(EU) 2015/1558Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1558 ze dne 22. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 o srovnávací přehled ukazatelů pro uplatňování záruky EU
| Publikováno: | Úř. věst. L 244, 19.9.2015, s. 20-24 | Druh předpisu: | Nařízení v přenesené pravomoci |
| Přijato: | 22. července 2015 | Autor předpisu: | Evropská komise |
| Platnost od: | 20. září 2015 | Nabývá účinnosti: | 20. září 2015 |
| Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/1558
ze dne 22. července 2015,
kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 o srovnávací přehled ukazatelů pro uplatňování záruky EU
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice (1), a zejména na čl. 7 odst. 14 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Projekty Evropské investiční banky (dále jen „EIB“) podporované ze záruky EU v rámci Evropského fondu pro strategické investice (dále jen „EFSI“) by měly být posuzovány v souladu s jejími postupy hloubkové kontroly a hodnocení, včetně rámce pro posuzování přidané hodnoty založeného na třech pilířích (dále jen „3PVA“). |
|
(2) |
Posouzení těchto projektů by mělo být prováděno na základě srovnávacího přehledu ukazatelů, který vychází z 3PVA EIB. Použití tohoto srovnávacího přehledu by mělo umožnit účinné využívání EFSI při současném zajištění vysokých standardů kvality hodnocení. |
|
(3) |
Srovnávací přehled ukazatelů by měl být použit, aby bylo zajištěno, že záruka EU bude určena na projekty s vyšší přidanou hodnotou. |
|
(4) |
Pokud řídící orgány EIB rozhodnou o revizi 3PVA EIB, měly by Komise a EIB urychleně posoudit, zda je přezkum potřebný, a případně na základě revidovaného 3PVA srovnávací přehled ukazatelů pozměnit, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Srovnávací přehled ukazatelů uvedený v článku 7 nařízení (EU) 2015/1017, který má investiční výbor EFSI používat k zajištění nezávislého a transparentního posuzování potenciálního i skutečného využívání záruky EU, je uveden v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 22. července 2015.
Za Komisi
předseda
Jean-Claude JUNCKER
(1) Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1.
PŘÍLOHA
Srovnávací přehled ukazatelů
1. Obecné zásady
Srovnávací přehled ukazatelů (dále jen „srovnávací přehled“) použije investiční výbor zřízený v souladu s čl. 7 odst. 7 až 12 nařízení (EU) 2015/1017 při posuzování přidané hodnoty jednotlivých operací, které může případně EIB podpořit v rámci záruky EU (1). Investiční výbor bude moci pomocí tohoto nástroje upřednostnit využití záruky EU na operace, které získají vyšší počet bodů a vykážou vyšší přidanou hodnotu. EIB vypočítává body a ukazatele ex ante a sleduje výsledky při dokončení projektu. Investiční výbor obdrží výsledky hodnocení získané v rámci příslušných pilířů a hodnotu každého ukazatele.
Srovnávací přehled má čtyři pilíře:
|
— |
Pilíř 1 – Přispění k cílům politiky EFSI |
|
— |
Pilíř 2 – Kvalita a proveditelnost projektu |
|
— |
Pilíř 3 – Technický a finanční příspěvek |
|
— |
Pilíř 4 – Doplňkové ukazatele |
Vzhledem k rozdílným oblastem působnosti se každý pilíř posuzuje samostatně bez shrnutí do jediného bodového hodnocení. Při určování prioritních projektů přikládá investiční výbor všem pilířům stejný význam bez ohledu na to, zda jsou výsledky v pilíři vyjádřeny numericky nebo zda hodnocení tvoří kvalitativní a kvantitativní ukazatele. V souladu s čl. 7 odst. 14 nařízení o ESFI použije investiční výbor tento srovnávací přehled v zájmu zajištění nezávislého a transparentního posouzení potenciálního a skutečného využívání záruky EU. Tím není dotčeno, nýbrž pouze doplněno přezkoumání případných projektů investičním výborem podle čl. 7 odst. 7 nařízení o EFSI.
2. Srovnávací přehled
Každá operace EFSI je hodnocena na základě každého ze čtyř pilířů. Hodnocení je vypočteno na základě bodů získaných podle několika ukazatelů v rámci každého pilíře, a to podle následující stupnice:
|
Body |
Hodnocení v pilíři 2 |
Hodnocení v pilíři 1 a 3 |
|
0–49 |
marginální |
malé |
|
50–99 |
přijatelné |
střední |
|
100–149 |
dobré |
významné |
|
≥ 150 |
výborné |
vysoké |
Pilíř 4 bude obsahovat doplňkové ukazatele kvantitativní nebo kvalitativní povahy a nebude se tvořit samostatné hodnocení.
Pilíř 1: Přispění k cílům politiky EFSI
V pilíři 1 se hodnotí, zda je operace v souladu s plněním obecných cílů EFSI stanovených v čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) 2015/1017 a zda k nim přispívá. Metodika pro posouzení celkového hodnocení v rámci pilíře 1 vychází z toho, zda operace přispívá k plnění cílů v rozmezí od „málo“, „středně“, „významně“ až po „vysoce“.
Posouzení vychází z následujících aspektů:
— „Přispění k cílům ESFI“: Všechny projekty musí přispívat nejméně k jednomu z obecných cílů EFSI. Projekty týkající se politiky s nízkou prioritou, jako je „neprioritní“ silniční transevropská síť, získají nízké hodnocení.
— „Hlavní cíle“: V čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) 2015/1017 je pro každý z obecných politických cílů stanoveno několik klíčových oblastí politiky, které jsou považovány za obzvláště důležité. Projekty v těchto klíčových oblastech politiky by na hodnoticí stupnici postoupily o jeden stupeň výše. V hodnocení jsou také zohledňovány specifické vlastnosti projektu, které vedou k mimořádně vysokému přínosu, např. demonstrační projekty nebo projekty, které mají velký přínos pro dosahování cílů strategie Evropa 2020. Projekty, které splňují více cílů, včetně horizontálních cílů, např. v oblasti politiky soudržnosti a změny klimatu, získají v hodnocení další body.
Použije se jednotný ukazatel se čtyřmi úrovněmi hodnocení. Pro výpočet celkového hodnocení je každému stupni hodnocení přiřazeno až 50 bodů. Po jejich sečtení (bez vážení) je projekt zařazen podle přínosu do kategorie „malý“ (méně než 50 bodů), „střední“ (50 až 99 bodů), „významný“ (100 až 149 bodů) a „vysoký“ (150 bodů a více).
Pilíř 2: Kvalita a proveditelnost projektu
Pilíř 2 se skládá z řady ukazatelů, podle nichž se hodnotí kvalita a proveditelnost operace. Pro investice do jednotlivých projektů nebo do projektů, které jsou realizovány prostřednictvím zprostředkovaných úvěrů pro více příjemců, je zaveden odlišný přístup.
Při posuzování jednotlivých projektů se počítá s uplatňováním následujících aspektů a výsledných ukazatelů:
|
— |
„Růst“ (ukazatel 1 – v rozmezí od 0 do 100 bodů): Přínos projektu k udržitelnému růstu vyplývá z jeho socioekonomického dopadu z hlediska nákladů a přínosů. Podle možnosti se ekonomická míra návratnosti (ERR) vyčísluje pomocí osvědčených postupů v ekonomických oborech. Zvažují se socioekonomické náklady a přínosy projektu, včetně jeho vedlejších účinků (např. přínosu pro oblast výzkumu, vývoje a inovací, dlouhodobého přínosu pro klima nebo dopadů na trh práce či negativních dopadů na životní prostředí). Existují však také projekty, jejichž ERR je obtížné odhadnout. Řada odvětví se například zaměřuje na dodržování norem EU a hlavním úkolem je zajistit, aby bylo přijato nejméně nákladné řešení, a nikoli posoudit celkovou ekonomickou návratnost (příkladem je vodní hospodářství a nakládání s odpady). V těchto odvětvích vychází posouzení kvality z odvětvových měřítek. U operací, u nichž se spojuje více rámcových úvěrů, se posouzení zakládá především na investiční strategii a kritériích používaných navrhovatelem. Obecně platí, že požadovaná minimální návratnost pro financování ze strany EIB činí 5 %. U standardních projektů se považuje za „přijatelnou“ ERR 5–7 %, za „dobrou“ 7–10 %, zatímco za „výborný“ se považuje projekt s ERR nad 10 %. Nicméně klasifikace výsledků vychází rovněž z některých odvětvových aspektů. Odvětví, která jsou v současné době z hlediska životního prostředí považována za méně udržitelná (jako jsou některé druhy dopravy), by měla být financována pouze v případě, že jsou považována za „dobrá“ z hlediska hospodářského zájmu, tj. ERR je minimálně 7 %. Naopak, vybrané projekty s dlouhodobým přínosem pro klima lze zařadit do kategorie „marginální“ a lze je financovat, pokud je ERR v rozmezí 3,5–5 %. Hodnocení projektů ze soukromého sektoru je z důvodu poměru rizika a výnosu stanoveno jako „marginální“ s mírou návratnosti 5–7 %, „přijatelný“ se 7–10 %, „dobrý“ s 10–15 % a „výborný“ s ERR nad 15 %. Při výpočtu ERR se v plné míře zohledňují pozitivní a negativní externality, včetně účinků na životní prostředí a změnu klimatu. Minimální návratnost může upravit řídící rada, pokud se prokáže, že neodpovídá ekonomicky odůvodnitelné úrovni, a s přihlédnutím k dlouhodobé ekonomické situaci. |
|
— |
„Schopnosti navrhovatele“ (ukazatel 2 – v rozmezí od 0 do 30 bodů). Tyto schopnosti jsou posuzovány prostřednictvím kvalitativního posouzení schopnosti navrhovatele realizovat projekt včas a účinným způsobem a zohledněn je i příslušný institucionální kontext a případně poskytnutá technická pomoc. To je zejména důležité pro rámcové úvěry, u nichž se posuzují kritéria pro stanovení priorit, provádění projektů a kontrolní kapacity/schopnosti a monitorovací a kontrolní systémy, jakož i řízení požadavků v oblasti životního prostředí, hospodářské soutěže a zadávání veřejných zakázek. |
|
— |
„Udržitelnost“ (ukazatel 3 – v rozmezí od 0 do 30 bodů): Standardy EIB vyžadují, aby byly projekty nejen ekonomicky životaschopné, a tudíž přispívaly k růstu, ale také aby byly udržitelné z hlediska životního prostředí a sociálního hlediska. Je naprosto nezbytné, aby byly zachovány vysoké environmentální a sociální standardy. Jejich hodnocení probíhá na základě podrobných pokynů uvedených v příručce o environmentálních a sociálních postupech (2). |
|
— |
„Zaměstnanost“ (ukazatel 4 – v rozmezí od 0 do 40 bodů): Ukazatel zaměstnanosti se týká zaměstnanosti během realizace projektu a během jeho fungování. Zaměstnanost během realizace se odhaduje pomocí specifických koeficientů pro dané odvětví. Posouzení zaměstnanosti během fungování mají provádět projektoví analytici porovnáním projektu se zkušenostmi v daném odvětví. Následující tabulka shrnuje rozdělení bodů mezi zaměstnanost během realizace a během fungování. Vysoce náročné projekty z hlediska objemu práce během realizace zahrnují např. některé inženýrské práce (zejména rozptýlené sanační práce), energetickou účinnost a lesnictví. Vyšší zaměstnanost během fungování je spojena s některými průmyslovými projekty.
|
Celkové hodnocení jednotlivých projektů v pilíři 2 se vypočítá sečtením bodů čtyř výše uvedených podkategorií, čímž se získá celkové hodnocení projektu v rozmezí od „marginální“ (méně než 50 bodů), „přijatelný“ (50 až 99 bodů), „dobrý“ (100 až 149 bodů) až „výborný“ (150 bodů a více).
Pokud jde o zprostředkované úvěry pro více příjemců, umožní hodnocení v rámci pilíře 2 posoudit schopnost a účinnost finančních nebo jiných subjektů (včetně podpůrných institucí) ve funkci zprostředkovatelů. Hodnocení vychází z následujících tří ukazatelů:
|
— |
Schopnost a spolehlivost zprostředkovatele a kvalita prostředí, v němž působí. |
|
— |
Lepší přístup k finančním prostředkům a lepší podmínky financování, a to i pro konečné příjemce. |
|
— |
Zaměstnanost na úrovni konečných příjemců. |
Body přidělené ukazatelům v jednotlivých kategoriích se sečtou (bez vážení), čímž se získá celkové hodnocení projektu v rozmezí od „marginální“ (méně než 50 bodů), „přijatelný“ (50 až 99 bodů),„dobrý“ (100 až 149 bodů) až „výborný“ (150 bodů a více).
Pilíř 3: Technický a finanční příspěvek na projekt
Pilíř 3 se zaměřuje na hodnotu, která vzniká zapojením EIB a podporou ze samotného EFSI, poskytující finanční i nefinanční výhody na podporu projektu. Tento specifický příspěvek se posuzuje pomocí tří ukazatelů, z nichž každý měří doplňující aspekty přidané hodnoty:
|
— |
„Finanční příspěvek“, tj. zlepšení podmínek financování ze strany protistrany ve srovnání s alternativními zdroji financování (snížení úrokové sazby a/nebo delší doba splatnosti úvěru). |
|
— |
„Získávání finančních prostředků“, tj. zvýšení efektivity podpory jiných zúčastněných stran; aktivace zdrojů třetích stran, zejména ze soukromého sektoru (signály dalším věřitelům). |
|
— |
„Příspěvek a poradenství EIB“, tj. poskytování nefinančních služeb ve formě předávání odborných poznatků/znalostí pro usnadnění realizace projektu a posílení institucionální kapacity, jakož i poradenství ohledně finanční struktury. To by mohlo probíhat v rámci Evropského centra pro investiční poradenství a dalších stávajících poradních nástrojů, jako je např. JASPERS, ELENA nebo InnovFin – poradenské služby v rámci Horizontu 2020, nebo jinými vhodnými způsoby, jako je podpora při provádění projektů. |
Každý ukazatel se hodnotí samostatně pomocí konzistentní a dobře zdokumentované stávající metodiky EIB, která se může občas měnit. Stejně jako u pilíře 1 se hodnocení pohybuje v rozmezí od „nízkého“ až po „vysoké“. Body přidělené jednotlivým ukazatelům se sečtou (bez vážení), čímž se získá celkové hodnocení projektu pro tento pilíř v rozmezí od „malý“ (méně než 50 bodů), „střední“ (50 až 99 bodů), „významný“ (100 až 149 bodů) a „vysoký“ (150 bodů a více).
Pilíř 4: Doplňkové ukazatele
Srovnávací přehled je doplněn následujícími ukazateli, které mají být uvedeny u každé operace, aby byly zaznamenány klíčové průřezové aspekty operací EIB v rámci EFSI:
|
— |
adicionalita – je třeba určit, zda operace spadá do zvláštních činností nebo je běžnou operací. U běžných operací bude poskytnuto další vysvětlení odůvodňující adicionalitu, jak je vymezena v článku 5 nařízení (EU) 2015/1017, |
|
— |
soubor ukazatelů týkajících se makroekonomického prostředí, v němž se projekt uskutečňuje, který mimo jiné členům investičního výboru umožňuje posoudit možný dopad na ekonomické rozdíly uvnitř Unie a dlouhodobý růstový potenciál: i) ukazatele specifické pro danou investiční situaci; ii) mezera výstupu, vypočtená na základě metodiky schválené Radou ECOFIN týkající se produkční funkce; iii) potenciální růst HDP; iv) ukazatele specifické pro nezaměstnanost: míra nezaměstnanosti, meziroční změna míry nezaměstnanosti a porovnání s průměrem EU; v) složený ukazatel úvěrových nákladů pro nefinanční podniky, nebo pokud tyto nejsou k dispozici, bankovních úrokových sazeb pro nefinanční podniky. Na základě těchto údajů musí investiční výbor věnovat zvláštní pozornost projektům, které pomáhají řešit hospodářské rozdíly uvnitř Unie, |
|
— |
očekávaný multiplikační účinek intervence EFSI, |
|
— |
částka mobilizovaných soukromých finančních prostředků, |
|
— |
spolupráce s vnitrostátními podpůrnými bankami a podpora investičních platforem, |
|
— |
spolufinancování z evropských strukturálních a investičních fondů, |
|
— |
spolufinancování z jiných nástrojů EU (tj. Horizont 2020, Nástroj pro propojení Evropy atd.), |
|
— |
realizovaná energetická účinnost (u příslušných operací), |
|
— |
ukazatel pro oblast klimatu (u příslušných operací). |
(1) Srovnávací přehled nezahrnuje operace podle čl. 10 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2015/1017.
(2) http://www.eib.org/attachments/strategies/environmental_and_social_practices_handbook_en.pdf