(EU, Euratom) 2015/1929Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2015/1929 ze dne 28. října 2015, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (3) stanoví pravidla pro sestavování a plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie. Konkrétně obsahuje také pravidla o zadávání veřejných zakázek. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU (4) a 2014/24/EU (5) byly přijaty dne 26. února 2014, a nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 je tedy nutno změnit, aby byly tyto směrnice zohledněny, pokud jde o veřejné zakázky, jež orgány Unie zadávají na svůj vlastní účet.

(2)

Měly by být doplněny některé definice a mělo by být provedeno určité technické zpřesnění, tak aby terminologie nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 byla s terminologií směrnic 2014/23/EU a 2014/24/EU v souladu.

(3)

V případech veřejných zakázek, jejichž hodnota je vyšší, nebo nižší než finanční limity stanovené směrnicí 2014/24/EU, by měla být zpřesněna opatření týkající se uveřejňování informací ex ante a ex post, která je nutno provést k zahájení zadávacího řízení.

(4)

Nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 by mělo obsahovat vyčerpávající seznam všech zadávacích řízení, jichž mohou orgány Unie využít, a to bez ohledu na finanční limity.

(5)

Stejně jako v případě směrnice 2014/24/EU by mělo nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 umožňovat, aby byly před zahájením zadávacího řízení provedeny tržní konzultace.

(6)

Dále je třeba vyjasnit, jak mohou veřejní zadavatelé přispět k ochraně životního prostředí a podpoře udržitelného rozvoje, a zároveň zaručit, aby byli schopni pro své veřejné zakázky získat nejlepší poměr kvality a ceny, zejména požadováním specifických štítků nebo využíváním vhodných postupů zadávání veřejných zakázek.

(7)

Aby se zajistilo, že hospodářské subjekty budou při plnění veřejných zakázek dodržovat platné environmentální, sociální a pracovněprávní povinnosti stanovené právem Unie, vnitrostátními právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo platnými mezinárodními sociálními úmluvami a úmluvami o životním prostředí uvedenými v příloze X směrnice 2014/24/EU, by tyto povinnosti měly být součástí minimálních požadavků stanovených veřejným zadavatelem a měly by být začleněny do smluv podepsaných veřejným zadavatelem.

(8)

V zájmu ochrany finančních zájmů Unie by měla Komise vytvořit jednotný systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů a měla by být zdokonalena pravidla pro vyloučení z účasti na zadávacích řízeních, aby se posílila ochrana finančních zájmů Unie.

(9)

Rozhodnutí o vyloučení hospodářského subjektu z účasti na zadávacím řízení nebo o uložení finanční sankce a rozhodnutí o zveřejnění souvisejících informací by měl přijímat příslušný veřejný zadavatel s ohledem na jeho samostatnost ve správních záležitostech. V případě neexistence pravomocného rozsudku nebo konečného správního rozhodnutí a v případech týkajících se závažného porušení smlouvy by veřejný zadavatel měl přijmout své rozhodnutí s ohledem na doporučení výboru na základě předběžné právní kvalifikace jednání dotčeného hospodářského subjektu. Výbor by měl rovněž posoudit dobu trvání vyloučení, pokud nebyla stanovena pravomocným rozsudkem nebo konečným správním rozhodnutím.

(10)

Úlohou výboru by mělo být zajištění konzistentního fungování systému vyloučení. Výbor by měl být složen ze stálého předsedy, zástupce Komise a zástupce příslušného veřejného zadavatele.

(11)

Předběžná právní kvalifikace nepředjímá konečné posouzení jednání dotyčného hospodářského subjektu ze strany příslušných orgánů členských států podle vnitrostátního práva. Doporučení výboru, jakož i rozhodnutí veřejného zadavatele by proto mělo být přezkoumáno po oznámení tohoto konečného posouzení.

(12)

Nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 by mělo vymezit situace, jež zakládají důvod pro vyloučení.

(13)

Veřejný zadavatel by měl hospodářský subjekt vyloučit z účasti na zadávacím řízení, pokud byl vydán pravomocný rozsudek nebo konečné správní rozhodnutí ve věci vážného profesního pochybení, úmyslného nebo neúmyslného porušení povinností vztahujících se k placení příspěvků na sociální zabezpečení nebo daní, podvodu týkajícího se souhrnného rozpočtu Unie (dále jen „rozpočet“), korupce, účasti na zločinném spolčení, praní peněz, financování terorismu, teroristických trestných činů, dětské práce nebo jiných forem obchodování s lidmi nebo ve věci nesrovnalostí. Hospodářský subjekt by z řízení měl být rovněž vyloučen v případě závažného porušení smlouvy nebo úpadku.

(14)

Při rozhodování o vyloučení z řízení nebo uložení finanční sankce a zveřejnění tohoto rozhodnutí nebo o odmítnutí hospodářského subjektu by měl veřejný zadavatel zajistit dodržení zásady proporcionality tím, že zohlední zejména závažnost situace, její dopad na rozpočet, dobu, která uplynula od okamžiku, kdy k pochybení došlo, dobu trvání a opakování pochybení, úmysl nebo stupeň nedbalosti a míru spolupráce hospodářského subjektu s příslušnými orgány a jeho přínos pro vyšetřování.

(15)

Veřejný zadavatel by rovněž měl mít možnost vyloučit hospodářský subjekt v případě, že fyzická nebo právnická osoba, která v neomezeném rozsahu ručí za dluhy daného hospodářského subjektu, je v úpadku nebo v podobné situaci platební neschopnosti, nebo pokud taková fyzická nebo právnická osoba neplní svou povinnost platit příspěvky na sociální zabezpečení nebo daně, jestliže má taková situace dopad na finanční situaci daného hospodářského subjektu.

(16)

Rozhodnutí o vyloučení by nemělo být proti hospodářskému subjektu přijímáno v případě, že přijetím nápravných opatření prokázal svou spolehlivost. Tato možnost by se neměla použít v případě nejzávažnější trestné činnosti.

(17)

S ohledem na zásadu proporcionality je třeba rozlišovat případy, kdy lze uložit finanční sankci jako alternativu k vyloučení, a případy, kdy závažnost jednání dotčeného hospodářského subjektu, který se pokusil neoprávněně získat finanční prostředky Unie, odůvodňuje uložit finanční sankci spolu s vyloučením k zajištění odrazujícího účinku. Je třeba definovat minimální a maximální výši finanční sankce, kterou může veřejný zadavatel uložit.

(18)

Je důležité zdůraznit, že možnost použít správní nebo finanční sankce podle předpisů není závislá na možnosti uplatnit smluvní sankce, jako je náhrada škody.

(19)

Doba vyloučení by měla být omezena stejně jako v případě směrnice 2014/24/EU a měla by být v souladu se zásadou proporcionality.

(20)

Je třeba určit počátek běhu a dobu trvání promlčecí doby pro uložení správních sankcí.

(21)

Je důležité, aby bylo možné zesílit odrazující účinek vyvolaný vyloučením a finančními sankcemi. V této souvislosti by odrazující účinek měl být zesílen možností uveřejnit informace týkající se vyloučení nebo finanční sankce, plně v souladu s požadavky na ochranu údajů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (6) a směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 95/46/ES (7). To by mělo přispět k zajištění toho, aby se dotčené jednání neopakovalo. Z důvodu právní jistoty a v souladu se zásadou proporcionality je třeba upřesnit, v jakých situacích by ke zveřejnění nemělo dojít. Při posuzování by veřejný zadavatel měl zohledňovat případná doporučení výboru. Pokud jde o fyzické osoby, osobní údaje by měly být zveřejňovány pouze ve výjimečných případech odůvodněných závažností dotčeného jednání nebo jeho dopadem na finanční zájmy Unie.

(22)

Informace týkající se vyloučení nebo finanční sankce by měly být zveřejněny pouze v případě vážného profesního pochybení, podvodu, závažných nedostatků při plnění hlavních povinností vyplývajících ze zakázky financované z rozpočtu nebo v případě nesrovnalostí.

(23)

Kritéria pro vyloučení z účasti na zadávacím řízení by měla být zřetelně odlišena od kritérií, jež vedou k případnému odmítnutí v daném řízení.

(24)

Je vhodné identifikovat a rozlišovat různé případy, které jsou obvykle nazývány střetem zájmů. Pojem „střet zájmů“ by se měl používat pouze v případech, kdy se v této situaci nachází úředník nebo zaměstnanec orgánu Unie. Pokus hospodářského subjektu neoprávněně ovlivnit některý postup nebo získat důvěrné informace je třeba považovat za vážné profesní pochybení. Hospodářské subjekty mohou být také v situaci, kdy by neměly být vybrány pro účely provedení veřejné zakázky z důvodu protichůdného profesního zájmu. Tak by například společnost neměla hodnotit projekt, jehož se sama zúčastnila, nebo auditor by neměl provádět audit účetních závěrek, které předtím ověřoval.

(25)

Informace týkající se včasného odhalování rizik a ukládání správních sankcí hospodářským subjektům by měly být centralizovány. Za tímto účelem by měly být příslušné informace uloženy v databázi zřízené a provozované Komisí jako vlastníkem centralizovaného systému. Tento systém by měl fungovat v plném souladu s právem na soukromí a ochranu osobních údajů.

(26)

Zatímco za zřízení a provoz systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů by měla být zodpovědná Komise, ostatní orgány a instituce a všechny subjekty, které plní rozpočet v souladu s články 59 a 60 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, by se měly tohoto centralizovaného systému účastnit předáváním příslušných informací Komisi, aby bylo zajištěno včasné odhalení rizik.

(27)

Veřejný zadavatel a výbor by měly hospodářským subjektům zaručovat právo na obhajobu. Tatáž práva by měla být poskytnuta hospodářským subjektům v rámci včasného odhalování, pokud schvalující osoba hodlá přijmout opatření, které by mohlo mít nepříznivý dopad na práva dotčeného hospodářského subjektu. V případě podvodu, korupce nebo jiného protiprávního jednání, které ohrožují finanční zájmy Unie, avšak dosud nejsou předmětem pravomocného rozsudku, by měl mít veřejný zadavatel a výbor možnost odložit příležitost, aby se hospodářský subjekt mohl vyjádřit. Tento odklad by měl být považován za odůvodněný pouze v případech, kdy existují závažné legitimní důvody pro zachování důvěrnosti vyšetřování.

(28)

Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady zakotvené v Listině základních práv Evropské unie, zejména pokud jde o zajištění zákonnosti a přiměřenosti sankcí, právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces a právo na obhajobu a právo na soukromí a ochranu osobních údajů.

(29)

V souladu s článkem 261 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) by měla být na Soudní dvůr Evropské unie přenesena pravomoc k soudnímu přezkumu v plné jurisdikci týkající se sankcí uložených podle tohoto nařízení.

(30)

Pro usnadnění ochrany finančních zájmů Unie v rámci všech způsobů řízení by subjekty podílející se na plnění rozpočtu v rámci sdíleného a nepřímého řízení měly případně zohlednit vyloučení, o nichž rozhodli veřejní zadavatelé na úrovni Unie.

(31)

V souladu se směrnicí 2014/24/EU by mělo být možné ověřit, zda je určitý hospodářský subjekt vyloučen, uplatnit kritéria pro výběr a zadávání veřejných zakázek, jakož i ověřit soulad se zadávací dokumentací v libovolném pořadí. Mělo by být tedy možné nabídku odmítnout na základě kritérií pro zadávání veřejných zakázek, aniž by předtím proběhla kontrola kritérií pro vyloučení nebo kritérií pro výběr daného uchazeče.

(32)

Veřejné zakázky by měly být zadávány podle kritéria ekonomicky nejvýhodnější nabídky v souladu s článkem 67 směrnice 2014/24/EU. Mělo by být upřesněno, že kritéria pro výběr jsou spojena výhradně s hodnocením zájemců nebo uchazečů a kritéria pro zadání se týkají výhradně hodnocení nabídek.

(33)

Veřejné zakázky Unie by měly sloužit k zajištění toho, aby byly finanční prostředky Unie využívány účinným, transparentním a vhodným způsobem; v tomto ohledu by mělo elektronické zadávání veřejných zakázek přispět k lepšímu využívání finančních prostředků Unie a zlepšit přístup všech hospodářských subjektů k veřejným zakázkám.

(34)

Je třeba upřesnit, že každé řízení by se mělo skládat z fáze otevírání žádostí a nabídek a z hodnocení. Rozhodnutí o zadání veřejné zakázky by mělo vždy vycházet z hodnocení.

(35)

Jelikož kritéria nejsou uplatňována v žádném konkrétním pořadí, je nezbytné stanovit možnost, aby odmítnutým uchazečům, kteří podali nabídky splňující požadavky, byly na jejich žádost sděleny vlastnosti a relativní výhody přijaté nabídky.

(36)

V případě rámcových smluv s opětovným vyhlášením soutěže je vhodné neukládat povinnost sdělit neúspěšným uchazečům vlastnosti a relativní výhody přijaté nabídky, a to z toho důvodu, že pokud by strany téže rámcové smlouvy získaly takovéto informace pokaždé při opětovném vyhlášení soutěže, mohlo by to ohrozit spravedlivou soutěž mezi nimi.

(37)

Veřejný zadavatel by měl mít možnost zrušit zadávací řízení před podpisem smlouvy, aniž by zájemci nebo uchazeči měli nárok na odškodnění. Tím by neměly být dotčeny případy, kdy veřejný zadavatel jednal takovým způsobem, že může být v souladu s obecnými zásadami práva Unie činěn odpovědným za škody.

(38)

Stejně jako v případě směrnice 2014/24/EU je třeba upřesnit podmínky, za nichž lze měnit veřejnou zakázku během jejího plnění, aniž by muselo být zahájeno nové zadávací řízení. Minimální požadavky původního řízení se nemění zejména v případech, jako jsou administrativní změny, univerzální právní nástupnictví a uplatňování jasných a jednoznačných ustanovení o změnách či opčních práv. Nové zadávací řízení by mělo být vyžadováno v případě podstatných změn původní veřejné zakázky, zejména budou-li se týkat rozsahu a obsahu vzájemných práv a povinností smluvních stran, včetně rozdělení práv duševního vlastnictví. Tyto změny ukazují na záměr smluvních stran znovu jednat o zásadních podmínkách veřejné zakázky, a to zejména v případě, kdy by změny mohly mít dopad na výsledek řízení, pokud by byly součástí původního řízení.

(39)

V případě stavebních prací, dodávek a složitých služeb by měla být upravena možnost požadovat smluvní jistotu, tak aby bylo zaručeno plnění podstatných smluvních povinností v souladu s běžnou praxí v daném odvětví a aby bylo zajištěno řádné plnění smlouvy na veřejnou zakázku po celou dobu jejího trvání.

(40)

Je třeba upravit možnost, aby bylo plnění smlouvy na veřejnou zakázku pozastaveno s cílem určit, zda nedošlo k závažnému pochybení, nesrovnalosti nebo podvodu.

(41)

Za účelem určení příslušných finančních limitů a řízení je třeba vyjasnit, zda jsou orgány Unie, výkonné agentury a subjekty považovány za veřejné zadavatele. Za veřejné zadavatele by neměly být považovány, pokud provádějí nákup u centrálního zadavatele. Kromě toho orgány Unie tvoří jediný právní subjekt a nemohou mezi svými útvary uzavírat smlouvy, nýbrž pouze správní ujednání.

(42)

Je vhodné doplnit do nařízení (EU) č. 966/2012 odkaz na oba finanční limity, jež směrnice 2014/24/EU stanoví pro stavební práce a pro dodávky a služby. Tyto finanční limity by se měly použít též na koncese, a to z důvodu zjednodušení a řádného finančního řízení a s přihlédnutím ke specifikům potřeb orgánů Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek. Úprava těchto finančních limitů, jak je stanovena ve směrnici 2014/24/EU, by tedy měla být na zadávání veřejných zakázek orgány Unie přímo použitelná.

(43)

Je nutno vyjasnit podmínky, za nichž se použije odkladná lhůta.

(44)

Je nutno vyjasnit, které hospodářské subjekty mají v závislosti na místě svého usazení přístup k zadávání veřejných zakázek orgány Unie, a výslovně upravit možnost, aby tento přístup měly též mezinárodní organizace.

(45)

Důvody pro vyloučení z účasti na zadávacím řízení by mělo být možno použít i na další nástroje plnění rozpočtu, například granty, ceny a finanční nástroje, dále na odborníky, jimž je vyplácena odměna, jakož i v případě plnění rozpočtu v rámci nepřímého řízení.

(46)

Vypracování a přijetí zvláštních zpráv Účetního dvora by mělo být provedeno včas, aniž je dotčena plná nezávislost Účetního dvora při určování doby trvání a načasování jeho auditů.

(47)

Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001 a vydal stanovisko dne 3. prosince 2014.

(48)

Toto nařízení by mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie tak, aby mohly být akty v přenesené pravomoci použitelné od začátku rozpočtového roku.

(49)

Nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1)

V článku 58 se odstavec 8 nahrazuje tímto:

„8.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se způsobů plnění rozpočtu, včetně přímého řízení, výkonu pravomocí svěřených výkonným agenturám, a zvláštní ustanovení upravující nepřímé řízení s mezinárodními organizacemi, se subjekty uvedenými v článcích 208 a 209, s veřejnoprávními subjekty nebo soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby, se soukromoprávními subjekty členského státu pověřenými uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a se subjekty pověřenými prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Komisi je rovněž svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví kritéria, na jejichž základě jsou neziskové organizace považovány za mezinárodní organizace.“

2)

Článek 60 se mění takto:

3)

V článku 66 se odstavec 9 mění takto:

4)

V článku 99 se vkládá nový odstavec, který zní:

„3a.   Komise každoročně v rámci postupu udělování absolutoria a v souladu s článkem 319 Smlouvy o fungování EU na žádost předá svou výroční zprávu o interním auditu ve smyslu odstavce 3 tohoto článku s náležitým ohledem na požadavky důvěrnosti.“

5)

Název hlavy V v části první se nahrazuje tímto:

„HLAVA V

VEŘEJNÉ ZAKÁZKY A KONCESE“.

6)

Článek 101 se nahrazuje tímto:

„Článek 101

Definice pro účely této hlavy

1.   Pro účely této hlavy se použijí tyto definice:

2.   Smíšená zakázka, která z hlediska svého předmětu v sobě zahrnuje dva nebo více druhů veřejných zakázek (na stavební práce, dodávky nebo služby) nebo i koncese (na stavební práce nebo služby) se zadává v souladu s ustanoveními platnými pro ten druh veřejné zakázky, který vystihuje hlavní předmět zakázky.

3.   S výjimkou článků 105a až 108 se tato hlava nepoužije na granty ani na smlouvy o technické pomoci vymezené v souladu s čl. 125 odst. 8, jež jsou uzavřeny s EIB nebo Evropským investičním fondem.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se dalšího vymezení a stanovení rozsahu veřejných zakázek a koncesí, platné nomenklatury prostřednictvím odkazů na ‚společný slovník pro veřejné zakázky‘, smíšených zakázek, hospodářských subjektů, včetně rámcových smluv a jednotlivých veřejných zakázek na nich založených a týkající se maximální doby trvání rámcových smluv a zadávání a způsobů provádění jednotlivých veřejných zakázek založených na rámcových smlouvách uzavřených s jediným hospodářským subjektem nebo s více hospodářskými subjekty“.

7)

Článek 102 se mění takto:

8)

Článek 103 se nahrazuje tímto:

„Článek 103

Opatření týkající se uveřejňování informací

1.   V případě zadávacích řízení, jejichž hodnota se rovná nebo je vyšší než finanční limit podle čl. 118 odst. 1 nebo článku 190, je veřejný zadavatel povinen uveřejnit v Úředním věstníku Evropské unie:

2.   Zadávací řízení, v nichž není dosažen finanční limit podle čl. 118 odst. 1 nebo článku 190, se vyhlašují vhodným způsobem.

3.   Určité informace o výsledku zadávacího řízení se nemusí uveřejňovat, pokud by poskytnutí takových informací bránilo vymahatelnosti práva nebo bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem či na újmu oprávněným obchodním zájmům hospodářských subjektů nebo pokud by poskytnutí takových informací bylo na újmu poctivé hospodářské soutěži mezi nimi.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se požadavků na vyhlašování zadávacího řízení s odkazem na jejich hodnotu ve srovnání s finančními limity podle čl. 118 odst. 1, požadavků na vyhlašování, které může veřejný zadavatel provést při dodržení zásady nediskriminace, jakož i požadavků na obsah a uveřejnění oznámení“.

9)

Článek 104 se nahrazuje tímto:

„Článek 104

Zadávací řízení

1.   Zadávací řízení, jejichž předmětem je udělování koncesí nebo zadávání veřejných zakázek včetně rámcových smluv, mají některou z těchto forem:

2.   V případě otevřených řízení může podat nabídku každý hospodářský subjekt, který má o to zájem.

3.   V užším řízení, v soutěžním dialogu, v soutěžním řízení s jednáním a v inovačním partnerství může podat žádost o účast každý hospodářský subjekt tím, že poskytne informace, které jsou požadovány veřejným zadavatelem. Veřejný zadavatel vyzve všechny zájemce, kteří vyhovují kritériím pro výběr a kterých se netýká některá ze situací uvedených v článcích 106 a 107, aby podali nabídku.

Bez ohledu na první pododstavec může veřejný zadavatel omezit počet zájemců, kteří budou vyzváni k účasti na řízení, na základě objektivních a nediskriminačních kritérií pro výběr, která budou uvedena v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě k projevení zájmu. Počet vyzvaných zájemců musí být dostatečný k tomu, aby se zajistila řádná hospodářská soutěž.

4.   Ve všech řízeních, jejichž součástí je jednání, jednají veřejní zadavatelé s uchazeči o počáteční nabídce a všech následných nabídkách nebo jejich částech, s výjimkou konečné nabídky, aby dosáhli zlepšení obsahu nabídek. Minimální požadavky a kritéria uvedená v zadávací dokumentaci nejsou předmětem jednání.

Veřejný zadavatel může zadat veřejnou zakázku na základě počáteční nabídky bez jednání, pokud bylo v zadávací dokumentaci uvedeno, že si vyhrazuje možnost tak učinit.

5.   Veřejný zadavatel může použít:

6.   Dynamický nákupní systém musí být během svého působení otevřený všem hospodářským subjektům, kteří vyhovují jeho kritériím pro výběr uchazečů.

Veřejný zadavatel dodržuje pravidla užšího řízení pro zadávání veřejných zakázek prostřednictvím dynamického nákupního systému.

7.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobnou úpravu týkající se druhů a dodatečných pravidel zadávacích řízení, jejichž předmětem je zadávání zakázek, uvedených v odstavci 1, s odkazem na jejich hodnotu ve srovnání s finančními limity podle čl. 118 odst. 1, týkající se minimálního počtu zájemců, kteří mají být vyzváni k účasti na každém druhu řízení, týkající se dalších podmínek pro používání různých řízení, týkající se dynamického nákupního systému a týkající se nabídek, které jsou v rozporu s pravidly nebo jež jsou nepřijatelné.

(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).“"

10)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 104a

Interinstitucionální zadávání veřejných zakázek a společné zadávání veřejných zakázek

1.   Je-li veřejná zakázka nebo rámcová smlouva předmětem zájmu dvou nebo více orgánů, výkonných agentur či subjektů podle článků 208 a 209 a je-li možné dosáhnout úspor z důvodu vyšší efektivity, jsou dotčení veřejní zadavatelé oprávněni provést řízení a řídit následnou veřejnou zakázku, zadanou přímo nebo na základě rámcové smlouvy, na interinstitucionální bázi pod vedením jednoho z dotčených veřejných zadavatelů.

Interinstitucionálních řízení se mohou účastnit rovněž subjekty zřízené Radou v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU.

Podmínky rámcové smlouvy se použijí pouze mezi těmi veřejnými zadavateli, kteří jsou jako takoví pro tento účel označeni od zahájení zadávacího řízení, a hospodářskými subjekty, které jsou stranou této rámcové smlouvy.

2.   Je-li k provedení společné akce mezi orgánem a jedním nebo více veřejnými zadavateli z členských států zapotřebí zadat zakázku nebo uzavřít rámcovou smlouvu, mohou tento orgán a tito veřejní zadavatelé provést zadávací řízení v určitých situacích společně.

Společného zadávání veřejných zakázek se mohou účastnit také státy ESVO a země kandidující na členství v Unii, pokud tuto možnost výslovně stanoví dvoustranná nebo vícestranná smlouva.

V případě společného zadávacího řízení se použijí procedurální ustanovení platná pro dotčený orgán.

Je-li podíl na odhadované celkové hodnotě veřejné zakázky připadající na veřejného zadavatele z určitého členského státu či jím spravovaný roven 50 % nebo je vyšší, nebo v jiných řádně odůvodněných případech, může tento orgán rozhodnout, že se na společné zadávání veřejných zakázek použijí procesní pravidla platná pro veřejného zadavatele z tohoto členského státu, je-li možné je považovat za rovnocenná pravidlům tohoto orgánu.

Dotčený orgán a veřejný zadavatel z členského státu, státu ESVO nebo země kandidující na členství v Unii, kteří se podílejí na společném zadávání veřejných zakázek, se dohodnou zejména na podrobných pravidlech týkajících se vyhodnocování žádostí o účast nebo nabídek, zadání veřejné zakázky, práva použitelného na tuto zakázku a soudu příslušného pro řešení sporů.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se interinstitucionálního zadávání veřejných zakázek.“

11)

Článek 105 se nahrazuje tímto:

„Článek 105

Příprava zadávacího řízení

1.   Před zahájením zadávacího řízení může veřejný zadavatel vést předběžnou tržní konzultaci s cílem připravit řízení.

2.   Veřejný zadavatel v zadávací dokumentaci vymezí předmět veřejné zakázky pomocí popisu svých potřeb a požadovaných vlastností stavebních prací, dodávek nebo služeb, jež mají být pořízeny, a stanoví příslušná kritéria pro vyloučení, výběr a zadání. Veřejný zadavatel zároveň uvede, které prvky představují minimální požadavky, jež musí splňovat všechny nabídky. Mezi minimální požadavky musí patřit soulad s povinnostmi podle příslušných ustanovení práva životního prostředí a sociálního a pracovního práva stanovených právními předpisy Unie, vnitrostátními právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo platnými mezinárodními sociálními úmluvami a úmluvami o životním prostředí uvedenými v příloze X směrnice 2014/24/EU.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se obsahu zadávací dokumentace, zejména návrhů veřejných zakázek, charakteristik environmentálních, sociálních a jiných štítků, norem a standardů, jakož i předběžné tržní konzultace.“

12)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 105a

Ochrana finančních zájmů Unie prostřednictvím odhalování rizik a ukládání správních sankcí

1.   Na ochranu finančních zájmů Unie Komise zřídí a provozuje systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů.

Cílem tohoto systému je usnadnit:

2.   Rozhodnutí o vyloučení nebo uložení finanční sankce přijímá veřejný zadavatel. Toto rozhodnutí se musí zakládat na pravomocném rozsudku nebo konečném správním rozhodnutí.

Nicméně v situacích uvedených v čl. 106 odst. 2 postoupí veřejný zadavatel věc výboru uvedenému v článku 108 za účelem zajištění centralizovaného hodnocení těchto situací. V takových případech veřejný zadavatel přijme své rozhodnutí na základě předběžné právní kvalifikace s ohledem na doporučení výboru.

Pokud se veřejný zadavatel rozhodne odchýlit od doporučení výboru, musí takové rozhodnutí danému výboru odůvodnit.

3.   V případech uvedených v článku 107 veřejný zadavatel odmítne hospodářský subjekt v daném řízení.“

13)

Článek 106 se nahrazuje tímto:

„Článek 106

Kritéria pro vyloučení a správní sankce

1.   Veřejný zadavatel vyloučí hospodářský subjekt z účasti na zadávacím řízení, na něž se vztahuje toto nařízení, pokud:

2.   Pokud neexistuje pravomocný rozsudek nebo případně konečné správní rozhodnutí v případech uvedených v odst. 1 písm. c), d) a f) nebo v případě uvedeném v odst. 1 písm. e), veřejný zadavatel vyloučí hospodářský subjekt na základě předběžné právní kvalifikace chování podle uvedených ustanovení s ohledem na zjištěné skutečnosti nebo jiná zjištění uvedená v doporučení výboru uvedeného v článku 108.

Předběžná kvalifikace uvedená v prvním pododstavci nepředjímá posouzení chování dotyčného hospodářského subjektu příslušnými orgány členských států podle vnitrostátního práva. Veřejný zadavatel přezkoumá své rozhodnutí vyloučit hospodářský subjekt nebo mu uložit finanční sankci neprodleně po oznámení pravomocného rozsudku nebo konečného správního rozhodnutí. Pokud pravomocný rozsudek nebo konečné správní rozhodnutí nestanoví dobu trvání vyloučení, stanoví veřejný zadavatel tuto dobu trvání na základě zjištěných skutečností a jiných zjištění a s ohledem na doporučení výboru uvedeného v článku 108.

Pokud z takového pravomocného rozsudku nebo konečného správního rozhodnutí vyplývá, že hospodářský subjekt se nedopustil jednání, na které se vztahuje předběžná právní kvalifikace, na základě něhož byl vyloučen, veřejný zadavatel neprodleně ukončí toto vyloučení nebo případně nahradí veškeré uložené finanční sankce.

Mezi skutečnosti a zjištění uvedené v prvním pododstavci patří zejména:

3.   Veškerá rozhodnutí veřejného zadavatele podle článků 106 až 108 nebo případně doporučení výboru uvedeného v článku 108 se přijímají v souladu se zásadou proporcionality, a zejména s ohledem na závažnost situace, mimo jiné při zohlednění dopadu na finanční zájmy Unie a její pověst, doby, která uplynula od okamžiku, kdy k pochybení došlo, doby trvání a opakování pochybení, úmyslu nebo stupně nedbalosti, omezené částky, o kterou se jedná podle odst. 1 písm. b) tohoto článku, nebo jiných zmírňujících okolností, jako například míry spolupráce hospodářského subjektu s příslušným orgánem a jeho přínosu pro vyšetřování uznaného veřejným zadavatelem nebo zveřejnění situací zakládajících vyloučení prostřednictvím prohlášení podle odstavce 10 tohoto článku.

4.   Veřejný zadavatel vyloučí hospodářský subjekt, pokud se osoba, která je členem správního, řídícího nebo dohlížecího orgánu takového hospodářského subjektu nebo má ve vztahu k němu pravomoc k zastupování, rozhodování nebo kontrole, nachází v jedné nebo více ze situací uvedených v odst. 1 písm. c) až f). Veřejný zadavatel rovněž vyloučí hospodářský subjekt, pokud se fyzická nebo právnická osoba, která v neomezeném rozsahu ručí za dluhy daného hospodářského subjektu, nachází v jedné nebo více ze situací uvedených v odst. 1 písm. a) nebo b).

5.   Pokud se rozpočet plní v rámci nepřímého řízení se třetími zeměmi, Komise může s případným ohledem na doporučení výboru uvedeného v článku 108 přijmout rozhodnutí o vyloučení nebo uložit finanční sankci za podmínek stanovených v tomto článku, pokud tak neučiní dotyčná třetí země pověřená podle čl. 58 odst. 1 písm. c). Tím není dotčena odpovědnost třetí země podle čl. 60 odst. 3 předcházet nesrovnalostem a podvodům a odhalovat, napravovat a oznamovat je nebo přijímat rozhodnutí o vyloučení či ukládat finanční sankce.

6.   V případech uvedených v odstavci 2 tohoto článku může veřejný zadavatel předběžně vyloučit hospodářský subjekt bez předchozího doporučení výboru uvedeného v článku 108, pokud by účast daného hospodářského subjektu na zadávacím řízení představovala závažné a bezprostřední ohrožení finančních zájmů Unie. V takových případech veřejný zadavatel předloží neprodleně celou záležitost výboru a nejpozději do 14 dnů od obdržení doporučení výboru přijme konečné rozhodnutí.

7.   Veřejný zadavatel, případně s ohledem na doporučení výboru uvedeného v článku 108, nevyloučí hospodářský subjekt z účasti na zadávacím řízení v těchto případech:

Ustanovení odst. 1 písm. a) tohoto článku se rovněž nepoužije na nákup dodávek za zvláště výhodných podmínek od dodavatele, který s konečnou platností ukončuje svou obchodní činnost, nebo od likvidátorů v případě insolvenčního řízení, vyrovnání s věřiteli nebo podobného řízení podle vnitrostátního práva.

V případě nevyloučení podle prvního a druhého pododstavce tohoto odstavce veřejný zadavatel konkrétně uvede důvody pro nevyloučení příslušného hospodářského subjektu a o těchto důvodech informuje výbor uvedený v článku 108.

8.   Opatření za účelem nápravy situace zakládající vyloučení uvedená v odstavci 7 mohou zahrnovat zejména:

9.   Veřejný zadavatel, případně s ohledem na revidované doporučení výboru uvedeného v článku 108, neprodleně reviduje své rozhodnutí o vyloučení hospodářského subjektu z moci úřední nebo na žádost vyloučeného hospodářského subjektu, pokud tento subjekt přijal nápravná opatření dostačující k prokázání jeho spolehlivosti nebo předložil nové prvky prokazující, že situace zakládající vyloučení podle odstavce 1 tohoto článku již neexistuje.

10.   V okamžiku podání žádosti o účast nebo podání nabídky zájemce nebo uchazeč prohlásí, zda se nenachází v některé ze situací uvedených v odstavci 1 tohoto článku nebo v čl. 107 odst. 1 a zda případně přijal nápravná opatření podle odst. 7 písm. a) tohoto článku. Zájemce nebo uchazeč případně předloží totéž prohlášení podepsané subjektem, jehož způsobilosti hodlá využít. Veřejný zadavatel však nemusí vyžadovat splnění těchto požadavků pro veřejné zakázky velmi nízké hodnoty, vymezené v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle článku 210.

11.   Kdykoli si to veřejný zadavatel vyžádá nebo pokud je to nezbytně nutné pro zajištění řádného vedení řízení, zájemce nebo uchazeč, jakož i subjekt, jehož způsobilosti hodlá zájemce nebo uchazeč využít, předloží:

12.   Veřejný zadavatel může rovněž uplatnit odstavce 1 až 11 na subdodavatele. V takovém případě veřejný zadavatel požaduje, aby zájemce nebo uchazeč nahradili subdodavatele nebo subjekt, jejichž způsobilosti hodlá zájemce nebo uchazeč využít a kteří se nacházejí v situaci zakládající vyloučení.

13.   Aby bylo dosaženo odrazujícího účinku, může veřejný zadavatel, případně s ohledem na doporučení výboru uvedeného v článku 108, uložit finanční sankci hospodářskému subjektu, který se pokusil získat přístup k finančním prostředkům Unie prostřednictvím účasti nebo žádosti o účast v zadávání veřejných zakázek, přičemž se nacházel v jedné z níže uvedených situací zakládajících vyloučení a neučinil o této situaci prohlášení podle odstavce 10 tohoto článku, a to:

Výše finanční sankce se stanoví v rozmezí mezi 2 % až 10 % celkové hodnoty veřejné zakázky.

14.   Doba vyloučení nesmí překročit žádnou z těchto dob:

Hospodářský subjekt zůstává vyloučen po dobu, po niž se nachází v některé ze situací uvedených v odst. 1 písm. a) a b).

15.   Promlčecí lhůta pro vyloučení hospodářského subjektu nebo uložení finančních sankcí hospodářskému subjektu činí pět let a její běh počíná od jednoho z těchto okamžiků:

Promlčecí lhůta se přeruší aktem Komise, Evropského úřadu pro boj proti podvodům, výboru uvedeného v článku 108 nebo jiného subjektu zapojeného do plnění rozpočtu Unie, který byl hospodářskému subjektu oznámen a který se týká vyšetřování nebo soudního řízení. Nová promlčecí lhůta počíná běžet dnem následujícím po přerušení.

Pro účely odst. 1 písm. f) tohoto článku se uplatní promlčecí lhůta pro vyloučení hospodářského subjektu nebo uložení finančních sankcí hospodářskému subjektu stanovená v článku 3 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95.

Pokud je jednání hospodářského subjektu posouzeno jako splňující více předpokladů podle odstavce 1 tohoto článku, jako promlčecí lhůta se použije lhůta týkající se nejzávažnějšího důvodu.

16.   Je-li případně nutné posílit odrazující účinek vyloučení nebo finanční sankce, zveřejní Komise na základě rozhodnutí veřejného zadavatele na svých internetových stránkách níže uvedené informace související s vyloučením a případně finanční sankce pro případy uvedené v odst. 1 písm. c), d), e) a f) tohoto článku:

Pokud je přijato rozhodnutí o vyloučení nebo finanční sankci na základě předběžné kvalifikace podle odstavce 2 tohoto článku, uvede se ve zveřejnění, že neexistuje pravomocný rozsudek nebo konečné správní rozhodnutí. V takových případech se neprodleně zveřejní informace o veškerých odvoláních, jejich stavu projednávání a jejich výsledku, jakož i o veškerých revidovaných rozhodnutích veřejného zadavatele. Pokud byla uložena finanční sankce, rovněž se ve zveřejnění uvede, zda byla sankce zaplacena.

Rozhodnutí o zveřejnění informací přijímá veřejný zadavatel buď v návaznosti na příslušný pravomocný rozsudek nebo případně konečné správní rozhodnutí či v návaznosti na případné doporučení výboru uvedeného v článku 108. Rozhodnutí o zveřejnění informací nabývá účinku tři měsíce poté, co bylo hospodářskému subjektu oznámeno.

Zveřejněné informace se odstraní okamžitě po skončení vyloučení. V případě finanční sankce se zveřejnění odstraní 6 měsíců po zaplacení této sankce.

V případě osobních údajů informuje veřejný zadavatel v souladu s požadavky nařízení (ES) č. 45/2001 příslušný hospodářský subjekt o jeho právech vyplývajících z příslušných pravidel pro ochranu údajů a o postupech výkonu těchto práv.

17.   Informace uvedené v odstavci 16 tohoto článku se nezveřejní, pokud existuje některá z níže uvedených okolností:

18.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla ohledně obsahu prohlášení podle odst. 10 tohoto článku a dokladů podle odst. 11 písm. a) tohoto článku týkajících se toho, že hospodářský subjekt se nenachází v některé ze situací zakládajících vyloučení, včetně odkazu na jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky ve smyslu čl. 59 odst. 2 směrnice 2014/24/EU, jakož i ohledně situací, ve kterých veřejný zadavatel může nebo nemusí požadovat předložení takového prohlášení nebo dokumentace.

(9)  Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 48."

(10)  Úř. věst. C 195, 25.6.1997, s. 1."

(11)  Rámcové rozhodnutí Rady 2003/568/SVV ze dne 22. července 2003 o boji proti korupci v soukromém sektoru (Úř. věst. L 192, 31.7.2003, s. 54)."

(12)  Rámcové rozhodnutí Rady 2008/841/SVV ze dne 24. října 2008 o boji proti organizované trestné činnosti (Úř. věst. L 300, 11.11.2008, s. 42)."

(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15)."

(14)  Rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV ze dne 13. června 2002 o boji proti terorismu (Úř. věst. L 164, 22.6.2002, s. 3)."

(15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV (Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1)."

(16)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).“"

14)

Článek 107 se nahrazuje tímto:

„Článek 107

Odmítnutí v zadávacím řízení

1.   Veřejný zadavatel nesmí veřejnou zakázku v zadávacím řízení zadat hospodářskému subjektu, který:

2.   Před přijetím rozhodnutí o odmítnutí hospodářského subjektu v zadávacím řízení poskytne veřejný zadavatel tomuto hospodářskému subjektu příležitost předložit připomínky, pokud odmítnutí nebylo v souladu s odst. 1 písm. a) odůvodněno rozhodnutím o vyloučení tohoto hospodářského subjektu přijatým po přezkoumání jeho připomínek.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se opatření proti narušení hospodářské soutěže, jakož i prohlášení a dokladů o tom, že se hospodářský subjekt nenachází v některé ze situací uvedených v odstavci 1 tohoto článku.“

15)

Článek 108 se nahrazuje tímto:

„Článek 108

Systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů

1.   Informace vyměněné v rámci systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů uvedeného v článku 105a tohoto nařízení se shromažďují v databázi zřízené Komisí a budou spravovány v plném souladu s právem na soukromí a s ostatními právy stanovenými v nařízení (ES) č. 45/2001 (dále jen ‚databáze‘).

Informace do databáze vkládá příslušný veřejný zadavatel v rámci probíhajících zadávacích řízení a stávajících veřejných zakázek poté, co tuto skutečnost oznámí dotčenému hospodářskému subjektu. Toto oznámení lze ve výjimečných případech odložit, pokud existují závažné legitimní důvody pro zachování důvěrnosti vyšetřování nebo vnitrostátních soudních řízení, a to do okamžiku, kdy takové závažné legitimní důvody pro zachování důvěrnosti pominou.

V souladu s nařízením (ES) č. 45/2001 mají veškeré hospodářské subjekty, na které se vztahuje systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů, právo být informovány o údajích uchovávaných v databázi na jejich žádost podanou účetnímu Komise.

Informace obsažené v této databázi se případně aktualizují po opravě nebo vymazání nebo jakékoli úpravě údajů. Je možné je zveřejňovat pouze v souladu s čl. 106 odst. 16 a 17 tohoto nařízení.

2.   Základem včasného odhalování rizik ohrožujících finanční zájmy Unie podle čl. 105a odst. 1 písm. a) tohoto nařízení jsou informace, jež Komisi předkládají tyto subjekty:

3.   S výjimkou případů, kdy se informace předkládají v souladu s pravidly pro konkrétní odvětví, zahrnují informace předávané podle odstavce 2 tohoto článku:

4.   Komise neprodleně předá informace podle odstavce 3 tohoto článku svým schvalujícím osobám a svým výkonným agenturám, všem dalším orgánům, subjektům, evropským úřadům a agenturám s cílem umožnit jim provést potřebné ověření týkající se jejich probíhajících zadávacích řízení a stávajících veřejných zakázek.

Při provádění tohoto ověření schvalující osoba vykonává své pravomoci podle článku 66 a nesmí překročit rámec, jejž vymezují podmínky zadávací dokumentace a smluvních ustanovení.

Doba uchování informací předávaných v souladu s odstavcem 3 tohoto článku činí nejvýše jeden rok. Pokud během tohoto období veřejný zadavatel požádá výbor o vydání doporučení v případě vyloučení, doba uchování se může prodloužit až do přijetí rozhodnutí veřejným zadavatelem.

5.   Veřejný zadavatel může přijmout rozhodnutí o vyloučení nebo o uložení finanční sankce a rozhodnutí o zveřejnění souvisejících informací pouze po obdržení doporučení výboru, pokud je takové rozhodnutí založeno na předběžné kvalifikaci podle čl. 106 odst. 2.

6.   Výbor se svolává na žádost některého veřejného zadavatele podle článku 117.

7.   Výbor tvoří:

Složení výboru musí zajišťovat odpovídající právní a technickou odbornost.

Výboru je nápomocen stálý sekretariát zřízený Komisí, který zajišťuje nepřetržitý administrativní chod výboru.

8.   Řízení před výborem probíhá takto:

9.   Doporučení výboru o vyloučení nebo o uložení finanční sankce obsahuje případně tyto prvky:

Pokud veřejný zadavatel hodlá přijmout přísnější rozhodnutí, než jaké bylo doporučeno výborem, zajistí, aby takové rozhodnutí bylo přijato s řádným ohledem na právo být vyslyšen a na pravidla v oblasti ochrany osobních údajů.

10.   Výbor reviduje své doporučení během období vyloučení na žádost veřejného zadavatele v případech uvedených v čl. 106 odst. 9 nebo v návaznosti na oznámení pravomocného rozsudku nebo konečného správního rozhodnutí zakládajících důvod pro vyloučení v případech, kdy takový rozsudek nebo rozhodnutí nestanoví dobu trvání vyloučení podle čl. 106 odst. 2 druhého pododstavce.

Výbor neprodleně oznámí žádajícímu veřejnému zadavateli své revidované doporučení a v návaznosti na to veřejný zadavatel přezkoumá své rozhodnutí.

11.   Soudní dvůr Evropské unie má plnou jurisdikci ohledně přezkumu rozhodnutí, kterým veřejný zadavatel vylučuje hospodářský subjekt nebo mu ukládá finanční sankci, včetně zkrácení nebo prodloužení doby trvání vyloučení nebo zrušení, snížení nebo zvýšení uložené finanční sankce.

12.   Všem subjektům účastnícím se plnění rozpočtu podle článku 58 umožní Komise přístup k informacím o rozhodnutích o vyloučení podle článku 106, aby mohli ověřit, zda se v systému vyskytují vyloučení, a mohli tuto informaci vzít v úvahu při případném zadávání veřejných zakázek na svou odpovědnost v rámci plnění rozpočtu.

13.   Jakožto součást výroční zprávy Komise Evropskému parlamentu a Radě podle čl. 325 odst. 5 Smlouvy o fungování EU poskytne Komise souhrnné informace o rozhodnutích, která přijali veřejní zadavatelé podle článků 105a až 108 tohoto nařízení. V rámci této zprávy musí být rovněž poskytnuty další informace o veškerých rozhodnutích přijatých veřejnými zadavateli podle čl. 106 odst. 7 tohoto nařízení a čl. 106 odst. 17 písm. b) tohoto nařízení a o rozhodnutích veřejných zadavatelů odchýlit se od doporučení výboru podle čl. 105a odst. 2 třetího pododstavce tohoto nařízení.

Informace uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce se poskytují s náležitým ohledem na požadavky důvěrnosti a nesmí zejména umožňovat identifikaci dotčeného hospodářského subjektu.

14.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se systému Unie na ochranu finančních zájmů Unie, včetně jeho databáze a standardizovaných postupů, organizace a složení výboru, jmenování jeho předsedy a jeho nezávislosti, jakož i předcházení střetů zájmů předsedy a členů výboru a řízení těchto střetů zájmů.

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).“"

16)

Článek 109 se zrušuje.

17)

Článek 110 se nahrazuje tímto:

„Článek 110

Zadávání veřejných zakázek

1.   Veřejné zakázky jsou zadávány na základě příslušných kritérií pro zadání veřejné zakázky za předpokladu, že veřejný zadavatel ověřil splnění všech těchto podmínek:

2.   Veřejný zadavatel použije kritéria pro výběr za účelem vyhodnocení způsobilosti zájemce nebo uchazeče. Kritéria pro výběr se mohou týkat pouze právní a regulační způsobilosti provádět odbornou činnost, hospodářské a finanční způsobilosti a technické a odborné způsobilosti.

3.   Veřejný zadavatel použije kritéria pro zadávání veřejných zakázek za účelem vyhodnocení nabídky.

4.   Při zadávání veřejných zakázek veřejný zadavatel vychází z ekonomicky nejvýhodnější nabídky, což spočívá v jedné ze tří metod zadávání: nejnižší cena, nejnižší náklady nebo nejlepší poměr mezi cenou a kvalitou.

Pro metodu nejnižších nákladů využije veřejný zadavatel přístupu nákladové účinnosti zahrnujícího náklady životního cyklu.

Pokud jde o nejlepší poměr mezi cenou a kvalitou, veřejný zadavatel zohlední cenu nebo náklady a jiná kritéria kvality související s předmětem veřejné zakázky.

5.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se kritérií pro výběr, kritérií pro zadání veřejné zakázky, včetně kritérií kvality a ekonomicky nejvýhodnější nabídky, jakož i metod používaných pro posouzení nákladů životního cyklu týkajících se příslušného nákupu. Komisi je dále svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými určí dokumenty, jež dokládají právní, hospodářskou, finanční, technickou a odbornou způsobilost, a kterými stanoví podrobná pravidla týkající se elektronických aukcí a neobvykle nízkých nabídek.“

18)

Článek 111 se nahrazuje tímto:

„Článek 111

Podávání nabídek, elektronická komunikace a vyhodnocení

1.   Postupy pro podávání nabídek musí zajistit řádnou soutěž a utajení obsahu nabídek až do jejich otevření, které musí proběhnout současně.

2.   Vhodnými prostředky a za použití článku 95 zajistí Komise možnost, aby uchazeči předkládali obsah nabídek a veškeré podklady v elektronické podobě (elektronické zadávání veřejných zakázek), s výjimkou řádně odůvodněných případů konkrétně uvedených v aktech v přenesené pravomoci přijatých v souladu s článkem 210. Jakýkoli systém elektronické komunikace použitý na podporu komunikace a výměny informací musí být nediskriminační, obecně dostupný a interoperabilní s obecně využívanými produkty informačních a komunikačních technologií a nesmí omezovat přístup hospodářských subjektů k zadávacímu řízení.

Komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě pravidelně zprávu o pokroku při uplatňování tohoto odstavce.

3.   Je-li to považováno za vhodné a přiměřené, může veřejný zadavatel od uchazečů požadovat, aby předem poskytli jistotu k zajištění toho, že svou nabídku nestáhnou. Požadovaná jistota by měla být úměrná odhadované hodnotě veřejné zakázky a měla by být stanovena na přiměřené úrovni, aby se předešlo diskriminaci různých hospodářských subjektů.

4.   Veřejný zadavatel je povinen otevřít všechny žádosti o účast a nabídky. Nicméně zamítne:

5.   Všechny žádosti o účast a nabídky, které nebyly ve fázi otevírání těchto žádostí a nabídek podle odstavce 4 zamítnuty, veřejný zadavatel vyhodnotí podle kritérií blíže určených v zadávací dokumentaci s cílem zadat veřejnou zakázku nebo uspořádat elektronickou aukci.

6.   Žádosti o účast a nabídky, které nejsou v souladu s minimálními požadavky stanovenými v zadávací dokumentaci, se zamítnou.

S výjimkou řádně odůvodněných případů požádá hodnotící výbor nebo veřejný zadavatel zájemce nebo uchazeče, aby předložili doplňující materiály nebo chybějící dokumenty s cílem vyjasnit dokumenty týkající se kritérií pro vyloučení a výběr nebo s cílem vysvětlit neobvykle nízkou nabídku v rámci stanovené lhůty.

7.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se lhůt k doručení nabídek a žádostí o účast, přístupu k zadávací dokumentaci, lhůt k poskytnutí doplňujících informací, lhůt v naléhavých případech, jakož i způsobů komunikace při podávání nabídek a předkládání elektronických katalogů, technických a právních požadavků na systémy elektronické výměny a výjimek z používání elektronického podávání nabídek v řádně odůvodněných případech. Komisi je dále svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla pro možnost požádat o soutěžní jistotu a pro podmínky pro její přijetí a uvolnění, otevírání a hodnocení nabídek a žádostí o účast, jakož i ustavení a složení komise pro otevírání žádostí a nabídek a hodnotícího výboru.“

19)

Článek 112, se nahrazuje tímto:

„Článek 112

Kontakty v průběhu zadávacího řízení

1.   V průběhu zadávacího řízení je veškerý styk veřejného zadavatele se zájemci nebo uchazeči přípustný pouze za podmínek, které zajišťují transparentnost, rovné zacházení a řádnou správu podle článku 96. Po uplynutí lhůty pro příjem nabídek kontaktuje veřejný zadavatel uchazeče s cílem opravit zřejmou administrativní chybu nebo si vyžádat potvrzení konkrétního či technického prvku, s výjimkou řádně odůvodněných případů. V důsledku těchto nebo jiných kontaktů nesmí docházet ke změnám v zadávací dokumentaci ani k podstatným změnám v podmínkách podaných nabídek, s výjimkou případů, kdy některé ze zadávacích řízení podle čl. 104 odst. 1 takovou možnost výslovně připouští.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se povolených nebo vyžadovaných kontaktů mezi veřejným zadavatelem a zájemci nebo uchazeči v průběhu zadávacího řízení.“

20)

Článek 113, se nahrazuje tímto:

„Článek 113

Rozhodnutí o zadání veřejné zakázky a vyrozumění zájemců nebo uchazečů

1.   O tom, komu bude veřejná zakázka zadána, rozhodne příslušná schvalující osoba v souladu s kritérii pro výběr a s kritérii pro zadávání veřejných zakázek, která jsou blíže určena v zadávací dokumentaci.

2.   Veřejný zadavatel sdělí každému zájemci nebo uchazeči, jehož žádost o účast nebo nabídka byla odmítnuta, důvody pro přijetí tohoto rozhodnutí a dobu trvání odkladné lhůty uvedené v čl. 118 odst. 2.

V případě zadávání jednotlivých veřejných zakázek podle rámcové smlouvy s opětovným vyhlášením soutěže je veřejný zadavatel povinen vyrozumět uchazeče o výsledku hodnocení.

3.   Všechny uchazeče, kteří se nenacházejí v situaci zakládající vyloučení, jejichž nabídka splňuje požadavky zadávací dokumentace a kteří podají písemnou žádost, je veřejný zadavatel povinen vyrozumět o:

Veřejný zadavatel však může rozhodnout, že určité informace neoznámí, pokud by jejich poskytnutí bránilo vymahatelnosti práva, bylo v rozporu s veřejným zájmem či na újmu oprávněným obchodním zájmům hospodářských subjektů nebo pokud by poskytnutí takových informací narušilo poctivou hospodářskou soutěž mezi nimi.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se hodnotící zprávy a rozhodnutí o zadání veřejné zakázky a jejich obsahu, jakož i poskytování informací zájemcům a uchazečům.“

21)

Článek 114 se nahrazuje tímto:

„Článek 114

Zrušení zadávacího řízení

Veřejný zadavatel může až do podpisu smlouvy na veřejnou zakázku zrušit zadávací řízení, aniž by zájemci nebo uchazeči měli nárok na jakékoli odškodnění.

Takové rozhodnutí musí být odůvodněno a musí být zájemcům nebo uchazečům dáno co nejdříve na vědomí.“

22)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 114a

Plnění a změny smlouvy na veřejnou zakázku

1.   Plnění smlouvy na veřejnou zakázku se zahájí až po jejím podpisu.

2.   Veřejný zadavatel je oprávněn provést ve smlouvě na veřejnou zakázku nebo rámcové smlouvy změny, aniž by proběhlo zadávací řízení, pouze v případech podle odstavce 3 a za předpokladu, že tyto změny nepovedou ke změně předmětu dané smlouvy nebo rámcové smlouvy.

3.   Smlouvu na veřejnou zakázku nebo na jednotlivou veřejnou zakázku podle rámcové smlouvy lze bez nového zadávacího řízení změnit v kterémkoli z těchto případů:

Ustanovení prvního pododstavce písm. a), c) a d) se také mohou použít na rámcové smlouvy.

Hodnota původní veřejné zakázky nezohledňuje úpravy cen.

Čistá kumulativní hodnota několika po sobě následujících změn podle prvního pododstavce písm. c) nesmí překročit žádný finanční limit v něm stanovený.

Veřejný zadavatel uplatní opatření týkající se uveřejňování informací ex post stanovené v článku 103.“

23)

Články 115 až 120 se nahrazují tímto:

„Článek 115

Jistoty

1.   S výjimkou veřejných zakázek nízké hodnoty může veřejný zadavatel v případě, že to považuje za vhodné a přiměřené, požadovat v jednotlivých případech a na základě analýzy rizik od zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele složení jistoty za účelem:

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se druhů jistot, které jsou po zhotovitelích, dodavatelích nebo poskytovatelích požadovány, včetně kritérií pro analýzu rizik, jakož i týkající se maximální částky každého druhu jistoty jako procentního podílu celkové hodnoty smlouvy na veřejnou zakázku.

Článek 116

Závažná pochybení, nesrovnalosti a podvody

1.   Pro účely tohoto článku se ‚závažným pochybením‘ rozumí každé porušení smlouvy na veřejnou zakázku, které je důsledkem jednání nebo opomenutí, jež způsobuje nebo by mohlo způsobit ztrátu pro rozpočet.

2.   Pokud se ukáže, že v řízení došlo k závažnému pochybení, nesrovnalostem nebo podvodu, přeruší veřejný zadavatel toto řízení a může přijmout jakákoli nezbytná opatření, včetně zrušení řízení.

3.   Pokud se po podpisu smlouvy na veřejnou zakázku ukáže, že v řízení nebo při plnění smlouvy došlo k závažnému pochybení, nesrovnalostem nebo podvodu, může veřejný zadavatel plnění smlouvy pozastavit, nebo, je-li to vhodné, smlouvu ukončit.

Plnění smlouvy na veřejnou zakázku lze pozastavit též v případě, má-li být ověřeno, zda k předpokládaným závažným pochybením, nesrovnalostem nebo podvodu došlo.

Jestliže lze závažná pochybení, nesrovnalosti nebo podvody přičíst zhotoviteli, dodavateli nebo poskytovateli, může veřejný zadavatel rovněž odmítnout uskutečnit platby nebo může požadovat vrácení neoprávněně vyplacené částky, a to v poměru k závažnosti těchto pochybení, nesrovnalostí nebo podvodu.

4.   Evropský úřad pro boj proti podvodům vykonává pravomoc svěřenou Komisi nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (18) při provádění inspekcí a kontrol na místě v členských státech a v souladu s platnými dohodami o spolupráci a vzájemné pomoci ve třetích zemích a v prostorách mezinárodních organizací.

5.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se pozastavení plnění smlouvy na veřejnou zakázku v případě závažných pochybení, nesrovnalostí nebo podvodů.

Článek 117

Veřejný zadavatel

1.   Orgány ve smyslu článku 2, výkonné agentury a subjekty ve smyslu článků 208 a 209 se považují za veřejné zadavatele v případě veřejných zakázek zadávaných jejich vlastním jménem s výjimkou případů, kdy provádějí nákup u centrálního zadavatele. Útvary těchto orgánů se za veřejné zadavatele nepovažují v případech, kdy mezi sebou uzavřou správní ujednání.

V souladu s článkem 65 provedou tyto orgány pověření nezbytná pro výkon funkce veřejného zadavatele.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se pověřování výkonem funkce veřejného zadavatele a centrálních zadavatelů.

Článek 118

Použitelné finanční limity a odkladná lhůta

1.   Pro účely zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí je veřejný zadavatel při výběru některého z řízení podle čl. 104 odst. 1 tohoto nařízení povinen dodržovat finanční limity stanovené v čl. 4 písm. a) a b) směrnice 2014/24/EU. Podle těchto finančních limitů budou určeny způsoby uveřejnění uvedené v čl. 103 odst. 1 a 2 tohoto nařízení.

2.   S výhradou výjimek a podmínek, které jsou blíže určeny v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle tohoto nařízení, nepodepíše veřejný zadavatel v případě veřejné zakázky, jejíž hodnota překračuje finanční limity podle odstavce 1, s úspěšným uchazečem na tuto veřejnou zakázku smlouvu nebo rámcovou smlouvu, dokud neuplyne odkladná lhůta.

3.   Odkladná lhůta činí 10 dnů při použití elektronických komunikačních prostředků, jinak činí 15 dnů.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se samostatných veřejných zakázek a zakázek sestávajících z několika částí, odhadů hodnoty veřejných zakázek a koncesí a odkladné lhůty před podpisem smlouvy na veřejnou zakázku.

Článek 119

Pravidla pro přístup k zadávání veřejných zakázek

Zadávacího řízení se může za stejných podmínek účastnit každá fyzická nebo právnická osoba, která spadá do oblasti působnosti Smluv, a každá fyzická nebo právnická osoba usazená ve třetí zemi, která s Unií uzavřela zvláštní dohodu v oblasti veřejných zakázek, za podmínek stanovených v uvedené dohodě. Zadávacího řízení se mohou účastnit rovněž mezinárodní organizace.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se dokladů, jež je třeba poskytnout za účelem přístupu k zadávání veřejných zakázek.

Článek 120

Pravidla Světové obchodní organizace pro zadávání veřejných zakázek

V případech, ve kterých se použije mnohostranná Dohoda o vládních zakázkách uzavřená v rámci Světové obchodní organizace, se mohou zadávacího řízení účastnit také hospodářské subjekty usazené ve státech, které uvedenou dohodu ratifikovaly, za podmínek v ní stanovených.

(18)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).“"

24)

Článek 131 se mění takto:

25)

V čl. 138 odst. 2 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„V pravidlech soutěže jsou stanoveny alespoň podmínky účasti, včetně kritérií pro vyloučení ze soutěže, kritéria pro udělení ceny, její výše a podmínky jejího vyplacení. Článek 105a, čl. 106 odst. 1 až 4, 6 a 7 s výjimkou prvního pododstavce písm. b) a druhého pododstavce, odst. 8, 9, 11 a 13 až 17 a článek 108 se použijí na účastníky a vítěze. Článek 107 se použije rovněž na účastníky.“

26)

V článku 139 se vkládá nový odstavec, který zní:

„5a.   Článek 105a, čl. 106 odst. 1 s výjimkou písm. e) a f), odst. 2 až 4, 6 až 9 a 13 až 17 a články 107 a 108 se použijí na účelové investiční jednotky nebo finanční zprostředkovatele. Koneční příjemci musí finančním zprostředkovatelům poskytnout podepsané čestné prohlášení potvrzující, že se nenacházejí v některé ze situací uvedených v čl. 106 odst. 1 písm. a), b), c) a d) nebo čl. 107 odst. 1 písm. b) a c).“

27)

V článku 163 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Účetní dvůr předloží dotčenému orgánu nebo subjektu veškeré připomínky, které by měly být podle jeho názoru obsaženy ve zvláštní zprávě. Tyto připomínky zůstávají důvěrné a jsou předmětem sporného řízení.

Dotčený orgán nebo subjekt uvědomí Účetní dvůr zpravidla ve lhůtě šesti týdnů od předložení těchto připomínek o jakékoli odpovědi, kterou si přeje k těmto připomínkám učinit. Uvedená lhůta se pozastaví v řádně odůvodněných případech, zejména je-li během sporného řízení nezbytné, aby dotčený orgán nebo subjekt získal zpětnou vazbu od členských států s cílem dokončit svou odpověď.

Odpovědi dotčeného orgánu nebo subjektu se přímo a výhradně vyjadřují k připomínkám Účetního dvora.

Účetní dvůr zajistí, aby zvláštní zprávy byly vypracovány a přijímány v přiměřené lhůtě, která obecně nesmí překročit 13 měsíců.

Zvláštní zprávy spolu s odpověďmi dotčených orgánů nebo subjektů jsou neprodleně předány Evropskému parlamentu a Radě a každý z nich, případně ve spolupráci s Komisí, rozhodne o případných dalších krocích.

Účetní dvůr přijme nezbytná opatření, aby odpovědi dotčených orgánů nebo subjektů na jeho připomínky i harmonogram pro vypracování zvláštní zprávy byly zveřejněny společně se zvláštní zprávou.“

28)

Článek 166 se nahrazuje tímto:

„Článek 166

Následná opatření

1.   V souladu s článkem 319 Smlouvy o fungování EU a článkem 106a Smlouvy o Euratomu přijmou Komise a ostatní orgány a subjekty uvedené v článcích 208 a 209 tohoto nařízení všechna vhodná opatření, aby vyhověly připomínkám připojeným k rozhodnutí Evropského parlamentu o absolutoriu a poznámkám provázejícím doporučení o absolutoriu přijaté Radou.

2.   Na žádost Evropského parlamentu nebo Rady podají orgány a subjekty uvedené v odstavci 1 zprávu o opatřeních přijatých na základě těchto připomínek a poznámek, a zejména o pokynech daných všem útvarům, které odpovídají za plnění rozpočtu. Členské státy spolupracují s Komisí tak, že jí oznamují opatření přijatá na základě těchto připomínek, aby je Komise mohla zohlednit ve vlastní zprávě. Zprávy orgánů se zasílají rovněž Účetnímu dvoru.“

29)

V čl. 183 odst. 4 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„4.   Při účasti na řízeních o udělení grantu a zadávacích řízeních v souladu s odstavcem 1 tohoto článku se na SVS nevztahují podmínky stanovené v článcích 105a a 106, čl. 107 odst. 1 písm. a) a b), článku 108 a čl. 131 odst. 4 o vyloučení a o sankcích v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek a udělováním grantů.“

30)

Článek 190 se mění takto:

31)

Článek 191 se nahrazuje tímto:

„Článek 191

Pravidla pro přístup k zadávání veřejných zakázek

1.   Zadávacího řízení se mohou za stejných podmínek účastnit všechny osoby spadající do oblasti působnosti Smluv a všechny ostatní fyzické nebo právnické osoby v souladu se zvláštními ustanoveními základních právních aktů upravujících dotčenou oblast spolupráce. Zadávacího řízení se mohou účastnit rovněž mezinárodní organizace.

2.   V případech uvedených v čl. 54 odst. 2 může být za výjimečných, příslušnou schvalující osobou řádně odůvodněných okolností rozhodnuto, umožnit účast v zadávacím řízení státním příslušníkům jiných třetích zemí, než jsou uvedeny v odstavci 1 tohoto článku.

3.   Pokud se použije dohoda, jejíž stranou je Unie a jejímž předmětem je rozšíření trhů se zbožím nebo službami, na něž lze zadávat veřejné zakázky, mohou se za podmínek stanovených v uvedené dohodě o veřejné zakázky financované z rozpočtu ucházet i fyzické a právnické osoby usazené v jiných třetích zemích, než které jsou uvedeny v odstavcích 1 a 2.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 210, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se přístupu k zadávacímu řízení.“

32)

V článku 204 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Na odborníky se rovněž vztahuje článek 105a, čl. 106 odst. 1 až 3, odst. 7, s výjimkou prvního pododstavce písm. b) a druhého pododstavce, odst. 8 až 10, odst. 11 písm. a) a odst. 13 až 17, a články 107 a 108.“

33)

Článek 209 se mění takto:

34)

V článku 211 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Tento přezkum se bude mimo jiné týkat uplatňování části první hlavy VIII a lhůt stanovených v čl. 163 odst. 1.“