(EU) 2016/176Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/176 ze dne 9. února 2016, kterým se zastavuje antidumpingové řízení týkající se dovozu kyseliny vinné pocházející z Čínské lidové republiky a vyráběné společností Hangzhou Bioking Biochemical Engineering Co. Ltd

(1)

V návaznosti na antidumpingové šetření podle článku 5 nařízení (ES) č. 1225/2009 (dále jen „základní nařízení“) týkajícího se dovozu kyseliny vinné pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“) byla nařízením Rady (ES) č. 130/2006 uložena antidumpingová opatření (2) (dále jen „původní šetření“). Opatření se vztahovala na všechny vyvážející výrobce kyseliny vinné pocházející z ČLR, s výjimkou Hangzhou Bioking Biochemical Engineering Co., Ltd, pro kterou platila nulová celní sazba.

(2)

V souladu se zprávou odvolacího orgánu WTO ve věci Mexiko – konečná antidumpingová opatření na hovězí maso a rýži (dále jen „zpráva odvolacího orgánu WTO“) (3) byl čínský vyvážející výrobce Hangzhou Bioking Biochemical Engineering Co. Ltd prováděcím nařízením Rady (EU) č. 332/2012 (4) vyloučen z následných přezkumů opatření uložených nařízením (ES) č. 130/2006.

(3)

Původní opatření byla následně předmětem různých přezkumných šetření (5). V důsledku toho jsou platnými opatřeními celostátní clo ve výši 34,9 % a dvě individuální celní sazby pro dva čínské vyvážející výrobce ve výši 4,7 %, resp. 10,1 % (6).

(4)

Dřívější šetření omezené na společnost Hangzhou Bioking Biochemical Engineering Co. Ltd bylo zahájeno dne 29. července 2011 (7). Po stažení podnětu bylo řízení zastaveno rozhodnutím Komise ze dne 4. června 2012 (8) bez uložení opatření.

(5)

Dne 4. prosince 2014 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu kyseliny vinné pocházející z Čínské lidové republiky do Unie omezené na společnost Hangzhou Bioking Biochemical Engineering Co., Ltd. (dále jen „společnost Bioking“ nebo „vyvážející výrobce“) na základě článku 5 základního nařízení. V Úředním věstníku Evropské unie zveřejnila příslušné oznámení (9) (dále jen „oznámení o zahájení šetření“).

(6)

Komise zahájila šetření na základě žádosti podané dne 21. října 2014 čtyřmi výrobci kyseliny vinné v Unii, a sice společnostmi Distillerie Bonollo S.r.l., Caviro Distillerie S.r.l., Industria Chimica Valenzana S.p.a. a Distilleries Mazzari S.p.a. (dále jen „žadatelé“), kteří představují více než 25 % celkové výroby kyseliny vinné v Unii. Žádost obsahovala důkazy o dumpingu a z toho vyplývající podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem k zahájení řízení.

(7)

Po zahájení řízení požádal vyvážející výrobce o slyšení u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Vyvážející výrobce tvrdil, že Komise porušila obecnou zásadu zakotvenou v článku VI GATT a článku 5.8 antidumpingové dohody Světové obchodní organizace (WTO ADA) (10) tím, že zahájila nové antidumpingové šetření na základě článku 5 základního nařízení proti jedné společnosti, neboť antidumpingová šetření by se měla vést vůči třetím zemím jako celku. Zejména uváděl, že současné šetření vedlo k prozatímnímu přezkumu, a bylo prý tedy v rozporu se zprávou odvolacího orgánu WTO uvedenou v 2. bodě odůvodnění výše.

(8)

Šetření na ochranu obchodu jsou skutečně vedena vůči třetím zemím jako celku, a nikoli vůči jednotlivým společnostem. Projednávaná věc byla výjimečně zahájena vůči jediné společnosti podle článku 5 základního nařízení, nikoli podle čl. 11 odst. 3 uvedeného nařízení, a to v souladu se zprávou odvolacího orgánu WTO, nikoli v rozporu s ní. Zpráva odvolacího orgánu jasně stanoví, že vyvážející výrobce, u něhož v původním šetření nebyl zjištěn dumping, měl být vyloučen z působnosti konečných opatření uložených v důsledku takového šetření a nemůže být předmětem následných přezkumů původních opatření. Z této zprávy nevyplývá, že takový vyvážející výrobce a jeho dovoz nemůže být znovu prošetřen pro účely ochrany před dumpingovým dovozem a že nemůžou být uložena opatření v případech, kdy jsou splněny podmínky pro jejich uložení.

(9)

Právní předpisy Unie je nutno vykládat pokud možno způsobem, který je v souladu s mezinárodním právem, zejména tam, kde jsou dotčená ustanovení určena k tomu, aby některá mezinárodní dohoda uzavřená Unií nabyla účinnosti. Vzhledem k tomu, že WTO ADA na jedné straně umožňuje uložit opatření k zabránění škodlivému dumpingu, ale na druhé straně podle výkladu odvolacího orgánu WTO neumožňuje přezkum společností, u nichž nebyl v průběhu původního šetření zjištěn dumping, je třeba základní nařízení v tomto případě vykládat tak, že umožňuje Unii zahájit šetření podle článku 5 základního nařízení v případě, jako je tento, pokud existují přímé důkazy o dumpingu, jenž způsobuje újmu.

(10)

Judikatura soudů Evropské unie v každém případě potvrzuje, že žádné ustanovení základního nařízení nebrání novému antidumpingovému řízení podle článku 5 základního nařízení omezenému na jednu společnost, u níž bylo v jiném řízení zjištěno, že se nedopouští dumpingu, ale u níž v současné době existuje přímý důkaz o dumpingu působícím újmu (11). Proto byla tvrzení vyvážejícího výrobce zamítnuta.

(11)

V oznámení o zahájení šetření vyzvala Komise zúčastněné strany, aby ji za účelem účasti v šetření kontaktovaly. Kromě toho Komise výslovně informovala o zahájení šetření žadatele, další známé výrobce v Unii, sdružení výrobců v Unii, vyvážejícího výrobce a orgány Čínské lidové republiky, známé dovozce, dodavatele a uživatele a vyzvala je k účasti.

(12)

Zúčastněné strany měly příležitost vyjádřit se k zahájení šetření a požádat o slyšení u Komise nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(13)

Komise informovala o zahájení šetření rovněž výrobce v Argentině, Austrálii, Brazílii, Chile a Indii a vyzvala je k účasti. V oznámení o zahájení šetření Komise zúčastněné strany informovala, že uvažuje o Argentině jako o třetí zemi s tržní ekonomikou („srovnatelná země“) ve smyslu čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(14)

V oznámení o zahájení šetření Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(15)

V oznámení o zahájení šetření Komise uvedla, že vybrala předběžný vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě největšího objemu prodeje v Unii a současně zajistila, aby byly ve vzorku zastoupeny oba producentské členské státy, tedy Itálie a Španělsko. Komise vycházela ze všech dostupných informací o výrobním odvětví Unie, jako je žádost, informace získané od Národního sdružení průmyslových palíren a lihovarů v Itálii (AssoDistil) a dalších známých výrobců v Unii, kteří žádost podpořili podle čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Předběžný vzorek sestával z třech výrobců v Unii. Na výrobce v Unii zařazené do vzorku připadalo přibližně 56 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(16)

Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily.

(17)

Jeden výrobce v Unii, který nebyl zahrnut do předběžného vzorku, tvrdil, že vzorek dostatečně nereprezentuje situaci malých výrobců v Unii. Tento výrobce tvrdil, že by měl být zařazen do konečného vzorku, neboť dumpingový dovoz společnosti Bioking měl škodlivý účinek především na menší společnosti. Národní sdružení průmyslových palíren a lihovarů v Itálii (AssoDistil) přišlo se stejným tvrzením.

(18)

Všichni výrobci kyseliny vinné v Unii jsou malé a střední podniky. Přidání menšího výrobce v Unii do vzorku by zásadním způsobem nezměnilo jeho reprezentativnost a nemělo by žádný významný dopad na ukazatele újmy posuzované na základě údajů o vzorku. Makroekonomické ukazatele, jako je objem prodeje (jak je popsáno v 109. bodě odůvodnění) každopádně vycházejí z údajů výrobního odvětví Unie jako celku, tedy všech výrobců v Unii, včetně dotyčného výrobce v Unii.

(19)

Kromě toho existují další výrobci v Unii nezařazení do vzorku, výlučně malé a střední podniky, na které připadá ještě významnější objem prodeje, a kteří chtěli být součástí vzorku. Dotyčný výrobce v Unii neuvedl žádný další důvod pro nezohlednění těchto výrobců a zařazení své společnosti do vzorku místo nich.

(20)

Nebyly předloženy žádné další připomínky. Prozatímní vzorek byl tedy potvrzen. Vzorek je reprezentativní pro výrobní odvětví Unie.

(21)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení šetření.

(22)

Požadované informace poskytlo deset společností. Jen jedna z nich však byla nezávislým dovozcem dotčeného výrobku či obchodníkem s dotčeným výrobkem. Zbývajících devět společností byly posouzeny jako uživatelé a obdržely příslušné dotazníky.

(23)

Vzhledem k takto nízkému počtu spolupracujících dovozců/obchodníků, kteří nejsou ve spojení, Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(24)

Pro účely čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení, zaslala Komise požadovaný formulář žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství vyvážejícímu výrobci v ČLR.

(25)

Komise zaslala dotazníky třem vybraným výrobcům v Unii, spolupracujícímu dovozci/obchodníkovi, který není ve spojení, devíti uživatelům, třinácti dodavatelům, vyvážejícímu výrobci v ČLR a výrobcům v pěti potenciálních srovnatelných zemích, konkrétně v Argentině, Austrálii, Brazílii, Chile a Indii. Kromě toho byli telefonicky kontaktováni možní výrobci v USA. Tyto kontakty ovšem potvrdily, že v USA se kyselina vinná nevyrábí.

(26)

Odpovědi na dotazník zaslali tři výrobci v Unii zařazení do vzorku, jeden nezávislý spolupracující dovozce, osm uživatelů, čtyři dodavatelé v Unii, vyvážející výrobce v ČLR a jeden výrobce z Austrálie.

(27)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné ke stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(28)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2013 do 30. září 2014 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2011 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(29)

Dotčeným výrobkem je kyselina vinná pocházející z Čínské lidové republiky, s výjimkou kyseliny vinné D-(-) se zápornou optickou rotací nejméně 12,0 stupňů, měřenou ve vodním roztoku metodou popsanou v Evropském lékopisu, v současnosti kódu KN ex 2918 12 00 (kód TARIC 2918120090) (dále jen „dotčený výrobek“).

(30)

Kyselina vinná se používá buď jako složka konečného výrobku, jako je víno a jiné nápoje, potraviny a léčivé přípravky, nebo jako přísada urychlující či zpomalující některé chemické procesy, například v omítkách, kde se používá jako zpomalovač.

(31)

Dotčený výrobek se získává buď jako vedlejší produkt při výrobě vína, zejména z vinného kalu, jak je tomu u všech výrobců v Unii („přírodní kyselina vinná“), nebo chemickou syntézou z benzenu a maleinanhydridu, což je hlavní surovina, kterou používá společnost Bioking („syntetická kyselina vinná“).

(32)

Šetření ukázalo, že stejné základní fyzické a chemické vlastnosti i stejná základní použití mají tyto výrobky:

(33)

Komise rozhodla, že tyto výrobky jsou obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(34)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že syntetická a přírodní kyselina vinná nejsou obdobné výrobky. Podle této strany se oba druhy kyseliny vinné liší, pokud jde o suroviny, výrobní proces, náklady na výrobu, regulační předpisy, vnímání spotřebitelem, fyzikální vlastnosti a konečné použití. Tyto rozdíly neumožnily spravedlivé srovnání mezi syntetickou kyselinou vinnou vyráběnou společností Bioking a přírodní kyselinou vinnou vyráběnou výrobním odvětvím Unie.

(35)

Byla rovněž vznesena námitka, že syntetická kyselina vinná lépe uspokojuje některé potřeby uživatelů vzhledem ke svým odlišným vlastnostem. Syntetická kyselina vinná se vyrábí z maleinanhydridu, jehož dostupnost není závislá na klimatických podmínkách, zatímco přírodní kyselina vinná se vyrábí z vinanu vápenatého získávaného z vinných kalů, jehož dostupnost kolísá podle jakosti sklizených hroznů, a závisí tedy na klimatických podmínkách. S ohledem na zabezpečení dodávek a stabilitu cen byla proto vzájemná konkurence mezi těmito dvěma druhy kyseliny vinné označena za omezenou.

(36)

pro účely antidumpingového šetření se podle čl. 1 odst. 4 základního nařízení za obdobné výrobky považují výrobky, které jsou shodné nebo podobné ve všech ohledech nebo mají velmi podobné vlastnosti. Zohlednit lze řadu faktorů, včetně fyzických, technických a chemických vlastností výrobků, jejich použití, zaměnitelnosti, jejich vnímání spotřebitelem, distribučních kanálů, výrobního postupu, výrobních nákladů a kvality.

(37)

Šetřením bylo zjištěno, že kyselina vinná vyráběná společností Bioking, výrobcem ve srovnatelné zemi a výrobním odvětvím Unie mají navzdory rozdílným surovinám, odlišnému výrobnímu postupu nebo výrobním nákladům stejný chemický vzorec a stejné technické a fyzikální vlastnosti. Tyto rozdíly týkající se výroby nemohou zpochybnit podobnost konečných výrobků, protože podobnost se stanoví na základě stejných chemických vzorců a stejných technických a fyzických vlastností. Kromě toho byly tyto výrobky prodávány v podobné kvalitě, měly podobné použití a byly vzájemně zaměnitelné. Jediná výjimka se týká vinařského odvětví EU, kde je používání syntetické kyseliny vinné zakázáno regulačními opatřeními EU (12), avšak není takové povahy, aby vylučovala jiné relevantní podobné rysy. Ve všech ostatních segmentech trhu panuje otevřená a přímá hospodářská soutěž. Šetřením bylo totiž zjištěno, že uživatelé v potravinářství, stavebnictví a farmaceutickém průmyslu nakupovali jak syntetickou, tak přírodní kyselinu vinnou. Uvedená tvrzení tudíž nebyla v souladu se zjištěními, jež šetření přineslo, a proto se potvrzuje, že výrobky jsou obdobné.

(38)

Je třeba poznamenat, že výrobky byly považovány za obdobné ve všech předchozích šetřeních uvedených v 1. až 4. bodě odůvodnění výše.

(39)

Komise posoudila žádost vyvážejícího výrobce o zacházení jako v tržním hospodářství a vykonala rovněž inspekce na místě v jeho prostorách.

(40)

Komise následně sdělila závěry týkající se zacházení jako v tržním hospodářství vyvážejícímu výrobci, orgánům dotčené země a výrobnímu odvětví Unie. Zúčastněné strany měly příležitost vyjádřit se k těmto závěrům a požádat o slyšení u Komise nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Předložené názory vzala Komise v úvahu. Komise informovala zúčastněné strany o konečném závěru týkajícím se zacházení jako v tržním hospodářství.

(41)

Šetřením bylo zjištěno, že ačkoliv vyvážející výrobce splnil požadavky dalších kritérií v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, nesplnil požadavky prvního kritéria („kritérium 1“), neboť domácí cena maleinanhydridu, jakožto základní suroviny představující významný vstup, kterou platil během období šetření, byla systematicky nižší než mezinárodní ceny a neodrážela tržní hodnoty. Kromě toho nízké nákupní ceny maleinanhydridu placené společností Bioking odpovídaly čínské domácí ceně maleinanhydridu, která byla rovněž systematicky nižší než ceny na mezinárodním trhu. Průměrný cenový rozdíl zjištěný během období šetření u společnosti Bioking činil 14 %.

(42)

Rozdíl mezi cenami uvedenými v 41. bodě odůvodnění vyplývá ze srovnání domácích cen maleinanhydridu, které platila společnost Bioking v ČLR během období šetření, s domácími cenami na jiných trzích. Za účelem cenového srovnání Komise nejprve určila dostupnost domácích cen maleinanhydridu (jež jsou výsledkem působení tržních sil) v jednotlivých zemích a porovnala druhy maleinanhydridu v těchto zemích a maleinanhydridu používaného společností Bioking a obecně maleinanhydridu na domácím trhu v ČLR jako celku. Komise měla za to, že kvůli nákladům na dopravu by se měl srovnatelný trh nacházet ve stejné zeměpisné oblasti. Komise tedy zjistila, že charakteristické rysy domácího trhu na Tchaj-wanu, který je zeměpisně nejbližším trhem k ČLR, ji celkově umožňují provést řádné srovnání cen placených společností Bioking a domácích cen maleinanhydridu v ČLR.

(43)

Údaje, použité pro srovnání domácích cen v ČLR a cen v třetích zemí, pocházejí od nezávislého poskytovatele tržních údajů (13). Bylo provedeno srovnání mezi nákupními cenami maleinanhydridu, které platila společnost Bioking (na základě ověřených údajů společnosti Bioking), čínskou domácí cenou maleinanhydridu (bez DPH) a domácí cenou na Tchaj-wanu (bez DPH), kterou poskytl nezávislý subjekt. Komise také analyzovala údaje o domácích cenách maleinanhydridu na jiných trzích (v USA a v Unii), přičemž výsledky srovnání cen na domácím trhu v ČLR a cen na domácím trhu v USA a Unii prokázaly průměrný cenový rozdíl dokonce podstatně vyšší než rozdíl zjištěný v případě Tchaj-wanu.

(44)

Rozdíl mezi čínskými cenami a domácími cenami v jiných třetích zemích lze vysvětlit tím, že čínský režim DPH nedovoluje plné vrácení DPH uhrazené na vstupu v případě, že je maleinanhydrid vyvezen. Tento režim DPH tak brzdí vývoz maleinanhydridu z ČLR. Podle čínské právní úpravy musí společnosti vyvážející maleinanhydrid z ČLR zaplatit DPH ve výši 17 %. Vrací se však jen část související DPH uhrazené na vstupu. V období šetření se vracelo 9 % DPH odvedené na vstupu. Politika, kterou prováděla ČLR, například vytvořením nepříznivých podmínek DPH pro vývoz dané suroviny (14), vedla zaprvé ke stlačení (netto) vývozních cen této suroviny z ČLR (neboť vývozci z ČLR musejí soutěžit na mezinárodních trzích se společnostmi, které obecně neplatí DPH z prodeje na vývoz) a zadruhé pobízela k přesunutí prodeje na domácí trh, čímž se domácí ceny dostávaly pod úroveň mezinárodních cen.

(45)

Kromě toho se šetřením zjistilo, že maleinanhydrid se vyrábí z benzenu nebo butanu, na něž připadá 90 % celkových výrobních nákladů. Navíc bylo zjištěno, že kótované ceny maleinanhydridu v ČLR jsou na stejné úrovni, bez ohledu na to, zda je vyroben z benzenu nebo butanu. Pro vývoz benzenu z ČLR platí 40 % vývozní daň a DPH odvedená při vývozu není vratná. Proto lze učinit důvodný závěr, že trh s benzenem v ČLR má nepřímý dopad na trh s maleinanhydridem vyrobeným z butanu (který používá společnost Bioking) a že přispívá k celkovém narušení trhu s maleinanhydridem v ČLR.

(46)

Ze šetření nakonec vyplynulo, že řada výrobců maleinanhydridu v ČLR jsou státní podniky a že na čínském trhu existuje významná nadměrná kapacita. Lze důvodně vyvodit závěr, že přetrvávající nadměrná kapacita souvisí s chráněným postavením státních podniků, který brání působení běžných tržních mechanismů, jako je slučování a uzavírání podniků za účelem řešení této nadměrné kapacity.

(47)

Vzhledem k výše uvedenému se čínský domácí trh s maleinanhydridem jako celek považuje za narušený.

(48)

Po poskytnutí informací přišel vyvážející výrobce s tvrzením, že srovnání cen maleinanhydridu uvedené v 41. až 44. bodě odůvodnění vycházelo z cen na domácím trhu, a není proto vhodné. Namísto toho vyvážející výrobce navrhl, aby byly srovnány vývozní ceny ze třetích zemí s cenami na čínském domácím trhu. Vyvážející výrobce předložil alternativní cenová srovnání mezinárodních vývozních cen s cenami na čínském domácím trhu. Vyvážející výrobce rovněž uvedl, že cenové srovnání jeho nákupních cen a vývozních cen z USA na základě databáze celních statistik USA by prý prokázalo, že jeho nákupní cena byla systematicky vyšší než vývozní ceny z USA na různé trhy třetích zemí. Vyvážející výrobce dále tvrdil, že náklady na surovinu pro výrobu maleinanhydridu (cena butanu) na Tchaj-wanu jsou vyšší než v ČLR nebo USA a že z těchto důvodů není srovnání s tchajwanskými cenami vhodné.

(49)

Alternativní mezinárodní srovnání vývozních cen předložená vyvážejícím výrobcem nebyla vhodná. Jak je vysvětleno ve 42. bodě odůvodnění, byly za vhodný základ pro srovnání zváženy srovnatelné ceny na domácím trhu s podobnými dodacími podmínkami. Rovněž je třeba poznamenat, že společnost Bioking nepředložila žádný argument, který by odůvodňoval její tvrzení, že využívání domácích cen pro srovnávání je údajně samo o sobě nevhodné. Jak je popsáno ve 42. bodě odůvodnění, šetření také dospělo k závěru, že kvůli nákladům na dopravu bude nejvhodnějším základem pro srovnání zřejmě zeměpisně nejbližší trh. Proto byla zamítnuta tvrzení, že Tchaj-wan nepředstavuje vhodný základ pro srovnání, nebo že by byl vhodnější jiný základ pro srovnání, a to buď údaje o vývozních cenách od společnosti Bioking, nebo vývozní statistiky USA.

(50)

Vyvážející výrobce dále tvrdil, že potenciální dopad režimu DPH (viz 44. bod odůvodnění) na (netto) vývozní ceny a následně na čínské domácí ceny maleinanhydridu byl nadhodnocen a byl prý minimální. Toto tvrzení však nebylo podloženo faktickými důkazy. Na základě informací, které byly k dispozici během šetření, a jak také vyplynulo z cenových rozdílů (viz vysvětlení v 41. až 44. bodě odůvodnění) rozdíl by byl každopádně významný a vyšší, než uvedl vyvážející výrobce. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(51)

Vyvážející výrobce dále tvrdil, že možné narušení v důsledku zásahů státu do cen benzenu je prý irelevantní, protože hlavním kritériem tvorby cen na trhu se stal butan a údajně by měl postupně nahradit na trhu maleinanhydrid vyráběný z benzenu. Jak bylo vysvětleno v 45. bodě odůvodnění, vývozní ceny maleinanhydridu z ČLR jsou stejné, bez ohledu na to, zda byl vyroben z benzenu nebo z butanu. Svědčí to o tom, že trh s benzenem v ČLR má nepřímý dopad na trh s maleinanhydridem vyrobeným z butanu (který používá společnost Bioking) a že přispívá k celkovém narušení trhu s maleinanhydridem v ČLR. V každém případě závěr, že náklady společnosti Bioking na nejdůležitější vstupy se podstatně nepromítají do tržní hodnoty, vychází z údajů poskytnutých vyvážejícím výrobcem. Vyvážející výrobce navíc nepodložil své tvrzení důkazy o údajných systematických závažných rozdílech v tomto ohledu. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(52)

Vyvážející výrobce rovněž tvrdil, že chráněné postavení státních podniků vyrábějících maleinanhydrid, jak potvrdilo šetření Komise ve věci zacházení jako v tržním hospodářství a jak bylo vysvětleno v informacích o zacházení jako v tržním hospodářství poskytnutých vyvážejícímu výrobci, prý nemělo žádný význam, protože vyvážející výrobce nakupoval maleinanhydrid většinou od soukromých dodavatelů. Pokud jde o toto tvrzení, mělo se za to, že i kdyby dodavatelé byli převážně podniky v soukromém vlastnictví, mohli být stále vystaveni cenovému tlaku vyvíjenému velkým nadbytkem kapacity a chráněným postavením státních podniků vyrábějících maleinanhydrid. Společnost Bioking navíc neprokázala opak. Srovnání nákupních cen společnosti Bioking s mezinárodními cenami každopádně prokázalo, že ceny společnosti Bioking byly skutečně narušeny a že tato skutečnost odpovídala celkovému narušení čínského trhu. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(53)

Vyvážející výrobce uvedl, že závěr o nesplnění kritéria 1 z důvodu režimu vracení čínské DPH byl prý v rozporu s pravidly GATT/WTO, která povolují různé systémy vracení DPH a nepovažují je za narušení tržních cen. To prý potvrzuje skutečnost, že ČLR nepřijala ve svém protokolu o přistoupení ke Světové obchodní organizaci žádný zvláštní závazek týkající se systému vracení DPH. Na závěr vyvážející výrobce tvrdil, že zacházení jako v tržním hospodářství nebylo v žádném dřívějším šetření zamítnuto kvůli čínskému systému vracení DPH, a proto nemůže být důvodem pro zamítnutí žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství ani v tomto šetření.

(54)

Bez ohledu na to, že podle pravidel GATT/WTO jsou povoleny různé systémy vracení DPH, v tomto případě bylo zjištěno, že čínský režim DPH skutečně stlačuje čínské (netto) vývozní ceny dolů a odrazuje od vývozu maleinanhydridu z ČLR. V důsledku toho, jak je uvedeno v 43. bodě odůvodnění výše, bylo zjištěno, že rovněž ceny na čínském domácím trhu byly stlačeny, což způsobilo narušení trhu. Proto byla tato tvrzení zamítnuta.

(55)

Pokud jde o tvrzení, že zacházení jako v tržním hospodářství nebylo zamítnuto v důsledku čínského systému vracení DPH v předchozím šetření, je třeba připomenout, že v předchozím šetření (15) byla neexistence vracení DPH argumentem na podporu negativního stanoviska k přiznání zacházení jako v tržním hospodářství. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(56)

V aktuálním šetření bylo zjištěno, že ceny maleinanhydridu placené společností Bioking a také celkové ceny v ČLR neodpovídaly tržním hodnotám, protože byly soustavně nižší než ceny na mezinárodním trhu. Pro vysvětlení narušení cen byl analyzován čínský systém vracení DPH. V každém šetření se rozhodnutí o zacházení jako v tržním hospodářství přijímá nezávisle a na základě konkrétních okolností relevantních pro dané šetření. Aktuálním šetřením bylo zjištěno, že kritérium 1 podle čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení nebylo z důvodu zvláštních okolností splněno, jak je uvedeno výše. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(57)

Po poskytnutí informací žadatelé zopakovali, že je sporné, zda investice vyvážejícího výrobce během období šetření, včetně práv k užívání pozemků, mohly být financovány výhradně z nerozdělených zisků společnosti, zejména proto, že tato společnost musela v rozpočtovém roce 2013 rovněž vyplácet dividendy. Žadatelé dále tvrdili, že nerozdělený zisk mohl být získán díky předchozím preferenčním daňovým sazbám v rámci čínského programu podpory vyspělých technologických odvětví. Tato tvrzení týkající se druhého kritéria uvedeného v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení však nebyla podložena žádnými důkazy. Byla proto zamítnuta.

(58)

Žadatelé rovněž tvrdili, že vyvážející výrobce neplnil mezinárodní účetní standardy, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 7 písm. c) druhé odrážce základního nařízení, neboť neúčtoval zhodnocení nebo znehodnocení majetku v směnné transakci, v jejímž rámci bylo dříve nabyté právo k užívání pozemků směněno za výhodnější. Hodnocení aktiva pořízeného směnou za aktiva v účetní hodnotě postoupeného aktiva (namísto reálné hodnoty) je nicméně účetní postup, který je rovněž uznáván mezinárodními účetními standardy. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(59)

Žadatelé dále uvedli, že čl. 2 odst. 7 písm. c) druhá odrážka základního nařízení prý nebyla splněna, neboť závěrka vyvážejícího výrobce byla zpracována a ověřena podle čínských účetních standardů, jež se liší od mezinárodních účetních standardů vyžadovaných podle čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Šetření však ukázalo, že účetní standardy používané vyvážejícím výrobcem byly, nehledě na právní odkaz pouze na čínské účetní standardy, v souladu s mezinárodními standardy. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(60)

Nakonec žadatelé tvrdili, že Komise neměla hodnotit cenu zaplacenou za práva k užívání pozemků v ČLR na základě referenčních cen v ČLR, nýbrž na základě cen pozemků ve třetích zemích, jako je Tchaj-wan, Indonésie a Indie. Žadatelé dále uvedli, že ceny zaplacené za práva k užívání pozemků byly možná nižší než ceny v tržním hospodářství. Tvrzení, že práva k užívání pozemků byla levnější než tržní ceny, však nebylo doloženo ani nebylo v souladu se závěry šetření, v němž bylo naopak zjištěno, že ceny odrážejí přiměřené tržní ceny převládající v ČLR a byly rovněž souladné s nezávislou hodnotící zprávu. A konečně, co se týče tvrzení stěžovatelů, že práva k užívání pozemků měla být oceněna na základě ceny v třetích zemích, je třeba připomenout, že posouzení v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení může, ale nemusí, být založeno na cenách v třetích zemích. Žadatelé každopádně nepředložili žádný důvod ke zpochybnění vhodnosti použití nezávislé hodnotící zprávy. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(61)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti a na konkrétní informace poskytnuté vyvážejícímu výrobci nemohlo být vyvážejícímu výrobci v tomto šetření přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství.

(62)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, měla určit na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím. Pro tento účel bylo nutné vybrat třetí zemi s tržním hospodářstvím („srovnatelnou zemi“).

(63)

V oznámení o zahájení šetření Komise informovala zúčastněné strany, že jako o vhodné srovnatelné zemi uvažuje o Argentině, a vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily.

(64)

Komise kontaktovala orgány pěti možných srovnatelných zemí (Argentina, Austrálie, Brazílie, Chile a Indie). Kontakty s potenciálními výrobci v USA však potvrdily, že v USA se kyselina vinná nevyrábí. Na základě obdržených informací si Komise vyžádala informace od 26 potenciálních výrobců obdobného výrobku v Argentině, Austrálii, Brazílii, Chile a Indie.

(65)

Odpověděl pouze jeden výrobce z Austrálie a poskytl Komisi požadované informace.

(66)

Šetřením bylo zjištěno, že domácí produkce v Austrálii soutěží s dovozem kyseliny vinné přinejmenším z ČLR. Na dovoz kyseliny vinné se nevztahovalo žádné platné clo. Jak je uvedeno v 36. a 37. bodě odůvodnění, bylo zjištěno, že kyselina vinná vyráběná jediným spolupracujícím výrobcem v Austrálii je obdobná jako výrobek vyráběný v ČLR a vyvážený z ČLR, i když výrobní proces se liší. Na základě dostupných informací byl proto jako vhodný trh pro účely stanovení běžné hodnoty shledán australský domácí trh.

(67)

Vyvážející výrobce tvrdil, že vývozní ceny kyseliny vinné z Argentiny, Austrálie a USA jsou mnohem nižší než vývozní ceny společnosti Bioking, a použití těchto cen by tudíž potvrdilo neexistenci dumpingu. Toto tvrzení není relevantní, protože srovnatelná země se nevybírá podle úrovně jejích vývozních cen. Kromě toho byl ochoten v nezbytné míře spolupracovat pouze jeden výrobce z jedné potenciální srovnatelné země. Vyvážející výrobce přišel s dalšími tvrzeními týkajícími se definice výrobku. Těmito definicemi se zabývá 34. až 38. bod odůvodnění.

(68)

Vzhledem k tomu, že spolupracoval pouze jeden výrobce v jedné potenciální srovnatelné zemi, a s ohledem na skutečnost, že Austrálie je považována za vhodnou srovnatelnou zemi s tržním hospodářstvím, vybrala Komise v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení za srovnatelnou zemi Austrálii.

(69)

Při posledním prozatímním přezkumu platných opatření vztahujících se na ČLR, vyjma společnosti Bioking (16) byla za srovnatelnou zemi zvolena Argentina. Běžná hodnota byla založena na početně zjištěné hodnotě, která odrážela objektivní rozdíly ve způsobu výroby mezi Argentinou a ČLR, jež mají významný dopad na ceny a náklady. Běžná hodnota byla založena na početně zjištěné hodnotě, která odrážela objektivní rozdíly ve způsobu výroby mezi Argentinou a ČLR, jenž má významný dopad na ceny a náklady. V předmětném případě existuje navíc rozdíl ve způsobu výroby v Austrálii a ČLR. Šetření neodhalilo žádné okolnosti, které by odůvodňovaly použití jiného přístupu než při prozatímním přezkumu. Zúčastněné strany nepředložily žádné připomínky ani v tomto ohledu. Proto se má za to, že běžná hodnota by měla být založena na početně zjištěné běžné hodnotě v Austrálii, která odráží objektivní rozdíly ve způsobu výroby mezi Austrálií a ČLR.

(70)

Za tímto účelem použila Komise při rozhodování o přiznání zacházení jako v tržním hospodářství (viz 42. bod odůvodnění) jako výchozí bod pro výpočet výrobních nákladů cenu maleinanhydridu zjištěnou na Tchaj-wanu. Přiměřená výše prodejních, správních a režijních nákladů a zisku byla stanovena na základě konkrétních údajů o výrobci ve srovnatelné zemi.

(71)

Jediný spolupracující australský výrobce vyráběl a prodával pouze jeden typ výrobku, jenž byl totožný s jedním typem výrobku, který vyvážející výrobce prodával na vývoz do Unie. Komise aplikovala početně zjištěnou běžnou hodnotu tohoto druhu kyseliny vinné vyráběné a prodávané v Austrálii na všechny druhy kyseliny vinné prodávané a vyvážené společností Bioking do Unie během období šetření. Tento přístup byl v tomto případě považován za vhodný, protože výrobní proces všech druhů kyseliny vinné prodávané a vyvážené Biokingem do Unie během období šetření byl v zásadě stejný a protože prozkoumáním výrobního procesu nebyl zjištěn prakticky žádný rozdíl v jejich výrobních nákladech.

(72)

Vyvážející výrobce vyvážel přímo nezávislým odběratelům v Unii. V souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení proto vývozní cena vycházela ze skutečně zaplacené nebo splatné ceny za dotčený výrobek při prodeji na vývoz do Unie.

(73)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejícího výrobce na základě ceny ze závodu.

(74)

Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení běžnou hodnotu nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na ceny a jejich srovnatelnost. Byly provedeny úpravy o DPH nevratnou při vývozu, manipulaci, nakládku, náklady na dopravu a vedlejší náklady, námořní dopravu, pojištění námořní přepravy, úvěrové náklady, balení, náklady na záruku a jistotu a o bankovní poplatky.

(75)

Pokud jde o úpravu o DPH nevratnou při vývozu, bylo zjištěno, že na čínském domácím trhu se vracela nižší DPH z prodeje na vývoz, než tomu bylo v případě prodeje na domácím trhu. Běžná hodnota v Austrálii byla tedy stanovena připočtením nevratné sazby DPH z prodeje na vývoz z ČLR.

(76)

Po poskytnutí konečných informací došly od vyvážejícího výrobce a žadatelů připomínky týkající se dumpingu.

(77)

Vyvážející výrobce zopakoval své dřívější tvrzení, že společnosti Bioking by mělo být přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství.

(78)

Zaprvé uvedl, že volba Tchaj-wanu pro účely srovnání čínských domácích cen maleinanhydridu není vhodná, jelikož ceny maleinanhydridu jsou na Tchaj-wanu příliš vysoké oproti jiným třetím zemím. Jak je však uvedeno ve 42. a 43. bodě odůvodnění, Tchaj-wan je považován za nejvhodnější volbu a, jak je vysvětleno ve 43. bodě odůvodnění, Komise prozkoumala alternativní trhy, na nichž se ukázaly ještě vyšší cenové rozdíly než v případě Tchaj-wanu. Jelikož nebyly k dispozici podložené důvody pro odmítnutí Tchaj-wanu ani vhodný návrh na lepší alternativu, bylo toto tvrzení zamítnuto.

(79)

Společnost Bioking rovněž tvrdila, že zeměpisná blízkost nemůže být rozhodujícím faktorem při výběru srovnatelného trhu a že údaje mohou být zkresleny přímými nebo nepřímými zásahy vlády. Nepředložila však žádný důkaz na podporu tvrzení o zásazích tchajwanské vlády, a toto tvrzení se proto zamítá.

(80)

Společnost Bioking zadruhé zopakovala své tvrzení o použití vývozních cen maleinanhydridu namísto domácích cen, aniž by předložila jiné argumenty, než jsou argumenty uváděné v 48. a 49. bodě odůvodnění. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(81)

Zatřetí znovu tvrdila, že dopad DPH podle výpočtu Komise byl nadhodnocen a že pokud by byl vypočítán jiným způsobem, cenový rozdíl mezi čínskými a tchajwanskými domácími cenami maleinanhydridu by byl nevýznamný. Vzhledem k absenci nových doložených tvrzení však stále platí vysvětlení uvedené v 50. bodě odůvodnění, a toto tvrzení bylo tudíž zamítnuto.

(82)

Začtvrté bylo znovu napadeno narušení cen v důsledku zásahů státu do cen benzenu. Jelikož nebylo předloženo nic nového k tomu, co již bylo uvedeno v 50. až 52. bodě odůvodnění, bylo toto tvrzení zamítnuto.

(83)

Pokud jde o zacházení jako v tržním hospodářství, vyvážející výrobce zopakoval, že čínský režim vracení DPH je v souladu s nařízením Rady (ES) č. 597/2009 ze dne 11. června 2009 a Dohodou WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních, aniž by předložil něco nového k tomu, co již bylo uvedeno v 53. až 55. bodě odůvodnění. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto a Komise zopakovala svůj závěr uvedený v 61. bodě odůvodnění, že vyvážejícímu výrobci nemohlo být v tomto šetření přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství.

(84)

Stejná strana znovu zopakovala svou argumentaci, že cena maleinanhydridu na Tchaj-wanu není vhodná pro stanovení početně zjištěné běžné hodnoty a že vývozní cena z USA do Mexika by představovala lepší základ pro srovnání. Jak je uvedeno v 49. bodě odůvodnění výše, cenové srovnání bylo provedeno na co nejvíce srovnatelném základě, tedy srovnáním cen na domácím trhu s podobnými dodacími podmínkami na podobných a zeměpisně nejbližších trzích. Vývozce neposkytl důkazy na podporu svého tvrzení, proč by vývozní ceny z USA do Mexika představovaly lepší základ pro srovnání. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(85)

Žadatelé předložili připomínky ohledně údajného rozšíření kapacity společnosti Biokingu až po období šetření. Za prvé je třeba poznamenat, že vývoj po období šetření se obvykle nebere v úvahu. Vzhledem k tomu, že během šetření bylo nové výrobní zařízení, které mělo nahradit stávající továrnu, teprve ve výstavbě, nebyly k dispozici údaje týkající se celkové kapacity společnosti Bioking po jeho dokončení. K těmto připomínkám tak nemohlo být přihlédnuto, a byly proto odmítnuty.

(86)

Žadatelé také vznesli námitku proti metodice výpočtu dumpingového rozpětí pro společnost Hangzhou Bioking, která byla stejná jako při minulém prozatímním přezkumu a byla při ní použita početně zjištěná běžná hodnota, nikoli skutečné ceny. Dále uvedli, že pokud by byly použity skutečné ceny výrobce ve srovnatelné zemi, lze předpokládat, že sazba antidumpingového cla pro společnost Hangzhou Bioking by byla ještě vyšší. Jak je vysvětleno v 69. bodě odůvodnění, šetření neodhalilo žádné okolnosti, které by odůvodňovaly odlišný přístup, než je ten, který byl použit při prozatímním přezkumu. Ani zúčastněné strany nepředložily v tomto ohledu žádné argumenty. Proto se má za to, že běžná hodnota by měla být založena na početně zjištěné běžné hodnotě v Austrálii, která odráží objektivní rozdíly ve způsobu výroby mezi Austrálií a ČLR.

(87)

V souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení Komise srovnala váženou průměrnou běžnou hodnotu s váženou průměrnou vývozní cenou stanovenou výše uvedeným způsobem.

(88)

Vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procento z ceny CIF (zahrnující náklady, pojištění a přepravu) na hranici Unie před proclením tedy činí:

(89)

Jak je uvedeno v 1. bodě odůvodnění, v průběhu posuzovaného období se na dovoz kyseliny vinné pocházející z ČLR vztahovala platná antidumpingová cla, s výjimkou dovozu od společnosti Bioking, který podléhal nulovému clu. Jak je uvedeno v 3. bodě odůvodnění výše, platná opatření byla naposledy ponechána v platnosti po přezkumu před pozbytím platnosti v roce 2012. Z přezkumu před pozbytím platnosti vyplynulo, že platná opatření do značné míry chránila výrobní odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu, a dospělo se k závěru, že existuje pravděpodobnost obnovení újmy, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(90)

Aktuální šetření se týká pouze dumpingového dovozu společnosti Bioking a jeho objemu a vlivu na ceny na trhu Unie a na výrobní odvětví Unie. Účinek dovozu společnosti Bioking byl nicméně vyhodnocen v kontextu účinků platných opatření, která chránila výrobní odvětví Unie před škodlivými účinky dumpingového dovozu od jiných dovozců z ČLR.

(91)

Vzhledem k tomu, že předmětem současného šetření byl pouze jeden vyvážející výrobce, musely být všechny důvěrné obchodní údaje indexovány za účelem jejich utajení.

(92)

V období šetření vyrábělo obdobný výrobek v Unii devět výrobců. Na základě dostupných informací obsažených v podnětu nejsou v Unii žádní další výrobci dotčeného výrobku. Těchto devět výrobců tudíž představuje „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(93)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena na přibližně 23 000 tun. Komise stanovila celkovou výrobu Unie na základě informací poskytnutých v podnětu a ověřených na základě informací shromážděných během inspekcí na místě u výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(94)

Jak je uvedeno v 15. až 20. bodě odůvodnění, do vzorku byli vybráni tři výrobci v Unii, kteří představují přibližně 56 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(95)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě i) údajů o objemech prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie shromážděných od výrobců v Unii zařazených do vzorku a údajů uvedených v podnětu o ostatních výrobcích v Unii (skutečné údaje o žadatelích a odhady o ostatních výrobcích v Unii); ii) celkového objemu dovozu z ČLR podle databáze čínského vývozu a údajů od dotčeného vyvážejícího výrobce a (iii) údajů o objemu dovozu z dalších třetích zemí podle Eurostatu.

(96)

V tomto případě nemohl být celkový dovoz z ČLR věrohodně stanoven na základě údajů Eurostatu. Objemy nahlášené dotčeným vyvážejícím výrobcem byly za každý rok posuzovaného období podstatně vyšší než celkový dovoz z ČLR podle údajů Eurostatu. Na základě toho nebylo možné použít údaje, které Eurostat obdržel od ČLR. Na druhé straně objem hlášený dotčeným vyvážejícím výrobcem odpovídal objemu vykazovanému v databázi čínského vývozu.

(97)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii (kg)

(98)

Během posuzovaného období se spotřeba v Unii snížila o 11 %. Nejprve se v letech 2011 a 2012 zvýšila o 6 %, ale poté v roce 2013 klesla o 3 % a v období šetření o 14 %.

(99)

Komise stanovila celkový objem dumpingového dovozu společnosti Bioking na základě svých vlastních údajů.

(100)

Dovoz společnosti Bioking do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem dovozu a podíl na trhu

(101)

Objem dumpingového dovozu dotčeného výrobku do Unie ze strany společnosti Bioking vzrostl v průběhu posuzovaného období o 25 %: od roku 2011 do roku 2013 vzrostl o 36 % a poté od roku 2013 do konce období šetření poklesl o 11 %.

(102)

Toto zvýšení objemu dovozu mělo za následek celkové podstatné zvýšení podílu společnosti Bioking na trhu o 41 % během posuzovaného období.

(103)

Komise určila průměrné ceny dovozu společnosti Bioking na základě svých vlastních údajů vydělením celkové hodnoty dovozu celkovým objemem tohoto dovozu.

(104)

Průměrná cena dumpingového dovozu společnosti Bioking z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 3

Dovozní ceny (EUR/kg)

(105)

Průměrná dovozní cena dotčeného výrobku od společnosti Bioking vzrostla během posuzovaného období o 35 %: v letech 2011 a 2013 se zvýšila o 43 %, ale poté mezi rokem 2013 a obdobím šetření klesla o 8 %.

(106)

Cenové podbízení během období šetření stanovila Komise srovnáním:

(107)

Cenové srovnání bylo provedeno podle druhu obchodních operací na stejné úrovni obchodní činnosti, v případě potřeby s náležitou úpravou. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření. Ze srovnání vyplynulo vážené průměrné rozpětí cenového podbízení dumpingového dovozu společnosti Bioking na trhu Unie ve výši 10,3 %.

(108)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly v rámci posouzení dopadu dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzeny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(109)

Pro účely stanovení újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v podnětu, odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku, databáze čínského vývozu a Eurostatu. Údaje o makroekonomických ukazatelích se týkaly všech výrobců v Unii. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Údaje o mikroekonomických ukazatelích se týkaly všech výrobců v Unii. Oba soubory údajů byly shledány jako reprezentativní pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(110)

Byly analyzovány tyto makroekonomické ukazatele: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu. Byly analyzovány tyto mikroekonomické ukazatele: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, stav zásob, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(111)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 4

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(112)

Během posuzovaného období klesl objem výroby o 16 %; mezi roky 2011 a 2012 klesl o 6 % a v roce 2013 o dalších 10 %, zatímco od roku 2013 až do období šetření zůstal stabilní.

(113)

Výrobní kapacita byla odhadnuta na základě vydělení celkového objemu výroby mírou využití kapacity u výrobců v Unii zařazených do vzorku. Na tomto základě lze soudit, že výrobní kapacita výrobního odvětví Unie zůstala během posuzovaného období stabilní.

(114)

Míra využití kapacity u výrobců v Unii se během posuzovaného období snížila o 12 procentních bodů. Na klesajícím využití kapacity se projevily negativní dopady snížení výroby. Na základě výše uvedených skutečností je pravděpodobné, že výrobní odvětví Unie bude mít v dlouhodobém horizontu potíže pokrýt své fixní náklady.

(115)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Objem prodeje a podíl na trhu

(116)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie během posuzovaného období klesl o 30 %: v letech 2011 a 2012 se zvýšil o 3 %, ale poté mezi rokem 2012 a obdobím šetření klesl o 33 %. Tento negativní trend odpovídal snižování spotřeby popsanému v 97. bodě odůvodnění, ale byl mnohem výraznější.

(117)

V důsledku toho tržní podíl výrobního odvětví Unie během posuzovaného období klesl celkem o 21 %. Ve stejném období objem dovozu společnosti Bioking vzrostl o 25 % a odpovídající podíl na trhu vzrostl o 41 %, jak je popsáno ve 101. a 102. bodě odůvodnění.

(118)

Spotřeba v Unii od roku 2012 do konce období šetření klesala. Navzdory tomuto poklesu objem dumpingového dovozu Biokingu stoupl a výsledkem byl nárůst podílu na trhu ve stejném období. V průběhu posuzovaného období tedy výrobní odvětví Unie přišlo o významnou část svého podílu na trhu, zatímco dotčený dovoz svůj podíl na trhu výrazně zvýšil v podmínkách klesající spotřeby na trhu Unie. Současně se objem výroby výrobního odvětví Unie snížil více než spotřeba.

(119)

Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Zaměstnanost a produktivita

(120)

Míra zaměstnanosti ve výrobním odvětví Unie byla během posuzovaného období poměrně stabilní: v letech 2011 a 2012 meziročně klesla o 3 %, poté mezi rokem 2012 a 2013 vzrostla o 7 % a na této úrovni zůstala až do konce období šetření.

(121)

Produktivita, měřená jako produkce v kg na jednoho zaměstnance, výrazně klesla v důsledku nižší výroby a poměrně stálé míry zaměstnanosti. Celkově tak produktivita v posuzovaném období klesla o 19 %.

(122)

Dumpingové rozpětí stanovené v 88. bodě odůvodnění bylo vyšší než nepatrné. Vzhledem k objemu a cenám dovozu dotčeného vyvážejícího výrobce měl rozsah skutečných dumpingových rozpětí zásadní dopad na výrobní odvětví Unie.

(123)

Bylo zjištěno, že společnost Bioking se dumpingu nedopouštěla v původním šetření, během kterého jí bylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, což vedlo k uplatňování nulového cla, jak je vysvětleno v 1. bodě odůvodnění. Při absenci škodlivého dumpingu společnosti Bioking je překonání účinků dřívějšího dumpingu relevantní, pouze pokud souvisí s dumpingovými praktikami dalších čínských vyvážejících výrobců, proti nimž byla opatření prodloužena a pozměněna prostřednictvím několika přezkumů, jak bylo zmíněno v 3. bodě odůvodnění. Jak je podrobně popsáno v 3. bodě odůvodnění, tato opatření jsou v současnosti platná.

(124)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii

(125)

Průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku se v letech 2011 až 2013 zvýšily o 75 %, ale poté mezi rokem 2013 a obdobím šetření klesly o 56 %. Jak je uvedeno v 105. bodu odůvodnění výše, ceny dumpingového dovozu společnosti Bioking měly podobnou tendenci jako prodejní ceny výrobního odvětví Unie.

(126)

Dostupnost suroviny, vinanu vápenatého, který se vyrábí z vinných kalů a v případě výrobního odvětví Unie představuje 60 % celkových výrobních nákladů kyseliny vinné, se liší podle jakosti sklizených hroznů. Příznivé nebo špatné klimatické podmínky v Unii tak mohou mít vliv na celkovou nabídku vinanu vápenatého, což má zase vliv na průměrnou prodejní cenu v jednotlivých letech. Je třeba poznamenat, že roky 2012 a 2013 nebyly pro sklizeň hroznů v Unii příznivé, což následně vedlo ke zvýšení nákladů na suroviny a prodejních cen po skončení období produkce vína (vzhledem k tomu, že se jedná o sezónní produkt, dopady se projevují teprve několik měsíců po sklizni). Naopak, jelikož v období šetření byla v Unii zaznamenána dobrá sklizeň vína, roční průměrné prodejní ceny v období šetření byly ve srovnání s předchozím rokem nižší.

(127)

Růst průměrné jednotkové prodejní ceny (o 19 % za sledované období) byl výraznější než růst výrobních nákladů během téhož období (o 9 %).

(128)

Průměrné náklady práce u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(129)

V průběhu posuzovaného období zůstaly průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance výrobců v Unii zařazených do vzorku stabilní. Obecný nárůst nákladů práce (4,6 %) (17) a míry inflace (4,7 %) (18) v Unii ve stejném období se do průměrných nákladů práce nepromítl.

(130)

Úroveň zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 9

Zásoby

(131)

Konečný stav zásob se během posuzovaného období zvýšil o 44 %: mezi lety 2011 a 2012 klesl o 35 % a poté od roku 2012 do konce období šetření výrazně stoupl.

(132)

Úroveň zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku v roce 2011 představovala 3 % jejich objemu výroby a na konci období šetření se zvýšila na 5 %.

(133)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(134)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům v Unii vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Během posuzovaného období se ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku z prodeje obdobného výrobku na trhu Unie nezávislým odběratelům zvýšila o 8 procentních bodů.

(135)

Šetření ukázalo, že ziskovost výrobního odvětví Unie je částečně závislá na vnějších faktorech, jako jsou klimatické podmínky. Šetření nicméně prokázalo, že ziskovost během posuzovaného období výrazně vzrostla a v průběhu období šetření dosáhla 10 %, a byla tedy vyšší než 8 % cílový zisk tohoto odvětví.

(136)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii samofinancovat svoji činnost. Během posuzovaného období stoupl: čistý peněžní tok od roku 2011 do roku 2013 rostl a v období šetření klesal.

(137)

Investice výrobců v Unii zařazených do vzorku do výroby obdobného výrobku v posuzovaném období klesly o 7 %: v letech 2011 až 2013 se snížily o 24 %, ale poté mezi rokem 2012 a obdobím šetření vzrostly o 22 %.

(138)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Od roku 2011 do roku 2012 meziročně vzrostla a poté od roku 2012 do konce období šetření klesla.

(139)

Známky toho, že by výrobní odvětví Unie mělo problémy s opatřováním kapitálu, se neobjevily, zejména z toho důvodu, že výrobci zařazení do vzorku jsou většinou integrované společnosti.

(140)

Ukazatelé újmy, jako výroba, objem prodeje a podíl na trhu, se během posuzovaného období vyvíjely nepříznivě. Tyto trendy však neměly negativní dopad na celkovou finanční situaci výrobního odvětví Unie. Ziskovost výrobního odvětví Unie naopak vykazovala během posuzovaného období trvalý pozitivní trend a během období šetření dokonce přesáhla cílový zisk. Také další finanční ukazatele, jako je peněžní tok a návratnost investic, během posuzovaného období rovněž vzrostly. Výrobní odvětví Unie bylo schopno zvýšit zaměstnanost, i když nepříliš výrazně.

(141)

Jak je uvedeno v 1. bodě odůvodnění, během posuzovaného období již platila antidumpingová cla na dovoz kyseliny vinné z ČLR, s výjimkou společnosti Bioking. Tato cla do značné míry chránila výrobní odvětví Unie před účinky dumpingového dovozu z ČLR, a tedy před jeho dopadem na situaci výrobního odvětví Unie, která byla posuzována v rámci aktuálního šetření. V tomto konkrétním případě však výrobní odvětví Unie zřejmě překonalo účinky dřívějšího dumpingu a navzdory významnému zvýšení dovozu vyvážejícího výrobce a jeho podílu na trhu dosáhlo v průběhu období šetření vysokého ziskového rozpětí. Za těchto okolností, i přes snížení objemu prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podílu na trhu a s přihlédnutím k tomu, že výrobní odvětví Unie bylo do určité míry negativně ovlivněno dumpingovým dovozem společnosti Bioking, šetření neprokázalo, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 základního nařízení. Toto konstatování vychází především z toho, že všechny finanční ukazatele vykázaly pozitivní vývoj, a výrobní odvětví Unie tedy bylo schopno zvýšit ceny více, než jak rostly jeho výrobní náklady, a to navzdory dumpingovým dovozním cenám společnosti Bioking, které byly nižší než ceny výrobního odvětví Unie.

(142)

Na tomto základě byl učiněn závěr, že výrobní odvětví Unie neutrpělo podstatnou újmu.

(143)

Zúčastněné strany tvrdily, že Komise nesprávně přikládala větší váhu některým ukazatelům újmy (např. ziskovosti) na úkor ostatních, které jsou stejně důležité. Bylo namítnuto, že k analýze újmy výrobního odvětví tvořeného výlučně malými a středními podniky, jako je například výroba kyseliny vinné, je třeba přistupovat zvlášť pečlivě.

(144)

Komise provedla analýzu újmy na základě dostupných informací, a to včetně ověřených odpovědí od tří společností zařazených do vzorku, které dostaly dotazníky určené speciálně pro malé a střední podniky. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že Komise v souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení posoudila všechny ekonomické ukazatele, které ovlivňovaly situaci výrobního odvětví Unie, a žádnému z nich nedávala přednost před ostatními.

(145)

Bylo namítnuto, že dumpingové rozpětí společnosti Bioking ve výši 42,8 %, jež je vyšší než zbytkové clo ve výši 34,9 % uložené všem čínským výrobcům a vyšší než individuální clo ve výši 13,1 % a 8,3 % pro dvě další společnosti, by mělo být vykládáno tak, že je na úrovni podstatné újmy, zvláště po zohlednění rostoucího objemu dovozu a podílů na trhu. Dále bylo uvedeno, že společnost Bioking měla „neodůvodněnou výjimku“ z působnosti v současnosti platných antidumpingových opatření podle prováděcího nařízení (EU) č. 626/2012.

(146)

Dumpingové rozpětí vyvážejícího výrobce není jako takové rozhodujícím ekonomickým ukazatelem újmy. To, že je tento dovoz dumpingový, nutně neznamená, že způsobuje újmu domácímu výrobnímu odvětví. Je to jen nástroj, pomocí kterého může jeden vyvážející výrobce lépe pronikat na trh (zvyšovat podíl na trhu a objem dovozu). Komise dále konstatovala, že dovoz společnosti Bioking do Unie byl vyloučen z oblasti působnosti stávajících opatření prostřednictvím právně závazného aktu Unie, a sice prováděcím nařízením (EU) č. 332/2012. Proto byl tento argument zamítnut.

(147)

Stejné zúčastněné strany zdůraznily, že zatímco prodej výrobního odvětví Unie se snížil o 30 % a jeho podíl na trhu klesl o 21 %, za stejné období byla společnost Bioking schopna zvýšit objem svého dumpingového prodeje o 25 % a svůj podíl na trhu o 41 %, což jasně svědčí o podstatné újmě.

(148)

Šetření skutečně prokázalo, že objem dovozu společnosti Bioking i jeho podíl na trhu se zvýšil. Podíl výrobního odvětví Unie na trhu však zůstal během posuzovaného období na poměrně vysoké úrovni. Podíl na trhu a objem dovozu ovšem nejsou jedinými prvky, které byly analyzovány, aby bylo možné stanovit, zda výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu, či nikoli. Jak bylo konstatováno v 144. bodě odůvodnění výše, v souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení posoudila Komise všechny ekonomické ukazatele, které ovlivňovaly situaci výrobního odvětví Unie, přičemž žádnému z nich nedala přednost před ostatními. Tento argument byl proto zamítnut.

(149)

Dále bylo namítnuto, že pokles objemu výroby (o 16 % v posuzovaném období) a využití kapacity (o 16 % v posuzovaném období) prý ovlivnily ziskovost a způsobily dlouhodobou neudržitelnost celého výrobního odvětví Unie vzhledem k nemožnosti pokrýt fixní náklady, což Komise uznala ve 114. bodě odůvodnění. Zúčastněné strany rovněž tvrdily, že prostřednictvím agresivní cenové politiky, která spočívala v podbízení vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie, společnost Bioking zneužila své vedoucí postavení na trhu a vytlačila výrobní odvětví Unie z klíčových odvětví, jako je stavebnictví, výrobní odvětví potravinářských přídatných látek či výrobní odvětví emulgátorů. Dále tvrdili, že jejich odmítnutí účastnit se agresivní cenové soutěže s dumpingovým dovozem společnosti Bioking a jejich rozhodnutí prodávat kvalitnější výrobky zákazníkům ochotným připlatit si za jakost představovalo legitimní obrannou strategii. Zároveň tyto zúčastněné strany zdůraznily, že vzhledem k nadměrné kapacitě společnosti Bioking není tato strategie dlouhodobě udržitelná, neboť se očekává, že dumpingový čínský dovoz bude trh zaplavovat stále více a dusit podnikatelské příležitosti i v případě výrobce v Unii zařazeného do vzorku, který má nejvyšší výnosy.

(150)

Šetření potvrdilo, že společnost Bioking zvýšila svůj podíl na trhu a cenově se podbízela, což způsobilo výrobnímu odvětví Unie snížení objemu výroby a míry využití kapacity, jakož i ztrátu důležitých zákazníků v některých průmyslových odvětvích. Jak ovšem uznali sami žadatelé, tato situace byla důsledkem racionálního obchodního rozhodnutí výrobního odvětví Unie, které si zvolilo raději vyšší ziskové marže na úkor tržního podílu. Nelze to vykládat jako ukazatel podstatné újmy. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(151)

Žadatelé také uvedli, že míra ziskovosti, tak jak ji vypočetla Komise, zakrývá skutečné trendy vývoje ziskovosti výrobního odvětví Unie, neboť ne všechny společnosti zařazené do vzorku mohly vykázat kladné údaje o zisku. Tyto zúčastněné strany zpochybnily metodiku použitou Komisí pro výpočet míry ziskovosti, neboť úroveň ziskovosti stanovená Komisí za účelem provedení analýzy újmy byla prý zjevně zkreslena tím, že do vzorku byl zařazen relativně velký výrobce v Unii, který byl schopen dosáhnout úspor z rozsahu na rozdíl od menších společností ve vzorku.

(152)

Je třeba poznamenat, že situace výrobního odvětví Unie je analyzována jako celek, a mikroekonomické ukazatele týkající se výrobců v Unii zařazených do vzorku jsou tedy reprezentativní pro hospodářskou situaci celého výrobního odvětví Unie. Složení konečného vzorku žadatelé nenapadli, a jak je vysvětleno v 20. bodě odůvodnění, Komise považuje vzorek za reprezentativní pro situaci výrobního odvětví Unie. Na slyšení konaném dne 13. ledna 2016 žadatelé zopakovali své obavy týkající se reprezentativnosti vzorku, aniž by je však blíže zdůvodnili. Výrobce v Unii zařazené do vzorku proto nelze v žádném případě analyzovat izolovaně a žádné jednotlivé společnosti nemůže být přidělena jiná váha než jiným společnostem zařazeným do vzorku, s ohledem na skutečnost, že celé výrobní odvětví Unie tvoří malé a střední podniky (viz 18. bod odůvodnění výše). Tato argumentace byla proto zamítnuta.

(153)

Uvádělo se rovněž, že Komise měla sledovat pokles ziskovosti od konce období přezkumného šetření při posledním přezkumu před pozbytím platnosti. V letech 2010 a 2011 došlo totiž meziročně k dramatickému poklesu ziskovosti, který nebyl zohledněn. Dále se zdůrazňuje, že právě v roce 2011 společnost Bioking zintenzivnila své pronikání na trh, když zvýšila svůj objem dovozu přibližně o 33 %.

(154)

Je třeba připomenout, že za účelem zkoumání trendů významných pro posouzení újmy Komise obvykle analyzuje období tří let před obdobím šetření. Tato doba je stanovena na začátku šetření a je využívána pro sběr ekonomických údajů, které jsou předmětem ověřování. V tomto případě, jak je vysvětleno ve 28. bodě odůvodnění, zvolila Komise pro zkoumání trendů významných pro posouzení újmy období od 1. ledna 2011 do 30. září 2014, a použití tohoto období žadatelé nikdy během šetření nenapadli. Rok 2010 tudíž nespadá do časové působnosti tohoto šetření, a selektivní použití tohoto roku pro některé ukazatele újmy podle výběru žadatelů by bylo diskriminační a neobjektivní. Šetření v každém případě nemohlo zjistit jednoznačnou souvislost mezi vývojem rozpětí ziskovosti výrobního odvětví Unie a vývojem v oblasti tržního podílu společnosti Bioking v posuzovaném období. Závěrem Komise konstatuje, že společnosti zařazené do vzorku nevykázaly restrukturalizační náklady. Tento argument byl proto zamítnut.

(155)

Bylo namítnuto, že je ohrožena schopnost výrobního odvětví Unie investovat do budoucnosti, jelikož klesající objem výroby a míra využití kapacity se projeví ve schopnosti výrobního odvětví Unie pokrývat dlouhodobě své fixní náklady. Současné úrovně ziskovosti se tedy nezbytně zhroutí.

(156)

Šetření ukázalo, že výrobní odvětví Unie během posuzovaného období investovalo. I když úroveň investic během posuzovaného období celkově klesla o 7 %, mělo by se na to pohlížet v souvislosti s výrobním procesem kyseliny vinné, který není příliš složitý a nemusí nutně vyžadovat značné investice do výzkumu a vývoje. Tento argument byl proto zamítnut.

(157)

Uvádělo se rovněž, že zvýšení peněžního toku se mělo analyzovat od roku 2010 namísto 2011, neboť v roce 2011 byl peněžní tok na velmi nízké úrovni. Zúčastněné strany tvrdily, že pokud by Komise vzala za výchozí bod rok 2010, zaznamenala by, že výrobní odvětví Unie mělo přebytek peněžního toku ve výši 6,8 milionů EUR. Dále bylo uvedeno, že peněžní tok se v období mezi rokem 2013 a obdobím šetření podstatně zhoršil, neboť během krátkého období klesl o 43 %. Komise také měla více prozkoumat zkreslující vliv největší společnosti zařazené do vzorku, zejména s ohledem na to, že v případě dvou společností zařazených do vzorku se peněžní tok mezi rokem 2012 a posuzovaným obdobím držel stále na kritické úrovni.

(158)

Jak je vysvětleno ve 154. bodě odůvodnění, situace výrobního odvětví Unie je posuzována obvykle po dobu tří let před obdobím šetření, a rok 2010 nespadá do časové působnosti tohoto šetření. Šetřením bylo zjištěno, že zisková rozpětí dosahovaná výrobním odvětvím Unie stačila v posuzovaném období k vytvoření peněžního toku. Peněžní tok byl na nejvyšší úrovni v letech 2012 a 2013 a celkově se za posuzované období významně zvýšil. Tento argument byl proto zamítnut.

(159)

Bylo namítnuto, že vývoj peněžního toku a návratnosti investic se odchyloval od vývoje ziskovosti, což svědčí o důležitosti objemu prodeje při posuzování ziskovosti a celkového zdraví odvětví. Objevilo se tvrzení, že Komise nesprávně uvedla, že všechny finanční ukazatele vykazují pozitivní tendence, protože mezi roky 2011 a 2013 došlo k prudkému poklesu objemu investic (o 24 %) a v průběhu posuzovaného období k celkovému poklesu o 7 %.

(160)

Ziskovost, peněžní tok a návratnost investic jsou různé ekonomické ukazatele a nemusí nutně vykazovat stejnou tendenci. V každém případě, přestože tyto tři ukazatele vykazovaly různé trendy, všechny zaznamenaly během posuzovaného období celkový výrazný nárůst, což je výrazným ukazatelem toho, že v období šetření nebyla výrobnímu odvětví Unie způsobována újma.

(161)

Zúčastněné strany zdůraznily, že závěr o překonání účinků dřívějšího dumpingu na výrobní odvětví Unie je v rozporu se závěrem posledního přezkumu před pozbytím platnosti, v němž Komise uvedla, že výrobní odvětví Unie se stále nachází ve zranitelné situaci. Bylo namítnuto, že většina ukazatelů použitých v přezkumu před pozbytím platnosti k prokázání křehkosti výrobního odvětví Unie se v průběhu posuzovaného období dále zhoršovala. Strany napadly rovněž přístup Komise, podle něhož je překonání účinků dřívějšího dumpingu relevantní, pouze pokud souvisí s dumpingovými praktikami dalších čínských vyvážejících výrobců, proti nimž byla opatření prodloužena a pozměněna prostřednictvím několika přezkumů. Bylo namítnuto, že v základním nařízení neexistuje právní základ, který by Komisi umožnil toto rozlišení zohlednit.

(162)

Skutečnost, že v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti byla situace výrobního odvětví Unie stále považována za zranitelnou, nemá žádný vliv na závěr aktuálního šetření. Jak potvrdilo šetření, finanční situace výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období zlepšovala, což vedlo k vysoké ziskovosti v letech 2012, 2013 a v období šetření. Komise kromě toho potvrzuje přístup popsaný v 123. bodě odůvodnění týkající se analýzy překonání účinků dřívějšího dumpingu. Tento argument byl proto zamítnut. S ohledem na specifika tohoto případu nemůže tento faktor v žádném případě ovlivnit celkový závěr Komise ohledně neexistence podstatné újmy.

(163)

Co se týče míry zaměstnanosti výrobního odvětví Unie, zúčastněné strany požádaly Komisi, aby údaje o zaměstnanosti znovu prověřila. Kromě toho tytéž zúčastněné strany kritizovaly Komisi za to, že neuznala, že k propouštění došlo již před začátkem posuzovaného období.

(164)

Komise potvrzuje údaje o zaměstnanosti vykázané v 119. bodě odůvodnění, které byly ověřeny během šetření. Pokud jde o skutečnost, že k propouštění došlo před posuzovaným obdobím, je třeba poznamenat, že to je mimo časovou působnost stávajícího šetření. Tento argument byl proto zamítnut.

(165)

Tyto strany nakonec vyjádřily také své obavy ohledně významné nadměrné výrobní kapacity společnosti Bioking a poukázaly na to, že naprosté ignorování poptávky v Unii může vést v krátké době pouze k úplné likvidaci výroby kyseliny vinné v Unii bez ohledu na míru její rentability. Na slyšení konaném dne 13. ledna 2016 tyto strany zopakovaly, že informace po období šetření jsou důležité pro správné posouzení situace výrobního odvětví Unie, zejména jeho ziskovosti.

(166)

Na základě informací shromážděných a ověřených během šetření nebylo možné zjistit, zda výrobní kapacita společnosti Bioking bude v blízké budoucnosti vzrůstat, nebo zda nová zařízení ve výstavbě nahradí stávající stará zařízení. Informace získané z připomínek žadatelů k obecnému informačnímu dokumentu neobsahují v tomto ohledu žádný konkrétní důkaz. Kromě toho, jak je uvedeno v 85. bodě odůvodnění, vývoj po období šetření se obvykle nebere v úvahu, a v této pozdní fázi šetření již každopádně nemůže být ověřen. Tento argument byl proto zamítnut.

(167)

Jelikož bylo zjištěno, že výrobní odvětví Unie neutrpělo podstatnou újmu, nebylo nutné zkoumat příčinnou souvislost.

(168)

Vzhledem k závěru, že výrobní odvětví Unie neutrpělo podstatnou újmu, nebylo nutné zkoumat zájem Unie.

(169)

Jelikož bylo zjištěno, že výrobnímu odvětví Unie nebyla způsobená podstatná újma, mělo by se řízení v souladu s článkem 9 základního nařízení zastavit bez uložení opatření.

(170)

Všechny dotčené strany byly informovány o konečných zjištěních a o záměru zastavit řízení a dostaly příležitost vyjádřit své připomínky.

(171)

Výbor zřízený podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení nevydal stanovisko,