(EU) 2016/304Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/304 ze dne 2. března 2016 o zápisu názvu do rejstříku zaručených tradičních specialit (Heumilch/Haymilk/Latte fieno/Lait de foin/Leche de heno (ZTS))

Publikováno: Úř. věst. L 58, 4.3.2016, s. 28-34 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 2. března 2016 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 24. března 2016 Nabývá účinnosti: 24. března 2016
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/304

ze dne 2. března 2016

o zápisu názvu do rejstříku zaručených tradičních specialit (Heumilch/Haymilk/Latte fieno/Lait de foin/Leche de heno (ZTS))

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 15 odst. 1 a čl. 52 odst. 3 písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 50 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 1151/2012 byla žádost Rakouska o zápis názvů „Heumilch“/„Haymilk“/„Latte fieno“/„Lait de foin“/„Leche de heno“ zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

(2)

Dne 17. prosince 2014 obdržela Komise od Německa tři námitky (podané sdruženími Naturland – Verband für ökologischen Landbau e.V., Gläeserne Molkerei GmbH and Bauernverband Mecklenburg–Vorpommern e.V.), které rovněž zahrnovaly příslušná odůvodněná prohlášení o námitce. Dne 30. prosince 2014 podalo německé sdružení VHM (Verband für handwerkliche Milchverarbeitung im ökologischen Landbau e.V.) prohlášení o námitkách přímo Komisi. Dne 5. ledna 2015 zaslalo Německo Komisi další prohlášení o námitkách (podané subjektem Deutsche Heumilchgesellschaft mbH).

(3)

Námitkové řízení na základě námitky zaslané přímo Komisi sdružením VHM nebylo zahájeno. V souladu s čl. 51 odst. 1 druhým pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012 fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem, která je usazena nebo má bydliště v jiném členském státě, než ze kterého byla žádost podána, může podat námitku členskému státu, ve kterém je usazena. Sdružení VHM tedy nemělo podávat námitku nebo prohlášení o námitce přímo Komisi.

(4)

Námitkové řízení na základě námitky zaslané Německem dne 5. ledna 2015 nebylo zahájeno. Podle čl. 51 odst. 1 prvního pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012 je třeba námitku podat ve lhůtě tří měsíců ode dne zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie. V případě námitky doručené dne 5. ledna 2015 byla tato lhůta překročena.

(5)

Komise posoudila všechny tři námitky zaslané Německem dne 17. prosince 2014 a shledala je přípustnými. Dopisem ze dne 19. února 2015 proto Komise vyzvala zúčastněné strany, aby zahájily náležité konzultace v zájmu dosažení vzájemné dohody v souladu s jejich vnitřními postupy.

(6)

Námitkové řízení na základě námitky zaslané Německem dne 17. prosince 2014 bylo s odkazem na námitku podanou sdružením Naturland – Verband für ökologischen Landbau e.V. odvoláno.

(7)

Lhůta pro konzultace byla prodloužena o další tři měsíce.

(8)

Rakousko a Německo dosáhly dohody, jež byla oznámena Komisi dne 10. srpna 2015.

(9)

Obsah dohody uzavřené mezi Rakouskem a Německem by měl být zohledněn, neboť je v souladu s ustanoveními nařízení (EU) č. 1151/2012 a právními předpisy Unie.

(10)

Některé údaje obsažené ve specifikaci produktu byly změněny. Týkají se možnosti rozdělit producenty na samostatné jednotky, zahrnutí doplňkového krmiva do povinného 75 % podílu objemového krmiva vypočítaného jako roční průměr, povolení používat zelený kompost k hnojení a zmírnění podmínek pro produkci vlhkého sena, fermentovaného sena a pro výrobu a skladování siláže.

(11)

Tyto skutečnosti nepředstavují podstatné změny podle čl. 51 odst. 4 nařízení (EU) č. 1151/2012. Proto by změněná specifikace produktu neměla být v případě námitky zveřejněna. Jako patřičná informace by však měla být uvedena v příloze tohoto nařízení.

(12)

V dohodě, jíž dotčené strany dosáhly, se rovněž dospělo k závěru, že by současným producentům produktů s názvem „Heumilch“/„Haymilk“/„Latte fieno“/„Lait de foin“/„Leche de heno“ mělo být poskytnuto dvouleté přechodné období, aby se postupně mohli přizpůsobit specifikaci produktu. Vedle toho by mělo být možné, aby se produkty, jež ještě nebyly k uvedenému datu uvedeny na trh, mohly na trh uvádět do vyčerpání zásob.

(13)

Komise se domnívá, že ochrana zaručených tradičních specialit by se měla upravit, aby zohledňovala zájem producentů a hospodářských subjektů, kteří tyto názvy dosud zákonně používali. Proto by se s přihlédnutím k výše uvedeným závěrům, na nichž se strany dohodly, a cílům nařízení (EU) č. 1151/2012 na základě čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1151/2012 použitelného obdobně i na zaručené tradiční speciality mělo producentům poskytnout dvouleté přechodné období na používání názvů „Heumilch“ / „Haymilk“ / „Latte Fieno“ / „Lait de Foin“ / „Leche de heno“ bez dodržení specifikace produktu spolu s povolením pokračovat (po skončení dvouletého období) v uvádění produktů nesplňujích specifikaci produktu na trh do vyčerpání zásob, aby se tito producenti mohli postupně specifikaci produktu přizpůsobit. Tyto produkty by však neměly být na trh uváděny spolu s označením „zaručená tradiční specialita“, zkratkou „ZTS“ ani příslušným symbolem Unie.

(14)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti by název „Heumilch“/„Haymilk“/„Latte fieno“/„Lait de foin“/„Leche de heno“ měl být zapsán do rejstříku zaručených tradičních specialit.

(15)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro politiku jakosti zemědělských produktů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Názvy „Heumilch“/„Haymilk“/„Latte fieno“/„Lait de foin“/„Leche de heno“ (ZTS) se zapisují do rejstříku.

Názvy uvedené v prvním pododstavci označují produkt třídy 1.4 Ostatní produkty živočišného původu (vejce, med, různé mléčné výrobky kromě másla atd.) uvedené v příloze XI prováděcího nařízení Komise (EU) č. 668/2014 (3).

Článek 2

Úplné znění specifikace produktu je uvedeno v příloze tohoto nařízení.

Článek 3

Názvy „Heumilch“/„Haymilk“/„Latte fieno“/„Lait de foin“/„Leche de heno“ lze používat k označení produktů, které nesplňují specifikaci produktu „Heumilch“/„Haymilk“/„Latte fieno“/„Lait de foin“/„Leche de heno“ po dobu dvou let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Používá-li se s odkazem na produkty, které nesplňují specifikaci produktu, nesmí být u těchto názvů označení „zaručená tradiční specialita“, zkratka „ZTS“ ani příslušný symbol Unie.

Po uplynutí dvouletého období mohou producenti „Heumilch“/„Haymilk“/„Latte fieno“/„Lait de foin“/„Leche de heno“ produkty s těmito názvy, jež byly vyrobeny před koncem tohoto období a které nejsou v souladu se specifikací produktu uvedenou v článku 2, nadále uvádět na trh do vyčerpání zásob.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 2. března 2016.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 340, 30.9.2014, s. 6.

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 668/2014 ze dne 13. června 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 179, 19.6.2014, s. 36).


PŘÍLOHA

ŽÁDOST O ZÁPIS ZARUČENÉ TRADIČNÍ SPECIALITY

Nařízení Rady (ES) č. 509/2006 ze dne 20. března 2006 o zemědělských produktech a potravinách, jež představují zaručené tradiční speciality (1)

„HEUMILCH“ / „HAYMILK“ / „LATTE FIENO“ / „LAIT DE FOIN“ / „LECHE DE HENO“

č. ES: AT-TSG-0007-01035 – 27.8.2012

1.   Název a adresa skupiny žadatelů

Název

:

ARGE Heumilch Österreich

Adresa

:

Grabenweg 68, A–6020 Innsbruck

Tel.

:

0043 (0)512345245

E-mail

:

[email protected]

2.   Členský stát nebo třetí země

Rakousko

3.   Specifikace produktu

3.1.   Názvy, které mají být zapsány

„Heumilch“ (němčina); „Haymilk“ (angličtina); „Latte fieno“ (italština); „Lait de foin“ (francouzština); „Leche de heno“ (španělština)

3.2.   Jedná se o název, který

je zvláštní sám o sobě;

vyjadřuje zvláštní povahu zemědělského produktu nebo potraviny

Odvětví výroby senného mléka je prapůvodním způsobem výroby mléka. Mléko pochází od zvířat chovaných v tradičně udržitelných mléčných hospodářstvích. Zásadní rozdíl a tradiční charakter spočívá v tom, že se při výrobě senného mléka – stejně jako v případě původní produkce mléka – nepoužívají žádná silážovaná krmiva. V důsledku mechanizace spojené s industrializací zemědělství se od 60. let 20. století stále více prosazovala produkce silážovaných krmiv, která vytlačovala produkci sena. Kromě toho obsahují předpisy zákaz používání zvířat a krmiv, která jsou v souladu s platnými právními předpisy označována za geneticky modifikovaná.

Krmení dobytka se řídí ročním obdobím: od jara do podzimu se zvířata krmí zeleným krmivem, tzn. čerstvou trávou a bylinami a částečně i senem a krmivy povolenými v souladu s bodem 3.6. V zimním období se krmí senem nebo jinými krmivy povolenými v souladu s bodem 3.6.

3.3.   Žádáte o výhradu názvu podle čl. 13 odst. 2 nařízení (ES) č. 509/2006?

Zápis s výhradou názvu

Zápis bez výhrady názvu

3.4.   Druh produktu

Třída 1.4 Ostatní produkty živočišného původu

3.5.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny, na něž se vztahuje název podle bodu 3.1

Kravské mléko, jež splňuje platné právní předpisy.

3.6.   Popis metody produkce zemědělského produktu nebo potraviny, na něž se vztahuje název podle bodu 3.1

Senné mléko se vyrábí v tradičních výrobních podmínkách v souladu s předpisy o senném mléku („Heumilchregulativ“). Vyznačuje se zákazem používání silážovaných krmiv, jakož i zvířat a krmiv, která jsou v souladu s platnými právními předpisy označována za geneticky modifikovaná.

Předpisy o senném mléku („Heumilchregulativ“)

Senné mléko je kravské mléko pocházející od dojnic, vyráběné producenty mléka, kteří se zavázali k dodržování následujícího kritéria: s cílem zachovat tradiční základ senného mléka nelze používat zvířata a krmiva, která jsou v souladu s platnými právními předpisy označována za geneticky modifikovaná.

Celý zemědělský podnik musí být řízen v souladu s pravidly pro produkci senného mléka.

a)

Podnik však může být rozdělen do jasně vymezených produkčních jednotek, z nichž mohou být některé řízeny podle jiných pravidel. Musí být rozděleny na odlišná výrobní odvětví.

b)

Pokud podle bodu a) nejsou všechny jednotky podniku řízeny podle pravidel pro produkci senného mléka, musí hospodářský subjekt chovat zvířata využívaná v jednotkách pro produkci senného mléka odděleně od zvířat využívaných v ostatních jednotkách a o tomto oddělení musí vést odpovídající evidenci.

Povolená krmiva

Ke krmení se od jara do podzimu používají především čerstvá tráva, luskoviny a byliny, zatímco v zimním období se krmí senem.

Níže jsou uvedena další povolená objemná krmiva: zelená řepka olejná, zelená kukuřice, zelené žito a krmná řepa, jakož i senné, vojtěškové a kukuřičné pelety a podobné druhy krmiv.

Podíl roční dávky objemného krmiva musí činit alespoň 75 % sušiny.

Pokud jde o obilí, povoluje se pšenice, ječmen, oves, žitovec (tritikale), žito a kukuřice v běžné tržní podobě, jakož i ve směsi s minerálními látkami, např. v podobě otrub, peletů atd.

V krmných dávkách lze použít i fazole, krmný hrách, vlčí bob, olejnaté plody a extrahované šroty, příp. krmné bochníky.

Zakázaná krmiva

Ke krmení se nesmí používat silážovaná (fermentovaná) krmiva, vlhké seno ani silážované seno.

Stejně tak se nesmí používat vedlejší produkty z pivovarů, palíren, moštáren a jiné vedlejší produkty potravinářského průmyslu, jako např. vlhké mláto nebo vlhké odřezky. Výjimkou jsou suché odřezky a melasa jako vedlejší produkt výroby cukru a suchého bílkovinného krmiva pocházejícího ze zpracování obilí.

Dojnicím se nesmí podávat mokré krmivo.

Rovněž se nesmí používat krmiva zvířecího původu (mléko, syrovátka, zvířecí moučky atd.) s výjimkou mléka a syrovátky pro mladý dobytek.

Používání zahradního a ovocného odpadu, brambor a močoviny je také zakázáno.

Ustanovení týkající se hnojení

Na veškerých zemědělských plochách producentů mléka není s výjimkou zeleného kompostu povoleno používání kalů, kalových produktů a kompostu z komunálních zařízení na úpravu vod.

Po použití hospodářských hnojiv musí producenti mléka počkat alespoň tři týdny, než na krmné plochy vypustí dobytek.

Použití pomocných chemických látek

Povoluje se pouze selektivní použití chemických syntetických přípravků na ochranu rostlin, a to pod odborným dohledem zemědělských odborných poradců, jakož i lokální nasazení těchto látek na všech plochách se zeleným krmivem.

Použití povolených postřiků k hubení much ve stájích je povoleno pouze při nepřítomnosti dojnic.

Podmínky pro dodávání mléka

Po otelení lze mléko jako senné mléko dodávat až desátý den.

Při využívání krav, které byly krmeny siláží (fermentovanými krmivy), je třeba dodržet lhůtu v délce alespoň 14 dnů.

Je-li dobytek, který se pase na alpských a horských pastvinách, na statcích krmen siláží (fermentovanými krmivy), je třeba ho 14 dnů před přemístěním na tyto pastviny krmit nesilážními krmivy, nebo lze mléko jako senné mléko dodávat teprve až 14 dnů po přemístění na pastviny (vlastněné dodavatelem senného mléka). Na alpských a horských pastvinách je zakázáno produkovat siláž a používat ji jako krmivo.

Zákaz geneticky modifikovaných potravin a krmiv

S cílem zachovat tradiční základ senného mléka nelze používat zvířata a krmiva, která jsou v souladu s platnými právními předpisy označována za geneticky modifikovaná.

Jiné předpisy

Je zakázáno produkovat či skladovat silážovaná (fermentovaná) krmiva.

Stejně tak se seno nesmí balit do fólie a rovněž není povoleno takové seno skladovat.

Je zakázáno produkovat vlhké či fermentované seno.

3.7.   Zvláštní povaha zemědělského produktu nebo potraviny

Senné mléko se od běžného kravského mléka odlišuje zvláštními výrobními podmínkami v souladu s předpisy o senném mléku, jak je uvedeno výše v bodu 3.6.

Ze studií, které v letech 1995 a 2001 pro účely spolkového úřadu pro alpský mlékárenský průmysl (Bundesanstalt für alpenländische Milchwirtschaft) v obci Rotholz vypracoval dr. Ginzinger a spol., vyplynulo, že u 65 % vzorků silážovaného mléka bylo zjištěno přes 1 000 výtrusů klostridií na litr. Studie mléka dodávaného do velkovýrobny sýra zjistila, že 52 % vzorků vykazovalo 10 000 výtrusů klostridií na litr. Naopak u nesilážního senného mléka bylo u 85 % vzorků zjištěno méně než 200 a u 15 % 200 až 300 výtrusů klostridií na litr. Senné mléko má díky zvláštním podmínkám krmení dobytka výrazně nižší obsah výtrusů klostridií. Při výrobě tvrdého sýra ze syrového senného mléka se tak vyskytuje méně chuťových nedostatků a problémů při tvorbě děr.

V rámci výzkumného projektu „Vliv siláže na kvalitu mléka“ se zkoumal rozdíl chuti mezi mlékem vyprodukovaným dobytkem, jenž byl krmen siláží, a dobytkem, který siláží krmen nebyl (Ginzinger a Tschager, Bundesanstalt für alpenländische Milchwirtschaft, Rotholz, 1993). U 77 % vzorků mléka vyprodukovaného kravami krmenými senem nebyly zjištěny žádné závady na chuti. U vzorků (běžného) mléka vyprodukovaného kravami krmenými siláží činil podíl chuťově nezávadného mléka jen 29 %. Rovněž u vzorků mléka z cisteren mlékárenských vozů byl zjištěn značný rozdíl. U 94 % vzorků mléka vyprodukovaného kravami nekrmenými siláží nebyly zjištěny žádné závady na chuti. Naopak u mléka vyprodukovaného kravami krmenými siláží obnášel tento podíl jen 45 %.

V jedné diplomové práci vypracované na vídeňské univerzitě (Schreiner, Seiz a Ginzinger, 2011) bylo prokázáno, že ve srovnání s běžným mlékem vykazuje senné mléko díky objemnému a zelenému krmivu zhruba dvakrát vyšší obsah omega-3 mastných kyselin a konjugované kyseliny linolové.

3.8.   Tradiční povaha zemědělského produktu nebo potraviny

Tradice výroby senného mléka a jeho dalšího zpracování je tak stará jako samotný chov dojnic (zhruba 5. století před naším letopočtem). Již ve středověku se na statcích zvaných „Schwaighöfe“ v předalpských regionech a v tyrolských horách vyráběl sýr ze senného mléka. Slovo „Schwaig“ pochází ze střední horní němčiny a označuje zvláštní formu osídlení a především hospodaření v alpských oblastech. Statky „Schwaighöfe“ zakládali v hojné míře samotní zeměpáni jako formu trvalého osídlení. Statky sloužily k chovu dobytka používaného především v mlékárenství (zejména ve výrobě sýra). V Tyrolsku a regionu Salzburg existovaly již od 12. století. V horských oblastech bylo senné mléko původně spojeno s výrobou tvrdého sýra ze syrového mléka. Již kolem roku 1900 byly vypracovány předpisy upravující produkci nesilážního mléka vhodného k výrobě tvrdého sýra. Na jejich základě pak byly kolem roku 1950 zavedeny předpisy upravující produkci mléka ve spolkových zemích Vorarlbersko, Tyrolsko a Salcbursko. V roce 1975 byly tyto předpisy sjednoceny a mlékárenský fond (Milchwirtschaftsfonds) je stanovil jako požadavky na mléko vhodné pro výrobu tvrdého sýra (zveřejněné dne 21. července 1975 jako Bestimmungen über die Übernahme von hartkäsetauglicher Milch, Österreichische Milchwirtschaft Heft 14, Beilage 6 Nr. 23c). Až do roku 1993 reguloval bývalý orgán odpovědný za mlékárenský průmysl v Rakousku určité produkční oblasti tím, že vyhlašoval oblasti, v nichž bylo zakázáno silážování, aby senné mléko (rovněž nesilážní mléko nebo mléko vhodné k výrobě tvrdého sýra) bylo zachováno jako surovina pro sýrárny používající surové mléko. V roce 1995 spolkové ministerstvo pro zemědělství, lesnictví, vodohospodářství a životní prostředí ochranu oblasti se zákazem silážování pro účely senného mléka prodloužilo zvláštními pokyny na podporu ekologického a extenzivního zemědělství chránícího přírodní stanoviště (Österreichisches Programm für umweltgerechte Landwirtschaft: ÖPUL):

opatření na nepoužívání siláže. Na horských pastvinách a v Alpách se dobytek odjakživa krmil v souladu s kritérii produkce senného mléka. Již v roce 1544 byly na pastvině Wildschönauer Holzalm v Tyrolsku vydány dokumenty, příp. listiny týkající se výroby sýra na horských pastvinách a v Alpách.

Od počátku 80. let minulého století někteří zemědělci produkující senné mléko obhospodařují své statky navíc i podle biologických a ekologických kritérií.

3.9.   Minimální požadavky a postupy pro kontrolu zvláštní povahy

4.   Orgány nebo subjekty ověřující soulad se specifikací produktu

4.1.   Název a adresa

4.2.   Zvláštní úkoly orgánu nebo subjektu


(1)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 1. Nahrazeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU