(EU) 2016/703Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/703 ze dne 11. května 2016 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých mechanismů kroužkových pořadačů pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009

(1)

Nařízením (ES) č. 119/97 (2) uložila Rada konečné antidumpingové clo v rozmezí od 32,5 % do 39,4 % na dovoz některých mechanismů kroužkových pořadačů (dále jen „MKP“) pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“) a Malajsie. Tato sazba cla byla použitelná na jiné MKP než ty, které mají 17 nebo 23 kroužků, zatímco MKP se 17 a 23 kroužky podléhaly clu rovnajícímu se rozdílu mezi minimální dovozní cenou ve výši 325 EUR za 1 000 kusů a cenou s dodáním na hranice Společenství před proclením, pokud byla posledně jmenovaná cena nižší než minimální dovozní cena.

(2)

Na základě antiabsorpčního šetření podle článku 12 základního nařízení Rada nařízením (ES) č. 2100/2000 (3) upravila a zvýšila výše uvedené celní sazby pro některé MKP jiné než ty, které mají 17 nebo 23 kroužků. Změněné clo bylo v rozsahu od 51,2 % do 78,8 %.

(3)

Na základě šetření obcházení opatření podle článku 13 základního nařízení Rada nařízením (ES) č. 1208/2004 (4) rozšířila konečná antidumpingová opatření na dovoz některých MKP odesílaných z Vietnamu, a to bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Vietnamu, či nikoli.

(4)

Na základě žádosti dvou výrobců v Unii byl v lednu 2002 (5) zahájen přezkum před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení a Rada nařízením (ES) č. 2074/2004 (6) prodloužila konečná antidumpingová opatření. Nebyl přijat žádný požadavek na přezkum opatření platných pro Malajsii, takže tato opatření pozbyla platnosti v lednu 2002.

(5)

V návaznosti na šetření obcházení opatření podle článku 13 základního nařízení Rada nařízením (ES) č. 33/2006 (7) rozšířila konečná antidumpingová opatření na dovoz některých MKP odesílaných z Laoské lidově demokratické republiky, a to bez ohledu na to, zda podle celního prohlášení pocházejí z Laoské lidově demokratické republiky, či nikoli.

(6)

Rada s ohledem na výsledky šetření obcházení opatření rozšířila nařízením (ES) č. 818/2008 (8) oblast působnosti opatření na některé nepatrně upravené MKP.

(7)

Na základě žádosti jednoho výrobce v Unii byl v září 2008 zahájen přezkum před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení a Rada prováděcím nařízením (EU) č. 157/2010 (9) prodloužila konečná antidumpingová opatření o dalších pět let (dále jen „platná opatření“).

(8)

Kromě toho v návaznosti na antidumpingové šetření podle článku 5 základního nařízení bylo uloženo konečné antidumpingové clo na dovoz některých mechanismů kroužkových pořadačů pocházejících z Thajska prováděcím nařízením Rady (EU) č. 792/2011 (10).

(9)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (11) platných antidumpingových opatření uložených na dovoz MKP pocházejících z ČLR a MKP odesílaných z Vietnamu a Laoské lidově demokratické republiky, a to bez ohledu na to, zda podle celního prohlášení pocházejí z Vietnamu nebo Laoské lidově demokratické republiky, či nikoli, obdržela Komise dne 26. listopadu 2014 žádost o zahájení přezkumu těchto opatření před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(10)

Žádost podal výrobce v Unii Ring Alliance Ringbuchtechnik GmbH (dále jen „žadatel“) představující více než 25 % (12) celkové výroby mechanismů kroužkových pořadačů v Unii. Žádost byla odůvodněna tím, že pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k pokračování nebo obnovení dumpingu a újmy pro výrobní odvětví Unie.

(11)

Komise po konzultaci s poradním výborem dospěla k závěru, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 25. února 2015 oznámila zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (13) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) zahájení přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(12)

Šetření týkající se pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2014 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“).

(13)

Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2011 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(14)

V oznámení o zahájení přezkumu vyzvala Komise zúčastněné strany, aby ji za účelem účasti na šetření kontaktovaly. Kromě toho Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce v ČLR a orgány ČLR, známé dovozce, dodavatele a uživatele, obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(15)

Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(16)

V souvislosti se zahájením přezkumu před pozbytím platnosti žádná ze zúčastněných stran o slyšení u útvarů Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních nepožádala.

(17)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise zúčastněné strany informovala, že uvažuje o Indii, Thajsku a Kambodži jako o třetí zemi s tržní ekonomikou ve smyslu čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení. Proto Komise o zahájení informovala výrobce v Indii, Thajsku a Kambodži a vyzvala je k účasti.

(18)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení možná vybere vzorek dovozců v Unii a čínských vyvážejících výrobců.

(19)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.

(20)

Požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili dva dovozci, kteří nejsou ve spojení. Vzhledem k takto nízkému počtu Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný. Následně jeden ze dvou uvedených dovozců přestal spolupracovat.

(21)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce v ČLR (tj. 17 společností), aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Kromě toho Komise požádala stálou misi ČLR při Evropské unii, aby identifikovala a/nebo oslovila případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(22)

Na začátku se přihlásil pouze jeden čínský vyvážející výrobce a poskytl informace požadované na formuláři pro výběr vzorku. Výběr vzorku proto nebyl nutný. Tento vyvážející výrobce následně přestal spolupracovat.

(23)

Komise zaslala dotazníky výrobcům v Unii a dovozcům, kteří nejsou ve spojení, obchodníkům a uživatelům, kteří se přihlásili ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení přezkumu.

(24)

Jeden z dovozců do Unie, kteří nejsou ve spojení, se po původní odpovědi na dotazník rozhodl dále nespolupracovat.

(25)

Jediný čínský vyvážející výrobce, který se Komisi přihlásil, odpověděl na zaslaný dotazník. Čínský vyvážející výrobce následně informoval Komisi o svém rozhodnutí svou spolupráci v rámci šetření ukončit. Komise informovala čínského vyvážejícího výrobce a čínské orgány o tom, že má v úmyslu použít článek 18 základního nařízení a založit závěry šetření na dostupných údajích.

(26)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro stanovení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu a újmy a pro posouzení toho, zda by uložení opatření bylo v rozporu se zájmem Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(27)

Dotčeným výrobkem jsou některé mechanismy kroužkových pořadačů, které sestávají ze dvou ocelových destiček nebo drátů, na nichž jsou připevněny nejméně čtyři polokroužky z ocelového drátu, které jsou spojeny ocelovou krytkou. Mohou se otevírat buď roztažením polokroužků, nebo malým ocelovým rozevíracím mechanismem připevněným na mechanismu kroužkového pořadače. Kroužky mohou být různého tvaru, nejobvyklejší jsou však kruhové a ve tvaru D (dále jen „dotčený výrobek“). MKP v současnosti spadají pod kód KN ex 8305 10 00. Pákové mechanismy (dále jen „PM“) spadající pod tentýž kód do definice dotčeného výrobku zahrnuty nejsou.

(28)

MKP se používají k výrobě papírových, lepenkových a plastem potažených kancelářských šanonů, předváděcích a dalších vázaných šanonů.

(29)

Během období přezkumného šetření bylo v Unii prodáno velké množství různých typů MKP. Rozdíly mezi těmito jednotlivými typy byly stanoveny na základě šířky základní desky, typu mechanismu, počtu kroužků, systému rozevírání kroužků, kapacity co do množství papíru, průměru kroužků, tvaru kroužků, délky a rozestupu kroužků. Vzhledem ke skutečnosti, že všechny MKP mají stejné fyzikální a technické vlastnosti a že mohou být v určitém rozsahu vzájemně zaměnitelné, bylo pro účely současného řízení stanoveno, že všechny MKP představují jediný výrobek.

(30)

Šetření ukázalo, že stejné základní fyzické a chemické vlastnosti i stejná základní použití mají tyto výrobky:

Komise proto dospěla k závěru, že tyto výrobky jsou obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(31)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by došlo k přetrvávání nebo obnovení dumpingu ze strany dotčené země, pokud by stávající opatření pozbyla platnosti.

(32)

Jak je uvedeno v 25. bodě odůvodnění výše, byl zaslán dotazník čínskému vyvážejícímu výrobci, který se přihlásil během výběru vzorku, tento vyvážející výrobce následně sdělil své rozhodnutí svou spolupráci v rámci probíhajícího šetření ukončit. V důsledku toho žádný z čínských vyvážejících výrobců při současném šetření nespolupracoval, a proto bylo nutné v souladu s článkem 18 základního nařízení vycházet z dostupných údajů.

(33)

V tomto ohledu byly čínské orgány a výše uvedený čínský vyvážející výrobce, který se přihlásil během výběru vzorku, řádně informováni o tom, že nezodpovězení dotazníku bude Komisí považováno za nedostatečnou spolupráci, a že Komise tedy může ohledně zjištění týkajících se ČLR použít článek 18 základního nařízení.

(34)

Na tomto základě budou v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu uvedené níže vycházet z dostupných údajů, zejména z informací v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, z informací shromážděných během šetření (například formulářů pro výběr vzorku, které předložili hlavní čínští vyvážející výrobci a v nichž jsou uvedeny informace o čínských vývozních trzích, informací získaných během ověřování kambodžského výrobce, databáze čínského vývozu) a z databáze Eurostatu Comext na úrovni TARIC (10 číslic), jež stanoví celkový objem a celkovou hodnotu CIF dovezených MKP pod kódy TARIC, na něž se vztahují opatření. Je však třeba poznamenat, že databáze Comext rozlišuje pouze dva typy MKP (tj. se 17 nebo 23 kroužky a jiné typy), ačkoli existuje značná škála různých typů výrobku, jejichž ceny se mohou různit v závislosti na typu výrobku.

(35)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení musela být běžná hodnota stanovena na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím nebo v případě, že to není možné, na jakémkoli jiném přiměřeném základě, včetně ceny skutečně zaplacené nebo splatné za obdobný výrobek v Unii, která se v případě nutnosti náležitě upraví tak, aby zahrnovala přiměřené ziskové rozpětí. Za tímto účelem Komise nejprve zkoumala, zda by bylo možné vybrat vhodnou třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“).

(36)

Při posledním přezkumu před pozbytím platnosti, který vedl k uložení platných opatření, bylo jako srovnatelná země prozatímně vybráno Thajsko, avšak údaje thajského výrobce nemohly být v konečné fázi zohledněny, protože šetření ukázalo, že vztah mezi thajským výrobcem a čínským výrobcem MKP (14) by mohl zkreslovat zjištění týkající se běžné hodnoty.

(37)

Ve stávajícím přezkumu byly jako možné srovnatelné země v oznámení o zahájení přezkumu uvedeny tři třetí země, konkrétně Thajsko, Indie a Kambodža. Tyto tři země a ČLR představovaly přibližně 99 % celkového objemu dovozu během období přezkumného šetření na trh Unie. Žádná ze zúčastněných stran nenavrhla jinou možnou srovnatelnou zemi. Jeden dovozce potvrdil seznam zemí navrhovaných jako možnou srovnatelnou zemi a poskytl informace týkající se indických, thajských a kambodžských výrobců.

(38)

Proto byli všichni známí výrobci se sídlem v Thajsku, Indii a Kambodži kontaktováni za účelem navázání spolupráce. Tito výrobci však Komisi informovali, že účast na šetření odmítají. Ze všech výrobců v možných srovnatelných zemích, kteří byli kontaktováni, se spoluprací při šetření souhlasil pouze jeden kambodžský výrobce. Komise tudíž uvedenému kambodžskému vývozci zaslala dotazník, aby shromáždila příslušné informace o srovnatelné zemi.

(39)

Komise následně provedla inspekci na místě v prostorách jediné spolupracující společnosti v Kambodži za účelem ověření předložených informací. Nicméně během inspekce na místě zástupce společnosti odmítl poskytnout základní informace, jako jsou například auditorem ověřené účetní závěrky a data z účetního systému. Proto nebylo možné ověřit náklady a prodejní ceny ani překontrolovat celkový objem prodeje, které společnost uvedla ve své odpovědi na dotazník. Jelikož nebyly k dispozici spolehlivé informace, nebylo možné spolehlivě stanovit běžnou hodnotu dotčeného výrobku na základě údajů poskytnutých společností v Kambodži. Společnost byla odpovídajícím způsobem informována o rozhodnutí Komise nevyužít její informace. Společnost nevznesla žádné připomínky.

(40)

V průběhu šetření Komise zjistila, že možná probíhá výroba v jiných třetích zemích, například v Egyptě, Jižní Koreji, na Tchaj-wanu, v Indonésii, Turecku a Malajsii. Byly kontaktovány orgány těchto zemí ohledně možné existence výrobců MKP v jejich zemi, avšak nebyla obdržena žádná pozitivní odpověď ve stanovené lhůtě.

(41)

Proto Komise nemohla vybrat vhodnou srovnatelnou zemi pro účely stanovení běžné hodnoty pro ČLR v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(42)

S ohledem na situaci popsanou v oddíle 2.1 výše a v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení určila Komise běžnou hodnotu v ČLR na jakémkoli jiném přiměřeném základě, tedy na základě cen skutečně zaplacených nebo nebo cen, které je třeba zaplatit za obdobné výrobky v Unii.

(43)

V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení bylo nejdříve přezkoumáno, zda byl celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku během období přezkumného šetření ze strany spolupracujících výrobců výrobního odvětví Unie nezávislým odběratelům reprezentativní ve srovnání s celkovým objemem jeho vývozu do Unie, tj. zda celkový objem tohoto domácího prodeje představoval alespoň 5 % celkového objemu prodeje na vývoz do Unie uskutečněného čínskými výrobci.

(44)

Zjišťovalo se rovněž, zda prodej obdobného výrobku na domácím trhu může být považován za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Za tímto účelem se určil podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu za období přezkumného šetření.

(45)

Jelikož bylo zjištěno, že veškerý prodej na domácím trhu proběhl v dostatečném množství a v běžném obchodním styku, byla běžná hodnota stanovena na základě skutečných cen na domácím trhu a byla vypočtena jako vážený průměr cen veškerého prodeje na domácím trhu během období přezkumného šetření.

(46)

Vzhledem k tomu, že čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, a nebyly tudíž předloženy konkrétní informace o čínských cenách, stanovila se výrobní cena v souladu s článkem 18 základního nařízení na základě dostupných údajů, tj. informací týkajících se výběru vzorku poskytnutých známým čínským vyvážejícím výrobcem ve fázi zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, databáze Eurostatu Comext a čínské databáze vývozu.

(47)

Srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny bylo provedeno na základě cen ze závodu. Aby bylo zaručeno spravedlivé porovnání běžné hodnoty a vývozní ceny, byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly, které ovlivňují ceny a porovnatelnost cen. V nezbytných případech byly provedeny úpravy o rozdíly v nákladech na přepravu, pojištění a dalších nákladech spojených s přepravou na základě informací v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti.

(48)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty s váženou průměrnou vývozní cenou. Průměrná cena zjištěná v databázi Eurostatu Comext, překontrolovaná s informacemi získanými z dostupného formuláře pro výběr vzorku a porovnaná s běžnou hodnotou poukazuje na existenci dumpingu.

(49)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a jelikož nejsou k dispozici žádné spolehlivé informace týkající se ČLR, bylo na základě srovnání vážených průměrných hodnot vypočteno celostátní dumpingové rozpětí ve výši 49 %, vyjádřené jako procentní podíl ceny CIF na hranici EU před proclením.

(50)

Při šetření bylo zjištěno, že v období přezkumného šetření docházelo k dumpingu. Tento závěr byl založen i) na jedné straně na vývozních cenách stanovených podle databáze Eurostatu Comext a podle informací shromážděných na základě formuláře pro výběr vzorku, jak je vysvětleno ve 46. bodě odůvodnění výše, a ii) na druhé straně na běžné hodnotě určené v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení na základě cen výrobního odvětví Unie z důvodů vysvětlených ve 35. až 41. bodě odůvodnění.

(51)

Kromě zjištění dumpingu v průběhu období přezkumného šetření byla zkoumána též pravděpodobnost přetrvávání dumpingu. Vzhledem k tomu, že čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, se v souladu s článkem 18 základního nařízení při šetření vycházelo z dostupných údajů. Vzhledem k nedostatku veřejně dostupných informací použila Komise další zdroje informací, jako jsou databáze Eurostatu Comext a databáze podle čl. 14 odst. 6 základního nařízení, dostupné formuláře pro výběr vzorku předložené hlavními čínskými vyvážejícími výrobci, jež poskytují informace o čínském prodeji na vývoz do všech zemí včetně Unie, žádost o přezkum a čínská databáze vývozu.

(52)

S ohledem na úvahy uvedené výše v 48. a 49. bodě odůvodnění Komise dále zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvávání dumpingu, kdyby opatření pozbyla platnosti. Přitom byly analyzovány tyto prvky: i) čínská výrobní kapacita a volná kapacita, ii) chování čínských vývozců na jiných trzích a iii) atraktivita trhu Unie.

(53)

Na základě informací uvedených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti se výrobní kapacita v ČLR odhaduje na přibližně 970 milionů kusů a současná výroba v ČLR se pohybuje okolo 50 % tohoto objemu. Odhadovaná nevyužitá výrobní kapacita, která je v ČLR k dispozici, tudíž představuje více než čtyřnásobek spotřeby Unie. Navzdory tomuto současnému velkému nadbytku kapacity z informací získaných během šetření vyplývá, že kapacita v ČLR stále roste vzhledem k tomu, že v současné době se zakládá více nových výrobních podniků. Výroba proto může být snadno a rychle zvýšena, aby se na trh Unie prostřednictvím stávajících distribučních kanálů dostal větší objem MKP známých značek.

(54)

Žadatelé měli za to, že hlavním předpokladem pro zvýšení výroby je dostupnost nekvalifikované pracovní síly, jelikož investice v tomto odvětví jsou poměrně omezené (15) a přístup k surovinám je v ČLR relativně snadný. Ze zjištění předchozích šetření týkajících se MKP rovněž vyplynulo, že pracovní síla a manuální práce jsou hlavním prvkem, který ovlivňuje objem výroby v ČLR. Jestliže výrobce potřebuje zvýšit výrobu, odpovídajícím způsobem zvýší počet svých pracovníků.

(55)

Kromě toho neexistuje žádný důkaz, který by naznačoval, že by se v blízké budoucnosti úroveň spotřeby na čínském domácím trhu nebo na trzích třetích zemí výrazně zvýšila, a mohla by tak být schopna absorbovat volnou kapacitu čínských výrobců, jež je v současné době dostupná, nebo její významnou část.

(56)

Na základě výše uvedeného dospělo šetření k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, mohli by čínští vývozci snadno rozšířit svou výrobu a vyvážet významné množství do Unie.

(57)

Jak je uvedeno v 59. bodě odůvodnění níže, trh Unie byl vždy pro čínské vývozce – kteří jsou rovněž trvale přítomni ve zbytku světa – atraktivním trhem. Podle dostupných čínských statistik vývozu jsou hlavními vývozními trhy, na nichž působili čínští vývozci, Spojené státy, Mexiko, Hongkong, Turecko a Jižní Afrika. S výjimkou USA (16) jsou ceny, jež v těchto zemích účtovali, nižší než ceny převládající na trhu Unie u obdobných typů výrobku.

(58)

Za těchto okolností lze důvodně očekávat, že pokud by se připustilo, aby antidumpingová opatření pozbyla platnosti, přešli by čínští vývozci z některých třetích zemí na trh Unie a pak by usilovali o to, aby na trh Unie vyvezli značná množství.

(59)

Trh Unie byl vždy velmi atraktivní, pokud jde o objem a ceny. Z informací získaných v době zahájení současného šetření vyplývá, že ceny v Unii jsou výrazně vyšší než prodejní ceny pro většinu ostatních třetích zemí.

(60)

Od prvního uložení opatření (tj. 20. ledna 1997) prokazují čínští vývozci neustále velký zájem o vstup na trh Unie. Předchozí šetření ukázala, že čínští výrobci se snažili opatření obcházet prostřednictvím praktik (17), jako je překládka nebo drobné úpravy, a také absorpčními praktikami (18).

(61)

Velikost trhu Unie lze považovat za jednoznačné znamení, že čínští výrobci by se v budoucnosti pokusili znovu získat podíl na trhu Unie.

(62)

Pokud jde o ceny, podle šetření je průměrná čínská vývozní cena při vývozu na trhy třetích zemí nižší než průměrná čínská vývozní cena při vývozu do Unie, jak je uvedeno v 57. bodě odůvodnění výše. Je tudíž jasné, že trh Unie by byl pro čínské vývozce finančně atraktivní možností, jelikož by v Unii mohli výrobky prodávat za vyšší ceny, aniž by tím ohrozili svůj prodej v ostatních částech světa, a stále by přitom mohli praktikovat cenové podbízení vůči svým hlavním konkurentům v Unii prodejem za dumpingové ceny. Je proto možné dospět k závěru, že trh Unie, který je jedním z největších světových trhů, je nadále pro čínské výrobce atraktivní.

(63)

Vzhledem k odhadované významné volné kapacitě v ČLR a přitažlivosti trhu Unie, pokud jde o velikost a prodejní cenu, zejména co se týče úrovně cen vývozu z ČLR do třetích zemí, a záznamům o předchozích praktikách obcházení a absorpce dospěla Komise k závěru, že je velmi pravděpodobné, že zrušení antidumpingových opatření by vedlo k výraznému nárůstu dumpingového dovozu MKP z ČLR do Unie.

(64)

Během období přezkumného šetření vyráběli MKP v Unii tito výrobci:

(65)

Oba výrobci (první z nich je žadatel) spolupracovali při šetření. Druhý výrobce rovněž podporuje žádost o rozšíření opatření. Jelikož obě společnosti společně představovaly celkovou výrobu MKP v Unii v období přezkumného šetření, má se za to, že představují výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Oba výrobci a jejich dceřiné společnosti nejsou ve spojení s čínskými vyvážejícími výrobci.

(66)

Spotřeba v Unii byla stanovena na základě těchto údajů:

Tabulka 1

Spotřeba na trhu Unie

(67)

Šetřením bylo zjištěno, že trh s MKP během posuzovaného období klesl o 15 %, tedy přibližně ze 100–120 milionů kusů v roce 2011 na 90–110 milionů kusů v období přezkumného šetření (19).

(68)

Jelikož byla současná antidumpingová opatření vůči ČLR rozšířena podle čl. 13 odst. 3 základního nařízení na dovoz dotčeného výrobku odesílaného z Laosu a Vietnamu, měl by být pro stanovení celkového objemu dovozu dotčeného výrobku z ČLR zahrnut dovoz z těchto zemí. Během celého posuzovaného období však nebyl zaznamenán žádný dovoz dotčeného výrobku z Laosu a/nebo Vietnamu.

(69)

Objem dovozu MKP pocházejících z ČLR zůstal během posuzovaného období na poměrně stabilní, nízké úrovni, přičemž tato úroveň během období přezkumného šetření mírně vzrostla. V důsledku toho se během posuzovaného období zvýšil podíl čínského dovozu na trhu z 1,8 % na 2,3 %.

(70)

Průměrná cena dovozu dotčeného výrobku z ČLR se během posuzovaného období neustále snižovala a mezi rokem 2011 a obdobím přezkumného šetření celkově klesla o 17 %.

(71)

V období přezkumného šetření nebylo zjištěno žádné cenové podbízení čínských dovozních cen. Je však třeba zdůraznit, že výpočet zohledňuje cenové úpravy o pravidelné dovozní clo (2,7 %) a náklady po dovozu (2 %). Po provedení těchto úprav byly průměrné ceny čínského dovozu téměř na stejné úrovni jako průměrné ceny výrobního odvětví Unie ze závodu pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení – zjištěné negativní rozpětí cenového podbízení dosahovalo 0,1 %. Rovněž je třeba poznamenat, že množství prodávaná čínskými vyvážejícími výrobci jsou nízká. Kromě toho žadatel poskytl určité důkazy o tom, že typy výrobku, jež se v současnosti dovážejí z ČLR, jsou „zvláštními“ mechanismy, jako jsou například mechanismy s 23 kroužky nebo rozevírací mechanismy. Tyto výrobky mají vyšší podíl suroviny a jsou s nimi spojeny vyšší mzdové náklady, proto jsou dražší než standardní výrobky výrobního odvětví Unie. Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských vývozců nebylo možné toto tvrzení ověřit srovnáním údajů o jejich vývozu.

(72)

Přes neexistenci cenového podbízení bylo v období přezkumného šetření stanoveno rozpětí prodeje pod cenou ve výši 3,4 %. Tento výpočet byl založen na cílovém zisku výrobního odvětví Unie ve výši 5 %, tj. na stejném cílovém zisku, jaký byl použit v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti.

a)

Objem dovozu a podíl na trhu

Tabulka 4

Dovoz ze třetích zemí

b)

Dovozní ceny

Tabulka 5

Průměrné ceny dovozu MKP ze třetích zemí

(73)

Během celého posuzovaného období byla hlavní zemí vyvážející MKP do Unie Indie. Dovoz z této země zaujímal během celého posuzovaného období významný podíl na trhu Unie, který se pohyboval mezi 32 % a 42 %, přičemž svého vrcholu dosáhl v období přezkumného šetření. Druhým největším vývozcem do Unie byla v období přezkumného šetření Kambodža, a ačkoli začala vyvážet do Unie až v roce 2013, zvyšuje svůj podíl na trhu agresivně, takže ten v období přezkumného šetření dosahuje téměř 8 %. V obou případech byly vyvážejícími výrobci z těchto zemí továrny založené čínskými výrobci MKP. Jejich investice do výroby v těchto zemích proběhly v návaznosti na opatření uložená na čínské MKP, která byla po několika šetřeních v oblasti obcházení opatření dále rozšířena na dovoz z dalších zemí. V případě Kambodže čínský vlastník přemístil výrobu po uložení opatření vůči Thajsku. Současně Thajsko, které bylo kdysi druhým největším vývozcem do Unie, během posuzovaného období téměř zmizelo z trhu.

(74)

Pokud jde o úroveň cen dovozu ze třetích zemí, je třeba zdůraznit, že ceny dovozu z Indie a Kambodže jsou nižší než ceny dovozu z ČLR (33 % a 27 %).

(75)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo posouzení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení újmy posouzení všech hospodářských činitelů, které v posuzovaném období ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie.

(76)

Z důvodu ochrany důvěrných obchodních informací bylo nutné uvést informace týkající se dvou výrobců v Unii v indexované podobě.

(77)

V posuzovaném období se výroba výrobního odvětví Unie snížila o 18 %. Tento trend kopíroval vývoj spotřeby, ačkoli pokles objemu výroby výrobního odvětví Unie byl stále o něco málo výraznější než pokles spotřeby. Během posuzovaného období vykázalo výrobní odvětví Unie pokles míry využití kapacity o 13 %, a to navzdory skutečnosti, že samotná kapacita se mírně snížila o 7 %. Využití kapacity dosáhlo v průběhu období přezkumného šetření své nejnižší úrovně ve výši 55 % až 65 % v absolutních hodnotách.

(78)

Konečný stav zásob výrobního odvětví Unie na konci roku klesl během posuzovaného období o 11 %. Pokud však vezmeme v úvahu současný pokles výroby, byl stav zásob zachován na relativně stabilní úrovni, již výrobci v Unii považovali za běžnou.

(79)

V posuzovaném období se objem prodeje výrobního odvětví Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, snížil o 18 %. I když hlavním důvodem tohoto snížení byl současný pokles spotřeby, je třeba zdůraznit, že pokles objemu prodeje byl výraznější než pokles spotřeby. V důsledku toho se podíl výrobního odvětví Unie na trhu snížil o 4 %.

(80)

Prodejní ceny výrobního odvětví Unie na trhu Unie pro odběratele, kteří nejsou ve spojení, byly v období přezkumného šetření téměř na stejné úrovni jako na začátku posuzovaného období.

(81)

Zaměstnanost v ekvivalentu plného úvazku se během posuzovaného období snížila o 9 %, což je důsledek restrukturalizace výrobního odvětví Unie. Zároveň se také snížily průměrné náklady práce, a sice o 17 %. Jelikož však ve stejném období dramaticky klesla výroba, jak je uvedeno v 77. bodě odůvodnění, snížila se během posuzovaného období produktivita práce o 11 %.

(82)

Během posuzovaného období, s výjimkou roku 2012, dokázalo být výrobní odvětví Unie ziskové, ačkoliv ziskovost byla podstatně nižší než cílový zisk ve výši 5 %. Kromě toho je trend stále klesající.

(83)

Pokles ziskovosti je především způsoben snížením prodejní ceny. Navzdory velmi nízkému využití kapacity se průměrné výrobní náklady v období přezkumného šetření nezvýšily nad úroveň roku 2011, především z důvodu snížení nákladů práce v návaznosti na restrukturalizační úsilí výrobců v Unii.

(84)

Šetření ukázalo, že výrobní odvětví Unie si během posuzovaného období dokázalo udržet relativně vysokou úroveň investic a dosahovat vysoké návratnosti (s výjimkou ztrátového roku 2012). Výrobní odvětví Unie také dokázalo během celého posuzovaného období zachovat kladný peněžní tok, i když v období přezkumného šetření poklesl o 43 % oproti úrovni z roku 2011. Výrobní odvětví Unie nehlásilo žádné potíže se získáváním kapitálu během posuzovaného období.

(85)

Jak je vyvozeno ve 49. bodě odůvodnění, na základě nejspolehlivějších dostupných skutečností byla během období přezkumného šetření na základě šetření stanovena existence podstatného dumpingu ve výši 49 %.

(86)

Při zohlednění dumpingového dovozu z ČLR a předchozích soustavných praktik obcházení a absorpce je možné dojít k závěru, že výrobní odvětví Unie se dosud plně nezotavilo z účinků dřívějšího dumpingu během posuzovaného období, ačkoli určitý pokles některých ukazatelů újmy, jako je objem prodeje a výroby, nelze kvůli jeho nízké úrovni v tomto období přičíst dovozu z dotčené země – jedná se totiž spíše o důsledek poklesu spotřeby.

(87)

Výrobní odvětví Unie vyvezlo během posuzovaného období pouze zanedbatelný objem. Proto se dospělo k závěru, že vývoz neměl žádný dopad na situaci výrobního odvětví Unie.

(88)

Šetření ukázalo, že zachování opatření od roku 2010 umožnilo výrobnímu odvětví Unie udržet si kladnou úroveň ziskovosti v zásadě během celého posuzovaného období. Ziskovost však byla mnohem nižší než cílový zisk (5 %), umožnila však výrobnímu odvětví Unie uskutečnit určité investice a udržet si relativně vysoký podíl na trhu.

(89)

Z ostatních ukazatelů újmy vyplývá, že hospodářská situace výrobního odvětví Unie je v kontextu celosvětové konkurence a poklesu spotřeby obtížná. Výrobní odvětví Unie na tyto výzvy reagovalo restrukturalizací v oblasti zaměstnávání a investováním do modernizace výrobku.

(90)

Vyvozuje se tudíž závěr, že výrobní odvětví Unie neutrpělo během období přezkumného šetření podstatnou újmu.

(91)

Výrobní odvětví Unie restrukturalizovalo své činnosti a těžilo z antidumpingových opatření. Avšak přestože tato opatření byla poprvé uložena v roce 1997, zcela účinná byla teprve tehdy, když byly vyrovnány účinky praktik obcházení a absorpce.

(92)

V těchto souvislostech byla v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení analyzována pravděpodobnost obnovení újmy, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(93)

Vzhledem k tomu, že při šetření nespolupracoval žádný čínský vyvážející výrobce, musela zjištění týkající se ČLR vycházet z nejlepších dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení, zejména údajů uvedených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti.

(94)

Jak již bylo uvedeno v 50. a 63. bodě odůvodnění, čínští vývozci nadále pokračovali v dumpingových praktikách a stále existuje pravděpodobnost přetrvávání dumpingu.

(95)

Kromě toho, jak je vysvětleno v 59. bodě odůvodnění, čínští vývozci nikdy neztratili zájem o trh Unie, o čemž svědčí zejména předchozí praktiky obcházení a absorpce.

(96)

Jak je uvedeno v 53. a 61. bodě odůvodnění, čínští vyvážející výrobci disponují významnou volnou kapacitou k výrobě dotčeného výrobku a trh Unie je pro ně z důvodu své velikosti a relativně vysoké úrovně cen obzvláště atraktivní.

(97)

Kromě toho statistiky dovozu a objemu výroby výrobců v Unii rovněž poukazují na propadající se trh. Typickým znakem zmenšujícího se trhu je silné soutěžení o zbývající množství. Existuje velká pravděpodobnost, že vzhledem k současné volné kapacitě v ČLR by došlo k prudkému nárůstu levného dumpingového dovozu, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(98)

Všechny tyto faktory dohromady ukazují na to, že pokud by opatření pozbyla platnosti, je ČLR schopna rychle vyvézt významné množství dotčeného výrobku na trh Unie za dumpingové ceny, a to navíc bez nutnosti přesměrovat svůj prodej z jiných trhů. Pokud by se tak stalo, výrobní odvětví Unie by bylo postiženo okamžitým dalším propadem jak prodeje, tak prodejních cen, což by mělo dopad na již tak nízké využití kapacity a ziskovost. Pokud by se tyto ukazatele újmy zhoršily, oživení výrobního odvětví Unie by se rychle zvrátilo a opět by velmi pravděpodobně došlo k podstatné újmě.

(99)

V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo zkoumáno, zda by zachování opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Stanovení zájmu Unie vycházelo z vyhodnocení zájmů různých zúčastněných stran, tedy zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(100)

Jak je objasněno v 90. bodě odůvodnění, opatření umožnila výrobnímu odvětví Unie upevnit své postavení a zahájit restrukturalizaci. V 98. bodě odůvodnění byl dále vyvozen závěr, že situace výrobního odvětví Unie by se pravděpodobně vážně zhoršila, pokud by antidumpingová opatření vůči ČLR pozbyla platnosti. Lze tedy učinit závěr, že pokračování opatření vůči ČLR by bylo ku prospěchu výrobního odvětví Unie.

(101)

Všichni známí dovozci a uživatelé byli informováni o zahájení přezkumu. S Komisí však nespolupracovali uživatelé, kteří nejsou ve spojení, a velmi omezeně spolupracovali dovozci, kteří nejsou ve spojení, tedy pouze jedna společnost, která dovážela z ČLR.

(102)

Spolupracující dovozce v zásadě nebyl proti zachování opatření. Jeho dovoz z ČLR byl v období přezkumného šetření zanedbatelný a údaje o jeho dovozu naznačují, že v důsledku platných opatření již změnil své dodavatele. Zachování opatření by proto na jeho situaci nemělo vliv.

(103)

S ohledem na skutečnosti, které jsou analyzovány ve 100. až 102. bodě odůvodnění, jakož i na skutečnost, že současný dovoz z ČLR představuje přibližně 2 % spotřeby Unie, není žádný důvod předpokládat, že by zachování opatření bylo v rozporu se zájmem Unie. Proto byl učiněn závěr, že z hlediska zájmu Unie neexistují žádné přesvědčivé důvody proti zachování stávajících antidumpingových opatření vůči ČLR.

(104)

Všechny spolupracující zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se považuje za vhodné, aby byla stávající antidumpingová cla na dovoz MKP z ČLR zachována. V návaznosti na toto zveřejnění byla zúčastněným stranám poskytnuta lhůta pro podání připomínek. Nebyly vzneseny žádné připomínky.

(105)

Z uvedeného vyplývá, že podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení by antidumpingová opatření uplatňovaná na MKP pocházející z ČLR měla být zachována.

(106)

V důsledku toho by mělo rovněž zůstat zachováno rozšíření opatření týkajícího se dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR na dovoz zasílaný z Vietnamu (22) a Laoské lidově demokratické republiky (23), bez ohledu na to, zda je prohlášen za pocházející z Vietnamu a Laoské lidově demokratické republiky, či nikoli.

(107)

Výbor zřízený čl. 15 odst. 1 základního nařízení nevydal stanovisko,

a)

pro mechanismy se 17 a 23 kroužky (kódy TARIC 8305100021, 8305100023, 8305100029 a 8305100035) se výše cla rovná rozdílu mezi minimální dovozní cenou 325 EUR za 1 000 kusů a čistou cenou s dodáním na hranice Společenství před proclením;

b)

pro jiné mechanismy než mechanismy se 17 nebo 23 kroužky (kódy TARIC 8305100011, 8305100013, 8305100019 a 8305100034)