(EU) 2015/2384Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2384 ze dne 17. prosince 2015 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých hliníkových fólií pocházejících z Čínské lidové republiky a o zastavení řízení týkajícího se dovozu některých hliníkových fólií pocházejících z Brazílie na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009

Publikováno: Úř. věst. L 332, 18.12.2015, s. 63-90 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 17. prosince 2015 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 19. prosince 2015 Nabývá účinnosti: 19. prosince 2015
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/2384

ze dne 17. prosince 2015

o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých hliníkových fólií pocházejících z Čínské lidové republiky a o zastavení řízení týkajícího se dovozu některých hliníkových fólií pocházejících z Brazílie na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 11 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

A.   ŘÍZENÍ

1.   Platná opatření

(1)

V návaznosti na antidumpingové šetření (dále jen „původní šetření“) Rada uložila nařízením (ES) č. 925/2009 (2) konečné antidumpingové clo na dovoz některých hliníkových fólií pocházejících z Arménie, Brazílie a Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „Čína“).

(2)

Opatření měla podobu valorického (ad valorem) cla ve výši 13,4 % na dovoz z Arménie, 17,6 % na dovoz z Brazílie a 30 % na dovoz z ČLR, s výjimkou společností Alcoa (Shanghai) Aluminium Products Co., Ltd (6,4 %), Alcoa (Bohai) Aluminium Industries Co., Ltd (6,4 %), Shandong Loften Aluminium Foil Co., Ltd (20,3 %) a Zhenjiang Dingsheng Aluminium Co., Ltd (24,2 %).

(3)

Rozhodnutím Komise 2009/736/ES (3) byl přijat závazek nabídnutý jedním brazilským vyvážejícím výrobcem.

2.   Žádost o přezkum před pozbytím platnosti

(4)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (4) platných antidumpingových opatření obdržela Komise žádost o zahájení přezkumu těchto opatření před pozbytím platnosti vůči Brazílii a ČLR podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(5)

Žádost podaly AFM Aluminiumfolie Merseburg GmbH, Alcomet AD, Eurofoil Luxembourg SA, Hydro Aluminium Rolled Products GmbH, Impol d.o.o. a Symetal S.A. (dále jen „žadatelé“) jménem výrobců představujících více než 25 % celkové výroby některých hliníkových fólií v Unii.

(6)

Žádost byla odůvodněna tím, že pozbytí platnosti stávajících opatření by pravděpodobně vedlo k pokračování nebo obnovení dumpingu a újmy pro výrobní odvětví Unie.

(7)

Žadatelé nepožadovali zahájení přezkumu antidumpingových opatření před pozbytím platnosti vůči dovozu z Arménie. Tato opatření proto dne 7. října 2014 pozbyla platnosti (5).

3.   Zahájení přezkumu před pozbytím platnosti

(8)

Komise po konzultaci s poradním výborem dospěla k závěru, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 4. října 2014 vyhlásila oznámením v Úředním věstníku Evropské unie  (6) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) zahájení přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

4.   Souběžné antidumpingové šetření

(9)

Souběžně Komise dne 8. října 2014 oznámila zahájení antidumpingového šetření podle článku 5 základního nařízení, pokud jde o dovoz některých hliníkových fólií pocházejících z Ruska (7) do Unie (dále jen „souběžné šetření“).

(10)

V tomto šetření Komise v červenci 2015 uložila nařízením (EU) 2015/1081 (8) prozatímní antidumpingové clo na dovoz některých hliníkových fólií pocházejících z Ruska. Prozatímní opatření byla uložena na šest měsíců.

(11)

Komise dne 17. prosince 2015 uložila nařízením (EU) 2015/2385 (9) konečné antidumpingové clo na dovoz některých hliníkových fólií pocházejících z Ruska.

(12)

Uvedená dvě souběžná šetření se týkala stejného období přezkumného šetření a stejného posuzovaného období, jak jsou definována v 13. bodě odůvodnění.

5.   Šetření

5.1.   Období přezkumného šetření a posuzované období

(13)

Šetření o pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2013 do 30. září 2014 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2011 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

5.2.   Strany dotčené šetřením a výběrem vzorku

(14)

Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti oficiálně vyrozuměla žadatele, ostatní známé výrobce v Unii, vyvážející výrobce v Brazílii a ČLR, známé dovozce, uživatele a obchodníky, o nichž je známo, že se jich řízení týká, a zástupce zemí vývozu.

(15)

Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost písemně vyjádřit své stanovisko k situaci a požádat o slyšení ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(16)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení bude možná muset vybrat vzorek vyvážejících výrobců v ČLR, výrobců v Unii, a dovozců, kteří nejsou ve spojení. S výběrem vzorku vyvážejících výrobců v Brazílii se nepočítalo.

Výběr vzorku vyvážejících výrobců v ČLR

(17)

Z dvanácti známých čínských výrobců předložili dva odpovědi na dotazník k výběru vzorku. Vzhledem k omezenému počtu spolupracujících společností nebyl požadován výběr vzorku.

Výběr vzorku výrobců v Unii

(18)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že vybrala předběžný vzorek výrobců v Unii. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek na základě největšího reprezentativního objemu prodeje a výroby. Tento vzorek sestával ze šesti výrobců v Unii a společností, které jsou s nimi ve spojení, jelikož vnitřní struktura skupin nebyla na začátku šetření jasná, pokud jde o to, kdo vyrábí a opětovně prodává dotčený výrobek. Výrobci v Unii vybraní do vzorku představovali přes 70 % celkové výroby v Unii. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Ve stanovené lhůtě nebyly vzneseny žádné připomínky, a předběžný vzorek byl tedy potvrzen. Vzorek se považuje za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie.

(19)

V březnu 2015 jeden z výrobců v Unii zařazených do vzorku prodal veškeré své činnosti včetně vybavení, práv, závazků týkajících se zaměstnanců a jeho stávajících smluv nové společnosti. Jelikož tato změna nastala po období šetření, není relevantní pro šetření podle čl. 6 odst. 1 základního nařízení.

Výběr vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení

(20)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu.

(21)

Při zahájení přezkumu bylo kontaktováno čtrnáct známých dovozců/uživatelů, jež byli vyzváni, aby objasnili svou činnost a popřípadě vyplnili formulář pro výběr vzorku, který byl přiložen k oznámení o zahájení přezkumu.

(22)

Formulář pro výběr vzorku vyplnilo pět společností. U čtyř z nich se jednalo o subjekty, které fólie převíjejí, tj. o průmyslové uživatele, kteří dotčený výrobek dováželi k dalšímu zpracování před jeho dalším prodejem, a u jednoho šlo o obchodníka, který však dotčený výrobek během posuzovaného období nedovážel. Vzhledem k nízkému počtu společností, které vyplnily formulář pro výběr vzorku, nebyl výběr vzorku opodstatněný.

(23)

Přihlásili se dva jiní uživatelé. Těm byl zaslán dotazník pro uživatele.

Dotazníky a spolupráce

(24)

Komise si vyžádala a ověřila všechny informace, které považovala za nezbytné ke stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie.

(25)

Komise zaslala dotazníky šesti výrobcům v Unii zařazeným do vzorku a společnostem, které jsou s nimi ve spojení, dvěma brazilským vyvážejícím výrobcům a dvěma čínským vyvážejícím výrobcům, jednomu obchodníkovi a výše uvedeným šesti uživatelům zjištěným v rámci Unie.

(26)

Odpovědi na dotazník přišly od všech výrobců v Unii zařazených do vzorku a tří uživatelů.

(27)

Na dotazník odpověděli dva čínští vyvážející výrobci a jeden brazilský výrobce. Druhý brazilský výrobce původně projevil zájem o spolupráci v šetření, avšak na dotazník neodpověděl. Proto byl této společnosti zaslán dopis, ve kterém byla informována o záměru Komise použít článek 18 základního nařízení. Společnost odpověděla, že dotazník nevyplní, ale že její názory bude zastupovat Brazilské sdružení pro hliník (Associação Brasileira do Aluminió, dále jen „ABAL“). Od sdružení ABAL Komise obdržela písemná podání.

Inspekce na místě

(28)

Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

 

výrobci v Unii

Aluminiumfolie Merseburg GmbH, Merseburg, Německo

Alcomet AD, Šumen, Bulharsko

Eurofoil Luxemburg SA, Dudelange, Lucembursko a s ní spojená společnost Eurofoil France SAS, Rugles, Francie

Hydro Aluminium Slim S.p.a., Cisterna di Latina, Itálie

Impol d.o.o., Maribor, Slovinsko

Symetal S.A., Atény, Řecko

 

uživatelé

Cofresco Frischhalteprodukte GmbH & Co KG, Minden, Německo

Sphere Group, Paříž, Francie

 

vyvážející výrobce v Brazílii

Companhia Brasileira de Aluminio (CBA), São Paulo, Brazílie

 

vyvážející výrobci v ČLR

Zhenjiang Dingsheng Aluminium Industries Joint-Stock Limited Company, Zhenjiang, ČLR a s ní spojené společnosti Hangzhou Five Star Aluminium Company, Hangzhou, ČLR; Hangzhou Dinsheng Import & Export, Hangzhou, ČLR a Dingsheng Aluminium Industries (Hongkong) Trading Co, Hongkong

Nanshan Light Alloy co. Ltd., Yantai, ČLR

 

výrobci v zemích s tržním hospodářstvím

Assan Alüminyum San. ve Tic. A.S, Istanbul, Turecko

Panda Aluminium Inc. Co., Ankara, Turecko.

B.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

1.   Dotčený výrobek

(29)

Dotčeným výrobkem jsou hliníkové fólie o tloušťce nejméně 0,008 mm a nejvýše 0,018 mm, nevytvrzené, válcované, ale dále již neupravené, v rolích o šířce nepřesahující 650 mm a o hmotnosti nad 10 kg (dále jen „role jumbo“), pocházející z Brazílie a ČLR, v současnosti kódu KN ex 7607 11 19 (kód TARIC 7607111910) (dále jen „dotčený výrobek“). Dotčený výrobek je obecně znám jako hliníková fólie pro domácnost (dále jen „HFD“).

(30)

HFD se vyrábí na základě čistého hliníku, který se nejdříve odlévá na silné pásy (o tloušťce několika mm, tedy až 1 000 krát silnější než dotčený výrobek) a ty jsou následně válcované v různých fázích na požadovanou tloušťku. Po válcování se fólie žíhá tepelným postupem a nakonec se navine na cívky (role).

(31)

Navazující zpracovatelé, tj. subjekty, které převíjejí fólie, převíjejí cívky HFD na menší role. Výsledný produkt (tj. spotřebitelské role, které nejsou dotčeným výrobkem) se používá na víceúčelové krátkodobé balení, především v domácnostech, v pohostinství a v maloobchodě s potravinami a květinami.

2.   Obdobný výrobek

(32)

Šetření ukázalo, že dotčený výrobek, výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu v Brazílii a v Číně, výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu v Turecku, které posloužilo jako srovnatelná země, a výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti i stejná základní užití.

(33)

Komise proto dospěla k závěru, že tyto výrobky jsou obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

C.   PRAVDĚPODOBNOST POKRAČOVÁNÍ NEBO OBNOVENÍ DUMPINGU

(34)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda by pravděpodobně došlo k pokračování nebo obnovení dumpingu ze strany Brazílie a ČLR, pokud by stávající opatření pozbyla platnosti.

1.   Brazílie

(35)

V šetření spolupracoval jeden výrobce z Brazílie. Před uložením původních opatření tento výrobce představoval 100 % vývozu HFD z Brazílie do Unie.

1.1.   Neexistence vývozu během období přezkumného šetření

(36)

Během období přezkumného šetření se HFD z Brazílie do Unie nevyvážela. Není proto pravděpodobné, že by dumping v případě Brazílie pokračoval. Posuzování se tedy omezilo na pravděpodobnost obnovení dumpingu na základě vývozních cen pro jiné třetí země.

1.2.   Pravděpodobnost obnovení dumpingu

(37)

Komise analyzovala, zda je pravděpodobné obnovení dumpingu, pokud by opatření pozbyla platnosti. Přitom byly analyzovány tyto prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v Brazílii, neexistence dumpingového vývozu z Brazílie na ostatní trhy a atraktivita trhu Unie.

1.2.1.   Výrobní kapacita a volná kapacita v Brazílii

(38)

Bylo zjištěno, že spolupracující brazilský výrobce využíval kapacitu z více než 90 % a jeho nevyužitá volná kapacita činila 3 000 tun ročně. To odpovídá 6 % výroby výrobního odvětví Unie a 3 % spotřeby v Unii. Proto se dospělo k závěru, že neexistuje významná volná kapacita, která by mohla být přesměrována na trh Unie, pokud by opatření proti Brazílii pozbyla platnosti.

(39)

Další dva známí brazilští výrobci v šetření nespolupracovali, a proto nemohla být jejich volná kapacita ověřena. Ve studii předložené žadateli se odhaduje, že společná kapacita dvou dalších výrobců pro výrobu hliníkových fólií činí 58 000 tun pro všechny typy hliníkových fólií celkem, což odpovídá celkové kapacitě spolupracujícího brazilského výrobce. Považuje se za nepravděpodobné, že by tito dva výrobci měli významnou volnou kapacitu, která by mohla být přesměrována na trh Unie, pokud by opatření proti Brazílii pozbyla platnosti: do Unie totiž nevyváželi ani během období přezkumného šetření, ani před uložením původních opatření.

1.2.2.   Neexistence dumpingu z Brazílie na ostatních trzích

(40)

Vývoz spolupracujícího brazilského výrobce během období přezkumného šetření směřoval pouze k jedinému odběrateli v USA. Tento vývoz představoval 68 % veškerého brazilského vývozu HFD do USA v roce 2013, což znamená, že spolupracující výrobce byl největším brazilským vývozcem hliníkových fólií. Tento vývoz představoval 33 % veškerého brazilského vývozu HFD v roce 2013. Při srovnání vývozní ceny s běžnou hodnotou v Brazílii nebyl v tomto vývozu shledán žádný dumping. Neexistence dumpingu byla zjištěna na základě níže uvedené metodiky.

1.2.2.1.   Běžná hodnota

(41)

V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise nejdříve přezkoumala, zda byl celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku ze strany spolupracujícího výrobce v Brazílii nezávislým odběratelům reprezentativní ve srovnání s celkovým objemem vývozu, tj. zda celkový objem tohoto domácího prodeje představoval alespoň 5 % celkového objemu vývozu dotčeného výrobku z Brazílie. Na tomto základě bylo zjištěno, že domácí prodej v Brazílii je reprezentativní.

(42)

Komise poté zkoumala, zda může být domácí prodej obdobného výrobku považován za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Za tímto účelem se určil podíl ziskového domácího prodeje nezávislým odběratelům za období přezkumného šetření. Zjistilo se, že prodej na domácím trhu se uskutečnil v běžném obchodním styku.

(43)

Běžná hodnota je tedy založena na skutečné ceně na domácím trhu, která byla vypočítána jako vážená průměrná cena ziskového domácího prodeje v období přezkumného šetření.

1.2.2.2.   Stanovení vývozní ceny

(44)

Vývozní cena byla stanovena podle čl. 2 odst. 8 základního nařízení na základě vývozních cen skutečně zaplacených nebo cen, které je třeba zaplatit, prvnímu nezávislému odběrateli.

1.2.2.3.   Srovnání

(45)

Běžná hodnota a vývozní cena spolupracujícího vyvážejícího výrobce byly srovnány na základě ceny ze závodu. Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen.

(46)

Na tomto základě byly provedeny úpravy o rozdíly ve fyzických vlastnostech, náklady na dopravu, námořní přepravu a pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejší náklady, náklady na balení, úvěry, slevy a provize, pokud bylo prokázáno, že ovlivňují srovnatelnost cen.

1.2.2.4.   Dumpingové rozpětí

(47)

Na tomto základě Komise zjistila, že při vývozu do USA nedocházelo k dumpingu.

(48)

Komise se proto domnívá, že není pravděpodobné, že by vyvážející výrobci z Brazílie prodávali dotčený výrobek na trhu Unie za dumpingové ceny, pokud by byla stávající opatření zrušena.

1.2.3.   Atraktivita trhu Unie

(49)

Ceny na brazilském domácím trhu jsou atraktivní, o čemž svědčí skutečnost, že se valná většina výroby prodá na domácím trhu. Tento domácí prodej je ziskový. Úroveň cen v Brazílii je podobná cenám na trhu Unie.

(50)

Neočekává se proto, že by se brazilský vývoz na trh Unie výrazně zvýšil na základě cenového podbízení vůči cenám v Unii, kdyby opatření pozbyla platnosti.

1.2.4.   Tvrzení zúčastněných stran týkající se pravděpodobnosti obnovení dumpingu z Brazílie

(51)

Dvě zúčastněné strany, ABAL a CBA, tvrdily, že není pravděpodobné, že by došlo k obnovení dumpingu z Brazílie, a to z těchto důvodů:

i)

dotčený výrobek se z Brazílie na trh Unie nevyváží;

ii)

Brazílie se v současnosti stává spíše čistým dovozcem hliníku než čistým vývozcem z důvodu rostoucí poptávky na domácím trhu v Brazílii;

iii)

zvýšení výrobních nákladů z důvodu rostoucích nákladů na surovinu a elektřinu, které vede ke ztrátě konkurenceschopnosti brazilských výrobků;

iv)

nedochází k rozsáhlému vývozu konvertovaných hliníkových fólií z Brazílie do Unie, které jsou obdobným produktem, ale nevztahují se něj antidumpingová opatření;

v)

přítomnost společností ve spojení, které jsou již usazeny v Unii a mají na starosti zásobování trhu Unie, namísto využívání vývozu z Brazílie;

vi)

nedostatek volné kapacity a klesající výroba v Brazílii a z toho vyplývající nepravděpodobnost, že by došlo k přesměrování nebo rozšíření kapacit;

vii)

rozdíl ve fyzických vlastnostech výrobků prodávaných na domácím trhu a výrobků na vývoz.

(52)

Pokud jde o první tvrzení, šetřením se potvrdilo, že k vývozu z Brazílie na trh Unie nedochází. Komise se však domnívá, že je možné, že k vývozu nedocházelo z důvodu platných antidumpingových opatření. Skutečnost, že nedochází k vývozu, tedy není sama o sobě dostatečným důkazem pro závěr, že neexistuje riziko obnovení dumpingu.

(53)

Pokud jde o druhé tvrzení, šetřením bylo prokázáno, že Brazílie je od roku 2014 čistým dovozcem primárního hliníku. Potvrzeno bylo rovněž zvýšení domácí poptávky v Brazílii: domácí spotřeba všech hliníkových výrobků se od roku 2009 do roku 2013 zvýšila o 48 % a spotřeba hliníkových fólií o 24 %. Zúčastněné strany však nepředložily žádný důkaz, že by tato skutečnost nutně odstraňovala riziko obnovení dumpingu. Nicméně byla při analýze atraktivity trhu Unie (jak je vysvětleno výše) považována zvýšená domácí poptávka v Brazílii za faktor zvyšující atraktivitu domácího trhu.

(54)

Pokud jde o třetí tvrzení, šetřením byly prokázány vyšší ceny na domácím trhu, což však nepostačuje k vyvození závěru, že by při vysokých cenách na domácím trhu nemohlo dojít k obnovení dumpingu.

(55)

Pokud jde o čtvrté tvrzení, zúčastněné strany neposkytly důkazy, že by se z chování v souvislosti s jedním výrobkem dalo předvídat chování v souvislosti s jiným výrobkem. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(56)

Pokud jde o páté tvrzení, šetřením se potvrdilo, že v Unii byly usazeny společnosti ve spojení s nespolupracujícími brazilskými výrobci. Jelikož však žádná z těchto společností v šetření nespolupracovala, nebylo možné určit, zda skutečně vyráběly obdobný výrobek pro dodávky na trh Unie. Toto tvrzení proto nemohlo být ověřeno.

(57)

Pokud jde o šesté tvrzení, šetřením se potvrdilo, že neexistuje významná volná kapacita. Jak je vysvětleno výše, byla tato skutečnost zohledněna při posuzování výrobní kapacity a volné kapacity v Brazílii.

(58)

Pokud jde o sedmé tvrzení, při srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly rozdíly ve fyzických vlastnostech řádně zohledněny, jak je vysvětleno výše.

1.2.5.   Závěr o pravděpodobnosti obnovení dumpingu z Brazílie

(59)

Šetření ukázalo, že v Brazílii existuje jen omezená volná kapacita, která by mohla být přesměrována na trh Unie, pokud by opatření proti Brazílii pozbyla platnosti. Nebyly zjištěny žádné dumpingové praktiky na jiných trzích. Má se za to, že atraktivita trhu Unie pro brazilské výrobce je omezená z důvodu vysoké atraktivity domácího trhu a podobné cenové úrovně.

(60)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se má za to, že je nepravděpodobné, že by došlo k obnovení dumpingu z Brazílie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(61)

Proto by řízení ohledně dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z Brazílie mělo být zastaveno.

2.   ČLR

(62)

Dva výrobci z ČLR při šetření spolupracovali. Původně nahlásili, že vyvezli do Unie 4 264 tun, což by podle Eurostatu odpovídalo 250–350 % celkového čínského dovozu do Unie v období přezkumného šetření. Během šetření však byl objem vývozu stanoven pro prvního výrobce v rozmezí 900–1 100 tun, což odpovídá 53–90 % celkového vývozu z ČLR do Unie. Většina tohoto vývozu se uskutečnila v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku, a tudíž se na něj nevztahovala ani antidumpingová ani běžná cla. U druhého vývozce se zjistilo, že během období přezkumného šetření do Unie dotčený výrobek nevyvážel.

2.1.   Výběr srovnatelné země a výpočet běžné hodnoty

(63)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise vyzvala všechny zúčastněné strany, aby se vyjádřily k návrhu použít Turecko jako třetí zemi s tržním hospodářstvím pro účely stanovení běžné hodnoty v souvislosti s ČLR. Turecko bylo použito jako srovnatelná země již v původním šetření.

(64)

Jedna zúčastněná strana vyjádřila výhrady k návrhu použít Turecko a navrhovala jako alternativní srovnatelnou zemi Jižní Afriku. Tvrdila, že Jižní Afrika by byla vhodnější, protože struktura nákladů tureckých výrobců se liší od čínské struktury nákladů a protože Turecko v červenci 2014 uložilo na dovoz všech typů hliníkových fólií z Číny antidumpingové clo ve výši 22 %.

(65)

Kromě návrhů předložených zúčastněnými stranami se Komise sama snažila určit vhodnou srovnatelnou zemi. Jako další možné srovnatelné země uvedla Indii, Japonsko, Jižní Koreu, Spojené arabské emiráty, USA a Tchaj-wan, a to z důvodu jejich velkého objemu výroby hliníkových fólií. Bylo však zjištěno, že Japonsko, USA a Tchaj-wan vyrábějí tenčí hliníkové fólie, ale nikoli dotčený výrobek.

(66)

Žádosti o spolupráci byly zaslány známým výrobcům v Indii, Jižní Africe, Jižní Koreji, Spojených arabských emirátech a Turecku. Spolupracovali pouze dva vyvážející výrobci v Turecku. Z ostatních možných srovnatelných zemí se žádní výrobci neozvali.

(67)

Turecko bylo shledáno významným výrobcem hliníkových fólií s otevřeným trhem, na kterém nedochází k narušování, pokud jde o ceny suroviny nebo energie. Bylo zjištěno, že výrobní procesy v Turecku a v ČLR jsou podobné. Turecko bylo vybráno jako srovnatelná země pro stanovení běžné hodnoty pro ČLR v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení a v prostorách dvou spolupracujících společností byly provedeny inspekce na místě.

(68)

V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení bylo nejdříve přezkoumáno, zda byl celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku ze strany spolupracujících výrobců v Turecku nezávislým odběratelům reprezentativní ve srovnání s celkovým objemem jeho vývozu do Unie, tj. zda celkový objem tohoto domácího prodeje představoval alespoň 5 % celkového objemu vývozu dotčeného výrobku do Unie. Na tomto základě bylo zjištěno, že domácí prodej je v srovnatelné zemi reprezentativní.

(69)

Zjišťovalo se rovněž, zda prodej obdobného výrobku na domácím trhu může být považován za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Za tímto účelem se určil podíl ziskového domácího prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu za období přezkumného šetření. Zjistilo se, že domácí prodej jednoho z výrobců se uskutečňoval v běžném obchodním styku, zatímco ziskovost prodeje druhého výrobce nemohla být zjištěna z důvodu nedostatku podrobných údajů o nákladovém účetnictví.

(70)

Běžná hodnota nemohla být v případě druhého výrobce vypočítána podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení z důvodu nedostatku podrobných údajů o nákladovém účetnictví.

(71)

Běžná hodnota je tedy založena na skutečné domácí ceně prvního výrobce, která byla vypočítána jako vážený průměr ceny ziskového domácího prodeje v období přezkumného šetření.

(72)

Jeden čínský výrobce tvrdil, že běžnou hodnotu nelze správně vypočítat na základě domácího prodeje pouze jednoho tureckého výrobce. Navíc čínský výrobce zdůraznil, že důvěrná povaha obchodních údajů tureckého výrobce znemožňuje posoudit nebo podložit výsledné dumpingové rozpětí.

(73)

Použití údajů jediného výrobce v srovnatelné zemi je v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie, podle níž lze tyto ceny použít, pokud jsou výsledkem skutečné hospodářské soutěže na domácím trhu. Jak je uvedeno v 68. a 69. bodě odůvodnění výše, existuje několik tureckých domácích výrobců a Turecko hliníkové fólie také dováží. Komise se proto domnívá, že ceny na tureckém trhu jsou výsledkem skutečné hospodářské soutěže a nic nenasvědčuje tomu, že by pro stanovení běžné hodnoty nemohly být použity ceny jediného výrobce. Pokud jde o obchodní údaje, Komise musí chránit důvěrnost údajů poskytnutých stranami, a proto nemůže čínskému výrobci zpřístupnit obchodně citlivé informace týkající se tureckého výrobce. Tvrzení uvedeného čínského vývozce proto musí být zamítnuto.

2.2.   Stanovení vývozní ceny

(74)

Vývozní cena byla stanovena podle čl. 2 odst. 8 základního nařízení na základě vývozních cen skutečně zaplacených nebo cen, které mají být zaplaceny prvními nezávislými odběrateli.

(75)

Jeden čínský výrobce upozornil, že jeho míra vratky DPH nebyla vypočítána správně. Výpočet byl náležitě upraven a Komise dotčenému výrobci poskytla revidovaná zjištění.

2.3.   Srovnání

(76)

Běžná hodnota a vývozní cena spolupracujícího vyvážejícího výrobce byly srovnány na základě ceny ze závodu. Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen.

(77)

Na tomto základě byly provedeny úpravy s ohledem na náklady na dopravu, námořní přepravu a pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejší náklady, náklady na balení, úvěry, slevy a provize, pokud bylo prokázáno, že ovlivňují srovnatelnost cen.

(78)

Jeden čínský výrobce tvrdil, že běžné dovozní clo v Turecku ve výši 7,5 % tlačí domácí ceny nahoru ve stejné výši a že ty je třeba pro spravedlivé srovnání upravit. Čínský výrobce rovněž tvrdil, že úprava nákladů na balení nebyla oprávněna, neboť náklady na balení vznikají všem výrobcům nezávisle na tom, kde jsou usazeni.

(79)

Komise podotýká, že Čína má rovněž zavedené dovozní clo na hliníkové fólie. Proto se zdá, že srovnání není narušeno, neboť v Turecku existuje podobné dovozní clo. Kromě toho, i kdyby byla povolena úprava o dovozní clo, neměnilo by to nic na skutečnosti, že dovoz čínských vývozců na trh Unie je dumpingový. Pokud jde o náklady na balení, došlo k úpravě jak čínských vývozních cen, tak domácích cen v Turecku, aby se vyrovnaly případné rozdíly v balení. Z toho vyplývá, že úprava nákladů na balení nemůže narušovat srovnání. Tato tvrzení je proto třeba zamítnout.

2.4.   Dumpingové rozpětí

(80)

Jak je stanoveno v čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení, byla vážená průměrná běžná hodnota všech typů obdobného výrobku ve srovnatelné zemi porovnána s váženou průměrnou vývozní cenou všech odpovídajících typů dotčeného výrobku.

(81)

Na tomto základě je vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procento z ceny CIF (zahrnující náklady, pojištění a přepravu) na hranice Unie před proclením stanoveno takto:

Společnost

Dumpingové rozpětí

Zhenjiang Dingsheng Aluminium Industries Joint-Stock Limited Company, Zhenjiang, ČLR

28,1 %

2.5.   Pravděpodobnost přetrvávání dumpingu z ČLR

(82)

V návaznosti na zjištění existence dumpingu během období přezkumného šetření zkoumala Komise pravděpodobnost přetrvávání dumpingu, kdyby byla opatření zrušena. Dále byly analyzovány tyto další prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR, dumpingový vývoz z ČLR na ostatní trhy a atraktivita trhu Unie.

2.5.1.   Výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR

(83)

Bylo zjištěno, že dva spolupracující čínští výrobci využívají kapacity z 85 % a 90 %. Dále bylo zjištěno, že volná kapacita těchto dvou výrobců činí 50 000 tun. To odpovídá celkové výrobě výrobního odvětví Unie a více než 50 % spotřeby v Unii. Navíc jedna ze spolupracujících společností právě budovala další kapacity pro navíjení fólií o objemu 40 000 tun. Proto se dospělo k závěru, že existuje významná volná kapacita, která by mohla být přinejmenším zčásti přesměrována na trh Unie, pokud by opatření proti ČLR pozbyla platnosti.

(84)

Další známí čínští výrobci v šetření nespolupracovali, a proto nemohla být jejich volná kapacita ověřena. Ve studii předložené žadateli se odhaduje, že společná kapacita dalších nespolupracujících čínských výrobců pro výrobu hliníkových fólií je asi desetinásobně vyšší než společná kapacita dvou spolupracujících výrobců. Ve studii se odhaduje, že celková čínská výrobní kapacita pro všechny typy hliníkových fólií je o 450 000 tun větší než celková domácí spotřeba v Číně. Ve studii se dále předpokládá, že čínská výrobní kapacita se bude i nadále zvyšovat, a to z 2,5 mil. tun v roce 2014 na 2,8 mil. tun v roce 2018, a že nárůst domácí spotřeby v Číně ze 2,1 mil. tun na 2,4 mil. tun ve stejném období nebude pravděpodobně stačit k tomu, aby plně absorboval rostoucí kapacitu. Proto se považuje za pravděpodobné, že u nespolupracujících výrobců bude k dispozici dodatečná volná kapacita, která by mohla přinejmenším zčásti být přesměrována na trh Unie, pokud by opatření proti ČLR pozbyla platnosti.

(85)

Jeden čínský výrobce, i když nezpochybňuje zjištění týkající se objemu volné kapacity, tvrdil, že není realistické předpokládat, že by celá volná kapacita byla přesměrována na trh Unie.

(86)

Komise se v souladu s posouzením v 84. a 97. bodě odůvodnění domnívá, že by volná kapacita mohla být přinejmenším zčásti přesměrována na trh Unie. Proto byl 83. bod odůvodnění odpovídajícím způsobem změněn.

2.5.2.   Dumpingový vývoz z ČLR na další trhy

(87)

Zjistilo se, že vývozní ceny jednoho spolupracujícího čínského výrobce na další trhy (hlavní vývozní destinace byly Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie, USA, Egypt a Indie) během období přezkumného šetření byly nižší než běžná hodnota, jak je stanoveno v 63. až 71. bodě odůvodnění výše, a proto jsou dumpingové. Informace o vývozních cenách druhého čínského výrobce na další trhy nemohly být shromážděny.

(88)

Vzhledem k existenci dumpingového vývozu na další trhy Komise dospěla k závěru, že vyvážející výrobce z ČLR prodává dotčený výrobek do třetích zemí za dumpingové ceny. Komise se proto domnívá, že je pravděpodobné, že kdyby byla stávající opatření zrušena, vyvážející výrobci z ČLR by také prodávali dotčený výrobek na trhu Unie za dumpingové ceny.

(89)

Jeden čínský výrobce tvrdil, že zjištění o dumpingovém vývozu na další trhy není relevantní, neboť rozsah přezkumu se omezuje na trh Unie, a nikoli na světový trh. Podle čínského výrobce je srovnávání ceny na různých trzích nevhodné, neboť v různých částech světa se cenová struktura může lišit. Dále by rovněž měl být porovnán vývoz Unie na stejné trhy, což by mohlo vést ke zjištění, že domácí ceny v Unii jsou příliš vysoké.

(90)

Jak je vysvětleno v 82. bodě odůvodnění, Komise při posouzení pravděpodobnosti dumpingového dovozu na trh Unie vzala v úvahu několik ukazatelů. Komise se domnívá, že vývozci, u kterých byl zjištěn dumpingový vývoz na další trhy, se pravděpodobně dopustí dumpingu i na trhu Unie, pokud se porovnají s vývozci, u kterých dumping na další trhy zjištěn nebyl. Z tohoto důvodu se jedná o relevantní ukazatel pro stanovení pravděpodobnosti pokračování dumpingu. Tvrzení proto musí být zamítnuto.

(91)

Tvrzením týkajícím se vývozního chování výrobců Unie se zabývá 171. bod odůvodnění.

2.5.3.   Atraktivita trhu Unie

(92)

Jak je uvedeno ve 114. bodě odůvodnění níže, šetření ukázalo, že čínský dovoz probíhající během období přezkumného šetření v rámci běžného dovozního režimu by se při neexistenci dumpingových cel cenově podbízel vůči cenám výrobního odvětví Unie v průměru o 12,2 %. Navíc bylo zjištěno, že čínský dovoz v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku, na který se tudíž nevztahují antidumpingová nebo běžná cla a který představuje 75 % čínského dovozu, se cenové podbízí vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie o 18 %. Čínské ceny jsou také nižší než vývozní ceny z jakékoli další země do Unie. Tyto cenové rozdíly jednoznačně dokazují atraktivitu trhu Unie a schopnost čínských vývozců konkurovat cenou v případě zrušení opatření.

(93)

Proto lze oprávněně očekávat, že kdyby byla opatření zrušena, významná část stávajícího čínského vývozu by byla přesměrována do Unie.

(94)

Stojí za to připomenout, že před uložením původních opatření bylo v původním šetření stanoveno, že čínský podíl na trhu v Unii činil 30,72 %. Očekává se proto, že kdyby opatření pozbyla platnosti, čínský vývoz, který se v současnosti na trhu Unie podílí 2 %, se výrazně zvýší, aby znovu získal ztracený podíl na trhu v Unii.

(95)

Jeden čínský výrobce tvrdil, že malé cenové podbízení bylo součástí běžného cenového mechanismu, kdykoli nedomácí výrobci soutěžili s domácími výrobci. Cenové podbízení ve výši 12,2 % tedy není nepřiměřené a nemělo by výrobcům v Unii způsobovat obtíže.

(96)

Zjištění o cenovém podbízení samo o sobě nevede k závěru, že se vývozce chová nečestně. V tomto případě však ze zjištěného rozpětí cenového podbízení vyplývají pravděpodobné cenové úrovně čínského dovozu, pokud by opatření pozbyla platnosti, a schopnost převzít podíl na trhu v Unii na úkor výrobního odvětví Unie. Kromě toho bylo zjištěno, že tento dovoz by byl pravděpodobně dumpingový. Proto argument, že by úroveň cenového podbízení ve výši 12,2 % nebyla nepřiměřená, nebyl v tomto kontextu relevantní, a proto byl zamítnut.

2.5.4.   Závěr ohledně pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu z ČLR

(97)

Šetření ukázalo, že čínský dovoz i nadále přicházel na trh Unie za dumpingové ceny se značným dumpingovým rozpětím. Prokázalo také, že volná kapacita pro výrobu dotčeného výrobku v ČLR je v porovnání se spotřebou v Unii během období přezkumného šetření značná. Pokud by opatření proti ČLR pozbyla platnosti, bude tato volná kapacita pravděpodobně přinejmenším zčásti nasměrována na trh Unie.

(98)

Kromě toho se vývoz z ČLR do třetích zemí uskutečňoval za dumpingové ceny. Toto chování čínských vývozů při tvorbě cen na trzích třetích zemí naznačuje pravděpodobnost pokračování dumpingu na trhu Unie, kdyby opatření pozbyla platnosti.

(99)

Navíc atraktivita trhu Unie, pokud jde o ceny, naznačuje, že existuje riziko, že by byl čínský vývoz přesměrován na trh Unie, kdyby opatření pozbyla platnosti.

(100)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je pravděpodobné, že kdyby platná opatření pozbyla platnosti, čínský dovoz dotčeného výrobku by výrazně vzrostl.

D.   VYMEZENÍ VÝROBNÍHO ODVĚTVÍ UNIE

(101)

Během období přezkumného šetření vyrábělo obdobný výrobek v Unii dvanáct známých výrobců. Tyto společnosti představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(102)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření se odhadovala na 47 349 tun. Komise stanovila tento údaj na základě statistik Eurostatu, ověřených odpovědí na dotazník, které poskytli výrobci v Unii zařazení do vzorku, a odhadovaných údajů týkajících se výrobců nezařazených do vzorku poskytnutých žadateli. Jak je uvedeno v 18. bodě odůvodnění, výrobci v Unii zařazení do vzorku představují 70 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

E.   SITUACE NA TRHU UNIE

1.   Předběžné poznámky

(103)

Údaje týkající se výroby, výrobní kapacity, objemu prodeje, zaměstnanosti a objemu vývozu za celé výrobní odvětví Unie v posuzovaném období poskytli žadatelé. Údaje představovaly odhad maximálního a minimálního rozpětí a byly rozděleny do dvou kategorií: výrobci v Unii zařazení do vzorku a výrobci v Unii nezařazení do vzorku. V případě výrobců v Unii zařazených do vzorku použila Komise skutečné ověřené údaje, které tyto společnosti uvedly ve svých odpovědích na dotazník. V případě výrobců v Unii, kteří nebyli zařazeni do vzorku, byly použity údaje od žadatelů. Tyto odhady mohly zúčastněné strany připomínkovat. Žádné připomínky však nedošly.

2.   Spotřeba v Unii

(104)

V tomto šetření byly použity číselné údaje o spotřebě v Unii zjištěné a zveřejněné v souběžném šetření. Údaje byly stanoveny na základě celkového odhadovaného objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie a celkového objemu dovozu na základě údajů Eurostatu, popřípadě opravených podle ověřených údajů od vyvážejícího výrobce ze souběžného šetření týkajícího se dovozu z Ruska, a odpovědí na dotazník došlých od výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(105)

Jelikož v Rusku existuje pouze jediný vyvážející výrobce, z důvodu zachování důvěrnosti bylo nutno uvést všechny s ním související údaje v určitém rozpětí. Aby se zabránilo tomu, že by mohl být objem dovozu z Ruska vypočítán odečtením, bylo nutné použít rozpětí také pro spotřebu a objem dovozu z dalších třetích zemí.

(106)

Na tomto základě se spotřeba v Unii vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba HFD v Unii (v tunách)

 

2011

2012

2013

Období přezkumného šetření

Spotřeba v Unii

[71 300–82 625]

[74 152–92 540]

[84 847–108 239]

[83 421–105 760]

Index (2011 = 100)

100

[104–112]

[119–131]

[117–128]

Zdroj: číselné údaje zveřejněné v souběžném šetření na základě údajů Eurostatu, odpovědí na dotazník a informací poskytnutých žadateli.

(107)

Mezi roky 2011 a 2013 se spotřeba v Unii zvýšila, avšak mezi rokem 2013 a obdobím přezkumného šetření opět poklesla. Celkově se spotřeba v posuzovaném období zvýšila o 17 % až 28 %. Zvýšení spotřeby mezi rokem 2011 a obdobím přezkumného šetření odráží zejména nárůst dovozu z Ruska a dalších třetích zemí, zatímco prodej výrobního odvětví Unie na trhu Unie vzrostl pouze mírně (viz 134. bod odůvodnění).

3.   Objem, ceny a podíl dovozu z ČLR na trhu

(108)

Jelikož bylo šetřením zjištěno, že pokračování nebo obnovení dumpingového dovozu z Brazílie není pravděpodobné (viz 60. bod odůvodnění), analýza objemu, cen a podílu dovozu na trhu se omezuje pouze na dovoz z ČLR. Komise stanovila objem a ceny dovozu z ČLR na základě údajů Eurostatu.

a)   Objem a podíl dovozu z ČLR na trhu

(109)

Dovoz z ČLR do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem a podíl dovozu z ČLR na trhu

 

2011

2012

2013

Období přezkumného šetření

ČLR

Objem dovozu v rámci běžného dovozního režimu (v tunách)

[2 000–2 300]

[200–400]

[150–350]

[300–400]

Objem dovozu v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku (v tunách)

[800–1 000]

[700–1 000]

[950–1 300]

[900–1 300]

Objem dovozu celkem (všechny režimy) (v tunách)

[2 843–3 205]

[967–1 378]

[1 137–1 603]

[1 222–1 699]

Index (2011 = 100)

100

[34–43]

[40–50]

[43–53]

Podíl na trhu

4 %

1 %

1 %

2 %

Zdroj: Eurostat

(110)

Objem dovozu z ČLR klesl o 47 % až 57 % s odpovídajícím poklesem podílu na trhu ze 4 % na 2 %, tj. poklesem o 2 procentní body během posuzovaného období. V celém posuzovaném období zůstal jak objem dovozu z ČLR, tak jeho podíl na trhu na nízké úrovni.

b)   Cena dovozu a cenové podbízení

(111)

Následující tabulka udává průměrnou cenu dumpingového dovozu.

Tabulka 3

Průměrná cena dumpingového dovozu

 

2011

2012

2013

Období přezkumného šetření

ČLR

Průměrná cena (v EUR za tunu)

2 251

2 417

2 306

2 131

Index (2011 = 100)

100

107

102

95

Zdroj: Eurostat

(112)

Průměrné ceny dovozu z ČLR se během posuzovaného období snížily z 2 251 EUR/tunu na 2 131 EUR/tunu, tj. klesly zhruba o 5 %. Ceny čínského dovozu byly během celého posuzovaného období v průměru nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie na trhu Unie a ceny dovozu z dalších třetích zemí.

(113)

Během období přezkumného šetření proběhlo zhruba 75 % čínského dovozu, což představuje tržní podíl více než 1 %, v režimu aktivního zušlechťovacího styku, a tudíž se na něj nevztahovala antidumpingová ani běžná cla. Bylo zjištěno, že se cenově podbízel vůči cenám výrobního odvětví Unie o 18 %. Pokud jde o spolupracujícího vyvážejícího výrobce, který během období přezkumného šetření představoval asi 53–90 % čínského dovozu a uskutečnil 98 % svého dovozu v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku, bylo stanoveno cenové podbízení v rozmezí 15–18 %.

(114)

Zbývajících 25 % čínského dovozu se uskutečnilo v rámci běžného dovozního režimu. Připočítají-li se k čínským cenám CIF běžné clo a antidumpingové clo, byly čínské ceny vypočítané pro tento dovoz v průměru vyšší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie na trhu Unie, a tudíž docházelo k negativnímu cenovému podbízení (– 12,5 %) Pokud se však do dovozní ceny antidumpingové clo nezapočítá, dosahuje cenové podbízení 12,2 %.

(115)

Při posouzení veškerého čínského dovozu nezávisle na dovozním režimu a připočtení použitelného běžného a antidumpingového cla k cenám CIF u dovozu v běžném režimu bylo zjištěno, že čínské ceny se během období přezkumného šetření podbízely vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie v průměru o 10,2 %.

(116)

Jeden čínský výrobce tvrdil, že 18 % rozpětí cenového podbízení zjištěné v případě čínského dovozu v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku nebylo správné, neboť ceny výrobců v Unii obsahovaly „integrovanou běžnou sazbu ve výši 7,5 %“, od které nemohli být domácí uživatelé osvobozeni, kdyby zahrnuli HFD vyrobenou v Unii do vývozu do třetích zemí. Zúčastněná strana však tvrzení nepodložila a zejména nevysvětlila pojem „integrovaná běžná sazba ve výši 7,5 %“. V každém případě se připomíná, že (jak je vysvětleno ve 113. bodě odůvodnění) dovoz uskutečněný v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku nepodléhá clu. Proto by nebylo odůvodněné provádět úpravy o cla, která se neukládají. Je třeba také poznamenat, že Komise řádně uplatnila úpravu o clo při stanovování rozpětí cenového podbízení u dovozu uskutečněného za běžného režimu ve 114. bodě odůvodnění a u veškerého čínského dovozu nezávisle na dovozním režimu ve 115. bodě odůvodnění. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(117)

Tentýž čínský výrobce tvrdil, že se měla odečíst celní sazba od rozpětí cenového podbízení ve výši 12,2 % a 10,2 % stanoveného ve 114. a 115. bodě odůvodnění. Je však prokázáno, že Komise ke stanovení těchto rozpětí již vzala v úvahu clo platné pro dovoz uskutečněný v rámci běžného režimu. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

4.   Dovoz z dalších třetích zemí

Tabulka 4

Dovoz z dalších třetích zemí (všechny dovozní režimy)

Země

 

2011

2012

2013

Období přezkumného šetření

Brazílie

Objem (v tunách)

0

0

0

0

Rusko

Objem (v tunách)

[19 532–26 078]

[23 243–34 422]

[27 345–39 116]

[26 368–37 812]

 

Index (2011 = 100)

100

[119–132]

[140–150]

[135–145]

 

Podíl na trhu

29 %

34 %

34 %

34 %

 

Průměrná cena (v EUR za tunu)

[2 145–2 650]

[2 038–2 624]

[1 952–2 571]

[1 973–2 597]

 

Index (2011 = 100)

100

[95–99]

[91–97]

[92–98]

Turecko

Objem (v tunách)

[5 120–6 100]

[8 090–10 553]

[11 213–14 213]

[11 520–14 579]

 

Index (2011 = 100)

100

[158–173]

[219–233]

[225–239]

 

Podíl na trhu

7 %

11 %

13 %

13 %

 

Průměrná cena (v EUR za tunu)

2 950

2 743

2 710

2 571

 

Index (2011 = 100)

100

93

92

87

Další třetí země (kromě Číny)

Objem (v tunách)

[3 100–3 750]

[279–750]

[1 891–3 000]

[3 162–4 313]

 

Index (2011 = 100)

100

[9–20]

[61–80]

[102–115]

 

Podíl na trhu

4 %

1 %

2 %

4 %

 

Průměrná cena (v EUR za tunu)

2 878

2 830

2 687

2 406

 

Index (2011 = 100)

100

98

93

84

Celkem

Objem (v tunách)

[29 000–35 000]

[33 000–43 000]

[41 000–54 000]

[42 000–56 000]

 

Index (2011 = 100)

100

[113–125]

[142–155]

[145–160]

 

Podíl na trhu

41 %

46 %

50 %

51 %

 

Průměrná cena (v EUR za tunu)

2 538

2 453

2 401

2 367

 

Index (2011 = 100)

100

97

95

93

Zdroj: Eurostat, údaje týkající se Ruska zjištěné a zveřejněné v souběžném šetření.

(118)

Během posuzovaného období se dovoz z dalších třetích zemí do Unie zvýšil o 45–60 %, což je rychlejší vývoj než vývoj spotřeby v Unii. Podíl dalších třetích zemí na trhu se proto během tohoto období zvýšil z 41 % na 51 %.

(119)

Během posuzovaného období nedošlo k žádnému dovozu z Brazílie. Od roku 2011 do roku 2013 vzrostl objem dovozu z Ruska o 40 % až 50 %, s mírným poklesem v období přezkumného šetření. Odpovídající podíl na trhu se zvýšil z 29 % v roce 2011 na 34 % v roce 2012 a následně zůstal do konce období přezkumného šetření beze změny. Během posuzovaného období vzrostl objem dovozu z Turecka o 125 % až 139 % a jeho tržní podíl vzrostl z asi 7 % na 13 %. Turecké dovozní ceny klesly během posuzovaného období o 13 %, ale zůstaly nad úrovní cen dovozu z dalších třetích zemí, včetně Ruska a Číny, a během období přezkumného šetření byly na podobné úrovni jako ceny výrobního odvětví Unie.

(120)

Celkově se dovoz z dalších třetích zemí kromě ČLR, Ruska a Turecka zvýšil o 2 % až 15 %. Jelikož však spotřeba v Unii vzrostla, jejich celkový podíl na trhu se snížil ze 4 % v roce 2011 na přibližně 2 % v roce 2013 a následně do konce období přezkumného šetření vzrostl na 4 %; ceny tohoto dovozu byly nižší než ceny výrobního odvětví Unie, s výjimkou roku 2012.

(121)

Ceny dovozu z dalších třetích zemí byly během celého posuzovaného období vyšší než ceny dovozu z ČLR.

(122)

Jeden čínský výrobce tvrdil, že analýza Komise týkající se dovozu z dalších třetích zemí uvedená ve 118.–121. bodě odůvodnění měla zahrnovat celý trh s fóliemi, a nikoli se zaměřovat na dotčený výrobek, neboť rozhodnutí, která učinili výrobci v Unii ohledně ostatních typů fólií, údajně ovlivňují jejich výrobu dotčeného výrobku. Toto tvrzení nebylo podloženo. V každém případě bylo šetřením zjištěno, jak je uvedeno ve 185. bodě odůvodnění, že největší výrobce HFD v Unii vyráběl pouze HFD a že výrobci vyrábějící jak HFD, tak jiný typ fólie nazývaný konvertovaná hliníková fólie („KHF“) nemohou snadno přecházet z výroby jednoho výrobku na druhý, jelikož k dosažení co nejvyšší efektivnosti je nutno vyrábět určité množství u obou výrobků. Jak je zmíněno ve 185. bodě odůvodnění, šetření dále ukázalo, že výrobci v Unii zařazení do vzorku vyráběli během posuzovaného období tyto typy fólií ve stabilním poměru. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(123)

Jeden čínský výrobce poznamenal, že jelikož výrobní kapacita výrobců v Unii představovala méně než 50 % spotřeby v Unii, museli uživatelé dovážet HFD od vyvážejících výrobců ve třetích zemích. Z tohoto důvodu čínský výrobce tvrdil, že vyvážející výrobci si konkurovali mezi sebou, a nikoli výrobcům v Unii, když dodávali uživatelům, jejichž poptávku výrobci v Unii neuspokojili. Tvrzení však nebylo podloženo. Za prvé, tvrzení, že výrobní kapacita výrobců v Unii představovala méně než 50 % spotřeby v Unii, není správné. Jak je uvedeno ve 106. a 129. bodě odůvodnění, výrobní kapacita výrobního odvětví Unie představovala během období přezkumného šetření 58–74 % spotřeby v Unii a během celého posuzovaného období byla vyšší než 55 %. Jak je dále uvedeno v tabulce 5, šetřením se zjistilo, že výrobní odvětví Unie mělo během celého posuzovaného období volnou kapacitu, která mohla být využita k uspokojení poptávky na trhu Unie, pokud by totiž nedocházelo ke konkurujícímu dumpingovému dovozu. Kromě toho dovoz ze třetích zemí rovněž konkuroval obdobnému výrobku vyráběnému výrobním odvětvím Unie, neboť stávající zákazníci výrobců v Unii se mohli obrátit na dodavatele ze třetích zemí. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

5.   Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

5.1.   Obecné poznámky

(124)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení přezkoumala Komise všechny hospodářské činitele a ukazatele ovlivňující stav výrobního odvětví Unie.

(125)

Jak je uvedeno v 18. bodě odůvodnění, za účelem stanovení možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(126)

Pro účely stanovení újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Jak je objasněno ve 103. bodě odůvodnění, Komise posoudila makroekonomické ukazatele týkající se celého výrobního odvětví Unie na základě informací, které poskytli žadatelé a které byly řádně ověřeny u společností zařazených do vzorku. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise pouze ve vztahu ke společnostem zařazeným do vzorku na základě údajů, které o sobě uvedli výrobci v Unii zařazení do vzorku ve svých odpovědích na dotazník. Oba soubory údajů byly shledány jako reprezentativní pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(127)

Makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita a výše dumpingového rozpětí.

(128)

Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, stav zásob, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

5.2.   Makroekonomické ukazatele

5.2.1.   Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(129)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii

 

2011

2012

2013

Období přezkumného šetření

Objem výroby (v tunách)

44 316

46 165

48 796

47 349

Index (2011 = 100)

100

104

110

107

Výrobní kapacita (v tunách)

54 777

54 485

59 186

61 496

Index (2011 = 100)

100

99

108

112

Využití kapacity

81 %

85 %

82 %

77 %

Index (2011 = 100)

100

105

102

95

Zdroj: odpovědi na dotazník, informace poskytnuté žadateli

(130)

Výroba během posuzovaného období kolísala. I když se mezi roky 2011 a 2013 zvýšila, mezi rokem 2013 a obdobím přezkumného šetření opět poklesla. Objem výroby v posuzovaném období celkově poklesl o 7 %.

(131)

Výrobní kapacita se v posuzovaném období zvýšila o 12 %.

(132)

V důsledku vyššího nárůstu výrobní kapacity než objemu výroby se využití kapacity v posuzovaném období snížilo o 5 %.

(133)

Jeden čínský výrobce tvrdil, že kapacita jednoho závodu na hliníkové fólie by neměla být vyjádřena v tunách, neboť stejné strojní zařízení vyrobí v určitém období v závislosti na tloušťce a šířce fólie různé objemy fólií. V reakci na toto tvrzení se nezpochybňuje, že kapacitu závodu vyjádřenou v tunách může ovlivnit tloušťka nebo šířka vyráběné fólie. Avšak dovoz dotčeného výrobku a některé faktory újmy, jako je spotřeba, objem prodeje a výroba, byly stanoveny s použitím tun jako měrné jednotky. V zájmu soudržnosti tedy byla v analýze újmy pro účely porovnání použita stejná měrná jednotka. Šetření navíc nepoukazovalo na takové změny v sortimentu výroby výrobního odvětví Unie, které by odporovaly použití tun jako měrné jednotky. Je třeba rovněž poznamenat, že dotčená zúčastněná strana neposkytla žádné kvantitativní informace, které by potvrzovaly, že by jiná měrná jednotka změnila analýzu tohoto faktoru újmy. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

5.2.2.   Objem prodeje a podíl na trhu

(134)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu

 

2011

2012

2013

Období přezkumného šetření

Objem prodeje (v tunách)

[41 007–45 870]

[41 007–49 081]

[42 647–52 292]

[41 827–50 457]

Index (2011 = 100)

100

[100–107]

[104–114]

[102–110]

Podíl na trhu

55 %

53 %

49 %

47 %

Zdroj: odpovědi na dotazník, Eurostat, informace poskytnuté žadateli.

(135)

Objem prodeje HFD se v posuzovaném období mírně zvýšil. Objem prodeje rostl především mezi roky 2011 až 2013, tj. o 4 % až 14 %. Během období přezkumného šetření se objem prodeje snížil; celkově se objem prodeje v posuzovaném období zvýšil o 2 % až 10 %. Zvýšení objemu prodeje, s přihlédnutím k souběžnému nárůstu spotřeby a nárůstu dovozu, však vedlo k poklesu podílu výrobního odvětví Unie na trhu z 55 % v roce 2011 na 47 % v období přezkumného šetření, tj. o 8 procentních bodů během posuzovaného období.

5.2.3.   Růst

(136)

Ačkoliv se spotřeba v Unii během posuzovaného období zvýšila o 17 % až 28 %, objem prodeje výrobního odvětví Unie vzrostl o 2 % až 10 %, což se projevilo ve ztrátě podílu na trhu o 8 procentních bodů.

5.2.4.   Zaměstnanost a produktivita

(137)

Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

 

2011

2012

2013

Období přezkumného šetření

Počet zaměstnanců

769

787

758

781

Index (2011 = 100)

100

102

99

102

Produktivita (v tunách na zaměstnance)

58

59

64

61

Index (2011 = 100)

100

102

112

105

Zdroj: odpovědi na dotazník, informace poskytnuté žadateli

(138)

Zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie v posuzovaném období kolísala a celkově mírně vzrostla o 2 %.

(139)

Mezi lety 2011 a 2013 se produktivita zvýšila díky tomu, že výroba vzrostla více než zaměstnanost. Od roku 2013 do období přezkumného šetření se produktivita snížila o 7 %, ale zůstala vyšší než na počátku posuzovaného období v roce 2011.

5.2.5.   Rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu

(140)

Dumpingové rozpětí u dovozu z ČLR činilo během období přezkumného šetření 28,1 % (viz 81. bod odůvodnění), avšak jeho dopad na situaci výrobního odvětví Unie byl omezený díky platným antidumpingovým opatřením, která úspěšně omezila dumpingový dovoz.

(141)

Jak však bylo zjištěno v souběžném šetření, během posuzovaného období se výrazně zvýšil objem dumpingového dovozu z Ruska. Tento dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. I přes existenci antidumpingových opatření proto nebylo zotavení výrobního odvětví Unie možné.

5.3.   Mikroekonomické ukazatele

5.3.1.   Ceny a faktory ovlivňující ceny

(142)

Průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny a náklady

 

2011

2012

2013

Období přezkumného šetření

Průměrná jednotková prodejní cena v Unii (EUR/tuna)

2 932

2 714

2 705

2 597

Index (2011 = 100)

100

93

92

89

Jednotkové výrobní náklady (EUR/tuna)

2 995

2 794

2 699

2 651

Index (2011 = 100)

100

93

90

89

Zdroj: odpovědi na dotazník

(143)

Průměrná jednotková prodejní cena výrobního odvětví Unie pro unijní odběratele, kteří nejsou ve spojení, neustále klesala a celkem se během posuzovaného období snížila o 11 %.

(144)

Navzdory tomuto poklesu zůstaly jednotkové výrobní náklady nad úrovní průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie, které nedokázalo, s výjimkou roku 2013, svými prodejními cenami pokrýt své výrobní náklady. V souběžném šetření se zjistilo, že výrobní odvětví Unie nemohlo zvýšit své prodejní ceny kvůli cenovému tlaku vyvíjenému dumpingovým dovozem z Ruska.

5.3.2.   Náklady práce

(145)

Průměrné náklady práce ve výrobním odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Náklady práce

 

2011

2012

2013

Období přezkumného šetření

Průměrné náklady práce na zaměstnance (v EUR)

21 692

22 207

20 603

20 594

Index (2011 = 100)

100

102

95

95

Zdroj: odpovědi na dotazník

(146)

Mezi rokem 2011 a obdobím přezkumného šetření se průměrné náklady práce na zaměstnance u výrobců v Unii zařazených do vzorku snížily o 5 %. Náklady práce se nejprve mezi roky 2011 a 2012 zvýšily o 2 %, pak mezi lety 2012 a 2013 klesly a následně se během období přezkumného šetření už neměnily.

5.3.3.   Zásoby

(147)

Úroveň zásob u výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 10

Zásoby

 

2011

2012

2013

Období přezkumného šetření

Konečný stav zásob

1 931

1 999

2 133

2 085

Index (2011 = 100)

100

104

110

108

Konečný stav zásob jako procento výroby

5 %

5 %

5 %

5 %

Index (2011 = 100)

100

100

100

100

Zdroj: odpovědi na dotazník

(148)

Zásoby nelze považovat za relevantní ukazatel újmy v tomto odvětví, jelikož výroba a prodej jsou založeny hlavně na objednávkách, a výrobci si proto většinou udržují jen omezené zásoby. Proto je vývoj zásob uváděn jen pro informaci.

(149)

V posuzovaném období došlo ke zvýšení celkového konečného stavu zásob o 8 %. Zatímco zásoby se v letech 2011 až 2013 zvýšily o 10 %, od roku 2013 do konce období přezkumného šetření mírně klesly. Konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby se během celého posuzovaného období neměnil.

5.3.4.   Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost získat kapitál

(150)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

 

2011

2012

2013

Období přezkumného šetření

Ziskovost prodeje odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení (procentní podíl na obratu z prodeje)

– 2,2 %

– 2,9 %

0,2 %

– 2,1 %

Index (2011 = 100)

100

65

209

104

Peněžní tok (v EUR)

1 505 960

2 909 820

3 365 140

1 962 349

Index (2011 = 100)

100

193

223

130

Investice (v EUR)

3 271 904

5 404 990

4 288 862

4 816 442

Index (2011 = 100)

100

165

131

147

Návratnost investic

– 4 %

– 5 %

0 %

– 3 %

Index (2011 = 100)

100

60

209

108

Zdroj: odpovědi na dotazník

(151)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. V průběhu posuzovaného období bylo výrobní odvětví Unie ztrátové, s výjimkou roku 2013, kdy dosáhlo ziskového rozpětí mírně nad hranicí rentability. Ziskovost se mezi lety 2011 a 2012 snížila, v roce 2013 vzrostla, ale poté opět klesla během období přezkumného šetření, kdy dosáhla podobné úrovně jako v roce 2011. Ziskovost v posuzovaném období celkově vzrostla o 4 %, což odpovídá zvýšení o 0,1 procentního bodu, a to neumožnilo výrobnímu odvětví Unie dosáhnout zisku během období přezkumného šetření. Jak se zjistilo v souběžném šetření, příčinou tohoto vývoje byl hlavně cenový tlak vyvíjený ruským dovozem, který přicházel na trh Unie za dumpingové ceny, jež se podbízely vůči cenám výrobního odvětví Unie a neumožňovaly výrobnímu odvětví Unie zvýšit své prodejní ceny natolik, aby pokryly jeho výrobní náklady.

(152)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobního odvětví Unie samofinancovat svoji činnost. Peněžní tok v průběhu posuzovaného období kolísal a měl vzrůstající tendenci. Celkově se čistý peněžní tok v posuzovaném období zvýšil o 30 %. Je však třeba poznamenat, že v absolutních hodnotách zůstal peněžní tok na nízké úrovni ve srovnání s celkovým obratem dotyčného výrobku.

(153)

Investice se v posuzovaném období zvýšily o 47 %. V letech 2011 až 2012 se investice zvýšily o 65 %, v roce 2013 klesly a opět vzrostly během období přezkumného šetření. Jednalo se hlavně o nutné investice do nového strojního zařízení a ve srovnání s celkovým obratem se během období přezkumného šetření držely na poměrně nízké úrovni.

(154)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Stejně jako v případě ostatních finančních ukazatelů i návratnost investic z výroby a prodeje obdobného výrobku byla od roku 2011 záporná, s výjimkou roku 2013, kdy dosáhla 0 %, což bylo odrazem vývojové tendence ziskovosti. Celkově se návratnost investic v posuzovaném období mírně zvýšila o 8 %.

(155)

Co se týče schopnosti opatřit si kapitál, zhoršení schopnosti výrobců v Unii zařazených do vzorku vytvářet hotovost pro výrobu obdobného výrobku oslabovalo jejich finanční situaci, protože vysychaly jejich vlastní vnitřní zdroje. Šetřením bylo zjištěno, že během posuzovaného období se schopnost opatřit si kapitál celkově zhoršila.

6.   Závěr ohledně újmy

(156)

Několik hlavních ukazatelů újmy jevilo nepříznivou tendenci. Pokud jde o ziskovost, výrobní odvětví bylo ztrátové téměř během celého posuzovaného období, s výjimkou roku 2013, kdy dosáhlo úrovně jen mírně nad hranicí rentability; během období přezkumného šetření zaznamenalo výrobní odvětví Unie záporný zisk ve výši – 2,1 %. Prodejní ceny klesly během posuzovaného období o 11 %. Jednotkové náklady, které rovněž klesly o 11 %, zůstaly během celého posuzovaného období s výjimkou roku 2013 vyšší než průměrná prodejní cena. Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se snížil o 8 procentních bodů, tj. z 55 % v roce 2011 na 47 % v období přezkumného šetření.

(157)

Některé ukazatele újmy se v posuzovaném období vyvíjely pozitivně. Objem výroby se zvýšil o 7 % a výrobní kapacita o 12 %. Tento nárůst však neodpovídal zvýšení spotřeby, která rostla mnohem více, a to o 17 % až 28 %. Objem prodeje se zvýšil o 2 % až 10 %. Avšak na trhu s rostoucí spotřebou se to neprojevilo zvýšením tržního podílu, nýbrž naopak na ztrátě podílu na trhu o 8 procentních bodů. Investice se zvýšily o 47 %. Týkaly se nového strojního zařízení a během období přezkumného šetření zůstaly na poměrně nízké úrovni. Podobně se během posuzovaného období zvýšil peněžní tok o 30 %, ale zůstal na nízké úrovni. Tyto příznivé tendence proto nevylučují, že došlo k újmě.

(158)

Spolupracující brazilský výrobce a sdružení ABAL tvrdili, že podle analýzy veřejně dostupných finančních dokumentů některých žadatelů nedošlo k žádné podstatné újmě. To je v rozporu s výsledky šetření, které se opírá o skutečné ověřené údaje o HFD od výrobního odvětví Unie. Někteří výrobci v Unii vskutku nevyráběli výhradně HFD, a proto veřejně přístupné finanční dokumenty nedokázaly rozkrýt skutečnou situaci výrobního odvětví Unie, pokud šlo o HFD. Závěry o hospodářské situaci výrobního odvětví Unie ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení by se proto neměly opírat o veřejně dostupné finanční dokumenty, nýbrž o podrobnější a ověřené informace dostupné během šetření. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(159)

Stejné zúčastněné strany tvrdily, že statistiky a prohlášení zveřejněné Evropským sdružením pro hliníkové fólie (dále jen „EAFA“) naznačují, že výrobní odvětví Unie neutrpělo během posuzovaného období včetně období přezkumného šetření žádnou podstatnou újmu. Bylo však zjištěno, že použité statistiky a prohlášení se týkají buď celého odvětví hliníkových fólií, nebo kategorie „tenčích“ fólií, pod kterou spadají HFD i další typy fólií, jako jsou konvertované fólie a fólie používané jako elastické obaly. Na tomto základě nelze ohledně dotčeného výrobku vyvodit smysluplný závěr, a tudíž bylo tvrzení zamítnuto.

(160)

Jeden čínský výrobce tvrdil, že nebylo možné sladit vývoj jednotkových nákladů popsaný ve 156. bodě odůvodnění s vývojem kotované ceny hliníku na Londýnské burze kovů. V odpovědi na toto tvrzení je třeba poznamenat, že cena placená výrobci Unie subjektům zabývajícím se tavením nebo obchodníkům je součtem ceny na Londýnské burze kovů a příplatku známého jako „prémie nad cenu kovu“. Proto se musí veškerá posouzení jednotkových nákladů výrobců v Unii založená pouze na ceně na Londýnské burze kovů považovat za neúplná. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(161)

Stejná zúčastněná strana tvrdila, že soulad mezi vývojem jednotkových nákladů a vývojem ceny hliníku stále nebude možný, i kdyby se vzala v úvahu prémie nad cenu kovu. Toto tvrzení však nebylo podloženo. Kromě toho z šetření vyplynulo, že cena na Londýnské burze kovů během posuzovaného období klesla o více než 20 %, zatímco prémie nad cenu kovu se v témže období více než zdvojnásobila. Pokud se však bere v úvahu cena na Londýnské burze kovů společně s prémií nad cenu kovu, náklady na hliník placené výrobci v Unii se během posuzovaného období snížily přibližně o 11 %. Toto snížení je v souladu, a v současnosti dokonce identické, se snížením jednotkových nákladů uváděnému za stejné období ve 156. bodě odůvodnění. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(162)

Jeden čínský výrobce odkazoval na 156. bod odůvodnění a tvrdil, že možnými příčinami újmy byl levnější dovoz, údajné vyšší výrobní náklady, nedostatečný zájem o HFD, jelikož ceny dalších kategorií fólií v Unii byly vyšší, a nedostatečný zájem na trhu Unii, jelikož ceny HFD byly na vývozních trzích vyšší. Pokud jde vyšší výrobní náklady, čínský výrobce zmínil vysokou prémii nad cenu kovu a skutečnost, že výrobní odvětví využívalo kombinace dvou výrobních metod, válcování zatepla a kontinuálního lití, přičemž výlučné zaměření na kontinuální lití by bylo nákladově efektivnější.

(163)

V odpovědi na toto tvrzení se připomíná, že ze 156. a 157. bodu odůvodnění lze vyvodit, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu. Pokud jde o tvrzení týkající se výrobních nákladů, je třeba nejprve poznamenat, že ohledně úlohy prémie nad cenu kovu jako potenciálního faktoru újmy se v souběžném šetření zjistilo, že jak výrobní odvětví Unie, tak ruský vyvážející výrobce nesli při získávání suroviny pro výrobu HFD srovnatelné náklady, neboť tržní ceny této suroviny na ruském trhu i trhu Unie jsou přímo spjaty s cenami na Londýnské burze kovů. Proto lze dospět k závěru, že úroveň prémie nad cenu kovů nebyla během období přezkumného šetření faktorem újmy. Pokud jde o možnou úlohu způsobů výroby, šetření ukázalo, že kontinuálního lití bylo použito k výrobě téměř dvou třetin HFD vyrobených výrobním odvětvím Unie během období přezkumného šetření. Jakýkoli rozdíl v nákladové efektivnosti by tedy byl zmírněn převahou kontinuálního lití jako způsobu výroby v Unii. Ve 185. bodě odůvodnění je rovněž vysvětleno, že nic nenasvědčovalo tomu, že by výrobní odvětví Unie ztratilo zájem o HFD. Šetření také neprokázalo žádný náznak toho, že by výrobci Unie opomíjeli trh Unie ve prospěch vývozních trhů HFD. Šetření skutečně ukázalo, že výrobci Unie během období šetření vyvezli do třetích zemí pouze 1 182 tun HFD, což představuje méně než 3 % domácího prodeje výrobců v Unii během téhož období. Tato tvrzení proto byla odmítnuta.

(164)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

F.   PRAVDĚPODOBNOST OBNOVENÍ NEBO POKRAČOVÁNÍ ÚJMY

1.   Předběžné poznámky

(165)

Jelikož se dospělo k závěru, že obnovení dumpingového dovozu z Brazílie není pravděpodobné, analýza pravděpodobnosti obnovení nebo pokračování újmy se omezila pouze na dovoz z ČLR.

(166)

Aby mohla být posouzena pravděpodobnost obnovení nebo pokračování újmy v případě, že by opatření vůči ČLR pozbyla platnosti, byl analyzován možný dopad čínského dovozu na trh Unie a na výrobní odvětví Unie v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(167)

Jak se uvádí ve 124. až 164. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie utrpělo v období přezkumného šetření podstatnou újmu. Dovoz z Číny se v celém posuzovaném období na trhu Unie vyskytoval jen v omezeném množství, zatímco objem dovozu z Ruska a jeho podíl na trhu se během téhož období zvětšil. V souběžném šetření se dospělo k závěru, že dovoz z Ruska byl dumpingový a způsoboval výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu, zatímco dovoz z Číny k této újmě přispíval vzhledem k malému objemu a úrovni cen jen částečně, aniž by narušoval příčinnou souvislost mezi dovozem z Ruska a podstatnou újmou způsobovanou výrobnímu odvětví Unie. Z šetření zároveň, jak je popsáno v 80. až 100. bodě odůvodnění, vyplynulo, že k čínskému dovozu v období přezkumného šetření docházelo za dumpingové ceny a že je pravděpodobné, že pokud opatření pozbydou platnosti, bude dumping pokračovat.

2.   Volná kapacita, obchodní toky a atraktivita trhu Unie a chování ČLR při tvorbě cen

(168)

Značné volné kapacity v ČLR, které nemohou být plně absorbovány čínskou domácí poptávkou a vývozními trhy jinými než trh Unie, pokračování dumpingu během období přezkumného šetření se značným dumpingovým rozpětím a dumpingové praktiky čínských vývozců na trzích třetích zemí, podrobně popsané v 82. až 100. bodě odůvodnění, jasně naznačují, že je velmi pravděpodobné, že objem čínského dumpingového dovozu by se v případě, že by platná opatření byla zrušena, značně zvýšil.

(169)

Pokud by byla platná opatření zrušena, čínské dovozní ceny by se se vší pravděpodobností podbízely vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie na trhu Unie. Šetření skutečně ukázalo, že čínský dovoz probíhající během období přezkumného šetření v rámci běžného dovozního režimu by se při neexistenci antidumpingových cel cenově podbízel vůči cenám výrobního odvětví Unie v průměru o 12,2 % (10).

(170)

Jak je uvedeno v 92. až 94. bodě odůvodnění, trh Unie je pro čínský dovoz atraktivní vzhledem k tomu, že ceny na trhu Unie obecně odpovídaly cenám na dalších vývozních trzích. Kromě toho Turecko v červenci 2014 uložilo antidumpingová opatření vůči Číně na celou řadu hliníkových fólií včetně dotčeného výrobku. Proto je pravděpodobné, že by v případě zrušení opatření vůči Číně byla část výroby dříve vyvážená do Turecka přesměrována na trh Unie. Proto lze dospět k závěru, že zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k výraznému nárůstu čínského dovozu za dumpingové ceny, které by se značně podbízely vůči cenám výrobního odvětví Unie, což by výrobnímu odvětví způsobilo další újmu.

(171)

Spolupracující brazilský výrobce a sdružení ABAL tvrdili, že na základě statistik zveřejněných sdružením EAFA bylo možné stanovit, že výrobci hliníkových fólií v Unii zvýšili svůj vývoz na trhy třetích zemí, což by dokazovalo, že tyto trhy třetích zemí byly atraktivnější než trh Unie. V souvislosti s tímto tvrzením však bylo zjištěno, že statistiky použité těmito stranami se týkaly buď celého odvětví hliníkových fólií, nebo kategorie tenčích fólií, pod kterou spadají HFD i další typy fólií, jako jsou konvertované fólie a fólie používané jako elastické obaly. Na tomto základě nelze vyvodit žádné smysluplné závěry týkající se samotného dotčeného výrobku. Šetřením se navíc zjistilo, že objem dotčeného výrobku vyvážený během období přezkumného šetření výrobním odvětvím Unie na trhy třetích zemí činil pouze 1 182 tun, což představuje méně než 3 % jeho domácího prodeje během téhož období. Tvrzení v tomto ohledu byla proto zamítnuta.

3.   Závěr

(172)

Vzhledem ke zjištěním vyplývajícím z šetření se dospělo k závěru, že zrušení opatření vůči Číně by se vší pravděpodobností vedlo k výraznému nárůstu čínského dovozu za dumpingové ceny, které by se značně podbízely vůči cenám výrobního odvětví Unie, což by výrobnímu odvětví způsobilo další újmu.

G.   ZÁJEM UNIE

1.   Předběžná poznámka

(173)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících opatření vůči ČLR nebylo v rozporu se zájmem celé Unie. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, obchodníků, dovozců a uživatelů.

2.   Zájem výrobního odvětví Unie

(174)

Šetřením bylo zjištěno, že výrobní odvětví Unie utrpělo v období přezkumného šetření podstatnou újmu. Jak je zmíněno ve 167. bodě odůvodnění, podstatnou újmu způsobuje především dumpingový dovoz z Ruska, zatímco dovoz z Číny přispěl k újmě způsobované výrobnímu odvětví Unie jen částečně. Zjistilo se rovněž, že by újma pravděpodobně přetrvávala v případě, že by opatření vůči Číně byla zrušena.

(175)

V případě, že by opatření vůči Číně byla zrušena, je pravděpodobné, že by pokračoval čínský dovoz na trh Unie ve značném objemu za dumpingové ceny, které by se významně podbízely vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie a vyvíjely vyšší cenový tlak než dumpingový dovoz z Ruska během období přezkumného šetření. Výrobní odvětví Unie by bylo nuceno se přizpůsobit nízké úrovni cen, a tím by se zvýšily jeho ztráty.

3.   Zájem uživatelů

(176)

Uživatelé v Unii jsou subjekty, které fólie převíjejí a jejichž činnost spočívá v obchodování s obalovým materiálem (hliníkovými fóliemi, ale také s papírem a plastem) po převinutí HFD na malé role („spotřebitelské role“) a jejich novém zabalení na prodej průmyslovým podnikům a maloobchodníkům. Přihlásilo se šest společností, které následně obdržely dotazník. Odevzdáním odpovědí na dotazník v řízení spolupracovaly tři společnosti. Dvě spolupracující společnosti byly prověřeny na místě.

(177)

Šetření prokázalo, že HFD je hlavní surovinou pro subjekty, které fólie převíjejí, a představuje přibližně 80 % jejich celkových výrobních nákladů.

(178)

Během období přezkumného šetření žádný ze tří spolupracujících uživatelů nedovážel z ČLR. Jejich hlavním dodavatelem bylo výrobní odvětví Unie, Rusko a Turecko.

(179)

Jelikož subjekty, které fólie převíjejí, dodávají široký sortiment balicích výrobků, v případě tří spolupracujících společností představovala činnost zahrnující HFD od méně než jedné šestiny po nejvýše jednu třetinu jejich celkové činnosti.

(180)

Všichni spolupracující uživatelé vykázali v období přezkumného šetření celkově zisk. Pokud jde o činnost související s dotčeným výrobkem, zjistilo se, že dva ze spolupracujících uživatelů vykazovali zisk, avšak nebylo možné vyvodit závěr pro třetího uživatele z důvodu nepříliš jasného rozložení prodejních, režijních a správních nákladů.

(181)

Vzhledem k výše uvedeným zjištěním se má za to, že zachování opatření vůči Číně nebude mít na situaci uživatelů významný negativní dopad.

4.   Zájem dovozců a obchodníků

(182)

Po uveřejnění oznámení o zahájení řízení se nepřihlásila žádná ze společností, která by byla během posuzovaného období zapojena do obchodování s HFD nebo do dovozu a dalšího prodeje HFD pocházejících z ČLR. Šetření rovněž prokázalo, že výrobní odvětví Unie a vyvážející výrobci prodávali HFD většinou přímo uživatelům. Na základě toho lze soudit, že neexistují žádné náznaky, že by uložení opatření mohlo mít nepříznivý vliv na situaci dovozců či obchodníků.

5.   Zdroje dodávek

(183)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že výrobní odvětví Unie nemá dostatečné kapacity na pokrytí celé poptávky v Unii. Proto tyto strany tvrdily, že pokud by byla opatření vůči Brazílii a Číně zachována a zároveň by byla uložena konečná opatření vůči Rusku, Unie by se potýkala s nedostatkem dodávek, což by vedlo ke zvýšení ceny HFD. V důsledku toho by subjekty, které fólie převíjejí, musely také zvýšit své ceny na úkor spotřebitelů.

(184)

V reakci na toto tvrzení šetření prokázalo, že výrobní odvětví Unie má nadbytečnou kapacitu a je schopno zvýšit objem výroby a prodeje HFD v Unii. Navíc jsou k dispozici alternativní zdroje dodávek, jako je Turecko, Arménie a Jižní Afrika. Na závěr je třeba připomenout, že cílem antidumpingových opatření je zavést rovné podmínky v rámci Unie, a nikoli bránit čínskému a ruskému dovozu na trh Unie, který by měl na tento trh vstupovat za spravedlivé ceny.

6.   Další argumenty

(185)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že výrobní odvětví Unie ztratilo o HFD zájem a z tohoto důvodu nemělo jinou možnost, než využívat dovážené HFD. Šetření však ukázalo, že největší výrobce v Unii zařazený do vzorku vyráběl výhradně HFD. Zjistilo se, že ostatní výrobci v EU zařazení do vzorku využívají svá výrobní zařízení k výrobě jak HFD, tak konvertované hliníkové fólie (dále jen „KHF“), což je jiný produkt než HFD a používá se k jiným účelům. Tito ostatní výrobci v Unii během posuzovaného období vyráběli a prodávali KHF a HFD ve stabilním poměru. Šetřením se tedy nepotvrdila tvrzení, že výrobní odvětví Unie ztratilo zájem o HFD, a tvrzení bylo zamítnuto.

7.   Závěr ohledně zájmu Unie

(186)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody k domněnce, že nebylo v zájmu Unie zachovat opatření na dovoz HFD pocházející z ČLR.

H.   ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(187)

Všem stranám byly sděleny podstatné skutečnosti a důvody, na jejichž základě bylo rozhodnuto doporučit zachování stávajících opatření vůči ČLR a zrušení stávajících opatření vůči Brazílii. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta pro předložení připomínek k poskytnutým informacím. Podání a připomínky byly v odůvodněných případech náležitě vzaty v úvahu.

(188)

Z výše uvedených důvodů by měla být v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zachována antidumpingová opatření vztahující se na dovoz některých hliníkových fólií pocházejících z ČLR uložená nařízením Rady (ES) č. 925/2009. Opatření vztahující se na dovoz z Brazílie by měla být naopak zrušena.

(189)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních antidumpingových celních sazeb. Taková žádost musí být zaslána Komisi (11). Žádost musí obsahovat veškeré relevantní informace umožňující prokázat, že daná změna nemá vliv na právo společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude oznámení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(190)

Toto rozhodnutí je v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovoz hliníkových fólií o tloušťce nejméně 0,008 mm a nejvýše 0,018 mm, nevytvrzených, válcovaných, ale dále již neupravených, v rolích o šířce nepřesahující 650 mm a o hmotnosti nad 10 kg, v současnosti kódu KN ex 7607 11 19 (kód TARIC 7607111910) a pocházejících z Čínské lidové republiky.

2.   Sazba konečného antidumpingového cla, která se použije na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením, je pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyrobený níže uvedenými společnostmi stanovena takto:

Země

Společnost

Antidumpingové clo

Doplňkový kód TARIC

ČLR

Alcoa (Shanghai) Aluminium Products Co., Ltd. a Alcoa (Bohai) Aluminium Industries Co., Ltd.

6,4 %

A944

Shandong Loften Aluminium Foil Co., Ltd.

20,3 %

A945

Zhenjiang Dingsheng Aluminium Co., Ltd.

24,2 %

A946

Všechny ostatní společnosti

30,0 %

A999

3.   Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

4.   Uplatnění individuálních celních sazeb stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 je podmíněno povinností předložit celním orgánům členských států platnou obchodní fakturu, na níž musí být uvedeno prohlášení datované a podepsané odpovědným pracovníkem subjektu, který takovou fakturu vystavil, s uvedením jeho jména a funkce, v tomto znění: „Já, níže podepsaný/podepsaná, potvrzuji, že (objem) hliníkových fólií prodávaných na vývoz do Evropské unie, na něž se vztahuje tato faktura, vyrobila společnost (název a adresa) (doplňkový kód TARIC) v Čínské lidové republice. Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.“ Není-li taková faktura předložena, použije se celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“.

5.   Antidumpingové řízení týkající se dovozu výrobku uvedeného v čl. 1 odst. 1 pocházejícího z Brazílie se ukončuje.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. prosince 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 925/2009 ze dne 24. září 2009 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímně uloženého cla na dovoz některých hliníkových fólií pocházejících z Arménie, Brazílie a Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 262, 6.10.2009, s. 1).

(3)  Rozhodnutí Komise ze dne 5. října 2009, kterým se přijímá závazek nabídnutý v souvislosti s antidumpingovým řízením týkajícím se dovozu některých hliníkových fólií pocházejících mimo jiné z Brazílie (Úř. věst. L 262, 6.10.2009, s. 50).

(4)  Oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti některých antidumpingových opatření (Úř. věst. C 49, 21.2.2014, s. 7).

(5)  Oznámení o pozbytí platnosti některých antidumpingových opatření (Úř. věst. C 350, 4.10.2014, s. 22).

(6)  Oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření týkajících se dovozu některých hliníkových fólií pocházejících z Brazílie a Čínské lidové republiky (Úř. věst. C 350, 4.10.2014, s. 11).

(7)  Oznámení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu některých hliníkových fólií pocházejících z Ruska (Úř. věst. C 354, 8.10.2014, s. 14).

(8)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1081 ze dne 3. července 2015, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovoz některých hliníkových fólií pocházejících z Ruska (Úř. věst. L 175, 4.7.2015, s. 14).

(9)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2385 ze dne 17. prosince 2015, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých hliníkových fólií pocházejících z Ruska (viz strana 91 tohoto Úředního věstníku).

(10)  Pro určení úrovně cenového podbízení ve výši 12,2 % se vzala v úvahu celní sazba, která během prvních tří měsíců období přezkumného šetření činila 4 % a poté se zvýšila na 7,5 %. Použití současné platné celní sazby ve výši 7,5 % na celé období by mělo jen zanedbatelný vliv, neboť by úroveň cenového podbízení snížilo pouze o 0,5 %.

(11)  European Commission, Directorate-General for Trade, Directorate H, Rue de la Loi/Wetstraat 170, 1040 Brussels, 1049 Bruxelles/Brussel, BELGIQUE/BELGIË.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU