(EU) 2015/1934Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1934 ze dne 27. října 2015 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých potrubních tvarovek ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009

(1)

Antidumpingová opatření na dovoz některých potrubních tvarovek (dále jen „potrubní tvarovky“ nebo „dotčený výrobek“) pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“ nebo „Čína“) a Thajska byla původně uložena nařízením Rady (ES) č. 584/96 (2) (dále jen „původní opatření“) a naposledy byla prodloužena nařízením Rady (ES) č. 803/2009 (3) (dále jen „platná opatření“).

(2)

V souladu s čl. 13 odst. 3 základního nařízení byla původní opatření rozšířena na dovoz odesílaný z Tchaj-wanu, Indonésie, Šrí Lanky a Filipín, bez ohledu na to, zda byl prohlášen za pocházející z Tchaj-wanu, Indonésie, Šrí Lanky a Filipín, či nikoliv, a sice nařízeními Rady (ES) č. 964/2003 (4), (ES) č. 2052/2004 (5), (ES) č. 2053/2004 (6) a (ES) č. 655/2006 (7).

(3)

Platné antidumpingové clo činí 58,6 % pro všechny společnosti.

(4)

V současné době jsou v platnosti antidumpingová opatření na dovoz potrubních tvarovek pocházejících z Ruska a Turecka (8) a na dovoz potrubních tvarovek pocházejících z Korejské republiky a Malajsie (9). Platnost opatření proti Thajsku vypršela dne 4. září 2014 (10).

(5)

Evropská komise (dále jen „Komise“) zveřejnila dne 14. prosince 2013 oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (11) antidumpingových opatření uložených na dovoz některých potrubních tvarovek ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a Thajska a potrubních tvarovek odesílaných z Tchaj-wanu, Indonésie, Šrí Lanky a Filipín, bez ohledu na to, zda jsou prohlášeny za pocházející z Tchaj-wanu, Indonésie, Šrí Lanky a Filipín, či nikoli.

(6)

Dne 2. června 2014 obdržela Komise žádost o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti těchto opatření podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(7)

Žádost podal Výbor na obranu výrobního odvětví Evropské unie vyrábějícího ocelové tvarovky pro svařování natupo (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 50 % celkové výroby v Unii. Žádost byla odůvodněna tím, že pozbytí platnosti opatření by mělo pravděpodobně za následek přetrvávání dumpingu a újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(8)

Dne 3. září 2014 zahájila Komise přezkum před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení přezkumu zveřejnila Komise v Úředním věstníku Evropské unie  (12).

(9)

V oznámení o zahájení přezkumu vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, uživatele a dovozce, vyvážející výrobce v dotčené zemi a čínské orgány a vyzvala je, aby spolupracovali.

(10)

Všechny zúčastněné strany měly možnost se k zahájení přezkumu vyjádřit a požádat o slyšení u Komise nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(11)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(12)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že prozatímně vybrala vzorek výrobců v Unii, a vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily. Vzorek byl vybrán na základě objemu výroby a prodeje obdobného výrobku během období přezkumného šetření v Unii se současným zajištěním zeměpisného rozložení a skládá se ze tří společností/skupin společností, které mají svá výrobní zařízení v Rakousku, Francii, Německu a Itálii. Nebyly předloženy žádné připomínky a prozatímně vybrané společnosti v konečném vzorku zůstaly.

(13)

Následně nebyl jeden z výrobců v Unii zařazených do vzorku schopen poskytnout úplnou odpověď na dotazník, a proto byl nahrazen jiným výrobcem v Unii. Konečný vzorek sestával ze tří společností/skupin společností, které představují 57 % výroby v Unii a 58 % prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie a které mají svá výrobní zařízení ve čtyřech různých členských státech (Rakousko, Francie, Německo a Itálie). Zúčastněné strany byly odpovídajícím způsobem informovány. Změněný vzorek se považuje za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie.

(14)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Z dvanácti dovozců, kteří poskytli informace, jich pouze šest dováželo dotčený výrobek z Číny. Z těchto šesti společností byl vybrán vzorek na základě objemu dovozu dotčeného výrobku do Unie v průběhu období přezkumného šetření se současným zajištěním zeměpisného rozložení, který byl složen ze tří dovozců se sídlem v Německu, Řecku a Itálii.

(15)

Všichni dovozci, kteří se přihlásili, byli informováni o navrženém vzorku. Nebyly vzneseny žádné připomínky. Vzorek představoval 15 % celkového dovozu dotčeného výrobku.

(16)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Číně, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(17)

Na začátku se přihlásil pouze jeden čínský vyvážející výrobce a poskytl informace požadované na formuláři pro výběr vzorku. Výběr vzorku proto nebyl nutný. Jak je uvedeno ve 20. bodě odůvodnění, tento vyvážející výrobce následně spolupráci ukončil.

(18)

Komise zaslala dotazníky všem výrobcům v Unii zařazeným do vzorku a dovozcům v Unii zařazeným do vzorku a výše uvedenému čínskému vyvážejícímu výrobci.

(19)

Odpovědi na dotazníky zaslali zmínění tři výrobci/skupiny výrobců v Unii zařazení do vzorku a zmínění tři dovozci zařazení do vzorku, kteří nejsou ve spojení.

(20)

Uvedený čínský vyvážející výrobce odpověď na dotazník nepředložil.

(21)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro stanovení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu a újmy a pro posouzení toho, zda by uložení opatření bylo v rozporu se zájmem Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(22)

Šetření pravděpodobnosti obnovení dumpingu se týkalo období od 1. července 2013 do 30. června 2014 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“).

(23)

Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2011 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(24)

Komise poskytla všem zúčastněným stranám základní fakta a úvahy, na jejichž základě hodlala zachovat platná antidumpingová opatření, a vyzvala je, aby se k nim vyjádřily. Žádné připomínky vzneseny nebyly.

(25)

Přezkoumávaným výrobkem je tentýž výrobek jako v přezkumu před pozbytím platnosti uzavřeném v srpnu 2009 (13), tj. potrubní tvarovky (jiné nežli lité tvarovky, příruby a tvarovky se závitem) ze železa nebo oceli (nikoliv však nerezavějící oceli) o maximálním vnějším průměru nepřesahujícím 609,6 mm, používané ke svařování natupo a jiným účelům, pocházející z Číny, v současnosti kódů KN ex 7307 93 11, ex 7307 93 19 a ex 7307 99 80.

(26)

Šetření ukázalo, že stejné základní fyzické a chemické vlastnosti i stejná základní použití mají tyto výrobky:

(27)

Komise dospěla k závěru, že tyto výrobky jsou obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(28)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo zkoumáno, zda dochází k dumpingu a zda by pozbytí platnosti stávajících opatření pravděpodobně vedlo k jeho přetrvávání nebo obnovení.

(29)

Jak je uvedeno v 18. a 19. bodě odůvodnění, byl zaslán dotazník čínskému vyvážejícímu výrobci, který se přihlásil během výběru vzorku, ale tento vyvážející výrobce následně na dotazník neodpověděl. V důsledku toho žádný z čínských vyvážejících výrobců při současném šetření nespolupracoval, a proto bylo nutné v souladu s článkem 18 základního nařízení vycházet z dostupných údajů.

(30)

V tomto ohledu byly čínské orgány a výše uvedený čínský vyvážející výrobce, který se přihlásil během výběru vzorku, řádně informováni o tom, že nezodpovězení dotazníku bude Komisí považováno za nedostatečnou spolupráci, a že Komise tedy může ohledně zjištění týkajících se Číny použít článek 18 základního nařízení. Jak je uvedeno ve 20. bodě odůvodnění výše, Komise neobdržela žádnou odpověď na dotazník.

(31)

Na tomto základě a v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení vychází zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu uvedená níže z dostupných údajů, zejména z informací v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti a dostupných statistických údajů Eurostatu, které byly zkontrolovány srovnáním se statistickými údaji o dovozu shromážděnými podle čl. 14 odst. 6 základního nařízení (dále jen „databáze podle čl. 14 odst. 6“) a s informacemi shromážděnými během inspekcí na místě u dovozců, kteří nejsou ve spojení. Byla analyzována také databáze čínské vývozní statistiky. Analýza však ukázala, že údaje z této databáze týkající se objemu dovozu výrazně převyšují údaje o objemu zaznamenané v jiných dostupných zdrojích, zejména v databázi podle čl. 14 odst. 6. Rovněž vykázané průměrné ceny byly podle uvedené databáze výrazně vyšší než průměrné ceny z jiných zdrojů, včetně průměrné ceny vykázané spolupracujícími dovozci, kteří nejsou ve spojení. Přestože tedy údaje vykázané všemi ostatními dostupnými zdroji se navzájem lišily pouze zanedbatelně, bylo zjištěno, že údaje vykázané čínskou databází se podstatně liší od údajů vykázaných všemi ostatními dostupnými zdroji, které analyzovala Komise. Proto se údaje vykázané v databázi čínské vývozní statistiky považují za nespolehlivé v projednávané věci.

(32)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se běžná hodnota stanoví na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím. Za tímto účelem bylo třeba vybrat třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“).

(33)

V původním šetření bylo jako srovnatelná země použito Thajsko. Během předchozího přezkumu před pozbytím platnosti byly z důvodu nedostatečné spolupráce thajských výrobců jako srovnatelná země použity Spojené státy americké.

(34)

Pro účely současného šetření informovala Komise zúčastněné strany v oznámení o zahájení přezkumu, že jako o možné srovnatelné zemi uvažuje o Korejské republice, jelikož Korejská republika nemá na rozdíl od Spojených států v platnosti žádná opatření na ochranu obchodu a jeden korejský vyvážející výrobce spolupracoval při přezkumu před pozbytím platnosti týkajícím se platných opatření na dovoz potrubních tvarovek z Malajsie a Korejské republiky uvedeném ve 4. bodě odůvodnění. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby vznesly své připomínky k vhodnosti této volby, ale žádná ze stran žádné připomínky nevznesla.

(35)

Komise si vyžádala informace týkající se výrobců potrubních tvarovek v jiných možných srovnatelných zemích, konkrétně v Bosně a Hercegovině, Indii, Izraeli, Japonsku, Saúdské Arábii, Tchaj-wanu a Thajsku, a vyzvala všechny známé výrobce potrubních tvarovek v těchto zemích, včetně výrobce v Korejské republice, aby poskytli nezbytné informace. Pouze jeden výrobce v Saúdské Arábii spolupracoval a zaslal odpověď na dotazník.

(36)

Jak je uvedeno ve 26. bodě odůvodnění, šetřením se zjistilo, že potrubní tvarovky vyráběné a prodávané na domácím trhu v Saúdské Arábii mají stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti i stejné konečné použití jako výrobek vyráběný a vyvážený čínskými vyvážejícími výrobci do Unie.

(37)

Šetření neodhalilo žádné narušení na domácím trhu Saúdské Arábie. Ačkoli existuje pouze jeden výrobce, nebyla v platnosti žádná opatření na ochranu obchodu a tento domácí výrobce soutěžil s dovozem z Číny, Jižní Koreje, Thajska a Japonska. Na tomto základě se dospělo k závěru, že úroveň hospodářské soutěže na trhu Saúdské Arábie je dostatečná.

(38)

Při šetření bylo rovněž zjištěno, že množství vyráběná a prodávaná na domácím trhu Saúdské Arábie byla v porovnání s celkovým objemem vývozu z Číny do Unie podle údajů Eurostatu reprezentativní.

(39)

Jak je uvedeno ve 45. bodě odůvodnění, šetřením bylo zjištěno, že prodej potrubních tvarovek saúdskoarabského výrobce na domácím trhu byl v průměru ztrátový. Nicméně bylo shledáno, že průměrné výrobní náklady jsou ve stejném rozmezí jako u výrobního odvětví Unie a auditované finanční výkazy byly sestaveny na základě „kontinuity činnosti“. Na tomto základě se dospělo k závěru, že společnost zůstane v dohledné budoucnosti životaschopná.

(40)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se dospělo k závěru, že Saúdská Arábie je vhodnou srovnatelnou zemí podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(41)

Informace od spolupracujícího výrobce v Saúdské Arábii byly použity jako základ pro stanovení běžné hodnoty použitelné na vyvážející výrobce v Číně.

(42)

V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise nejprve zkoumala, zda byl celkový objem domácího prodeje pro spolupracujícího výrobce v Saúdské Arábii během období přezkumného šetření reprezentativní.

(43)

Objem domácího prodeje se považoval za reprezentativní tehdy, pokud celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu představoval alespoň 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku na vývoz do Unie během období přezkumného šetření. Celkový objem prodeje na vývoz byl stanoven na základě statistických údajů Eurostatu, jak je objasněno ve 31. bodě odůvodnění. Na tomto základě byl domácí prodej v Saúdské Arábii shledán reprezentativním.

(44)

Komise následně zkoumala, zda může být prodej obdobného výrobku na domácím trhu považován za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení.

(45)

Šetřením bylo zjištěno, že během dlouhého období byla vážená průměrná domácí prodejní cena nižší než vážené průměrné výrobní náklady. Proto nemohl být tento prodej považován za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku. V důsledku toho byla běžná hodnota vypočtena na základě výrobních nákladů, ke kterým byla připočtena přiměřená částka pro prodejní, správní a režijní náklady a pro zisk v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení.

(46)

V souladu s návětím čl. 2 odst. 6 základního nařízení byly tyto náklady stanoveny na základě údajů od spolupracujícího výrobce ve srovnatelné zemi. Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici žádné informace, pokud jde o skutečný zisk tohoto vyvážejícího výrobce, byla v souladu s čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení použita přiměřená úroveň zisku. Usoudilo se, že v kovodělném průmyslu je přiměřený zisk ve výši 5 %. Dumpingové rozpětí dosahovalo 136 %.

(47)

Vývozní cena byla založena na dostupných údajích v souladu s článkem 18 základního nařízení, tedy na porovnání statistik Eurostatu s informacemi, které poskytl žadatel ve své žádosti, s databází podle čl. 14 odst. 6 a s údaji získanými od spolupracujících dovozců, kteří nejsou ve spojení.

(48)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu na základě ceny ze závodu. Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, byla v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení vývozní cena a běžná hodnota upravena o rozdíly, které mají vliv na cenu a srovnatelnost ceny. Byly provedeny úpravy s ohledem na náklady na dopravu (námořní přeprava), pojištění a poplatky za celní odbavení, a sice na základě ověřených informací poskytnutých dovozci, kteří nejsou ve spojení.

(49)

Komise porovnala váženou průměrnou běžnou hodnotu s váženou průměrnou vývozní cenou stanovenou výše uvedeným způsobem v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení. Jelikož čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, nebylo možné určit typy výrobku vyvážené z Číny. Srovnání jednotlivých typů výrobku proto nebylo možné.

(50)

Na tomto základě činilo vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procento z ceny CIF (zahrnující náklady, pojištění a přepravu zboží) na hranice Unie před proclením více než 136 %.

(51)

V návaznosti na zjištění dumpingu během období přezkumného šetření zkoumala Komise pravděpodobnost přetrvávání dumpingu, kdyby opatření neexistovala. Byly zkoumány tyto prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v Číně, chování čínského vývozu v jiných třetích zemích a atraktivita trhu Unie.

(52)

Čínská výroba, výrobní kapacita a volná kapacita byly založeny na odhadech poskytnutých žadatelem. Na základě tohoto kritéria byl celkový objem výroby v Číně odhadnut na 435 000 tun a celková výrobní kapacita na 612 000 tun. Celková volná kapacita v Číně byla tedy odhadnuta na 177 000 tun, což představuje přibližně trojnásobek spotřeby Unie během období přezkumného šetření. Jak je vysvětleno v 53. až 56. bodě odůvodnění, velká část této volné kapacity by pravděpodobně byla přesměrována do Unie.

(53)

Jelikož neexistují žádné veřejně dostupné informace a jelikož čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, nemohla být stanovena úroveň průměrných čínských vývozních cen na trzích jiných třetích zemí. Čínští vyvážející výrobci se však dopustili nekalých obchodních praktik na trhu USA, kde jsou od roku 1992 v platnosti antidumpingová opatření proti potrubním tvarovkám. Na tomto základě a rovněž s přihlédnutím k minulým i současným dumpingovým praktikám na trhu Unie není žádný důvod se domnívat, že by čínští vývozci v blízké budoucnosti změnili své chování, pokud jde o vývozní ceny.

(54)

Přestože byla uložena cla, čínští vyvážející výrobci zvýšili svůj objem vývozu do Unie a svůj podíl na trhu v Unii, což naznačuje trvalý zájem čínských vyvážejících výrobců na trhu Unie. To potvrzují i praktiky obcházení z minulosti, kdy docházelo k překládce potrubních tvarovek přes Tchaj-wan, Indonésii, Šrí Lanku a Filipíny (viz 2. bod odůvodnění).

(55)

I za předpokladu, že domácí spotřeba v Číně a v jiných třetích zemí by se mohla zvýšit, vysoká úroveň nadměrné výrobní kapacity v Číně do značné míry převyšuje celkovou spotřebu Unie a naznačuje, že kdyby opatření pozbyla platnosti, čínští vyvážející výrobci budou mít i nadále k dispozici významná množství pro vývoz na trh Unie. Vzhledem k tomu, že USA, tedy další velký trh pro potrubní tvarovky, zavedly přísná antidumpingová opatření týkající se dovozu potrubních tvarovek z Číny, je pravděpodobné, že kdyby opatření pozbyla platnosti, velký objem těchto volných kapacit bude přesměrován do Unie.

(56)

Vzhledem k minulým i současným dumpingovým praktikám čínských vyvážejících výrobců, které jsou vysvětleny v 50. bodě odůvodnění výše, a ke skutečnosti, že potrubní tvarovky z Číny podléhají antidumpingovým opatřením při dovozu na trh USA, se má za to, že trh Unie zůstane pro čínské vyvážející výrobce i nadále atraktivní.

(57)

Šetřením bylo prokázáno, že čínský dovoz na trh Unie během období přezkumného šetření se nadále uskutečňoval za výrazně dumpingové ceny. Vzhledem ke značné dostupné volné kapacitě v Číně (téměř trojnásobek spotřeby v Unii), chování vývozu na trhu USA a atraktivitě trhu Unie dospěla Komise k závěru, že kdyby opatření byla zrušena, existuje pravděpodobnost přetrvávání dumpingu.

(58)

Výrobní odvětví Unie nedoznalo žádných velkých strukturálních změn ve srovnání s obdobím šetření při posledním přezkumu před pozbytím platnosti uvedeném v 1. bodě odůvodnění. Obdobný výrobek vyrábělo během období přezkumného šetření 22 známých výrobců v Unii. Tyto společnosti představují výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(59)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na 48 868 tun. Komise stanovila tento údaj na základě informací poskytnutých žadatelem, které byly křížově zkontrolovány s ověřenými údaji od společností zařazených do vzorku.

(60)

Jak je uvedeno v 11. bodě odůvodnění, do konečného vzorku byli vybráni tři výrobci/skupiny výrobců v Unii. Tyto společnosti/skupiny společností zařazené do vzorku představovaly 57 % výroby v Unii a 58 % prodeje v Unii (viz 13. bod odůvodnění výše). Vzorek byl shledán reprezentativním pro výrobní odvětví Unie.

(61)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě i) objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie, a to na základě údajů poskytnutých žadatelem, a ii) dovozu ze třetích zemí na základě údajů Eurostatu. Jak je vysvětleno ve 31. bodě odůvodnění, byly údaje vykázané v databázi čínské vývozní statistiky shledány nespolehlivými, a proto nebyly pro stanovení objemu vývozu z Číny použity.

(62)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii (v tunách)

(63)

Spotřeba se v letech 2012 a 2013 mírně zvýšila o 3 %, resp. o 4 % ve srovnání s úrovní v roce 2011 a dosáhla objemu 59 916 tun v roce 2012 a 60 503 tun v roce 2013. V období přezkumného šetření poklesla na o něco vyšší úroveň než v roce 2011, tedy na 58 113 tun. Celková spotřeba v Unii byla tedy v průběhu posuzovaného období stabilní.

(64)

Komise stanovila objem dovozu na základě údajů Eurostatu. Celkový objem dovozu z Číny, jak je znázorněno v níže uvedené tabulce, zahrnuje dovoz potrubních tvarovek pocházejících z Číny a potrubních tvarovek odesílaných z Tchaj-wanu, Indonésie, Šrí Lanky a Filipín za účelem rozšíření opatření na dovoz odesílaný z těchto zemí, jak je uvedeno ve 2. bodě odůvodnění.

(65)

Dovoz z Číny do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(66)

Během posuzovaného období celkový objem dovozu z Číny postupně rostl a téměř se zdvojnásobil, a to z 4 790 tun v roce 2011 na 9 435 tun během období přezkumného šetření. Čínský podíl na trhu vykazoval stejný trend a v posuzovaném období se zdvojnásobil, a to z 8 % v roce 2011 na 16 % v období přezkumného šetření.

(67)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Průměrná dovozní cena, jak je znázorněno v níže uvedené tabulce, zahrnuje potrubní tvarovky pocházející z Číny a potrubní tvarovky odesílané z Tchaj-wanu, Indonésie, Šrí Lanky a Filipín ze stejných důvodů, jaké jsou uvedeny v 64. bodě odůvodnění. Průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se podle těchto údajů vyvíjela takto:

Tabulka 3

Dovozní ceny (EUR/tuna)

(68)

Průměrná dovozní cena během posuzovaného období značně kolísala. Nejprve tato cena vzrostla o 17 % z 1 534 EUR/tunu v roce 2011 na 1 801 EUR/tunu v roce 2012. Dovozní cena klesla v roce 2013 na 1 511 EUR/tunu a v období přezkumného šetření na 1 388 EUR/tunu. Celkově se dovozní cena během posuzovaného období snížila o 10 %.

(69)

Cenové podbízení během období šetření stanovila Komise srovnáním vážené průměrné prodejní ceny, kterou výrobci v Unii zařazení do vzorku účtovali odběratelům, kteří nejsou ve spojení, na trhu Unie, upravené na úroveň ceny ze závodu a průměrné ceny dovozu z dotčené země účtované prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, stanovené na základě ceny CIF (náklady, pojištění a přeprava zboží) na základě údajů Eurostatu s příslušnou úpravou o náklady na celní odbavení a náklady po dovozu.

(70)

Jelikož čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, jak je uvedeno ve 49. bodě odůvodnění, nebylo možné určit typy výrobku vyvážené z Číny. Srovnání jednotlivých typů výrobku proto nebylo možné. Cenové srovnání bylo provedeno pro transakce na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření. Ukázal, že vážené průměrné rozpětí cenového podbízení činí 20,5 %.

(71)

V následující tabulce je znázorněn vývoj dovozu z jiných třetích zemí během posuzovaného období do Unie, a to z hlediska objemu a podílu na trhu, jakož i z hlediska průměrné ceny tohoto dovozu.

Tabulka 4

Dovoz ze třetích zemí

(72)

Objem dovozu z jiných třetích zemí vzrostl z přibližně 9 078 tun v roce 2011 na přibližně 11 556 tun v období přezkumného šetření, tj. o 27 %. K tomuto zvýšení došlo zejména mezi lety 2011 a 2012, zatímco objem dovozu zůstal poté relativně stabilní až do konce období přezkumného šetření. Toto zvýšení se promítlo i do podílu tohoto dovozu na trhu, který vzrostl z 16 % v roce 2011 na 19 % v roce 2012 a od té doby zůstal relativně stabilní, pouze s mírným zvýšením na 20 % v období přezkumného šetření. Průměrná dovozní cena klesla o 5 % v roce 2012 a poté v roce 2013 o 5 % vzrostla. V období přezkumného šetření opět klesla o 6 %. Tyto ceny byly v průměru nižší než ceny výrobního odvětví Unie.

(73)

V období přezkumného šetření pocházel dovoz zejména z Vietnamu, Kambodže, Thajska a Izraele. Vývoj tohoto dovozu je znázorněn níže.

Tabulka 5

Objem dovozu (v tunách) z nejdůležitějších jiných třetích zemí

(74)

Dovoz z Vietnamu se v posuzovaném období zdvojnásobil a v období přezkumného šetření dosáhl objemu přibližně 2 562 tun. Dovoz z Thajska od roku 2011 výrazně poklesl (o 47 %) a v období přezkumného šetření dosáhl objemu 1 357 tun. Dovoz z Kambodže a Izraele v posuzovaném období výrazně vzrostl a v období přezkumného šetření dosáhl objemu 1 368 tun, resp. 973 tun.

(75)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo posouzení dopadu dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(76)

Pro účely analýzy újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v žádosti o přezkum. Údaje se týkají všech známých výrobců v Unii. Komise posoudila mikroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku a údajů týkajících se výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly shledány reprezentativními pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(77)

Makroekonomické ukazatele jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(78)

Mikroekonomické ukazatele jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál. Údaje týkající se mikroekonomických ukazatelů vycházejí pouze z ověřených údajů od společností nebo skupin společností zařazených do vzorku.

(79)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(80)

Objem výroby zůstal mezi roky 2011 a 2013 poměrně stabilní, ale v období přezkumného šetření poklesl o 10 % na 48 868 tun.

(81)

Výrobní kapacita výrobců v Unii zůstala od roku 2012 na úrovni 164 220 tun poté, co v roce 2011 došlo ke snížení kapacity o 11 %. Vykázaná kapacita, která je uvedena v tabulce výše, vychází z teoretické maximální kapacity na základě 3 směn za den, 6 dnů v týdnu a 48 týdnů ročně, což je v souladu s běžnými postupy v tomto výrobním odvětví a s metodou použitou v předchozích řízeních, jak je uvedeno ve 4. bodě odůvodnění. Ve skutečnosti však výrobní odvětví pracuje jen na 2 směny denně, 5 dnů v týdnu a 48 týdnů ročně. Vykázaná kapacita proto nemusí nutně přesně odrážet skutečnou kapacitu v období přezkumného šetření.

(82)

Využití kapacity zůstalo během období přezkumného šetření na nízké úrovni ve výši 29 %. Využití kapacity se zvýšilo během posuzovaného období a v letech 2012 a 2013 dosáhlo úrovně 33 %. To odráží mírné zvýšení objemu výroby v těchto letech. Jak je vysvětleno v 81. bodě odůvodnění, nízká úroveň využití kapacity je částečně způsobena metodou pro výpočet celkové kapacity.

(83)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje a podíl na trhu

(84)

Objem prodeje na trhu Unie poklesl v roce 2012 o 8 % ve srovnání s rokem 2011. Mírně vzrostl pouze v roce 2013 a v období přezkumného šetření opět klesl na úroveň 37 121 tun, tj. celkový objem prodeje poklesl ve srovnání s rokem 2011 o 16 %.

(85)

Pokles objemu prodeje výrobního odvětví Unie se odrazil na jeho podílu na trhu, který během posuzovaného období klesl o 12 procentních bodů, tj. ze 76 % v roce 2011 na 64 % v období přezkumného šetření.

(86)

Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

(87)

V průběhu posuzovaného období počet zaměstnanců postupně klesl o 14 %, a sice z 1 092 zaměstnanců v roce 2011 na 947 zaměstnanců v období přezkumného šetření. Vzhledem k tomu, že výroba zůstala v letech 2012 a 2013 na stejné úrovni, produktivita pracovních sil výrobců v Unii, měřená jako objem výroby (v tunách) na zaměstnanou osobu a rok, vzrostla v těchto letech o 12 %, resp. o 16 % ve srovnání s rokem 2011. V období přezkumného šetření produktivita v důsledku poklesu výroby klesla, ale převýšila úroveň z roku 2011 o 6 %.

(88)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Prodejní ceny v Unii a jednotkové náklady

(89)

Prodejní ceny v Unii zůstaly relativně stabilní nebo vykazovaly jen malé výkyvy. V roce 2012 se zvýšily o 5 %, v roce 2013 klesly o 4 % a v období přezkumného šetření opět vzrostly o 3 %. V průběhu posuzovaného období ceny celkově vzrostly o 4 %. Jednotkové výrobní náklady vykazovaly stejný trend, tedy nejprve v roce 2012 vzrostly, poté v roce 2013 klesly a v období přezkumného šetření opět vzrostly. Tyto výkyvy však byly jen mírné, v rozmezí 1–2 %. Celkově se jednotkové výrobní náklady během posuzovaného období zvýšily o 1 %. Mírně zvýšený růst prodejních cen v posuzovaném období proto umožnil zlepšení ziskovosti výrobců v Unii, jejich výsledky však během posuzovaného období zůstaly záporné, jak je uvedeno v 94. bodě odůvodnění.

(90)

Průměrné náklady práce u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(91)

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance měly během posuzovaného období mírně stoupající trend. Mezi rokem 2011 a obdobím přezkumného šetření vzrostly průměrné náklady práce na zaměstnance o 4 % na 55 715 EUR. Kvůli poplatkům vzniklým v souvislosti s ukončením smluv nepřineslo snížení počtu zaměstnanců o 14 % v posuzovaném období podnikům okamžité úspory.

(92)

Úroveň zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 11

Zásoby

(93)

Konečný stav zásob se nejprve v roce 2012 mírně zvýšil, načež opět klesal, a sice od roku 2012 do roku 2013 o 1 % a od roku 2013 do období přezkumného šetření o 16 %. Celkově se zásoby v posuzovaném období snížily o 14 %. Ve srovnání s úrovní výroby se konečný stav zásob mezi rokem 2011 a obdobím přezkumného šetření snížil o jeden procentní bod.

(94)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(95)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(96)

Během posuzovaného období utrpělo výrobní odvětví Unie značné ztráty. V roce 2011 zaznamenalo výrobní odvětví ztrátu ve výši – 11,2 %, která se snížila na – 5,5 % v roce 2012 a v roce 2013 a v období přezkumného šetření se opět zvýšila na – 8,3 %, resp. – 9,1 %.

(97)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii samofinancovat svoji činnost. Peněžní tok zůstal během posuzovaného období záporný navzdory určitému zlepšení, zejména v roce 2012.

(98)

Investice vykazovaly rostoucí trend a týkaly se zlepšení bezpečnosti výrobního procesu, snížení spotřeby energie a zlepšení konkurenceschopnosti a kvality potrubních tvarovek. Investice vzrostly v roce 2012 a znovu v roce 2013, ale v období přezkumného šetření poklesly. Ve srovnání s rokem 2011 investice vzrostly o 30 % v roce 2012, o 82 % v roce 2013 a o 41 % v období přezkumného šetření. Tento nárůst investic se však nepromítl do pozitivní návratnosti investic, což je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Návratnost se pohybovala mezi – 21,4 % v roce 2011 a – 15,3 % v období přezkumného šetření.

(99)

Dumpingové rozpětí zjištěné šetřením je značně vyšší než hodnota de minimis. Aktuální dumpingové rozpětí má na výrobní odvětví Unie zásadní dopad vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčené země.

(100)

Výrobní odvětví Unie se stále ještě zotavovalo z účinků předchozího dumpingu působícího újmu u dovozu potrubních tvarovek pocházejících z Ruska, Turecka, Korejské republiky a Malajsie.

(101)

Téměř všechny hlavní ukazatele újmy vykazovaly záporný trend. Objem výroby se během posuzovaného období snížil o 9 % a výrobní kapacita o 11 %. Odvětví Unie zůstalo během celého posuzovaného období ve významné ztrátě. Přestože se ztráty výrobního odvětví Unie mírně zlepšují, v období přezkumného šetření činily – 9,1 %. Kromě toho mělo výrobní odvětví Unie během posuzovaného období trvale negativní peněžní tok a zaměstnanost se snížila přibližně o 11 %. Nadto se prodej snížil o 16 % a podíl výrobců v Unii na trhu se snížil o 12 procentních bodů.

(102)

Zásoby během posuzovaného období vykázaly mírné zlepšení, jelikož se o 14 % snížily, a investice vzrostly o 41 %. Pro výrobce v Unii však byl nárůst investic nutností, mimo jiné proto, aby byli schopni soutěžit na trhu. Tento růst však sám o sobě nevylučuje existenci újmy a měl by být spíše vnímán jako součást pokračujícího procesu restrukturalizace tohoto výrobního odvětví Unie.

(103)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(104)

V 57. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k přetrvávání dumpingového dovozu z dotčené země.

(105)

Šetření prokázalo, že výrobní odvětví Unie utrpělo během období přezkumného šetření podstatnou újmu, která se projevila mimo jiné poklesem výroby, objemu prodeje, podílu na trhu a zaměstnanosti a trvale nedostatečným ziskem, jak je uvedeno ve 101. bodě odůvodnění.

(106)

I přes zavedení vysokých cel se objem dovozu z Číny během posuzovaného období významně zvýšil, a v důsledku toho se čínský podíl na trhu zdvojnásobil (viz 65. bod odůvodnění). Vzhledem k významným rozpětím cenového podbízení zjištěným v období přezkumného šetření zůstal tlak cen na trhu Unie stále velmi velký.

(107)

Kromě toho, jak je zmíněno výše v 52. bodě odůvodnění, dostupná volná výrobní kapacita v Číně představovala během období přezkumného šetření téměř trojnásobek spotřeby v Unii. Kdyby tedy byla opatření zrušena, je pravděpodobné, že velké objemy dotčeného výrobku proniknou na trh Unie.

(108)

S ohledem na cenové chování vyvážejících výrobců z dotčené země v minulosti a v současné době se očekává pokračování dovozu za dumpingové ceny, který cenovým podbízením významně poškodí ceny výrobního odvětví Unie. Dumpingový dovoz by měl nepochybně negativní dopad na výrobní odvětví Unie. Vyvolal by ještě silnější cenový tlak na výrobní odvětví Unie, což by přispělo ke zhoršení finančních výsledků výrobního odvětví Unie. Tento dovoz by nadále přebíral podíl na trhu Unie na úkor výrobního odvětví Unie. To by vedlo k dalšímu snížení využití kapacity výrobního odvětví Unie, což je jedním ze zásadních činitelů, jež přispěly k negativním výsledkům výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(109)

Komise proto dospěla k závěru, že zrušení platných opatření by s největší pravděpodobností vedlo k přetrvávání újmy pro výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(110)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření vůči Číně nebylo v rozporu se zájmem celé Unie. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(111)

Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby předložily svá stanoviska podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení.

(112)

Na tomto základě bylo zkoumáno, zda navzdory závěrům ohledně pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu a pravděpodobnosti přetrvávání újmy existují přesvědčivé důvody, které by mohly vést k závěru, že není v zájmu Unie opatření zachovat.

(113)

Platná antidumpingová opatření nezabránila dumpingovému dovozu ve vstupu na trh Unie a výrobní odvětví Unie utrpělo během posuzovaného období podstatnou újmu.

(114)

Výrobní odvětví Unie prokázalo, že je ze strukturálního hlediska životaschopným odvětvím. Výsledkem úsilí o racionalizaci výrobního procesu a zlepšení konkurenceschopnosti a kvality bylo zvýšení produktivity (o 6 %) a snížení výrobní kapacity (o 11 %) v období přezkumného šetření. Výsledky se projevily též v oblasti investic (viz 98. bod odůvodnění). Zisková vývozní činnost výrobního odvětví Unie zaznamenala pozitivní vývoj a prokázala svou konkurenceschopnost na trzích třetích zemí (vývoz výrobců zařazených do vzorku vzrostl za posuzované období o 10 %).

(115)

Kdyby opatření pozbyla platnosti, pravděpodobný příliv značného objemu dumpingového dovozu z dotčené země by ještě více zhoršil situaci výrobního odvětví Unie. Tento příliv by pravděpodobně způsobil, mimo jiné, další ztrátu podílu na trhu, pokles prodejních cen, nižší využití kapacity a celkově další vážné zhoršení finanční situace výrobního odvětví Unie.

(116)

Komise tedy dospěla k závěru, že zachování antidumpingových opatření vůči Číně je v zájmu výrobního odvětví Unie.

(117)

Při současném šetření spolupracovalo dvanáct dovozců, ale pouze šest z nich vykázalo dovoz potrubních tvarovek z dotčené země. Byl vybrán vzorek tří dovozců, kteří představovali 15 % celkového dovozu z Číny v období přezkumného šetření. Dotčený výrobek představoval v průměru pouze 10 % jejich celkového prodeje. Jejich obchodní činnost týkající se dotčeného výrobku byla zisková. Na tomto základě neměla platná opatření na ověřené dovozce významný dopad.

(118)

Šetřením bylo rovněž zjištěno, že dovozci i nadále dováželi dotčený výrobek v podstatném objemu, který se během posuzovaného období dokonce zvýšil. Ze stejných důvodů je nepravděpodobné, že by zachování opatření způsobilo zhoršení jejich hospodářské situace v budoucnosti.

(119)

Žádný z uživatelů při současném šetření nespolupracoval ani se nepřihlásil. Zdá se, že nedostatečná spolupráce rovněž potvrzuje závěry, k nimž se dospělo v původním šetření, a sice že potrubní tvarovky představují jen velmi malou část jejich celkových výrobních nákladů a že se nezdá, že by platná opatření způsobila ztrátu jejich konkurenceschopnosti.

(120)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody proti prodloužení platnosti antidumpingových opatření.

(121)

Z výše uvedených úvah vyplývá, že podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení by antidumpingová opatření použitelná na dovoz některých potrubních tvarovek pocházejících z Číny měla být zachována.

(122)

V důsledku toho by mělo rovněž zůstat zachováno rozšíření opatření týkajících se dotčeného výrobku pocházejícího z Číny na dovoz zasílaný z Tchaj-wanu (14), Indonésie (15), Šrí Lanky (16) a Filipín (17), bez ohledu na to, zda je prohlášen za pocházející z Tchaj-wanu, Indonésie, Šrí Lanky a Filipín, či nikoli.

(123)

Toto nařízení je v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení,