(EU) 2016/1033Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1033 ze dne 23. června 2016, kterým se mění nařízení (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, nařízení (EU) č. 596/2014 o zneužívání trhu a nařízení (EU) č. 909/2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 175, 30.6.2016, s. 1-7 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 23. června 2016 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 1. července 2016 Nabývá účinnosti: 1. července 2016
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/1033

ze dne 23. června 2016,

kterým se mění nařízení (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, nařízení (EU) č. 596/2014 o zneužívání trhu a nařízení (EU) č. 909/2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

v souladu s řádným legislativním postupem, (3)

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 (4) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (5) (dále jen společně „nový právní rámec“) jsou důležité finanční legislativní akty přijaté v důsledku finanční krize a upravující trhy s cennými papíry, investiční zprostředkovatele a obchodní systémy. Tento nový právní rámec posiluje a nahrazuje směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES (6).

(2)

Nový právní rámec upravuje požadavky platné pro investiční podniky, regulované trhy, poskytovatele služeb hlášení údajů a podniky ze třetích zemí poskytující investiční služby nebo činnosti v Unii. Harmonizuje režim limitů pozic pro komoditní deriváty s cílem zvýšit transparentnost, podpořit řádné stanovení cen a předcházet zneužívání trhu. Zavádí rovněž pravidla pro algoritmické obchodování s vysokou frekvencí a zlepšuje dohled nad finančními trhy harmonizací správních sankcí. Na základě již zavedených pravidel nový právní rámec rovněž posiluje ochranu investorů tím, že zavádí přísné požadavky na organizaci a řízení obchodní činnosti. Nová pravidla se mají použít ode dne 3. ledna 2017.

(3)

Nový právní rámec vyžaduje, aby obchodní systémy a systematičtí internalizátoři poskytovali příslušným orgánům referenční údaje o finančních nástrojích, které jednotným způsobem popisují vlastnosti jednotlivých finančních nástrojů, na které se směrnice 2014/65/EU vztahuje. Tyto údaje se používají i pro jiné účely, například pro výpočet prahové hodnoty transparentnosti a likvidity, jakož i pro podávání zpráv o pozicích u komoditních derivátů.

(4)

Aby bylo možné tyto údaje sbírat účinným a harmonizovaným způsobem, vytváří Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (dále jen „orgán ESMA“) ve spolupráci s vnitrostátními příslušnými orgány pro tento sběr novou infrastrukturu, systém referenčních údajů o finančních nástrojích (dále jen „systém FIRDS“) vytvořit Systém FIRDS bude pokrývat široké spektrum finančních nástrojů spadajících do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 600/2014 a propojovat soubory údajů orgánu mezi orgánem ESMA, příslušnými vnitrostátními orgány a obchodními systémy v celé Unii. Naprostou většinu nových informačních systémů, na nichž bude systém FIRDS vybudován, bude třeba vytvořit zcela nově na základě nových parametrů.

(5)

Vzhledem ke složitosti nového právního rámce a potřebě značně vysokého počtu aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů byl den použitelnosti nařízení (EU) č. 600/2014 odložen o 30 měsíců ode dne vstupu v platnost. I navzdory takto nezvykle dlouhému období nejsou zúčastněné strany, jako například obchodní platformy, příslušné vnitrostátní orgány a orgán ESMA schopny zajistit zavedení a zprovoznění nezbytných infrastruktur pro sběr údajů do 3. ledna 2017. Důvodem je velikost a složitost údajů, které je třeba sebrat a zpracovat, aby mohl nový právní rámec začít fungovat, zejména pokud jde o hlášení obchodů, výpočty pro účely transparentnosti a podávání zpráv o pozicích u komoditních derivátů.

(6)

Neexistence nezbytných infrastruktur pro sběr údajů by měla důsledky pro celou oblast působnosti nového právního rámce. Bez těchto údajů by nebylo možné přesně vymezit finanční nástroje, které spadají do oblasti působnosti nového právního rámce. Dále by nebylo možné přizpůsobit pravidla předobchodní a poobchodní transparentnosti tak, aby bylo možné určit, které nástroje jsou likvidní a kdy by měly být uděleny výjimky nebo povolen odklad uveřejnění.

(7)

Pokud by chyběla infrastruktura pro sběr údajů, nebyly by obchodní systémy a investiční podniky schopny podávat zprávy o provedených obchodech příslušným orgánům. Pokud by chyběla možnost podávání zpráv o pozicích u komoditních derivátů, bylo by u těchto komoditních derivátů obtížné prosazovat limity pozic. Bez možnosti podávání zpráv o pozicích by existovala pouze omezená možnost účinně odhalovat porušení limitů pozic. Na údajích také závisí mnoho požadavků týkajících se algoritmického obchodování.

(8)

Neexistence nezbytných infrastruktur pro sběr údajů by rovněž investičním podnikům ztížila uplatňování pravidel nejlepšího způsobu provedení. Obchodní systémy a systematičtí internalizátoři by nemohli uveřejňovat údaje o kvalitě provádění obchodů v těchto systémech. Investiční podniky by neměly k dispozici důležité údaje, které jim pomohou určit ten nejlepší způsob provádění pokynů zákazníků.

(9)

Aby byla zaručena právní jistota a předešlo se možnému narušení trhu, je nezbytné a odůvodněné přijmout naléhavá opatření s cílem odložit použitelnost nového právního rámce jako celku, včetně všech aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jeho základě.

(10)

Proces zavádění infrastruktury pro sběr údajů zahrnuje pět etap: obchodní požadavky, specifikace, vývoj, testování a zavedení. Orgán ESMA odhaduje, že tyto etapy budou dokončeny do ledna 2018 za předpokladu, že do června 2016 bude existovat právní jistota ohledně konečných požadavků příslušných regulačních technických norem.

(11)

Vzhledem k výjimečným okolnostem a s cílem umožnit orgánu ESMA, příslušným vnitrostátním orgánům a zúčastněným stranám dokončit provozní provádění je vhodné odložit datum použitelnosti nařízení (EU) č. 600/2014 o dvanáct měsíců, to jest do 3. ledna 2018. Odpovídajícím způsobem by měly být odloženy i zprávy a přezkum.

(12)

Investiční podniky často provádějí, ať již na vlastní účet nebo jménem klientů, obchody s deriváty a jinými finančními nástroji nebo aktivy, které zahrnují řadu vzájemně propojených, podmíněných obchodů. Takovéto souborné obchody umožňují investičním podnikům a jejich klientům lépe řídit rizika, jelikož cena jednotlivých složek souborného obchodu odráží celkový rizikový profil souboru, a nikoliv převládající tržní cenu jednotlivých složek. Souborné obchody mohou mít různou podobu, například výměnu za hmotná aktiva, obchodní strategie prováděné v obchodních systémech nebo individualizované souborné obchody, a tato specifika je nutno zohlednit při upravování příslušného režimu transparentnosti. Je proto vhodné uvést pro účely nařízení (EU) č. 600/2014 konkrétní okolnosti, za kterých by se požadavky na předobchodní transparentnost neměly vztahovat na pokyny týkající se takových souborných obchodů, ani na jednotlivé složky těchto pokynů.

(13)

Vzhledem k vysoce odborným znalostem, jimiž disponuje orgán ESMA, by bylo efektivní a vhodné pověřit tento orgán vypracováním návrhů regulačních technických norem nezahrnujících politická rozhodnutí a jejich předložením Komisi, pokud jde o metodiku pro určení souborných pokynů, pro něž existuje likvidní trh. Komise by měla návrhy těchto regulačních technických norem přijmout prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie a v souladu s články 10 až 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010. (7)

(14)

Má se za to, že obchody zajišťující financování ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 (8) nepřispívají k procesu určování cen a že by bylo vhodné, aby se hlavy II a III nařízení (EU) č. 600/2014 na tyto obchody nevztahovaly.

(15)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 (9) stanoví požadavky týkající se sběru referenčních údajů o finančních nástrojích. Uvedené údaje, které jsou shromažďovány prostřednictvím systému FIRDS, se používají k určení finančních nástrojů, které spadají do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 596/2014. Nařízení (EU) č. 596/2014 se použije od 3. července 2016. Systém FIRDS však bude plně funkční nejdříve v lednu 2018. Je proto vhodné odložit datum použitelnosti čl. 4 odst. 2 a 3 nařízení (EU) č. 596/2014 na 3. ledna 2018.

(16)

Nařízení (EU) č. 596/2014 obsahuje odkaz na den použitelnosti nového právního rámce. S cílem zajistit, že se odkazy v nařízení (EU) č. 596/2014 na organizované obchodní systémy, trhy pro růst malých a středních podniků, povolenky na emise nebo od nich odvozené dražené produkty nepoužijí až do dne použitelnosti nařízení (EU) č. 600/2014 a směrnice 2014/65/EU, by měl být čl. 39 odst. 4 nařízení (EU) č. 596/2014, který stanoví, že odkazy na tyto systémy, trhy, povolenky nebo od nich odvozené produkty se považují za odkazy na směrnici 2004/39/ES, přizpůsoben s ohledem na odložení dne použitelnosti uvedených aktů.

(17)

Vypořádání obchodů s cennými papíry úzce souvisí s obchodováním s cennými papíry. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 (10) v této souvislosti obsahuje odkazy na den použitelnosti nového právního rámce. Před tímto dnem by měly být odkazy na nařízení (EU) č. 600/2014 a na směrnici 2014/65/EU považovány za odkazy na směrnici 2004/39/ES. Nařízení (EU) č. 909/2014 dále vytváří přechodný režim pro uplatňování pravidel týkajících se disciplíny při vypořádání na mnohostranné obchodní systémy, jež žádají o registraci jakožto trh pro růst malých a středních podniků v souladu se směrnicí 2014/65/EU.

(18)

S cílem zajistit, aby odkazy na směrnici 2004/39/ES byly v nařízení (EU) č. 909/2014 uvedeny až do odloženého dne použitelnosti nového právního rámce a aby přechodná ustanovení pro mnohostranné obchodní systémy, které žádají o registraci jakožto trhy pro růst malých a středních podniků podle nařízení (EU) č. 909/2014, byla zachována tak, aby byl mnohostranným obchodním systémům poskytnut dostatek času na podání žádosti o tuto registraci podle směrnice 2014/65/EU, by mělo být nařízení (EU) č. 909/2014 změněno.

(19)

Nařízení (EU) č. 600/2014, (EU) č. 596/2010 a (EU) č. 909/2014 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) č. 600/2014 se mění takto:

1)

V článku 1 se vkládá nový odstavec, který zní:

„5a.   Hlavy II a III tohoto nařízení se nevztahují na obchody zajišťující financování ve smyslu čl. 3 bodu 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 (*);

(*)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 1).“."

2)

V čl. 2 odst. 1 se vkládají nové body, které znějí:

„48)

„výměnou za hmotná aktiva“ obchod s derivátovou smlouvou nebo jiným finančním nástrojem podmíněný současnou realizací stejného množství podkladového hmotného aktiva;

49)

„souborným pokynem“ pokyn oceněný jako jeden celek:

a)

za účelem provedení výměny za hmotná aktiva nebo

b)

ve dvou nebo více finančních nástrojích za účelem provedení souborného obchodu;

50)

„souborným obchodem“:

a)

výměna za hmotná aktiva nebo

b)

obchod zahrnující provedení dvou nebo více dílčích obchodů s finančními nástroji a splňující všechna tato kritéria:

i)

obchod probíhá mezi dvěma nebo více protistranami;

ii)

každá složka obchodu je spojena s významným ekonomickým nebo finančním rizikem, které souvisí se všemi ostatními složkami;

iii)

realizace každé složky probíhá současně s realizací všech ostatních složek a je jí podmíněna.“

3)

V čl. 4 odst. 7 se datum „3. lednem 2017“ nahrazuje datem „3. lednem 2018“ a datum „3. ledna 2019“ se nahrazuje datem „3. ledna 2020“.

4)

V čl. 5 odst. 8 se datum „3. ledna 2016“ nahrazuje datem „3. ledna 2017“.

5)

V čl. 8 odst. 1 se první věta nahrazuje tímto:

„Organizátoři trhu a investiční podniky provozující obchodní systém uveřejňují aktuální kupní a prodejní ceny, jakož i intenzitu obchodních zájmů na uvedených cenách, které jsou sdělovány prostřednictvím jejich systémů pro dluhopisy, strukturované finanční produkty, povolenky na emise, deriváty obchodované v obchodním systému a souborné pokyny.“

6)

Článek 9 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se doplňují nová písmena, která znějí:

„d)

pokynů za účelem provedení výměny za hmotná aktiva;

e)

souborných pokynů splňujících jednu z těchto podmínek:

i)

nejméně jednu ze složek těchto pokynů tvoří finanční nástroj, pro který neexistuje likvidní trh, pokud neexistuje likvidní trh pro souborný pokyn jako celek;

ii)

nejméně jedna ze složek těchto pokynů je velkého rozsahu v porovnání s běžnou tržní velikostí, pokud neexistuje likvidní trh pro souborný pokyn jako celek;

iii)

všechny složky těchto pokynů jsou realizovány v systému žádostí o kotace nebo hlasového obchodování (voice trading) a přesahují konkrétní objem pro daný nástroj.“;

b)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„2a.   Příslušné orgány mohou u každé jednotlivé složky souborného pokynu upustit od povinnosti uvedené v čl. 8 odst. 1.“;

c)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„6.   Orgán ESMA za účelem zajištění důsledného uplatňování odst. 1 písm. e) bodů i) a ii) vypracuje návrhy regulačních technických norem stanovící metodiku pro určení souborných pokynů, pro které existuje likvidní trh. Při vypracovávání metodiky pro určení toho, zda existuje likvidní trh pro souborný pokyn jako celek, orgán ESMA posoudí, zda jsou soubory standardizované a často obchodované.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. února 2017.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“.

7)

V článku 18 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„11.   Ve vztahu k soubornému pokynu, a aniž je dotčen odstavec 2, se povinnosti stanovené v tomto článku vztahují pouze na souborný pokyn jako celek a nikoliv na jednotlivé složky souborného pokynu.“.

8)

V čl. 19 odst. 1 se datum „3. ledna 2019“ nahrazuje datem „3. ledna 2020“.

9)

V čl. 26 odst. 10 se datum „3. ledna 2019“ nahrazuje datem „3. ledna 2020“.

10)

V čl. 35 odst. 5 se datum „3. ledna 2017“ nahrazuje datem „3. ledna 2018“ a datum „3. července 2019“ se nahrazuje datem „3. července 2020“.

11)

V čl. 37 odst. 2 se datum „3. ledna 2017“ nahrazuje datem „3. ledna 2018“.

12)

Článek 52 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se datum „3. března 2019“ nahrazuje datem „3. března 2020“;

b)

v odstavci 4 se datum „3. března 2019“ nahrazuje datem „3. března 2020“;

c)

v odstavci 5 se datum „3. března 2019“ nahrazuje datem „3. března 2020“;

d)

v odstavci 6 se datum „3. března 2019“ nahrazuje datem „3. března 2020“;

e)

v odstavci 7 se datum „3. července 2019“ nahrazuje datem „3. července 2020“;

f)

v odstavci 8 se datum „3. července 2019“ nahrazuje datem „3. července 2020“;

g)

v odst. 9 prvním pododstavci se datum „3. července 2019“ nahrazuje datem „3. července 2020“;

h)

v odst. 9 druhém pododstavci se datum „3. července 2021“ nahrazuje datem „3. července 2022“;

i)

v odst. 10 prvním pododstavci se datum „3. července 2019“ nahrazuje datem „3. července 2020“;

j)

v odstavci 11 se datum „3. července 2019“ nahrazuje datem „3. července 2020“;

k)

v odst. 12 druhém pododstavci se datum „3. lednem 2017“ nahrazuje datem „3. lednem 2018“.

13)

V čl. 54 odst. 2 prvním pododstavci se datum „3. července 2019“ nahrazuje datem „3. července 2020“.

14)

Článek 55 se mění takto:

a)

druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Toto nařízení se použije ode dne 3. ledna 2018.“;

b)

čtvrtý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Bez ohledu na druhý pododstavec se čl. 37 odst. 1, 2 a 3 použijí ode dne 3. ledna 2020.“

Článek 2

Článek 39 nařízení (EU) č. 596/2014 se mění takto:

a)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Použije se ode dne 3. července 2016 s výjimkou:

a)

čl. 4 odst. 2 a 3, které se použijí ode dne 3. ledna 2018, a

b)

čl. 4 odst. 4 a 5, čl. 5 odst. 6, čl. 6 odst. 5 a 6, čl. 7 odst. 5, čl. 11 odst. 9, 10 a 11, čl. 12 odst. 5, čl. 13 odst. 7 a 11, čl. 16 odst. 5, čl. 17 odst. 2 třetího pododstavce, čl. 17 odst. 3, 10 a 11, čl. 18 odst. 9, čl. 19 odst. 13, 14 a 15, čl. 20 odst. 3, čl. 24 odst. 3, čl. 25 odst. 9, čl. 26 odst. 2 druhého, třetího a čtvrtého pododstavce, čl. 32 odst. 5 a čl. 33 odst. 5, které se použijí ode dne 2. července 2014.“;

b)

v odst. 4 prvním pododstavci se datum „3. ledna 2017“ nahrazuje datem „3. ledna 2018“;

c)

v odst. 4 druhém pododstavci se datum „3. ledna 2017“ nahrazuje datem „3. ledna 2018“.

Článek 3

Článek 76 nařízení (EU) č. 909/2014 se mění takto:

a)

v odst. 5 druhém pododstavci písm. b) se datum „13. června 2017“ nahrazuje datem „13. června 2018“;

b)

v odstavci 7 se datum „3. ledna 2017“ nahrazuje datem „3. ledna 2018“.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. června 2016.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

A.G. KOENDERS


(1)  Stanovisko ze dne 29. dubna 2016 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Stanovisko ze dne 26. května 2016 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 7. června 2016 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 17. června 2016 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS (Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 1).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1).


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU