(EU) 2016/2358Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/2358 ze dne 20. prosince 2016, kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2014/908/EU, pokud jde o seznamy třetích zemí a území, jejichž požadavky na dohled a regulaci jsou považovány za rovnocenné pro účely zacházení s expozicemi podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (Text s významem pro EHP )

(1)

Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/908/EU (2) stanoví seznamy třetích zemí a území, jejichž režimy dohledu a regulace jsou považovány za rovnocenné s odpovídajícími režimy dohledu a regulace uplatňovanými v Unii v souladu s nařízením (EU) č. 575/2013.

(2)

Komise provedla další posouzení režimů dohledu a regulace pro úvěrové instituce ve třetích zemích a na třetích územích. Díky těmto posouzením mohla Komise vyhodnotit rovnocennost těchto režimů pro účely zacházení s příslušnými kategoriemi expozic uvedenými v článcích 107, 114, 115, 116 a 142 nařízení (EU) č. 575/2013.

(3)

Rovnocennost byla zjišťována na základě analýzy zaměřené na výsledky režimů dohledu a regulace třetí země, která testuje schopnost třetí země plnit stejné obecné cíle jako režimy dohledu a regulace v Unii. Cíli jsou zejména stabilita a integrita domácího i globálního finančního systému jako celku; účinná a přiměřená ochrana vkladatelů a jiných zákazníků finančních služeb; spolupráce mezi různými aktéry finančního systému, včetně regulačních orgánů a orgánů dohledu; nezávislost a účinnost dohledu a účinné provádění a prosazování příslušných mezinárodně dohodnutých standardů. Aby mohly režimy dohledu a regulace třetí země dosáhnout stejných obecných cílů jako režimy dohledu a regulace Unie, měly by splňovat řadu operativních, organizačních a kontrolních standardů, které odpovídají základním prvkům režimu dohledu a regulace Unie, jež platí pro příslušné kategorie finančních institucí.

(4)

Ve svých posouzeních Komise zohlednila relevantní vývoj dohledového a regulačního rámce od přijetí prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2016/230 (3) a vzala v úvahu dostupné zdroje informací, včetně posouzení Nového Zélandu a Turecka, která provedl Evropský orgán pro bankovnictví, a informací týkajících se Faerských ostrovů a Grónska, jež poskytlo Dánsko.

(5)

Komise dospěla k závěru, že v Turecku, na Novém Zélandu, Faerských ostrovech a v Grónsku byly zavedeny režimy dohledu a regulace, jež splňují řadu operativních, organizačních a kontrolních standardů, které odpovídají základním prvkům režimu dohledu a regulace Unie vztahujícího se na úvěrové instituce. Z toho důvodu je vhodné považovat režimy dohledu a regulace vztahující se na úvěrové instituce se sídlem v těchto třetích zemích a územích za přinejmenším rovnocenné režimům uplatňovaným v Unii pro účely čl. 107 odst. 4, čl. 114 odst. 7, čl. 115 odst. 4, čl. 116 odst. 5 a čl. 142 odst. 1 bodu 4 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013.

(6)

Prováděcí rozhodnutí 2014/908/EU by proto mělo být změněno tak, aby zahrnovalo uvedené třetí země a území v příslušném seznamu třetích zemí a území, jejichž požadavky na dohled a regulaci jsou považovány za rovnocenné režimu Unie pro účely zacházení s expozicemi podle nařízení (EU) č. 575/2013.

(7)

Seznam třetích zemí a území, jejichž režimy jsou považovány za rovnocenné pro účely tohoto rozhodnutí, není konečný. Komise bude s pomocí Evropského orgánu pro bankovnictví nadále pravidelně sledovat vývoj režimů dohledu a regulace třetích zemí a území, aby bylo možné seznam třetích zemí a území uvedený v tomto rozhodnutí podle potřeby a alespoň jednou za pět let aktualizovat, a to zejména s ohledem na neustálý vývoj režimů dohledu a regulace v Unii i v globálním měřítku, přičemž se zohlední nové dostupné zdroje relevantních informací.

(8)

Pravidelným přezkumem požadavků v oblasti obezřetnostního dohledu a regulace, které jsou použitelné ve třetích zemích a územích uvedených na seznamech v přílohách, by neměla být dotčena možnost Komise provádět zvláštní přezkum týkající se konkrétní třetí země nebo území kdykoli jindy mimo období obecného přezkumu, pokud Komise musí z důvodu určitého vývoje přezkoumat uznání udělené tímto rozhodnutím. Takové přezkoumání může vést k odnětí uznání rovnocennosti.

(9)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Evropského bankovního výboru,

1)

příloha I se nahrazuje zněním uvedeným v příloze I tohoto rozhodnutí;

2)

příloha IV se nahrazuje zněním uvedeným v příloze II tohoto rozhodnutí;

3)

příloha V se nahrazuje zněním uvedeným v příloze III tohoto rozhodnutí.