzhledem ke zvláštním poměrům na trhu v roce 2011, které jsou vysvětleny ve 148. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, byla váha roku 2011 v analýze újmy snížena a odpovídající větší důraz byl položen na vývoj od 1. ledna 2012. Indexy jsou tudíž vztaženy k roku 2012, pokud to bylo možné.

B.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

(15)

Jak je uvedeno v 17. až 19. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, výrobkem, který je předmětem tohoto šetření, jsou tyče a pruty pro výztuž do betonu ze železa nebo oceli s vysokými únavovými parametry vyrobené ze železa, nelegované oceli nebo legované oceli (nikoli však z nerezavějící oceli, rychlořezné oceli a křemíkomanganové oceli), po válcování za tepla již dále neopracované, avšak včetně těch, které byly po válcování krouceny; tyto tyče a pruty mají vroubkování, drážky, žebrování nebo jiné deformace vzniklé během válcování nebo byly po válcování krouceny. Hlavním charakteristickým rysem vysokých únavových parametrů je schopnost vydržet opakovanou zátěž bez zlomení, přesněji schopnost odolat více než 4,5 milionu zátěžových cyklů s poměrem napětí (min/max) 0,2 a rozsahem napětí přesahujícím 150 MPa.

(16)

Dotčeným výrobkem je výrobek popsaný v 15. bodě odůvodnění výše, pocházející z ČLR, v současnosti kódů KN ex 7214 20 00, ex 7228 30 20, ex 7228 30 41, ex 7228 30 49, ex 7228 30 61, ex 7228 30 69, ex 7228 30 70 a ex 7228 30 89.

(17)

Po poskytnutí prozatímních informací jeden dovozce uvedl, že by bylo v praxi obtížné oddělovat dotčený výrobek od jiných typů tyčí pro výztuž stejných kódů KN. Uvedl, že celní orgány Unie by tak mohly omylem ukládat antidumpingová cla na jiné výrobky, kterých se šetření netýká, a neukládat cla na dotčený výrobek.

(18)

Jak je uvedeno v 18. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, definice výrobku odpovídá výhradně požadavkům britské normy BS4449 a je obvykle odlišitelný osvědčením CARES a označením na samotných tyčích pro výztuž.

(19)

Dovozce nedokázal upřesnit, jakým způsobem by se definice výrobku překrývala nebo zaměňovala s definicí jiných typů tyčí pro výztuž. Komise proto dospěla k závěru, že není problém s praktickým prováděním opatření, a toto tvrzení zamítla. Komise uvádí, že osvědčení nebylo zařazeno do popisu výrobku, aby byla vyloučena možnost obcházení těchto opatření dovozem zboží bez osvědčení, které by jej získávalo teprve v Unii.

(20)

Po poskytnutí konečných informací dvě zúčastněné strany prohlásily, že se dotčený výrobek ve skutečnosti prodává rovněž ve Španělsku a Portugalsku, a že tedy údaje Komise o spotřebě nezahrnují veškerou spotřebu v Unii. Tvrzení zúčastněných stran bylo založeno na prohlášení z webových stránek jednoho výrobce v Unii, který uvádí Španělsko a Portugalsko jako země, které používají vysoce tvárné tyče pro výztuž.

(21)

Komise potvrzuje, že tyče pro výztuž odpovídající španělským a portugalským normám nejsou zahrnuty do definice dotčeného výrobku, protože technické požadavky tyčí pro výztuž ve Španělsku a Portugalsku neodpovídají definici výrobku současného šetření, jež je uvedena v 15. bodě odůvodnění. Tvrzení je tedy třeba zamítnout.

(22)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se dotčeného výrobku a obdobného výrobku, potvrzují se závěry uvedené v 17. až 19. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

C.   DUMPING

(23)

Podrobnosti výpočtu dumpingu jsou uvedeny v 21. až 45. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(24)

Po poskytnutí prozatímních informací dvě zúčastněné strany zopakovaly své obavy, uvedené ve 22. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že obě skupiny společností jsou považovány za subjekty ve spojení pro účely výpočtu dumpingového rozpětí a rozpětí újmy. Tyto strany zopakovaly předchozí tvrzení, že mezi nimi není jakékoli operativní propojení a že se navzájem nepodílejí na rozhodování. Tyto zúčastněné strany navíc uvedly, že v antidumpingových postupech třetích zemí (tj. Malajsie, Thajska a Spojených států amerických) jsou považovány za samostatné subjekty. Příslušné zúčastněné strany zopakovaly po poskytnutí konečných informací v této souvislosti táž tvrzení.

(25)

Komise však stále zastává názor, že povaha a intenzita vztahů mezi těmito skupinami, totiž jejich kapitálové propojení a právo, které je jasně uvedeno v jejich stanovách, umožňující jmenovat zástupce jedné ze skupin do statutárních orgánů druhé, neumožňují považovat tyto zúčastněné strany za samostatné subjekty, zejména protože toto propojení bez problémů umožňuje vytvořit mezi nimi užší strukturní a obchodní vztah. K výše uvedenému závěru by mohla vést také samotná skutečnost, že obě zúčastněné strany požadují, aby s nimi bylo zacházeno jako se samostatnými subjekty, ačkoliv by toto rozhodnutí reálně vedlo k vyšším antidumpingovým opatřením pro jednu z nich. Dále je třeba zdůraznit, že Komise není povinna řídit se rozhodnutími orgánů třetích zemí v jejich antidumpingových postupech na základě jejich příslušných vnitrostátních předpisů. Tímto je tedy potvrzen předběžný závěr uvedený ve 23. bodě odůvodnění prozatímního nařízení týkající se zacházení s oběma skupinami vývozců jako s jedním subjektem.

(26)

Po poskytnutí prozatímních informací zopakovala jedna zúčastněná strana své pochybnosti o výběru Jižní Afriky jako srovnatelné země a o následném určení běžné hodnoty na základě této země. Zúčastněná strana zdůraznila skutečnost, že žádný z osmi typů výrobku vyráběných a prodávaných čínskými vývozci neprošel testem 5 % reprezentativnosti u domácího prodeje v Jižní Africe, a tři z nich dokonce ani jihoafrický výrobce nevyrábí. Proto nebyly pro tyto tři typy k dispozici výrobní náklady. Zúčastněná strana zpochybnila rovněž vysokou úroveň zisku (v rozmezí 10–20 % (5)) použitou pro určení běžné hodnoty. A konečně zúčastněná strana uvedla, že výrobní náklady v Jižní Africe jsou vysoké, a dokonce výrazně vyšší než prodejní ceny v Unii, a tvrdila, že to odporuje prozatímnímu závěru Komise, že je Jižní Afrika otevřeným trhem s vnitřní a vnější hospodářskou soutěží.

(27)

V odpovědi na výše uvedená tvrzení je třeba především vysvětlit, že i když výrobce ve srovnatelné zemi nemá dostatečný objem domácího prodeje určitých typů výrobku, aby splnil test 5 % reprezentativnosti, nebrání to určení běžné hodnoty pro tyto typy výrobku. Vzhledem k tomu, že tyto typy byly vyrobeny a prodány výrobcem v Jižní Africe, byla běžná hodnota určena na základě skutečných výrobních nákladů. Pokud jde o tři typy výrobku, které nejsou v Jižní Africe vyráběny, bylo určení jejich běžné hodnoty založeno na výrobních nákladech nejbližších typů výrobku vyrobených v Jižní Africe. V tomto případě byly nejbližší typy výrobku určeny změnou pouze jednoho parametru výrobku, totiž jeho délky. Místo krátkých nebo dlouhých délek byly použity výrobní náklady (na kg) středních délek. Pokud jde o zisk použitý pro určení běžných hodnot, byla použita standardní metoda. Pro typy výrobku, u kterých nebyl zaznamenán žádný domácí prodej nebo ziskové domácí transakce, byl použit průměrný zisk společnosti z veškerého domácího prodeje dotčeného výrobku. Šetření ukázalo, že tento domácí zisk se pohyboval v rozmezí 10–20 %. Pro určení běžných hodnot pro tyto typy výrobku, u kterých nebyl zaznamenán dostatečný počet ziskových domácích transakcí, Komise dále rovněž použila rozhodnutí panelu WTO ve věci norského lososa (6). V této věci byl použit skutečný zisk ziskových domácích transakcí podle typu výrobku. V této věci byla míra zisku běžně nižší než 10–20 %.

(28)

Šetření konečně skutečně prokázalo, že výrobní náklady v Jižní Africe jsou vyšší než náklady a ceny výrobního odvětví Unie. Jedná se o skutečné náklady ověřené v provozech výrobce a správně nahlášené výrobcem v Jižní Africe. Komise se domnívá, že to není v rozporu s jejím předběžným závěrem o otevřenosti a konkurenční povaze trhu v Jižní Africe. Je třeba zdůraznit, že zatímco ceny výrobního odvětví Unie jsou stlačeny v důsledku levného dumpingového dovozu z Číny, výrobci v Jižní Africe mohou fungovat za běžných podmínek hospodářské soutěže. Situace ve výrobním odvětví Unie není měřítkem pro výběr srovnatelné země, která konec konců jen zastupuje Čínu.

(29)

Po poskytnutí konečných informací příslušná zúčastněná strana dále rozšířila svá tvrzení s ohledem na údajně velmi vysoké domácí ceny a výrobní náklady ve srovnatelné zemi, která naznačují, že běžná hodnota založená na těchto číslech je o téměř 40 % vyšší než směrná cena v Unii používaná pro zjištění rozpětí cenového podbízení. Zúčastněná strana uvedla tyto údajně vysoké domácí ceny a výrobní náklady ve srovnatelné zemi do souvislosti s některými opatřeními na ochranu obchodu chránícími tento trh, která by rovněž ohrozila jiný závěr Komise týkající se otevřenosti trhu v Jižní Africe pro hospodářskou soutěž.

(30)

Po výše uvedeném vyjádření byly znovu posouzeny údaje týkající se cen a nákladů ve srovnatelné zemi. Zaprvé je tvrzení přehnané, protože ceny ze závodu výrobce v Jižní Africe ověřené na místě Komisí a použité pro určení běžné hodnoty pro čínské vyvážející výrobce jsou podstatně nižší než ty, které uvádí příslušná zúčastněná strana. Zadruhé vedlo nové posouzení ke stanovení některých typů výrobku, které byly vyrobeny pouze podle jihoafrických norem, a nebyly tedy konkurenční s čínskými vyváženými typy výrobku. Vzhledem k tomu, že Komise zajistila plnou shodu všech čínských vývozních transakcí jejich srovnáním s typy výrobku z Jižní Afriky, které byly v přímé soutěži s vyváženými typy výrobku, a které tedy vyžadovaly menší rozsah úprav, což vedlo k přesnějšímu srovnání, se Komise rozhodla nebrat tyto výrobky neúčastnící se soutěže v úvahu. To vedlo k revizi běžné hodnoty a dumpingových rozpětí pro všechny vyvážející výrobce zařazené do vzorku směrem dolů. Je však třeba zdůraznit, že je zamítnuto samotné tvrzení o omezené otevřenosti trhu ve srovnatelné zemi v důsledku opatření na ochranu obchodu. Ochranná opatření uvedená ve vyjádření se buď na dotčený výrobek nevztahují (antidumpingová opatření) nebo byla uvalena po období šetření (ochranná opatření). V každém případě opatření na ochranu obchodu, která jakákoliv země mohla použít pro obnovení rovných obchodních podmínek, neruší skutečnost, že daná země je tržním hospodářství a je vhodné ji použít jakožto třetí zemi s tržním hospodářstvím vybranou pro určení běžné hodnoty pro Čínu (7).

(31)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Komise potvrzuje svůj předběžný závěr z 30. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, že je Jižní Afrika vhodnou srovnatelnou zemí v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení. V této souvislosti Komise rovněž uvádí, že nebylo možné navázat spolupráci s jinou zemí s tržním hospodářstvím a že judikatura soudů Unie vyžaduje, aby Komise v takové situaci použila údaje země, se kterou byla tato spolupráce navázána.

(32)

Po poskytnutí prozatímních informací dvě zúčastněné strany uvedly, že Komise měla vypočítat dumpingová rozpětí a rozpětí újmy na měsíčním, nebo přinejmenším na čtvrtletním základě, protože ceny oceli a současně výrobní náklady po celé období šetření klesaly. Zejména zdůraznily, že by jinak byli potrestáni výrobci, kteří měli velký prodej v prvních měsících. Toto tvrzení bylo rovněž zopakováno po poskytnutí konečných informací.

(33)

Šetření však ukázalo, že ceny tyčí pro výztuž klesaly po celé období šetření, a zejména v době, kdy se poptávka zvyšovala v důsledku dumpingového dovozu. Tato situace zřejmě nevyžaduje ani neospravedlňuje použití jakékoli speciální metodiky. Samotné zúčastněné strany připouštějí, že pokles nákladů byl celosvětovým jevem, nikoli jevem specifickým pro Unii. Pokles nákladů tedy jistě ovlivnil všechny strany stejně. Ačkoli rovněž docházelo ke kolísání cen surovin a cen konečného výrobku, odchylky v průběhu období šetření nedosahovaly úrovně, která by ospravedlňovala použití speciální metodiky. Údaje poskytnuté zúčastněnými stranami týkající se celosvětového trhu s ocelí ukazují pokles cen zhruba o 12 %. Vzhledem k rychlému poklesu cen železné rudy na čínském trhu (více než 50 %) Komise upozorňuje, že dopad poklesu cen tyčí pro výztuž byl v období šetření omezen na 20 %. Růst cen měl navíc pouze dočasnou povahu v tom smyslu, že ceny na světovém trhu jsou nestabilní, což je u tohoto typu suroviny běžným jevem. Takovéto změny cen suroviny je třeba považovat za běžnou součást obchodních operací. Sledovaný vývoj cen suroviny v období šetření tedy nevede k nutnosti měsíční analýzy a nemá zřejmě takový rozsah, který by podstatně ovlivnil výpočty dumpingových rozpětí a rozpětí újmy. V každém případě není určení běžné hodnoty na měsíčním základě proveditelné, protože testy ziskovosti domácího prodeje srovnatelné země a výrobní náklady výrobce ve srovnatelné zemi byly v souladu se základním nařízením určeny na ročním základě pro všechny typy výrobku, které čínští vyvážející výrobci vyvezli do Unie. Vzhledem k tomuto nedostatku údajů je nemožné přesně určit běžnou hodnotu pro tak krátká časová období.

(34)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrzují se předběžná zjištění uvedená v 21. až 45. bodě odůvodnění prozatímního nařízení s úpravami popsanými v 30. bodě odůvodnění výše. Konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením se upravují takto:

Společnost

Konečné dumpingové rozpětí (%)

Jiangyin Xicheng Steel Co., Ltd.

62,1

Jiangyin Ruihe Metal Products Co., Ltd.

62,1

Jiangsu Yonggang Group Co., Ltd.

48,1

Jiangsu Lianfeng Industrial Co., Ltd.

48,1

Zhangjiagang Hongchang High Wires Co., Ltd.

48,1

Zhangjiagang Shatai Steel Co., Ltd.

48,1

Všechny ostatní společnosti

62,1

D.   ÚJMA

1.   Definice výrobního odvětví Unie a výroby v Unii

(35)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky týkající se definice výrobního odvětví Unie a výroby v Unii, potvrzují se závěry uvedené v 46. až 50. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

2.   Výběr vzorku výrobců v Unii

(36)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky týkající se výběru vzorku výrobců v Unii, potvrzují se závěry uvedené v 51. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

3.   Volný trh a závislý trh

(37)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky týkající se volného trhu a závislého trhu, potvrzují se závěry uvedené v 52. až 56. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

4.   Spotřeba v Unii

(38)

Jak je vysvětleno v 20. až 21. bodě odůvodnění výše, po poskytnutí konečných informací jedna zúčastněná strana tvrdila, že údaje o spotřebě v Unii chybně nezahrnovaly spotřebu ve Španělsku a Portugalsku. Toto tvrzení bylo zamítnuto, protože tyče pro výztuž používané ve Španělsku a Portugalsku nejsou výrobkem, který je předmětem šetření.

(39)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky týkající se spotřeby v Unii, potvrzují se závěry uvedené v 57. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

5.   Dovoz z dotčené země do Unie

(40)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky týkající se objemu, podílu na trhu a cen dotčeného dovozu, potvrzují se zjištění a závěry uvedené v 58. až 61. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(41)

Jak je vysvětleno v 62. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, bylo cenové podbízení stanoveno srovnáním cen dovozu z Číny na základě cen CIF s cenami odpovídajících typů výrobku výrobního odvětví Unie upravenými na úroveň cen ze závodu.

(42)

Po poskytnutí prozatímních informací výrobní odvětví Unie tvrdilo, že v tomto případě vede srovnání cen s různými prodejními podmínkami, totiž cen CIF vs. cen ze závodu, k podcenění skutečného cenového podbízení prováděného čínskými vývozci. Platí to především v případě, že jsou ceny dovozu z Číny srovnávány s cenami výrobků prodávaných z kontinentální Evropy do Spojeného království a Irska, což jsou jediné dva trhy, kde se používají výhradně tyče pro výztuž z oceli s vysokými únavovými parametry. Podle výrobního odvětví Unie neodpovídá úprava cen Unie výrobců prodávajících z kontinentální Evropy na úroveň ze závodu skutečné hospodářské soutěži s dovozem z Číny, který je dodáván do přístavů ve Spojeném království a Irsku v blízkosti podniků příslušných zákazníků. Výrobní odvětví Unie prohlásilo, že cenové podbízení a úroveň pro odstranění újmy („prodej pod cenou“) by měly být stanoveny v nejvhodnějším bodě pro srovnání, totiž srovnáním cen čínského dovozu s cenami Unie při příjezdu do dovozního přístavu ve Spojeném království a Irsku, aby byly srovnány čínské ceny na úrovni CIF s cenami výrobního odvětví Unie v témže místě určení. Výrobní odvětví Unie zdůraznilo široký prostor Komise pro rozhodování při výběru nejpřesnější metody pro určení cenového podbízení a prodeje pod cenou.

(43)

V odpovědi na tato tvrzení Komise uvádí, že šetření ukázalo, že ve stavebnictví jsou v různých členských státech používány různé normy a třídy. Zatímco norma tyčí pro výztuž odpovídá normě vhodné pro použití pouze ve Spojeném království a Irsku, výroba probíhá jak ve Spojeném království, tak v některých dalších členských státech, zejména ve Francii, Španělsku a Portugalsku. Komise potvrzuje, že zjištění cenového podbízení by mělo být založeno na spravedlivém srovnání cen mezi odpovídajícími typy výrobku. Šetření zjistilo, že odpovídající typy výrobku jsou vyráběny výhradně výrobci v Unii se sídlem v kontinentální Evropě, kteří dodávají výrobky po moři do přístavů ve Spojeném království a Irsku. Šetření naopak ukázalo, že tyče pro výztuž vyrobené ve Spojeném království mají jinou třídu než dovoz z Číny, a nelze je tedy s dovozem z Číny srovnávat.

(44)

Je zřejmé, že v tomto případě dovoz z Číny konkuruje výrobkům výrobního odvětví Unie pouze v případě, že je dodáván do Spojeného království a Irska. Zákazníci se rozhodují o koupi na základě cen uváděných v témže místě určení. Komise se proto domnívá, že pro spravedlivé zjištění cenového podbízení a příslušného prodeje pod cenou by měly výpočty zohlednit srovnání na úrovni dovozu do Spojeného království a Irska. Tvrzení výrobního odvětví Unie je tedy přijato.

(45)

Na rozdíl od tvrzení výrobního odvětví Unie se však Komise domnívá, že místo úrovně cen CIF je nejvhodnějším bodem srovnání úroveň, kdy je zboží vykládáno z plavidel a dostává se na pevninu v přístavu. To znamená, že toto srovnání zahrnuje do čínských cen náklady po dovozu, zpravidla hrazené dovozcem, které vznikají nad rámec nákladů CIF. Šetření nezjistilo žádný rozdíl v nákladech na manipulaci v přístavu mezi dodávkami z Číny a z Unie. Spravedlivé srovnání by naopak mělo rovněž zohlednit skutečnost, že dodávky z Číny musí projít celním odbavením v dovozním přístavu, zatímco dodávky z Unie nikoli.

(46)

Na základě výše uvedených skutečností Komise upravila zjištění cenového podbízení na základě srovnání cen v bodě, kde se zboží z Číny a Unie dostává na pevninu ve Spojeném království a Irsku. Do srovnatelné ceny výrobního odvětví Unie tak byly zahrnuty náklady na dopravu (v rozmezí 25–35 EUR/t) a manipulační náklady (v rozmezí 5–10 EUR/t), což odpovídalo přibližně 8 % ceny CIF. Tatáž úprava byla provedena pro výpočty prodeje pod cenou, jak je vysvětleno ve 127. bodě odůvodnění níže.

(47)

62. a 63. bod odůvodnění prozatímního nařízení jsou proto nahrazeny těmito body odůvodnění:

(48)

S cílem určit, zda a do jaké míry docházelo během období šetření k cenovému podbízení, byly vážené průměrné prodejní ceny jednotlivých typů výrobku výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým zákazníkům na trhu Unie, upravené na úroveň cen franko přístav určení zahrnutím skutečných nákladů na dodání do cílového přístavu a manipulačních nákladů v přístavu a odečtením provizí a dobropisů, porovnány s odpovídajícími váženými průměrnými cenami jednotlivých typů výrobku z dumpingového dovozu účtovanými čínskými výrobci zařazenými do vzorku prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, stanovenými na základě cen CIF a upravenými o náklady po dovozu odpovídající manipulačním nákladům a nákladům na celní odbavení a odečtením provizí a dobropisů. Jak je vysvětleno ve 103. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, cenové podbízení bylo stanoveno pouze srovnáním s prodejem nezávislým odběratelům a pouze pro odpovídající typy výrobku. Prodej výrobního odvětví Unie závislým odběratelům se skládal výhradně z typů výrobku, které nebyly dováženy z Číny.

(49)

Z výsledku srovnání vyjádřeného jako procentuální část obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření vyplývá cenové podbízení v rozmezí od 8,3 % do 11,8 %. Nižší ceny dumpingového dovozu v porovnání s cenami Unie v posuzovaném období vysvětlují významný nárůst objemu čínského dovozu a vysoký podíl dovozu z Číny na trhu po roce 2013.

(50)

Po poskytnutí konečných informací několik zúčastněných stran nesouhlasilo se srovnáním cen na základě nákladů franko přístav určení. Dvě zúčastněné strany vyjádřily nesouhlas, aniž uvedly, proč byl tento postup v daném případě nesprávný. Tvrzení proto nelze brát v úvahu.

(51)

Jiná zúčastněná strana prohlásila, že srovnání by se mělo týkat celého výrobního odvětví Unie, a že tedy bylo nesprávné zohlednit pouze ceny v jednom nebo několika členských státech. Vyjádřila obavy, že by se v důsledku toho změnil základní princip stanovení cen Unie.

(52)

Komise opětovně prohlašuje, že srovnání cen na základě nákladů franko přístav určení je i nadále výjimečné. V situacích, kdy ke spotřebě Unie může docházet v několika členských státech, jak tomu zpravidla je, je srovnání cen ze závodu v Unii a dovozních cen CIF oprávněné. V daném případě je však výjimečně stanoveno jiné srovnání vzhledem ke zvláštním poměrům na trhu, jak je vysvětleno výše.

(53)

Táž zúčastněná strana rovněž požadovala poskytnutí informací o nákladech na dopravu, manipulačních nákladech a ziskovosti, které měly vliv na stanovení ceny ve srovnání s prozatímními opatřeními.

(54)

Komise uvádí, že poskytnutí konečných informací zahrnovalo podrobné informace o skutečnostech a důvodech uplatněných při výpočtu. Ve 41. bodě odůvodnění obecného informačního dokumentu zveřejnila Komise rozsahy nákladů na dopravu a manipulačních nákladů. Tyto náklady byly vyjádřeny v rozsazích, aby byla chráněna důvěrnost obchodních údajů spolupracujících výrobců v Unii. Rozsahy umožnily zúčastněným stranám ověřit skutečnosti použité pro stanovení cen. Komise uvádí, že žádná ze zúčastněných stran nezpochybnila úroveň těchto nákladů. 46. až 49. bod odůvodnění obecného informačního dokumentu obsahovaly podrobné informace o výpočtech ziskovosti, které umožňovaly srovnání s údaji poskytnutými v prozatímní fázi v 81. až 83. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Komise proto soudí, že zúčastněným stranám byly poskytnuty základní skutečnosti a důvody, na jejichž základě hodlá uložit konečná opatření.

(55)

Po poskytnutí konečných informací několik zúčastněných stran namítlo, že výrobce v Unii vyrábějící výhradně neodpovídající typy výrobku („třída C“) nemohl utrpět újmu dovozem z Číny („třída B“), protože tyto dva typy výrobku spolu vzájemně nesoutěží. Zúčastněné strany uvedly, že Komise měla důsledně omezit definici výrobku a definici výrobního odvětví Unie pouze na třídu B. Zúčastněné strany kromě toho udávaly, že pokud definice výrobku zahrnuje třídu B i C, není správné vypočítávat cenové podbízení a prodej pod cenou pouze na základě odpovídajících typů výrobku. Uváděly, že mezi výrobními náklady třídy B a třídy C je malý rozdíl. Zúčastněné strany namítaly, že v tomto případě měla Komise spíše odhlédnout od rozdílu mezi typy výrobku a do výpočtu cenového podbízení a prodeje pod cenou zahrnout všechny typy výrobku.

(56)

Komise upřesňuje, že pro definici výrobku a typy výrobku byla použita standardní metodika. Výrobek, který je předmětem šetření, zahrnuje několik typů výrobku, z nichž některé jsou dováženy z Číny, jiné nikoli. Komise soudí, že různé typy výrobku spolu vzájemně soutěží, protože třídu C lze používat ve všech použitích, kde je vyžadována třída B. Tuto skutečnost rovněž zdůrazňují podání zúčastněných stran. Komise potvrzuje, že definice výrobku a definice výrobního odvětví Unie zahrnují třídu B i C. Ukazatele újmy byly stanoveny na základě celého výrobního odvětví Unie v souladu se standardním postupem. Jak je vysvětleno v 69. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, i kdyby byly ukazatele újmy stanoveny pouze na základě srovnatelných typů výrobku, na vypozorovaných tendencích by se nic nezměnilo.

(57)

Pokud jde o výpočet rozpětí cenového podbízení a prodeje pod cenou, srovnávala Komise ceny na základě kontrolního čísla výrobku, tj. srovnávala podobné s podobným v souladu se standardním postupem. Komise rovněž zdůrazňuje, že reprezentativnost odpovídajících typů výrobku mezi typy výrobku dováženými z Číny a typy výrobku prodávanými výrobním odvětvím EU na volném trhu byla vysoká. Kontrolní čísla výrobku odrážejí mj. rovněž třídu B nebo C. Zařazení třídy jako jedné z vlastností do kontrolního čísla výrobku je oprávněné, protože dvě třídy mají různé fyzikální vlastnosti: třída C má vyšší tažnost než třída B, díky níž je nezbytná pro některá použití, kde třídu B použít nelze. Šetření rovněž prokázalo, že třída C se prodává za vyšší cenu než třída B a její výrobní náklady jsou v průměru vyšší. Z těchto důvodů Komise zohlednila tuto vlastnost výrobku při výpočtech cenového podbízení a prodeje pod cenou. Proto nebylo možné provést srovnání cen třídy B a třídy C, protože nebyla shoda mezi typy výrobku prodávanými čínskými vyvážejícími výrobci a třídou C prodávanou výrobním odvětvím Unie. Rovněž nebyl důvod ke změně kontrolního čísla výrobku, protože reprezentativnost dovážených typů výrobku byla vysoká. Současně skutečnost, že typ výrobku prodávaný výrobním odvětvím Unie neodpovídá zcela typům výrobku dováženým do EU z dotčené země, nevylučuje, že spolu tyto typy výrobku navzájem soutěží a spadají do dané definice výrobku. Tvrzení zúčastněných stran je tedy třeba zamítnout.

(58)

Po poskytnutí konečných informací dvě zúčastněné strany tvrdily, že ceny neodpovídajících typů výrobku nebyly předmětem cenového podbízení dovozu z Číny, a že tedy významný podíl trhu Unie nebyl dovozem z Číny ovlivněn.

(59)

Komise uvádí, že ceny neodpovídajících typů výrobku (třída C) byly vyšší než ceny odpovídajících typů výrobku (třída B), a že tedy dovoz z Číny představoval větší cenové podbízení u třídy C než u třídy B. Dovoz z Číny rovněž podle závěrů Komise soutěžil s prodeji třídy C, jak je vysvětleno v 56. bodě odůvodnění. V rozporu s tvrzením zúčastněné strany byly tedy ceny Unie všech typů výrobku předmětem cenového podbízení dovozu z Číny. Jak je však vysvětleno v 57. bodě odůvodnění výše, stanovení rozpětí cenového podbízení a prodeje pod cenou bylo provedeno na základě odpovídajících kontrolních čísel výrobku, aby bylo toto stanovení objektivní a spravedlivé. Výsledek je ve prospěch čínských výrobců, protože čínský dovoz nebyl srovnáván s dražšími typy výrobků Unie. V každém případě představovaly neodpovídající typy výrobku pouze malou část volného trhu, protože velká většina prodeje třídy C se uskutečnila na závislém trhu. Tvrzení je tedy třeba zamítnout.

6.   Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

(60)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky týkající se předběžných poznámek a makroekonomických ukazatelů, potvrzují se závěry uvedené v 64. až 80. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(61)

Po poskytnutí prozatímních informací, jak je vysvětleno v 8. bodě odůvodnění výše, předložilo výrobní odvětví Unie revidované údaje o nákladech, zejména pro posuzované období. Revidované údaje, které byly ověřeny v jejich provozech, se rovněž týkají peněžního toku a investic. Ukazatele týkající se nákladů, ziskovosti, peněžního toku, investic a návratnosti investic byly proto upraveny, aby zohledňovaly ověřené údaje. Změny mají sice mírný vliv na přesnou úroveň některých ukazatelů, ale nemění celkové závěry prozatímního nařízení o újmě. Níže uvedený 66. až 68. bod odůvodnění nahrazují 81. až 83. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(62)

Po poskytnutí konečných informací zpochybnilo několik zúčastněných stran procesní důvody poskytnutí revidovaných údajů a jejich ověření Komisí. Zúčastněné strany požadovaly více doplňujících informací o revidovaných údajích a tvrdily, že revize zpochybňuje celkový závěr o existenci újmy.

(63)

K postupu Komise uvádí, že se nová podání zabývala otázkami nebo opomenutími zjištěnými v prozatímní fázi, a byla tedy zaměřena na zlepšení přesnosti zjištění. Komise přijala pouze revidované údaje, které bylo možné ověřit, což omezilo dopad revidovaných podání ve srovnání s původními tvrzeními výrobního odvětví Unie.

(64)

K důsledkům změn zjištění o újmě Komise v rozporu s tvrzeními zúčastněných stran konstatuje, že dopad změn byl malý. Komise uvádí, že úpravy cen šrotu a nákladů na prodané zboží se pohybovaly v rozmezí 1 až 2 %. Změny proto nemění celková zjištění o existenci újmy.

(65)

Pokud jde o peněžní tok z nezávislého prodeje, zohlednila Komise revidované údaje, které nebyly k dispozici v prozatímní fázi. Oprava neměla vliv na peněžní tok závislého prodeje ani nezměnila závěr, že se situace peněžního toku po zahájení dovozu z Číny zhoršila. Pokud jde o návratnost investic a náklady na zaměstnanost, opravila Komise administrativní chyby ve vzorcích v tabulkách v 83. a 91. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Tyto opravy potvrdily závěry o zhoršení návratnosti investic a dopadu nákladů práce.

a)   Průměrné jednotkové prodejní ceny na trhu Unie a jednotkové výrobní náklady

(66)

Od roku 2012 do období šetření (OŠ) klesly průměrné prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku nezávislým odběratelům o 16 %. Jak vyplývá z následující tabulky, v tomto cenovém poklesu se promítá celková tendence klesajících cen surovin, a to jak rozstříhaného šrotu, který se používá v Unii, tak železné rudy používané v Číně a ve srovnatelné zemi.

 

2011

2012

2013

2014

Cena šrotu v EUR/t (výrobci v Unii zařazení do vzorku)

319

307

279

269

260

Index (2012 = 100)

104

100

91

88

85

Cena rozstříhaného šrotu v EUR/t (na trhu Unie)

318

285

254

261

251

Index (2012 = 100)

112

100

89

92

88

Cena železné rudy v EUR/t (dovoz do Číny)

124

100

96

72

60

Index (2012 = 100)

125

100

96

73

61

Cena železné rudy v EUR/t (dovoz do Číny) podle čínských vyvážejících výrobců

neposkytnuto

neposkytnuto

[90–110]

[60–80]

[50–70]

Zdroj: Žadatel, odpovědi na dotazník, www.indexmundi.com, sdružení CISA.

(67)

Prodejní ceny výrobního odvětví Unie od roku 2012 do období šetření (OŠ) však klesaly rychleji než ceny za rozstříhaný šrot, a to jak v absolutním, tak i relativním vyjádření. Jak vyplývá z následující tabulky, výsledkem jsou ztráty po roce 2013.

 

2011

2012

2013

2014

Průměrná jednotková prodejní cena v Unii pro odběratele ve spojení

529

540

483

464

458

Index (2012 = 100)

98

100

89

86

85

Průměrná jednotková prodejní cena v Unii pro odběratele, kteří nejsou ve spojení

505

507

456

434

427

Index (2012 = 100)

100

100

90

86

84

Jednotkové náklady na zboží prodané odběratelům ve spojení (EUR/t)

544

527

490

479

470

Index (2012 = 100)

103

100

93

91

89

Jednotkové náklady na zboží prodané odběratelům, kteří nejsou ve spojení (EUR/t)

504

491

458

444

433

Index (2012 = 100)

103

100

93

90

88

Zdroj: Odpovědi na dotazník.

b)   Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál

(68)

V posuzovaném období se peněžní tok, investice a návratnost investic výrobců v Unii a jejich schopnost získávat kapitál vyvíjely takto:

 

2011

2012

2013

2014

Ziskovost prodeje v Unii odběratelům ve spojení (procentní podíl na obratu z prodeje)

– 2,8

+ 2,5

– 1,5

– 3,2

– 2,7

Ziskovost prodeje v Unii odběratelům, kteří nejsou ve spojení (procentní podíl na obratu z prodeje)

+ 0,2

+ 4,8

+ 0,9

– 1,9

– 0,5

Peněžní tok závislého prodeje (EUR)

– 208 055

6 928 639

1 692 126

609 421

1 441 890

Peněžní tok volného prodeje (EUR)

3 311 842

11 567 283

1 947 404

2 258 271

1 060 330

Investice (v EUR)

7 176 323

6 546 524

5 880 627

4 504 181

5 030 792

Index (2012 = 100)

110

100

90

69

77

Návratnost investic (%)

– 3

8

– 2

– 7

– 5

Zdroj: Odpovědi na dotazník.

(69)

Vzhledem k tomu, že nedošlo k žádným změnám týkajícím se ziskovosti prodeje závislým odběratelům, potvrzují se závěry uvedené v 84. až 85. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(70)

V důsledku revidovaných údajů se 86. až 87. bod odůvodnění prozatímního nařízení nahrazují 71. až 72. bodem odůvodnění níže:

(71)

Co se týče nezávislého prodeje nezávislým odběratelům, trend byl podobný jako u prodeje závislým odběratelům. Prodej nezávislým odběratelům byl v roce 2012 ziskový, v roce 2013 téměř vyrovnaný a poté od roku 2014 ztrátový.

(72)

Peněžní tok, což je schopnost výrobního odvětví samofinancovat svou činnost, byl původně většinově kladný při nezávislém prodeji i závislém prodeji, ale po roce 2013 se snižoval, což odpovídalo snižujícím se ziskům. Peněžní tok ze závislého prodeje byl v roce 2011 záporný, ale po zbytek posuzovaného období kladný. Protože však prodejní ceny závislým odběratelům nutně neodrážejí tržní ceny, peněžní toky ze závislého prodeje odběratelům nebylo možno považovat za peněžní toky odrážející stav peněžního toku výrobního odvětví Unie.

(73)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky týkající se ukazatelů uvedených v 68. bodě odůvodnění výše, potvrzují se závěry uvedené v 88. až 89. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

c)   Zásoby

(74)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky týkající se zásob, potvrzují se závěry uvedené v 90. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

d)   Náklady práce

(75)

Po poskytnutí prozatímních informací byla Komise upozorněna na chybu v tabulce v 91. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Administrativní chyba se týkala vzorce průměrných nákladů na zaměstnance v tabulce v 91. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Výraz „13 % celkových výrobních nákladů“ se nahrazuje výrazem „4 % celkových výrobních nákladů“. Tabulka v 91. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se nahrazuje následující tabulkou:

 

2011

2012

2013

2014

Průměrné náklady práce na zaměstnance (v EUR)

41 407

47 208

41 650

45 539

49 449

Index (2012 = 100)

88

100

88

96

105

Zdroj: Odpovědi na dotazník.

(76)

Jedna zúčastněná strana s ohledem na 91. bod odůvodnění prozatímního nařízení vznesla připomínku, že náklady práce výrobního odvětví Unie od roku 2012 do období šetření výrazně vzrostly.

(77)

Komise uvádí, že výše uvedená opravená tabulka vykazuje mírný 5 % nárůst průměrných nákladů práce od roku 2012 do období šetření. Připomínka zúčastněné strany je tedy oprávněná a byla zohledněna v opravené tabulce. Oprava nemění celkový závěr o újmě.

7.   Závěr ohledně újmy

(78)

V 93. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se výraz „4 procentní body“ nahrazuje výrazem „více než 5 procentních bodů“.

(79)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se závěru ohledně újmy, potvrzují se závěry uvedené v 92. až 94. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

E.   PŘÍČINNÉ SOUVISLOSTI

1.   Úvod a vliv dumpingového dovozu

(80)

Po poskytnutí prozatímních informací jedna zúčastněná strana uvedla, že výrobní odvětví Unie samo přesunulo pozornost od dotčeného výrobku k jiným výrobkům. Pozorovaný pokles prodeje dotčeného výrobku by tak byl důsledkem volby výrobního odvětví Unie a nebylo by možné jej přičítat na vrub čínského dovozu. Zúčastněná strana namítala, že výrobní odvětví Unie proto neutrpělo újmu, jelikož pokles výroby dotčeného výrobku nahradily jiné výrobky a vyloučily negativní čistý dopad na situaci výrobního odvětví Unie. Po poskytnutí konečných informací toto tvrzení zopakovaly dvě zúčastněné strany.

(81)

Komise uvádí, že stejné strojní zařízení lze používat pro výrobu tyčí pro výztuž i jiných výrobků, jak je vysvětleno v 72. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Tato skutečnost však nevede k závěru, že zvýšení výroby jiných výrobků je příčinou poklesu výroby tyčí pro výztuž. Tato příčinná souvislost by platila pouze v případě, že by strojní zařízení pracovalo téměř s plnou výrobní kapacitou. Při nižší než plné kapacitě, jak je tomu v tomto případě, se může výroba jiných výrobků zvýšit, aniž by způsobila pokles výroby tyčí pro výztuž. Zvýšení výroby jiných výrobků nemá vliv na posouzení újmy pro tyče pro výztuž stanovené v části D výše. Komise nezjistila žádné doklady, které by svědčily o tom, že by výrobci v Unii učinili aktivní rozhodnutí snížit výrobu tyčí pro výztuž, aby se zaměřili na jiné výrobky. Tvrzení je tedy třeba zamítnout.

(82)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se zavedení a vlivu dumpingového dovozu, potvrzují se závěry uvedené v 95. až 99. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

2.   Vliv dalších faktorů

2.1.   Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie

(83)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že příčinou podstatné újmy není dovoz z Číny, ale neefektivnost výrobního odvětví Unie. Zúčastněná strana uvedla, že znakem neefektivnosti výrobního odvětví Unie je nedostatek vývozu na trhy třetích zemí a existence dovozu z Turecka do Unie navzdory vysokým cenám. Zúčastněná strana tvrdila, že uložení opatření proti dovozu z Číny výrobnímu odvětví EU nepomůže, protože dovoz z Číny bude nahrazen dovozem z jiných zemí. Po poskytnutí konečných informací toto tvrzení zopakovaly dvě zúčastněné strany.

(84)

Komise uvádí, že výrobní odvětví Unie bylo v roce 2012 před zahájením dovozu z Číny ziskové. Objemy vývozu již byly malé, aniž to bránilo výrobnímu odvětví dosahovat zisku. Zhoršení situace výrobního odvětví Unie proto nemohlo být způsobeno nevyvážením do třetích zemí. Komise je toho názoru, že situace výrobního odvětví Unie se začala zhoršovat s tím, jak se objevil dumpingový dovoz z Číny.

(85)

Komise také konstatuje, že jak je vysvětleno ve 105. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, dovoz z Turecka představoval během období šetření pouze 2 % podílu na trhu, a že tedy neměl takový vliv, aby narušil příčinnou souvislost mezi čínským dovozem a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(86)

Komise nezjistila žádné důkazy o zmiňované neefektivnosti výrobního odvětví Unie. Naopak bylo zjištěno, že výrobní náklady výrobního odvětví Unie byly nižší než výrobní náklady ve srovnatelné zemi. Tvrzení je tedy třeba zamítnout.

(87)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy další připomínky týkající se vývozní výkonnosti výrobního odvětví Unie, potvrzují se závěry uvedené ve 100. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

2.2.   Prodej odběratelům ve spojení

(88)

Jedna zúčastněná strana vznesla připomínku, že celkový pokles prodeje odběratelům, kteří nejsou ve spojení, je vysvětlen zvýšením prodeje jednoho výrobce v Unii jeho odběratelům ve spojení na úkor odběratelů, kteří nejsou ve spojení. Zúčastněná strana uvedla, že pokles prodeje odběratelům, kteří nejsou ve spojení, proto není způsoben dovozem z Číny, ale přesunem prodeje jednoho výrobce v Unii směrem k odběratelům ve spojení.

(89)

Zaprvé je Komise toho názoru, že pokles prodeje výrobního odvětví Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, probíhal v souvislosti se zvýšenou spotřebou v Unii, jak je vysvětleno v 74. až 76. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Závislým prodejem nelze vysvětlit, proč nemohli výrobci v Unii zvýšit prodej v souladu se vzrůstající spotřebou. Zadruhé výše uvedenému tvrzení ohledně prodeje výrobního odvětví Unie odběratelům ve spojení odporuje tabulka v 74. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, která ukazuje, že se závislý prodej nezvyšoval, ale zůstával během posuzovaného období více méně stabilní. Tvrzení týkající se údajného zvýšení závislého prodeje na úkor nezávislého prodeje je nepodložené, a nemůže proto narušit příčinnou souvislost mezi čínským dovozem a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(90)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se prodeje odběratelům ve spojení, potvrzují se závěry uvedené ve 101. až 103. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

2.3.   Dovoz ze třetích zemí

(91)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se dovozu ze třetích zemí, potvrzují se závěry uvedené ve 104. až 106. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

2.4.   Hospodářská krize

(92)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky týkající se hospodářské krize, potvrzují se závěry uvedené ve 107. až 108. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

2.5.   Ceny hlavní suroviny

(93)

Jedna zúčastněná strana zopakovala tvrzení projednávané ve 109. až 110. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že hlavní příčinou újmy jsou nákladnější výrobní postupy a suroviny výrobního odvětví EU (šrot a elektrické pece) ve srovnání s Čínou (železná ruda a uhlí). Tvrdí, že v zdůvodnění 109. až 110. bodu odůvodnění prozatímního nařízení není zohledněna různá míra spotřeby železné rudy a šrotu.

(94)

Komise znovu připomíná, že jak je uvedeno ve 110. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, jsou oba výrobní postupy odlišné a používají různé kombinace suroviny a energie. Zúčastněná strana neposkytla podložené údaje o domnělém dopadu výrobního postupu. Komise je na základě dostupných informací toho názoru, že váha suroviny tvoří přibližně 60 % výrobních nákladů výrobního odvětví Unie, kdežto náklady na energie se pohybují v rozmezí 8–10 %. Jakékoli úspory v ceně suroviny v důsledku alternativního výrobního postupu by byly alespoň částečně vyrovnány vyšší spotřebou energie. Komise se proto domnívá, že ceny dvou různých surovin nejsou přímo srovnatelné. V každém případě je Komise toho názoru, že dumpingové rozpětí bylo stanoveno na základě běžné hodnoty v Jižní Africe, nikoli na základě čínských cen suroviny a energie. Tvrzení zúčastněné strany nedokládají, že újma způsobená výrobnímu odvětví Unie je důsledkem výrobního postupu. Komise proto soudí, že i když mohly mít klesající ceny železné rudy v Číně pozitivní účinek na čínské vyvážející výrobce, nemůže být samotný výrobní postup příčinou újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie a narušit příčinnou souvislost mezi újmou a dumpingovým dovozem z Číny. Tvrzení je tedy třeba zamítnout.

(95)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy další připomínky týkající se ceny hlavní suroviny, potvrzují se závěry uvedené ve 109. až 110. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

2.6.   Hospodářská soutěž mezi výrobci v Unii

(96)

Jedna zúčastněná strana uvedla, že pokles cen a újma způsobená výrobnímu odvětví Unie nejsou zapříčiněny dovozem z Číny, ale silnou konkurencí mezi výrobci v Unii. Uvedla, že se tato skutečnost projevuje trvalým poklesem cen v období po šetření, a to i bez dovozu z Číny.

(97)

Komise konstatuje, že bylo prokázáno, že dumpingový dovoz z Číny byl během období šetření cenovým podbízením vůči cenám EU, čímž byla zjištěna příčinná souvislost mezi újmou a dumpingovým dovozem z Číny. Pokud jde o vývoj v období po šetření, Komise upozorňuje na výrazný nárůst zásob zboží čínského původu, které zřejmě průběžně snižují ceny i bez okamžitého dovozu. Toto tvrzení je tedy třeba zamítnout.

2.7.   Směnný kurz USD/GBP

(98)

Jedna zúčastněná strana namítala, že příčinou dovozu z Číny je kolísání směnného kurzu mezi GBP a USD. Přepočet GBP vůči USD je údajně příčinou nekonkurenceschopnosti výrobce ve Spojeném království a vyvolal poptávku po dovozu z Číny, který je uváděn v USD.

(99)

Komise uvádí, že zjištění cenového podbízení a prodeje pod cenou je založeno na prodeji výrobců v Unii se sídlem ve Francii, Portugalsku a Španělsku, zatímco zjištění ohledně dumpingu je založeno na běžné hodnotě v Jižní Africe. Tyto závěry nejsou ovlivněny kolísáním směnného kurzu USD/GBP. USD navíc od roku 2012 do období šetření vůči GBP posiloval. Tvrzení je tedy třeba zamítnout.

2.8.   Jiné uváděné činitele

(100)

Po poskytnutí konečných informací několik zúčastněných stran uvedlo, že dovoz z Číny nemohl způsobit újmu výrobci v Unii, jehož typy výrobku neodpovídaly typům výrobku dováženým z Číny. Tato skutečnost je údajně doložena nižší mírou zisku tohoto výrobce ve srovnání s průměrným ziskem jiných výrobců v Unii. Zúčastněné strany tvrdily, že újmu tomuto výrobci musel způsobit nějaký jiný činitel, který Komise nevzala v úvahu, ale možnou alternativní příčinu neuvedly. Zúčastněné strany tvrdily, že by tento výrobce v Unii neměl být zahrnut do analýzy újmy.

(101)

Zaprvé odkazuje Komise na 69. bod odůvodnění prozatímního nařízení, v němž se objasňuje, že i kdyby byla újma stanovena pouze na základě odpovídajících typů výrobku, na vypozorovaných tendencích by se nic nezměnilo. Zadruhé, jak je vysvětleno v 55. až 57. bodě odůvodnění výše, jsou typy výrobku dovážené z Číny nahraditelné neodpovídajícím výrobkem, a mohou proto způsobit újmu i výrobci v Unii, jehož typy výrobku neodpovídaly typům výrobku dováženým z Číny. Zatřetí se mohou zisky různých výrobců lišit v důsledku zvláštní struktury nákladů a cen každého výrobce. A konečně zúčastněná strana neuvedla žádnou alternativní příčinu újmy, která by mohla narušit příčinnou souvislost. Z těchto důvodů je třeba tvrzení zamítnout.

2.9.   Závěr ohledně příčinné souvislosti

(102)

Komise je tedy toho názoru, že žádné z tvrzení předložených zúčastněnými stranami po poskytnutí prozatímních informací nemůže změnit prozatímní závěry, které stanovily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie během období šetření. Závěry uvedené ve 111. až 114. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(103)

Na základě výše uvedené analýzy, v jejímž rámci byly účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie náležitě odlišeny a odděleny od účinků dumpingového dovozu působících újmu, se vyvozuje závěr, že dumpingový dovoz z Číny způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

F.   ZÁJEM UNIE

(104)

Po poskytnutí prozatímních informací několik zúčastněných stran uvedlo, že uložení opatření by bylo v rozporu se zájmem Unie.

1.   Obecné poznámky

(105)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky týkající se obecných poznámek, potvrzují se závěry uvedené ve 115. až 117. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

2.   Zájem výrobního odvětví Unie

(106)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky týkající se zájmu výrobního odvětví Unie, potvrzují se závěry uvedené ve 118. až 124. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

3.   Zájem uživatelů

(107)

Několik zúčastněných stran vyjádřilo obavy ohledně dostupnosti dodávek pro nezávislé uživatele. Uvedly, že dovoz je nezbytný pro uspokojování poptávky, protože domácí kapacita je mnohem nižší než spotřeba. Podle těchto zúčastněných stran budou mít nezávislí uživatelé potíže s opatřením dotčeného výrobku v případě, že dovoz z Číny nebude v důsledku těchto opatření konkurenceschopný. Tvrdily, že alternativní zdroje nejsou k dispozici, protože výrobce v Unii se sídlem ve Spojeném království dává přednost uživatelům, kteří jsou ve spojení, což omezuje dostupnost dodávek nezávislým uživatelům a potenciálně je vytlačuje z trhu. To pak povede k narušení hospodářské soutěže na následně navazujícím trhu a ohrozí velký podíl pracovních míst, která v současnosti nezávislí uživatelé nabízejí. Zdůraznily, že v navazujícím odvětví je ohroženo více pracovních míst než v příslušném výrobním odvětví Unie s dotčeným výrobkem.

(108)

Komise uvádí, že účelem antidumpingových opatření není uzavřít trh vývozcům, kteří používají dumping, ale omezit rušivý účinek dumpingu působícího újmu a obnovit na trhu účinnou hospodářskou soutěž. Uživatelé mohou nadále kupovat tyče pro výztuž z Číny, jakmile bude odstraněna cenová diskriminace. Jak je dále vysvětleno ve 132. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, má výrobní odvětví Unie dostatek volných kapacit, zejména v případě výrobců se sídlem mimo Spojené království, kteří nemají žádné uživatele ve spojení. Komise je toho názoru, že nebyla předložena žádná tvrzení, která by prokázala, že nezávislí uživatelé budou mít potíže s nákupem od těchto výrobců v Unii. Nezávislí uživatelé tedy mohou i nadále soutěžit na trhu. Tvrzení tudíž nelze brát v úvahu.

(109)

Po poskytnutí konečných informací dvě zúčastněné strany tvrdily, že opatření nejsou v zájmu Unie, protože uživatelé budou po případném uložení opatření proti dovozu z Číny ztrátoví. Zúčastněné strany však nepředložily tvrzení, proč by se uživatelé nemohli obrátit k výše uvedeným alternativním zdrojům dodávek. Tvrzení tedy nelze brát v úvahu.

(110)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se zájmu uživatelů, potvrzují se závěry uvedené ve 125. až 136. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

4.   Zájem dovozců

(111)

Některé zúčastněné strany uvedly, že uložení opatření by mělo negativní dopad na dovozce. Dovozci by nemohli přenést nárůst cen na zákazníky, což by jim způsobilo ztráty. Vzhledem k úzkému ziskovému rozpětí by byli ohroženi tím, že budou vytlačeni z trhu.

(112)

Komise však zdůrazňuje, že domácí výroba ve Spojeném království nestačí pokrýt celou spotřebu, což povede k trvalé potřebě dovozu. Po uložení cel budou moci dovozci pokračovat v činnosti dovozem od jiných zdrojů dodávek i z Číny za ceny, které nepůsobí újmu. Uložená opatření tedy zřejmě nebudou mít na dovozce výrazně negativní dopad.

(113)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se zájmu dovozců, potvrzují se závěry uvedené ve 137. až 139. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

5.   Závěr ohledně zájmu Unie

(114)

Žádné z tvrzení předložených zúčastněnými stranami tedy neprokazuje, že by existovaly přesvědčivé důvody proti uložení opatření na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Číny. Negativní vlivy na nezávislé uživatele oslabuje dostupnost alternativních zdrojů dodávek. Při posouzení celkového dopadu antidumpingových opatření na trh Unie se mimoto zdá, že kladné dopady, zejména na výrobní odvětví Unie, převažují nad možnými negativními dopady na ostatní zájmové skupiny. Závěry uvedené ve 140. až 142. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

G.   ZPĚTNÉ ULOŽENÍ ANTIDUMPINGOVÝCH CEL

(115)

Jak je uvedeno výše ve 3. bodě odůvodnění, uložila Komise na základě podnětu žadatele celní evidenci dovozu tyčí pro výztuž do betonu z oceli s vysokými únavovými parametry pocházejících z ČLR, a to počínaje dnem 19. prosince 2015.

(116)

Tato celní evidence se týká dovozů uskutečněných mezi dnem 19. prosince 2015 a uložením prozatímních antidumpingových opatření, tzn. dnem 29. ledna 2016.

(117)

Jak bylo uvedeno výše v 10. bodě odůvodnění, spolupracovali všichni výrobci v Unii zařazení do vzorku a tři dovozci, kteří nejsou ve spojení. Jimi uskutečněný dovoz představoval 70 % veškerého dovozu z Číny během OŠ a 79 % veškerého dovozu z Číny v období po šetření, tzn. od dubna 2015 do ledna 2016.

(118)

Několik zúčastněných stran předložilo připomínky, kterými vyjádřily nesouhlas se zpětným výběrem cel. Výrobní odvětví Unie naopak zpětné uplatnění požadovalo.

(119)

V souladu s čl. 10 odst. 4 písm. b) základního nařízení může být clo uloženo se zpětnou platností, pokud „vedle výše vývozu, která způsobila újmu během šetřeného období, došlo k podstatnému zvýšení vývozu, které s ohledem na čas a objem, jakož i další okolnosti, může vážně ohrozit nápravný účinek uloženého konečného antidumpingového cla“.

(120)

Komise se domnívá, že po uložení celní evidence se dovoz z Číny zastavil s výjimkou jedné dodávky přibližně 10 000 tun, která byla dovezena do Unie po uložení celní evidence. Ověření vnitrostátními celními úřady na základě žádosti na základě čl. 6 odst. 4 základního nařízení nezjistilo žádné další prohlášení, které by patřilo pod příslušný kód TARIC, takže se dovozní statistika, kterou má Komise k dispozici, jevila být spolehlivá. Komise se proto domnívá, že se díky celní evidenci podařilo téměř zastavit dovoz, a tedy zamezit další újmě výrobnímu odvětví Unie. Komise soudí, že tedy není pravděpodobné, že by dodávky mohly vážně ohrozit nápravný účinek cel.

1.   Závěr ohledně zpětné účinnosti

(121)

Na základě těchto skutečností se Komise domnívá, že jedna z právních podmínek podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení není splněna, a proto by clo u evidovaných případů dovozu nemělo být uloženo se zpětnou platností.

H.   KONEČNÁ ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

1.   Úroveň pro odstranění újmy (rozpětí újmy)

(122)

Po poskytnutí prozatímních informací zpochybnilo výrobní odvětví Unie cílový zisk použitý pro stanovení úrovně pro odstranění újmy, jak je uveden ve 147. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, a namítalo, že úroveň (+ 1,65 %) je při neexistenci dumpingového dovozu pro tento typ výrobního odvětví nedostatečná a nereprezentativní. Výrobní odvětví Unie prohlásilo, že by Komise měla zvolit vyšší míru zisku, a navrhlo řadu alternativních postupů pro stanovení příslušné míry zisku. Jak je uvedeno v 8. bodě odůvodnění výše, výrobní odvětví Unie rovněž předložilo údaje o historických ziscích před posuzovaným obdobím a jako jednu možnou alternativu navrhlo použít rok 2008 jako nejvhodnější referenční rok. A konečně, jak je rovněž vysvětleno v 61. bodě odůvodnění výše, ověření revidovaných údajů o nákladech výrobního odvětví Unie pro posuzované období vedlo také ke změnám jeho ziskovosti.

(123)

Komise se domnívá, že údaje o ziskovosti týkající se specificky dotčeného výrobku představují přesnější měřítko než údaje o ziskovosti jiných výrobků z oceli nebo odvětví oceli obecně, které byly základem některých metod navrhovaných výrobním odvětvím Unie. Tyto metody byly tedy zamítnuty.

(124)

Komise je dále toho názoru, že údaje o ziskovosti z posuzovaného období, lze-li použít rok s běžnými podmínkami hospodářské soutěže, představují přesnější měřítko než údaje o ziskovosti před posuzovaným obdobím, které byly základem některých dalších postupů navrhovaných výrobním odvětvím Unie. Z důvodů uvedených ve 147. až 148. bodě odůvodnění prozatímního nařízení Komise dospěla k závěru, že rok 2012 odrážel zisky, kterých mohlo výrobní odvětví Unie dosáhnout za běžných podmínek hospodářské soutěže bez dumpingového dovozu. Postupy, které byly založeny na údajích z let před posuzovaným obdobím, byly tedy zamítnuty.

(125)

Komise uvádí, že úroveň zisku předběžně stanovená ve 147. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byla v souladu s příjmy a výdaji za rok 2012 předloženými výrobním odvětvím Unie a ověřenými Komisí v prozatímní fázi.

(126)

Jak je vysvětleno v 61. bodě odůvodnění výše, vedly revidované údaje předložené a ověřené po poskytnutí prozatímních informací ke změnám úrovně některých ukazatelů týkajících se ziskovosti, peněžního toku, investic a návratnosti investic. Revidované údaje byly použity důsledně na celé posuzované období. Jak je zřejmé z tabulek v 66. až 68. bodě odůvodnění, náklady a zisky se následně ve všech letech mírně změnily. Zejména ziskovost prodeje odběratelům, kteří nejsou ve spojení, se v roce 2012 změnila o + 4,8 %, kdežto v prozatímní fázi byla ziskovost 1,65 %. Změna ziskovosti byla důsledkem toho, že se revidované náklady snížily, což tedy vedlo k vyššímu zisku.

(127)

Komise zjistila, že zisky dosažené v roce 2012 odrážely zisky, kterých by výrobní odvětví Unie mohlo dosáhnout za běžných podmínek hospodářské soutěže bez dumpingového dovozu. Tato revidovaná úroveň zisku dosaženého v roce 2012 byla tedy použita jako cílový zisk v konečné fázi pro stanovení rozpětí újmy. Ve 147. bodě odůvodnění prozatímního nařízení by tedy výraz „1,65 %“ měl být nahrazen výrazem „4,8 %“.

(128)

Po poskytnutí konečných informací vzneslo výrobní odvětví Unie připomínku, že by zisková rozpětí jiných výrobků a jiných období neměla být vyloučena jako možný způsob stanovení běžného zisku. Výrobní odvětví Unie zdůraznilo úlohu Komise při provádění věcného posouzení pro stanovení nejpřesnějšího ziskového rozpětí v každé situaci. V tomto případě výrobní odvětví Unie prohlásilo, že rok 2012 nebyl rokem s běžnými podmínkami hospodářské soutěže z důvodů vysokých cen šrotu, nízké poptávky a likvidace jednoho výrobce ve Spojeném království, což vedlo k uvolnění další nabídky na trh. Měla by tedy být spíše použita zisková rozpětí jiných výrobků a/nebo jiných období.

(129)

Komise konstatuje, že analyzovala konkrétně situaci na trhu během posuzovaného období s ohledem na tvrzení o cenách šrotu, poptávce a likvidaci jednoho výrobce, která předložilo výrobní odvětví Unie v prozatímní fázi. Jak je vysvětleno ve 148. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, přiměly tyto okolnosti Komisi k tomu, aby rok 2011 nepovažovala za období s běžnými tržními podmínkami. Komise se naopak nedomnívá, že tyto činitele opravňují k vyloučení roku 2012. Pokud jde o ceny šrotu, bylo jejich vrcholu dosaženo začátkem roku 2011 a ceny šrotu dále klesaly v roce 2012, jak je uvedeno v 81. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Pokud jde o údajně slabou poptávku, spotřeba se od roku 2011 do roku 2012 zvýšila o 9 %, jak je ukázáno v 57. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Pokud jde o likvidaci jednoho výrobce, mělo narušení na trh vliv zejména v roce 2011, kdežto začátkem roku 2012 byla likvidace dokončena.

(130)

Z těchto důvodů Komise odmítá tvrzení žadatele a potvrzuje závěr, že rok 2012 byl obdobím s běžnými tržními podmínkami. Protože se v období šetření vyskytuje jeden rok s běžnými podmínkami hospodářské soutěže, není třeba použít pro stanovení běžného zisku jiná období nebo jiné výrobky.

(131)

Po poskytnutí prozatímních informací se jedna zúčastněná strana dotazovala, zda byly cílové ceny výrobního odvětví Unie správně vypočteny a zejména zda Komise vypočítala skutečný zisk a cílový zisk odděleně pro každé kontrolní číslo výrobku nebo zda Komise použila stejná zisková rozpětí pro všechna kontrolní čísla výrobku.

(132)

V odpovědi na tuto otázku Komise potvrzuje, že byla použita standardní metodika: cílová jednotková cena byla vypočítána přičtením cílového zisku stanoveného výše uvedeným postupem k jednotlivým výrobním nákladům pro každé samostatné kontrolní číslo výrobku. Skutečně dosažený zisk byl naopak pro každé kontrolní číslo výrobku jiný a rovnal se rozdílu mezi průměrnou prodejní cenou a průměrnými náklady pro každé individuální kontrolní číslo výrobku. Tím je dotaz zúčastněné strany považován za zodpovězený.

(133)

A konečně, jak je vysvětleno ve 40. až 49. bodě odůvodnění výše, cenové srovnání mezi dovozem z Číny a výrobci v Unii bylo nastaveno na úroveň zboží vyloženého ve Spojeném království nebo v Irsku. Výpočet úrovně pro odstranění újmy byl tedy rovněž upraven, aby odrážel srovnání cen na úrovni výrobků franko přístav ve Spojeném království nebo v Irsku. Tento postup měl vliv na zvýšení rozpětí újmy.

(134)

Jedna zúčastněná strana zdůraznila, že jsou úrovně rozpětí újmy a dumpingových rozpětí čínských vyvážejících výrobců zřejmě v rozporu, protože výrobci s vyššími dumpingovými rozpětími mají menší rozpětí újmy.

(135)

Komise uvádí, že běžná hodnota je založena na srovnatelné zemi, a proto je pro všechny čínské vyvážející výrobce stejná. Proto lze skutečně očekávat, že vyšší dumpingové rozpětí bude důsledkem nižších vývozních cen CIF, což také vede k vyššímu rozpětí prodeje pod cenou. Vývoz jednoho čínského vyvážejícího výrobce (Xicheng Group) do Unie však byl realizován prostřednictvím nezávislých obchodních společností sídlících v Číně. Vývozní ceny použité pro výpočet dumpingového rozpětí byly stanoveny na základě cen fakturovaných nezávislým obchodním společnostem, zatímco ceny CIF použité pro výpočet rozpětí újmy byly stanoveny na základě cen zaplacených prvními nezávislými odběrateli v Unii. Ceny CIF přesahovaly vývozní ceny nejméně o 20 %. Tento rozdíl v prodejních kanálech způsobil zvýšení rozdílu mezi dumpingovým rozpětím a rozpětím újmy tohoto vyvážejícího výrobce.

(136)

S ohledem na změnu cílového zisku uvedenou ve 121. bodě odůvodnění výše a vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se úrovně pro odstranění újmy, potvrzují se závěry uvedené ve 144. až 151. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

2.   Konečná opatření

(137)

Vzhledem k dosaženým závěrům ohledně dumpingu, újmy, příčinných souvislostí a zájmu Unie a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by měla být uložena konečná antidumpingová opatření na dovoz dotčeného výrobku na úrovni rozpětí újmy podle pravidla nižšího cla. Komise uvádí, že tvrzení zúčastněných stran ohledně dumpingového rozpětí by tedy nezměnila úroveň opatření, ani kdyby byla přijata.

(138)

Na základě výše uvedených skutečností jsou sazby cel, která budou uložena, stanoveny takto:

Společnost

Rozpětí újmy (%)

Dumpingové rozpětí (%)

Sazba konečného antidumpingového cla (%)

Jiangyin Xicheng Steel Co., Ltd.

Ťiang-jin

18,4

62,1

18,4

Jiangyin Ruihe Metal Products Co., Ltd.

Ťiang-jin

18,4

62,1

18,4

Jiangsu Yonggang Group Co., Ltd.

Čang-ťia-kang

22,5

48,1

22,5

Jiangsu Lianfeng Industrial Co., Ltd.

Čang-ťia-kang

22,5

48,1

22,5

Zhangjiagang Hongchang High Wires Co., Ltd.

Čang-ťia-kang

22,5

48,1

22,5

Zhangjiagang Shatai Steel Co., Ltd.

Čang-ťia-kang

22,5

48,1

22,5

Všechny ostatní společnosti

22,5

62,1

22,5

(139)

Individuální sazby antidumpingového cla pro společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění tohoto šetření. Odrážejí tedy stav týkající se těchto společností zjištěný během šetření. Tyto celní sazby (na rozdíl od celostátního cla použitelného pro „všechny ostatní společnosti“) jsou proto použitelné výlučně na dovoz výrobků pocházejících z ČLR a vyráběných těmito společnostmi, tedy uvedenými konkrétními právními subjekty. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, jejíž název a adresa nejsou výslovně uvedeny v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(140)

Všechny žádosti o uplatňování těchto sazeb antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu právnické osoby nebo po zřízení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měly být adresovány Komisi (8) bezodkladně se všemi příslušnými informacemi, zejména pokud jde o jakoukoli změnu činností společnosti spojených s výrobou, prodejem na domácím trhu a vývozem související např. se změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. Bude-li to vhodné, bude nařízení odpovídajícím způsobem změněno formou aktualizace seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(141)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutné přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální antidumpingové celní sazby, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Faktura musí splňovat požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3. tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není přiložena taková faktura, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(142)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingového cla, neměla by se zbytková celní sazba vztahovat jen na nespolupracující vyvážející výrobce, ale i na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

3.   Konečný výběr prozatímních cel

(143)

Vzhledem ke zjištěným dumpingovým rozpětím a k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie by částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením měly být s konečnou platností vybrány.

(144)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (ES) č. 1225/2009,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovoz tyčí a prutů pro výztuž do betonu vyrobených ze železa nebo oceli s vysokými únavovými parametry ze železa, nelegované oceli nebo legované oceli (nikoli však z nerezavějící oceli, rychlořezné oceli a křemíkomanganové oceli), po válcování za tepla již dále neopracovaných, avšak včetně těch, které byly po válcování krouceny; tyto tyče a pruty mají vroubkování, drážky, žebrování nebo jiné deformace vzniklé během válcování nebo byly po válcování krouceny; hlavním charakteristickým rysem výrobku s vysokými únavovými parametry, v současnosti kódů KN ex 7214 20 00, ex 7228 30 20, ex 7228 30 41, ex 7228 30 49, ex 7228 30 61, ex 7228 30 69, ex 7228 30 70 a ex 7228 30 89 (kódy TARIC 7214200010, 7228302010, 7228304110, 7228304910, 7228306110, 7228306910, 7228307010 a 7228308910), je schopnost vydržet opakovanou zátěž bez zlomení, přesněji schopnost odolat více než 4,5 milionu zátěžových cyklů s poměrem napětí (min/max) 0,2 a rozsahem napětí přesahujícím 150 MPa s původem v Čínské lidové republice.

2.   Sazby konečného antidumpingového cla, které se použijí na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením, jsou pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyrobený níže uvedenými společnostmi stanoveny takto:

Společnost

Clo (v %)

Doplňkový kód TARIC

Jiangyin Xicheng Steel Co., Ltd., Ťiang-jin

18,4

C060

Jiangyin Ruihe Metal Products Co., Ltd., Ťiang-jin

18,4

C061

Jiangsu Yonggang Group Co., Ltd., Čang-ťia-kang

22,5

C062

Jiangsu Lianfeng Industrial Co., Ltd., Čang-ťia-kang

22,5

C063

Zhangjiagang Hongchang High Wires Co., Ltd., Čang-ťia-kang

22,5

C064

Zhangjiagang Shatai Steel Co., Ltd., Čang-ťia-kang

22,5

C065

Všechny ostatní společnosti

22,5

C999

3.   Použití individuálních celních sazeb stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států, která musí obsahovat datované prohlášení podepsané zástupcem subjektu, který obchodní fakturu vystavil, s uvedením jeho jména a funkce, v tomto znění: „Já, níže podepsaný, potvrzuji, že (objem) (název dotčeného výrobku) prodávaný na vývoz do Evropské unie, na nějž se vztahuje tato faktura, vyrobila společnost (název a adresa) (doplňkový kód TARIC) v Čínské lidové republice. Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.“ Není-li taková faktura předložena, použije se celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“.

4.   Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 2

Částky zajištěné prostřednictvím prozatímního antidumpingového cla podle prováděcího nařízení (EU) 2016/113 se vyberou s konečnou platností.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. července 2016.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/113 ze dne 28. ledna 2016, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovoz tyčí pro výztuž do betonu z oceli s vysokými únavovými parametry pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 23, 29.1.2016, s. 16).

(3)  Úř. věst. C 143, 30.4.2015, s. 12.

(4)  Nařízení Komise (EU) 2015/2386 ze dne 17. prosince 2015, kterým se zavádí celní evidence dovozu tyčí pro výztuž do betonu z oceli s vysokými únavovými parametry pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 332, 18.12.2015, s. 111).

(5)  Protože je výpočet běžné hodnoty založen na údajích pouze jedné společnosti v Jižní Africe, nelze zveřejnit přesné číslo.

(6)  Zpráva panelu ze dne 16. listopadu 2007, DS337 Evropská společenství – Antidumpingové opatření pro farmového lososa z Norska (WT/DS337/R).

(7)  Věc C-26/96, Rotexchemie, rozsudek ze dne 29. května 1997, EU:C:1997:261, bod 16.

(8)  Evropská komise, Generální ředitelství pro obchod, ředitelství H, CHAR 04/039, 1049 Brusel, Belgie.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU