(EU) 2016/230Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/230 ze dne 17. února 2016, kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2014/908/EU, pokud jde o seznamy třetích zemí a území, jejichž požadavky na dohled a regulaci jsou považovány za rovnocenné pro účely zacházení s expozicemi podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (Text s významem pro EHP)

(1)

Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/908/EU (2) stanoví seznamy třetích zemí a území, jejichž režimy dohledu a regulace jsou považovány za rovnocenné s odpovídajícími režimy dohledu a regulace uplatňovanými v Unii v souladu s nařízením (EU) č. 575/2013.

(2)

Komise provedla další hodnocení režimů dohledu a regulace vztahující se na investiční podniky a burzy podle stejné metodiky, jako je metodika pro posuzování rovnocennosti, která vedla k přijetí prováděcího rozhodnutí 2014/908/EU.

(3)

Ve svých posouzeních Komise zohlednila relevantní vývoj dohledového a regulačního rámce od přijetí prováděcího rozhodnutí 2014/908/EU a vzala v úvahu dostupné zdroje informací, včetně nezávislých hodnocení provedených mezinárodními organizacemi, jako jsou Mezinárodní měnový fond a Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry.

(4)

Komise dospěla k závěru, že v Japonsku pouze režim dohledu a regulace vztahující se na určitou část japonských investičních podniků splňuje řadu operativních, organizačních a kontrolních standardů, které odpovídají základním prvkům režimu dohledu a regulace Unie vztahujícího se na investiční podniky. Tato podskupina japonských investičních podniků, která je vymezena v článku 28 japonského zákona o finančních nástrojích a burzách, se zabývá vymezenými činnostmi a je v japonském právním rámci uváděna jako podniky obchodující s finančními nástroji typu I. Na podniky obchodující s finančními nástroji typu I se vztahují zvláštní pravidla týkající se požadavků na registrovaný kapitál a trvalých kapitálových požadavků založených na riziku. Na základě provedené analýzy je vhodné považovat požadavky na dohled a regulaci vztahující se na podniky obchodující s finančními nástroji typu I se sídlem v Japonsku za přinejmenším rovnocenné požadavkům uplatňovaným v Unii pro účely čl. 107 odst. 4 a čl. 142 odst. 1 bodu 4 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013.

(5)

Komise dospěla k závěru, že v Hongkongu, Indonésii a Jižní Koreji byly zavedeny režimy dohledu a regulace, jež splňují řadu operativních, organizačních a kontrolních standardů, které odpovídají základním prvkům režimu dohledu a regulace Unie vztahujícího se na investiční podniky. Z toho důvodu je vhodné považovat požadavky na dohled a regulaci vztahující se na investiční podniky se sídlem v těchto třetích zemích a na těchto třetích územích za přinejmenším rovnocenné požadavkům uplatňovaným v Unii pro účely čl. 107 odst. 4 a čl. 142 odst. 1 bodu 4 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013.

(6)

Komise dospěla k závěru, že v Austrálii, Indonésii a Jižní Koreji byly zavedeny režimy dohledu a regulace, jež splňují řadu operativních standardů, které odpovídají základním prvkům režimu dohledu a regulace Unie vztahujícího se na burzy. Z toho důvodu je vhodné považovat režimy dohledu a regulace vztahující se na burzy se sídlem v těchto třetích zemích za přinejmenším rovnocenné režimu uplatňovanému v Unii pro účely čl. 107 odst. 4 nařízení (EU) č 575/2013.

(7)

Prováděcí rozhodnutí 2014/908/EU by proto mělo být změněno tak, aby zahrnovalo uvedené třetí země a území v příslušném seznamu třetích zemí a území, jejichž požadavky na dohled a regulaci jsou považovány za rovnocenné režimu Unie pro účely zacházení s expozicemi podle nařízení (EU) č. 575/2013.

(8)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Evropského bankovního výboru,

1)

příloha II se nahrazuje zněním uvedeným v příloze I tohoto rozhodnutí;

2)

příloha III se nahrazuje zněním uvedeným v příloze II tohoto rozhodnutí;

3)

příloha V se nahrazuje zněním uvedeným v příloze III tohoto rozhodnutí.