(EU) 2015/1833Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1833 ze dne 12. října 2015, kterým se mění nařízení (EHS) č. 2568/91 o charakteristikách olivového oleje a olivového oleje z pokrutin a o příslušných metodách analýzy

Publikováno: Úř. věst. L 266, 13.10.2015, s. 29-52 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 12. října 2015 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 16. října 2015 Nabývá účinnosti: 16. října 2015
Platnost předpisu: Zrušen předpisem (EU) 2022/2104 Pozbývá platnosti: 24. listopadu 2022
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/1833

ze dne 12. října 2015,

kterým se mění nařízení (EHS) č. 2568/91 o charakteristikách olivového oleje a olivového oleje z pokrutin a o příslušných metodách analýzy

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na čl. 91 první pododstavec písm. d) a čl. 91 druhý pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (EHS) č. 2568/91 (2) definuje fyzikálně-chemické a organoleptické charakteristiky olivového oleje a olivového oleje z pokrutin a stanoví metody hodnocení těchto charakteristik. Uvedené metody jsou pravidelně aktualizovány na základě stanoviska chemiků a v souladu s činností prováděnou v Mezinárodní radě pro olivy (dále jen „IOC“).

(2)

Aby bylo na úrovni Unie zajištěno provádění aktuálních mezinárodních norem stanovených IOC, měly by být aktualizovány některé metody analýzy stanovené v nařízení (EHS) č. 2568/91.

(3)

Na základě zkušeností se zdá, že metoda pro zjišťování cizích rostlinných olejů v olivových olejích může přinášet falešné pozitivní výsledky. Odkazy na tuto metodu by proto měly být zrušeny.

(4)

Nařízení (EHS) č. 2568/91 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EHS) č. 2568/91 se mění takto:

1)

V článku 2 se odstavec 1 mění takto:

a)

první pododstavec se mění takto:

i)

písmeno g) se nahrazuje tímto:

„g)

stanovení složení mastných kyselin metodou uvedenou v příloze X;“,

ii)

písmeno l) se nahrazuje tímto:

„l)

stanovení obsahu alifatických a triterpenických alkoholů metodou uvedenou v příloze XIX“;

b)

druhý pododstavec se zrušuje.

2)

Obsah s přílohami se mění takto:

a)

odkazy na přílohu X A a X B včetně názvů těchto příloh se nahrazují tímto jediným odkazem:

„PŘÍLOHA X: Stanovení methylesterů mastných kyselin plynovou chromatografií“;

b)

v odkazu na přílohu XIX se název nahrazuje tímto:

„Stanovení obsahu alifatických a triterpenických alkoholů kapilární plynovou chromatografií“;

c)

odkaz na přílohu XXa se zrušuje.

3)

Dodatek 1 k příloze Ib se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení.

4)

Příloha V se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení.

5)

Příloha IX se nahrazuje zněním uvedeným v příloze III tohoto nařízení.

6)

Přílohy X A a X B se nahrazují zněním uvedeným v příloze IV tohoto nařízení.

7)

Příloha XII se mění v souladu s přílohou V tohoto nařízení.

8)

Příloha XIX se mění v souladu s přílohou VI tohoto nařízení.

9)

Příloha XXa se zrušuje.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 12. října 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2)  Nařízení Komise (EHS) č. 2568/91 ze dne 11. července 1991 o charakteristikách olivového oleje a olivového oleje z pokrutin a o příslušných metodách analýzy (Úř. věst. L 248, 5.9.1991, s. 1).


PŘÍLOHA I

V dodatku 1 k příloze Ib nařízení (EHS) č. 2568/91 se srovnávací tabulka mění takto:

1)

řádky týkající se trans-isomerů mastných kyselin a obsahu mastných kyselin se nahrazují tímto:

„—

Trans-isomery mastných kyselin

Příloha X

Stanovení methylesterů mastných kyselin plynovou chromatografií

Obsah mastných kyselin

Příloha X

Stanovení methylesterů mastných kyselin plynovou chromatografií“

2)

řádek týkající se alifatických alkoholů se nahrazuje tímto:

„—

Alifatické a triterpenické alkoholy

Příloha XIX

‚Stanovení obsahu alifatických a triterpenických alkoholů kapilární plynovou chromatografií‘;“


PŘÍLOHA II

V příloze V nařízení (EHS) č. 2568/91 se bod 6.2 nahrazuje tímto:

„6.2.

Procentní podíl jednotlivých sterolů z poměru plochy příslušného píku k celkové ploše píků sterolů se vypočítá podle vzorce:.

Formula

kde:

Ax

=

plocha píku sterolu x;

ΣA

=

celková plocha píků sterolů.“


PŘÍLOHA III

„PŘÍLOHA IX

SPEKTROFOTOMETRICKÁ ANALÝZA V ULTRAFIALOVÉ OBLASTI SPEKTRA

ÚVOD

Spektrofotometrická analýza v ultrafialové oblasti spektra může poskytnout informace o jakosti tuku, stavu jeho zachovalosti a změnách způsobených technologickými procesy. Absorpce při vlnových délkách specifikovaných v metodě je dána přítomností systémů konjugovaných dienů a trienů, které jsou výsledkem procesů oxidace a/nebo rafinace. Tyto absorpce jsou vyjádřeny jako specifické extinkceFormula (extinkce vyvolaná 1 % roztokem tuku v předepsaném rozpouštědle, v 10mm kyvetě) obvykle označované písmenem K (též zmiňované jako ‚extinkční koeficient‘).

1.   OBLAST PŮSOBNOSTI

Tato příloha popisuje postup spektrofotometrické analýzy olivového oleje v ultrafialové oblasti spektra.

2.   PODSTATA METODY

Vzorek se rozpustí v požadovaném rozpouštědle a změří se absorbance roztoku při určitých vlnových délkách proti čistému rozpouštědlu.

Vypočítá se specifická extinkce při 232 nm a 268 nm v isooktanu nebo při 232 nm a 270 nm v cyklohexanu pro 1 % hmotnostní koncentrace v 10mm kyvetě.

