(EU) 2015/2462Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2462 ze dne 30. října 2015, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie

Publikováno:	Úř. věst. L 342, 29.12.2015, s. 7-56	Druh předpisu:	Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato:	30. října 2015	Autor předpisu:	Evropská komise
Platnost od:	30. prosince 2015	Nabývá účinnosti:	1. ledna 2017
Platnost předpisu:	Zrušen předpisem (EU) 2018/1520	Pozbývá platnosti:	2. srpna 2018

Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/2462

ze dne 30. října 2015,

kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (1), a zejména na články 58, 60, 101, 103, 104, 104a, 105, 106, 107, 108, 110, 111, 112, 113, 115, 116, 117, 118, 119, 124, 131, 138, 139, 190, 191, 204 a 209 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 bylo pozměněno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2015/1929 (2), aby bylo sladěno s pozměněnou směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU o zadávání veřejných zakázek (3) a se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU o udělování koncesí (4) a aby byl posílen systém ochrany rozpočtu Unie. Je proto nezbytné aktualizovat nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (5) o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012.

(2)	Článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) stanoví, že legislativním aktem lze na Komisi přenést pravomoc přijímat nelegislativní akty s obecnou působností, kterými se doplňují nebo mění některé prvky legislativního aktu, které nejsou podstatné.

(3)

Obsah pověřovací dohody se subjekty, jež jsou v rámci nepřímého řízení pověřeny úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu, je nutno sladit s rozšířenými povinnostmi, jež zavedlo nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a jež ukládají oznamovat a ukládat hospodářským subjektům správní sankce v případě nesrovnalostí nebo podvodu.

(4)

Případy, kdy jsou neziskové organizace považovány za mezinárodní organizace a které umožňují uplatnit relevantní zvláštní úpravu nepřímého řízení, by měly být omezeny a vázány na podmínky. Pro tyto případy je proto vhodné stanovit postupy, které mají být dodržovány, a kritéria, která mají být použita.

(5)	V zájmu jasnosti a jednotnosti je třeba doplnit nové definice a uvést technické zpřesnění, tak aby nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 z terminologického hlediska co nejvíce odpovídalo směrnicím 2014/24/EU a 2014/23/EU.

(6)

Je vhodné, aby zadávací řízení uveřejňovaná v Úředním věstníku Evropské unie uváděla informace, které pro oznámení požaduje směrnice 2014/24/EU, a aby tato oznámení byla předávána elektronickými prostředky. Vzhledem k tomu, že tato oznámení musí být uveřejňována ve všech jazycích EU, je nezbytné přizpůsobit lhůtu pro doručení nabídek tím způsobem, že bude lhůta mezi odesláním a uveřejněním na úrovni Unie prodloužena nad rámec lhůty, kterou stanoví směrnice 2014/24/EU.

(7)

Je vhodné zjednodušit uveřejňování zadání veřejných zakázek, které nespadají do oblasti působnosti směrnice 2014/24/EU, a je vhodné, aby k tomuto uveřejňování docházelo primárně na internetových stránkách veřejného zadavatele, a nikoliv v Úředním věstníku Evropské unie, jak je tomu v případě uveřejnění ex ante.

(8)	Za standardní postup by mělo být považováno soutěžní řízení s jednáním, jež by mělo nahradit bývalé jednací řízení s uveřejněním. Každoročně podávané zprávy o mimořádných řízeních je tedy vhodné omezit na jednací řízení bez předchozího uveřejnění.

(9)	Je nezbytné zajistit, aby inovační partnerství bylo používáno pouze v případech, kdy požadovaný výrobek nelze opatřit na trhu. Je tedy vhodné stanovit, že je před použitím inovačního partnerství nutno provést předběžnou analýzu trhu.

(10)

Je nezbytné stanovit právní úpravu pro všechny v úvahu přicházející druhy nákupů, včetně těch druhů, které nespadají do oblasti působnosti směrnice 2014/24/EU. Pro tyto druhy nákupů – včetně nákupu určitých právních služeb či určitých kategorií finančních služeb, úvěrů a veřejných komunikačních sítí – by se tedy mělo používat jednací řízení bez předchozího uveřejnění.

(11)

Mezinárodní organizace mohou poskytovat služby jako hospodářské subjekty, a je tedy vhodné upravit jejich případnou účast v zadávacích řízeních. Je rovněž nezbytné upravit možnost použít jednací řízení bez předchozího uveřejnění v případě některých mezinárodních organizací, jimž účast v soutěžích o veřejné zakázky zapovídají jejich stanovy. Výsledná smlouva na veřejnou zakázku by měla být uzpůsobena, pokud jde o rozhodné právo a soudní příslušnost.

(12)

Pro účely harmonizace a zjednodušení by se měla standardní řízení vedená při zadávání veřejných zakázek, včetně soutěžního řízení s jednáním, používat rovněž v případě koncesí. Uvedené splňuje požadavky směrnice 2014/23/EU o koncesích, která upravuje povinnost předchozího a následného uveřejnění. Finanční limit pro koncese na služby by tudíž měl být sladěn s finančním limitem pro veřejné zakázky na služby.

(13)

Pro účely harmonizace a zjednodušení by měly být standardní postupy pro zadávání veřejných zakázek používány rovněž na druhy nákupů, jež upravuje zjednodušený režim dle směrnice 2014/24/EU, včetně soutěžního řízení s jednáním. Finanční limit pro nákupy realizované v rámci zjednodušeného režimu by tudíž měl být sladěn s finančním limitem pro veřejné zakázky na služby.

(14)	V zájmu jasnosti a zjednodušení by doba trvání výzvy k projevení zájmu a lhůta, v níž mají být doručeny žádosti o účast, měly být sladěny s lhůtami v rámci dynamického nákupního systému, neboť oba tyto systémy se ve všech ostatních rysech vzájemně velmi podobají.

(15)	V zájmu administrativního zjednodušení a podpory účasti malých a středních podniků je vhodné upravit jednací řízení pro veřejné zakázky střední hodnoty.

(16)

Některá ustanovení by měla být přizpůsobena tak, aby zjednodušovala používání elektronických zadávacích řízení včetně elektronického podávání nabídek. Zejména zadávací dokumentace včetně úplné specifikace pro nabídky by měla být zpřístupňována elektronickými prostředky od počátku řízení, a to i ve dvoufázových řízeních a s výjimkou odůvodněných případů. Elektronickými prostředky by měl být oznamován i výsledek řízení, s tím, že uchazeči a zájemci by měli při podávání nabídek, resp. žádostí o účast vyjádřit svůj souhlas se zasíláním oznámení tímto způsobem a měli by za tímto účelem sdělit platnou e-mailovou adresu.

(17)	Zhotovitelé, dodavatelé a poskytovatelé by měli být povinni dodržovat veškeré příslušné povinnosti v oblasti práva životního prostředí a sociálního a pracovního práva.

(18)

V souvislosti s kritérii pro vyloučení a výběr by měl veřejný zadavatel vždy, je-li to proveditelné, přijímat jakožto standardizované prohlášení jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky („jednotné osvědčení“) definované ve směrnici 2014/24/EU, nebo případně čestné prohlášení. Další podklady by měl požadovat pouze od úspěšných uchazečů, anebo ve zvláštních případech od všech uchazečů či zájemců.

(19)	V zájmu řádného fungování databáze, jež slouží systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů, je nutné stanovit pravidla pro přístup k informacím v této databázi a pro jejich předávání.

(20)

Pro potřeby systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů je v zájmu zjednodušení a s cílem snížit administrativní zátěž vhodné používat stávající automatizovaný informační systém, jejž zřídila Komise pro účely hlášení nesrovnalostí a podvodů v souladu s pravidly pro konkrétní odvětví.

(21)	Je třeba stanovit podrobná pravidla, jimiž se bude řídit organizace a složení výboru, jehož ustavením má být zajištěno, aby systém ukládání správních sankcí byl účinný a jednotný.

(22)	V zadávací dokumentaci je nutno stanovit kritéria pro výběr jak pro jediný hospodářský subjekt, tak pro skupinu hospodářských subjektů, a současně je nutno zajistit přiměřenost a rovnost zacházení.

(23)

V zájmu právní jistoty je nezbytné upřesnit, že kritéria pro výběr jsou spojena výhradně s hodnocením zájemců nebo uchazečů a kritéria pro zadání veřejné zakázky se týkají výhradně hodnocení nabídek. Zejména kvalifikace a zkušenosti pracovníků pověřených realizací veřejné zakázky by měly být používány pouze jako jedno z kritérií pro výběr, a nikoli jako kritérium pro zadání veřejné zakázky, neboť jinak by hrozilo riziko překryvu a dvojího vyhodnocování téhož prvku. Navíc by jakákoli změna pracovníků pověřených realizací dané veřejné zakázky, a to i změna odůvodněná chorobou či změnou pracovního zařazení, zpochybnila podmínky, za nichž byla veřejná zakázka zadána, čímž by vznikala právní nejistota.

(24)	Požadavky na komisi pro otevírání obálek a hodnotící výbor je za účelem zjednodušení vhodné navázat na rozsah analýzy rizik, kterou provádí schvalující osoba.

(25)	Je vhodné, aby zájemci a uchazeči v okamžiku, kdy je jim oznámen výsledek řízení, byli vyrozuměni o důvodech přijetí daného rozhodnutí a aby obdrželi podrobné odůvodnění, jež bude vycházet z obsahu hodnotící zprávy.

(26)

Je nezbytné upravit možnost požadovat v případě stavebních prací, dodávek a složitých služeb jistotu pro účely plnění, tak aby bylo zaručeno plnění podstatných smluvních povinností a aby bylo zajištěno řádné plnění po celou dobu trvání smlouvy na veřejnou zakázku. Je rovněž nezbytné upravit záruku za uvolnění zádržného, která bude pokrývat období odpovědnosti za veřejnou zakázku, a to v souladu s běžnou praxí v těchto odvětvích.

(27)	Mělo by být možné, aby v případě velkoobchodních nákupů či centralizovaného zadávání veřejných zakázek vystupovaly určité správní subjekty jakožto centrální zadavatelé.

(28)	Je nutno odložit použití změny, jež se týká lhůty mezi odesláním oznámení a jeho uveřejněním v Úředním věstníku Evropské unie, tak aby byl přizpůsoben systém používaný k překladům oznámení.

(29)

Je nutno odložit použití ustanovení o dostupnosti informací o podvodech a nesrovnalostech, které mají být obsaženy v automatizovaném informačním systému Komise (systému pro řízení nesrovnalostí), pro potřeby databáze, jež slouží systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů, dokud tato databáze nebude schopna tyto informace získat.

(30)	Toto nařízení by mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, tak aby byla zajištěna jeho použitelnost od počátku rozpočtového roku,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 se mění takto:

V článku 32 se úvodní věta prvního pododstavce odst. 1 nahrazuje tímto:

„Jednání, jež může být ovlivněno střetem zájmů ve smyslu čl. 57 odst. 2 finančního nařízení, může mít – aniž je dotčena jeho kvalifikace jakožto protiprávního jednání podle čl. 106 odst. 1 písm. d) finančního nařízení – mimo jiné tyto formy:“

2)	Název článku 40 se nahrazuje tímto: „Článek 40 Obsah dohody o svěření úkolů plnění rozpočtu, jež je uzavírána se subjekty a osobami (Čl. 60 odst. 3 a čl. 61 odst. 3 finančního nařízení)“

V článku 40 se písmeno f) nahrazuje tímto:

„f)

pravidla, jež subjektu či osobě umožňují, aby z účasti na zadávacím řízení, z řízení o udělení grantu či ceny, ze zadání veřejné zakázky nebo z udělení grantu či ceny vyloučily hospodářské subjekty, jež se nacházejí v některé ze situací uvedených v čl. 106 odst. 1 písm. d) a f) a čl. 107 písm. b) finančního nařízení, a dále pravidla, která tomuto subjektu či osobě umožňují uložit těmto hospodářským subjektům finanční sankci;“

V článku 40 se písm. h) bod i) nahrazuje tímto:

„h)

ujednání o:

i)	závazku pověřeného subjektu neprodleně informovat Komisi o podvodech či nesrovnalostech uvedených v čl. 106 odst. 1 písm. d) a f) finančního nařízení, k nimž při správě finančních prostředků Unie došlo, a o přijatých opatřeních,“

V článku 40 se doplňují tyto odstavce:

„V případě prvního pododstavce písm. f) se pro účely čl. 106 odst. 5 finančního nařízení nečinnost třetí země předpokládá mimo jiné v případě, kdy její vnitrostátní právní předpisy neumožňují vyloučit hospodářský subjekt ze všech zadávacích řízení a řízení o udělení grantu či ceny ve smyslu článku 106 finančního nařízení, které jsou financovány EU. Případy, kdy se nečinnost třetí země předpokládá, jsou specifikovány v pověřovacích dohodách.

Pro účely prvního pododstavce písm. h) bodu i) tato ujednání v případě třetích zemí a mezinárodních organizací specifikují případy, kdy daná třetí země či mezinárodní organizace musí předcházet nesrovnalostem a podvodům, odhalovat je, napravovat je a oznamovat je v souladu s čl. 60 odst. 3 finančního nařízení.“

Článek 43 se nahrazuje tímto:

„Článek 43

Zvláštní ustanovení pro nepřímé řízení s mezinárodními organizacemi

(Čl. 58 odst. 1 písm. c) bod ii) a článek 188 finančního nařízení)

1. Mezinárodními organizacemi uvedenými v čl. 58 odst. 1 písm. c) bodu ii) finančního nařízení jsou mezinárodní veřejné organizace zřízené na základě mezinárodních dohod a specializované agentury zřízené těmito organizacemi.

Dohody podle prvního pododstavce se předtím, než Komise provede pověření úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu, předkládají schvalující osobě odpovědné za hodnocení ex ante podle článku 39.

2. Za mezinárodní organizace jsou považovány tyto organizace:

a)	Mezinárodní výbor Červeného kříže;

b)	Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce.

3. Komise je oprávněna přijmout řádně odůvodněné rozhodnutí, jímž určí, že za mezinárodní organizaci je považována určitá nezisková organizace, za předpokladu, že tato organizace splňuje tyto podmínky:

a)	má vlastní právní subjektivitu a samostatné správní orgány;

b)	byla zřízena s cílem plnit zvláštní úkoly obecného mezinárodního zájmu;

c)	jejím členem je nejméně šest členských států;

d)	poskytuje dostatečné finanční záruky;

e)	vykonává svou činnost za pomoci trvalé struktury a v souladu se systémy, pravidly a postupy, které mohou být předmětem hodnocení podle čl. 61 odst. 1 finančního nařízení.

4. Plní-li Komise rozpočet v rámci nepřímého řízení s mezinárodními organizacemi, použijí se ověřovací dohody s nimi uzavřené.“

Článek 53 se nahrazuje tímto:

„Článek 53

Zpráva o jednacích řízeních

(Článek 66 finančního nařízení)

Pověřené schvalující osoby zaznamenávají za každý rozpočtový rok smlouvy na veřejné zakázky uzavřené na základě jednacích řízení podle čl. 134 odst. 1 písm. a) až f) a článku 266 tohoto nařízení. Pokud se poměr jednacích řízení k počtu veřejných zakázek, jež zadala táž pověřená schvalující osoba, oproti minulým letům značně zvýší nebo pokud je tento poměr značně vyšší než průměr za daný orgán, podá o tom příslušná schvalující osoba danému orgánu zprávu, v níž uvede opatření přijatá k odvrácení tohoto vývoje. Zprávu o jednacích řízeních zasílá Evropskému parlamentu a Radě každý orgán. V případě Komise se tato zpráva přikládá ke shrnutí výročních zpráv o činnosti uvedenému v čl. 66 odst. 9 finančního nařízení.“

8)	Název části první hlavy V se nahrazuje tímto: „HLAVA V VEŘEJNÉ ZAKÁZKY A KONCESE“.

V části první hlavě V kapitole 1 se oddíly 1, 2 a 3 nahrazují tímto:

„Oddíl 1

Oblast působnosti a zásady zadávání

Článek 121

Oblast působnosti a definice

(Čl. 101 odst. 2 finančního nařízení)

1. Předmětem veřejné zakázky na nemovitosti je nákup pozemků, stávajících budov nebo jiných nemovitostí nebo jejich dlouhodobý nájem, právo užívání, leasing, nájem či koupě na splátky, ať již s předkupním právem nebo bez něj.

2. Předmětem veřejné zakázky na dodávky je nákup, leasing, nájem či koupě výrobků na splátky, ať již s možností následné koupě nebo bez ní. Veřejná zakázka na dodávky může jako vedlejší předmět zahrnovat umísťovací a instalační práce.

3. Předmětem veřejné zakázky na stavební práce je provedení, nebo projekt i provedení stavebních prací nebo stavby vztahujících se k některé z činností uvedených v příloze II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (6) anebo realizace stavby, která odpovídá požadavkům stanoveným veřejným zadavatelem, jenž má rozhodující vliv na druh nebo projekt stavby, za použití libovolných prostředků.

‚Stavbou‘ se rozumí výsledek souboru pozemních nebo inženýrských stavebních prací, který je sám o sobě dostatečný k plnění hospodářské nebo technické funkce.

4. Předmětem veřejné zakázky na služby je poskytování všech služeb intelektuálního a neintelektuálního charakteru, které nejsou předmětem veřejných zakázek na dodávky, stavební práce a nemovitosti.

5. V případě smíšených veřejných zakázek, jež zahrnují dodávky a služby, se jejich hlavní předmět určí na základě porovnání hodnot příslušných dodávek a služeb.

Veřejná zakázka, která z hlediska svého předmětu v sobě zahrnuje jeden druh veřejných zakázek (na stavební práce, dodávky nebo služby) a koncesí (na stavební práce nebo služby), se zadává v souladu s ustanoveními platnými pro tuto veřejnou zakázku.

6. Veškeré odkazy na nomenklaturu v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek vychází ze společného slovníku pro veřejné zakázky (CPV) tak, jak byl přijat nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2195/20022 (7).

7. Veřejný zadavatel nesmí požadovat, aby skupina hospodářských subjektů měla určitou právní formu proto, aby mohla podat nabídku nebo žádost o účast, avšak nabytí konkrétní právní formy může vyžadovat od vybrané skupiny, pokud jí byla zadána veřejná zakázka a pokud je tato změna nezbytná pro řádné plnění této zakázky.

8. Veškeré výměny se zhotoviteli, dodavateli a poskytovateli, včetně uzavírání smluv na veřejné zakázky a jejich případných změn, lze provádět prostřednictvím systémů elektronické výměny, jež veřejný zadavatel zřídí.

9. Systémy elektronické výměny musí splňovat následující požadavky:

a)	přístup k systému a dokumentům, jež jsou jeho prostřednictvím předávány, smějí mít pouze oprávněné osoby;

b)	právo elektronického podpisu a předávání dokumentů prostřednictvím systému smějí mít pouze oprávněné osoby;

c)	systém musí identifikovat oprávněné osoby obvyklými prostředky;

d)	musí být přesně určena hodina a datum elektronické transakce;

e)	musí být zajištěna integrita dokumentů;

f)	musí být zajištěna dostupnost dokumentů;

g)	musí být zachována případná důvěrnost dokumentů;

h)	musí být zajištěna ochrana osobních údajů v souladu s požadavky nařízení (ES) č. 45/2001.

10. Pro údaje, jež jsou prostřednictvím takového systému zasílány či doručovány, platí právní předpoklad jejich integrity a přesnosti data a hodiny jejich odeslání či doručení, které systém uvádí.

Dokument, jenž je prostřednictvím takového systému zasílán či oznamován, je pokládán za rovnocenný dokumentu v papírové podobě, je přípustný jako důkaz v právních řízeních, je pokládán za originál a platí pro něj právní předpoklad pravosti a integrity za předpokladu, že neobsahuje dynamické prvky, které by jej mohly automaticky měnit.

Elektronické podpisy podle odst. 9 písm. b) mají právní účinek rovnocenný účinku vlastnoručních podpisů.

Článek 122

Rámcové smlouvy a jednotlivé veřejné zakázky

(Čl. 101 odst. 2 finančního nařízení)

1. Doba trvání rámcové smlouvy nesmí překročit čtyři roky, nejedná-li se o výjimečné případy, jež jsou řádně odůvodněny zejména předmětem rámcové smlouvy.

Jednotlivé veřejné zakázky založené na rámcových smlouvách jsou zadávány v souladu s podmínkami těchto rámcových smluv.

Při zadávání jednotlivých veřejných zakázek nesmějí strany provádět v rámcové smlouvě podstatné změny.

2. Je-li rámcová smlouva uzavřena s jediným hospodářským subjektem, jsou jednotlivé veřejné zakázky zadávány v rámci podmínek stanovených v rámcové smlouvě.

V řádně odůvodněných případech se veřejní zadavatelé mohou písemně obrátit na zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele se žádostí o doplnění jeho nabídky, je-li takové doplnění nutné.

3. Má-li být rámcová smlouva uzavřena s více hospodářskými subjekty (‚vícenásobná rámcová smlouva‘), může mít podobu samostatných smluv s totožnými podmínkami, které jsou podepsány s jednotlivými zhotoviteli, dodavateli nebo poskytovateli.

Smlouvy na jednotlivé veřejné zakázky založené na rámcových smlouvách, jež jsou uzavřeny s několika hospodářskými subjekty, jsou prováděny některým z těchto způsobů:

a)	v souladu s podmínkami rámcové smlouvy: bez opětovného vyhlášení soutěže, jsou-li stanoveny veškeré podmínky upravující provádění příslušných stavebních prací, dodávek nebo služeb a objektivní podmínky pro rozhodnutí o tom, který ze zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů je provede;

pokud nejsou všechny podmínky upravující provádění příslušných stavebních prací, služeb a dodávek stanoveny v rámcové smlouvě: formou opětovného vyhlášení soutěže mezi zhotoviteli, dodavateli či poskytovateli v souladu s odstavcem 4 a na základě některých z těchto podmínek:

i)	na základě týchž, v případě nutnosti přesněji formulovaných podmínek,

ii)	případně na základě dalších podmínek uvedených v zadávací dokumentaci k rámcové smlouvě;

c)	zčásti bez opětovného vyhlášení soutěže v souladu s písmenem a) a zčásti s opětovným vyhlášením soutěže mezi zhotoviteli, dodavateli či poskytovateli v souladu s písmenem b), pokud tuto možnost veřejný zadavatel uvedl v zadávací dokumentaci k rámcové smlouvě.

V zadávací dokumentaci podle druhého pododstavce písm. c) se rovněž uvede, na které podmínky se opětovné vyhlášení soutěže může vztahovat.

4. Vícenásobná rámcová smlouva s opětovným vyhlášením soutěže musí být uzavřena s nejméně třemi hospodářskými subjekty, jestliže byl podán dostatečný počet přípustných nabídek podle čl. 158 odst. 4.

Při zadávání jednotlivé veřejné zakázky formou opětovného vyhlášení soutěže mezi zhotoviteli, dodavateli či poskytovateli je veřejný zadavatel písemně osloví a stanoví jim dostatečnou lhůtu pro podání jednotlivých nabídek. Jednotlivé nabídky jsou podávány písemně. Veřejný zadavatel zadá každou jednotlivou veřejnou zakázku uchazeči, který podal ekonomicky nejvýhodnější jednotlivou nabídku, na základě kritérií pro zadání veřejné zakázky uvedených v zadávací dokumentaci k rámcové smlouvě.

5. V případě odvětví, v nichž se ceny a technologie rychle vyvíjejí, musí rámcové smlouvy bez opětovného vyhlášení soutěže obsahovat ustanovení o střednědobém přezkumu nebo o postupu referenčního srovnávání. Jestliže se po střednědobém přezkumu ukáže, že původně stanovené podmínky již neodrážejí vývoj cen nebo technologií, nesmí veřejný zadavatel dotčenou rámcovou smlouvu použít a přijme vhodná opatření k jejímu ukončení.

6. V případě jednotlivých veřejných zakázek založených na rámcových smlouvách je předem přijímán rozpočtový závazek.

Oddíl 2

Uveřejnění

Článek 123

Vyhlašování řízení, jejichž hodnota dosahuje nejméně finančních limitů podle čl. 118 odst. 1 finančního nařízení, nebo veřejných zakázek v působnosti směrnice 2014/24/EU

(Čl. 103 odst. 1 finančního nařízení)

1. V zájmu transparentnosti zadávacích řízení musí oznámení určená k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie obsahovat všechny informace, jež stanoví příslušné standardní formuláře uvedené ve směrnici 2014/24/EU.

2. Veřejný zadavatel může uveřejněním předběžného oznámení oznámit svůj úmysl zahájit v daném rozpočtovém roce plánované zadávací řízení. Toto oznámení se týká období nejvýše dvanácti měsíců ode dne, kdy je oznámení odesláno Úřadu pro publikace.

Veřejný zadavatel může předběžné oznámení uveřejnit buď v Úředním věstníku Evropské unie, nebo na svém profilu kupujícího. V druhém jmenovaném případě se v Úředním věstníku Evropské unie uveřejní oznámení o tom, že proběhlo uveřejnění na profilu kupujícího.

3. Oznámení o zahájení zadávacího řízení slouží jako prostředek k zahájení řízení, jehož odhadovaná hodnota dosahuje nejméně finančních limitů podle čl. 118 odst. 1 finančního nařízení, s výjimkou řízení podle článku 134 tohoto nařízení.

4. Nejpozději 30 dnů po podpisu smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcové smlouvy, jejíž hodnota dosahuje nejméně finančních limitů podle čl. 118 odst. 1 finančního nařízení, zašle veřejný zadavatel Úřadu pro publikace oznámení o výsledku zadávacího řízení.

Oznámení o veřejných zakázkách na bázi dynamického nákupního systému však mohou být souhrnně zasílána čtvrtletně. V těchto případech zasílá veřejný zadavatel oznámení nejpozději 30 dní po konci čtvrtletí.

V případě jednotlivých veřejných zakázek založených na rámcových smlouvách se oznámení o výsledku zadávacího řízení neuveřejňují.

5. Veřejný zadavatel uveřejňuje oznámení o výsledku zadávacího řízení:

a)	před podpisem smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcové smlouvy, jejíž hodnota dosahuje nejméně finančních limitů podle čl. 118 odst. 1 finančního nařízení a která je zadána postupem podle čl. 134 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení;

b)	po podpisu smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcové smlouvy, jejíž hodnota dosahuje nejméně finančních limitů podle čl. 118 odst. 1 finančního nařízení, včetně veřejných zakázek zadaných postupem podle čl. 134 odst. 1 písm. a) a písm. c) až f) tohoto nařízení.

6. V případech podle čl. 114a odst. 3 písm. a) a b) finančního nařízení uveřejňuje veřejný zadavatel v Úředním věstníku Evropské unie oznámení o změně smlouvy na veřejnou zakázku během jejího trvání, je-li hodnota této změny nejméně rovna finančním limitům podle čl. 118 odst. 1 finančního nařízení.

7. V případě interinstitucionálního řízení je použitelná opatření týkající se uveřejňování informací povinen zajistit veřejný zadavatel odpovědný za toto řízení.

Článek 124

Vyhlašování řízení, jejichž hodnota nedosahuje finančních limitů podle čl. 118 odst. 1 finančního nařízení, nebo řízení mimo působnost směrnice 2014/24/EU

(Čl. 103 odst. 2 finančního nařízení)

1. Zadávací řízení, v jejichž případě odhadovaná hodnota veřejné zakázky nedosahuje finančních limitů podle čl. 118 odst. 1 finančního nařízení, se vyhlašují vhodným způsobem. V rámci tohoto vyhlášení se provede náležité předchozí oznámení na internetu nebo se v Úředním věstníku Evropské unie uveřejní oznámení o zahájení zadávacího řízení anebo – v případě veřejných zakázek zadávaných postupem podle článku 136 tohoto nařízení – oznámení o výzvě k projevení zájmu. Tato povinnost se nevztahuje na zadávací řízení podle článku 134 tohoto nařízení ani na jednací řízení o veřejných zakázkách velmi nízké hodnoty podle čl. 137 odst. 2 tohoto nařízení.

2. V případě veřejných zakázek zadávaných podle čl. 134 písm. g) a i) tohoto nařízení zašle veřejný zadavatel seznam těchto zakázek do 30. června následujícího rozpočtového roku Evropskému parlamentu a Radě. V případě Komise se tento seznam přikládá ke shrnutí výročních zpráv o činnosti uvedenému v čl. 66 odst. 9 finančního nařízení.

3. Informace o zadání veřejné zakázky musí obsahovat jméno/název zhotovitele, dodavatele či poskytovatele, předmětnou částku a předmět veřejné zakázky a – v případě přímých či jednotlivých veřejných zakázek – musí splňovat požadavky čl. 21 odst. 3.

Veřejný zadavatel zveřejní do 30. června následujícího rozpočtového roku seznam veřejných zakázek obsahující:

a)	veřejné zakázky, jejichž hodnota nedosahuje finančních limitů podle čl. 118 odst. 1 finančního nařízení;

b)	veřejné zakázky zadané podle čl. 134 písm. h) a j) až m) tohoto nařízení;

c)	změny smluv na veřejnou zakázku podle čl. 114a odst. 3 písm. c) finančního nařízení;

d)	změny smluv na veřejnou zakázku podle čl. 114a odst. 3 písm. a) a b) finančního nařízení, jestliže hodnota dané změny nedosahuje finančních limitů podle čl. 118 odst. 1 finančního nařízení;

e)	jednotlivé veřejné zakázky na základě rámcové smlouvy.

Pro účely druhého pododstavce písm. e) lze informace za jednotlivé zhotovitele, dodavatele či poskytovatele uveřejnit v agregované podobě, týkají-li se téhož předmětu veřejné zakázky.

4. V případě interinstitucionálních rámcových smluv odpovídají za vyhlašování jednotlivých veřejných zakázek a změn smluv na tyto zakázky jednotliví veřejní zadavatelé za podmínek odstavce 3.

Článek 125

Uveřejňování oznámení

(Čl. 103 odst. 1 finančního nařízení)

1. Veřejný zadavatel vypracovává a elektronickými prostředky zasílá Úřadu pro publikace oznámení uvedená v článcích 123 a 124.

2. Úřad pro publikace oznámení uvedená v článcích 123 a 124 uveřejňuje v Úředním věstníku Evropské unie nejpozději

a)	sedm dní po jejich odeslání, pokud veřejný zadavatel používá elektronický systém pro vyplňování standardních formulářů podle čl. 123 odst. 1 a pokud volný text omezí na 500 slov;

b)	dvanáct dní po jejich odeslání ve všech ostatních případech.

3. Veřejný zadavatel musí být schopen doložit den odeslání.

Článek 126

Další formy vyhlašování

(Čl. 103 odst. 2 finančního nařízení)

Kromě vyhlašování podle článků 123 a 124 mohou být zadávací řízení vyhlašována též jiným způsobem, zejména elektronicky. Při tomto vyhlášení je nutno uvést odkaz na případné oznámení uveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie a k tomuto vyhlášení nesmí dojít dříve, než je uveřejněno uvedené oznámení, které jediné je závazné.

Toto vyhlášení nesmí diskriminovat zájemce nebo uchazeče ani obsahovat jiné údaje, než jaké obsahuje případně uveřejněné oznámení o zahájení zadávacího řízení.

Oddíl 3

Zadávací řízení

Článek 128

Minimální počet zájemců a pravidla pro jednání

(Čl. 104 odst. 4 finančního nařízení)

1. V užším řízení a v řízeních podle čl. 136 odst. 1 písm. a) a b) a článku 136a činí minimální počet zájemců pět.

2. V případě soutěžního řízení s jednáním, soutěžního dialogu, inovačního partnerství, průzkumu místního trhu podle čl. 134 odst. 1 písm. g) a jednacího řízení o veřejných zakázkách nízké hodnoty podle čl. 137 odst. 1 činí minimální počet zájemců tři.

3. Odstavce 1 a 2 tohoto článku se nepoužijí na tyto případy:

a)	jednací řízení o veřejných zakázkách velmi nízké hodnoty podle čl. 137 odst. 2;

b)	jednací řízení bez předchozího uveřejnění podle článku 134, s výjimkou soutěží o návrh podle čl. 134 odst. 1 písm. d) a průzkumu místního trhu podle čl. 134 odst. 1 písm. g).

4. Je-li počet zájemců, kteří splňují kritéria pro výběr, nižší než minimální počet podle odstavců 1 a 2, může veřejný zadavatel pokračovat v řízení a vyzvat ty ze zájemců, kteří mají požadovanou způsobilost. Veřejný zadavatel nesmí vyzvat jiné hospodářské subjekty, které původně nepožádaly o účast či které původně nevyzval.

5. Během jednání zajišťuje veřejný zadavatel rovné zacházení se všemi uchazeči.

Jednání může probíhat v postupných fázích s cílem snížit počet nabídek, o nichž se bude jednat, za použití kritérií pro zadání veřejné zakázky uvedených v zadávací dokumentaci. Veřejný zadavatel v zadávací dokumentaci uvede, zda této možnosti využije.

6. V případě řízení podle čl. 134 odst. 1 písm. d) a g) a článků 136a a 137 vyzve veřejný zadavatel alespoň všechny hospodářské subjekty, které po zveřejnění předchozího oznámení podle čl. 124 odst. 1 anebo průzkumu místního trhu či soutěže o návrh projevily zájem.

Článek 129

Inovační partnerství

(Čl. 104 odst. 1 finančního nařízení)

1. Cílem inovačního partnerství je vývoj inovativního výrobku, služby nebo inovativních stavebních prací a následný nákup výsledných stavebních prací, dodávek či služeb, pokud jsou v souladu s úrovní výkonnosti a maximálními náklady dohodnutými mezi veřejnými zadavateli a partnery.

Inovační partnerství je rozloženo do po sobě jdoucích fází, které sledují posloupnost kroků v procesu výzkumu a inovačního vývoje a mohou zahrnovat dokončení stavebních prací, zpracování výrobku nebo poskytnutí služeb. Inovační partnerství stanoví průběžné cíle, jichž mají partneři dosáhnout.

Na základě těchto průběžných cílů může veřejný zadavatel po každé fázi rozhodnout o ukončení inovačního partnerství nebo, jedná-li se o inovační partnerství s několika partnery, o snížení počtu partnerů ukončením smluv na jednotlivé veřejné zakázky, pokud v zadávací dokumentaci uvedl tyto možnosti a podmínky, za nichž jich může využít.

2. Před zahájením inovačního partnerství provede veřejný zadavatel tržní konzultaci podle článku 137a, aby zjistil, zda stavba, dodávky nebo služby neexistují na trhu nebo v podobě vývojových činností blízkých trhu.

Je nutno dodržet pravidla pro jednání podle čl. 104 odst. 4 finančního nařízení a čl. 128 odst. 5 tohoto nařízení.

Veřejný zadavatel v zadávací dokumentaci vymezí potřebu inovativních stavebních prací, dodávek nebo služeb, již nelze uspokojit nákupem stavebních prací, dodávek nebo služeb již dostupných na trhu. Uvede, které prvky tohoto popisu představují minimální požadavky. Poskytnuté informace musí být dostatečně přesné, aby hospodářským subjektům umožnily zjistit povahu a rozsah požadovaného řešení a rozhodnout se, zda podají žádost o účast v zadávacím řízení.

Veřejný zadavatel může rozhodnout o zavedení inovačního partnerství s jedním či několika partnery, kteří budou odděleně provádět činnosti v oblasti výzkumu a vývoje.

Veřejné zakázky jsou zadávány výhradně na základě kritéria nejlepšího poměru mezi cenou a kvalitou v souladu s čl. 110 odst. 4 finančního nařízení.

3. Veřejný zadavatel v zadávací dokumentaci specifikuje pravidla, jimiž se řídí práva duševního vlastnictví.

V rámci inovačního partnerství nezpřístupní veřejný zadavatel ostatním partnerům řešení navržená některým z partnerů ani jiné důvěrné informace jím sdělené, pokud s tím daný partner nesouhlasí.

Veřejný zadavatel zajistí, aby struktura partnerství, a zejména doba trvání a hodnota jednotlivých fází odrážela stupeň inovace navrhovaného řešení a posloupnost výzkumných a inovačních kroků potřebných k vývoji inovativního řešení, jaké ještě na trhu není k dispozici. Odhadovaná hodnota stavebních prací, dodávek nebo služeb nesmí být nepřiměřená investici potřebné pro jejich vývoj.

Článek 130

Soutěže o návrh

(Čl. 104 odst. 1 finančního nařízení)

1. Soutěže o návrh se řídí pravidly pro vyhlašování řízení podle článku 123 a mohou zahrnovat udílení cen.

Pokud jsou soutěže o návrh omezeny na určitý počet zájemců, stanoví veřejný zadavatel jasná a nediskriminační kritéria pro výběr.

Počet zájemců vyzvaných k účasti musí být dostatečný na to, aby byla zajištěna řádná hospodářská soutěž.

2. Porotu jmenuje příslušná schvalující osoba. Porota se skládá výhradně z fyzických osob, které jsou nezávislé na zájemcích v soutěži. Pokud je od zájemců v soutěži vyžadována zvláštní odborná kvalifikace, musí mít nejméně třetina členů poroty touž nebo rovnocennou kvalifikaci.

Porota musí být ve svých stanoviscích nezávislá. Svá stanoviska přijímá na základě projektů, které jí zájemci anonymně předloží, a vychází výhradně z kritérií uvedených v oznámení o zahájení soutěže.

3. Návrhy poroty, jež vycházejí z předností jednotlivých projektů, a jí stanovené pořadí a připomínky se zaznamenávají ve zprávě, kterou členové poroty podepíší.

Do doby, než porota vydá stanovisko, musí být zachována anonymita zájemců.

Porota může zájemce vyzvat, aby odpověděli na otázky uvedené ve zprávě, a projekt tak vyjasnili. Z rozhovoru mezi členy poroty a zájemci se pořizuje úplný zápis.

4. Veřejný zadavatel poté přijme rozhodnutí o zadání veřejné zakázky, v němž uvede jméno/název a adresu vybraného zájemce a důvody jeho výběru s odkazem na kritéria, jež byla vyhlášena v oznámení o zahájení soutěže, zejména pokud se toto rozhodnutí odchyluje od návrhů ve stanovisku poroty.

Článek 131

Dynamický nákupní systém

(Čl. 104 odst. 6 finančního nařízení)

1. Dynamickým nákupním systémem se rozumí plně elektronický proces pro uskutečňování nákupů pro běžnou potřebu, který je po celou dobu svého trvání otevřen všem hospodářským subjektům, které splňují kritéria pro výběr. Může být rozdělen do kategorií stavebních prací, dodávek nebo služeb, které jsou objektivně vymezeny na základě vlastností veřejné zakázky, jež má být v rámci dané kategorie zadána. V takovém případě musí být kritéria pro výběr vymezena pro každou kategorii.

2. V zadávací dokumentaci veřejný zadavatel uvede povahu a odhadovaný objem zamýšlených nákupů, jakož i všechny nezbytné informace o nákupním systému, použitém elektronickém vybavení a technických opatřeních a specifikacích spojení.

3. Veřejný zadavatel umožní po celou dobu platnosti dynamického nákupního systému každému hospodářskému subjektu požádat o účast v systému. Tyto žádosti vyhodnotí do deseti pracovních dnů od jejich doručení. Tato lhůta může být v odůvodněných případech prodloužena na patnáct pracovních dnů. Lhůtu k vyhodnocení však může veřejný zadavatel prodloužit, není-li mezitím učiněna výzva k podání nabídky.

Veřejný zadavatel co nejdříve informuje zájemce, zda byl, nebo nebyl zařazen do dynamického nákupního systému.

4. Veřejný zadavatel vyzve všechny zájemce zařazené do systému v rámci relevantní kategorie, aby v přiměřené lhůtě podali nabídku. Veřejný zadavatel zadá veřejnou zakázku uchazeči, který podal ekonomicky nejvýhodnější nabídku na základě kritérií pro zadání veřejné zakázky uvedených v oznámení o zahájení zadávacího řízení. Tato kritéria mohou být případně upřesněna ve výzvě k podání nabídky.

5. Veřejný zadavatel uvede v oznámení o zahájení zadávacího řízení dobu platnosti dynamického nákupního systému.

Dynamický nákupní systém nesmí trvat déle než čtyři roky, nejedná-li se o výjimečné a řádně odůvodněné případy.

Veřejný zadavatel nesmí tento systém používat za tím účelem, aby bránil hospodářské soutěži, omezoval ji nebo ji narušoval.

Článek 132

Soutěžní dialog

(Čl. 104 odst. 1 finančního nařízení)

1. Veřejný zadavatel v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo v popisné dokumentaci specifikuje své potřeby a požadavky, kritéria pro zadání veřejné zakázky a orientační časový rozvrh.

Veřejnou zakázku zadá uchazeči, který nabídne nejlepší poměr mezi cenou a kvalitou.

2. Se zájemci, kteří splňují kritéria pro výběr, zahájí veřejný zadavatel dialog, při němž jsou určena a vymezena řešení, která jsou nejvíce způsobilá ke splnění jeho potřeb. Během tohoto dialogu může s vybranými zájemci projednat všechny aspekty veřejné zakázky, avšak nemůže měnit své potřeby a požadavky ani kritéria pro zadání veřejné zakázky uvedené v odstavci 1.

V průběhu tohoto dialogu zajistí veřejný zadavatel rovnost zacházení se všemi uchazeči a nesmí zpřístupnit navrhovaná řešení nebo jiné důvěrné informace sdělené uchazečem, aniž by měl jeho souhlas s upuštěním od požadavku na zachování této důvěrnosti.

Soutěžní dialog se může konat v postupných fázích s cílem snížit počet řešení, jež budou projednávána, za použití oznámených kritérií pro zadání veřejné zakázky, pokud oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo popisná dokumentace takovou možnost stanoví.

3. Veřejný zadavatel pokračuje v dialogu do té doby, než nalezne jedno nebo více řešení, která jsou způsobilá ke splnění jeho potřeby.

Veřejný zadavatel vyrozumí zbývající uchazeče o ukončení dialogu a následně každého z nich vyzve, aby na základě jednoho či více řešení, jež byla v průběhu dialogu předložena a specifikována, podali své konečné nabídky. Tyto nabídky musí obsahovat všechny prvky, které jsou nezbytné a požadované pro realizaci projektu.

Na žádost veřejného zadavatele mohou být tyto konečné nabídky objasněny, upřesněny a přizpůsobeny za předpokladu, že tím nedojde k podstatným změnám nabídky nebo zadávací dokumentace.

Veřejný zadavatel může vyjednávat s uchazečem, jehož předložená nabídka představuje nejlepší poměr mezi cenou a kvalitou, za účelem potvrzení závazků obsažených v nabídce, za podmínky, že tím nedojde ke změně podstatných aspektů nabídky ani k narušení hospodářské soutěže či k diskriminaci.

4. Veřejný zadavatel může specifikovat platby hrazené vybraným zájemcům účastnícím se dialogu.

Článek 133

Interinstitucionální řízení

(Čl. 104a odst. 1 finančního nařízení)

V případě interinstitucionálního řízení vede řízení a řídí následnou přímou veřejnou zakázku nebo rámcovou smlouvu jeden veřejný zadavatel, který jedná vlastním jménem a jménem ostatních dotčených veřejných zadavatelů.

V oznámení o zahájení zadávacího řízení uvedou veřejní zadavatelé uvedení v čl. 104a odst. 1 finančního nařízení, kteří se na zadávacím řízení podílejí, orgán odpovědný za toto řízení a celkový objem veřejných zakázek za všechny tyto veřejné zadavatele.

Článek 134

Použití jednacího řízení bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení

(Čl. 104 odst. 5 finančního nařízení)

1. Jestliže veřejný zadavatel použije jednací řízení bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, musí se řídit pravidly pro jednání podle čl. 104 odst. 4 finančního nařízení a čl. 128 odst. 5 tohoto nařízení.

Veřejný zadavatel může jednací řízení použít bez ohledu na odhadovanou hodnotu veřejné zakázky v následujících případech:

a)	jestliže v reakci na otevřené nebo užší řízení po dokončení původního řízení nebyly podány žádné či žádné vhodné nabídky nebo žádné či žádné vhodné žádosti o účast podle odstavce 2, za předpokladu, že nedojde k podstatné změně původní zadávací dokumentace;

za podmínek odstavce 3, jestliže stavební práce, dodávky nebo služby mohou být provedeny jen jediným hospodářským subjektem z některého z následujících důvodů:

i)	cílem veřejné zakázky je vytvoření nebo získání jedinečného uměleckého díla nebo uměleckého výkonu,

ii)	hospodářská soutěž z technických důvodů neexistuje,

iii)	musí být zajištěna ochrana výhradních práv včetně práv duševního vlastnictví;

c)	pokud je to nezbytně nutné, když z důvodů krajní naléhavosti způsobené nepředvídatelnými událostmi nelze dodržet lhůty podle článků 152, 154 a 275 a pokud odůvodnění této krajní naléhavosti nelze přičítat veřejnému zadavateli;

d)	pokud veřejná zakázka na služby následuje po soutěži o návrh a má být zadána vítězi nebo jednomu z vítězů; v druhém jmenovaném případě musí být k účasti na jednání vyzváni všichni vítězové;

za podmínek odstavce 4 v případě nových služeb nebo stavebních prací, které spočívají v opakování podobných služeb nebo stavebních prací svěřených hospodářskému subjektu, kterému stejný veřejný zadavatel zadal původní veřejnou zakázku, za předpokladu, že tyto služby nebo stavební práce odpovídají základnímu projektu, na který byla zadána původní veřejná zakázka po uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení;

v případě veřejných zakázek na dodávky:

u dodatečných dodávek, které jsou určeny buď k částečnému nahrazení dodávek nebo zařízení, nebo k rozšíření stávajících dodávek nebo zařízení, jestliže by změna dodavatele nutila veřejného zadavatele získávat dodávky, které mají odlišné technické vlastnosti, což by mělo za následek neslučitelnost nebo nepřiměřené technické obtíže při provozu a údržbě; jestliže orgány zadávají veřejné zakázky na vlastní účet, nesmí doba trvání těchto zakázek překročit tři roky,

ii)	jsou-li dané výrobky vyráběny výlučně pro účely výzkumu, pokusu, studia či vývoje; takovéto veřejné zakázky však nesmějí zahrnovat výrobu ve velkém rozsahu s cílem dosáhnout hospodářské rentability nebo pokrýt náklady na výzkum a vývoj,

iii)	u dodávek nabízených a nakupovaných na komoditních burzách,

iv)	u nákupu dodávek za zvláště výhodných podmínek od hospodářského subjektu, který s konečnou platností ukončuje svou obchodní činnost, nebo od likvidátorů v případě insolvenčního řízení, vyrovnání s věřiteli nebo podobného řízení podle vnitrostátních právních předpisů;

g)	v případě veřejných zakázek na nemovitosti po předchozím průzkumu místního trhu;

v případě veřejných zakázek na:

i)	právní zastupování advokátem ve smyslu článku 1 směrnice Rady 77/249/EHS (8) v rozhodčím, smírčím nebo soudním řízení nebo

ii)	právní poradenství poskytované při přípravě na výše uvedená řízení, nebo pokud okolnosti nasvědčují tomu, že dotčená věc se s vysokou pravděpodobností stane předmětem takového řízení, za podmínky, že toto poradenství je poskytováno advokátem ve smyslu článku 1 směrnice 77/249/EHS, nebo

iii)	rozhodčí a smírčí služby nebo

iv)	služby osvědčování a ověřování listin, jež musí být poskytovány notáři;

v případě veřejných zakázek prohlášených za utajené nebo veřejných zakázek, jejichž plnění musí být doprovázeno zvláštními bezpečnostními opatřeními v souladu s příslušnými správními předpisy členského státu nebo v případě, že to vyžaduje ochrana podstatných zájmů Unie, pokud dotčené podstatné zájmy nelze zajistit jinými opatřeními; tato opatření mohou spočívat v povinnosti chránit důvěrnou povahu informací, které veřejný zadavatel zpřístupňuje během zadávacího řízení;

v případě finančních služeb v souvislosti s vydáváním, prodejem, nákupem nebo převodem cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES (9), služeb centrálních bank a operací prováděných pomocí Evropského nástroje finanční stability a Evropského mechanismu stability;

k)	v případě úvěrů, ať již v souvislosti s vydáváním, prodejem, nákupem či převodem cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů, či nikoli;

l)	v případě nákupu veřejných komunikačních sítí a služeb elektronických komunikací ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES (10);

m)	v případě služeb poskytovaných mezinárodní organizací, která se nemůže jednacích řízení účastnit na základě svých stanov či zřizovacího aktu.

2. Nabídka se považuje za nevhodnou, pokud se netýká předmětu veřejné zakázky, a žádost o účast se považuje za nevhodnou, pokud se příslušný hospodářský subjekt nachází v některé ze situací zakládajících vyloučení podle čl. 106 odst. 1 finančního nařízení nebo pokud nesplňuje kritéria pro výběr.

3. Výjimky uvedené v odst. 1 písm. b) bodech ii) a iii) se použijí jen v případě, že neexistuje přiměřená alternativa nebo náhrada a že neexistence soutěže není výsledkem umělého zúžení parametrů při vymezování veřejné zakázky.

4. V případech podle odst. 1 písm. e) základní projekt uvádí rozsah případných nových služeb nebo stavebních prací a podmínky, za nichž budou zadány. Možnost použití jednacího řízení se uvádí již při oznámení zařazení základního projektu do soutěže a v úvahu se bere celková odhadovaná částka za následné služby nebo stavební práce při použití finančních limitů podle čl. 118 odst. 1 finančního nařízení nebo čl. 265 odst. 1 písm. a), čl. 267 odst. 1 písm. a) nebo čl. 269 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení na poli vnějších akcí. Jestliže orgány zadávají veřejné zakázky na vlastní účet, lze toto řízení použít pouze během provádění původní smlouvy na veřejnou zakázku a nejpozději během tří let od jejího podpisu.

Článek 135

Použití soutěžního řízení s jednáním nebo soutěžního dialogu

(Čl. 104 odst. 5 finančního nařízení)

1. Jestliže veřejný zadavatel použije soutěžní řízení s jednáním nebo soutěžní dialog, musí se řídit pravidly pro jednání podle čl. 104 odst. 4 finančního nařízení a čl. 128 odst. 5 tohoto nařízení. Veřejný zadavatel může tato řízení použít bez ohledu na odhadovanou hodnotu veřejné zakázky v následujících případech:

jestliže v reakci na otevřené nebo užší řízení po dokončení původního řízení byly podány pouze nabídky, které jsou v rozporu s pravidly nebo nepřijatelné ve smyslu odstavců 2 a 3, za předpokladu, že nedojde k podstatné změně původní zadávací dokumentace; za podmínek podle odstavce 4 lze upustit od požadavku na uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení;

jde-li o stavební práce, dodávky nebo služby splňující jedno nebo více z těchto kritérií:

i)	jestliže potřeby veřejného zadavatele nelze uspokojit bez úpravy již dostupného řešení,

ii)	stavební práce, dodávky nebo služby obsahují návrh nebo inovativní řešení,

iii)	veřejná zakázka nemůže být zadána bez předchozího jednání z důvodu zvláštních okolností plynoucích z povahy, složitosti nebo právních a finančních podmínek této zakázky nebo rizik spojených s jejím předmětem,

iv)	veřejný zadavatel nemůže technické specifikace stanovit s dostatečnou přesností odkazem na normu podle čl. 139 odst. 3;

c)	v případě koncesí;

d)	v případě veřejných zakázek na služby uvedené v příloze XIV směrnice 2014/24/EU;

v případě služeb v oblasti výzkumu a vývoje, které nespadají do kódů CPV 73000000-2 až 73120000-9, 73300000-5, 73420000-2 a 73430000-5, ledaže prospěch z nich připadá výhradně veřejnému zadavateli k využití při jeho vlastní činnosti nebo ledaže veřejný zadavatel poskytovanou službu hradí v plném rozsahu;

v případě veřejných zakázek na služby pořízení, tvorby, produkce nebo koprodukce programového materiálu určeného pro audiovizuální mediální služby nebo rozhlasové mediální služby ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU (11) nebo v případě veřejných zakázek na vysílací čas nebo dodání programů.

2. Nabídka je považována za nabídku v rozporu s pravidly v libovolném z těchto případů:

a)	nabídka nesplňuje minimální požadavky specifikované v zadávací dokumentaci;

b)	nabídka nesplňuje požadavky na podání podle čl. 111 odst. 4 finančního nařízení;

c)	uchazeč je odmítnut podle čl. 107 odst. 1 písm. b) nebo c) finančního nařízení;

d)	veřejný zadavatel nabídku prohlásil za neobvykle nízkou.

3. Nabídka je považována za nepřijatelnou v libovolném z těchto případů:

a)	cena nabídky převyšuje maximální rozpočet veřejného zadavatele vymezený a zdokumentovaný před zahájením zadávacího řízení;

b)	nabídka nesplňuje minimální úroveň kvality dle kritérií pro zadání veřejné zakázky.

4. V případech podle odst. 1 písm. a) není veřejný zadavatel povinen uveřejnit oznámení o zahájení zadávacího řízení, pokud do soutěžního řízení s jednáním zahrne všechny uchazeče, kteří splnili kritéria pro vyloučení a výběr, s výjimkou uchazečů, kteří podali nabídku, jež byla prohlášena za neobvykle nízkou.

Článek 136

Řízení, při němž je uveřejňována výzva k projevení zájmu

(Čl. 104 odst. 5 finančního nařízení)

1. Aniž jsou dotčena ustanovení článků 134 a 135 tohoto nařízení, může veřejný zadavatel použít výzvu k projevení zájmu v případě veřejných zakázek, jejichž hodnota nedosahuje finančních limitů podle čl. 118 odst. 1 finančního nařízení nebo čl. 265 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení, za účelem:

a)	předběžného výběru zájemců, kteří budou v budoucnu vyzvání na základě užších výzev k podání nabídky; nebo

b)	sestavení seznamu prodejců, kteří budou vyzváni k podání žádosti o účast nebo nabídky.

2. Seznam sestavený v návaznosti na výzvu k projevení zájmu platí nejdéle po dobu čtyř let ode dne uveřejnění oznámení podle čl. 124 odst. 1.

Seznam podle prvního pododstavce může obsahovat dílčí seznamy.

Kdykoli během doby platnosti seznamu – s výjimkou posledních tří měsíců tohoto období – může zájem projevit libovolný hospodářský subjekt.

3. Má-li být zadána veřejná zakázka, vyzve veřejný zadavatel všechny zájemce nebo prodejce zapsané na příslušném seznamu nebo dílčím seznamu, aby:

a)	v případě podle odst. 1 písm. a) podali nabídku; nebo

v případě seznamu podle odst. 1 písm. b) podali:

i)	nabídku včetně dokumentů, na jejichž základě se posuzují kritéria pro vyloučení a výběr, nebo

ii)	dokumenty, na jejichž základě se posuzují kritéria pro vyloučení a výběr, a v následné fázi aby podali nabídku prodejci, kteří splňují uvedená kritéria.

Článek 136a

Veřejné zakázky střední hodnoty

(Čl. 104 odst. 1 finančního nařízení)

Veřejnou zakázku střední hodnoty, která nedosahuje finančních limitů podle čl. 118 odst. 1 finančního nařízení, lze zadat v jednacím řízení v souladu s pravidly pro jednání podle čl. 104 odst. 4 finančního nařízení a čl. 128 odst. 5 tohoto nařízení. Na tato řízení se použijí čl. 124 odst. 1 a čl. 128 odst. 1 a 4 tohoto nařízení. Počáteční nabídku mohou podat pouze zájemci, které veřejný zadavatel písemně a všechny současně vyzve.

Článek 137

Veřejné zakázky nízké hodnoty

(Čl. 104 odst. 1 finančního nařízení)

1. Veřejnou zakázku nízké hodnoty, která nepřesahuje 60 000 EUR, lze zadat v jednacím řízení v souladu s pravidly pro jednání podle čl. 104 odst. 4 finančního nařízení a čl. 128 odst. 5 tohoto nařízení. Na tato řízení se použijí čl. 124 odst. 1 a čl. 128 odst. 2 a 4 tohoto nařízení. Počáteční nabídku mohou podat pouze zájemci, které veřejný zadavatel písemně a všechny současně vyzve.

2. Veřejnou zakázku velmi nízké hodnoty, která nepřesahuje 15 000 EUR, lze zadat v jednacím řízení v souladu s pravidly pro jednání podle čl. 104 odst. 4 finančního nařízení a čl. 128 odst. 5 tohoto nařízení. Na tato řízení se použije čl. 128 odst. 3 tohoto nařízení. Počáteční nabídku mohou podat pouze zájemci, které veřejný zadavatel písemně a všechny současně vyzve.

3. Platby výdajových položek do výše 1 000 EUR lze provést na základě faktur bez předchozího přijetí nabídky.

Článek 137a

Předběžná tržní konzultace

(Čl. 105 odst. 1 finančního nařízení)

1. V případě předběžné tržní konzultace může veřejný zadavatel vyhledat nebo přijmout poradenství od nezávislých odborníků nebo orgánů či hospodářských subjektů. Toto poradenství může využít při plánování a vedení zadávacího řízení, pokud toto poradenství nenarušuje hospodářskou soutěž a nevede k porušení zásady zákazu diskriminace a zásady transparentnosti.

2. Pokud hospodářský subjekt působil jako poradce veřejného zadavatele nebo se jinak podílel na přípravě zadávacího řízení, přijme veřejný zadavatel příslušná opatření podle článku 142, aby zajistil, že účastí tohoto hospodářského subjektu nebude narušena hospodářská soutěž.

Článek 138

Zadávací dokumentace

(Čl. 105 odst. 2 finančního nařízení)

1. Zadávací dokumentace obsahuje:

a)	v příslušných případech oznámení o zahájení zadávacího řízení či jiná opatření v rámci vyhlašování řízení podle článků 123 až 126;

b)	výzvu k podání nabídky;

c)	specifikaci pro nabídky nebo – v případě soutěžního dialogu – popisnou dokumentaci, které musí obsahovat technické specifikace a příslušná kritéria;

d)	návrh smlouvy na veřejnou zakázku zpracovaný podle vzorové smlouvy.

První pododstavec písm. d) se nepoužije ve výjimečných a řádně odůvodněných případech, kdy vzorovou smlouvu nelze použít.

2. Výzva k podání nabídky musí:

specifikovat pravidla, jimiž se řídí podávání nabídek, včetně zejména podmínek zachování jejich důvěrnosti až do otevření obálek, dále včetně dne a hodiny, kdy končí lhůta k doručování nabídek, a adresy, na niž mají být nabídky zasílány nebo doručovány anebo internetové adresy v případě jejich elektronického podávání;

b)	uvést, že podání nabídky znamená přijetí podmínek uvedených v zadávací dokumentaci a že je zhotovitel, dodavatel či poskytovatel, jemuž bude veřejná zakázka zadána, během jejího plnění svou nabídkou vázán;

c)	specifikovat dobu, po kterou nabídka zůstává v platnosti a nesmí být v žádném ohledu měněna;

d)	stanovit zákaz jakýchkoli kontaktů mezi veřejným zadavatelem a uchazečem během celého řízení, kromě výjimečných případů za podmínek v článku 160; je-li stanovena kontrola na místě, musí výzva specifikovat pravidla takové kontroly;

e)	specifikovat způsoby, jimiž je dokládáno dodržení lhůty pro doručování nabídek;

f)	uvést, že podání nabídky znamená souhlas s doručením oznámení o výsledku řízení elektronickými prostředky.

3. Specifikace pro nabídky musí obsahovat:

a)	kritéria pro vyloučení a výběr;

b)	kritéria pro zadání veřejné zakázky a jejich relativní váhu, nebo, nelze-li váhu z objektivních důvodů stanovit, sestupné pořadí důležitosti těchto kritérií, což platí rovněž pro varianty, jsou-li oznámením o zahájení zadávacího řízení povoleny;

c)	technické specifikace podle článku 139;

d)	jsou-li povoleny varianty, minimální požadavky na tyto varianty;

e)	informace, zda se použije Protokol o výsadách a imunitách Evropské unie, nebo případně Vídeňská úmluva o diplomatických stycích či Vídeňská úmluva o konzulárních stycích;

f)	doklady o přístupu k zadávání veřejných zakázek podle článků 172 a 263;

g)	v případě dynamického nákupního systému nebo elektronických katalogů použité elektronické zařízení, technická opatření pro spojení a potřebné specifikace.

4. Návrh smlouvy na veřejnou zakázku musí:

a)	specifikovat náhradu stanovené škody za nedodržení smluvních ustanovení;

b)	specifikovat údaje, jež musí obsahovat faktury a odpovídající podklady podle článku 102;

c)	stanovit, že zadávají-li orgány veřejné zakázky na vlastní účet, je právem rozhodným pro smlouvu na veřejnou zakázku právo Unie, popřípadě doplněné o vnitrostátní právo, anebo – je-li to nezbytné po účely veřejných zakázek podle čl. 121 odst. 1 –, výlučně vnitrostátní právo;

d)	specifikovat soud příslušný pro případ sporu;

specifikovat, že zhotovitel, dodavatel nebo poskytovatel musí dodržovat příslušné povinnosti v oblasti práva životního prostředí a sociálního a pracovního práva, jež jsou stanoveny právem Unie, vnitrostátním právem, kolektivními smlouvami nebo ustanoveními mezinárodního práva životního prostředí a sociálního a pracovního práva uvedenými v příloze X směrnice 2014/24/EU;

f)	specifikovat, zda bude požadován převod práv k duševnímu vlastnictví;

g)	uvést, že cena uvedená v nabídce je pevná a neměnná, anebo stanovit podmínky či vzorce pro revizi ceny během trvání smlouvy na veřejnou zakázku.

Pro účely prvního pododstavce písm. g) musí veřejný zadavatel v případě, že smlouva na veřejnou zakázku stanoví revizi ceny, vzít na zřetel zejména:

i)	předmět zadávacího řízení a hospodářskou situaci, v níž řízení probíhá,

ii)	druh a dobu trvání veřejné zakázky a druh úkolů,

iii)	své finanční zájmy.

Od požadavků prvního pododstavce písm. c) a d) lze upustit v případě smluv na veřejnou zakázku podepsaných v souladu s čl. 134 odst. 1 písm. m).

Článek 139

Technické specifikace

(Čl. 105 odst. 2 finančního nařízení)

1. Technické specifikace musí hospodářským subjektům poskytovat rovný přístup k zadávacím řízením a nesmějí vytvářet neodůvodněné překážky pro to, aby bylo zadávání veřejných zakázek otevřeno hospodářské soutěži.

Technické specifikace musí obsahovat požadované vlastnosti stavebních prací, dodávek či služeb, včetně minimálních požadavků, tak aby naplňovaly účel použití, jejž veřejný zadavatel zamýšlí.

2. Vlastnosti uvedené v odstavci 1 mohou případně zahrnovat:

a)	úrovně kvality;

b)	vliv na životní prostředí a klima;

c)	v případě nákupů určených pro využívání fyzickými osobami kritéria přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením nebo řešení pro všechny uživatele, s výjimkou řádně odůvodněných případů;

d)	úrovně a postupy posuzování shody;

e)	výkon nebo užitné vlastnosti dodávek;

f)	bezpečnost nebo rozměry, včetně požadavků na prodejní názvy a návody k použití v případě dodávek a požadavků na terminologii, symboly, přezkoušení a zkušební metody, balení, značení a štítkování a výrobní postupy a metody v případě všech veřejných zakázek;

u veřejných zakázek na stavební práce postupy týkající se zabezpečování kvality, pravidla pro projekt a výpočet nákladů, testy, podmínky pro inspekci a převzetí staveb, metody a způsoby konstrukce a všechny ostatní technické podmínky, které je veřejný zadavatel schopen stanovit podle obecných nebo zvláštních předpisů, pokud jde o dokončené stavby a materiály nebo díly, které jsou jejich součástí.

3. Technické specifikace jsou formulovány:

v pořadí podle významu odkazem na evropské normy, evropská technická schválení, obecné technické specifikace, mezinárodní normy, jiné technické referenční systémy, jež vypracovaly evropské normalizační subjekty, nebo – pokud tyto normy a systémy neexistují – jejich vnitrostátní ekvivalenty; každý odkaz je doprovázen slovy ‚nebo rovnocenný‘; nebo

b)	formou požadavků na výkon nebo funkci, včetně vlastností z hlediska vlivu na životní prostředí, pokud jsou tyto parametry dostatečně přesné, aby umožnily uchazečům určit předmět veřejné zakázky a veřejnému zadavateli zadat veřejnou zakázku; nebo

c)	kombinací metod podle písmen a) a b).

4. Pokud veřejný zadavatel využije možnosti odkázat na specifikace podle odst. 3 písm. a), nesmí odmítnout nabídku pouze z důvodu, že tyto specifikace nesplňuje, pokud uchazeč jakýmkoli vhodným prostředkem prokáže, že navrhované řešení vyhovuje rovnocenným způsobem požadavkům definovaným v technických specifikacích.

5. Pokud veřejný zadavatel využije možnosti podle odst. 3 písm. b) formulovat technické specifikace ve formě požadavků na výkon nebo funkci, nesmí odmítnout nabídku, která splňuje vnitrostátní normu přejímající evropskou normu, splňuje evropské technické schválení, obecnou technickou specifikaci, mezinárodní normu nebo technický referenční systém vypracovaný evropským normalizačním subjektem, pokud tyto specifikace zohledňují požadavky na výkon nebo funkci, které veřejný zadavatel stanovil.

Uchazeč prokáže jakýmikoliv vhodnými prostředky, že stavební práce, dodávky nebo služby splňující normu jsou v souladu s požadavky na výkon nebo funkci, které veřejný zadavatel stanovil.

6. Pokud má veřejný zadavatel v úmyslu nakoupit stavební práce, dodávky nebo služby, které mají zvláštní environmentální, sociální nebo jiné vlastnosti, může vyžadovat specifický štítek nebo specifické požadavky ze štítku, jsou-li splněny všechny následující podmínky:

a)	požadavky na označení štítkem se týkají výhradně kritérií, která souvisejí s předmětem veřejné zakázky a která jsou vhodná pro definování vlastností nákupu;

b)	požadavky na označení štítkem vycházejí z objektivně ověřitelných a nediskriminačních kritérií;

c)	štítky jsou zavedeny v otevřeném a transparentním řízení, na kterém se mohou podílet všechny relevantní zúčastněné strany;

d)	štítky jsou přístupné všem subjektům, které o to mají zájem;

e)	požadavky na označení štítkem jsou stanoveny třetí stranou, nad níž hospodářský subjekt žádající o štítek nemůže vykonávat rozhodující vliv.

Veřejný zadavatel může požadovat, aby hospodářské subjekty předložily doklad o shodě se zadávací dokumentací ve formě zkušebního protokolu či osvědčení, jež vystaví subjekt posuzování shody akreditovaný v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 (12), anebo rovnocenný subjekt posuzování shody.

7. Veřejný zadavatel přijme jiné vhodné doklady než doklady uvedené v odstavci 6, například technickou dokumentaci výrobce, pokud hospodářský subjekt neměl přístup k osvědčením nebo zkušebním protokolům nebo neměl možnost získat je anebo specifický štítek v příslušné lhůtě z důvodů, které nelze hospodářskému subjektu přičítat, a za podmínky, že tento prokáže, že stavební práce, dodávky nebo služby, jež mají být provedeny, splňují požadavky na označení specifickým štítkem nebo specifické požadavky uvedené veřejným zadavatelem.

8. Není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, nesmějí technické specifikace odkazovat na určité provedení nebo zdroj nebo konkrétní postup, který je příznačný pro výrobky nebo služby poskytované určitým hospodářským subjektem, nebo na obchodní značky, patenty, typy nebo určitý původ či výrobu, pokud by to mělo za důsledek zvýhodnění nebo vyloučení určitých výrobků nebo hospodářských subjektů.

Takový odkaz je výjimečně povolen, pokud není možný dostatečně podrobný a srozumitelný popis předmětu veřejné zakázky. Takový odkaz musí být doprovázen slovy ‚nebo rovnocenný‘.

Článek 141

Prohlášení a doklady o neexistenci situace zakládající vyloučení

(Články 106 a 107 finančního nařízení)

1. Pro účely čl. 106 odst. 10 finančního nařízení přijímá veřejný zadavatel jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky (‚jednotné osvědčení‘) uvedené ve směrnici 2014/24/EU, nebo případně podepsané a datované čestné prohlášení, v němž se uvádí, že se hospodářský subjekt nenachází v žádné ze situací uvedených v čl. 106 odst. 1 a 4 a článku 107 finančního nařízení, nebo že je u něj dán některý z případů uvedených v čl. 106 odst. 7 písm. a) finančního nařízení.

Hospodářský subjekt může opětovně použít jednotné osvědčení, které již použil v dřívějším řízení, pokud potvrdí, že informace v něm obsažené i nadále platí.

Omezí-li veřejný zadavatel počet zájemců podle čl. 104 odst. 3 finančního nařízení, musí všichni zájemci předložit doklad podle odstavce 3 tohoto článku.

Veřejný zadavatel může na základě vlastního posouzení rizik rozhodnout, že po hospodářských subjektech nebude jednotné osvědčení či čestné prohlášení vyžadovat v případě

a)	řízení o veřejných zakázkách velmi nízké hodnoty podle čl. 137 odst. 2;

b)	řízení o veřejných zakázkách v oblasti vnějších akcí, jejichž hodnota nepřesahuje 20 000 EUR, podle čl. 265 odst. 1, čl. 267 odst. 1 nebo čl. 269 odst. 1.

2. Před podpisem smlouvy na veřejnou zakázku poskytne úspěšný uchazeč ve lhůtě, kterou veřejný zadavatel stanoví, doklad podle odstavce 3 tohoto článku, jímž potvrdí jednotné osvědčení nebo čestné prohlášení, v těchto případech:

a)	u veřejných zakázek, jež zadávají orgány na vlastní účet a jejichž hodnota dosahuje nejméně finančních limitů podle čl. 118 odst. 1 finančního nařízení;

b)	u veřejných zakázek v oblasti vnějších akcí, jejichž hodnota dosahuje nejméně finančních limitů podle čl. 265 odst. 1 písm. a), čl. 267 odst. 1 písm. a) nebo čl. 269 odst. 1 písm. a).

3. Jako uspokojivý doklad o tom, že se hospodářský subjekt nenachází v žádné ze situací podle čl. 106 odst. 1 písm. a), c), d) nebo f) finančního nařízení, přijme veřejný zadavatel aktuální výpis z trestního rejstříku, nebo – v případě jeho neexistence – aktuální rovnocenný doklad, jejž vydal soudní nebo správní orgán země, v níž je hospodářský subjekt usazen, a z nějž vyplývá, že jsou tyto požadavky splněny.

Jako uspokojivý doklad o tom, že se hospodářský subjekt nenachází v situaci podle čl. 106 odst. 1 písm. a) nebo b) finančního nařízení, přijme veřejný zadavatel aktuální osvědčení, jež vydal příslušný orgán dotčeného státu.

V případě, že osvědčení není v dotčené zemi vydáváno, může hospodářský subjekt předložit místopřísežné prohlášení učiněné před soudním orgánem či notářem, anebo – v případě jeho neexistence – čestné prohlášení učiněné před správním orgánem či příslušnou profesní organizací země, v níž je tento subjekt usazen.

4. Veřejný zadavatel upustí od požadavku, aby hospodářský subjekt předložil doklad podle odstavce 3, jedná-li se u tohoto hospodářského subjektu o mezinárodní organizaci, má-li veřejný zadavatel k tomuto dokladu bezplatný přístup ve vnitrostátní databázi anebo byl-li mu tento doklad již předložen pro účely jiného řízení, a dále za předpokladu, že ode dne vydání těchto dokumentů dosud neuplynul jeden rok a tyto dokumenty jsou nadále platné.

V tomto případě předloží hospodářský subjekt čestné prohlášení, že tyto doklady již byly předloženy v předchozím řízení, a potvrdí, že se jeho situace nezměnila.

Článek 142

Opatření proti narušení hospodářské soutěže

(Čl. 107 odst. 1 finančního nařízení)

Mezi opatření uvedená v čl. 107 odst. 1 písm. c) finančního nařízení patří povinnost sdělit ostatním zájemcům a uchazečům příslušné informace vyměňované se zájemcem nebo uchazečem v rámci jeho účasti na přípravě zadávacího řízení nebo informace z této účasti vyplývající a stanovit odpovídající lhůty pro doručení nabídek.

Dotčeného zájemce nebo uchazeče lze v řízení odmítnout pouze v případě, že neexistuje jiný způsob, jak zajistit dodržení zásady rovného zacházení.

Před každým takovým vyloučením dostane zájemce nebo uchazeč příležitost prokázat, že jeho účast na přípravě zadávacího řízení nemůže narušit hospodářskou soutěž.

Článek 143

Fungování databáze systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů

(Čl. 108 odst. 1, 2, 3, 4 a 12 finančního nařízení)

S cílem zajistit fungování databáze uvedené v čl. 108 odst. 1 finančního nařízení jmenují orgány, úřady, subjekty a agentury uvedené v čl. 108 odst. 2 písm. c), d) a e) finančního nařízení oprávněné osoby.

Tyto oprávněné osoby poskytují v náležitých případech informace podle čl. 108 odst. 3 finančního nařízení. Je jim poskytnut přístup podle čl. 108 odst. 4 a 12 finančního nařízení.

Pro účely čl. 108 odst. 12 finančního nařízení lze použít oprávněné osoby, které již jsou jmenovány subjekty uvedenými v čl. 108 odst. 2 písm. d) finančního nařízení v souladu s pravidly pro konkrétní odvětví.

Informace, které jsou vyžádány od subjektů uvedených v čl. 108 odst. 2 písm. d) finančního nařízení, jsou předávány pouze prostřednictvím systému pro řízení nesrovnalostí, tedy automatizovaného informačního systému, jejž zřídila Komise a jenž je aktuálně používán k hlášení podvodů a nesrovnalostí v souladu s pravidly pro konkrétní odvětví.

Pro účely čl. 108 odst. 4 finančního nařízení jsou informace předané prostřednictvím tohoto automatizovaného informačního systému zpřístupňovány Komisí v databázi uvedené v čl. 108 odst. 1 finančního nařízení.

Článek 144

Výbor

(Čl. 108 odst. 6 finančního nařízení)

1. Předsedu výboru jmenuje Komise. Předseda je volen z řad bývalých členů Účetního dvora, Soudního dvora či bývalých úředníků, kteří zastávali funkci nejméně generálního ředitele v některém z orgánů Unie, u něhož se nesmí jednat o Komisi. Předseda je vybírán na základě svých osobních a profesních kvalit, rozsáhlých zkušeností v právní a finanční oblasti a prokázané kompetence, nezávislosti a integrity. Jeho funkční období je pětileté a nelze jej prodloužit. Předseda je jmenován na pozici zvláštního poradce ve smyslu článku 5 pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie.

Předseda předsedá všem schůzím výboru. Ve výkonu své funkce je nezávislý. Při výkonu funkce předsedy výboru a dalších oficiálních funkcí nesmí být ve střetu zájmů.

2. Komise určí dva stálé členy výboru. Jeden další člen výboru zastupuje žádajícího veřejného zadavatele a je určen v souladu s vnitřními organizačními pravidly tohoto veřejného zadavatele.

3. Stálý sekretariát výboru zajišťuje:

a)	přípravu analýzy informací, které jsou výboru předkládány podle čl. 108 odst. 8 písm. a) finančního nařízení;

b)	kontakt s hospodářskými subjekty a dalšími schvalujícími osobami pro účely čl. 108 odst. 8 písm. b), c) a f) finančního nařízení;

c)	evidenci doporučení, jež přijme výbor podle čl. 108 odst. 5 finančního nařízení, a rozhodnutí, jež přijme veřejný zadavatel podle čl. 106 odst. 3 finančního nařízení;

d)	centralizované zveřejňování informací v souladu s čl. 106 odst. 16 finančního nařízení.

4. Jednotliví členové výboru posoudí každý předložený případ v souladu s pravidly a postupy, jež stanoví toto nařízení, finanční nařízení a další použitelná pravidla stanovená Komisí. Jednotliví členové výboru jsou před svým určením a po celou dobu výkonu své funkce povinni urychleně zveřejnit jednání, jež mohou představovat střet zájmů ve smyslu článku 57 finančního nařízení a článku 32 tohoto nařízení. Členové výboru jsou povinni upustit od posuzování případů, v nichž se nacházejí ve skutečném střetu zájmů.

5. Jednací řád výboru přijímá Komise.

Článek 146

Kritéria pro výběr

(Čl. 110 odst. 2 finančního nařízení)

1. Veřejný zadavatel v zadávací dokumentaci uvede kritéria pro výběr, minimální požadavky na způsobilost a doklady požadované k prokázání této způsobilosti. Veškeré požadavky musí souviset s předmětem veřejné zakázky a být vzhledem k předmětu veřejné zakázky přiměřené.

Veřejný zadavatel v zadávací dokumentaci specifikuje s přihlédnutím k odstavci 6 způsob, jakým mají kritéria pro výběr splnit skupiny hospodářských subjektů.

Je-li veřejná zakázka rozdělena na jednotlivé části, může veřejný zadavatel stanovit minimální požadavky na způsobilost pro každou tuto jednotlivou část. Může stanovit doplňující minimální požadavky na způsobilost, je-li témuž zhotoviteli, dodavateli či poskytovateli zadáno více jednotlivých částí.

2. Pokud jde o způsobilost k výkonu odborné činnosti, může veřejný zadavatel vyžadovat, aby hospodářský subjekt splňoval nejméně jednu z těchto podmínek:

a)	byl zapsán v příslušném profesním nebo obchodním rejstříku, nejedná-li se o mezinárodní organizaci;

b)	jedná-li se o veřejné zakázky na služby, buď mít určité oprávnění prokazující, že je hospodářský subjekt oprávněn k plnění veřejné zakázky v zemi, v níž je usazen, anebo být členem určité profesní organizace.

3. Při doručování žádostí o účast či nabídek přijímá veřejný zadavatel jednotné osvědčení, případně čestné prohlášení, v němž zájemce či uchazeč uvede, že splňuje kritéria pro výběr.

Veřejný zadavatel může uchazeče a zájemce kdykoli v průběhu řízení požádat, aby předložili aktualizované prohlášení nebo všechny další podklady nebo jejich část, pokud je to nezbytné k zajištění řádného vedení řízení.

Veřejný zadavatel si od zájemců či od úspěšného uchazeče vyžádá aktuální podklady, s výjimkou případů, kdy je již obdržel pro účely jiného řízení, a za předpokladu, že jsou tyto podklady nadále aktuální nebo k nim má bezplatný přístup ve vnitrostátní databázi.

4. V následujících případech se může veřejný zadavatel na základě vlastního posouzení rizik rozhodnout, že po hospodářských subjektech nebude vyžadovat, aby dokládali svou právní, regulační, finanční, hospodářskou, technickou a odbornou způsobilost:

a)	řízení o zadání veřejných zakázek střední či nízké hodnoty, jež orgány zadávají na vlastní účet a jejichž hodnota nepřesahuje hodnotu podle čl. 118 odst. 1 finančního nařízení;

b)	řízení o zadání veřejných zakázek zadávaných v oblasti vnějších akcí, jejichž hodnota nepřesahuje finanční limity podle čl. 265 odst. 1 písm. a), čl. 267 odst. 1 písm. a) nebo čl. 269 odst. 1 písm. a).

Rozhodne-li se veřejný zadavatel, že nebude po hospodářských subjektech požadovat doložení právní, regulační, finanční, hospodářské, technické a odborné způsobilosti, není vypláceno předběžné financování.

5. Hospodářský subjekt může v případě určité veřejné zakázky eventuálně využít způsobilosti jiných subjektů, bez ohledu na právní povahu svých vztahů s nimi. V tomto případě musí vůči veřejnému zadavateli prokázat, že bude mít k dispozici zdroje nezbytné ke splnění veřejné zakázky, tím, že mu předloží závazek těchto subjektů přijatý za tímto účelem.

Pokud jde o technická a odborná kritéria, může hospodářský subjekt využít způsobilosti jiných subjektů pouze v případě, budou-li tyto jiné subjekty vykonávat stavební práce či poskytovat služby, pro něž je tato způsobilost vyžadována.

Pokud hospodářský subjekt využívá způsobilosti jiných subjektů v souvislosti s kritérii, která se týkají hospodářské a finanční způsobilosti, může veřejný zadavatel požadovat, aby hospodářský subjekt a uvedené subjekty nesly společnou odpovědnost za plnění veřejné zakázky.

Veřejný zadavatel může po uchazeči požadovat informace o té části veřejné zakázky, kterou má uchazeč v úmyslu zadat subdodavatelům, a o totožnosti těchto subdodavatelů.

V případě stavebních prací či služeb, které mají být provedeny v zařízení pod přímým dohledem veřejného zadavatele, požádá veřejný zadavatel zhotovitele či poskytovatele, aby mu sdělil jména/názvy, kontaktní údaje a oprávněné zástupce subdodavatelů zapojených do plnění této veřejné zakázky, včetně případných změn těchto subdodavatelů.

6. Veřejný zadavatel ověří, zda subjekty, jejichž způsobilosti hodlá hospodářský subjekt využít, a – v případech, kdy subdodávky tvoří významnou součást veřejné zakázky – subdodavatelé splňují příslušná kritéria pro výběr.

Veřejný zadavatel požaduje, aby hospodářský subjekt nahradil subjekt či subdodavatele, jenž nesplňuje určité příslušné kritérium pro výběr.

7. V případě veřejných zakázek na stavební práce, služby a umisťovací či instalační práce v rámci veřejné zakázky na dodávky může veřejný zadavatel požadovat, aby určité stěžejní úkoly byly vykonávány přímo uchazečem samotným, nebo pokud je nabídka předkládána skupinou hospodářských subjektů, účastníkem dané skupiny.

Článek 147

Hospodářská a finanční způsobilost

(Čl. 110 odst. 2 finančního nařízení)

1. V zájmu zajištění, aby hospodářské subjekty disponovaly potřebnou hospodářskou a finanční způsobilostí k plnění veřejné zakázky, je veřejný zadavatel oprávněn zejména požadovat, aby

a)	hospodářské subjekty dosahovaly určitého minimálního ročního obratu, včetně určitého minimálního obratu v oblasti, které se veřejná zakázka týká;

b)	hospodářské subjekty poskytly informace o svých ročních účetních závěrkách, z nichž bude patrný poměr mezi vybranými aktivy a pasivy;

c)	hospodářské subjekty předložily doklad o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání v odpovídajícím objemu.

Pro účely prvního pododstavce písm. a) nesmí minimální roční obrat překročit dvojnásobek odhadované hodnoty veřejné zakázky za rok, s výjimkou řádně odůvodněných případů, jež souvisejí s povahou nákupu a jež musí veřejný zadavatel vysvětlit v zadávací dokumentaci.

Pro účely prvního pododstavce písm. b) vysvětlí veřejný zadavatel v zadávací dokumentaci metody a kritéria výpočtu takovýchto poměrových ukazatelů.

2. V případě dynamických nákupních systémů se maximální roční obrat vypočítá na základě očekávaného maximálního rozsahu jednotlivých veřejných zakázek, jež mají být v rámci tohoto systému zadány.

3. Veřejný zadavatel v zadávací dokumentaci definuje doklady, jež musí hospodářský subjekt předložit k prokázání své hospodářské a finanční způsobilosti. Může si zejména vyžádat jeden či více z těchto dokladů:

a)	vhodné výpisy z bank nebo případně doklad o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání;

b)	finanční výkazy nebo výtahy z nich za nejvýše tři poslední roky, za něž bylo uzavřeno účetnictví;

c)	výkaz celkového obratu hospodářského subjektu, a případně jeho obratu v oblasti, které se veřejná zakázka týká, za nejvýše tři poslední účetní období, za něž lze takový výkaz získat.

Jestliže z jakéhokoli oprávněného důvodu není hospodářský subjekt schopen předložit doklady požadované veřejným zadavatelem, může svou hospodářskou a finanční způsobilost prokázat jakýmkoli jiným dokumentem, který veřejný zadavatel považuje za vhodný.

Článek 148

Technická a odborná způsobilost

(Čl. 110 odst. 2 finančního nařízení)

1. Veřejný zadavatel v souladu s odstavci 2 až 5 ověří, že zájemci či uchazeči splňují minimální kritéria pro výběr, která se týkají technické a odborné způsobilosti.

2. Veřejný zadavatel v zadávací dokumentaci definuje doklady, jež musí hospodářský subjekt předložit k prokázání své technické a odborné způsobilosti. Může si vyžádat jeden či více z těchto dokladů:

a)	jedná-li se o stavební práce, o dodávky vyžadující provedení umisťovacích nebo instalačních prací či o služby, osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci, dovednostech, zkušenostech a odbornosti osob odpovědných za plnění veřejné zakázky;

seznam

i)	hlavních služeb a dodávek, jež byly poskytnuty a provedeny za poslední tři roky, s uvedením částek, termínů a veřejných nebo soukromých odběratelů, k nimž je na žádost nutno připojit potvrzení od těchto odběratelů,

ii)	stavebních prací provedených za posledních pět let, společně s osvědčeními o uspokojivém provedení nejvýznamnějších prací;

c)	přehled o technických zařízeních, nástrojích či provozních zařízeních, jež má hospodářský subjekt za účelem plnění veřejné zakázky na služby nebo stavební práce k dispozici;

d)	popis technického zařízení a prostředků, jež má hospodářský subjekt k dispozici za účelem zajištění kvality, jakož i popis dostupných zařízení pro studium a výzkum;

e)	údaj o technicích nebo technických útvarech, jež má hospodářský subjekt k dispozici, bez ohledu na to, zda patří přímo jemu, či nikoli, a zvláště údaj o těch z nich, kteří/které odpovídají za kontrolu kvality;

f)	v případě dodávek: vzorky, popisy nebo autentické fotografie nebo osvědčení vydaná úředními subjekty pro kontrolu kvality nebo uznanými agenturami potvrzujícími shodu výrobků, která je jasně určena odkazy na technické specifikace nebo normy;

g)	v případě stavebních prací nebo služeb: výkaz průměrného ročního počtu zaměstnanců a počtu řídících pracovníků hospodářského subjektu za poslední tři roky;

h)	přehled o řízení dodavatelského řetězce a systémech sledování, které hospodářský subjekt bude moci uplatnit při plnění veřejné zakázky;

i)	přehled o opatřeních v oblasti environmentálního řízení, která hospodářský subjekt bude moci uplatnit při plnění veřejné zakázky.

Pro účely prvního pododstavce písm. b) bodu i) může veřejný zadavatel určit, že budou zohledněny doklady o příslušných dodávkách nebo službách uskutečněných nebo poskytnutých za dobu delší než poslední tři roky, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

Pro účely prvního pododstavce písm. b) bodu ii) může veřejný zadavatel určit, že budou zohledněny doklady o příslušných stavebních pracích provedených za dobu delší než posledních pět let, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

3. Jsou-li dodávky nebo služby složité nebo jsou výjimečně požadovány pro zvláštní účel, lze technickou a odbornou způsobilost doložit při kontrole, kterou provede veřejný zadavatel nebo jeho jménem příslušný úřední subjekt země, v níž je hospodářský subjekt usazen, za podmínky souhlasu tohoto úředního subjektu. Předmětem této kontroly je technická způsobilost a výrobní kapacita dodavatele a v případě nutnosti též jeho vybavení pro studium a výzkum a opatření ke kontrole kvality.

4. Jestliže veřejný zadavatel požaduje předložení osvědčení, která jsou vydána nezávislými subjekty a která dokládají, že hospodářský subjekt splňuje určité normy pro zajišťování jakosti, včetně norem týkajících se přístupnosti pro osoby s postižením, odkáže na systémy zajišťování jakosti založené na příslušné řadě evropských norem, které jsou osvědčeny akreditovanými subjekty. Jestliže hospodářský subjekt, který prokazatelně nemá přístup k takovýmto osvědčením nebo nemá možnost tato osvědčení v daných lhůtách získat z důvodů, které mu nelze přičítat, a jestliže prokáže, že navrhovaná opatření pro zajištění jakosti splňují požadované normy pro zajišťování jakosti, přijímá veřejný zadavatel též jiné doklady o rovnocenných opatřeních pro zajištění jakosti.

5. Jestliže veřejný zadavatel požaduje předložení osvědčení, která jsou vydána nezávislými subjekty a která dokládají, že hospodářský subjekt splňuje podmínky určitých systémů nebo norem environmentálního řízení, odkáže na systém Evropské unie pro environmentální řízení podniků a audit nebo na jiné systémy environmentálního řízení uznané v souladu s článkem 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 (13) nebo na další normy environmentálního řízení založené na příslušných evropských nebo mezinárodních normách přijatých akreditovanými subjekty. Jestliže hospodářský subjekt neměl prokazatelně přístup k těmto osvědčením nebo neměl možnost získat je v daných lhůtách z důvodů, které mu nelze přičítat, přijme veřejný zadavatel též jiné doklady o opatřeních pro environmentální řízení, jestliže hospodářský subjekt prokáže, že tato opatření jsou rovnocenná opatřením požadovaným v rámci příslušného systému nebo příslušné normy environmentálního řízení.

6. Veřejný zadavatel může dospět k závěru, že hospodářský subjekt nemá požadovanou odbornou způsobilost k plnění veřejné zakázky v souladu s náležitou normou kvality, jestliže zjistí, že hospodářský subjekt má vzájemně neslučitelné zájmy, jež mohou negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky.

Článek 149

Kritéria pro zadání veřejné zakázky

(Čl. 110 odst. 3 finančního nařízení)

1. Kritéria kvality se mohou týkat např. technické úrovně, estetických a funkčních vlastností, přístupnosti, řešení pro všechny uživatele, sociálních, environmentálních a inovačních vlastností, procesu výroby, poskytování nebo obchodování anebo jiného konkrétního procesu v kterékoli fázi životního cyklu, organizace pracovníků pověřených realizací veřejné zakázky, poprodejních služeb, technické pomoci či podmínek dodání, jako je datum dodání, postup dodání a doba dodání nebo dokončení.

2. Veřejný zadavatel upřesní v zadávací dokumentaci relativní váhu, kterou přikládá každému z kritérií zvolených pro stanovení ekonomicky nejvýhodnější nabídky, s výjimkou případů, kdy je použita metoda nejnižší ceny. Tuto váhu lze vyjádřit pomocí intervalu s vhodným maximálním rozpětím.

Váha použitá na cenu či náklady nesmí vést ke ztrátě významu ceny či nákladů ve vztahu k ostatním kritériím.

Pokud stanovení váhy není možné z objektivních důvodů, veřejný zadavatel uvede kritéria sestupně podle významu.

3. Veřejný zadavatel může stanovit minimální úroveň kvality. Nabídky, jež této úrovně nedosahují, jsou zamítnuty.

4. Náklady životního cyklu zahrnují v příslušném rozsahu všechny následující náklady v průběhu životního cyklu stavebních prací, dodávek nebo služeb nebo části těchto nákladů:

náklady nesené veřejným zadavatelem nebo jinými uživateli, jako např.:

i)	náklady související s pořízením,

ii)	náklady související s využíváním, jako je spotřeba energie a jiných zdrojů,

iii)	náklady na údržbu,

iv)	náklady spojené s koncem životnosti, jako jsou náklady na sběr a recyklaci;

b)	náklady přičítané environmentálním externalitám, které jsou spojeny se stavebními pracemi, dodávkami či službami v průběhu jejich životního cyklu, pokud lze vyčíslit a ověřit jejich peněžní hodnotu.

5. Pokud veřejný zadavatel posuzuje náklady podle přístupu vycházejícího z nákladů životního cyklu, uvede v zadávací dokumentaci údaje, které mají uchazeči poskytnout, a metodu, kterou použije ke stanovení nákladů životního cyklu na základě těchto údajů.

Metoda použitá pro posouzení nákladů přičítaných environmentálním externalitám musí splňovat tyto podmínky:

a)	je založena na objektivně ověřitelných a nediskriminačních kritériích;

b)	je přístupná všem stranám, které mají zájem;

c)	hospodářské subjekty mohou požadované údaje poskytnout s vynaložením přiměřeného úsilí.

V náležitých případech použije veřejný zadavatel povinné společné metody výpočtu nákladů životního cyklu podle přílohy XIII směrnice 2014/24/EU.

Článek 150

Používání elektronických aukcí

(Čl. 110 odst. 5 finančního nařízení)

1. Veřejný zadavatel může používat elektronické aukce, v jejichž rámci jsou předkládány nové, snížené ceny nebo nové hodnoty týkající se některých prvků nabídek.

Veřejný zadavatel strukturuje elektronickou aukci jako opakující se elektronický proces, jenž je spuštěn po prvotním úplném vyhodnocení nabídek a jenž umožní stanovit jejich pořadí za použití automatických metod hodnocení.

2. V otevřených řízeních, užších řízeních či soutěžních řízeních s jednáním může veřejný zadavatel rozhodnout, že zadání veřejné zakázky bude předcházet elektronická aukce, pokud může být přesně stanovena zadávací dokumentace.

Elektronickou aukci lze provést při opětovném vyhlášení soutěže mezi stranami rámcové smlouvy podle čl. 122 odst. 3 písm. b) a při vyhlášení soutěže na veřejné zakázky, jež mají být zadány v rámci dynamického nákupního systému podle článku 131.

Elektronická aukce je založena na jedné z metod zadávání veřejných zakázek uvedených v čl. 110 odst. 4 finančního nařízení.

3. Veřejný zadavatel, který rozhodne o provedení elektronické aukce, uvede tuto skutečnost v oznámení o zahájení zadávacího řízení.

Zadávací dokumentace obsahuje tyto údaje:

a)	hodnoty prvků, jež budou předmětem elektronické aukce, jsou-li tyto prvky kvantifikovatelné a lze-li je vyjádřit v číslech nebo procentech;

b)	případná omezení hodnot, které mohou být nabízeny, jak vyplývají ze specifikací týkajících se předmětu veřejné zakázky;

c)	informace, jež budou uchazečům poskytnuty v průběhu elektronické aukce, a případně kdy jim budou poskytnuty;

d)	příslušné informace týkající se postupu elektronické aukce včetně údaje, zda aukce probíhá ve více kolech a jak bude ukončena dle odstavce 7;

e)	podmínky, za kterých budou uchazeči moci při aukci podávat nabídky, a zejména minimální rozdíly, které budou případně pro podání nabídky vyžadovány;

f)	příslušné informace týkající se používaného elektronického zařízení a opatření a technických specifikací spojení.

4. Všichni uchazeči, kteří předložili přípustné nabídky, musí být elektronickými prostředky a všichni současně vyzváni k účasti na elektronické aukci prostřednictvím spojení v souladu s pokyny. Výzva musí specifikovat datum a hodinu zahájení elektronické aukce.

Elektronická aukce může probíhat ve více navazujících kolech. Elektronická aukce nesmí být zahájena dříve než dva pracovní dny po dni, kdy byly rozeslány výzvy.

5. Výzva musí být doplněna výsledkem úplného vyhodnocení nabídky dotčeného uchazeče.

Výzva uvede rovněž matematický vzorec, který se při elektronické aukci použije pro určení automatických změn pořadí na základě podaných nových cen nebo nových hodnot. Tento vzorec obsahuje váhy všech kritérií stanovených pro určení ekonomicky nejvýhodnější nabídky, které jsou uvedeny v zadávací dokumentaci. Za tímto účelem musí být případná rozpětí předem zredukována na konkrétní hodnotu.

Jsou-li povoleny varianty, stanoví se pro každou variantu zvláštní vzorec.

6. Během každého kola elektronické aukce musí veřejný zadavatel okamžitě sdělit všem uchazečům přinejmenším ty informace, které jim umožní zjistit v každém okamžiku své relativní pořadí. Pokud to předem uvedl, může rovněž sdělovat další informace o jiných nabídnutých cenách či hodnotách a oznamovat počet účastníků v konkrétním kole aukce. V žádném případě však nesmí během žádného kola elektronické aukce zveřejnit totožnost uchazečů.

7. Veřejný zadavatel musí elektronickou aukci uzavřít jedním nebo více z následujících způsobů:

a)	v předem stanovený den a hodinu;

b)	pokud neobdrží žádné další nové ceny či nové hodnoty, které splňují požadavky na minimální rozdíly, za předpokladu, že předem stanovil dobu, která musí uplynout po obdržení posledního podání do uzavření elektronické aukce;

c)	pokud bylo dosaženo předem stanoveného počtu kol aukce.

8. Po uzavření elektronické aukce veřejný zadavatel zadá veřejnou zakázku na základě výsledků elektronické aukce.

Článek 151

Neobvykle nízké nabídky

(Čl. 110 odst. 5 finančního nařízení)

1. Jeví-li se cena či náklady nabídnuté v rámci zadávacího řízení jako neobvykle nízké, vyžádá si veřejný zadavatel písemně upřesnění hlavních složek této ceny či nákladů, jež považuje za podstatné, a dá uchazeči příležitost se vyjádřit.

Veřejný zadavatel může vzít v úvahu zejména vyjádření, která se týkají:

a)	ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytování služeb nebo konstrukční metody;

b)	zvolených technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má uchazeč k dispozici;

c)	originality nabídky;

d)	dodržování příslušných povinností v oblasti práva životního prostředí a sociálního a pracovního práva ze strany uchazeče;

e)	dodržování příslušných povinností v oblasti práva životního prostředí a sociálního a pracovního práva ze strany subdodavatelů;

f)	možnosti uchazeče získat státní podporu v souladu s použitelnými pravidly.

2. Veřejný zadavatel může nabídku zamítnout pouze v případě, že předložený doklad uspokojivě neodůvodňuje nízkou úroveň navrhované ceny či nákladů.

Veřejný zadavatel nabídku zamítne, pokud dospěl k závěru, že nabídka je neobvykle nízká, jelikož nesplňuje příslušné povinnosti v oblasti práva životního prostředí a sociálního a pracovního práva.

3. Pokud veřejný zadavatel shledá, že nabídka je neobvykle nízká proto, že uchazeč obdržel státní podporu, může ji zamítnout jen z tohoto důvodu pouze tehdy, nebyl-li uchazeč schopen v dostatečné lhůtě stanovené veřejným zadavatelem prokázat, že dotčená podpora byla slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu článku 107 Smlouvy o fungování EU.

Článek 152

Lhůty pro doručení nabídek a žádostí o účast

(Čl. 111 odst. 1 finančního nařízení)

1. Veřejný zadavatel stanoví lhůty pro doručení nabídek a žádostí o účast.

Při stanovení lhůt veřejný zadavatel zohlední složitost veřejné zakázky a dobu nezbytnou k přípravě nabídek. V případech, kdy lze nabídky vypracovat pouze na základě prohlídky nebo po nahlédnutí do dokladů k zadávací dokumentaci na místě, musí být lhůty delší než minimální lhůty stanovené v tomto článku.

V následujících případech se lhůty prodlouží o pět dnů:

a)	veřejný zadavatel nenabízí přímý a bezplatný přístup elektronickými prostředky k zadávací dokumentaci; nebo

b)	oznámení o zahájení zadávacího řízení je uveřejněno v souladu s čl. 125 čl. 2 písm. b).

2. V případě otevřených řízení činí lhůta pro doručení nabídek alespoň 37 dní ode dne, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení.

3. V případě užších řízení, soutěžních dialogů, soutěžních řízení s jednáním, dynamických nákupních systémů a inovačních partnerství činí lhůta pro doručení žádostí o účast alespoň 32 dní ode dne, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení.

4. V případě užších řízení a soutěžních řízení s jednáním činí lhůta pro doručení nabídek alespoň 30 dní ode dne, kdy byla odeslána výzva k podání nabídky.

5. V případě dynamického nákupního systému činí lhůta pro doručení nabídek alespoň deset dní ode dne, kdy byla odeslána výzva k podání nabídky.

6. V případě řízení po uveřejnění výzvy k projevení zájmu podle čl. 136 odst. 1 tato lhůta činí:

a)	alespoň deset dní pro doručení nabídek, jedná-li se o řízení podle čl. 136 odst. 1 písm. a) a čl. 136 odst. 3 písm. b) bodu i); lhůta se počítá ode dne odeslání výzvy k podání nabídky;

b)	alespoň deset dní pro doručení žádostí o účast a alespoň deset dní pro doručení nabídek, jedná-li se o dvoufázové řízení podle čl. 136 odst. 3 písm. b) bodu ii).

7. V případě otevřených a užších řízení může veřejný zadavatel lhůtu pro doručení nabídek zkrátit o pět dnů, jestliže souhlasí s tím, aby nabídky byly podány elektronickými prostředky.

Článek 153

Přístup k zadávací dokumentaci a lhůta k poskytnutí doplňujících informací

(Čl. 111 odst. 1 finančního nařízení)

1. Veřejný zadavatel zajistí přímý bezplatný přístup elektronickými prostředky k zadávací dokumentaci ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo – v případě řízení bez takového oznámení anebo v případě řízení podle článku 136 – ode dne, kdy byla odeslána výzva k podání nabídky.

V odůvodněných případech může veřejný zadavatel předat zadávací dokumentaci jinými prostředky, které specifikuje, jestliže není přímý elektronický přístup k ní z technických důvodů možný nebo jestliže zadávací dokumentace obsahuje informace důvěrné povahy. V těchto případech se použije čl. 152 odst. 1 třetí pododstavec, s výjimkou naléhavých případů podle čl. 154 odst. 1.

Veřejný zadavatel může hospodářským subjektům uložit povinnosti, jejichž cílem je ochrana důvěrné povahy informací obsažených v zadávací dokumentaci. Oznámí tyto povinnosti a způsob, jak lze přístup k zadávací dokumentaci získat.

2. Všem hospodářským subjektům, které mají zájem, poskytne veřejný zadavatel co nejdříve, všem současně a písemně doplňující informace k zadávací dokumentaci.

Veřejný zadavatel není povinen odpovídat na žádosti o doplňující informace, jež byly podány méně než šest pracovních dnů před uplynutím lhůty pro doručení nabídek.

3. Veřejný zadavatel prodlouží lhůtu pro doručení nabídek v případě, že

a)	neposkytl doplňující informace nejpozději šest dní před uplynutím lhůty pro doručení nabídek, přestože o ně hospodářský subjekt požádal včas;

b)	provádí do zadávací dokumentace významné změny.

Článek 154

Lhůty v naléhavých případech

(Čl. 111 odst. 1 finančního nařízení)

1. Nelze-li v naléhavých, řádně odůvodněných případech dodržet minimální lhůty uvedené v čl. 152 odst. 2 a 3, může veřejný zadavatel v případě otevřeného nebo užšího řízení stanovit

a)	lhůtu pro doručení žádostí o účast nebo – v případě otevřených řízení – nabídek, která nesmí být kratší než patnáct dní ode dne, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení;

b)	lhůtu pro doručení nabídek v případě užších řízení, která nesmí být kratší než deset dní ode dne, kdy byla odeslána výzva k podání nabídky.

2. V naléhavých případech činí lhůta podle čl. 153 odst. 2 prvního pododstavce a čl. 153 odst. 3 písm. a) čtyři dny.

Článek 155

Pravidla pro podávání nabídek

(Čl. 111 odst. 1 a 2 finančního nařízení)

1. Pravidla pro podávání nabídek a žádostí o účast určuje veřejný zadavatel, jenž může pro tento účel zvolit jeden výhradní způsob.

Zvolené komunikační prostředky musí zaručovat splnění těchto podmínek:

a)	každé podání obsahuje veškeré informace nutné k jeho vyhodnocení;

b)	je zachována integrita údajů;

c)	je zachována důvěrnost nabídek a žádostí o účast a veřejný zadavatel tyto nabídky a žádosti o účast prostudovává až po vypršení lhůty k jejich podání;

d)	je zajištěna ochrana osobních údajů v souladu s požadavky nařízení (ES) č. 45/2001.

2. S výjimkou veřejných zakázek, jejichž hodnota nedosahuje finančních limitů podle čl. 118 odst. 1 finančního nařízení, zaručují zařízení, jež slouží elektronickému doručování nabídek a žádostí o účast, za pomoci technických prostředků a náležitých postupů splnění těchto podmínek:

a)	lze s jistotou ověřit identitu hospodářského subjektu;

b)	lze přesně určit hodinu a datum doručení nabídek a žádostí o účast;

c)	lze přiměřeně zajistit, aby před uplynutím stanovených lhůt neměl nikdo přístup k údajům předaným v souladu s těmito požadavky;

d)	datum, kdy mají být otevřeny doručené údaje, mohou stanovit či změnit pouze oprávněné osoby;

e)	přístup ke všem předloženým údajům mohou v jednotlivých fázích zadávacího řízení mít a pro potřeby řízení případně poskytovat pouze oprávněné osoby;

f)	lze přiměřeně zajistit možnost odhalovat pokusy o porušení některé z podmínek podle písm. a) až e).

3. Pokud veřejný zadavatel povolí podávání nabídek a žádostí o účast elektronickými prostředky, má se za to, že se u elektronických dokumentů podaných prostřednictvím takových systémů jedná o originály.

4. V případě podávání formou dopisu si zájemci nebo uchazeči mohou zvolit, zda žádost o účast či nabídku podají

a)	buď poštou nebo kurýrní službou, v kterémžto případě je podání doloženo datem poštovního razítka nebo datem potvrzení o převzetí;

b)	osobně či prostřednictvím svého zmocněnce v prostorách veřejného zadavatele, v kterémžto případě je podání doloženo potvrzením o přijetí.

5. Podáním žádosti o účast nebo nabídky zájemci nebo uchazeči vyjadřují souhlas s tím, aby jim bylo oznámení o výsledku řízení doručeno elektronickými prostředky.

Článek 155a

Elektronické katalogy

(Čl. 111 odst. 7 finančního nařízení)

1. Pokud se vyžaduje použití elektronických komunikačních prostředků, může veřejný zadavatel požadovat, aby byly nabídky předkládány ve formě elektronického katalogu nebo aby elektronický katalog obsahovaly.

2. V případech, kdy je předložení nabídek ve formě elektronického katalogu přijatelné nebo povinné, veřejný zadavatel:

a)	toto uvede v oznámení o zahájení zadávacího řízení;

b)	v zadávací dokumentaci uvede veškeré nezbytné informace ohledně formátu, používaného elektronického zařízení a technických opatření a specifikací spojení pro katalog.

3. Pokud byla po předložení nabídek ve formě elektronických katalogů uzavřena vícenásobná rámcová smlouva, veřejný zadavatel může stanovit, že opětovné vyhlášení soutěže na jednotlivé veřejné zakázky bude probíhat na základě aktualizovaných katalogů jednou z těchto metod:

a)	veřejný zadavatel vyzve zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele, aby znovu podali své elektronické katalogy upravené podle požadavků příslušné jednotlivé veřejné zakázky;

veřejný zadavatel uvědomí zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele, že má v úmyslu vybrat z elektronických katalogů, které již byly předloženy, informace nezbytné k vytvoření nabídek přizpůsobených požadavkům příslušné jednotlivé veřejné zakázky, pokud bylo použití této metody oznámeno v zadávací dokumentaci k rámcové smlouvě.

4. Při použití metody podle odst. 3 písm. b) oznámí veřejný zadavatel zhotovitelům, dodavatelům nebo poskytovatelům datum a hodinu, kdy hodlá vybrat informace potřebné k vytvoření nabídek přizpůsobených požadavkům jednotlivé veřejné zakázky, a dá jim možnost, aby tento výběr informací nepovolili.

Veřejný zadavatel poskytne dostatečný časový prostor mezi oznámením a skutečným výběrem informací.

Před zadáním jednotlivé veřejné zakázky předloží veřejný zadavatel vybrané informace příslušnému zhotoviteli, dodavateli nebo poskytovateli, aby mu dal příležitost vyvrátit nebo potvrdit, že takto vytvořená nabídka neobsahuje věcné chyby.

Článek 156

Soutěžní jistoty

(Čl. 111 odst. 3 finančního nařízení)

1. Veřejný zadavatel může požadovat poskytnutí soutěžní jistoty v souladu s článkem 163, která představuje 1 % až 2 % celkové hodnoty veřejné zakázky.

2. Veřejný zadavatel soutěžní jistotu čerpá v případě, je-li nabídka stažena před podpisem smlouvy.

Veřejný zadavatel soutěžní jistotu uvolní

a)	poté, co provede vyrozumění o výsledku řízení, v případě uchazečů odmítnutých podle čl. 159 odst. 2 písm. b) a nabídek zamítnutých podle čl. 159 odst. 2 písm. c);

b)	při podpisu smlouvy v případě nabídek se stanoveným pořadím podle čl. 159 odst. 2 písm. e).

Článek 157

Otevírání nabídek a žádostí o účast

(Čl. 111 odst. 4 finančního nařízení)

1. V otevřených řízeních se otevírání nabídek mohou účastnit oprávnění zástupci uchazečů.

2. Jestliže hodnota veřejné zakázky dosahuje nejméně finančních limitů podle čl. 118 odst. 1 finančního nařízení, jmenuje příslušná schvalující osoba komisi pro otevírání obálek s nabídkami. Schvalující osoba může od této povinnosti upustit na základě analýzy rizik při opětovném vyhlášení soutěže v případě rámcové smlouvy a v případech podle čl. 134 odst. 1 tohoto nařízení s výjimkou písmen d) a g) uvedeného článku.

Komise pro otevírání obálek je složena nejméně ze dvou osob, jež zastupují alespoň dvě organizační jednotky dotčeného orgánu, mezi nimiž není vztah nadřízenosti a podřízenosti. V zájmu eliminace střetu zájmů se na tyto osoby vztahují povinnosti podle článku 57 finančního nařízení.

Požadavek organizačních jednotek, mezi nimiž není vztah nadřízenosti a podřízenosti, se nepoužije v zastoupeních a místních jednotkách uvedených v článku 72 tohoto nařízení ani v jednotkách, jež působí izolovaně v členském státě, pokud v nich neexistují organizačně oddělené jednotky.

3. V případě interinstitucionálního zadávacího řízení jmenuje komisi pro otevírání obálek příslušná schvalující osoba orgánu odpovědného za toto zadávací řízení.

4. Veřejný zadavatel pomocí vhodné metody ověří a zajistí neporušenost původní nabídky včetně finanční nabídky a dokladu o datu a hodině jejího doručení podle čl. 155 odst. 2 a 4.

5. V otevřených řízeních, v nichž je veřejná zakázka zadávána metodou nejnižší ceny nebo nejnižších nákladů podle čl. 110 odst. 4 finančního nařízení, jsou ceny uvedené v nabídkách splňujících požadavky přečteny nahlas.

6. Písemný protokol o otevření doručených nabídek podepisuje osoba či osoby, jež za otevření obálek odpovídají, nebo členové komise pro otevírání obálek. Tento protokol uvádí nabídky, které splňují požadavky článku 155 a které je nesplňují, jakož i důvody odmítnutí nabídek podle čl. 111 odst. 4 finančního nařízení. Tento protokol lze podepsat v elektronickém systému, jenž zajišťuje dostatečnou identifikaci podepsané osoby.

Článek 158

Hodnocení nabídek a žádostí o účast

(Čl. 111 odst. 5 finančního nařízení)

1. Příslušná schvalující osoba jmenuje hodnotící výbor, jenž vydává poradní stanovisko k veřejným zakázkám, jejichž hodnota dosahuje nejméně finančních limitů podle čl. 118 odst. 1 finančního nařízení. Schvalující osoba může od této povinnosti upustit na základě analýzy rizik při opětovném vyhlášení soutěže v případě rámcové smlouvy a v případech podle čl. 134 odst. 1 písm. c), e), f) bodů i) a iii) a písm. h).

Příslušná schvalující osoba však může rozhodnout, že hodnotící výbor nabídky vyhodnotí a sestaví jejich pořadí pouze na základě kritérií pro zadání veřejné zakázky a že kritéria pro vyloučení a výběr se vyhodnotí jiným vhodným způsobem, který zaručí vyloučení střetu zájmů.

2. Hodnotící výbor je složen nejméně ze tří osob, které zastupují alespoň dvě organizační jednotky orgánů nebo subjektů uvedených v článku 208 finančního nařízení, mezi nimiž není vztah nadřízenosti a podřízenosti a z nichž alespoň jedna je zcela nezávislá na příslušné schvalující osobě.

Požadavek organizačních jednotek, mezi nimiž není vztah nadřízenosti a podřízenosti, se nepoužije v zastoupeních a místních jednotkách uvedených v článku 72 ani v jednotkách, jež působí izolovaně v členském státě, pokud v nich neexistují organizačně oddělené jednotky.

Na základě rozhodnutí příslušné schvalující osoby mohou být tomuto výboru nápomocni externí odborníci.

Příslušná schvalující osoba zajistí, aby osoby zapojené do hodnocení včetně externích odborníků dodržovaly povinnosti podle článku 57 finančního nařízení.

3. V případě interinstitucionálního zadávacího řízení jmenuje hodnotící výbor příslušná schvalující osoba orgánu odpovědného za toto zadávací řízení. Složení výboru musí v rámci možností odrážet interinstitucionální povahu zadávacího řízení.

4. Za přípustné jsou považovány žádosti o účast a nabídky, které jsou vhodné podle čl. 134 odst. 2 a nejsou v rozporu s pravidly ani nepřijatelné podle čl. 135 odst. 2 a 3.

Článek 159

Výsledky hodnocení a rozhodnutí o zadání veřejné zakázky

(Čl. 113 odst. 1 finančního nařízení)

1. Výsledkem hodnocení je hodnotící zpráva, jež obsahuje návrh na zadání veřejné zakázky. Hodnotící zprávu datuje a podepisuje osoba či osoby, jež provedly hodnocení, nebo členové hodnotícího výboru. Tuto zprávu lze podepsat v elektronickém systému, jenž zajišťuje dostatečnou identifikaci podepsané osoby.

Nebyla-li hodnotícímu výboru svěřena odpovědnost za ověření nabídek z hlediska kritérií pro vyloučení a výběr, podepíší hodnotící zprávu též osoby, kterým příslušná schvalující osoba tuto odpovědnost svěřila.

2. Hodnotící zpráva musí obsahovat:

a)	název a adresu veřejného zadavatele, předmět a hodnotu veřejné zakázky nebo předmět a maximální hodnotu rámcové smlouvy;

b)	jména/názvy odmítnutých zájemců či uchazečů a důvody jejich odmítnutí s odkazem na některou ze situací podle článku 107 finančního nařízení nebo na kritéria pro výběr;

uvedení zamítnutých nabídek a důvody jejich zamítnutí s některým z těchto upřesnění:

i)	nesplnění minimálních požadavků podle čl. 110 odst. 1 písm. a) finančního nařízení,

ii)	nesplnění minimální úrovně kvality podle čl. 149 odst. 3 tohoto nařízení,

iii)	skutečnost, že byly nabídky shledány neobvykle nízkými podle článku 151 tohoto nařízení;

d)	jména/názvy vybraných zájemců nebo uchazečů a důvody jejich výběru;

e)	jména/názvy uchazečů, jejichž pořadí má být stanoveno, s uvedením získaných bodů a odůvodnění;

f)	jména/názvy navržených zájemců nebo úspěšných uchazečů a důvody této volby;

g)	podíl veřejné zakázky či rámcové smlouvy, jejž zhotovitel, dodavatel či poskytovatel zamýšlí zadat subdodavatelům, je-li tento podíl znám.

3. Veřejný zadavatel poté přijme rozhodnutí, v němž uvede:

schválení hodnotící zprávy, jež obsahuje všechny informace uvedené v odstavci 2 a doplněné o:

i)	jméno/název úspěšného uchazeče a důvody této volby s odkazem na předem oznámená kritéria pro výběr a kritéria pro zadání veřejné zakázky, případně včetně důvodů odklonu od doporučení uvedeného v hodnotící zprávě,

ii)	v případě jednacího řízení bez předchozího uveřejnění, soutěžního řízení s jednáním nebo soutěžního dialogu okolnosti uvedené v článcích 134, 135 a 266, jež jsou důvodem k použití těchto řízení;

b)	případné důvody, pro něž se veřejný zadavatel rozhodl veřejnou zakázku nezadat.

4. V následujících případech může veřejný zadavatel obsah hodnotící zprávy a rozhodnutí o zadání veřejné zakázky sloučit do jediného dokumentu a podepsat jej:

a)	v případě řízení, v nichž není dosaženo finančních limitů podle čl. 118 odst. 1 finančního nařízení, jestliže byla doručena pouze jedna nabídka;

b)	při opětovném vyhlášení soutěže v případě rámcové smlouvy, kdy nebyl nominován hodnotící výbor;

c)	v případech podle čl. 134 odst. 1 písm. c), e), písm. f) bodů i) a iii) a písm. h), kdy nebyl nominován hodnotící výbor.

5. V případě interinstitucionálního zadávacího řízení přijme rozhodnutí podle odstavce 3 veřejný zadavatel, který je za toto řízení odpovědný.

Článek 160

Kontakty mezi veřejnými zadavateli a zájemci nebo uchazeči

(Článek 112 finančního nařízení)

1. Kontakt mezi veřejným zadavatelem a zájemci nebo uchazeči v průběhu zadávacího řízení je přípustný výjimečně, za podmínek uvedených v odstavcích 2 a 3.

2. Před uplynutím lhůty pro doručení žádostí o účast či nabídek může veřejný zadavatel sdělovat doplňující informace podle čl. 153 odst. 2:

a)	z podnětu zájemců nebo uchazečů, a to výlučně za účelem vyjasnění zadávací dokumentace;

b)	z vlastního podnětu, pokud v textu zadávací dokumentace zjistí omyl, nepřesnost, opomenutí nebo jiný druh administrativní chyby.

3. Ve všech případech, kdy ke kontaktu došlo, a v řádně odůvodněných případech podle článku 96 finančního nařízení, kdy ke kontaktu nedošlo, je třeba učinit poznámku do spisu o zadávacím řízení.

Článek 161

Informace pro zájemce a uchazeče

(Čl. 113 odst. 2 a 3 finančního nařízení)

1. Co nejdříve po některé z následujících fází vyrozumí veřejný zadavatel elektronickými prostředky všechny zájemce či uchazeče, a to všechny současně a každého jednotlivě, o přijatých rozhodnutích o výsledku řízení:

a)	fáze otevírání žádostí a nabídek v případech podle čl. 111 odst. 4 finančního nařízení;

b)	v zadávacích řízeních, která jsou pořádána ve dvou samostatných fázích, bylo přijato rozhodnutí na základě kritérií pro vyloučení a výběr;

c)	rozhodnutí o zadání veřejné zakázky.

V každém případě veřejný zadavatel uvede důvody nepřijetí žádosti o účast či nabídky a poučení o opravných prostředcích.

Při vyrozumění úspěšného uchazeče veřejný zadavatel upřesní, že oznámené rozhodnutí nezakládá závazek na straně veřejného zadavatele.

2. Informace podle čl. 113 odst. 3 finančního nařízení sděluje veřejný zadavatel co nejdříve, nejpozději však do patnácti dnů ode dne doručení písemné žádosti. Zadává-li veřejný zadavatel veřejné zakázky na vlastní účet, používá elektronické prostředky. Rovněž uchazeč může žádost zaslat elektronickými prostředky.

3. Jestliže veřejný zadavatel komunikuje elektronickými prostředky, má se za to, že příslušné informace byly zájemcům či uchazečům doručeny, jestliže může veřejný zadavatel prokázat, že je odeslal na elektronickou adresu uvedenou v nabídce či žádosti o účast.

V takovém případě se má za to, že byly informace zájemci či uchazeči doručeny v den, kdy je veřejný zadavatel odeslal.

(6)

(1)*	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).

(7)

(2)*	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2195/2002 ze dne 5. listopadu 2002 o společném slovníku pro veřejné zakázky (CPV) (Úř. věst. L 340, 16.12.2002, s. 1).

(8)

(3)*	Směrnice Rady 77/249/EHS ze dne 22. března 1977 o usnadnění účinného výkonu volného pohybu služeb advokátů (Úř. věst. L 78, 26.3.1977, s. 17).

(9)

(4)*	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS (Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1).

(10)

(5)*	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33).

(11)

(6)*	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1).

(12)

(7)*	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).

(13)

(8)*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 761/2001, rozhodnutí Komise 2001/681/ES a 2006/193/ES (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 1).“

10)

V části první hlavě V kapitole 1 se oddíl 4 nahrazuje tímto:

„Oddíl 4

Plnění veřejné zakázky, jistoty a nápravná opatření

Článek 163

Jistoty

(Článek 115 finančního nařízení)

1. Rozhodne-li se veřejný zadavatel požadovat jistotu, oznámí to v zadávací dokumentaci.

2. Je-li od zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele vyžadováno složení jistoty, musí tato jistota pokrývat částku a období, které jsou dostatečné pro její čerpání.

3. Jistotu poskytuje banka nebo schválená finanční instituce, které jsou akceptovány veřejným zadavatelem. Může být nahrazena společným a nerozdílným ručením třetí osoby poté, co toto ručení akceptuje veřejný zadavatel.

Jistota je vyjádřena v eurech.

Jejím účelem je zavázat banku, finanční instituci nebo třetí osobu k neodvolatelné záruce nebo prvnímu ručení za splnění povinností zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele.

Článek 164

Jistota pro účely předběžného financování

(Článek 115 finančního nařízení)

1. Jakmile veřejný zadavatel zjistí, že je nutné poskytnout předběžné financování, posoudí před zahájením zadávacího řízení rizika, jež jsou s platbami předběžného financování spojena; přihlédne zejména k těmto kritériím:

a)	odhadovaná hodnota veřejné zakázky;

b)	její předmět;

c)	její délka trvání a tempo;

d)	struktura trhu.

2. Jistota není vyžadována v případě veřejných zakázek nízké hodnoty podle čl. 137 odst. 1.

Jistota je uvolňována postupně s tím, jak je prováděn zápočet předběžného financování s průběžnými platbami nebo výplatou zůstatku ve prospěch zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele v souladu se smluvními podmínkami.

Článek 165

Jistota pro účely plnění

(Článek 115 finančního nařízení)

1. V individuálních případech a v návaznosti na předběžnou analýzu rizik může veřejný zadavatel požadovat jistotu pro účely plnění s cílem zajistit, aby zhotovitel, dodavatel či poskytovatel plnil své podstatné smluvní povinnosti.

2. Jistota pro účely plnění činí nejvýše 10 % z celkové hodnoty veřejné zakázky.

3. Je v plném rozsahu uvolněna po konečném přijetí stavebních prací, dodávek nebo složitých služeb, a to ve lhůtě podle čl. 92 odst. 1 finančního nařízení, kterou je nutno specifikovat ve smlouvě na veřejnou zakázku. V částečném či plném rozsahu ji lze uvolnit po předběžném přijetí stavebních prací, dodávek nebo složitých služeb.

Článek 165a

Záruka za uvolnění zádržného

(Článek 115 finančního nařízení)

1. V individuálních případech a v návaznosti na předběžnou analýzu rizik může veřejný zadavatel požadovat záruku za uvolnění zádržného s cílem zajistit, aby zhotovitel, dodavatel či poskytovatel během období odpovědnosti za veřejnou zakázku napravil nedostatky.

Záruku za uvolnění zádržného nelze použít ve smlouvě na veřejnou zakázku, v jejímž rámci byla vyžádána jistota pro účely plnění, jež nebyla uvolněna.

2. Namísto záruky za uvolnění zádržného do výše 10 % celkové hodnoty veřejné zakázky lze provést postupné srážky z uskutečňovaných průběžných plateb nebo srážku z konečné platby.

Její výši určí veřejný zadavatel tak, aby byla přiměřená rizikům zjištěným v souvislosti s plněním veřejné zakázky, přičemž přihlédne k předmětu veřejné zakázky a obchodním podmínkám obvyklým v daném odvětví.

3. S výhradou schválení veřejným zadavatelem může zhotovitel, dodavatel či poskytovatel požádat, aby byla záruka za uvolnění zádržného nahrazena jistotou podle článku 163.

4. Veřejný zadavatel záruku za uvolnění zádržného uvolní po uplynutí období odpovědnosti za veřejnou zakázku, a to ve lhůtě podle čl. 92 odst. 1 finančního nařízení, kterou je nutno specifikovat ve smlouvě na veřejnou zakázku.

Článek 166

Pozastavení v případě závažného pochybení či nesrovnalostí

(Čl. 116 odst. 3 finančního nařízení)

Jestliže se poté, co je podle čl. 116 odst. 3 finančního nařízení pozastaveno plnění smlouvy na veřejnou zakázku, nepotvrdí, že k předpokládanému závažnému pochybení, nesrovnalostem či podvodu došlo, je plnění smlouvy co nejdříve obnoveno.“

11)

V části první hlavě V se kapitola 2 nahrazuje tímto:

„KAPITOLA 2

Ustanovení použitelná pro veřejné zakázky zadávané orgány Unie na vlastní účet

Článek 166a

Centrální zadavatel

(Článek 117 finančního nařízení)

1. Centrální zadavatel může vystupovat jako:

a)	velkoobchodník, jestliže nakupuje, skladuje a prodává dodávky a služby jiným veřejným zadavatelům;

b)	zprostředkovatel, jestliže zadává rámcové smlouvy nebo provozuje dynamické nákupní systémy, které mohou využívat jiní veřejní zadavatelé dle původního oznámení.

2. Centrální zadavatel provádí veškerá zadávací řízení za pomoci elektronických komunikačních prostředků.

Článek 167

Stanovení příslušných úrovní pro výpočet hodnoty veřejné zakázky

(Článek 117 finančního nařízení)

Všechny pověřené nebo dále pověřené schvalující osoby jednotlivých orgánů posoudí, zda bylo dosaženo finančních limitů podle čl. 118 odst. 1 finančního nařízení.

Článek 168

Jednotlivé části

(Čl. 118 odst. 4 finančního nařízení)

1. Je-li to vhodné, technicky proveditelné a nákladově efektivní, zadávají se veřejné zakázky formou samostatných jednotlivých částí zadávaných v rámci téhož řízení.

2. Je-li předmět veřejné zakázky rozdělen na několik jednotlivých částí, z nichž každá je předmětem individuální smlouvy na veřejnou zakázku, vezme se při celkovém posouzení použitelného finančního limitu v úvahu celková hodnota všech těchto jednotlivých částí.

Jestliže celková hodnota všech jednotlivých částí dosahuje nejméně finančních limitů podle čl. 118 odst. 1 finančního nařízení, použijí se na každou jednotlivou část ustanovení čl. 103 odst. 1 a článků 104 a 104a finančního nařízení.

3. Má-li být veřejná zakázka zadána formou samostatných jednotlivých částí, jsou nabídky hodnoceny zvlášť za každou jednotlivou část. Je-li několik jednotlivých částí zadáno témuž uchazeči, lze na všechny tyto jednotlivé části uzavřít jedinou smlouvu.

Článek 169

Pravidla pro odhad hodnoty veřejné zakázky

(Čl. 118 odst. 4 finančního nařízení)

1. Veřejný zadavatel odhadne hodnotu veřejné zakázky podle celkové splatné částky včetně jakékoliv formy opcí a případných prodloužení smluv.

Tento odhad se provádí nejpozději v okamžiku, kdy veřejný zadavatel zahájí zadávací řízení.

2. V případě rámcových smluv a dynamických nákupních systémů se v úvahu vezme maximální hodnota všech veřejných zakázek, jež jsou plánovány na celou dobu trvání rámcové smlouvy nebo dynamického nákupního systému.

V případě inovačních partnerství se v úvahu vezme nejvyšší odhadovaná hodnota výzkumných a vývojových činností, které mají proběhnout ve všech fázích zamýšleného partnerství, jakož i stavebních prací, dodávek či služeb, které mají být pořízeny v rámci zamýšleného partnerství.

Pokud veřejný zadavatel poskytuje zájemcům či uchazečům platby, zahrne je do výpočtu odhadované hodnoty veřejné zakázky.

3. V případě veřejných zakázek na služby se berou v úvahu:

a)	u pojišťovacích služeb: splatné pojistné a jiné odměny;

b)	u bankovních nebo finančních služeb: poplatky, provize, úroky a jiné odměny;

c)	u veřejných zakázek zahrnujících návrh: honoráře, splatné provize a jiné odměny.

4. V případě veřejných zakázek na služby, jež neuvádějí celkovou cenu, nebo v případě veřejných zakázek na dodávky, jejichž předmětem je leasing, nájem, pronájem nebo koupě výrobků na splátky, je základem pro výpočet odhadované hodnoty veřejné zakázky:

v případě veřejných zakázek na dobu určitou:

i)	celková hodnota veřejné zakázky za celou dobu jejího trvání, činí-li tato doba nejvýše 48 měsíců v případě služeb a nejvýše dvanáct měsíců v případě dodávek,

ii)	celková hodnota včetně odhadované zůstatkové hodnoty, činí-li doba trvání zakázky v případě dodávek více než dvanáct měsíců;

b)	měsíční hodnota vynásobená 48 v případě veřejných zakázek na dobu neurčitou nebo v případě služeb na dobu delší než 48 měsíců.

5. V případě veřejných zakázek na služby nebo dodávky, jež jsou zadávány pravidelně nebo mají být během určitého období obnoveny, se odhadovaná hodnota veřejné zakázky určí na základě:

a)	celkové skutečné hodnoty po sobě jdoucích veřejných zakázek stejného druhu zadaných během předchozích dvanácti měsíců nebo předchozího rozpočtového roku, pokud možno upravené o předpokládané změny v množství nebo hodnotě během dvanácti měsíců následujících po první veřejné zakázce; nebo

b)	celkové odhadované hodnoty po sobě jdoucích veřejných zakázek stejného druhu, jež mají být zadány během daného rozpočtového roku.

6. V případě veřejných zakázek na stavební práce se kromě hodnoty těchto prací bere v úvahu i celková odhadovaná hodnota dodávek a služeb, jež jsou k provedení těchto prací nezbytné a jež zhotoviteli poskytne veřejný zadavatel.

7. Hodnotou koncese je celkový odhadovaný obrat koncesionáře za dobu trvání koncese.

Tato hodnota se vypočte objektivní metodou blíže vymezenou v zadávací dokumentaci s přihlédnutím zejména k:

a)	příjmu z jiných poplatků a pokut uhrazených uživateli stavebních prací či služeb, než jsou poplatky a pokuty vybrané jménem veřejného zadavatele;

b)	hodnotě grantů či dalších případných finančních výhod poskytnutých třetími stranami za plnění koncese;

c)	příjmu z prodeje jakýchkoli aktiv, která jsou součástí koncese;

d)	hodnotě všech dodávek a služeb, které koncesionáři poskytne veřejný zadavatel, pokud jsou tyto dodávky a služby nezbytné pro provedení příslušných stavebních prací či poskytnutí příslušných služeb;

e)	plateb zájemcům a uchazečům.

Článek 171

Odkladná lhůta před podpisem smlouvy na veřejnou zakázku

(Čl. 118 odst. 2 a 3 finančního nařízení)

1. Běh odkladné lhůty započne:

a)	dnem následujícím po dni, kdy byla úspěšným a neúspěšným uchazečům elektronickými prostředky a všem současně zaslána příslušná oznámení; nebo

b)	v případě veřejné zakázky či rámcové smlouvy, jež byla zadána podle čl. 134 odst. 1 písm. b), dnem, jenž následuje po uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení podle čl. 123 odst. 5 v Úředním věstníku Evropské unie.

V případě potřeby může veřejný zadavatel pozastavit podpis smlouvy na veřejnou zakázku za účelem dodatečného přezkumu v případě, je-li takový krok odůvodněn žádostmi či připomínkami zájemců nebo uchazečů, kteří byli neúspěšní nebo podali stížnost, nebo s ohledem na jinou významnou informaci, kterou ve lhůtě podle čl. 118 odst. 3 finančního nařízení obdržel. V případě pozastavení jsou všichni zájemci nebo uchazeči uvědomeni do tří pracovních dnů od přijetí příslušného rozhodnutí.

Nelze-li smlouvu na veřejnou zakázku či rámcovou smlouvu podepsat s vybraným úspěšným uchazečem, může ji veřejný zadavatel zadat druhému nejlepšímu uchazeči.

2. Lhůta podle odstavce 1 se nepoužije v případech

a)	řízení, v nichž byla podána pouze jedna nabídka;

b)	jednotlivých veřejných zakázek založených na rámcové smlouvě;

c)	dynamických nákupních systémů;

d)	jednacího řízení bez předchozího uveřejnění podle článku 134, s výjimkou řízení podle čl. 134 odst. 1 písm. b).

Článek 172

Doklady o přístupu k zadávání veřejných zakázek

(Článek 119 finančního nařízení)

Zadávací dokumentace vyžaduje, aby zájemci nebo uchazeči uvedli stát, v němž jsou usazeni, a tento údaj prokázali doklady, jež jsou podle práva tohoto státu běžně akceptovány.“

12)

V čl. 182 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4. Jestliže kontrola ex post odhalí, že nenastala skutečnost, jež zakládá nárok na vyplacení grantu, a že v rámci grantu ve formě jednorázové částky, jednotkových nákladů či paušálního financování byly příjemci vyplaceny finanční prostředky neoprávněně, je Komise oprávněna získat tyto prostředky až do výše grantu zpět.“

13)

Článek 197 se nahrazuje tímto:

„Článek 197

Prokazování nevyloučení

(Článek 131 finančního nařízení)

Příslušná schvalující osoba může v závislosti na posouzení rizik požadovat, aby úspěšní žadatelé předložili doklady podle čl. 141 odst. 3 s výhradou ustanovení čl. 141 odst. 4.

Úspěšní žadatelé tyto doklady podle čl. 141 odst. 3 a s výhradou ustanovení čl. 141 odst. 4 na žádost příslušné schvalující osoby předloží, pokud příslušná schvalující osoba nepotvrdí, že předložení takových dokladů není fakticky proveditelné.“

14)	Článek 200 se vypouští.

15)

V článku 212 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Pravidla soutěže obsahují tyto náležitosti:

podmínky účasti, jež alespoň:

i)	specifikují kritéria způsobilosti,

ii)	specifikují pravidla a lhůtu pro případnou registraci účastníků a podávání příspěvků, a to za podmínek podle odstavce 2,

iii)	stanoví, že budou vyloučeni účastníci, kteří se nacházejí v jedné ze situací uvedených v čl. 106 odst. 1 a v článku 107 finančního nařízení,

iv)	stanoví výlučnou odpovědnost účastníků pro případ, že budou v souvislosti s činnostmi prováděnými v rámci soutěže vzneseny nároky,

v)	stanoví, že se vítězové musí podrobit kontrolám a auditům ze strany Komise, úřadu OLAF a Účetního dvora a že musí přijmout závazky k zajištění publicity specifikované v pravidlech soutěže,

vi)	uvádějí, že právem rozhodným pro soutěž je právo Unie, popřípadě doplněné vnitrostátním právem uvedeným v pravidlech soutěže,

vii)	blíže určují soud či rozhodčí orgán příslušný pro řešení sporu,

viii)

stanoví, že v souladu s článkem 106 finančního nařízení mohou být účastníkům uloženy finanční sankce a být přijata rozhodnutí o jejich vyloučení;

b)	kritéria pro udělení ceny, jež umožňují posoudit kvalitu příspěvků z hlediska sledovaných cílů a očekávaných výsledků a objektivně určit, zdali příspěvky splňují předpoklady pro vítězství v soutěži;

c)	výši jedné či více cen;

d)	pravidla pro vyplácení cen vítězům v návaznosti na udělení cen.

Pro účely prvního pododstavce písm. a) bodu i) jsou způsobilí též příjemci grantů Unie, nestanoví-li pravidla soutěže jinak.

Pro účely prvního pododstavce písm. a) bodu vi) lze postupovat odchylně v případě účasti mezinárodních organizací.“

16)	V článku 221 se vypouští odstavec 3.

17)

V části druhé hlavě IV se kapitola 3 nahrazuje tímto:

„KAPITOLA 3

Veřejné zakázky

Článek 260

Nájem budov

(Článek 190 finančního nařízení)

Z operačních prostředků na vnější činnost lze financovat pouze ty veřejné zakázky na nemovitosti, jejichž předmětem je nájem budov, které jsou v okamžiku podpisu nájemní smlouvy již postaveny. Tyto veřejné zakázky jsou uveřejňovány v souladu s článkem 124.

Článek 261

Veřejné zakázky na služby

(Článek 190 finančního nařízení)

1. Veřejné zakázky na služby zahrnují:

a)	veřejnou zakázku na studii, na niž smlouvu uzavírá poskytovatel a veřejný zadavatel a jež se týká studií k identifikaci a přípravě projektů, studií proveditelnosti, ekonomických a marketingových studií, technických studií a auditů;

b)	veřejnou zakázku na technickou pomoc, v jejímž rámci má poskytovatel vykonávat poradní funkci, zajistit řízení projektu nebo dohled nad ním nebo poskytnout konzultanty podle specifikace ve smlouvě.

2. Má-li třetí země ve svých útvarech nebo subjektech s účastí veřejného sektoru kvalifikované řídící pracovníky, mohou veřejné zakázky provést přímo tyto útvary nebo subjekty ve vlastní režii.

Článek 262

Zvláštní ustanovení o finančních limitech a postupech zadávání vnějších veřejných zakázek

(Článek 190 finančního nařízení)

Články 123 až 126 s výjimkou definic, článek 128, čl. 134 odst. 1 písm. a), čl. 135 odst. 1 písm. a) a c) až f), čl. 135 odst. 4, články 137 a 137a, čl. 139 odst. 3 až 7, čl. 148 odst. 4, čl. 151 odst. 3, článek 152, čl. 153 odst. 2 a 3, články 154, 155, 157 a 158 s výjimkou čl. 158 odst. 4 a článek 160 tohoto nařízení se nepoužijí na smlouvy na veřejné zakázky, jež uzavírají veřejní zadavatelé uvedení v čl. 190 odst. 2 finančního nařízení nebo jež jsou uzavírány jejich jménem.

O provádění ustanovení o veřejných zakázkách podle této kapitoly rozhodne Komise; Komise rozhodne též o náležitých kontrolních opatřeních, jež má uplatňovat příslušná schvalující osoba v případě, není-li Komise veřejným zadavatelem.

Článek 263

Doklady o přístupu k zadávání veřejných zakázek

(Článek 191 finančního nařízení)

Zadávací dokumentace vyžaduje, aby zájemci nebo uchazeči uvedli stát, v němž jsou fakticky usazeni, a tento údaj prokázali doklady, jež jsou podle práva tohoto státu běžně akceptovány.

Článek 264

Vyhlašování

(Článek 190 finančního nařízení)

1. V příslušných případech se předběžné oznámení o mezinárodním výběrovém řízení zasílá co nejdříve a elektronickými prostředky Úřadu pro publikace.

2. Pro účely této kapitoly se oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejňuje:

a)	v případě mezinárodního výběrového řízení alespoň v Úředním věstníku Evropské unie;

b)	v případě místní výzvy k podání nabídky alespoň v úředním věstníku přijímajícího státu nebo v rovnocenné publikaci.

Je-li oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejňováno též místně, musí být shodné s oznámením uveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie a k jeho uveřejnění musí dojít současně s druhým uvedeným oznámením. Komise odpovídá za uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie. V místním měřítku mohou oznámení uveřejnit subjekty uvedené v čl. 190 odst. 2 písm. b) finančního nařízení.

3. Oznámení o výsledku zadávacího řízení se zasílá po podpisu smlouvy na veřejnou zakázku, s výjimkou případů, kdy musela být veřejná zakázka prohlášena za utajenou, kdy plnění veřejné zakázky musí být doprovázeno zvláštními bezpečnostními opatřeními, kdy to vyžaduje ochrana podstatných zájmů Unie anebo kdy o to požádá příslušná třetí země a kdy uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení není považováno za vhodné.

4. V případech podle čl. 114a odst. 3 písm. a) a b) finančního nařízení se v Úředním věstníku Evropské unie uveřejňuje oznámení o změně smlouvy na veřejnou zakázku, jestliže hodnota této změny dosahuje nejméně finančních limitů podle čl. 265 odst. 1 písm. a), čl. 267 odst. 1 písm. a) nebo čl. 269 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení.

Článek 265

Finanční limity a postupy zadávání veřejných zakázek na služby a koncesí na služby

(Článek 190 finančního nařízení)

1. Pro veřejné zakázky na služby a koncese na služby jsou podle článku 190 finančního nařízení stanoveny následující finanční limity a postupy:

u veřejných zakázek v hodnotě alespoň 300 000 EUR:

i)	mezinárodní užší výzva k podání nabídky ve smyslu čl. 104 odst. 1 písm. b) finančního nařízení a čl. 264 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení,

ii)	mezinárodní otevřená výzva k podání nabídky ve smyslu čl. 104 odst. 1 písm. a) finančního nařízení a čl. 264 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení;

b)	u veřejných zakázek v hodnotě nižší než 300 000 EUR: soutěžní jednací řízení ve smyslu odstavce 3 tohoto článku;

c)	veřejné zakázky v hodnotě do 20 000 EUR lze zadat na základě jediné nabídky;

d)	platby výdajových položek do výše 2 500 EUR mohou spočívat v jednoduchém proplacení faktury bez předchozího přijetí nabídky.

2. Při mezinárodním užším řízení podle odst. 1 písm. a) je v oznámení o zahájení zadávacího řízení uveden počet zájemců, kteří budou vyzváni k podání nabídky. V případě veřejných zakázek na služby jsou k podání nabídky vyzváni alespoň čtyři zájemci. Počet zájemců, kterým je umožněno nabídku podat, musí být dostatečný na to, aby byla zajištěna řádná hospodářská soutěž.

Seznam vybraných zájemců se zveřejňuje na internetových stránkách Komise.

Je-li počet zájemců, kteří splňují kritéria pro výběr nebo minimální požadavky na způsobilost, menší než stanovený minimální počet, může veřejný zadavatel vyzvat k podání nabídky pouze ty zájemce, kteří splňují kritéria k podání nabídky.

3. V rámci soutěžního jednacího řízení podle odst. 1 písm. b) vypracuje veřejný zadavatel seznam alespoň tří uchazečů podle svého výběru bez uveřejnění oznámení.

Uchazeče lze do soutěžního jednacího řízení vybrat ze seznamu prodejců uvedeného v čl. 136 odst. 1 písm. b) sestaveného po vyhlášení výzvy k projevení zájmu.

Obdrží-li veřejný zadavatel poté, co se na uchazeče obrátí, pouze jednu administrativně a technicky platnou nabídku, může veřejnou zakázku zadat, jsou-li splněna kritéria pro zadání veřejné zakázky.

4. V případě právních služeb, na něž se nevztahuje čl. 134 odst. 1 písm. h), mohou veřejní zadavatelé použít soutěžní jednací řízení bez ohledu na odhadovanou hodnotu veřejné zakázky.

Článek 266

Použití jednacího řízení u veřejných zakázek na služby, dodávky a stavební práce

(Článek 190 finančního nařízení)

1. Veřejní zadavatelé mohou použít jednací řízení, v nichž je podána jediná nabídka, v těchto případech:

a)	služby jsou svěřeny subjektům veřejného sektoru nebo neziskovým organizacím či sdružením a týkají se činností institucionální povahy nebo činností určených na poskytování pomoci jednotlivcům v sociální oblasti;

zadávací řízení nebylo úspěšné, tj. žádná nabídka nebyla z kvalitativního a/nebo finančního hlediska přesvědčivá. V tomto případě může veřejný zadavatel po zrušení zadávacího řízení zahájit jednání s jedním nebo více uchazeči podle svého výběru, kteří podali nabídky na základě příslušné výzvy, a to za předpokladu, že není podstatně změněna zadávací dokumentace;

c)	je nutno uzavřít novou smlouvu na veřejnou zakázku poté, co byla předčasně ukončena smlouva stávající.

2. Pro účely čl. 134 odst. 1 písm. c) se má za to, že je krajní naléhavost dána v případě operací prováděných v krizových situacích podle čl. 190 odst. 2. Krajní naléhavost situace stanoví pověřená schvalující osoba, případně po dohodě s ostatními dotčenými pověřenými schvalujícími osobami, a své rozhodnutí pravidelně přezkoumává z hlediska zásady řádného finančního řízení.

3. K činnostem institucionální povahy podle odst. 1 písm. a) patří služby, jež přímo souvisejí s úlohou subjektů veřejného sektoru, která je vymezena právními předpisy.

Článek 267

Finanční limity a postupy zadávání veřejných zakázek na dodávky

(Článek 190 finančního nařízení)

1. Pro veřejné zakázky na dodávky jsou podle článku 190 finančního nařízení stanoveny následující finanční limity a postupy:

a)	u veřejných zakázek v hodnotě alespoň 300 000 EUR: mezinárodní otevřená výzva k podání nabídky ve smyslu čl. 104 odst. 1 písm. a) finančního nařízení a čl. 264 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení;

u veřejných zakázek v hodnotě nižší než 300 000 EUR:

i)	u veřejných zakázek v hodnotě alespoň 100 000 EUR, ale méně než 300 000 EUR: místní otevřená výzva k podání nabídky ve smyslu čl. 104 odst. 1 písm. a) finančního nařízení a čl. 264 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení,

ii)	u veřejných zakázek v hodnotě nižší než 100 000 EUR: soutěžní jednací řízení ve smyslu odstavce 2;

c)	platby výdajových položek do výše 2 500 EUR mohou spočívat v jednoduchém proplacení faktury bez předchozího přijetí nabídky;

d)	veřejné zakázky v hodnotě do 20 000 EUR lze zadat na základě jediné nabídky.

2. V rámci soutěžního jednacího řízení podle odst. 1 písm. b) bodu ii) vypracuje veřejný zadavatel seznam alespoň tří dodavatelů podle svého výběru bez uveřejnění oznámení.

Obdrží-li veřejný zadavatel poté, co se na dodavatele obrátí, pouze jednu administrativně a technicky platnou nabídku, může veřejnou zakázku zadat, jsou-li splněna kritéria pro zadání veřejné zakázky.

Článek 269

Finanční limity a postupy zadávání veřejných zakázek na stavební práce a koncesí na stavební práce

(Článek 190 finančního nařízení)

1. Pro veřejné zakázky na stavební práce a koncese na stavební práce jsou podle článku 190 finančního nařízení stanoveny následující finanční limity a postupy:

u veřejných zakázek v hodnotě alespoň 5 000 000 EUR:

i)	mezinárodní otevřená výzva k podání nabídky ve smyslu čl. 104 odst. 1 písm. a) finančního nařízení a čl. 264 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení nebo

ii)	s ohledem na vlastnosti některých stavebních prací mezinárodní užší výzva k podání nabídky ve smyslu čl. 104 odst. 1 písm. b) finančního nařízení a čl. 264 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení;

b)	u veřejných zakázek v hodnotě alespoň 300 000 EUR, ale méně než 5 000 000 EUR: místní otevřená výzva k podání nabídky ve smyslu čl. 104 odst. 1 písm. a) finančního nařízení a čl. 264 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení;

c)	u veřejných zakázek v hodnotě nižší než 300 000 EUR: soutěžní jednací řízení ve smyslu odstavce 2 tohoto článku;

d)	veřejné zakázky v hodnotě do 20 000 EUR lze zadat na základě jediné nabídky;

e)	platby výdajových položek do výše 2 500 EUR mohou spočívat v jednoduchém proplacení faktury bez předchozího přijetí nabídky.

2. V rámci soutěžního jednacího řízení podle odst. 1 písm. c) tohoto článku vypracuje veřejný zadavatel seznam alespoň tří zhotovitelů podle svého výběru bez uveřejnění oznámení.

Obdrží-li veřejný zadavatel poté, co se na zhotovitele obrátí, pouze jednu administrativně a technicky platnou nabídku, může veřejnou zakázku zadat, jsou-li splněna kritéria pro zadání veřejné zakázky.

Článek 273

Specifikace pro nabídky

(Článek 190 finančního nařízení)

Odchylně od čl. 138 odst. 3 lze v případě všech řízení, v nichž jsou podávány žádosti o účast, rozdělit specifikaci pro nabídky v souladu s oběma fázemi řízení, přičemž je možné, aby první část obsahovala pouze informace uvedené v čl. 138 odst. 3 písm. a) a f).

Článek 274

Jistoty

(Článek 190 finančního nařízení)

1. Odchylně od článku 163 jsou jistoty vyjádřeny v eurech nebo v měně smlouvy na veřejnou zakázku, k níž se vztahují.

2. Veřejný zadavatel může požadovat poskytnutí soutěžní jistoty v souladu s článkem 156. Odchylně od čl. 156 odst. 2 veřejný zadavatel soutěžní jistotu uvolní při podpisu smlouvy na veřejnou zakázku.

3. Odchylně od čl. 165 odst. 1 se jistota pro účely plnění vyžaduje v případech, kdy jsou překročeny tyto finanční limity:

a)	345 000 EUR u veřejných zakázek na stavební práce;

b)	150 000 EUR u veřejných zakázek na dodávky.

4. Veřejný zadavatel může požadovat záruku za uvolnění zádržného v souladu s článkem 165a.

Článek 275

Lhůty v řízeních

(Článek 190 finančního nařízení)

1. Nabídky musí být veřejnému zadavateli doručeny na adresu a nejpozději v den a hodinu, jež jsou uvedeny ve výzvě k podání nabídky. Lhůty pro doručení nabídek a žádostí o účast, které veřejný zadavatel stanoví, musí být dostatečně dlouhé na to, aby osobám, jež mají zájem, poskytovaly dostatečnou a přiměřenou dobu na přípravu a podání nabídek.

U veřejných zakázek na služby činí lhůta mezi dnem odeslání výzvy k podání nabídky a posledním dnem lhůty pro doručení nabídek alespoň 50 dní. V některých výjimečných případech však mohou být schváleny jiné lhůty.

2. Uchazeči mohou předložit písemné dotazy před posledním dnem lhůty pro doručení nabídek. Veřejný zadavatel tyto dotazy zodpoví před posledním dnem lhůty pro doručení nabídek.

3. V mezinárodních užších řízeních činí lhůta pro doručení žádostí o účast alespoň 30 dní ode dne, kdy bylo uveřejněno oznámení o zahájení zadávacího řízení. Doba mezi dnem odeslání výzvy k podání nabídky a posledním dnem lhůty pro doručení nabídek činí alespoň 50 dní. V některých výjimečných případech však mohou být schváleny jiné lhůty.

4. V mezinárodních otevřených řízeních činí lhůty pro doručení nabídek, jejichž běh počíná dnem, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení, alespoň:

a)	90 dní v případě veřejných zakázek na stavební práce;

b)	60 dní v případě veřejných zakázek na dodávky.

V některých výjimečných případech však mohou být schváleny jiné lhůty.

5. V místních otevřených řízeních činí lhůty pro doručení nabídek, jejichž běh počíná dnem, kdy bylo uveřejněno oznámení o zahájení zadávacího řízení, alespoň:

a)	60 dní v případě veřejných zakázek na stavební práce;

b)	30 dní v případě veřejných zakázek na dodávky.

V některých výjimečných případech však mohou být schváleny jiné lhůty.

6. V soutěžním jednacím řízení podle čl. 265 odst. 1 písm. b), čl. 267 odst. 1 písm. b) bodu ii) a čl. 269 odst. 1 písm. c) je zájemcům poskytnuto na podání nabídek alespoň 30 dní ode dne, kdy byla odeslána výzva k podání nabídky.

Článek 276

Hodnotící výbor

(Článek 190 finančního nařízení)

1. Všechny žádosti o účast a nabídky prohlášené za vyhovující z hlediska požadavků vyhodnotí hodnotící výbor, jenž určí i jejich pořadí podle předem vyhlášených kritérií pro vyloučení, výběr a zadání veřejné zakázky. Výbor je složen z lichého počtu členů, nejméně tří, kteří mají nezbytnou odbornou a administrativní kapacitu k vyhodnocení nabídek. Členové hodnotícího výboru musí podepsat prohlášení o nestrannosti a neexistenci střetu zájmů.

2. Není-li Komise veřejným zadavatelem, může si vyžádat kopii zadávací dokumentace, nabídek, záznamů o vyhodnocení nabídek i podepsaných smluv. Může se též jako pozorovatel účastnit otevírání a hodnocení nabídek.

3. Nabídky, jež neobsahují všechny podstatné údaje požadované v zadávací dokumentaci nebo neodpovídají stanoveným specifickým požadavkům, jsou vyloučeny.

Hodnotící výbor nebo veřejný zadavatel však mohou zájemce nebo uchazeče při dodržení zásady rovného zacházení vyzvat, aby ve stanovené lhůtě předložili doplňující materiály či podali vysvětlení k podkladům, jež předložili v souvislosti s kritérii pro vyloučení, výběr a zadání veřejné zakázky.

4. V případě neobvykle nízkých nabídek podle článku 151 požádá výbor o potřebná vysvětlení ke složení nabídky.

5. Od povinnosti ustavit hodnotící výbor lze upustit v případě řízení, kde předmětná hodnota činí nejvýše 20 000 EUR, na základě analýzy rizik při opětovném vyhlášení soutěže v případě rámcové smlouvy a dále v případě jednacích řízení podle čl. 134 odst. 1 písm. c), e), písm. f) bodů i) a iii) a písm. h).“

18)	V článku 287 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3. Kdykoli během doby platnosti výzvy k projevení zájmu – s výjimkou posledních tří měsíců tohoto období – mohou všechny fyzické osoby, jež mají zájem, podat přihlášku.“

Článek 2

1. Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

S výhradou odstavců 2 a 3 se použije ode dne 1. ledna 2016.

2. Lhůta stanovená v čl. 125 odst. 2 písm. a) nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ve znění tohoto nařízení se použije ode dne 1. ledna 2018.

Do 31. prosince 2017 činí lhůty stanovené v čl. 152 odst. 2 a 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ve znění tohoto nařízení alespoň 42 dnů v případě doručení nabídek a alespoň 37 dnů v případě doručení žádostí o účast.

3. Čl. 143 pátý pododstavec nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ve znění tohoto nařízení se použije ode dne 1. ledna 2017.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. října 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2015/1929 ze dne 28. října 2015, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (Úř. věst. L 286, 30.10.2015, s. 1).

(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1).

(5) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).

Zavřít

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání