(EU) 2015/2344Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2344 ze dne 15. prosince 2015, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o měny s omezeními dostupnosti likvidních aktiv v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (Text s významem pro EHP)

(1)

Ustanovení čl. 412 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 stanoví požadavek krytí likvidity, podle něhož instituce musí držet likvidní aktiva, aby zajistily, že udržují likviditní rezervy, které jsou přiměřené, aby čelily případné nerovnováze mezi přítokem likvidity a odtokem likvidity.

(2)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 (2) přijaté podle článku 460 nařízení (EU) č. 575/2013 požadavek krytí likvidity podrobně rozvádí.

(3)

Pokud odůvodněné potřeby likvidních aktiv ve smyslu požadavku krytí likvidity překračují dostupnost těchto likvidních aktiv v dané měně, má se pro danou měnu použít jedna nebo více odchylek, jak je stanoveno v čl. 419 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013.

(4)

Je tedy nezbytné určit měny, které by měly být zvýhodněny odchylkou, a rozsah, v jakém by tato odchylka měla být uplatněna.

(5)

Posouzení odůvodněných potřeb Evropským orgánem pro bankovnictví (EBA) vycházelo z nejlepších dostupných údajů, které mohly být poskytnuty příslušnými orgány o likvidních aktivech v určité měně a o objemu likvidních aktiv požadovaných jinými investory, které proto nejsou k dispozici pro potřeby likvidních aktiv institucí.

(6)

EBA jako měnu s omezeními dostupnosti likvidních aktiv identifikovala norskou korunu (NOK). Tato identifikace byla provedena před vstupem v platnost nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61, kde orgán EBA posoudil dostupnost likvidních aktiv v souladu s mezinárodními standardy přijatými Basilejským výborem pro bankovní dohled. V posouzení byly přezkoumány objemy likvidních aktiv nevyžadované subjekty, které nejsou předmětem nařízení (EU) č. 575/2013, a tyto objemy byly porovnány s potřebami institucí na základě odhadovaných vážených čistých peněžních odtoků v průběhu následujících 30 dnů, s přihlédnutím k limitu přítoků, faktorů, které mohou ovlivnit nedostatek likvidních aktiv po dobu tří až pěti let, a cíle 110 % pro požadavek krytí likvidity.

(7)

Evropský orgán pro bankovnictví v posouzení dospěl k závěru, že odůvodněné potřeby likvidních aktiv překročily dostupnost likvidních aktiv v norských korunách (NOK). Státní dluh je jedním z nejvíce likvidních aktiv, avšak v případě Norska je nabídka norského státního dluhu poměrně omezená kvůli příznivé rozpočtové situaci země. Mezinárodní instituce a mezinárodní rozvojové banky sice rovněž vydaly vysoký počet dluhopisů v NOK, tyto emise jsou však převážně soukromými investicemi drženými zahraničními investory, a proto nebyly orgánem EBA považovány za likvidní a dostupné pro instituce spadající do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 575/2013. Posouzení EBA bylo v neposlední řadě založeno na mezinárodních standardech likvidity přijatých Basilejským výborem pro bankovní dohled, zatímco posouzení, zda odůvodněné potřeby likvidních aktiv výrazně překračují dostupnost těchto likvidních aktiv v dané měně, by mělo být založeno na konečném seznamu likvidních aktiv stanoveném nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2015/61. Tento seznam zavádí širší škálu likvidních aktiv, zejména v souvislosti s krytými dluhopisy. Tento rozdíl nicméně nedostačuje k tomu, aby Evropský orgán pro bankovnictví změnil svůj závěr, že odůvodněné potřeby likvidních aktiv překročily dostupnost likvidních aktiv v norských korunách (NOK).

(8)

Orgán EBA uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrhu prováděcí technické normy, z něhož toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010. V souladu s postupem stanoveným v článku 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (3) Komise schválila pozměněný návrh prováděcí technické normy předložený Evropským orgánem pro bankovnictví poté, co zaslala návrh prováděcí technické normy zpět orgánu pro bankovnictví s uvedením důvodů pro změny. Evropský orgán pro bankovnictví předložil formální stanovisko podporující tyto změny a potvrzující, že částka, o kterou odůvodněné potřeby likvidních aktiv převyšují dostupnost likvidních aktiv v norských korunách (NOK), jak byly navrženy v jeho původním návrhu prováděcí technické normy, by neměly být změněny,