3.   VYBAVENÍ

3.1.   Spektrofotometr vhodný pro měření v ultrafialových vlnových délkách (mezi 220 nm a 360 nm) s možností odečítání jednotlivých nanometrických jednotek. Doporučuje se provádět pravidelné kontroly přesnosti a reprodukovatelnosti rozsahu absorbance a vlnových délek, jakož i rozptýleného světla.

3.1.1.   Rozsah vlnových délek: rozsah vlnových délek se může ověřit pomocí referenčního materiálu tvořeného optickým skleněným filtrem obsahujícím oxid holmia nebo roztok oxidu holmia (uzavřený či neuzavřený), který má různá absorpční pásma. Referenční materiály slouží k ověřování a kalibraci stupnice vlnových délek spektrofotometrů ve viditelné a ultrafialové oblasti spektra s nominální spektrální šířkou pásma 5 nm nebo méně. Podle pokynů přiložených k referenčním materiálům se měření provádějí proti vzdušnému slepému vzorku v rozsahu vlnových délek od 640 do 240 nm. Při každé změně štěrbiny se provede korekce základní linie bez kyvety v optické dráze. Vlnové délky normy jsou uvedeny v osvědčení referenčního materiálu.

3.1.2.   Stupnice absorbance: ověřit ji lze pomocí obchodně dostupného uzavřeného referenčního materiálu tvořeného roztoky dichromanu draselného v určitých koncentracích a certifikovaných hodnotách absorbance při jejich λmax (čtyřmi roztoky dichromanu draselného v kyselině chloristé uzavřenými ve čtyřech křemenných kyvetách pro UV k měření linearity a referenční fotometrické přesnosti v UV oblasti spektra). Roztoky dichromanu draselného se měří proti slepému vzorku kyseliny použité po základní korekci podle pokynů přiložených k referenčnímu materiálu. Hodnoty absorbance jsou uvedeny v osvědčení referenčního materiálu.

Při kontrole odezvy fotočlánku a fotonásobiče lze rovněž postupovat takto: naváží se 0,2000 g čistého chromanu draselného pro spektrofotometrii a rozpustí se v roztoku hydroxidu draselného o koncentraci 0,05 N v 1 000ml odměrné baňce a doplní po značku. Odebere se přesně 25 ml získaného roztoku, převede do odměrné baňky na 500 ml a doplní po značku stejným roztokem hydroxidu draselného.

Extinkce takto získaného roztoku se změří při vlnové délce 275 nm s použitím roztoku hydroxidu draselného jako reference. Extinkce naměřená pomocí jednocentimetrové kyvety by měla být 0,200 ± 0,005.

3.2.   Obdélníkové křemenné kyvety s víčky, vhodné pro měření v ultrafialových vlnových délkách (mezi 220 a 360 nm) o délce optické dráhy 10 mm. Naplněné vodou nebo jiným vhodným rozpouštědlem by se neměly vzájemně lišit o více než 0,01 jednotky extinkce.

3.3.   Odměrné baňky s jednou značkou o objemu 25 ml třídy A.

3.4.   Analytické váhy, které lze odečítat s přesností na 0,0001 g.

4.   ČINIDLA

Není-li uvedeno jinak, používají se během analýzy pouze činidla uznané analytické kvality a destilovaná nebo demineralizovaná voda nebo voda rovnocenné čistoty.

Rozpouštědlo: isooktan (2,2,4-trimethylpentan) pro měření při 232 nm a 268 nm a cyklohexan pro měření při 232 nm a 270 nm, s absorbancí nižší než 0,12 při 232 nm a nižší než 0,05 při 270 nm proti destilované vodě, měřeno v 10mm kyvetě.

5.   POSTUP

5.1.   Zkoumaný vzorek musí být dokonale homogenní a bez suspendovaných nečistot. Není-li tomu tak, musí být přefiltrován přes papír při teplotě přibližně 30 °C.

5.2.   Takto připraveného vzorku se odváží přibližně 0,25 g (s přesností na 1 mg) do odměrné baňky o objemu 25 ml, doplní se po rysku předepsaným rozpouštědlem a homogenizuje se. Výsledný roztok musí být dokonale čirý. Je-li roztok zakalený nebo obsahuje nečistoty, je nutno jej rychle přefiltrovat přes papír.

POZNÁMKA: Pro měření absorbance panenských a extra panenských olivových olejů při při 232 nm a 268 nm zpravidla stačí hmotnost 0,25–0,30 g. Pro měření při 232 nm se obvykle požaduje vzorek o váze 0,05 g, takže se obvykle připraví dva různé roztoky. Pro měření absorbance olivového oleje z pokrutin, rafinovaného olivového oleje nebo kontaminovaného olivového oleje je vzhledem k jeho vyšší absorbanci zapotřebí menší část vzorku, např. 0,1 g.

5.3.   Je-li to třeba, proveďte korekci základní linie (220–290 nm) rozpouštědlem v obou křemenných kyvetách (ve vzorku i v referenční kyvetě), potom naplňte vzorkovou křemennou kyvetu zkušebním roztokem a změřte extinkce při 232, 268 nebo 270 nm proti rozpouštědlu, které bylo použito jako reference.

Zaznamenané hodnoty extinkce musí být v rozmezí 0,1 až 0,8 nebo v rozsahu linearity spektrofotometru, kterou je nutno ověřit. Pokud tomu tak není, musí se měření zopakovat s koncentrovanějšími nebo případně zředěnějšími roztoky.

5.4.   Po měření absorbance při 268 nebo 270 nm, změřte absorbanci při λmax, λmax + 4 a λmax – 4. Tyto hodnoty absorbance se používají ke stanovení změny specifické extinkce (ΔΚ).

POZNÁMKA: Má se za to, že λmax činí 268 nm pro isooktan použitý jako rozpouštědlo a 270 nm pro cyklohexan.

6.   VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ

6.1.   Zaznamenávají se specifické extinkce (extinkční koeficienty) při různých vlnových délkách vypočtené ze vzorce:

Formula

kde:

=

specifická extinkce při vlnové délce λ,

=

extinkce měřená při vlnové délce λ;

c

=

koncentrace roztoku v g/100 ml;

s

=

délka dráhy křemenné kyvety v cm;

vyjádřeno s přesností na dvě desetinná místa.

6.2.   Změna specifické extinkce (ΔΚ)

Změny absolutní hodnoty extinkce (ΔΚ) je dána vzorcem:

Formula

kde Km je specifická extinkce při vlnové délce pro maximální absorpce ve výši 270 nm a 268 nm v závislosti na použitém rozpouštědle,

vyjádřeno s přesností na dvě desetinná místa.“


PŘÍLOHA IV

PŘÍLOHA X

STANOVENÍ METHYLESTERŮ MASTNÝCH KYSELIN PLYNOVOU CHROMATOGRAFIÍ

1.   OBLAST PŮSOBNOSTI

Tato příloha obsahuje pokyny pro stanovení volných a vázaných mastných kyselin v rostlinných tucích a olejích plynovou chromatografií po jejich přeměně na methylestery mastných kyselin (FAME).

Vázané mastné kyseliny triacylglycerolů (TAG) a v závislosti na metodě esterifikace volné mastné kyseliny (FFA) se přeměňují na methylestery mastných kyselin (FAME), které se stanoví kapilární plynovou chromatografií.

Metoda popsaná v této příloze umožňuje stanovovat methylestery mastných kyselin od C12 po C24, včetně methylesterů nasycených, cis- a trans-mononenasycených a cis- a trans-polynenasycených mastných kyselin.

2.   PODSTATA

Pro kvantitativní analýzu FAME se používá plynová chromatografie (GC). Methylestery mastných kyselin se připraví podle části A. Poté se vstříknou do injektoru a uvnitř něj se odpaří. Separace methylesterů mastných kyselin se provádí v analytických kolonách se specifickou polaritou a délkou. Pro detekci FAME se používá plameno-ionizační detektor (FID). Podmínky analýzy jsou uvedeny v části B.

V plynové chromatografii methylesterů mastných kyselin s FID lze jako nosný plyn (mobilní fáze) použít vodík nebo helium. Vodík urychluje separaci a zajišťuje výraznější píky. Stacionární fáze je mikroskopickou vrstvou tenkého tekutého filmu na inertním pevném povrchu z taveného křemene.

Když analyzované odtěkané sloučeniny procházejí kapilární kolonou, reagují se stacionární fází, jež je pokrytím na vnitřním povrchu kolony. Vzhledem k tomuto různému působení rozdílných sloučenin dochází k eluaci v různou dobu, která se nazývá retenčním časem sloučenin pro daný soubor parametrů analýzy. Srovnání retenčních časů se používá stanovení jednotlivých sloučenin.

ČÁST A

PŘÍPRAVA METHYLESTERŮ MASTNÝCH KYSELIN Z OLIVOVÉHO OLEJE A OLIVOVÉHO OLEJE Z POKRUTIN

1.   OBLAST PŮSOBNOSTI

Tato část upřesňuje přípravu methylesterů mastných kyselin. Zahrnuje metody pro přípravu methylesterů mastných kyselin z olivového oleje a olivového oleje z pokrutin.

2.   OBLAST POUŽITÍ

Příprava methylesterů mastných kyselin z olivového oleje a olivového oleje z pokrutin se provádí transesterifikací pomocí methanolového roztoku hydroxidu draselného při pokojové teplotě. Nezbytnost čištění vzorku před transesterifikací vzorku závisí na obsahu volných mastných kyselin ve vzorku a analytickém parametru, který má být stanoven, přičemž rozhodnout se lze podle následující tabulky:

Kategorie oleje

Metoda

Panenský olivový olej s kyselostí ≤ 2,0 %

1.

Mastné kyseliny

2.

Trans-mastné kyseliny

3.

ΔECN42 (po čištění pomocí silikagelu SPE)

Rafinovaný olivový olej

Olivový olej složený z rafinovaného a panenského olivového oleje

Rafinovaný olivový olej z pokrutin

Olivový olej z pokrutin

Panenský olivový olej s kyselostí > 2,0 %

Surový olivový olej z pokrutin

1.

Mastné kyseliny (po čištění pomocí silikagelu SPE)

2.

Trans-mastné kyseliny (po čištění pomocí silikagelu SPE)

3.

ΔECN42 (po čištění pomocí silikagelu SPE)

3.   METODIKA

3.1.   Transesterifikace pomocí methanolového roztoku hydroxidu draselného při pokojové teplotě

3.1.1.   Podstata

Methylestery se vytvářejí transesterifikací pomocí methanolového roztoku hydroxidu draselného jako mezistupeň před zmýdelněním.

3.1.2.   Činidla

3.1.2.1.   Methanol s obsahem maximálně 0,5 % (m/m) vody

3.1.2.2.   Hexan pro chromatografii

3.1.2.3.   Heptan pro chromatografii

3.1.2.4.   Diethylether, stabilizovaný pro účely analýzy

3.1.2.5.   Aceton pro chromatografii

3.1.2.6.   Eluční rozpouštědlo pro čištění oleje směsí hexanu/diethyletheru 87/13 (v/v) pro sloupcovou chromatografii/chromatografii SPE)

3.1.2.7.   Hydroxid draselný, přibližně 2M methanolový roztok: 11,2 g hydroxidu draselného se rozpustí ve 100 ml methanolu.

3.1.2.8.   Silikagelové patrony 1 g (6 ml) pro extrakci na pevnou fázi.

3.1.3.   Přístroje a pomůcky

3.1.3.1.   Zkumavky se šroubovacím uzávěrem (o objemu 5 ml) opatřené spojem z PTFE

3.1.3.2.   Dělené nebo automatické pipety, 2 ml a 0,2 ml

3.1.4.   Čištění vzorků oleje

V případě potřeby budou vzorky oleje čištěny na silikagelových patronách pro extrakci na pevnou fázi. Silikagelová patrona (3.1.2.8) se vloží do vakuového elučního zařízení a promývá se s 6 ml hexanu (3.1.2.2), promývání se provádí mimo vakuum. Poté se do kolony vlije roztok oleje (přibližně 0,12 g) v 0,5 ml hexanu (3.1.2.2). Tento roztok se po průchodu kolonou eluuje s 10 ml hexanu/diethyletheru (87/13 v/v) (3.1.2.6). Kombinované eluáty se homogenizují a rozdělí na dva obdobné objemy. Alikvotní část se odpaří do sucha na rotační odparce za sníženého tlaku při pokojové teplotě. Residuum se rozpustí v 1 ml n-heptanu a roztok je připraven k analýze mastných kyselin plynovou chromatografií. Případně se odpaří druhá alikvotní část a residuum se rozpustí v 1 ml acetonu pro analýzu triglyceridů vysoce účinnou kapalinovou chromatografií (HPLC).

3.1.5.   Postup

Do 5ml zkumavky se šroubovacím uzávěrem (3.1.3.1) se odváží přibližně 0,1 g vzorku oleje. Přidá se 2 ml heptanu (3.1.2.2) a vše se protřepe. Přidá se 0,2 ml roztoku hydroxidu draselného (3.1.2.7), přidá se uzávěr se spojem z PTFE, uzávěr se utěsní a důkladně protřepe po dobu 30 sekund. Nechá se odstát, dokud nebude svrchní vrstva roztoku čirá. Svrchní vrstva obsahující methylestery se slije. Roztok heptanu je připraven k nástřiku do plynového chromatografu. Do analýzy plynovou chromatografií je vhodné roztok uchovávat v ledničce. Nedoporučuje se skladovat roztok déle než 12 hodin.

ČÁST B

ANALÝZA METHYLESTERŮ MASTNÝCH KYSELIN PLYNOVOU CHROMATOGRAFIÍ

1.   OBLAST PŮSOBNOSTI

Tato metoda popisuje použití plynové chromatografie v kapilární koloně pro stanovení kvalitativního a kvantitativního složení směsi methylesterů mastných kyselin získaných podle metody uvedené v části A.

Tato část není použitelná pro polymerní mastné kyseliny.

2.   ČINIDLA

2.1.   Nosný plyn

Inertní plyn (helium nebo vodík), dokonale vysušený a s obsahem kyslíku menším než 10 mg/kg.

Poznámka 1:

Vodík umožňuje dvakrát zvýšit rychlost analýzy, ale je nebezpečný. Dostupná jsou bezpečnostní zařízení.

2.2.   Pomocné plyny

2.2.1.   Vodík (čistota ≥ 99,9 %), neobsahující organické nečistoty.

2.2.2.   Vzduch nebo kyslík, neobsahující organické nečistoty.

2.2.3.   Dusík (čistota > 99 %).

2.3.   Referenční standard

Směs methylesterů čistých mastných kyselin, nebo methylestery z tuku známého složení; výhodné je složení podobné analyzovanému tuku. Pro stanovení trans-isomerů nenasycených kyselin jsou užitečné cis- a trans-isomery methylesterů oktadecenové, oktadekadienové a oktadekatrienové kyseliny.

Pozornost je třeba věnovat ochraně polynenasycených mastných kyselin před oxidací.

3.   PŘÍSTROJE A POMŮCKY

Uvedené pokyny se vztahují na obvyklá zařízení používaná pro plynovou chromatografii, která používají kapilární kolony a plameno-ionizační detektor.

3.1.   Plynový chromatograf

Plynový chromatograf obsahuje tyto části:

3.1.1.   Injektor

Injektor se používá pro kapilární kolonu, kde by injektor měl být konstruován přímo pro použití s touto kolonou. V tomto případě může být prováděn buď nástřik pomocí děliče (split type), nebo bez dělení přímo na kolonu (splitless type) nástřik ‚on column‘.

3.1.2.   Termostat

Termostat má mít schopnost vyhřát kolonu na teplotu nejméně 260 °C a udržovat žádanou teplotu s přesností na 0,1 °C. Poslední požadavek je zvlášť důležitý při použití trubice z taveného křemene.

Použití ohřevu s programovanou teplotou je doporučeno ve všech případech, zejména pro mastné kyseliny s méně než 16 atomy uhlíku.

3.1.3.   Kapilární kolona

3.1.3.1.   Trubice vyrobená z materiálu, který je inertní k analyzovaným látkám (obvykle sklo nebo tavený křemen). Vnitřní průměr se pohybuje mezi 0,20 mm až 0,32 mm. Vnitřní povrch musí být před pokrytím stacionární fází přiměřeným způsobem upraven (např. příprava povrchu, inaktivace). Pro cis- a trans-isomery mastných kyselin je dostatečná délka 60 m.

3.1.3.2.   U stacionární fáze jsou vhodné polární polysiloxany (kyanosilikony) vázané stacionární fáze (zesíťované).

Poznámka 2:

Při použití polárních polysiloxanů je nebezpečí obtížné identifikace a separace kyseliny linolenové a kyselin C20.

Pokrytí má být tenké, tj. 0,1 μm až 0,2 μm.

3.1.3.3.   Montáž a kondicionace kolony

Při montáži kapilární kolony, např. úpravě kolony v termostatu (nosič), výběru a provedení spojů (netěsné spoje), polohy konce kolony v injektoru a detektoru (zmenšení mrtvých prostorů) je nutno zachovat běžnou opatrnost. Kolonou se nechá protékat nosný plyn (např. 0,3 bar (30 kPa) pro kolonu délky 25 m a vnitřním průměru 0,3 mm).

Kolona se ohřívá v termostatu za programované teploty rychlostí 3 °C/min od teploty okolí do teploty 10 °C pod limitní hodnotu, při které dochází k rozložení stacionární fáze. Termostat se udržuje při této teplotě po dobu jedné hodiny, dokud nedojde k ustálení základní linie. Potom se termostat ochladí na 180 °C a pracuje se za isotermních podmínek.

Poznámka 3:

Vhodné kondiciované kolony jsou obchodně dostupné.

3.1.4.   Plameno-ionizační detektor a konverzní zesilovač

3.2.   Stříkačka

Stříkačka o maximálním objemu 10 μl, dělená po 0,1 μl.

3.3.   Systém pro sběr dat

Systém pro sběr dat napojený online na detektory a používaný se softwarovým programem pro integraci píků a normalizaci.

4.   POSTUP

Operace popsané v odstavcích 4.1 až 4.3 se týkají použití plameno-ionizačního detektoru.

4.1.   Zkušební podmínky

4.1.1.   Výběr optimálních pracovních podmínek u kapilárních kolon

Účinnost a permeabilita kapilárních kolon způsobují, že dělení složek a doba trvání analýzy jsou značně závislé na průtoku nosného plynu kolonou. Bude proto nezbytné optimalizovat pracovní podmínky působením na tyto parametry (nebo jednodušeji na tlakovou ztrátu na koloně) podle toho, zda je cílem zlepšit dělení, nebo zrychlit analýzu.

Tyto podmínky se ukázaly být vhodné pro separaci FAME (C4 až C26). Příklady chromatogramů jsou uvedeny v dodatku B:

Teplota injektoru:

250 °C

Teplota detektoru:

250 °C

Teplota termostatu:

165 °C (8 min) až 210 °C při 2 °C/min

Nosný plyn – vodík:

tlak na koloně: 179 kPa,

Celkový průtok:

154,0 ml/min;

Oddělovací poměr:

1:100

Objem nástřiku:

1 μl

4.1.2.   Stanovení rozlišení (viz dodatek A)

Rozlišení R dvou sousedních píků I a II se vypočte podle vzorce:

R = 2 × ((dr(II) dr(I) )/(ω(I) + ω(II))) nebo R = 2 × ((tr(II) tr(I) )/(ω(I) + ω(II))) (USP) (lékopis USA)

nebo

R = 1,18 × ((tr(II) – tr(I))/(ω0,5(I) + ω0,5(II))) (EP, BP, JP, DAB) (JP (lékopis Japonska), EP (Evropský lékopis), BP (lékopis UK))

kde:

 

d r(I) je retenční vzdálenost píku I;

 

d r(I) je retenční vzdálenost píku II;

 

t r(I) je retenční čas píku I;

 

t r(II) je retenční čas píku II;

 

ω(I) je šířka základu píku I;

 

ω(I) je šířka základu píku II;

 

ω0,5 je šířka píku uvedené sloučeniny, při střední výšce píku;

Pokud ω(I) ≈ ω(II), R se vypočte podle těchto vzorců:

R = (dr(II) d r(I))/ω = (dr(II) d r(I))/4σ

kde

σ je směrodatná odchylka (viz Dodatek A, obrázek 1).

Pokud se vzdálenost dr mezi dvěma píky d r(II)d r(I) rovná 4σ, faktor rozlišení R = 1.

Nejsou-li dva píky úplně separovány, tečny vedené inflexními body dvou píků se protnou v bodě C. Pro úplnou separaci dvou píků musí být vzdálenost mezi dvěma píky:

d r(II)d r(I) = 6 σ, odtud R = 1,5 (viz Dodatek A, obrázek 3).

5.   VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ

5.1.   Kvalitativní analýza

Provede se identifikace píků methylesterů pro vzorek z chromatogramu v dodatku B, obrázku 1, podle potřeby se interpoluje, nebo se porovná s píky referenčních směsí methylesterů (jak je uvedeno v bodě 2.3).

5.2.   Kvantitativní analýza

5.2.1.   Určení složení

Výpočet hmotnostního zlomku w i jednotlivých methylesterů mastných kyselin, vyjádřený v hmotnostních procentech methylesterů, se provede takto:

5.2.2.   Metoda výpočtu

5.2.2.1.   Obecný případ

Obsah složky i vyjádřený v hmotnostních procentech methylesterů se vypočítá určením plochy odpovídajícího píku vzhledem k součtu ploch všech píků podle vzorce:

wi = (Ai/ΣA) × 100

kde

 

Ai je plocha píku jednotlivého methylethylesteru mastných kyselin i;

 

ΣA je součet ploch všech píků všech jednotlivých methylesterů mastných kyselin.

Výsledky se vyjádří s přesností na dvě desetinná místa.

Poznámka 4:

U tuků a olejů se hmotnostní zlomek methylesterů mastných kyselin rovná hmotnostnímu zlomku triacylglycerolů v gramech na 100 g. V případech, že tento předpoklad neplatí, viz 5.2.2.2.

5.2.2.2.   Použití korekčních faktorů

V některých případech, zvláště za přítomnosti mastných kyselin s méně než osmi atomy uhlíku, nebo kyselin se sekundární skupinou se plochy opraví pomocí specifických korekčních faktorů (Fci). Tyto faktory se stanoví pro každý jednotlivý nástroj. Pro tento účel se použijí vhodné referenční materiály s certifikovaným složením mastných kyselin v odpovídajícím rozsahu.

Poznámka 5:

Tyto korekční faktory nejsou shodné se teoretickými korekčními faktory FID, které jsou uvedeny v dodatku A, jelikož zahrnují rovněž výkonnost systému ve vztahu k injektoru atd. V případě větších rozdílů by měla být zkontrolována výkonnost celého systému.

Pro tyto referenční směsi se hmotnostní procenta FAME i vypočtou podle vzorce:

wi = (mi m) × 100

kde

 

m i je hmotnost FAME i v referenční směsi,

 

Σm je celková hmotnost různých složek jako FAME v referenční směsi.

Z chromatogramu referenční směsi se vypočítá procentní podíl plochy pro FAME i takto:

wi = (Ai/ΣA) × 100

kde

 

Ai je plocha FAME i v referenční směsi,

 

ΣA součet všech ploch všech FAMW v referenční směsi.

Korekční faktor Fc je následně:

Fc = (mi × ΣA)/(Ai/Σm)

Pro vzorek činí hmotnostní procenta každého FAME i:

wi = (Fi × Ai)/Σ (Fi × Ai)

Výsledky se vyjádří s přesností na dvě desetinná místa.

Poznámka 6:

Vypočtená hodnota odpovídá procentním procentům jednotlivých mastných kyselin vypočítaným jako triacylglyceroly na 100 g tuku.

5.2.2.3.   Použití vnitřního standardu

V některých případech (např. když nejsou kvantifikovány všechny mastné kyseliny, k čemuž dochází, jsou-li přítomny kyseliny se čtyřmi a šesti atomy uhlíku současně s kyselinami s 16 a 18 atomy uhlíku, nebo když je třeba určit absolutní množství mastných kyselin ve vzorku) by měl být použit vnitřní standard. Jako vnitřní standard se používají nejčastěji methylestery mastných kyselin s 5, 15 nebo 17 atomy uhlíku. Pro vnitřní standard by měl být stanoven korekční faktor (pokud se použije).

Hmotnostní procenta složky i vyjádřená jako methylester lze vypočítat podle vzorce:

wi = (mIS × Fi × Ai)/(m × FIS × AIS)

kde:

 

A i je plocha FAME i,

 

A IS je plocha vnitřního standardu;

 

F i je korekční faktor mastné kyseliny i, vyjádřený jako FAME;

 

F IS je korekční faktor vnitřního standardu;

 

m je hmotnost zkušebního vzorku v miligramech,

 

m IS je hmotnost vnitřního standardu v miligramech.

Výsledky se vyjádří s přesností na dvě desetinná místa.

6.   PROTOKOL O ZKOUŠCE

Protokol musí obsahovat odkaz na použitou metodu pro přípravu methylesterů a jejich stanovení plynovou chromatografií. Dále zahrnuje všechny pracovní podrobnosti nespecifikované v této standardní metodě nebo považované za volitelné, jakož i další okolnosti, které mohou ovlivnit výsledek.

Protokol musí obsahovat všechny informace nutné pro kompletní identifikaci vzorku.

7.   PŘESNOST

7.1.   Výsledky mezilaboratorní zkoušky

Podrobnosti k mezilaboratorní zkoušce týkající se přesnosti metody jsou uvedeny v příloze C normy IOC/T.20/Doc. No 33. Hodnoty odvozené z této mezilaboratorní zkoušky nelze použít na jiné než uvedené rozsahy koncentrace a matrice.

7.2.   Opakovatelnost

Absolutní rozdíl mezi výsledky dvou samostatných jednotlivých zkoušek získanými stejnou metodou na stejném zkušebním materiálu v téže laboratoři týmž pracovníkem používajícím stejné zařízení krátce po sobě není u více než 5 % případů vyšší než R uvedené v tabulkách 1 až 14 přílohy C normy IOC/T.20/Doc. No 33.

7.3.   Reprodukovatelnost

Absolutní rozdíl mezi výsledky dvou jednotlivých zkoušek získanými stejnou metodou na stejném zkušebním materiálu v různých laboratořích a různými pracovníky používajícími odlišná zařízení není u více než 5 % případů vyšší než R uvedené v tabulkách 1 až 14 přílohy C normy IOC/T.20/Doc. No 33.

Dodatek A

Obrázek 1

Image

Šířka ω0,5 v poloviční výšce trojúhelníku (ABC) a šířka b v poloviční výšce trojúhelníku (NPM).

Obrázek 2

Obrázek 3

Image

Image

Dodatek B

Obrázek 1

Plynově-chromatografický profil získaný metodou studené methylace z olivového oleje z pokrutin

Image

Chromatografické píky odpovídají methylesterům a ethylesterům, není-li uvedeno jinak.


PŘÍLOHA V

Příloha XII nařízení (EHS) č. 2568/91 se mění takto:

1)

Bod 1 se nahrazuje tímto:

„1.   PŘEDMĚT A OBLAST POUŽITÍ

Cílem mezinárodní metody popsané v této příloze je stanovit postup hodnocení organoleptických vlastností panenského olivového oleje ve smyslu bodu 1 části VIII přílohy VII nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (1) a stanovit metodu jeho klasifikace na základě těchto vlastností. Metoda obsahuje rovněž pokyny týkající se nepovinného označování.

Popsaná metoda se vztahuje pouze na panenské olivové oleje a na klasifikaci nebo označování takovýchto olejů podle intenzity vnímaných vad a ovocné chuti a vůně, které stanoví skupina vybraných vyškolených a vyzkoušených posuzovatelů tvořících zkušební komisi.

Normy IOC uvedené v této příloze jsou použity v nejnovější dostupné verzi.

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).“"

2)

Body 3.2, 3.3 a 3.4 se nahrazují tímto:

„3.1.1   Další negativní znaky

Přehřátý nebo připálený

Chuťově-čichový počitek typický pro olej získaný nadměrným a/nebo dlouhodobým ohřevem během zpracování, zejména je-li pasta míchána za tepla a za nevhodných tepelných podmínek.

Trávový/dřevový

Chuťově-čichový počitek typický pro olivový olej získaný z vyschlých oliv.

Hrubý

Chuťově taktilní počitek vyvolaný některým starým olejem, který způsobuje v ústech hustý, kašovitý pocit.

Olejový

Chuťově-čichový počitek oleje připomínající naftu, mazací tuky nebo minerální olej.

Po štávě z plodů

Chuťově-čichový počitek, který olej získá při dlouhodobém kontaktu se šťávou z plodů, která prošla procesem fermentace.

Slaný

Chuťově-čichový počitek typický pro olivový olej získaný z oliv, které byly konzervovány v solném roztoku.

Kovový

Chuťově-čichový počitek připomínající kovy. Je typický pro olivový olej, který byl dlouhou dobu ve styku s kovovými povrchy během mletí, míchání, lisování nebo skladování.

Espartový

Chuťově-čichový počitek typický pro olivový olej získaný z oliv lisovaných v nových espartových rohožích. Může se lišit v závislosti na tom, zda byly rohože vyrobeny ze zeleného esparta nebo sušeného esparta.

Po červech

Chuťově-čichový počitek typický pro olivový olej získaný z oliv, které byly silně napadeny larvami mouchy olivové (Bactrocera oleae).

Po okurkách

Chuťově-čichový počitek vznikající v případě, že je olivový olej po delší dobu hermeticky uzavřen, zejména do plechovek, pocházející z 2,6-nonadienalu.

3.2   Pozitivní znaky

Ovocná chuť a vůně

Soubor čichových počitků typických pro olivový olej, které jsou závislé na odrůdě oliv a pocházejí ze zdravých a čerstvých oliv, zralých nebo nezralých. Jsou vnímány přímo a/nebo retronasální (pharyngonasální) metodou čichání.

Hořký

Základní charakteristická chuť oleje získaného ze zelených nebo nazelenalých oliv, kterou vnímáme hrazenými papilami, tvořícími na jazyku uskupení ve tvaru písmene V.

Štiplavý

Ostrý taktilní počitek typický pro olivové oleje vyrobené na začátku hospodářského roku převážně z ještě nezralých oliv. Možno jej vnímat v celé ústní dutině, zejména v hrdle.

3.3   Nepovinná terminologie pro účely označování

Vedoucí zkušební komise může na požádání potvrdit, že hodnocené oleje splňují definice a rozpětí odpovídající těmto uvedeným pojmům a přívlastkům v závislosti na intenzitě a vnímání znaků.

Pozitivní znaky (ovocná chuť a vůně, hořký a štiplavý), podle intenzity vnímání:

intenzivní, pokud je medián tohoto znaku vyšší než 6,

střední, pokud je medián tohoto znaku mezi 3 a 6,

lehký, pokud je medián tohoto znaku nižší než 3.

Ovocná chuť a vůně

Soubor čichových počitků typických pro olej, které závisejí na odrůdě oliv a pochází ze zdravých a čerstvých oliv, u nichž nepřevažuje zralá ani nezralá ovocná chuť a vůně. Jsou vnímány přímo a/nebo retronasální (pharyngonasální) metodou čichání.

Nezralá ovocná chuť a vůně

Soubor čichových počitků typických pro olej, které připomínají nezralé plody, závisejí na odrůdě oliv a pocházejí ze zelených, zdravých a čerstvých oliv. Jsou vnímány přímo a/nebo retronasální (pharyngonasální) metodou čichání.

Zralá ovocná chuť a vůně

Soubor čichových počitků typických pro olej, které připomínají zralé plody, závisejí na odrůdě oliv a pocházejí ze zdravých, čerstvých oliv. Jsou vnímány přímo a/nebo retronasální (pharyngonasální) metodou čichání.

Vyvážený

Olej, který nevykazuje známky nevyváženosti, kterou se rozumí čichový, chuťový a hmatový vjem oleje, ve kterém medián znaku hořký a/nebo znaku štiplavý je o dva body vyšší než medián znaku ovocná chuť a vůně.

Jemný olej

Olej, ve kterém je medián znaku hořký a znaku štiplavý nižší nebo rovný 2.“

3)

V bodě 7 se po bodě 7.1 vkládá nový bod, které zní:

„7.1.1.   Zástupce vedoucího zkušební komise

Vedoucího zkušebního komise může na základě oprávněných důvodů nahradit zástupce, jenž ho může zastupovat v povinnostech souvisejícími s prováděním zkoušek. Tento zástupce musí mít veškeré potřebné dovednosti, které potřebuje vedoucí zkušební komise.“

4)

Bod 7.2 se nahrazuje tímto:

„7.2   Posuzovatelé

Osoby působící jako posuzovatelé při organoleptických zkouškách olivového oleje tak musí činit dobrovolně. Je proto vhodné, aby uchazeči předkládali písemnou žádost. Uchazeče vybere, vyškolí a sleduje vedoucí zkušební komise podle jejich schopnosti rozlišovat mezi podobnými vzorky; je třeba vzít v úvahu, že jejich posuzovací schopnost se během odborné přípravy zlepší.

Posuzovatelé musí jednat jako skuteční senzoričtí pozorovatelé, nepřihlížet k vlastním osobním chutím a referovat pouze o počitcích, které vnímají. Proto musí vždy pracovat v tichu, uvolněně a beze spěchu a věnovat maximální smyslovou pozornost právě ochutnávanému vzorku.

Pro každou zkoušku je třeba 8 až 12 posuzovatelů, ačkoli je žádoucí mít několik rezervních posuzovatelů pro případ možných absencí.“

5)

Bod 9.3 se nahrazuje tímto:

„9.3   Použití údajů vedoucími zkušební komise

Vedoucí zkušební komise shromáždí profilové listy vyplněné jednotlivými posuzovateli a zkontroluje intenzity přisouzené jednotlivým znakům. V případě, že zjistí jakoukoli nesrovnalost, vyzve posuzovatele, aby svůj profilový list revidoval a v případě nutnosti zkoušku zopakoval.

Vedoucí zkušební komise zadá údaje z hodnocení získané od jednotlivých členů zkušební komise do počítačového programu podobného tomu, který stanoví norma IOC/T.20/Doc. č.o15) za účelem statistického výpočtu výsledků analýzy na základě výpočtu jejich mediánu (viz oddíl 9.4 a dodatek k této příloze). Údaje týkající se daného vzorku se zadávají pomocí matice složené z devíti sloupců odpovídajících devíti organoleptickým vlastnostem a z n řádků odpovídajících n počtu posuzovatelů zkušební komise.

Pokud více než 50 % členů zkušební komise vnímalo určitou vadu a uvedlo ji v rubrice ‚jiné‘, vypočítá vedoucí zkušební komise medián této vady a provede příslušnou klasifikaci.

Hodnota robustního variačního koeficientu, který vyjadřuje klasifikaci (vada s nejsilnější intenzitou a znakem ovocné chuti a vůně), musí být nižší nebo rovna 20 %.

Pokud tomu tak není, musí vedoucí komise opakovat hodnocení tohoto konkrétního vzorku při jiném sezení.

Pokud k takové situaci dochází často, doporučuje se, aby vedoucí zkušební komise poskytl posuzovatelům konkrétní doplňkovou odbornou přípravu (IOC/T.20/Doc. No 14, § 5) a pro kontrolu výkonnosti zkušební komise použil ukazatel opakovatelnosti a ukazatel odchylek (IOC/T.20/Doc. č. 14, § 6).“

6)

Bod 9.4 se nahrazuje tímto:

„9.4.   Klasifikace oleje

Olivový olej se zařadí do následujících kategorií podle mediánu vad a mediánu znaku ovocné chuti a vůně. Medián vad se stanovuje jako medián vady vnímané s největší intenzitou. Medián vad a medián znaku ovocné chuti a vůně se vyjadřuje s přesností na jedno desetinné číslo.

Klasifikace oleje se provádí porovnáváním hodnoty mediánu vad a mediánu znaku ovocné chuti a vůně s níže uvedenými referenčními intervaly. Při stanovování hranice těchto intervalů byla zohledněna chyba metody, proto se tyto hranice považují za absolutní. Počítačové programy umožňují zobrazení klasifikace v tabulce statistických údajů nebo na grafu.

a)

Extra panenský olivový olej: medián vad se rovná 0 a medián znaku ovocné chuti a vůně je vyšší než 0.

b)

Panenský olivový olej: medián vad je vyšší než 0 a nižší nebo roven 3,5 a medián znaku ovocné chuti a vůně je vyšší než 0.

c)

Lampantový olivový olej: medián vad je vyšší než 3,5 nebo je medián vad nižší nebo roven 3,5 a medián ovocné chuti a vůně se rovná 0.

Poznámka 1:

Pokud je medián znaku hořký a/nebo znaku štiplavý vyšší než 5,0 vedoucí zkušební komise tuto skutečnost uvede do protokolu o zkoušce.

V případě analýz, které se provádějí v rámci kontrol shody, je provedena jedna zkouška. V případě protichůdných analýz musí vedoucí komise zabezpečit, aby se analýza opakovala na různých zasedáních; medián znaků se vypočítá na základě údajů ze všech profilových listů pro obě zkoušky.“

7)

Obrázek 1 se nahrazuje tímto:

„Obrázek 1

PROFILOVÝ LIST PANENSKÉHO OLIVOVÉHO OLEJE

Intenzita vnímání vad

Zatuchlý/po kalném sedimentu

 

 

Plesnivý/vlhký/zemitý

 

 

Vinný/octový

Kyselý/nakyslý

 

 

Po namrzlých olivách

(po vlhkém dřevu)

 

 

Žluklý

 

 

Další negativní znaky:

 

 

Deskriptor:

Kovový ☐ Trávový ☐ Po červech ☐ Hrubý ☐

Slaný ☐ Přehřátý nebo připálený ☐ Po šťávě z plodů ☐

Espartový ☐ Po okurkách ☐ Olejový ☐

Intenzita vnímání pozitivních znaků

Ovocná chuť a vůně

 

 

 

Nezralý ☐

Zralý ☐

Hořký

 

 

Štiplavý

 

 

 

 

 

Jméno posuzovatele:

 

Kód posuzovatele:

Kód vzorku:

Podpis:

Datum:

Poznámky:“



PŘÍLOHA VI

Příloha XIX nařízení (EHS) č. 2568/91 se mění takto:

1)

Název se nahrazuje tímto:

„STANOVENÍ OBSAHU ALIFATICKÝCH A TRITERPENICKÝCH ALKOHOLŮ KAPILÁRNÍ PLYNOVOU CHROMATOGRAFIÍ“

2)

Bod 1 se nahrazuje tímto:

„1.   PŘEDMĚT ÚPRAVY

Tato příloha popisuje postup stanovení obsahu alifatických a triterpenických alkoholů v olejích a tucích.“

3)

Bod 4.11 se nahrazuje tímto:

„4.11.

Referenční roztok pro tenkovrstvou chromatografii: 0,5 % alkoholy C20–C28 v chloroformu nebo frakce alkoholů získaná podle bodu 5.2 z nezmýdelnitelných látek olivového oleje z pokrutin.“

4)

Body 5.2.5 a 5.2.6 se nahrazují tímto:

„5.2.5

Deska se lehce a rovnoměrně postříká roztokem 2,7-dichlor-fluoresceinu a pozoruje se pod ultrafialovým zářením. Pásmo alifatických alkoholů lze stanovit porovnáním skvrn vytvořených referenčním roztokem; obrysy pásma se vyznačí černým značkovačem; načrtne se pásmo alifatických alkoholů a pásmo bezprostředně nad ním, což je pásmo terpenických alkoholů (poznámka 4).

Poznámka 4:

Pásma alifatických alkoholů a terpenických alkoholů se společně seskupují v souvislosti s možnou migrací některých alifatických alkoholů do pásma triterpenického alkoholu. Příklad separace TLC je uveden na obrázku 1 v dodatku.

5.2.6.

Silikagel se z označené oblasti seškrábe pomocí kovové špachtle. Odebraná hmota se rozmělní na malé části a převede do filtrační nálevky (3.7). Přidá se 10 ml horkého chloroformu. Obsah se důkladně promíchá kovovou stěrkou a vakuově přefiltruje. Filtrát se shromáždí v baňce připojené na filtrační nálevku (bod 3.8.).

Silikagel se třikrát propláchne diethyletherem (pokaždé přibližně 10 ml) a filtrát se přitom sbírá do stejné baňky připojené k nálevce. Filtrát se odpaří na objem přibližně 4 až 5 ml a zbytkový roztok se převede do předem zvážené zkumavky na 10 ml (3.9); zkumavka se vysuší lampou pod mírným proudem dusíku; zbytek se znovu rozpustí několika kapkami acetonu, opět vysuší a na deset minut vloží do sušárny vyhřáté na 105 °C, vyjme, vychladí v exsikátoru a zváží.

Zbytek ve zkumavce je tvořen alkoholovou frakcí.“

5)

Bod 5.4.4 se nahrazuje tímto:

„5.4.4.   Identifikace píků

Identifikace jednotlivých píků se provádí podle retenčních časů a porovnáním se standardní směsí trimethylsilyletherů analyzovanou za stejných podmínek.

Chromatogram alkoholové frakce rafinovaného olivového oleje je znázorněn na obrázcích 2 a 3 dodatku.“

6)

Dodatek se nahrazuje tímto:

„Dodatek

Příklad separace TLC a příklady chromatogramů

Obrázek 1

Tenkovrstvá chromatografie na desce z nezmýdelnitelné frakce z olivového oleje eluovaného s hexanem/diethyletherem (65/35)

Image

Obrázek 2

Chromatogram alkoholové frakce rafinovaného olivového oleje

Image

Obrázek 3

Alifatické a triterpenické alkoholy rafinovaného olivového oleje a olivového oleje po druhém odstřeďování

Image

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU