(EU) 2016/2275Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/2275 ze dne 15. prosince 2016 o rovnocennosti regulačního rámce pro ústřední protistrany v Japonsku v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012

Publikováno: Úř. věst. L 342, 16.12.2016, s. 57-60 Druh předpisu: Prováděcí rozhodnutí
Přijato: 15. prosince 2016 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 5. ledna 2017 Nabývá účinnosti: 5. ledna 2017
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2016/2275

ze dne 15. prosince 2016

o rovnocennosti regulačního rámce pro ústřední protistrany v Japonsku v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (1), a zejména na čl. 25 odst. 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Cílem postupu uznávání ústředních protistran usazených ve třetích zemích, stanoveného v článku 25 nařízení (EU) č. 648/2012, je umožnit ústředním protistranám usazeným a povoleným ve třetích zemích, jejichž regulační normy jsou rovnocenné podmínkám stanoveným ve výše uvedeném nařízení, poskytovat clearingové služby členům clearingového systému nebo obchodním systémům usazeným v Unii. Tento postup uznávání a rozhodnutí o rovnocennosti, které jsou v uvedeném nařízení stanoveny, tak přispívají k dosažení hlavního cíle nařízení (EU) č. 648/2012, který spočívá ve snížení systémového rizika tím, že rozšíří využívání bezpečných a spolehlivých ústředních protistran při provádění clearingu mimoburzovních („OTC“) derivátových smluv včetně případů, kdy jsou tyto ústřední protistrany usazeny a povoleny ve třetí zemi.

(2)

K tomu, aby byl právní režim třetí země považován za rovnocenný právnímu režimu Unie, pokud jde o ústřední protistrany, měl by být hmotněprávní výsledek platných právních předpisů a předpisů o dohledu rovnocenný požadavkům Unie, pokud jde o regulační cíle, kterých dosahují. Účelem tohoto posouzení rovnocennosti je tedy ověřit, zda právní předpisy a předpisy o dohledu Japonska zajišťují, že ústřední protistrany, které jsou v Japonsku usazeny a povoleny, nevystavují členy clearingového systému a obchodní systémy usazené v Unii vyššímu riziku, než by tomu mohlo být ze strany ústředních protistran povolených v Unii, a tudíž nepředstavují nepřijatelnou míru systémového rizika v Unii. Přitom by měla být zejména zohledněna výrazně nižší rizika spojená s clearingovými činnostmi na finančních trzích, které jsou menší než finanční trh Unie.

(3)

V souladu s čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012 je nutno splnit tři podmínky k tomu, aby bylo možno konstatovat, že právní předpisy a předpisy o dohledu třetí země týkající se ústředních protistran, které jsou v této třetí zemi povoleny, jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v uvedeném nařízení.

(4)

Podle první z těchto podmínek musí ústřední protistrany povolené ve třetí zemi splňovat právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě IV nařízení (EU) č. 648/2012.

(5)

K právně závazným požadavkům Japonska na ústřední protistrany povolené v Japonsku patří zákon o finančních nástrojích a obchodování na burze z roku 2006 (Financial Instruments and Exchange Act, „FIEA“), který stanoví rámec dohledu nad organizacemi, které provádějí clearing cenných papírů a finančních derivátů, a zákon o komoditních derivátech z roku 2009 (Commodity Derivatives Act, „CDA“), který stanoví rámec dohledu nad organizacemi, které provádějí clearing komodit. Toto rozhodnutí se vztahuje pouze na režim stanovený v zákoně CDA pro komoditní clearingové organizace. Zákon CDA stanoví požadavky, které musí komoditní clearingové organizace průběžně splňovat, aby mohly v Japonsku poskytovat clearingové služby. Komoditní clearingové organizace musí být povoleny příslušným ministrem. Příslušný ministr může pro udělení licence komoditním clearingovým organizacím stanovit podmínky. Ministr zemědělství, lesnictví a rybolovu je příslušným ministrem pro výkon clearingových služeb výlučně v oblasti komoditních trhů, které se týkají oblasti zemědělství, lesnictví a rybolovu. Ministr hospodářství, obchodu a průmyslu je příslušným ministrem pro výkon clearingových služeb výlučně v oblasti komoditních trhů, které se týkají oblasti hospodářství, obchodu a průmyslu. Pro jiné komoditní clearingové organizace jsou příslušní oba tito ministři.

(6)

Kromě toho vydalo v listopadu 2014 ministerstvo zemědělství, lesnictví a rybolovu a ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu „Základní pokyny pro dohled nad komoditními clearingovými organizacemi“ (dále jen „pokyny“), které podrobně popisují rámec dohledu týkající se komoditních clearingových organizací a zohledňují Zásady pro subjekty infrastruktury finančních trhů, které v dubnu 2012 vydaly Výbor pro platební a vypořádací systémy (2) a Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry, a zejména způsob, jakým mají komoditní clearingové organizace dodržovat zákon CDA. Tyto pokyny se provádějí do vnitřních pravidel a postupů komoditních clearingových organizací.

(7)

Podle základních pravidel musí komoditní clearingové organizace přijmout vnitřní obchodní pravidla – vnitřní pravidla a postupy komoditních clearingových organizací – která budou odpovídat platným právním předpisům a umožní řádné a bezpečné provádění transakcí s deriváty. Vnitřní obchodní pravidla rovněž zajistí, aby finanční situace komoditních clearingových organizací byla postačující pro vykonávání clearingu komodit; aby předpokládaná příjmová a výdajová situace spojená s výkonem činnosti komoditních clearingových organizací byla příznivá; aby zaměstnanci komoditních clearingových organizací měli dostatečné znalosti a zkušenosti na to, aby mohli vykonávat clearing komodit náležitým způsobem a s jistotou a aby struktura a systém komoditních clearingových organizací byly dostatečně vyvinuté, aby mohlo vypořádání probíhat vhodným způsobem. Tato vnitřní pravidla a postupy musí být schváleny příslušným ministrem a nemohou být změněny, pokud s tím příslušný ministr nesouhlasí.

(8)

Právně závazné požadavky uplatnitelné na komoditní clearingové organizace v Japonsku tedy mají dvoustupňovou strukturu. Hlavní zásady stanovené v základních pravidlech pro komoditní clearingové organizace stanoví přísné normy, které musí komoditní clearingové organizace splnit, aby mohly v Japonsku získat povolení k poskytování clearingových služeb. Tato základní pravidla zahrnují první úroveň právně závazných požadavků vztahujících se na komoditní clearingové organizace v Japonsku. Za účelem prokázání souladu se základními pravidly musí komoditní clearingové organizace předložit svá vnitřní pravidla a postupy příslušnému ministrovi ke schválení. Tato vnitřní pravidla a postupy tvoří druhý stupeň právně závazných požadavků Japonska a v souladu s pokyny musí poskytovat podrobné informace o tom, jak bude komoditní clearingová organizace žádající o povolení dodržovat uvedené přísné normy. Vnitřní pravidla a postupy komoditních clearingových organizací kromě toho obsahují další ustanovení, která doplňují základní pravidla. Soulad komoditních clearingových organizací s těmito normami i se Zásadami pro subjekty infrastruktury finančních trhů posuzují ministerstvo zemědělství, lesnictví a rybolovu a ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu. Po schválení příslušným ministerstvem jsou vnitřní pravidla a postupy pro komoditní clearingové organizace právně závazné.

(9)

Posouzení rovnocennosti právních předpisů a předpisů o dohledu platných pro komoditní clearingové organizace usazené v Japonsku by rovněž mělo vzít v úvahu účinek zmírňování rizika, který zajišťují, pokud jde o míru rizika, jemuž jsou vystaveni členové clearingového systému nebo obchodní systémy usazené v Unii a které vyplývá z jejich účasti v těchto subjektech. Účinek zmírňování rizika určuje jednak míra rizika spojeného s clearingovými činnostmi prováděnými dotčenou ústřední protistranou, která závisí na velikosti finančního trhu, na němž ústřední protistrana působí, a jednak vhodnost právních předpisů a předpisů o dohledu platných pro ústřední protistrany ke zmírňování tohoto rizika. Za účelem dosažení stejného účinku zmírňování rizika jsou v případě ústředních protistran vykonávajících činnost na větších finančních trzích, jejichž míra rizika je vyšší, zapotřebí přísnější požadavky na zmírňování rizika než v případě ústředních protistran vykonávajících činnost na menších finančních trzích, jejichž míra rizika je nižší.

(10)

Komoditní clearingové organizace usazené v Japonsku vykonávají své clearingové činnosti na výrazně menším finančním trhu, než je finanční trh, na němž vykonávají činnost ústřední protistrany usazené v Unii. Celková hodnota transakcí s deriváty, jejichž clearing byl v Japonsku během posledních tří let proveden, představovala méně než 2 % celkové hodnoty transakcí s deriváty, jejichž clearing byl proveden v Unii. Účast v komoditních clearingových organizacích usazených v Japonsku tedy členy clearingového systému a obchodní systémy usazené v Unii vystavuje výrazně nižšímu riziku než jejich účast v ústředních protistranách povolených v Unii.

(11)

Právní předpisy a předpisy o dohledu vztahující se na komoditní clearingové organizace usazené v Japonsku tedy mohou být považovány za rovnocenné, pokud jsou vhodné ke zmírňování uvedené nižší míry rizika. Základní pravidla uplatňovaná na komoditní clearingové organizace usazené v Japonsku spolu s vnitřními pravidly a postupy, kterými se provádí zásady pro infrastrukturu finančního trhu, zmírňují riziko, které je v Japonsku na nižší úrovni, a dosahují rovnocenného účinku na zmírnění rizika jako účinek požadovaný nařízením (EU) č. 648/2012.

(12)

Lze proto vyvodit závěr, že právní předpisy a předpisy o dohledu Japonska zajišťují, že komoditní clearingové organizace povolené v Japonsku splňují právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě IV nařízení (EU) č. 648/2012.

(13)

Podle druhé podmínky v čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012 musí právní předpisy a předpisy o dohledu Japonska platné pro ústřední protistrany povolené v Japonsku zajišťovat, že ústřední protistrany podléhají průběžnému účinnému dohledu a vynucování.

(14)

Dohled nad komoditními clearingovými organizacemi povolenými v Japonsku vykonávají v rámci svých pravomocí ministerstvo zemědělství, lesnictví a rybolovu a ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu podle své příslušné oblasti působnosti. Ministerstvo zemědělství, lesnictví a rybolovu a ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu mohou po komoditních clearingových organizacích požadovat předložení zpráv nebo podkladů týkajících se jejich aktiv nebo podnikatelských činností. Ministerstvo zemědělství, lesnictví a rybolovu a ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu mohou rovněž provádět v komoditních clearingových organizacích a u členů těchto clearingových organizací kontroly, včetně kontroly jejich knih a dokumentů nebo jakýchkoli jiných prvků týkajících se jejich podnikatelských činností. Pokud to ministerstvo zemědělství, lesnictví a rybolovu a ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu považují za nezbytné a přiměřené pro řádné a spolehlivé provádění clearingových služeb, mohou po komoditních clearingových organizacích požadovat, aby změnily své stanovy, obchodní nebo jiná pravidla, obchodní metody nebo aby přijaly nezbytná opatření pro zlepšení svých podnikatelských činností nebo stav svých aktiv. Ministerstvo zemědělství, lesnictví a rybolovu a ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu mohou rovněž komoditním clearingovým organizacím ukládat disciplinární opatření, jakož i pokuty za nedodržení platných ustanovení.

(15)

Lze proto vyvodit závěr, že komoditní clearingové organizace povolené v Japonsku podléhají průběžnému účinnému dohledu a vynucování.

(16)

Podle třetí podmínky v čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012 musí právní předpisy a předpisy o dohledu Japonska zahrnovat účinný rovnocenný systém pro uznávání ústředních protistran povolených podle právních režimů třetích zemí („ústřední protistrany z třetích zemí“).

(17)

Ústřední protistrany z třetích zemí mohou požádat o vydání povolení pro komoditní clearingové organizace, aby mohly poskytovat v Japonsku stejné služby jako ty, k jejichž poskytování mají povolení v třetí zemi. Japonská agentura pro finanční služby (Financial Services Agency of Japan, JFSA) má pravomoc prostřednictvím konzultací s ministrem, v jehož pravomoci komoditní trh je, stanovit komodity, s nimiž je možno obchodovat na trhu s finančními nástroji podle zákona FIEA. Pokud ústřední protistrany z třetích zemí provádí clearing těchto stanovených smluv obchodovaných na trhu s finančními nástroji, může ústřední protistrana požádat Japonskou agenturu pro finanční služby o licenci pro zahraniční ústřední protistrany, která jim umožní poskytovat v Japonsku stejné služby jako ty, k jejichž poskytování mají povolení ve třetí zemi. Kritéria uplatňovaná na ústřední protistrany z třetích zemí, které žádají o licence, jsou podobná kritériím uplatňovaným pro japonské clearingové organizace, ústřední protistrany z třetích zemí jsou však osvobozeny od určitých požadavků, které se vztahují na domácí ústřední protistrany povolené v Japonsku, pokud jim byla udělena rovnocenná licence příslušného orgánu třetí země s níž Japonská agentura pro finanční služby uzavřela ujednání o spolupráci. Ústřední protistrany z třetích zemí, které provádějí clearing smluv, které nejsou uzpůsobeny k tomu, aby byly obchodovány na trhu s finančními nástroji, musí ministerstvo zemědělství, lesnictví a rybolovu a ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu podle zákona CDA požádat o licenci. Při posuzování žádostí o licenci ministerstvo zemědělství, lesnictví a rybolovu a ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu zváží status ústřední protistrany, pokud jde o její povolení ve třetí zemi.

(18)

Měl by proto být vyvozen závěr, že právní předpisy a předpisy o dohledu Japonska zajišťují účinný rovnocenný systém pro uznávání ústředních protistran ze třetích zemí.

(19)

Toto rozhodnutí je založeno na právně závazných požadavcích týkajících se komoditních clearingových organizací, které jsou platné v Japonsku v době přijetí tohoto rozhodnutí. Komise by měla i nadále sledovat vývoj japonského právního a dohledového rámce pro komoditní clearingové organizace a plnění podmínek, na jejichž základě bylo toto rozhodnutí přijato.

(20)

Pravidelným přezkumem právních předpisů a předpisů o dohledu platných v Japonsku pro ústřední protistrany povolené v Japonsku by neměla být dotčena možnost Komise provést ve spolupráci s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy kdykoli mimo obecný přezkum ještě zvláštní přezkum, vyžádá-li si situace, aby Komise znovu posoudila rovnocennost udělenou tímto rozhodnutím. Na základě tohoto opětovného posouzení by mohlo být toto rozhodnutí zrušeno.

(21)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Pro účely článku 25 nařízení (EU) č. 648/2012 se právní předpisy a předpisy o dohledu Japonska, které tvoří zákon o komoditních derivátech z roku 2009 (Commodity Derivatives Act) doplněný Základními pokyny pro dohled nad komoditními clearingovými organizacemi a které se vztahují na clearingové organizace povolené v Japonsku, považují za rovnocenné s požadavky stanovenými v nařízení (EU) č. 648/2012.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 15. prosince 2016.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1.

(2)  Výbor pro platební a vypořádací systémy změnil k 1. září 2014 svůj název na Výbor pro platební a tržní infrastrukturu (Committee on Payment and Market Infrastructures).


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU