(EU) 2016/1077Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1077 ze dne 1. července 2016, kterým se na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 a částečného prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ukládá konečné antidumpingové clo z dovozu křemíku pocházejícího z Čínské lidové republiky

(1)

V současné době je platným opatřením konečné antidumpingové clo z dovozu křemíku pocházejícího z Čínské lidové republiky („ČLR“), které bylo uloženo prováděcím nařízením Rady (EU) č. 467/2010 (2) na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 a částečného prozatímního přezkumu (dále jen „předchozí přezkumná šetření“) podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení). Platná opatření mají formu cla ve výši 16,3 % až 19 % hodnoty dováženého zboží.

(2)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (3) stávajících opatření obdržela Komise dne 27. února 2015 žádost o zahájení přezkumu těchto opatření před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Žádost byla podána výborem Euroalliages jménem výrobců představujících 100 % výroby křemíku v Unii.

(3)

Žádost byla podána z toho důvodu, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k přetrvávání dumpingu a obnovení újmy způsobované výrobnímu odvětví Unie.

(4)

Dne 17. června 2015 obdržela Komise žádost o částečný prozatímní přezkum platných opatření omezený na posouzení újmy.

(5)

Žádost o přezkum podalo sdružení Evropští uživatelé křemíkového kovu (dále jen „sdružení EUSMET“). Toto sdružení uživatelů křemíku v chemickém průmyslu Unie bylo vytvořeno pro účely tohoto šetření. Sdružení EUSMET poskytlo důkazy, že co se újmy týče, změnily se okolnosti, na jejichž základě byla stávající opatření uložena, a že tyto změny jsou trvalé povahy.

(6)

Tyto změny se týkají složení a struktury výrobního odvětví Unie, poptávky po křemíku v Unii, hospodářské situace výrobců v Unii a struktury dodávek v Unii.

(7)

Dne 28. května 2015 zahájila Komise přezkum před pozbytím platnosti platných opatření na dovoz křemíku pocházejícího z ČLR) do Unie a příslušné oznámení o zahájení uveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie  (4).

(8)

Dne 1. září 2015 zahájila Komise částečný prozatímní přezkum týkající se výhradně újmy, pokud jde o dovoz křemíku pocházejícího z ČLR do Unie, a oznámení o zahájení uveřejnila samostatně v Úředním věstníku Evropské unie  (5).

(9)

V oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se šetření účastnily. Navíc Komise výslovně informovala známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce, čínské orgány, známé dovozce a uživatele o zahájení přezkumu a vyzvala je k participaci.

(10)

Komise rovněž uvedla, že dle návrhu žadatele zamýšlí jako třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“), ve smyslu čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení, použít Spojené státy americké (dále jen „USA“). Proto Komise o zahájení rovněž informovala orgány a výrobce v USA a vyzvala je k participaci.

(11)

Oznámení Komise rovněž zaslala orgánům Austrálie, Brazílie, Norska, Ruska, Jižní Afriky a Thajska, přičemž je informovala o zahájení šetření a požádala je o informace o výrobě a prodeji křemíku v těchto zemích. Všem známým výrobcům křemíku v těchto zemích byl následně zaslán dopis s žádostí o spolupráci na přezkumu a byl přiložen i dotazník.

(12)

V oznámení o zahájení částečného prozatímního přezkumu vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se šetření účastnily. Navíc Komise informovala známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce, čínské orgány, známé dovozce a uživatele o zahájení přezkumu a vyzvala je k participaci.

(13)

Zúčastněné strany měly příležitost vyjádřit se k zahájení uvedených šetření a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(14)

V obou oznámeních o zahájení Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek vyvážejících výrobců a dovozců v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(15)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(16)

Jeden dovozce, který není ve spojení, poskytl požadované informace a souhlasil se zařazením do vzorku. Vzhledem k takto nízkému počtu Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(17)

Aby mohla rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala Komise všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli veškeré informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti. Kromě toho Komise požádala stálou misi ČLR při Evropské unii, aby identifikovala a/nebo oslovila případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(18)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo jedenáct čínských vyvážejících výrobců a dvě obchodní společnosti. Na základě největšího objemu vývozu, který bylo možné v dostupném čase ověřit, navrhla Komise původně vzorek tří vyvážejících výrobců.

(19)

Během konzultací k tomuto vzorku jedna z těchto tří společností spolupráci ukončila, a proto ji nahradili dva menší vyvážející výrobci, čímž vznikl konečný vzorek čtyř vyvážejících výrobců z deseti spolupracujících.

(20)

Týchž deset vyvážejících výrobců se přihlásilo k výběru vzorku pro účely částečného prozatímního přezkumu, a byl tudíž vybrán týž vzorek společností.

(21)

Komise zaslala dotazníky výrobnímu odvětví Unie, dovozci a vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku a od všech těchto subjektů obdržela odpovědi. Odpovědi na dotazník týkající se srovnatelné země přišly od výrobců v Norsku, Rusku a ve Spojených státech amerických.

(22)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné ke stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

a)   výrobci v Unii

b)   dovozce

c)   uživatelé

d)   vyvážející výrobci v ČLR

e)   výrobce ve srovnatelné zemi

(23)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. dubna 2014 do 31. března 2015 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů význačných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2011 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(24)

Dotčeným výrobkem je křemík, v současnosti kódu KN 2804 69 00, pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčený výrobek“).

(25)

Šetření ukázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(26)

Komise proto rozhodla, že tyto výrobky jsou obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(27)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda v současné době dochází k dumpingu a zda je pravděpodobné, že dumping přetrvá nebo se obnoví, pokud by platná opatření vůči dovozu z ČLR případně pozbyla platnosti.

(28)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota stanovena na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím. Pro tento účel bylo nutné vybrat třetí zemi s tržním hospodářstvím („srovnatelnou zemi“).

(29)

V oznámení o zahájení Komise informovala zúčastněné strany, že na základě návrhu výboru Euroalliages hodlá jako vhodnou srovnatelnou zemi použít USA, a vyzvala zúčastněné strany, aby se vyjádřily.

(30)

O informace Komise požádala výrobce obdobného výrobku v USA, Norsku, Brazílii, Rusku, Thajsku, Jižní Africe a Austrálii.

(31)

Sdružení EUSMET uvedlo, že USA nejsou vhodnou srovnatelnou zemí, zamítlo Austrálii, Brazílii a Rusko a jako alternativu navrhlo Norsko.

(32)

Norsko bylo při dřívějších šetřeních použito jako srovnatelná země, avšak v předchozích přezkumných šetřeních bylo jako vhodná srovnatelná země zamítnuto z důvodů uvedených v 35. bodě odůvodnění nařízení (EU) č. 467/2010. Na začátku tohoto šetření byly dotazníky zaslány oběma norským výrobcům, spolupracoval však pouze jeden, přičemž tento výrobce neuskutečnil žádný domácí prodej.

(33)

Na základě důkazů uvedených v této odpovědi na dotazník, z nichž vyplývá, že se neuskutečnil žádný domácí prodej, Komise dospěla k závěru, že okolnosti týkající se norského domácího trhu se od předchozích přezkumných šetření vedených v roce 2010 nezměnily. Komise proto nepovažuje Norsko za vhodnou srovnatelnou zemi.

(34)

Brazílie byla použita jako srovnatelná země i v předchozích šetřeních, avšak žádná z brazilských společností na dotazník neodpověděla, a to ani společnosti, které při předchozích šetřeních spolupracovaly.

(35)

Sdružení EUSMET požádalo Komisi, aby USA zamítla z následujících důvodů:

(36)

Výbor Euroalliages reagoval na připomínky sdružení EUSMET k USA jakožto srovnatelné zemi takto:

(37)

Sdružení EUSMET následně zaslalo další vyjádření ohledně USA jako srovnatelné země, v němž uvedlo, že údaje od výrobce v USA považuje za neobjektivní a nepřesné a navíc schopné nenáležitě ovlivnit výsledek šetření. Sdružení poznamenalo, že na dotazník odpověděl jeden ruský výrobce, a jako srovnatelnou zemi tudíž navrhlo Rusko.

(38)

Tato tvrzení jsou neopodstatněná. Údaje uvedené výrobcem v USA byly ověřeny a bylo zjištěno, že jsou správné, a dále že prodej na domácím trhu tento výrobce uskutečňoval za tržní ceny sjednané se svými zákazníky. Sdružení EUSMET neposkytlo žádné důkazy o tom, že by ceny na domácím trhu v USA byly během období přezkumného šetření ovlivněny fúzí společnosti Globe Specialty Metals se společností FerroAtlantica.

(39)

Sdružení EUSMET také uvedlo, že při použití srovnatelných údajů z USA by společnost FerroAtlantica a výbor Euroalliages mohly zpětně vypočíst vývozní ceny čínských vyvážejících výrobců.

(40)

Rovněž toto tvrzení je neopodstatněné. Takto podrobné údaje nelze zpřístupnit ani společnosti FerroAtlantica ani výboru Euroalliages z důvodů zachování důvěrnosti čínských vyvážejících výrobců i výrobce v USA.

(41)

Sdružení EUSMET neposkytlo žádné důkazy na podporu svého tvrzení, že by Komise měla jako srovnatelnou zemi použít Rusko. Sdružení EUSMET v jednom ze svých předchozích vyjádření Rusko jakožto srovnatelnou zemi zamítlo z důvodu dominantního postavení jediného výrobce na ruském domácím trhu, narušení nákladů na energie a výroby pro vlastní spotřebu.

(42)

Na základě informací od sdružení EUSMET a údajů od spolupracujícího ruského výrobce Komise považuje Rusko za méně vhodnou srovnatelnou zemi než USA, a to z důvodu dominantního postavení jediného ruského výrobce, omezeného dovozu (40 % z celkového objemu prodeje), narušení nákladů na energie a rovněž vzhledem ke skutečnosti, že je výroba v Rusku určena především pro vlastní spotřebu spíše než pro otevřený trh.

(43)

Ačkoli je v USA také pouze jeden výrobce prodávající na domácím trhu, dovoz pochází z různých zdrojů (včetně Kanady, Jihoafrické republiky, Austrálie a Norska), ať už s dovozním clem či bez něj. Výrobce v USA odhaduje, že dovoz se na trhu USA podílel téměř 60 %. Domácí trh je tudíž otevřen hospodářské soutěži a ceny lze považovat za reprezentativní.

(44)

Komise proto dospěla k závěru, že nejvhodnější srovnatelnou zemí podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení jsou USA.

(45)

Informace obdržené od spolupracujícího výrobce ve srovnatelné zemi byly použity jako základ pro stanovení běžné hodnoty pro vyvážející výrobce podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(46)

Komise stanovila vývozní cenu na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných nezávislými odběrateli při prodeji dotčeného výrobku v Unii.

(47)

V případě tří vyvážejících výrobců zařazených do vzorku se tento prodej na vývoz do Unie uskutečnil formou prodeje čínské společnosti, která je ve spojení s nezávislým odběratelem v Unii.

(48)

Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na cenu a srovnatelnost ceny, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Byly provedeny úpravy týkající se nepřímých daní, nákladů na dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku a vedlejších nákladů a balení.

(49)

U každého spolupracujícího vyvážejícího výrobce Komise srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku ve srovnatelné zemi s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(50)

Na tomto základě zjistila Komise u každého ze spolupracujících výrobců dumpingové rozpětí, vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF na hranici Unie před proclením, v rozpětí 20 až 30 %.

(51)

Jak je uvedeno výše, u čínských spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku byl při srovnání jejich vývozních cen s běžnou hodnotou ve srovnatelné zemi zjištěn dumping.

(52)

Nicméně všichni čínští spolupracující vyvážející výrobci zařazení do vzorku prodávali dotčený výrobek uživatelům v Unii, kteří křemík následně zpracovávali na jiné výrobky, které vyváželi zákazníkům mimo Unii.

(53)

Bylo zjištěno, že uživatelé v Unii využívali režim aktivního zušlechťovacího styku, podle něhož se na dovoz surovin clo nevztahuje, jestliže se hotový výrobek vyváží.

(54)

Zjištěné vývozní ceny byly tudíž mezi dotčenými čínskými vyvážejícími výrobci a uživateli v Unii sjednány s vědomím, že se na uvedený dovoz nebude vztahovat platné antidumpingové clo.

(55)

Komise má tudíž za to, že vývozní ceny ověřené během období přezkumného šetření jsou dobrým ukazatelem toho, jaká by byla cena dovozu křemíku z ČLR, pokud by se neuplatňovalo antidumpingové clo.

(56)

Existuje tedy jasný důkaz, že bez opatření se bude dovoz uskutečňovat za takto nízké ceny.

(57)

V žádosti o přezkum před pozbytím platnosti citoval výbor Euroalliages zprávu CRU (6) odhadující celkovou kapacitu výroby křemíku v ČLR v roce 2014 na 5,3 milionu tun. Tento údaj je třeba porovnat s odhady, rovněž od CRU, uvedenými v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, podle nichž ČLR v roce 2014 vyrobila 1,4 milionu tun, z čehož polovina byla určena pro domácí spotřebu a polovina na vývoz.

(58)

Zpráva CRU, která je v žádosti citována, uvádí objem volné čínské kapacity v roce 2014 ve výši 3,9 milionu tun, což je mnohem více než celková spotřeba Unie a rovněž více než celková čínská spotřeba.

(59)

Údaj o celkové kapacitě ve výši 5,3 milionu tun je ve zprávě CRU uveden bez zdroje a zdá se, že nebyl upraven, aby zohledňoval uzavření některých výrobních závodů nebo omezení výroby v závislosti na dostupnosti elektřiny.

(60)

Inspekce na místě u čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku potvrdily, že čínská vláda uplatňuje politiku zavírání menších, méně hospodárných pecí, zároveň však podporuje výstavbu mnohem větších pecí s ekonomičtějším provozem. Komise však nezískala žádné důkazy o jakékoliv významné finanční podpoře ze strany vlády, ať už ve prospěch uzavírání malých pecí nebo stavby větších.

(61)

Šetření nicméně ukázalo, že volná kapacita čínských vyvážejících výrobců je značná. Komise obdržela podání Čínské komory mezinárodního obchodu a odvětví výroby křemíku Čínského sdružení průmyslu neželezných kovů („China Chamber of International Commerce“ a „Silicon Branch of the China Nonferrous Metal Industry Association“, dále jen „CCIC a CNMIA“). Toto podání zpochybňuje údaje CRU uvedené v žádosti o přezkum, avšak tvrdí, že čínská kapacita činila 2,65 milionu tun, přičemž volná kapacita činila 0,95 milionu tun. Tato volná kapacita je stále větší než celková čínská spotřeba i větší než celková spotřeba v Unii.

(62)

Subjekty CCIC a CNMIA tvrdí, že se nadbytečná kapacita časem sníží kvůli zvýšení čínské poptávky po křemíku a rostoucí poptávce po čínském vývozu z jiných asijských zemí, které křemík nevyrábějí. Očekávají dále, že se kapacita sníží i v důsledku dalšího prosazování čínských environmentálních a energetických norem.

(63)

V reakci na podání od CCIC a CNMIA předložil výbor Euroalliages další podání, v němž pracuje s různými předpoklady ohledně čínské domácí poptávky, vývozu do Asie a budoucí kapacity čínského odvětví křemíku.

(64)

Po poskytnutí informací CCIC a CNMIA znovu tvrdily, že volná kapacita v ČLR nebyla tak velká, jak bylo uvedeno v přezkumu před pozbytím platnosti, a že by se nadbytečná kapacita časem zmenšila z týchž důvodů, jaké jsou uvedeny výše.

(65)

Nepředložily však žádné důkazy k prokázání toho, že by se volná kapacita v ČLR v dohledné době výrazně snížila až pod úroveň celkové spotřeby Unie během období přezkumného šetření.

(66)

Všechny strany se tudíž nadále shodují v tom, že v ČLR existuje značná volná kapacita, která několikanásobně převyšuje objem spotřeby v Unii během období přezkumného šetření. Žádná strana nepředložila důkaz svědčící o tom, že se volná kapacita v dohledné době zásadně sníží nebo zcela vyčerpá. Vzhledem k celním překážkám v USA a na jiných odbytištích je proto pravděpodobné, že pokud by opatření pozbyla platnosti, byla by část této významné volné kapacity pravděpodobně vyvezena do Unie. Po poskytnutí informací poznamenal výbor Euroalliages, že dvě platná opatření proti obcházení uvedená v 218. bodě odůvodnění jsou dalším důkazem atraktivity trhu Unie. Komise souhlasí, že tato dvě prodloužení opatření jen potvrzují její závěry ohledně tohoto bodu.

(67)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku rovněž poskytli důkazy o cenách, jaké během období přezkumného šetření uplatňovali při vývozu na jiná odbytiště než do Unie. Je z nich patrné, že ceny vývozu do těchto jiných zemí odpovídaly vývozní ceně do Unie.

(68)

Jedna zúčastněná strana po poskytnutí informací předložila čínské vývozní statistiky, z nichž je patrné, že vývozní ceny do Koreje a Japonska byly v roce 2015 vyšší než vývozní ceny do Unie. Podle názoru Komise se tím nemění závěr založený na ověřených údajích, tj. že vyvážející společnosti zařazené do vzorku prodávaly chemický křemík do ostatních zemí za ceny odpovídající cenám, které uplatňovaly při vývozu do Unie.

(69)

Celková výrobní kapacita (včetně volné kapacity) v ČLR ve srovnání s velikostí trhu Unie naznačuje, že vývoz do Unie by se pravděpodobně v případě zrušení opatření zvýšil. Jak je uvedeno v 56. a 66. bodě odůvodnění, tento vývoz by se pravděpodobně nadále uskutečňoval za dumpingové ceny.

(70)

Obdobný výrobek v Unii vyráběli během období přezkumného šetření tři výrobci. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(71)

Dva ze tří výrobců patří do téže skupiny společností. Z důvodu důvěrnosti jsou proto číselné údaje týkající se výrobního odvětví Unie indexovány a/nebo uvedeny v určitém rozpětí.

(72)

Spotřebu v Unii Komise stanovila tak, že objem prodeje, jehož výrobní odvětví Unie dosáhlo na trhu Unie, přičetla k objemu dovozu z ČLR a dalších třetích zemí, na základě údajů Eurostatu a odpovědí na dotazníky.

(73)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii

(74)

Spotřeba v Unii se v roce 2012 ve srovnání s rokem 2011 snížila o 5 %. V roce 2013 opět vzrostla a setrvale se zvyšovala, přičemž v roce 2014 a v období přezkumného šetření byla přibližně o 9 % vyšší oproti začátku posuzovaného období.

(75)

Objem dovozu z dotčené země stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Dovoz z dotčené země do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem dovozu z dotčené země

(76)

Objem dovozu během posuzovaného období kolísal. Kolísání do určité míry kopírovalo tendence spotřeby v Unii. V roce 2012 dovoz z ČLR značně klesl a v roce 2013 se plně zotavil. Podobně jako spotřeba se v roce 2014 a v období přezkumného šetření dovoz dále zvýšil, ovšem celkové zvýšení o 82 % během posuzovaného období bylo výrazně vyšší než 9 % zvýšení spotřeby v Unii v témže období.

(77)

Jak je uvedeno v 53. bodě odůvodnění, uskutečňuje se drtivá většina dovozu z ČLR v režimu aktivního zušlechťovacího styku a jako surovinu jej zpracovávají převážně uživatelé v chemickém průmyslu. V průběhu období přezkumného šetření bylo přibližně 75 % celkového dovozu z ČLR zařazeno v režimu aktivního zušlechťovacího styku bez zaplacení cla, ať už antidumpingového či smluvního.

(78)

Jak je uvedeno v tabulce 2 výše, dovoz z dotčené země, z něhož bylo zaplaceno clo, se po značném poklesu v roce 2012 zvyšoval rychlejším tempem než dovoz v režimu aktivního zušlechťovacího styku. Dovoz křemíku z ČLR v režimu aktivního zušlechťovacího styku se zvýšil celkem o 72 %, zatímco dovoz podléhající clu se mezi rokem 2011 a obdobím přezkumného šetření zvýšil o 121 %.

(79)

Tržní podíl dovozu stanovila Komise na základě spotřeby v Unii způsobem uvedeným v 72. bodě odůvodnění.

(80)

Tržní podíl dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Tržní podíl

(81)

Tržní podíl celkového dovozu z ČLR v roce 2012 výrazně klesl a v roce 2013 svou pozici zcela obnovil. V roce 2014 a v období přezkumného šetření se tržní podíl dále zvýšil, přičemž během posuzovaného období vzrostl celkem o 67 %.

(82)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Ceny dovozu z dotčené země (EUR/t)

(83)

Průměrná dovozní cena křemíku dováženého z ČLR v posuzovaném období kolísala, nejprve činila 2 066 EUR/t, v roce 2013 klesla o 18 % a v období přezkumného šetření vzrostla na průměrných 1 868 EUR/t, což je o 10 % méně než na začátku posuzovaného období.

(84)

Cena křemíku dováženého v režimu aktivního zušlechťovacího styku i cena dovozu podléhajícího clu, kolísala během posuzovaného období velmi podobným způsobem. Cena křemíku dováženého v režimu aktivního zušlechťovacího styku byla vždy vyšší než cena dovozu, který podléhal clu. Během období přezkumného šetření činila průměrná cena křemíku dováženého v režimu aktivního zušlechťovacího styku 1 919 EUR/t a 1 714 EUR/t křemíku, na jehož dovoz se vztahovalo clo.

(85)

Cenové podbízení během období přezkumného šetření Komise stanovila srovnáním:

(86)

Cenové srovnání bylo provedeno podle druhu obchodních operací na stejné úrovni obchodní činnosti, v případě potřeby s náležitou úpravou o případné provize.

(87)

Byla provedena dvě samostatná cenová srovnání. Při prvním srovnání byl použit veškerý dovoz z ČLR (podléhající clu i zařazený v režimu aktivního zušlechťovacího styku), druhé srovnání pracovalo pouze s dovozem podléhajícím clu.

(88)

Z výsledků obou srovnání vyplynulo značné cenové podbízení. I přes metodologická omezení vysvětlená v 200. bodě odůvodnění činí při použití veškerého dovozu z ČLR celkové vážené průměrné rozpětí cenového podbízení 7,6 %. Při srovnání pracujícím pouze s dovozem podléhajícím clu činilo celkové vážené průměrné rozpětí cenového podbízení 13,6 %.

(89)

Mezi další hlavní zdroje dodávek do Unie patří především Norsko, Brazílie, Rusko, Bosna a Hercegovina a Austrálie. Nejvyšší objem dovozu (podléhající clu i zařazený v režimu aktivního zušlechťovacího styku) během období přezkumného šetření byl z těchto sedmi zemí:

Tabulka 5

Objem dovozu z jiných zemí během období přezkumného šetření (v tunách)

(90)

V období přezkumného šetření bylo největším vývozcem křemíku do Unie Norsko, které vyvezlo 160 633 t. Objem dovozu z ČLR uvedený v 75. bodě odůvodnění byl v období přezkumného šetření druhý největší. Dovoz z Brazílie činil 47 008 t.

(91)

Tržní podíl dvou dalších významných zdrojů dovozu křemíku do Unie se během posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka 6

Podíl dovozu z Norska, Brazílie a ze všech ostatních třetích zemí

(92)

Tržní podíl dovozu z Norska během posuzovaného období neustále rostl a zvýšil se během tohoto období přibližně o 26 %. Ve srovnání s nárůstem tržního podílu dovozu z ČLR, který se v uvedeném období zvýšil o 67 %, jak je uvedeno v 80. bodě odůvodnění, není toto zvýšení tak výrazné.

(93)

Tržní podíl dovozu z Brazílie po malém zvýšení v roce 2012 klesal a v období přezkumného šetření dosáhl pouze přibližně poloviny své původní hodnoty. Pokles dovozu z Brazílie a jeho tržního podílu zapříčinilo hlavně sucho, v jehož důsledku strmě vzrostla cena elektrické energie z vodních zdrojů.

(94)

Tržní podíl dovozu ze všech ostatních zemí rostl v letech 2012 a 2013 a naopak v roce 2014 a v období přezkumného šetření klesl o 25 %. Z toho je patrné, že mezi rokem 2013 a obdobím přezkumného šetření se znatelně zvyšoval především dovoz z ČLR.

(95)

Ceny dovozu (podléhajícího clu i zařazeného v režimu aktivního zušlechťovacího styku) ze dvou dalších důležitých zdrojů křemíku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Ceny dovozu z Norska a Brazílie

(96)

Během posuzovaného období se ceny dovozu z Norska, Brazílie a ze všech ostatních zemí vyvíjely podobně jako ceny dovozu z ČLR. Vzhledem k tomu, že oba norští výrobci jsou ve spojení s velkými uživateli v Unii, jsou ceny z Norska do značné míry transferovými cenami mezi stranami ve spojení, a pro smysluplné srovnání tudíž nejsou spolehlivé.

(97)

Ceny dovozu z Brazílie byly přibližně o 10 % vyšší než z ČLR.

(98)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo posouzení dopadu dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období. Ukazatele újmy vycházejí z údajů poskytnutých výrobním odvětvím Unie. Údaje byly zkoumány z hlediska těchto ukazatelů: spotřeba v Unii, výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, tržní podíl, zaměstnanost, produktivita, prodejní ceny, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic. Jak je vysvětleno v 71. bodě odůvodnění, z důvodů důvěrnosti jsou hodnoty indexovány a/nebo uvedeny v rozpětí.

(99)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(100)

Objem výroby se v roce 2012 snížil o 10 % a v následujícím období rostl, přičemž v období přezkumného šetření dosáhl o 3 % vyšší úrovně než v roce 2011.

(101)

Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie se v roce 2012 zvýšila o 6 % a téměř se nezměnila, pouze před obdobím přezkumného šetření se mírně zvýšila. Výrobní kapacita tudíž vzrostla o něco méně než spotřeba, která se během posuzovaného období zvýšila o 9 %, jak je uvedeno v 73. bodě odůvodnění.

(102)

Na rozdíl od výroby nebo výrobní kapacity bylo využití kapacity nejvyšší v roce 2011. Zvýšení výrobní kapacity a pokles výroby v roce 2012 vedly k 15 % snížení využití kapacity. Vzhledem k tomu, že výrobní kapacita zůstala mezi rokem 2012 a obdobím přezkumného šetření téměř beze změny, odráželo její využití vývoj objemu výroby a během období přezkumného šetření vzrostlo na úroveň, jež byla o 4 % nižší než na začátku posuzovaného období.

(103)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Objem prodeje a podíl na trhu

(104)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, v roce 2012 klesl o 8 % a pak se soustavně zvyšoval až na úroveň, jež byla v období přezkumného šetření o 5 % vyšší než v roce 2011.

(105)

Tržní podíl výrobního odvětví Unie se vyvíjel odlišně. V roce 2012 sice také klesl, avšak i v letech 2013 a 2014 dále klesal. V období přezkumného šetření tržní podíl vzrostl, nedosáhl však úrovně roku 2011 a zůstal o 3 % pod úrovní, které dosahoval z kraje posuzovaného období.

(106)

Ačkoli se výrobnímu odvětví Unie podařilo zvýšit objem prodeje o 5 %, jeho podíl na trhu se o 3 % snížil. Zároveň se objem výroby zvýšil o pouhá 3 %, přičemž trh rostl o 9 %. Ani na rostoucím trhu tedy výrobní odvětví Unie nedokázalo využít příležitostí k růstu a neuhájilo svůj tržní podíl.

(107)

Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Zaměstnanost a produktivita

(108)

Zaměstnanost se během posuzovaného období vyvíjela příznivě, zvýšila se o 4 %. Produktivita na jednoho zaměstnance navíc zůstala po celé posuzované období poměrně stabilní.

(109)

Zjištěné dumpingové rozpětí bylo výrazně nad úrovní de minimis. Dopad rozsahu dumpingových rozpětí, na nichž jsou založena stávající opatření, na výrobní odvětví Unie byl nicméně zmírněn díky účinku stávajících opatření.

(110)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobního odvětví Unie účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Prodejní ceny v Unii

(111)

Jednotková prodejní cena výrobního odvětví Unie pro zákazníky v Unii, kteří nejsou ve spojení, klesla v roce 2012 o 10 % a v roce 2013 se snížila o dalších 6 %. Potom se pomalu zvyšovala, nedosáhla však úrovně roku 2011 a v období přezkumného šetření zůstala na úrovni o 12 % nižší.

(112)

Na rozdíl od jednotkové prodejní ceny se jednotkové výrobní náklady výrobního odvětví Unie v roce 2012 zvýšily, v roce 2013 klesly a vrátily se téměř na stejnou úroveň jako na začátku posuzovaného období. Oproti roku 2011 byly jednotkové náklady výroby v období přezkumného šetření o 4 % vyšší.

(113)

Průměrné náklady práce ve výrobním odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(114)

Průměrné náklady práce na zaměstnance se snížily celkem o 6 %, a to především z důvodu značného snížení o 10 procentních bodů mezi lety 2012 a 2013.

(115)

Úroveň zásob u výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 13

Zásoby

(116)

Konečný stav zásob výrobního odvětví Unie se v období 2011 až 2014 zvýšil o 6 %. Podstatně nižší stav zásob na konci období přezkumného šetření je ovlivněn sezónními faktory. Zatímco v případě ostatních období se konečný stav zásob zohledňuje na konci prosince, u období přezkumného šetření se zohledňuje ke konci března, těsně po skončení období poměrně slabé výroby způsobené vysokými cenami energie v zimním období. Nižší stav zásob v tomto období roku se proto dá očekávat.

(117)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobního odvětví Unie v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 14

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(118)

Ziskovost výrobního odvětví Unie stanovila Komise tak, že zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. V letech 2011 až 2012 se ziskovost značně snížila (o 67 %), následně ale o 17 procentních bodů vzrostla a v období přezkumného šetření dosahovala uspokojivé úrovně.

(119)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobního odvětví Unie samofinancovat svou činnost. Jeho vývoj odrážel vývoj ziskovosti a po celé posuzované období se držel na uspokojivé úrovni.

(120)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Její vývoj z velké části odrážel vývoj ziskovosti a po celé posuzované období zůstával na uspokojivé úrovni.

(121)

Žádný z výrobců v Unii nehlásil potíže se získáváním kapitálu během posuzovaného období.

(122)

Mnohé ukazatele újmy, jako je výroba, výrobní kapacita a objem prodeje, poskytují smíšený obrázek. Ačkoliv v absolutních číslech vykazují pozitivní trend, je nárůst tak nízký, že výrobnímu odvětví Unie neumožňuje využít rostoucího trhu. Dokazuje to negativní trend u využití kapacity, podílu na trhu a růstu.

(123)

Zaměstnanost se během posuzovaného období zvýšila o 4 % a produktivita byla stabilní. U čistých investic a průměrné mzdy na zaměstnance byl zaznamenán negativní trend.

(124)

Zatímco vývoj finančních ukazatelů, jako je ziskovost, peněžní tok a návratnost investic, je negativní, nevykazují jejich absolutní úrovně žádné znaky újmy.

(125)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie netrpí podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(126)

Výše uvedené tendence týkající se cen a objemu dovozu dotčeného výrobku ukazují, že navzdory platným opatřením čínští vyvážející výrobci podstatně, a to o 82 %, zvýšili objem vývozu do Unie a jejich tržní podíl se během období přezkumného šetření pohyboval mezi [17 % a 22 %]. I přes platná opatření se dovoz z ČLR podléhající clu zvýšil dokonce ještě výrazněji, o 121 %. Ve stejném období se produkce výrobního odvětví Unie zvýšila o 3 % a prodej o 5 %. Za 9 % nárůstem spotřeby Unie mezi rokem 2011 a obdobím přezkumného šetření stál a klesající dovoz z Brazílie nahradil především dovoz z ČLR a Norska, a nikoli výroba výrobního odvětví Unie.

(127)

Jak je uvedeno v 61. bodě odůvodnění, vyvážející výrobci v ČLR disponují značnou volnou kapacitou, díky níž mohou vývoz velmi rychle zvýšit. Navíc ceny na domácím trhu v ČLR a jiných třetích zemích, například v Japonsku, jsou nižší než ceny na trhu Unie. Podle údajů CRU byly v období přezkumného šetření ceny na domácím trhu v ČLR a v Japonsku o více než 25 % nižší než v Unii. Vzhledem k atraktivnějším cenám na trhu Unie ve srovnání s domácím trhem v ČLR a jiných třetích zemích je pravděpodobné, že kdyby antidumpingová opatření pozbyla platnosti, mohla by být značná množství vyvážená na tyto trhy přesměrována i na trh Unie.

(128)

Významná mezinárodní odbytiště, jako např. Austrálie, Kanada a USA, navíc uložila na čínský křemík antidumpingová cla. Z tohoto důvodu budou čínští vyvážející výrobci na těchto trzích prodávat obtížněji než na nechráněném trhu Unie, pozbydou-li antidumpingová opatření platnosti.

(129)

Úroveň cen čínského vývozu podléhajícího antidumpingovému clu je výrazně nižší než ceny výrobního odvětví Unie, a to o 13,6 %. Z toho vyplývají úrovně cen, s nimiž by čínští vyvážející výrobci v případě zrušení opatření pravděpodobně vstoupili na trh Unie.

(130)

Pravděpodobnost levného čínského vývozu při neexistenci opatření potvrzují antidumpingová šetření týkající se čínského křemíku v jiných zemích uvedených ve 128. bodě odůvodnění.

(131)

Čínští vyvážející výrobci mají možnost výrazně zvýšit svůj již beztak značný podíl na trhu při cenách, které se výrazně podbízejí cenám výrobního odvětví Unie k jeho újmě.

(132)

Zúčastněné strany tvrdily, že někteří uživatelé v Unii mají na kvalitu křemíku, zejména chemického, a spolehlivost dodávek nároky, které čínští výrobci nedokáží snadno splnit.

(133)

Komise zjistila, že se výrobní odvětví Unie skutečně ve značné míře zaměřuje na produkci křemíku vysoké jakosti. Vzhledem k velkému počtu zdrojů v ČLR lze odtud ovšem dovážet všechny jakosti, včetně křemíku vysoké jakosti, a také se tak děje.

(134)

Na druhou stranu výrobní odvětví Unie prodává i značné množství křemíku běžné jakosti, například odvětví hliníku. Tato značná množství přímo konkurují čínskému dovozu. Většina dovozu běžné jakosti podléhá clu a tento typ dovozu je na trhu Unie nejdynamičtějším segmentem, který v posuzovaném období zaznamenal zvýšení o 121 %, jak je uvedeno v 75. bodě odůvodnění.

(135)

Zúčastněné strany tvrdily, že zeměpisná blízkost, která umožňuje kratší dodací lhůty, je dalším důvodem, proč není pravděpodobné, že by se uživatelé v Unii přiklonili k dodávkám z čínských zdrojů, pokud by antidumpingová opatření byla zrušena.

(136)

Je pravda, že zeměpisná blízkost je výhodou a že křemík je těžká surovina s relativně nízkou cenou za kilogram. Stávající dovoz ze vzdálených zemí (Austrálie, Brazílie, ČLR) uvedených v 89. bodě odůvodnění ovšem ukazuje, že i dodavatelé ze vzdálených zemí dokáží na trhu Unie konkurovat.

(137)

Po zveřejnění informací některé zúčastněné strany zopakovaly své připomínky ohledně rozdílů v jakosti mezi chemickým křemíkem a křemíkem pro odvětví hliníku a mezi primárním a sekundárním využitím křemíku pro odvětví hliníku.

(138)

Jak je vysvětleno v 134. bodě odůvodnění, Komise tyto rozdíly vede v patrnosti a uvádí, že prodej výrobního odvětví Unie a jeho dovoz z ČLR zahrnuje značné množství křemíku běžné jakosti, který se prodává například odvětví hliníku.

(139)

Co se týče primárního a sekundárního využití křemíku pro odvětví hliníku, Komise analyzovala podrobné údaje a kvantifikovala cenové rozdíly mezi veškerými jakostmi křemíku, které výrobní odvětví Unie prodává uživatelům v odvětví hliníku. Tato analýza ukázala, že veškeré jakosti, které se běžně prodávají odvětví hliníku, se cenově liší jen mírně a že obzvláště drahé nebo levné jakosti se prodávají v zanedbatelném množství, a nemají tudíž znatelný dopad na průměrnou cenu.

(140)

Lze tedy učinit závěr, že v případě skončení platnosti opatření pravděpodobně dojde k dalšímu výraznému nárůstu dovozu z Číny za dumpingové ceny, což by vedlo k obnovení újmy.

(141)

Komise v souladu s článkem 21 základního nařízení zkoumala, zda by zavedení antidumpingových opatření na dovoz křemíku pocházejícího z ČLR na základě závěrů tohoto přezkumu před pozbytím platnosti bylo proti zájmu Unie jako celku. Určení zájmu Unie vycházelo z posouzení všech zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů. Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost k předložení stanovisek podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení.

(142)

Při tomto šetření spolupracovali tři výrobci v Unii, kteří společně představují 100 % její výroby. Jak je uvedeno v 125. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie díky platným opatřením netrpí podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(143)

Současně výrobní odvětví Unie prokázalo, že nejsou-li jeho činnosti vystaveny nekalé konkurenci v podobě dumpingového dovozu, jsou životaschopné.

(144)

Zrušení opatření by rovněž s velkou pravděpodobností vedlo ke zvýšení dumpingového čínského dovozu za nízké ceny, který by ohrozil zachování provozu zbývajících výrobců v jinak životaschopném výrobním odvětví. Dlužno připomenout, že od původního uložení opatření ukončili činnost dva výrobci v Unii.

(145)

Z toho tedy vyplývá, že je v zájmu výrobního odvětví Unie platná opatření zachovat.

(146)

Jak je uvedeno v 16. bodě odůvodnění, pouze jeden dovozce, který není ve spojení, předložil odpověď na výběr vzorku. Obchod s křemíkem tvořil přibližně 10 % jeho celkového obratu. Tento dovozce proti opatřením nic nenamítal, ani je nepodpořil.

(147)

Lze tedy učinit závěr, že zachování platných opatření není v rozporu se zájmem dovozců, kteří nejsou ve spojení.

(148)

Komise obdržela sedm úplných odpovědí od uživatelů, a to z odvětví chemie a hliníku.

(149)

V odvětví hliníku se křemík využívá jen okrajově ke zlepšení vlastností hliníku. Podle jejich názoru nelze křemík snadno nahradit, a proto má zabezpečení dodávek často vyšší význam než cena. Finanční účinek opatření na tyto uživatele je malý, a to z důvodu relativně nízkého významu křemíku v jejich nákladové struktuře. Jeden velký uživatel hliníku je pro zachování antidumpingového cla, neboť považuje za důležité, aby výrobní odvětví Unie pokračovalo ve výrobě v Unii, na druhou stranu uživatel hliníku odebírající malá množství křemíku upřednostňuje zrušení platných opatření.

(150)

Pro uživatele vyrábějící chemické výrobky, kteří představují přibližně 60 % celkové spotřeby v Unii, má křemík značný význam a tvoří velkou část jejich nákladů na suroviny. Tři uživatelé v chemickém průmyslu mají za to, že by antidumpingová opatření neměla být zachována. Dva uživatelé v chemickém průmyslu proti opatřením nic nenamítli, ani je nepodpořili.

(151)

Někteří uživatelé rovněž upozornili na dobrou finanční situaci výrobců v Unii. Účinek opatření na tyto uživatele je potenciálně výraznější než v odvětví hliníku. Nicméně z informací poskytnutých spolupracujícími uživateli vyrábějícími chemické výrobky je patrné, že křemík dovážejí téměř výlučně v režimu aktivního zušlechťovacího styku, a od antidumpingového cla jsou tudíž osvobozeni. Účinek opatření na tyto uživatele se proto považuje za omezený.

(152)

Uživatelé vyjádřili obavy ohledně bezpečnosti dodávek. Jedna z obav se týkala neschopnosti výrobního odvětví Unie plně zásobovat trh Unie. Platná opatření ovšem nezabránila tomu, aby čínský dovoz ve velkém množství vstupoval na trh Unie. Jak je uvedeno v 89. bodě odůvodnění, lze ty části trhu, které nedokáže zásobovat výrobní odvětví Unie, pokrýt dovozem z Norska, Brazílie, Ruska, Bosny a Hercegoviny a řady dalších zemí.

(153)

V této souvislosti sdružení EUSMET tvrdilo, že vysoká míra využití kapacity a zvýšená výroba na straně výrobního odvětví Unie prokazuje, že odvětví újmu neutrpělo. Komise potvrdila, že výrobní odvětví Unie má poměrně vysokou míru využití kapacity, a to přibližně na úrovni 70 % – 90 %. Jak je uvedeno v 99. bodě odůvodnění, podle ověřených informací od výrobců v Unii se během posuzovaného období výroba mírně zvýšila. Jak je ovšem uvedeno v 122. bodě odůvodnění, je zvýšení tak nízké, že výrobnímu odvětví Unie neumožňuje využít rostoucího trhu. Dokazuje to negativní trend ve využívání kapacity.

(154)

Sdružení uživatelů hliníku v Unii (European Aluminium) po poskytnutí informací podpořilo zachování antidumpingového cla s tím, že nadměrná kapacita v ČLR a případný dumping ze strany ČLR mohou na trhu Unie ohrozit dodávky křemíku pro odvětví hliníku.

(155)

Z pečlivého zvážení vyplývá, že pozitivní účinek opatření na výrobní odvětví Unie zdaleka převažuje nad omezeným nebo zanedbatelným negativním dopadem opatření na uživatele.

(156)

Zúčastněné strany si stěžovaly na údajně nedostatečnou hospodářskou soutěž na trhu Unie. V Unii skutečně působí pouze tři výrobci, kteří jsou součástí dvou skupin společností. Jak je uvedeno ve 103. bodě odůvodnění, byl tržní podíl výrobního odvětví Unie zhruba 30 %. Aby trh Unie stačil poptávce uživatelů v Unii, je tedy nutný dovoz. Navzdory existenci platných opatření se objem čínského dovozu vstupujícího na trh Unie stále zvyšoval, přičemž jeho tržní podíl se v obdobích přezkumného šetření vysvětlených v 75. bodě odůvodnění pohyboval přibližně [mezi 17 % a 22 %].

(157)

Jak je uvedeno v 89. bodě odůvodnění, k dalším hlavním zdrojům dodávek do Unie patřily hlavně Norsko a Brazílie a alternativními zdroji dovozu křemíku byla i řada dalších zemí.

(158)

Údajný duopol má tudíž tržní podíl jen 30 %, kdežto tržní podíl dovozu z několika třetích zemí činí 70 %. Uživatelé tedy mají na výběr mezi křemíkovým kovem od výrobního odvětví Unie a křemíkovým kovem z mnoha jiných třetích zemí. Nelze proto přijmout tvrzení ohledně údajné duopolní situace na trhu Unie.

(159)

Sdružení EUSMET vzalo na vědomí skutečnost, že křemíkový kov byl v roce 2014 zařazen na seznam kritických surovin pro Unii. Komise ve svém sdělení uvedla, že 20 surovin zařazených na seznam „je kritických, neboť rizika nedostatečných dodávek a jejich dopady na hospodářství jsou v případě těchto surovin vyšší než u většiny ostatních surovin“ (7).

(160)

K témuž tématu, tj. zařazení křemíku na seznam kritických surovin pro Unii, výbor Euroalliages tvrdí, že pokud by opatření pozbyla platnosti, ohrozilo by to udržitelné zásobování křemíkem ze zdrojů uvnitř Unie.

(161)

Samotné zařazení křemíku na tento seznam nemělo vliv na závěry, k nimž Komise v rámci antidumpingového řízení dospěla.

(162)

Subjekty CCIC a CNMIA po poskytnutí informací tvrdily, že pokud jde o vývozní clo na suroviny, mimo jiné křemík (8), existuje rozpor mezi řízením pro řešení sporů v rámci WTO a zjištěními v této věci. Uvádějí, že zahájení řízení pro řešení sporu v rámci WTO, jehož výsledkem by mohlo být snížení ceny křemíku dováženého z ČLR, potvrzuje, že zájem uživatelů v Unii na přístupu k dodávkám křemíku převažuje nad zájmem výrobců v Unii na zachování antidumpingových opatření.

(163)

Komise považuje tento argument za nepodložený. Skutečnost, že křemík figuroval mezi surovinami, jimiž se zabýval systém WTO pro řešení sporů, neubírá na potřebě odstranit rušivé účinky dumpingu působícího újmu a obnovit fungování hospodářské soutěže.

(164)

Zúčastněné strany tvrdily, že kvůli fúzi společností FerroAtlantica a Globe Speciality Metals („FerroGlobe“) dojde k omezení dodávek křemíku na trh Unie a subjekt FerroGlobe vzniklý spojením získá na trhu Unie dominantní postavení.

(165)

Společnost Globe Speciality Metals ovšem křemíkový kov vyrábí v Kanadě a USA. Během posuzovaného období se z Kanady a USA do Unie dovezlo jen zanedbatelné množství křemíku. Kombinovaný tržní podíl dovozu z Kanady a USA nepřekročil během posuzovaného období 1 %. Je proto zřejmé, že v důsledku fúze FerroGlobe se dodávky křemíku na trh Unie nesníží.

(166)

Sdružení EUSMET tvrdilo, že podle nového celního kodexu Unie se uživatelé křemíku v chemickém průmyslu Unie již nebudou moci spoléhat na režim aktivního zušlechťovacího styku. Sdružení EUSMET se domnívá, že podle čl. 169 odst. 2 aktu v přenesené pravomoci k celnímu kodexu Unie (9) nebude od května 2016 dovoleno použít v režimu aktivního zušlechťovacího styku rovnocenné zboží u výrobků, které jsou předmětem opatření na ochranu obchodu, jako je například křemík.

(167)

V čl. 169 odst. 2 je stanoveno, že zboží dovezené v rámci aktivního zušlechťovacího styku by antidumpingovému clu podléhalo, pouze pokud je zpracováno a následně propuštěno do volného oběhu. Je-li zpracované zboží zpětně vyvezeno, antidumpingové clo se neplatí. To znamená, že by nedošlo k žádné změně oproti stávajícím ustanovením.

(168)

Proto se zdá, že argument sdružení EUSMET ohledně nového celního kodexu Unie vychází z nesprávného výkladu čl. 169 odst. 2 aktu v přenesené pravomoci k celnímu kodexu Unie, a je tudíž nepodložený.

(169)

Zúčastněné strany uvedly, že antidumpingová opatření na dovoz dotčeného výrobku platná od roku 1990 nejsou dočasným opatřením, a měla by být proto zrušena.

(170)

Komise považuje tento argument za nepodložený. Podle podmínek stanovených základním nařízením musí být opatření prodloužena, jsou-li splněny konkrétní zákonné podmínky.

(171)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, že by nebylo v zájmu Unie zachovat opatření na dovoz křemíku pocházejícího z ČLR.

(172)

Jak je uvedeno v 5. bodě odůvodnění, musela Komise v návaznosti na žádost o částečný prozatímní přezkum podanou sdružením EUSMET přezkoumat trvalost změněných okolností a učinit v této věci závěr.

(173)

Tyto změny se týkaly hlavně složení a struktury výrobního odvětví Unie, poptávky po křemíku v Unii a struktury dodávek v Unii.

(174)

Výbor Euroalliages odpověděl na argumenty obsažené v žádosti, přičemž nesouhlasil mimo jiné s tím, že by referenční období pozorovaných změn bylo delší než posledních pět let.

(175)

Komise ve svém závěru konstatovala řadu okolností, které se změnily od předchozího přezkoumání výše újmy, jíž Komise stanovila v nařízení (ES) č. 2496/97 (10) (dále jen „předchozí přezkum újmy“), a konstatovala, že tyto změny jsou trvalé.

(176)

Jak je uvedeno v 173. bodě odůvodnění, týkají se tyto změny zejména složení a struktury výrobního odvětví Unie. Výrobní odvětví Unie se zmenšilo a v současnosti je tvoří jedna skupina výrobců a jeden výrobce, zatímco při předchozím přezkumu újmy byli výrobci čtyři. Jeden z výrobců, který se účastnil předchozího přezkumu újmy, ukončil činnost, a jiní dva dříve nezávislí výrobci fúzovali. Nic nenasvědčuje tomu, že by tyto změny nebyly trvalé povahy.

(177)

Jak je uvedeno v 73. bodě odůvodnění, poptávka po křemíku se v Unii ve srovnání s obdobím šetření při předchozím přezkumu újmy více než zdvojnásobila. Sdružení EUSMET poskytlo důkazy, podle nichž se v nadcházejících letech poptávka v Unii pravděpodobně ještě zvýší. Zvýšení poptávky je proto považováno za změnu trvalé povahy.

(178)

Co se týče struktury dodávek v Unii, ukázalo šetření, že v případě křemíkového kovu je Unie stále více závislá na dovozu. Během období šetření při předchozím přezkumu újmy překročila spotřeba v Unii produkci výrobního odvětví Unie o 134 000 tun. Od té doby se rozdíl dále zvětšil na [350 000–400 000 tun]. Kvůli rostoucí poptávce a značnému vytížení kapacity výrobního odvětví Unie je tato změna struktury dodávek považována za změnu trvalé povahy.

(179)

Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že změna okolností má trvalou povahu, a žádost o částečný prozatímní přezkum týkající se výhradně posouzení újmy je proto odůvodněná.

(180)

Za účelem stanovení úrovně opatření určila Komise nejprve výši cla potřebnou k tomu, aby nedošlo k obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(181)

Během období přezkumného šetření Komise zjistila, že výrobní odvětví Unie prodává se ziskem. Úroveň pro odstranění újmy byla proto stanovena na úrovni prodejní ceny výrobního odvětví Unie během období přezkumného šetření.

(182)

Úroveň pro odstranění újmy pak Komise určila na základě porovnání vážené průměrné ceny dovozu z ČLR podléhajícího clu, jak bylo v souvislosti s cenovým podbízením stanoveno v 88. odůvodnění, s váženou průměrnou cenou u obdobného výrobku prodávaného během období přezkumného šetření na trhu Unie výrobci v Unii.

(183)

Pokud jde o dovozní cenu, čtyři vyvážející výrobci zařazení do vzorku prodávali výhradně křemík dovážený v režimu aktivního zušlechťovacího styku, a tudíž nepodléhající antidumpingovému clu. Tyto ceny proto nebylo možné použít ke stanovení úrovně pro odstranění újmy.

(184)

Sdružení EUSMET, žadatel v rámci prozatímního přezkumu, tvrdilo, že úroveň pro odstranění újmy by měla být vypočtena na základě veškerého dovozu bez ohledu na celní režim. Sdružení EUSMET a některé další strany dále tvrdily, že k získání „ceny ve volném oběhu“ by měla být k ceně veškerého dovozu připočtena smluvní celní sazba, a to i v případě prodeje v režimu aktivního zušlechťovacího styku, z něhož se clo neplatí. Při tomto tvrzení argumentují odkazem na předchozí přezkumná šetření.

(185)

Předchozími přezkumnými šetřeními byl ovšem prozatímní přezkum omezený na dumping a přezkum před pozbytím platnosti. Při prozatímním přezkumu tudíž nebyla vypočtena úroveň pro odstranění újmy a paralelní přezkum před pozbytím platnosti se omezil pouze na zkoumání pravděpodobnosti obnovení újmy. Působnost předchozích přezkumných šetření byla tedy odlišná.

(186)

Sdružení EUSMET tvrdilo, že dovoz určený pro chemickou výrobu se uskutečňuje téměř výhradně v režimu aktivního zušlechťovacího styku, kdežto dovoz určený k volnému oběhu tvoří hlavně křemík pro zpracování v odvětví hliníku. Navíc cena dovozu v režimu aktivního zušlechťovacího styku je přibližně o 12 % vyšší kvůli přísnějším nárokům na výrobky určené pro chemickou výrobu. Pokud by tedy tento cenově dražší prodej nebyl zohledněn, mělo by to za následek chybné stanovení úrovně pro odstranění újmy.

(187)

Antidumpingové clo se ovšem vybírá pouze z dovozu do Unie, který podléhá clu. Dovoz v režimu aktivního zušlechťovacího styku clu nepodléhá, poněvadž se nepropouští do volného oběhu, a proto není vhodné použít tyto ceny k určení úrovně pro odstranění újmy. V důsledku toho je úroveň pro odstranění újmy stanovena na základě dovozu podléhajícího clu.

(188)

Jelikož veškerý prodej na vývoz do Unie čtyř spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku do Unie nevstoupil, nýbrž byl v rámci aktivního zušlechťovacího styku použit na výrobky z Unie vyvážené, byl pro stanovení úrovně pro odstranění újmy použit pouze dovoz podléhající clu v celostátním měřítku, přičemž byly použity statistické údaje Eurostatu.

(189)

Kromě toho je zúčastněnými stranami široce potvrzeno, že dovoz podléhající clu tvoří prodej určený převážně odvětví hliníku, kdežto chemický průmysl dováží čínský křemík převážně v režimu aktivního zušlechťovacího styku. Prodej výrobního odvětví Unie uživatelům v odvětví hliníku byl proto porovnán s veškerým dovozem z ČLR, který podléhá clu.

(190)

Sdružení EUSMET požádalo, aby byla provedena úprava o rozdíl v jakosti mezi křemíkovým kovem pro chemický průmysl a odvětví hliníku, mezi různými druhy chemického křemíku a mezi menšinovými druhy křemíkového kovu, které produkuje výrobní odvětví Unie, avšak z ČLR se nedovážejí.

(191)

Některé strany poskytly informace, z nichž je patrné, že rozdíl v ceně křemíku pro odvětví hliníku a chemického křemíku je až 23 %.

(192)

Výbor Euroalliages k připomínkám sdružení EUSMET ohledně různých druhů křemíku uvedl, že chemický křemík a křemík pro odvětví hliníku je zaměnitelný, pokud jde o ceny i výrobní náklady. Šetření skutečně ukázalo, že cena výrobního odvětví Unie při prodeji v Unii uživatelům v chemickém průmyslu nebyla vyšší než cena při prodeji uživatelům z odvětví hliníku. Bylo navíc zjištěno, že ani prodejní ceny v USA jakožto srovnatelné zemi nevykazovaly výrazný rozdíl při prodeji uživatelům v chemickém průmyslu a odvětví hliníku. Hlavní příčinou cenového rozdílu mezi prodejem v režimu aktivního zušlechťovacího styku a prodejem podléhajícím clu je tudíž spíše celní režim než rozdíl v chemickém složení těchto výrobků.

(193)

Jak je uvedeno v 189. bodě odůvodnění, byl na obou stranách srovnání použit prodej odvětví hliníku. Úprava kvůli rozdílům mezi křemíkem pro odvětví hliníku a chemickým křemíkem není v uvedeném srovnání relevantní.

(194)

Po poskytnutí informací sdružení EUSMET uvedlo, že přijetím žádosti o prozatímní přezkum, která se týkala mimo jiné nárůstu dovozu křemíku v rámci aktivního zušlechťovacího styku, vzbudila Komise legitimní očekávání. Sdružení EUSMET dále tvrdilo, že Komise tato legitimní očekávání narušila tím, že z výpočtu úrovně pro odstranění újmy vyřadila dovoz chemického křemíkového kovu.

(195)

Argument týkající se legitimních očekávání není opodstatněný. Zaprvé, zahájení přezkumu se řídí stanoveným právním rámcem a nemůže vyvolat legitimní očekávání ohledně výsledků šetření. Zadruhé, předmětem tohoto šetření jsou veškeré jakosti křemíku. Z důvodů uvedených v 183. až 188. bodě odůvodnění nebyl do výpočtu úrovně pro odstranění újmy zahrnut dovoz v režimu aktivního zušlechťovacího styku.

(196)

Po zveřejnění informací některé zúčastněné strany tvrdily, že Komise postupovala chybně, když dovoz křemíku v režimu aktivního zušlechťovacího styku z výpočtu úrovně pro odstranění újmy vyloučila. Dále tvrdily, že Komise svým krokem vyloučila více než 75 % dovozu křemíku z ČLR do Unie během období přezkumného šetření, nestanovila individuální úrovně pro odstranění újmy u čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, nevypočítala reprezentativní úroveň pro odstranění újmy a ve skutečnosti použila dostupné údaje.

(197)

Dovoz křemíku z ČLR nebo kterékoli jiné země v režimu aktivního zušlechťovacího styku Komise ve své analýze pro účely přezkumu před pozbytím platnosti týkajícího se pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy nevyloučila, poněvadž dovoz v režimu aktivního zušlechťovacího styku konkuruje prodeji křemíkového kovu ze strany výrobního odvětví Unie.

(198)

Avšak, jak je uvedeno v 187. bodě odůvodnění, při částečném prozatímním přezkumu omezeném na posouzení újmy stanovila Komise úroveň pro odstranění újmy na základě dovozu podléhajícího clu. Dovoz křemíku v režimu aktivního zušlechťovacího styku nebyl při výpočtu úrovně pro odstranění újmy zohledněn, protože dovoz v tomto režimu se nepropouští do volného oběhu, a tudíž se na něj nevztahuje ani antidumpingové, ani smluvní clo.

(199)

Jak je uvedeno v 189. bodě odůvodnění, tvoří dovoz podléhající clu převážně prodej odvětví hliníku, kdežto dovoz v režimu aktivního zušlechťovacího styku tvoří převážně prodej chemickému průmyslu. Cenový rozdíl mezi těmito typy dovozu Komise pečlivě analyzovala. Jak je vysvětleno v 192. bodě odůvodnění, musel cenový rozdíl vzniknout v důsledku celního režimu, neboť mezi prodejními cenami výrobního odvětví Unie ani mezi prodejními cenami výrobce ve srovnatelné zemi na jeho domácím trhu nebyl výrazný rozdíl.

(200)

Cena dovozu křemíku v režimu aktivního zušlechťovacího styku zřejmě vyplývá z odlišných cenových praktik čínských vyvážejících výrobců. Potvrzují to rovněž tvrzení týkající se cenových rozdílů, která ve svých připomínkách v návaznosti na zveřejnění informací uvedly tytéž zúčastněné strany. Komise se proto rozhodla stanovit úroveň pro odstranění újmy na základě významného objemu dovozu křemíku určeného pro volný oběh.

(201)

Po zveřejnění informací některé zúčastněné strany tvrdily, že vyšší cena chemického křemíku není způsobena rozdílnými cenovými praktikami čínských vyvážejících výrobců.

(202)

Jak je vysvětleno v 189. bodě odůvodnění, porovnala Komise prodej výrobního odvětví Unie uživatelům v odvětví hliníku s veškerým dovozem z ČLR, který podléhá clu. Prodej odvětví hliníku je použit na obou stranách srovnání. Ke stanovení úrovně pro odstranění újmy byl použit pouze křemík pro odvětví hliníku, na jedné straně vyráběný výrobním odvětvím Unie a podléhající dovoznímu clu na straně druhé. Z tohoto důvodu tudíž otázka, zda cena dovozu v režimu aktivního zušlechťovacího styku souvisí s odlišnými cenovými praktikami čínských vyvážejících výrobců, není pro toto srovnání relevantní.

(203)

Jak již bylo uvedeno v 196. bodě odůvodnění, tvrdily zúčastněné strany, že Komise nestanovila individuální úrovně pro odstranění újmy u čínských spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a nevypočítala reprezentativní úroveň pro odstranění újmy. Toto tvrzení se týká skutečnosti, že všichni tito výrobci prodávali dotčený výrobek odběratelům v Unii, kteří křemík zpracovali a následně výrobky s jeho obsahem vyvezli v režimu aktivního zušlechťovacího styku zákazníkům mimo Unii.

(204)

Jak je uvedeno v 188. bodě odůvodnění, veškerý prodej na vývoz do Unie čtyř spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku se uskutečňoval v režimu aktivního zušlechťovacího styku. Bylo proto možné pouze vypočíst úroveň pro odstranění újmy na celostátním základě za použití statistických informací Eurostatu o dovozu podléhajícímu clu. Dle názoru Komise by nebylo proveditelné ani možné nasimulovat ceny křemíku dováženého z ČLR každým z výrobců zařazených do vzorku při prodeji uživatelům z odvětví chemie v Unii, pokud by byl tento dovoz propuštěn do volného oběhu. Komise shledala, že simulace by v každém případě poskytla méně spolehlivé výsledky, než jaké poskytuje výpočet založený na skutečných cenách křemíku prodávaného odvětví hliníku. Komise zjistila, že není možné určit, jak jinak by se v cenách promítlo, pokud by se z konkrétních tržních podmínek režimu aktivního zušlechťovacího styku vyjmul dovoz uskutečňovaný v tomto režimu, než že by se přičetlo smluvní a antidumpingové clo.

(205)

Mimo jiné z těchto důvodů a kvůli zaměnitelnosti zmíněné ve 192. bodě odůvodnění bylo tedy možné úroveň pro odstranění újmy vypočíst pouze na celostátním základě za použití statistických informací Eurostatu o dovozu podléhajícímu clu. Jakýkoli jiný výpočet by byl neproveditelný.

(206)

Tytéž zúčastněné strany poukazovaly na předchozí antidumpingová šetření, při nichž analýza Komise dovoz v režimu aktivního zušlechťovacího styku zahrnovala.

(207)

Jak je zdůrazněno ve 196. bodě odůvodnění, analýza Komise pro účely přezkumu před pozbytím platnosti dovoz v režimu aktivního zušlechťovacího styku zahrnovala. Komise vzala v potaz, že zúčastněné strany poukázaly na předchozí šetření podle čl. 11 odst. 3, nenašla však žádnou analogii mezi těmito případy a probíhajícím částečným prozatímním přezkumem.

(208)

Pokud jde o řízení týkající se kovů vápníku, nařízení z roku 1999 (11) se dovozem v režimu aktivního zušlechťovacího styku zabývalo, jednalo se ovšem o otázku zahrnutí uvedeného druhu dovozu do výpočtu tržního podílu pro účely posouzení újmy. Ve stávajícím řízení týkajícím se křemíku zahrnula Komise při určování tržního podílu v rámci své analýzy pravděpodobnosti obnovení újmy rovněž dovoz v režimu aktivního zušlechťovacího styku z ČLR, Brazílie a Austrálie.

(209)

V případě řízení týkajícího se furfuralu zastavilo nařízení z roku 2012 (12) prozatímní přezkum antidumpingových opatření a zrušilo je. Úroveň pro odstranění újmy nařízení nestanovilo.

(210)

V případě řízení ve věci glyfosátu se při šetření zjistilo, že ačkoliv se více než 90 % dovozu pocházejícího z ČLR v poslední době uskutečnilo v režimu aktivního zušlechťovacího styku, bylo nezbytné do výpočtu zahrnout veškerý prodej jediného spolupracujícího vývozce (13). Ve skutečnosti nebylo možné oddělit prodej v režimu aktivního zušlechťovacího styku od ostatního prodeje, poněvadž spolupracoval pouze jeden dovozce a žádní uživatelé. Komise navíc nemohla použít statistické informace, protože pod týmž celním kódem byly evidovány různé typy výrobku (kyselina o koncentraci 95 % a sůl o koncentraci 62 %). A konečně, výsledná úroveň pro odstranění újmy nebyla použita, protože byla vyšší než dumpingové rozpětí.

(211)

Tytéž zúčastněné strany uvedly, že výpočet úrovně pro odstranění újmy je chybný i kvůli rozdílům v cenách mezi primárním a sekundárním využitím křemíku pro odvětví hliníku.

(212)

Jak je vysvětleno ve 138. bodě odůvodnění, Komise na základě podrobných údajů o veškerých jakostech křemíku prodávaného výrobním odvětvím Unie uživatelům v odvětví hliníku zjistila, že rozdíly v jakostech nemají znatelný vliv na průměrnou cenu. U křemíku dováženého z ČLR byl veškerý prodej na vývoz čtyř spolupracujících vyvážejících výrobců určen pro aktivní zušlechťovací styk, nebylo tudíž možné provést stejně podrobnou analýzu jakostí křemíku prodávaného uživatelům v odvětví hliníku na základě statistických informací Eurostatu o dovozu podléhajícímu clu.

(213)

Aby však mohla posoudit tvrzení o primárním a sekundárním využití křemíku pro odvětví hliníku, provedla Komise kromě analýzy popsané ve 139. bodě odůvodnění ještě analýzu údajů týkajících se podstatné části prodeje na trhu Unie, z nichž bylo patrné rozlišení mezi prodejem k primárnímu a sekundárnímu využití. Na základě této analýzy Komise dospěla k závěru, že i při předpokladu, že se veškerý dovoz podléhající clu prodává výhradně k sekundárnímu využití v odvětví hliníku, jak strany tvrdí, nemá to citelný dopad na výsledek výpočtu úrovně pro odstranění újmy.

(214)

Po poskytnutí informací poukázal výbor Euroalliages na údaje Eurostatu, z nichž byl patrný pokles průměrné dovozní ceny sedm až osm měsíců po období přezkumného šetření, a vyslovil názor, že kvůli ignorování těchto nižších cen Komise nedokázala posoudit trvalost změn úrovně pro odstranění újmy.

(215)

Podle čl. 6 odst. 1 základního nařízení se závěry šetření zakládají na období šetření a k informacím týkajícím se období po něm následujícího se zpravidla nepřihlíží. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(216)

Veškeré rozdíly, jež byly výsledkem srovnání zmíněného ve 189. bodě odůvodnění byly vyjádřeny jako procento vážené průměrné hodnoty dovozu zahrnující CIF. Výsledná úroveň pro odstranění újmy činí 16,8 %.

(217)

Vzhledem ke zjištěním týkajícím se přezkumu před pozbytím platnosti dospěla Komise k závěru, že antidumpingová opatření na dovoz křemíku pocházejícího z ČLR by měla být zachována.

(218)

V důsledku toho by mělo být zachováno rovněž rozšíření opatření týkajících se dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR na dovoz odesílaný z Korejské republiky bez ohledu na to, zda je deklarován jako pocházející z Korejské republiky, či nikoli, na základě nařízení Rady (ES) č. 42/2007 (14), a na dovoz odesílaný z Tchaj-wanu bez ohledu na to, zda je deklarován jako pocházející z Tchaj-wanu, či nikoli, na základě prováděcího nařízení Rady (EU) č. 311/2013 (15).

(219)

Vzhledem ke zjištěním, která se týkají částečného prozatímního přezkumu omezeného na posouzení újmy, dospěla Komise k závěru, že úroveň antidumpingových opatření na dovoz křemíku pocházejícího z ČLR by měla být změněna. Antidumpingová opatření by měla být na dovoz křemíku pocházejícího z ČLR uvalena podle pravidla nižšího cla, které stanoví čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Komise provedla srovnání úrovně pro odstranění újmy, jak je stanoveno v 211. bodě odůvodnění, a dumpingového rozpětí zjištěného dříve na základě prováděcího nařízení (EU) č. 467/2010. Částka cla by měla být stanovena na úrovni dumpingového rozpětí nebo na úrovni pro odstranění újmy, podle toho, která z těchto úrovní je nižší.

(220)

Antidumpingové clo by na základě výše uvedených skutečností mělo mít tyto sazby, vyjádřené v cenách CIF na hranici Unie před proclením:

(221)

Na základě zjištění tohoto šetření byly stanoveny individuální sazby antidumpingového cla uvedené v tomto nařízení. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto celní sazby jsou výlučně použitelné na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenými právnickými osobami. Na dovážený dotčený výrobek vyrobený jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by měla být uvalena celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních antidumpingových celních sazeb.

(222)

Pokud společnost změní název nebo adresu svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto antidumpingových celních sazeb pro jednotlivé společnosti. Tato žádost musí být zaslána Komisi (16). Žádost musí obsahovat veškeré relevantní informace s cílem prokázat, že změna neovlivňuje právo společnosti využívat celní sazby, které se na ni vztahují. Pokud změna jména nebo adresy společnosti neovlivňuje její právo využívat celních sazeb, které se na ni vztahují, bude oznámení informující o změně názvu nebo adresy zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(223)

Výbor zřízený podle čl. 15 odst. 1 nařízení (ES) č. 1225/2009 nevydal stanovisko,