(EU) 2015/1361Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1361 ze dne 6. srpna 2015 o zrušení konečného antidumpingového cla uloženého na dovoz některých svíček, svící a obdobných výrobků pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady č. 1225/2009

(1)

Rada na základě antidumpingového šetření (dále jen „původní šetření“) uložila svým nařízením (ES) č. 393/2009 (2) konečné antidumpingové clo na dovoz některých svíček, svící a obdobných výrobků v současnosti kódů KN ex 3406 00 00 (kód TARIC 3406000090) pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „konečná antidumpingová opatření“).

(2)

Opatření měla podobu pevné částky v eurech za tunu hořlavého materiálu (obvykle, ale nikoli nezbytně, ve formě loje, stearinu, parafínového vosku nebo jiných vosků, včetně knotu) ve výši 549,33 EUR za tunu hořlavého materiálu.

(3)

Individuální celní sazby byly stanoveny pro tyto vyvážející výrobce: Aroma Consumer Products (Hangzhou) Co., Ltd (321,83 EUR/t), Dalian Bright Wax Co., Ltd (171,98 EUR/t), Dalian Talent Gift Co., Ltd (367,09 EUR/t). Nulové celní sazbě podléhají tyto společnosti: Gala-Candles (Dalian) Co., Ltd, M.X. Candles and Gifts (Taicang) Co., Ltd, Ningbo Kwung's Home Interior & Gift Co., Ltd, Ningbo Kwung's Wisdom Art & Design Co., Ltd a s ní spojená společnost Shaoxing Koman Home Interior Co., Ltd a Qingdao Kingking Applied Chemistry Co., Ltd.

(4)

Jelikož byl výběr vzorku použit při původním šetření, bylo průměrné clo pro spolupracující výrobce nezařazené do vzorku ve výši 345,86 EUR za tunu hořlavého materiálu stanoveno podle čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Clo pro všechny další společnosti bylo stanoveno na 549,33 EUR za tunu hořlavého materiálu.

(5)

V návaznosti na zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (3) platných konečných antidumpingových opatření obdržela Komise dne 14. února 2014 žádost o zahájení přezkumu těchto opatření před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(6)

Žádost podalo 16 výrobců svíček v Unii (dále jen „žadatelé“) představujících více než 25 % celkové výroby některých svíček, svící a obdobných výrobků.

(7)

Žádost byla podána z toho důvodu, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k pokračování dumpingu a obnovení újmy způsobované výrobnímu odvětví Unie.

(8)

Komise po konzultaci s poradním výborem dospěla k závěru, že pro zahájení přezkumu opatření před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 14. května 2014 zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (4) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) informovala o zahájení přezkumu opatření před pozbytím platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(9)

Šetření týkající se pokračování dumpingu proběhlo v období od 1. dubna 2013 do 31. března 2014 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo v tabulkách „OPŠ“). Přezkum trendů významných pro posouzení pravděpodobnosti obnovení újmy se týkal období od 1. ledna 2011 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(10)

O zahájení přezkumu před pozbytím platnosti Komise oficiálně vyrozuměla žadatele, ostatní známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce v ČLR, jichž se týkají antidumpingová opatření, dovozce, kteří nejsou ve spojení, uživatele, o nichž je známo, že se jich řízení týká, a orgány ČLR. Všechny zúčastněné strany měly možnost písemně se k věci vyjádřit a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.

(11)

V souladu s článkem 17 základního nařízení a s ohledem na zjevně velký počet vyvážejících výrobců v ČLR a dovozců v Unii, kteří nejsou ve spojení, se považovalo za vhodné prověřit, zda by se měl použít výběr vzorku. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, tak vzorek vybrat, byly tyto strany požádány, aby se Komisi přihlásily do 15 dnů od zahájení přezkumu a aby v souladu s oznámením o zahájení uvedly základní údaje týkající se jejich činností souvisejících s výrobkem, který je předmětem přezkumu, během období od 1. dubna 2013 do 31. března 2014.

(12)

25 vyvážejících výrobců v ČLR předložilo v rámci výběru vzorku užitečné informace a souhlasilo s tím, že budou při šetření spolupracovat. Představovaly 36 % celkového objemu dovozu čínských společností do Unie, který podléhal antidumpingovému clu během období přezkumného šetření. Vzhledem k poměrně vysokému počtu vyvážejících výrobců v ČLR, kteří souhlasili se spoluprací při šetření, bylo rozhodnuto omezit počet stran, které by měly být prošetřeny, jen na vzorek sestavený na základě největšího reprezentativního objemu výroby a prodeje na vývoz, který může být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán, v souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení. Vybraný vzorek sestával ze čtyř vyvážejících výrobců, kteří představovali 21 % celkového objemu vývozu společností, který podléhal clu. Jejich údaje byly ověřeny během inspekcí na místě.

(13)

V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán s dotčenými stranami a čínskými orgány. Jeden vyvážející výrobce, kterého se týkal původní návrh, se rozhodl nespolupracovat. Jeden vyvážející výrobce požádal, aby byl zařazen do vzorku na základě hmotnosti svého vývozu. Konečný vzorek byl proto sestaven odpovídajícím způsobem.

(14)

Odpověď na dotazníky došla od jednoho dovozce v Unii. Na prozkoumání situace dovozců, kteří nebyli ve spojení, proto nebylo nutné provést výběr vzorku.

(15)

Jak je dále vysvětleno v 73. bodě odůvodnění, v předběžné fázi šetření souhlasilo se spoluprací při šetření 26 výrobců nebo skupin výrobců v Unii. Vzhledem k velkému počtu spolupracujících výrobců se Komise rozhodla použít vzorek. Komise vybrala vzorek na základě největšího reprezentativního objemu výroby, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán, a přihlédla rovněž k zeměpisnému rozložení a dostatečnému zastoupení různých typů výrobku. Vybraný vzorek sestával ze sedmi společností. Vzorek byl považován za reprezentativní a pokrýval 37 % celkové odhadované výroby svíček v Unii během období přezkumného šetření.

(16)

Co se týče uživatelů, žádný z nich se ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu ani v pozdější fázi šetření nepřihlásil a nenabídl spolupráci při šetření.

(17)

Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(18)

Všem zúčastněným stranám byly sděleny podstatné skutečnosti a úvahy, které vedly ke zjištěním a závěrům tohoto přezkumu před pozbytím platnosti, a všechny zúčastněné strany byly vyzvány k předložení připomínek. Byl jim rovněž poskytnut čas na předložení připomínek v návaznosti na poskytnuté informace. Zástupce žadatelů požádal o objasnění a doplňující informace týkající se chování vyvážejících výrobců, kteří podléhají nulové sazbě cla, metodiky použité ke stanovení čínské vývozní ceny na trhy jiných třetích zemí, zdroje veřejných informací zmíněných v 29. bodě odůvodnění níže a posouzení spotřeby Unie během období původního šetření. Komise poskytla vysvětlení a požadované informace písemně dne 27. května 2015 nebo v informačním dokumentu.

(19)

Všechny zúčastněné strany měly možnost požádat o slyšení u Komise nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(20)

Na žádost zástupce žadatelů proběhlo dne 27. května 2015 slyšení za předsednictví úředníka pro slyšení. Na slyšení zástupce žadatelů tvrdil, že zjištění Komise byla založena na nedostatečné analýze a že neexistoval žádný důkaz ohledně budoucího chování vyvážejících výrobců podléhajících nulovému clu. Rovněž zpochybnil výsledky výpočtů cenového podbízení, zjištění Komise ohledně výrobní kapacity v ČLR a přitažlivosti trhu Unie. Kromě toho bylo uvedeno, že spis s nedůvěrnými informacemi nebyl úplný a obsahoval některé nedostatky. Tyto nedostatky byly neprodleně odpovídajícím způsobem napraveny.

(21)

Připomínky ke zveřejnění informací a doplňující vysvětlení došly dne 2. června 2015. Tyto připomínky byly zváženy a v odůvodněných případech vzaty v úvahu.

(22)

Výrobkem, který je předmětem tohoto přezkumu, jsou svíčky, svíce a obdobné výrobky, kromě náhrobních svíčkových světel a jiných svíčkových světel pro venkovní použití (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“), v současnosti kódu KN ex 3406 00 00 (kód TARIC 3406000090) pocházející z Čínské lidové republiky.

(23)

Pro účely tohoto přezkumu se „náhrobními svíčkovými světly a jinými svíčkovými světly pro venkovní použití“ rozumí svíčky, svíce a obdobné výrobky, které mají alespoň jednu z těchto vlastností:

(24)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, se vyskytuje v široké škále velikostí, tvarů a hmotností, může být čistě bílý nebo barevný buď úplně, nebo pouze na vnější straně; parfémovaný nebo neparfémovaný, zdobený nebo nezdobený. Povrch může být hladký nebo drsný. Svíčky se mohou nacházet ve skleněné nádobě či kelímku, v keramické či hliníkové nádobě. Označování a balení lze zajistit na žádost odběratele. Navzdory těmto rozdílům však všechny tyto typy výrobku, který je předmětem přezkumu, mají stejné základní chemické a technické vlastnosti a použití a jsou do značné míry zaměnitelné. Proto se má za to, že všechny svíčky, na které se toto šetření vztahuje, jsou součástí téhož výrobku.

(25)

Tyto výše uvedené vlastnosti mají vliv na cenu jednotlivé svíčky, ale dostupné statistiky o dovozu nemohou tak velkou rozmanitost zachytit.

(26)

Šetřením bylo zjištěno, že výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu v Číně nebo vyvážený do Unie a výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie mají stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti a stejná základní použití.

(27)

Komise proto rozhodla, že tyto výrobky jsou obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(28)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo zjišťováno, zda by pozbytí platnosti stávajících opatření vedlo k pokračování dumpingu z ČLR.

(29)

Posouzení pravděpodobnosti pokračování dumpingu vycházelo z údajů, které poskytly zúčastněné strany a které byly řádně ověřeny, z údajů obsažených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti v kombinaci s údaji získanými z jiných zdrojů, například z obchodní statistiky o dovozu a vývozu (databáze Eurostatu a čínské databáze o vývozu) a z dalších veřejně dostupných informací, jako jsou internetové stránky Komise USA pro mezinárodní obchod a internetové stránky výrobců a prodejců svící. Komise rovněž použila důvěrné informace od členských států v souladu s čl. 14 odst. 6 základního nařízení pro účely křížové kontroly informací poskytnutých stranami a k analýze vývoje dovozu pocházejícího od čínských vyvážejících výrobců, na které se vztahuje individuální dumpingové rozpětí.

(30)

Kvůli absenci spolupráce ze strany výrobců ve srovnatelné zemi použila Komise v původním šetření údaje výrobního odvětví Unie pro stanovení běžné hodnoty. V současném šetření byl jeden výrobce se sídlem ve Spojených státech amerických (dále jen „USA“) ochoten spolupracovat a poskytl veškeré informace nezbytné pro stanovení běžné hodnoty pro účely tohoto šetření, jak je vysvětleno v 31. až 35. bodě odůvodnění.

(31)

V oznámení o zahájení řízení byla jako vhodná srovnatelná země pro účely stanovení běžné hodnoty pro ČLR navržena Brazílie. Komise vyzvala všechny zúčastněné strany, aby k tomuto návrhu předložily připomínky, žádné připomínky však nedošly. Komise proto zaslala dotazníky známým brazilským výrobcům. Výrobci v Brazílii však nespolupracovali.

(32)

Kromě toho byla prověřena také spolupráce výrobců v zemích s tržním hospodářstvím, jako je Argentina, Kanada, Chile, Indie, Indonésie, Izrael, Malajsie, Nový Zéland, Tchaj-wan a Thajsko. Výrobci v uvedených zemích však nespolupracovali.

(33)

Komise prošetřila další dostupné zdroje informací s cílem nalézt potenciální srovnatelnou zemi, jmenovitě databázi Eurostatu a veřejné databáze, které poskytla Komise USA pro mezinárodní obchod. Bylo zjištěno, že trhy Unie a USA jsou hlavními světovými trhy se svíčkami a že výrobky USA se také vyvážejí na trh Unie.

(34)

Z internetových stránek Národního sdružení výrobců svíček USA (dále jen „NCA“) se zjistilo, že v USA působí kolem 400 výrobců svíček, že celkový objem výroby je značný a že tato země dováží velké množství svíček pro svou vlastní spotřebu. USA byly proto shledány za vhodnou srovnatelnou zemi pro účely současného šetření.

(35)

Komise požádala o podporu NCA, načež jeden výrobce v USA reagoval a souhlasil se spoluprací při šetření. Informace poskytnuté tímto výrobcem byly považovány za dostatečné a užitečné pro stanovení běžné hodnoty pro účely tohoto šetření.

(36)

Běžná hodnota byla stanovena podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení. Jak je uvedeno v 30. bodě odůvodnění, běžná hodnota byla stanovena na základě údajů poskytnutých a ověřených v prostorách spolupracujícího výrobce v USA.

(37)

Šetření prokázalo, že podnikání se svíčkami v USA se liší od podnikání se svíčkami v ČLR. Například spolupracující výrobce v USA je velká společnost se složitou prodejní sítí, která prodává omezený sortiment typů výrobku, exkluzivně vonné/parfémované kelímkové svíčky, za poměrně vysoké ceny (tzv. „trh vůní“). Z hlediska objemu je tento výrobce v USA srovnatelný s největšími čínskými výrobci, ale skladba výrobního sortimentu je jiná. Čínské společnosti vyrábějí a prodávají hlavně široký sortiment čajových a kónických svíček, ale také umělecké a neparfémované svíčky. Šetření rovněž prokázalo, že zatímco čínští výrobci většinou prodávají velkoobchodníkům, výrobce v USA prodává hlavně prostřednictvím své sítě maloobchodních prodejen.

(38)

Na základě výše uvedených skutečností se považovalo za vhodné vypočítat běžnou hodnotu tak, jak je vysvětleno níže.

(39)

Typy výrobku prodávané výrobcem ve srovnatelné zemi na jeho domácím trhu byly porovnány s typy výrobku vyráběnými v ČLR a prodávanými na vývoz do Unie. Pro ty modely, které byly totožné nebo přímo srovnatelné, byla běžná hodnota vypočtena způsobem uvedeným dále. K výrobním nákladům spolupracujícího výrobce ve srovnatelné zemi během období přezkumného šetření byla připočtena přiměřená výše prodejních, správních a režijních nákladů nabytých při prodeji obdobného výrobku na stejné obchodní úrovni na domácím trhu a přiměřená výše zisku, konkrétně 6,5 % (tato míra byla použita v původním šetření pro stanovení běžné hodnoty).

(40)

Pro ostatní, nesrovnatelné typy výrobku byla běžná hodnota stanovena úpravou výrobních nákladů, při níž se odečetla cena kelímku či skleněné nádoby a cena vonných látek ve Spojených státech. Následně byla připočtena přiměřená částka představující prodejní, správní a režijní náklady a zisk, jak je vysvětleno v 39. bodě odůvodnění.

(41)

Vyvážející výrobci do Unie zařazení do vzorku prodávali přímo nezávislým odběratelům se sídlem v Unii. Prodejní cena byla tedy stanovena podle čl. 2 odst. 8 základního nařízení na základě zaplacených nebo splatných cen, které jsou uvedeny ve statistice Eurostatu o dovozu.

(42)

Tato průměrná vývozní cena na úrovni cen CIF byla náležitě upravena odečtením zejména nákladů na přepravu, aby byla získána cena ze závodu.

(43)

Srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny bylo provedeno na základě ceny ze závodu.

(44)

Pro účely zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny v oprávněných případech náležité úpravy o přepravní náklady, náklady na pojištění, náklady na terminály, manipulační náklady, náklady na úvěr a provize.

(45)

Na základě výše uvedeného bylo zjištěno, že jeden vyvážející výrobce zařazený do vzorku neprováděl dumping u svých výrobků na trhu Unie. Bylo zjištěno, že dumpingové rozpětí tří zbývajících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku vyjádřené v procentech ceny s dodáním na hranice Unie před proclením činí kolem 60 %.

(46)

V průběhu slyšení, jemuž předsedal úředník pro slyšení, jedna strana tvrdila, že do současného šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti měli být zahrnuti vyvážející výrobci, na něž se opatření nevztahují a u nichž byl během původního šetření zjištěn dumping, jmenovitě společnosti Ningbo Kwung's Home Interior & Gift Co. Ltd. a Qingdao King King Applied Chemistry Co., Ltd.

(47)

Komise zaslala oznámení o zahájení řízení v rámci původního šetření všem zúčastněným stranám, včetně vyvážejících výrobců, u nichž bylo zjištěno, že se během původního šetření dopouštěli dumpingu, avšak podléhali nulové sazbě cla, neboť výrobnímu odvětví Unie nezpůsobovali újmu. Žádný z těchto vyvážejících výrobců nevrátil vyplněný formulář pro výběr vzorku. Proto nebyli do vzorku zahrnuti.

(48)

Komise kromě toho informovala zúčastněné strany o návrhu vzorku čínských vyvážejících výrobců a poskytla jim možnost předložit připomínky. Žádná z nich však nezareagovala a reprezentativnost vzorku čínských vyvážejících výrobců nebyla zpochybněna. Komise se proto domnívá, že navržený vzorek byl odsouhlasen a že tento vzorek je pro odvětví svíček v ČLR reprezentativní.

(49)

Přesné informace ohledně výrobní kapacity v celé zemi a domácí spotřeby svíček v ČLR nejsou veřejně dostupné. Žádný z prošetřovaných čínských vyvážejících výrobců nebyl schopen tyto informace poskytnout. Podle generálního ředitele jedné ze společností zařazených do vzorku a místopředsedy Čínského sdružení svíčkového odvětví chemického průmyslu (China Chemical Industry Candles Branch Association) toto sdružení vlastně od svých členů nesbírá informace o výrobě a spotřebě v ČLR.

(50)

Žadatelé v žádosti o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti tvrdili, třebaže bez jakýchkoli důkazů, že v ČLR existuje nevyužitá výrobní kapacita. Konstatovali, že svíčky jsou v ČLR stále nikovým trhem a že čínský průmysl svíček se převážně orientuje na vývoz. Žadatelé vyjádřili názor, že nevyužitá výrobní zařízení zůstala nečinně stát v továrnách a lze je snadno opět aktivovat, jelikož je k tomu třeba hlavně jen nekvalifikovaná pracovní síla a parafín. Svá tvrzení doložili odkazem na závěry z přezkumného šetření (tzv. „sunset review“) (6) z roku 2010 v USA týkajícího se opatření USA ve vztahu k dovozu čínských svíček.

(51)

Pokud jde o význam domnělé čínské nevyužité výrobní kapacity, inspekce na místě ve společnostech zařazených do vzorku ukázaly, že tyto podniky využívají svou kapacitu velmi vysoce a nemají žádnou nebo jen zanedbatelnou nevyužitou výrobní kapacitu navzdory existenci cel. To by znamenalo, že čínští vyvážející výrobci se spíše přizpůsobili poklesu celosvětové poptávky, kterou lze přičíst na vrub finanční krize. Chování čínských vyvážejících výrobců, na které se nevztahují opatření a jejichž vývoz do EU během posuzovaného období klesl, každopádně naznačuje, že v současnosti je nic nepobízí k tomu, aby oživili údajně nevyužitá výrobní zařízení.

(52)

Pokud jde o šetření vedené proti čínským svíčkám v USA, je třeba podotknout, že výše uvedený závěr byl učiněn v roce 2010, a v aktuální situaci tudíž nemusí být platný.

(53)

Proto, jelikož nelze vyloučit, že technologicky nenáročná výroba může být v krátké době obnovena, lze jen těžko s jistotou stanovit, jak velká je dostupná volná kapacita v ČLR.

(54)

V připomínkách k poskytnutým informacím jedna strana zdůrazňovala, že Komise neměla přesné informace o dostupné výrobní kapacitě v ČLR a znovu zopakovala tvrzení uvedená v 50. bodě odůvodnění výše, tj. že výrobců svíček v ČLR je mnoho a stojí tam technologicky nenáročná výrobní zařízení, která se dají rychle zprovoznit. Tato strana tvrdila, že tento předpoklad je v souladu s tím, co zjistila Komise USA pro mezinárodní obchod (ITC) (7) v šetření týkajícího se svíček pocházejících z ČLR.

(55)

Komise nepopírá, že v ČLR může být volná kapacita a čínští výrobci mohou zvýšit svou produkci. Na první pohled se to zdá možné s ohledem na strukturu tohoto odvětví a skutečnost, že k výrobě svíček lze využít málo kvalifikovanou pracovní sílu. Komise však poukazuje na skutečnost, že navzdory konkurenci ze strany čínských výrobců, na něž se opatření nevztahují, se výrobnímu odvětví Unie podařilo posílit své postavení na trhu Unie a upevnit svůj významný podíl na trhu během posuzovaného období. Kromě toho Komise připomíná, že prověření vyvážející výrobci, na které se vztahují opatření, vyráběli s vysokým využitím kapacity navzdory existenci opatření. V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že prověření čínští výrobci tvoří reprezentativní vzorek celého čínského odvětví svíček. Čtyři z pěti čínských vyvážejících výrobců, na které se nevztahují opatření, nevyužívali svou konkurenční výhodu oproti ostatním čínským výrobcům a nezvýšili svůj vývoz do EU, přestože mohli údajně snadno využít technologicky nenáročná výrobní zařízení, která vyžadují pouze nekvalifikovanou pracovní sílu.

(56)

Je třeba rovněž poznamenat, závěr, který učinila v roce 2010 Komise USA pro mezinárodní obchod 2010 o tom, že čínští výrobci jsou schopni rychle zvýšit stávající kapacitu a výrobu, vychází hlavně z předpokladů Národního sdružení výrobců svíček USA, které jsou v rozporu se zjištěními tohoto šetření, jak je vysvětleno v 49. až 53. bodě odůvodnění. Proto je třeba tento argument odmítnout.

(57)

Dotyčná strana poskytla důkazy údajně potvrzující existenci volné kapacity. Tato strana rovněž tvrdila, že když skončí platnost antidumpingových cel, výrobní zařízení v Thajsku a ve Vietnamu se pravděpodobně vrátí do ČLR.

(58)

Důkazy poskytnuté touto stranou však nedokládaly ani existenci, ani výši nevyužité kapacity v ČLR. Tvrzení o návratu výrobních zařízení nebylo doloženo vůbec.

(59)

ČLR je trvale velkým vývozcem svíček na světový trh. Pokud jde o objem, trh Unie je pro čínské svíčky daleko největším vývozním trhem, protože se na celkovém čínském vývozu během období přezkumného šetření podílel 30 %. I po uložení cel je Unie pro ČLR nadále hlavním vývozním trhem.

(60)

S vědomím toho, jaký význam má cenová úroveň při rozhodování o nákupu na trhu svíček, zejména v případě standardních výrobků, jako jsou čajové a kónické svíčky, je třeba poukázat na to, že průměrné čínské vývozní ceny pro jejich hlavní trhy v třetích zemích (například v Austrálii, Kanadě, Malajsii, USA, Japonsku či na Novém Zélandu) byly vyšší než ceny výrobního odvětví Unie (8) během období přezkumného šetření. Čínské vyvážející výrobce proto ekonomicky nic nestimuluje k tomu, aby přesměrovali svůj vývoz do Unie, pokud by byla opatření zrušena.

(61)

Soudě podle chování čínských společností, na které se opatření nevztahují a jejichž jednotková cena je vyšší než cena výrobního odvětví Unie, které přímo konkurují výrobnímu odvětví Unie a jejichž podíl na trhu se v průběhu posuzovaného období snížil, se nezdá být pravděpodobné, že čínští výrobci, na něž se opatření vztahují, by se podbízeli cenám výrobního odvětví Unie jen proto, aby získali podíl na trhu.

(62)

V připomínkách k poskytnutým informacím jedna ze zúčastněných stran tvrdila, že čínské vývozní ceny do třetích zemí, a zejména na malajském trhu, nelze považovat za relevantní, neboť významná část tohoto obchodu je údajně určena pro trh Unie. Tato strana navíc tvrdila, že opatření byla obcházena.

(63)

Domněnka o malajském trhu se neopírá o ověřené důkazy, a proto nemůže být zohledněna. Dostupné statistiky dovozu mimoto ukazují, že objem dovozu z Malajsie klesal a v současné době je zanedbatelný. Je však třeba poznamenat, že, jak bylo uvedeno v 60. bodě odůvodnění, průměrná čínská vývozní cena do třetích zemí, včetně Malajsie, je vyšší než cena výrobního odvětví Unie. Z toho vyplývá, že ani kdyby bylo tvrzení této strany pravdivé, tyto vysoké ceny by nemohly způsobit výrobnímu odvětví Unie újmu. Předložené důkazy týkající se jiných způsobů obcházení nejsou průkazné a jsou v rozporu s dostupnou statistikou dovozu.

(64)

V připomínkách k poskytnutým informacím jeden účastník řízení tvrdil, že srovnání čínských vývozních cen pro hlavní trhy v třetích zemí a průměrné ceny vyvážejících výrobců, na něž se opatření nevztahují, s cenami výrobního odvětví Unie je irelevantní, neboť nebere v úvahu možné rozdíly v sortimentu výrobků.

(65)

Je třeba poznamenat, že tato strana nedoložila své tvrzení a neposkytla žádné informace týkající se možných otázek v souvislosti se „sortimentem výrobků“ a dalších parametrů, které mohou být relevantní pro analýzu cen. Z dostupných statistik lze získat údaje o vývozu či dovozu svíček pod jedním kódem KN a údaje o vážené průměrné ceně za kilogram lze získat z databází vývozu a dovozu. Komise se domnívá, že průměrná cena za kilogram je nejlepším zdrojem informací o hladině vývozních či dovozních cen, kterou lze získat o vyvážejících výrobcích v ČLR.

(66)

Tato strana dále tvrdila, že čtyři z pěti vyvážejících výrobců, na něž se opatření nevztahují, nekonkurují výrobnímu odvětví Unie, neboť se zaměřují na výrobu vysoce kvalitních výrobků nebo na doplňkovou výrobu jejich mateřských společností v Unii. Tatáž zúčastněná strana se rovněž domnívala, že chování vyvážejících výrobců, na něž se opatření nevztahují, má malý význam pro přezkumné šetření, protože neobjasňuje chování vývozců podléhajících clu, kteří se podíleli na dumpingu působícím újmu před uložením původních opatření na standardizované výrobky, jež prý tvoří takový segment trhu, který bude nejvíce postižen, pokud by opatření pozbyla platnosti. Stejná strana tvrdila, že nebyl zohledněn objem dovozu těchto společností před rokem 2011.

(67)

Tato tvrzení jsou však v rozporu se zjištěními, k nimž dospělo toto šetření. Jak je uvedeno v 61. bodě odůvodnění výše, Komise má ve skutečnosti za to, že analýza chování vyvážejících výrobců, na které se nevztahují opatření, je důležitá zejména pro analýzu týkající se atraktivity trhu Unie. Jak uznala sama dotyčná strana, někteří výrobci se zabývají výrobou standardních výrobků a jiní vyrábějí špičkové a drahé výrobky. Pokud jde o objem, je třeba připomenout, že čtyři z pěti společností, na které se opatření nevztahují, zařadila Komise do vzorku v původním šetření na základě největšího objemu vývozu (9). Z toho plyne, že uvedení výrobci vyváželi velká množství výrobků na trh Unie. Vzhledem k tomu, že vůči nim žádná opatření uložena nebyla, nejsou na rozdíl od výrobců, na něž se opatření vztahují, motivováni k tomu, aby měnili sortimentní skladbu svého vývozu. Proto lze chování těchto vývozců považovat za ilustrativní pro pravděpodobné budoucí chování čínských výrobců, na něž se v současné době vztahují opatření, a to rovněž pokud jde segment trhu, který se vyznačuje standardizovanou výrobou, jmenovitě kónických a čajových svíček. Od uložení konečných opatření měli tito vyvážející výrobci značnou komerční výhodu v porovnání s výrobky, na něž se opatření vztahují. Bylo však zjištěno, že objem dovozu od dvou z pěti výrobců významně klesl; u dvou dalších se objem nezměnil a pouze u jednoho z těchto pěti výrobců se objem dovozu zdvojnásobil od období šetření v rámci původního šetření, tj. od roku 2007. Lze tedy vyvodit, že chování pět vyvážejících výrobců, na které se vztahuje nulové clo, poskytuje nejednoznačný obrázek o přitažlivosti trhu Unie, vzhledem k tomu, že čtyři z nich využili svou výhodnou pozici ke zvýšení objemu vývozu na trh Unie.

(68)

Tato strana mimoto neposkytla žádné důkazy prokazující, že výrobky prodávané v tržním segmentu velkoobjemových masových výrobků by se měly považovat za jiné, než jsou výrobky prodávané na jiných částech trhu. Jak je uvedeno v 26. bodě odůvodnění a podrobně vysvětleno v 24. až 30. bodě odůvodnění nařízení Komise (ES) č. 1130/2008 (10) o uložení prozatímních antidumpingových opatření, jakož i v 22. až 27. bodě odůvodnění nařízení (ES) č. 393/2009, šetřením bylo zjištěno, že výrobek vyráběný a prodávaný na čínském domácím trhu nebo vyvážený do Unie a výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie mají stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti a stejná základní použití. Stávající šetření navíc zahrnuje celý rozsah stávajících opatření, nemůže se zaměřovat pouze na jeden dílčí segment tohoto trhu a ignorovat jiné podsegmenty.

(69)

Proto je nutné uvedená tvrzení odmítnout.

(70)

Na základě výše uvedených skutečností lze vyvodit závěr, že pokud by opatření pozbyla platnosti, čínský vývoz do EU, na který se v současné době vztahují antidumpingová opatření, by byl nadále dovážen za dumpingové ceny. Zdá se však být nepravděpodobné, že by se tento vývoz obnovil ve značném objemu.

(71)

Pro účely analýzy újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické ukazatele za posuzované období byly stanoveny, analyzovány a přezkoumány na základě údajů poskytnutých výrobním odvětvím Unie. Mikroekonomické ukazatele byly stanoveny na základě údajů shromážděných a ověřených na úrovni výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(72)

V následujících oddílech jsou tyto makroekonomické ukazatele: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, zásoby, objem prodeje, podíl na trhu a růst, zaměstnanost, produktivita, velikost skutečného dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu. Mikroekonomické ukazatele jsou: průměrné jednotkové ceny, výrobní náklady, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic, schopnost opatřit si kapitál a náklady práce.

(73)

Na základě údajů obsažených v žádosti o přezkum bylo zjištěno, že obdobný výrobek vyrábí velký počet výrobců v Unii, včetně mnoha malých a středních výrobců. Obecné údaje o svém objemu výroby a prodeje poskytlo 26 výrobců v Unii. Jelikož mnoho výrobců v Unii, většinou malých podniků, při šetření nespolupracovalo, nebylo možno na základě údajů jednotlivých společností přesně stanovit celkový objem výroby v Unii a počet výrobců.

(74)

V důsledku toho byl objem výroby v Unii odhadnut s použitím informací uvedených v žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti. Na tomto základě bylo odhadnuto, že v období přezkumného šetření činila celková výroba v Unii asi 400 000 tun a výrobců v Unii bylo celkem kolem 170. Tito výrobci představují výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení a jsou dále souhrnně označováni jako „výrobní odvětví Unie“.

(75)

Jak je uvedeno výše v 17. bodě odůvodnění, do vzorku bylo zařazeno a požadované informace poskytlo sedm výrobců v Unii. Odhaduje se, že společnosti zařazené do vzorku představují přibližně 37 % celkové výroby Unie v období přezkumného šetření.

(76)

Spotřeba v Unii byla stanovena na základě ověřených údajů z databáze Comext o prodeji výrobců v Unii zařazených do vzorku na trhu Unie, údajů poskytnutých žadateli v žádosti o přezkum, údajů o dovozu z třetích zemí a z ČLR.

(77)

V průběhu posuzovaného období zůstala spotřeba v Unii v podstatě stejná. Je však třeba poznamenat, že spotřeba v období přezkumného šetření je výrazně nižší, než byla její úroveň během období šetření v rámci původního šetření, kdy činila asi 577 000 tun.

(78)

Ve svých připomínkách k poskytnutým informacím jedna strana tvrdila, že spotřeba v Unii byla nadhodnocena během původního šetření. Tato strana však byla účastníkem původního šetření a v té době s žádným takovým tvrzením nepřišla. Toto tvrzení je proto nutno odmítnout.

Tabulka 1

Spotřeba

(79)

Objem a podíl na trhu dumpingového dovozu z ČLR byly analyzovány na základě dostupné statistiky o dovozu a na základě údajů shromážděných v databázi podle čl. 14 odst. 6 na úrovni kódu TARIC (integrovaný sazebník Evropské unie). Připomíná se, že pěti čínským vyvážejícím výrobcům bylo uloženo nulové clo. Jejich situace je posuzována níže zvlášť jako dovoz podléhající nulovému clu.

(80)

Během posuzovaného období se objem a podíl na trhu dumpingového dovozu do Unie vyvíjel tak, jak je uvedeno v následující tabulce.

Tabulka 2

Objem a podíl na trhu dotčeného dumpingového dovozu

(81)

Během posuzovaného období se objem dumpingového dovozu z ČLR snížil o 34 %. Tento objem představoval 35 % celkového čínského dovozu a 21 % celkového dovozu na trh Unie během období přezkumného šetření. Jeho podíl na trhu Unie však zůstal nízký, na úrovni přibližně 4,6 %.

(82)

Jak vyplývá z následující tabulky, průměrná cena dumpingového dovozu z Číny se zvýšila o 24 %:

Tabulka 3

Ceny dumpingového dovozu

(83)

Zvýšení cen lze vysvětlit skutečností, že ve skladbě sortimentu čínských výrobků vyvážených na trh Unie došlo ke změně. Čínští vývozci, na které se vztahují opatření, vyváželi výrobky vyšší hodnoty nebo výrobky s vyššími dekorativními prvky a nižším obsahem hořlavého materiálu, tj. speciální svíčky. Čínští výrobci mohli díky tomu snížit dopad platných opatření a proniknout do jiného segmentu trhu, kde je výrobní odvětví Unie přítomno v menší míře.

(84)

Vývozci, kteří podléhali nejvyššímu clu, se v podstatě na trhu v Unii během období přezkumného šetření nevyskytovali.

(85)

Pro účely analýzy cenového podbízení byl vážený průměr prodejních cen na trhu Unie podle typu výrobku výrobního odvětví Unie pro odběratele, kteří nejsou ve spojení, upravený na úroveň ceny ze závodu, srovnán s příslušnými váženými průměrnými cenami dumpingového dovozu prvnímu nezávislému odběrateli stanovenými na základě cen CIF a příslušně upravenými o náklady po dovozu. Ze srovnání vyplynulo, že v období přezkumného šetření nedocházelo u dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, k cenovému podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie. Je však třeba poznamenat, že vývozci podléhající antidumpingovému clu dovážejí hlavně speciální svíčky, ale také standardní svíčky s přidanými řemeslnými prvky a ozdobami, které jsou obecně dražší než základní typy výrobku, jež vyrábí výrobci v Unii zařazení do vzorku, tj. kónické a čajové svíčky.

(86)

V připomínkách k poskytnutým informacím jedna strana tvrdila, že Komise by měla rozlišovat mezi různými typy výrobků vyráběných a prodávaných na trhu Unie. Po uložení konečných opatření čínští výrobci, na něž se vztahují cla, změnili své chování na trhu a začali se zaměřovat na výrobky s vyššími cenami, jako jsou zdobené a umělecké svíčky, vonné svíčky a svíce v skleněných nádobách, zatímco základem výrobního a prodejního sortimentu výrobního odvětví Unie zůstaly čajové a kónické svíčky.

(87)

Tato strana mimoto tvrdila, že u určitého typu výrobku, konkrétně u bílých, nearomatických čajových svíček, které se považují za srovnatelné výrobky výrobního odvětví Unie, Komise zjistila cenové podbízení čínských vyvážejících výrobců vůči cenám výrobního odvětví Unie o 6 %. Jak je však uvedeno v 85. bodě odůvodnění výše, cenové podbízení zjištěné porovnáním cen u všech typů výrobku, které nahlásili čínští vyvážející výrobci, a sice 26 typů výrobku, s typy výrobku nahlášenými výrobním odvětvím Unie. Současné šetření se skutečně nemůže omezit jen na jeden konkrétní typ výrobku. Je třeba naopak analyzovat výrobek, který je předmětem přezkumu, jako celek. Pro účely tohoto šetření jsou proto relevantní pouze výsledky analýzy cenového podbízení u dotčeného výrobku jako celku.

(88)

Již v původním šetření bylo zdůrazněno, že existuje široká škála typů výrobku dostupných na trhu Unie (11), a že ačkoli výrobci v Unii jsou schopni vyrábět všechny typy svíček, více se zaměřovali na výrobu standardních typů svíček, jako jsou čajové svíčky a kónické svíčky. Orgány nicméně v původním šetření došly k závěru (12), že svíčky vyráběné v ČLR a vyvážené do Unie, svíčky vyráběné a prodávané v ČLR a svíčky vyráběné a prodávané výrobním odvětvím Unie na trhu Unie by měly být považovány za obdobný výrobek ve smyslu základního nařízení.

(89)

Tak jako v původním šetření, Komise potvrzuje, že analýza cenového podbízení zohledňuje skutečnost, že na trhu existují různé typy svíček. Ceny se tedy porovnávají na základě stejných nebo podobných typů výrobku, stejně jako tomu bylo v případě původního šetření (13). Za tímto účelem se pro různé typy svíček na trhu generují kontrolní čísla výrobku (PCN) a cenové srovnání probíhá na základě stejného PCN.

(90)

Při šetření nebylo zjištěno žádné cenové podbízení čínských vyvážejících výrobců při pohledu na celý sortiment výrobku, který je předmětem přezkumu.

(91)

Je třeba zdůraznit, že cenové podbízení musí být vypočítáno a posuzováno za celé spektrum obdobného výrobku, a proto musí být odmítnuto tvrzení, že cenové podbízení zjištěné u jednoho PCN by mělo být považováno za rozhodující pro celkové výsledky výpočtů cenového podbízení.

(92)

Během posuzovaného období se objem dovozu podléhajícího nulovému clu do Unie vyvíjel následovně:

Tabulka 4

Objem, ceny a podíl na trhu dovozu, který podléhá nulovému clu

(93)

Během posuzovaného období se objem dovozu z ČLR, který podléhá nulovému clu, snížil o 4 %. Tvoří největší část čínského dovozu a na dovozu během období přezkumného šetření se podílí dvěma třetinami. Informace získané Komisí během tohoto šetření prokázaly, že prodej těchto vyvážejících výrobců se týkal obdobného výrobku jako celku, a proto také konkurují základním typům výrobního odvětví EU (zejména čajovým a kónickým svíčkám). Tento závěr potvrzují závěry uvedené v 67. bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí.

(94)

Během posuzovaného období vzrostly ceny dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu a který podléhá nulovému clu, z ČLR o 13 % a byly vyšší než ceny výrobního odvětví Unie.

Tabulka 5

Ceny dovozu podléhajícího nulovému clu

(95)

V následující tabulce je znázorněn vývoj dovozu z dalších zemí během posuzovaného období.

Tabulka 6

Dovoz z dalších třetích zemí

(96)

Dovoz z dalších zemí vzrostl od roku 2011 do období přezkumného šetření o 13 %, a tím se jeho tržní podíl na celkové spotřebě zvýšil o 1 procentní bod, tj. ze 7,8 % na 8,8 %. Ceny se ve stejném období zvýšily o 9 %.

(97)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení přezkoumala Komise všechny hospodářské faktory ovlivňující stav výrobního odvětví Unie.

(98)

Jak je uvedeno v 71. a 72. bodě odůvodnění, pro účely analýzy újmy se hospodářská situace výrobního odvětví Unie posuzuje na základě ukazatelů, jako je výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu a růst, zaměstnanost, produktivita, velikost skutečného dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu, průměrné jednotkové ceny, výrobní náklady, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál, zásoby a náklady práce.

(99)

Níže uvedená tabulka ukazuje, že výroba výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období vyvíjela v souladu se spotřebou.

Tabulka 7

Celková výroba výrobního odvětví Unie

(100)

Během posuzovaného období výrobní kapacita neustále rostla, ale využití kapacity se během téhož období vcelku nezměnilo.

Tabulka 8

Výrobní kapacita a využití kapacity

(101)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie vzrostl o 3 % mezi rokem 2011 a obdobím přezkumného šetření, což se odrazilo ve zvýšení podílu výrobního odvětví Unie na trhu.

Tabulka 9

Prodej výrobního odvětví Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení

(102)

Zvýšení objemu prodeje výrobního odvětví Unie se odráží ve zvýšení podílu výrobního odvětví Unie na trhu, což svědčí o tom, že přítomnost výrobního odvětví Unie na trhu mírně vzrostla.

Tabulka 10

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu a růst

(103)

Šetření ukázalo, že po zvýšení produkce se zaměstnanost vyvíjela pozitivním směrem. Výsledkem bylo přijetí dalších pracovních sil do zaměstnání. Jelikož relativní nárůst zaměstnanosti byl vyšší než růst výroby, došlo k dočasnému poklesu produktivity vypočítané jako objem výroby v tunách na jednoho zaměstnance za rok.

Tabulka 11

Zaměstnanost a produktivita

(104)

Jak je uvedeno v 45. bodě odůvodnění, průměrné dumpingové rozpětí stanovené pro ČLR zůstalo v období přezkumného šetření vysoké. Analýza ukazatelů újmy však přinesla důkazy, že výrobní odvětví překonalo účinky minulého dumpingu.

(105)

V období od roku 2011 do konce období přezkumného šetření se vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku, účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, zvýšily o 7 %. Průměrné výrobní náklady vzrostly také, leč pouze o 4 %, a to zejména v důsledku zvýšení cen surovin a nákladů práce.

Tabulka 12

Prodejní ceny a náklady

(106)

V posuzovaném období se peněžní tok, investice a návratnost investic výrobců v Unii a jejich schopnost získávat kapitál vyvíjely takto:

Tabulka 13

Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic

(107)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku byla stanovena tak, že zisk před zdaněním z prodeje výrobku, který je předmětem přezkumu, ze závodu odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, byl vyjádřen jako procentní podíl z obratu z tohoto prodeje. Prodej výrobců v Unii zařazených do vzorku během posuzovaného období byl ziskový. Úroveň ziskovosti nedosahovala cílového zisku ve výši 6,5 %, jehož by výrobní odvětví mohlo dosáhnout za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. při neexistenci dumpingového dovozu. Tento cílový zisk byl zjištěn také v původním šetření.

(108)

Výrobnímu odvětví Unie se podařilo udržet ve finančně zdravé kondici, jak ukazuje vývoj peněžního toku během posuzovaného období, a díky tomu mohlo částečně samo financovat nové investice. Úroveň investic se více než zdvojnásobila ve srovnání se stavem investic výrobního odvětví Unie během období šetření v rámci původního šetření (tj. v roce 2007). Svědčí to o tom, že odvětví dokáže získávat potřebný kapitál.

(109)

Rovněž návratnost investic se zlepšila a do značné míry odráží vývoj ziskovosti během posuzovaného období.

(110)

Zásoby zůstaly během posuzovaného období vcelku stabilní a představovaly 16 % až 17 % výroby společností zařazených do vzorku. Tuto relativně vysokou úroveň zásob, byť je nižší než při původním šetření, lze vysvětlit sezónností výrobku, který je předmětem přezkumu, a souvisí rovněž se strategií maloobchodníků, kteří chtějí mít okamžitě k dispozici zdroj pro uspokojování svých potřeb.

Tabulka 14

Konečný stav zásob

(111)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku vzrostly během posuzovaného období o 6 %.

Tabulka 15

Náklady práce

(112)

Zjištění tohoto šetření vedou k závěru, že v průběhu posuzovaného období se v hospodářské situaci výrobního odvětví Unie objevovaly náznaky oživení. Řada ukazatelů, jako je objem výroby, výrobní kapacita, objem prodeje, prodejní ceny, podíl na trhu a zaměstnanost, se vyvíjely pozitivně. Zlepšily se rovněž výkonnostní ukazatele, jako je ziskovost a peněžní tok. To vede k závěru, že v posuzovaném období a zejména během období přezkumného šetření nebyla výrobnímu odvětví Unie způsobena podstatná újma.

(113)

Jak je doloženo výše v 112. bodě odůvodnění, v období přezkumného šetření neutrpělo výrobní odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo proto zkoumáno, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy, pokud stávající opatření pozbydou platnosti. V tomto ohledu byl analyzován možný dopad čínského dovozu na trh Unie a na výrobní odvětví Unie.

(114)

Analýza se soustředila na trend spotřeby na trhu Unie, volnou kapacitu, obchodní toky, atraktivitu trhu Unie a chování všech čínských výrobců při tvorbě cen jak na trhu EU, tak na třetích trzích.

(115)

Šetření prokázalo, že spotřeba Unie zůstala v zásadě stabilní a že výrobek, který je předmětem přezkumu, je na trh Unie dovážen v širokém sortimentu typů výrobku. Během posuzovaného období se objem dumpingového dovozu snížil o 34 %. Současně klesl o 4 % dovoz čínských společností, na které se opatření nevztahují.

(116)

Jak je uvedeno výše v 49. až 58. bodě odůvodnění, neexistuje žádný důkaz, že by v ČLR existovala podstatná volná nebo nevyužitá výrobní kapacita. Kromě toho se nezdá, že by trh Unie, navzdory své velikosti, byl pro čínské vývozce zvlášť atraktivní. I když si čínský dovoz drží největší podíl na dovozu do Unie, dumpingové ceny čínského vývozu do Unie jsou vyšší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie. Platí to rovněž zvláště pro ceny, které účtují čínští vyvážející výrobci, na něž se nevztahují opatření, kteří soutěží přímo s výrobci v Unii a mezi nimiž probíhá hospodářská soutěž téměř výlučně v cenách. Tito čínští vývozci v posuzovaném období nadále prodávali na trh Unie podobná nebo dokonce nižší množství a nesnažili se zvýšit svůj podíl na trhu. Jak bylo uvedeno v 61. bodě odůvodnění, průměrné čínské vývozní ceny do třetích zemí jsou vyšší než ceny výrobního odvětví Unie. Nezdá se tedy, že by čínští vyvážející výrobci byli v pokušení přesměrovat do Unie svůj vývoz, který dnes směřuje do třetích zemí, pokud by byla opatření zrušena.

(117)

V připomínkách k poskytnutým informacím jedna strana tvrdila, že trh Unie je největším otevřeným trhem svíček na světě, a proto nelze tvrdit, že trh Unie nebude přitažlivý, pokud by opatření byla zrušena. Tato strana mimoto tvrdí, že čínští vývozci nabízejí různé způsoby obcházení a že po zpřístupnění informací čínští výrobci svíček a obchodníci rozeslali několik nabídek evropským obchodníkům a výrobcům. Všechny výše uvedené skutečnosti svědčí o tom, že trh Unie je pro čínské vývozce atraktivní.

(118)

Analýza vývoje dovozu od vyvážejících výrobců, na které se nevztahují opatření, za posledních pět let ukazuje, že po uložení opatření se objem jejich dovozu významně nezvýšil. U čtyř z pěti těchto vyvážejících výrobců došlo k poklesu prodeje na vývoz do Unie ve srovnání s obdobím šetření v rámci původního šetření. Pouze jeden vyvážející výrobce zvýšil svůj vývoz do Unie během uvedeného období. Proto většina čínských vyvážejících výrobců, na které se nevztahují opatření, nevyužila svou obchodní výhodu ve srovnání s jinými čínskými vyvážejícími výrobci, na něž se vztahuje clo, ke zvýšení objemu svého odbytu. I přes neoficiální důkazy o existenci nabídek ze strany obchodníků, z dostupných důkazů popsaných v 59. až 69. bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že trh Unie se nezdá být zvláště přitažlivý.

(119)

S ohledem na výsledky šetření, zejména na hlavní trendy ve vývoji spotřeby na trhu Unie, tržní chování čínských vyvážejících výrobců, na něž se nevztahují opatření, úroveň cen čínského vývozu do třetích zemí a mírnou atraktivitu evropského trhu došla Komise k závěru, že neexistuje pravděpodobnost obnovení újmy výrobnímu odvětví Unie, pokud by stávající opatření byla zrušena.

(120)

Vzhledem k závěru, že obnovení újmy není pravděpodobné, nejsou nutná zjištění týkající se zájmu Unie.

(121)

Všechny strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo rozhodnuto doporučit, že současná opatření by měla být zrušena. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta pro podání připomínek k poskytnutým informacím. Podání a připomínky byly v odůvodněných případech náležitě vzaty v úvahu.

(122)

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení by měla být antidumpingová opatření vztahující se na dovoz některých svíček, svící a obdobných výrobků pocházejících z ČLR, která byla uložena nařízením (ES) č. 393/2009, zrušena a řízení zastaveno.

(123)

Výbor zřízený podle čl. 15 odst. 1 nařízení (ES) č. 1225/2009 nevydal stanovisko ke zrušení opatření ve smyslu tohoto nařízení,