(EU) 2015/923Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/923 ze dne 11. března 2015, kterým se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro kapitálové požadavky na instituce (Text s významem pro EHP)

Publikováno:	Úř. věst. L 150, 17.6.2015, s. 1-9	Druh předpisu:	Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato:	11. března 2015	Autor předpisu:	Evropská komise
Platnost od:	7. července 2015	Nabývá účinnosti:	7. července 2015
Platnost předpisu:	Ano	Pozbývá platnosti:

Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/923

ze dne 11. března 2015,

kterým se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro kapitálové požadavky na instituce

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (1), a zejména na čl. 36 odst. 2 třetí pododstavec, čl. 73 odst. 7 třetí pododstavec a čl. 84 odst. 4 třetí pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Aby se zamezilo regulatorní arbitráži a zajistilo harmonizované uplatňování kapitálových požadavků v Unii, je důležité zajistit jednotný přístup, pokud jde o odpočet nepřímých a syntetických kapitálových investic do vlastních kapitálových nástrojů institucí a nepřímých a syntetických kapitálových investic v subjektech finančního sektoru od kapitálu.

(2)

Jelikož nařízení (EU) č. 575/2013 již stanoví pravidla pro přímé investice do kapitálových nástrojů instituce ze strany samotné instituce a přímé investice do kapitálových nástrojů jiných subjektů finančního sektoru, měla by se stanovit doplňující pravidla pro odpočet kapitálových investic instituce, jež souvisejí s nepřímými a syntetickými investicemi do těchto nástrojů v samotné instituci nebo do těchto nástrojů v jiných subjektech finančního sektoru, od kapitálu.

(3)

Na zacházení s nepřímými investicemi do kapitálových nástrojů zahrnutých do indexů se vztahuje článek 76 nařízení (EU) č. 575/2013 a články 25 a 26 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014 (2). Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014 se však nevztahuje na nepřímé a syntetické kapitálové investice vznikající v rámci čl. 36 odst. 1 písm. f), h) a i), čl. 56 písm. a), c), d) a f) a čl. 66 písm. a), c) a d) nařízení (EU) č. 575/2013. Je třeba stanovit nová pravidla pro zacházení s nepřímými a syntetickými kapitálovými investicemi, na něž se vztahují uvedená ustanovení.

(4)

Pokud vlastní úvěrové hodnocení instituce ovlivňuje sazby stanovené tržními indexy, které se používají rovněž jako referenční hodnoty pro stanovení odměny u nástrojů vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 uvedené instituce, vznikají obezřetnostní obavy v souvislosti s korelací mezi rozdělením výnosů z nástroje a úvěrovým hodnocením instituce. Počet a rozmanitost institucí v panelu by měly být dostatečné, aby náležitě odrážely činnosti na souvisejícím trhu. Pokud proto instituce vydá nástroj zahrnovaný do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2 s pohyblivou sazbou nebo s pevnou sazbou, která se změní na pohyblivou sazbu, neměla by sazba, kterou instituce hradí u tohoto nástroje, v případě snížení úvěrového hodnocení instituce vzrůst. Je-li proto sazba spojena s indexem, měl by být index dostatečně „široký“, aby bylo zajištěno, že úvěrové hodnocení instituce není hlavním faktorem ovlivňujícím sazby stanovené tímto indexem. V této souvislosti by se mělo rozlišovat mezi korelací v důsledku krize v celém sektoru, která ovlivňuje referenční sazbu, a korelací v důsledku toho, že referenční sazbu ovlivňuje úvěrové hodnocení jedné instituce.

(5)

Výpočet menšinových podílů na konsolidované a subkonsolidované úrovni by měl být jednotný. Způsobilé menšinové podíly dceřiného podniku, který je sám mateřským podnikem subjektu finančního sektoru, by proto měly představovat částku, která u mateřské instituce tohoto dceřiného podniku vzniká v případě, že mateřská instituce uplatňuje obezřetnostní konsolidaci uvedenou v hlavě II části první nařízení (EU) č. 575/2013.

(6)	Vzhledem k podobné povaze odpočtů, na něž se vztahují články 84, 85 a 87 nařízení (EU) č. 575/2013, by se na všechny uvedené případy měla použít stejná ustanovení týkající se výpočtu způsobilých menšinových podílů.

(7)	Toto nařízení vychází z návrhu regulačních technických norem předložených Komisi Evropským orgánem pro bankovnictví.

(8)

Evropský orgán pro bankovnictví uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (3).

(9)	Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014 se mění takto:

V článku 1 se doplňují nová písmena o) a p), která znějí:

„o)	podmínek, podle nichž se indexy považují za široké tržní indexy v souladu s čl. 73 odst. 7 nařízení (EU) č. 575/2013;

p)	výpočtu na subkonsolidovaném základě požadovaného podle čl. 84 odst. 2 a článků 85 a 87 nařízení (EU) č. 575/2013 v souladu s čl. 84 odst. 4 uvedeného nařízení.“

Vkládají se nové články 15a až 15j, které znějí:

„Článek 15a

Nepřímé kapitálové investice pro účely čl. 36 odst. 1 písm. f), h) a i) nařízení (EU) č. 575/2013

1. Pro účely článků 15c, 15d, 15e a 15i tohoto nařízení zahrnuje pojem ‚zprostředkující subjekt‘ uvedený v čl. 4 odst. 1 bodě 114 nařízení (EU) č. 575/2013 kterýkoli z těchto subjektů, které drží kapitálové nástroje v subjektech finančního sektoru:

a)	subjekt kolektivního investování;

b)	penzijní fond jiný než dávkově definovaný penzijní fond;

c)	dávkově definovaný penzijní fond, pokud instituce podporuje investiční riziko a pokud dávkově definovaný penzijní fond není nezávislý na sponzorující instituci;

subjekty, které přímo nebo nepřímo ovládá či na ně má podstatný vliv jeden z těchto subjektů:

1)	instituce nebo její dceřiné podniky;

2)	mateřský podnik instituce nebo dceřiné podniky tohoto mateřského podniku;

3)	mateřská finanční holdingová společnost instituce nebo dceřiné podniky této mateřské finanční holdingové společnosti;

4)	mateřská smíšená holdingová společnost instituce nebo dceřiné podniky mateřské smíšené holdingové společnosti;

5)	mateřská smíšená finanční holdingová společnost instituce nebo dceřiné podniky mateřské smíšené finanční holdingové společnosti;

subjekty, které společně přímo nebo nepřímo ovládá či na ně má podstatný vliv jedna instituce, několik institucí či síť institucí, které jsou členy stejného institucionálního systému ochrany, nebo institucionální systém ochrany nebo síť institucí přidružených k ústřednímu subjektu, které nejsou organizovány jako skupina, do níž instituce náleží;

f)	jednotky pro speciální účel;

g)	subjekty, jejichž činností je držba finančních nástrojů subjektů finančního sektoru;

h)	jakýkoli subjekt, o němž se příslušný orgán domnívá, že je využíván se záměrem obejít pravidla týkající se odpočtu nepřímých a syntetických kapitálových investic.

2. Aniž je dotčen odst. 1 písm. h), pojem ‚zprostředkující subjekt‘ uvedený v čl. 4 odst. 1 bodě 114 nařízení (EU) č. 575/2013 nezahrnuje:

a)	smíšené holdingové společnosti, instituce, pojišťovny, zajišťovny;

b)	subjekty, na něž se na základě použitelných vnitrostátních právních předpisů vztahují požadavky nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnice 2013/36/EU;

c)	subjekty finančního sektoru jiné než uvedené v písmeni a), nad nimiž je vykonáván dohled a jež mají povinnost odečítat přímé a nepřímé kapitálové investice do svých vlastních kapitálových nástrojů a investice do kapitálových nástrojů subjektů finančního sektoru od svého regulatorního kapitálu.

3. Pro účely odst. 1 písm. c) se dávkově definovaný penzijní fond pokládá za nezávislý na sponzorující instituci, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a)	dávkově definovaný penzijní fond je právně oddělen od sponzorující instituce a jeho řízení je nezávislé;

stanovy, zakládací dokumenty, popřípadě vnitřní pravidla zvláštního důchodového fondu, byly schváleny nezávislým regulačním orgánem; nebo jsou pravidla upravující založení, popřípadě fungování dávkově definovaného penzijního fondu stanovena v použitelných vnitrostátních právních předpisech příslušného členského státu;

správci dávkově definovaného penzijního fondu mají podle použitelných vnitrostátních právních předpisů povinnost jednat nestranně v nejlepším zájmu účastníků systému, a nikoli v zájmu sponzora, spravovat majetek dávkově definovaného penzijního fondu obezřetně a dodržovat omezení stanovená ve stanovách, zakládacích dokumentech, popřípadě vnitřních pravidlech zvláštního důchodového fondu nebo v právním či regulačním rámci popsaném v písmeni b);

d)	stanovy, zakládací dokumenty nebo pravidla upravující založení a fungování dávkově definovaného penzijního fondu uvedené v písmeni b) zahrnují omezení týkající se investic, které smí dávkově definovaný systém provést do kapitálových nástrojů emitovaných sponzorující institucí.

4. Pokud dávkově definovaný penzijní fond podle odst. 1 písm. c) drží kapitálové nástroje sponzorující instituce, tato sponzorující instituce s uvedenou kapitálovou investicí zachází jako s nepřímou kapitálovou investicí do svých nástrojů kmenového kapitálu tier 1, svých nástrojů vedlejšího kapitálu tier 1 nebo svých nástrojů kapitálu tier 2. Částka, která má být odečtena od položek kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1, popřípadě kapitálu tier 2 sponzorující instituce, se vypočítá v souladu s článkem 15c.

Článek 15b

Syntetické kapitálové investice pro účely čl. 36 odst. 1 písm. f), h) a i) nařízení (EU) č. 575/2013

1. Za syntetické investice do kapitálových nástrojů podle čl. 36 odst. 1 písm. f), h) a i) nařízení (EU) č. 575/2013 se považují tyto finanční produkty:

a)	derivátové nástroje, jejichž podkladovým nástrojem jsou kapitálové nástroje určitého subjektu finančního sektoru, nebo je tento subjekt finančního sektoru jejich referenčním subjektem;

b)	záruky nebo zajištění úvěru poskytnuté třetí straně s ohledem na investice této třetí strany do kapitálového nástroje subjektu finančního sektoru.

2. Finanční produkty uvedené v odstavci 1 zahrnují:

a)	investice do swapů veškerých výnosů (‚total return swaps‘) kapitálového nástroje subjektu finančního sektoru;

b)	kupní opce odkoupené institucí vztahující se na kapitálový nástroj subjektu finančního sektoru;

c)	prodejní opce prodané institucí vztahující se na kapitálový nástroj subjektu finančního sektoru nebo jakýkoli jiný stávající nebo podmíněný smluvní závazek instituce týkající se odkoupení vlastních kapitálových nástrojů;

d)	investice do forwardů na koupi kapitálového nástroje subjektu finančního sektoru.

Článek 15c

Výpočet nepřímých kapitálových investic pro účely čl. 36 odst. 1 písm. f), h) a i) nařízení (EU) č. 575/2013

Výše nepřímých kapitálových investic, která má být odečtena od položek kmenového kapitálu tier 1 podle čl. 36 odst. 1 písm. f), h) a i) nařízení (EU) č. 575/2013, se vypočítá jedním z těchto způsobů:

a)	podle standardního přístupu uvedeného v článku 15d;

podle přístupu založeného na struktuře, který je popsán v článku 15e, pokud instituce příslušnému orgánu uspokojivě prokáže, že metoda popsaná v článku 15d je nepřiměřeně náročná. Přístup založený na struktuře, který je popsán v článku 15e, však instituce nesmějí použít k výpočtu výše těchto odpočtů ve vztahu k investicím ve zprostředkujících subjektech uvedených v čl. 15a odst. 1 písm. d) a e).

Článek 15d

Standardní přístup k výpočtu nepřímých kapitálových investic pro účely čl. 36 odst. 1 písm. f), h) a i) nařízení (EU) č. 575/2013

1. Výše nepřímých kapitálových investic do nástrojů kmenového kapitálu tier 1, která má být odečtena podle čl. 36 odst. 1 písm. f), h) a i) nařízení (EU) č. 575/2013, se vypočítá takto:

a)	jsou-li expozice všech investorů do zprostředkujícího subjektu rovnocenné, rovná se tato výše procentnímu podílu financování vynásobenému hodnotou nástrojů kmenového kapitálu tier 1 subjektu finančního sektoru, které drží zprostředkující subjekt;

nejsou-li expozice všech investorů do zprostředkujícího subjektu rovnocenné, rovná se tato výše procentnímu podílu financování vynásobenému nižší z těchto částek:

i)	výše nástrojů kmenového kapitálu tier 1 subjektu finančního sektoru, které drží zprostředkující subjekt;

ii)	expozice instituce vůči zprostředkujícímu subjektu společně s veškerým jiným financováním poskytnutým zprostředkujícímu subjektu, které je rovnocenné expozici instituce.

2. Metoda výpočtu uvedená v odst. 1 písm. b) se použije pro každou tranši financování, která je rovnocenná financování poskytnutému institucí.

3. Procentním podílem financování pro účely odstavce 1 je expozice instituce vůči zprostředkujícímu subjektu vydělená součtem expozice instituce vůči zprostředkujícímu subjektu a veškerých jiných expozic vůči tomuto zprostředkujícímu subjektu, které jsou rovnocenné expozici instituce.

4. Výpočet uvedený v odstavci 1 se provede zvlášť pro každou kapitálovou investici v subjektu finančního sektoru, kterou drží každý zprostředkující subjekt.

5. Jsou-li investice do nástrojů kmenového kapitálu tier 1 subjektu finančního sektoru drženy nepřímo prostřednictvím dalších zprostředkujících subjektů nebo několika zprostředkujících subjektů, stanoví se procentní podíl financování uvedený v odstavci 1 vydělením částky uvedené v písmeni a) tohoto odstavce částkou uvedenou v písmeni b) tohoto odstavce:

a)	výsledek vynásobení objemů financování, které instituce poskytla zprostředkujícím subjektům, objemy financování, které tyto zprostředkující subjekty poskytly dalším zprostředkujícím subjektům, a objemy financování, které tyto další zprostředkující subjekty poskytly subjektu finančního sektoru;

b)	výsledek vynásobení hodnoty kapitálových nástrojů nebo případně jiných nástrojů vydaných každým zprostředkujícím subjektem.

6. Procentní podíl financování uvedený v odstavci 5 se vypočítá zvlášť pro každou investici v subjektu finančního sektoru, kterou drží zprostředkující subjekty, a pro každou tranši financování, která je rovnocenná financování, jež poskytla instituce a další zprostředkující subjekty.

Článek 15e

Přístup založený na struktuře pro výpočet nepřímých kapitálových investic pro účely čl. 36 odst. 1 písm. f), h) a i) nařízení (EU) č. 575/2013

1. Částka, která má být odečtena od položek kmenového kapitálu tier 1 podle čl. 36 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) č. 575/2013, se rovná procentnímu podílu financování, jak je vymezen v čl. 15d odst. 3 tohoto nařízení, vynásobenému hodnotou nástrojů kmenového kapitálu tier 1 instituce, které drží zprostředkující subjekt.

2. Částka, která má být odečtena od položek kmenového kapitálu tier 1 podle čl. 36 odst. 1 písm. h) a i) nařízení (EU) č. 575/2013, se rovná procentnímu podílu financování, jak je vymezen v čl. 15d odst. 3 tohoto nařízení, vynásobenému souhrnnou výší nástrojů kmenového kapitálu tier 1 subjektů finančního sektoru, které drží zprostředkující subjekt.

3. Pro účely odstavců 1 a 2 vypočítá instituce zvlášť pro každý zprostředkující subjekt souhrnnou částku nástrojů kmenového kapitálu tier 1 instituce, které drží zprostředkující subjekt, a souhrnnou částku nástrojů kmenového kapitálu tier 1 jiných subjektů finančního sektoru, které drží zprostředkující subjekt.

4. Instituce považuje částku kapitálových investic do nástrojů kmenového kapitálu tier 1 subjektů finančního sektoru vypočítanou podle odstavce 2 tohoto článku za významnou investici ve smyslu článku 43 nařízení (EU) č. 575/2013 a odečte tuto částku podle čl. 36 odst. 1 písm. i) uvedeného nařízení.

5. Jsou-li investice do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 drženy nepřímo prostřednictvím dalších zprostředkujících subjektů nebo několika zprostředkujících subjektů, použijí se ustanovení čl. 15d odst. 5 a 6.

6. Není-li instituce schopna určit souhrnné částky, které zprostředkující subjekt drží v nástrojích kmenového kapitálu tier 1 instituce nebo v nástrojích kmenového kapitálu tier 1 subjektů finančního sektoru, odhadne instituce částky, jež nemůže určit, pomocí maximálních částek, které může zprostředkující subjekt držet na základě svého investičního oprávnění.

7. Není-li instituce schopna na základě investičního oprávnění určit maximální částku, kterou zprostředkující subjekt drží v nástrojích kmenového kapitálu tier 1 instituce nebo v nástrojích kmenového kapitálu tier 1 subjektů finančního sektoru, zachází instituce s částkou financování, které drží ve zprostředkujícím subjektu, jako s investicí do svých vlastních nástrojů kmenového kapitálu tier 1 a odečte je v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) č. 575/2013.

8. Odchylně od odstavce 7 tohoto článku zachází instituce s částkou financování, které drží ve zprostředkujícím subjektu, jako s nevýznamnou investicí a odečte ji v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)	objemy financování jsou nižší než 0,25 % kmenového kapitálu tier 1 instituce;

b)	objemy financování jsou nižší než 10 milionů EUR;

c)	instituce nemůže přiměřeně určit hodnotu svých nástrojů kmenového kapitálu tier 1, které drží zprostředkující subjekt.

9. Pokud má financování pro zprostředkující subjekt formu podílových jednotek nebo akcií v subjektu kolektivního investování, může se instituce při výpočtu a vykazování souhrnných částek uvedených v odstavci 6 tohoto článku spoléhat na třetí strany uvedené v čl. 132 odst. 5 nařízení (EU) č. 575/2013, a to za podmínek stanovených v dotyčném článku.

Článek 15f

Výpočet syntetických kapitálových investic pro účely čl. 36 odst. 1 písm. f), h) a i) nařízení (EU) č. 575/2013

1. Výše syntetických kapitálových investic, která má být odečtena od položek kmenového kapitálu tier 1 podle čl. 36 odst. 1 písm. f), h) a i) nařízení (EU) č. 575/2013, činí:

v případě pozic držených v obchodním portfoliu:

i)	u opcí, delta ekvivalent hodnoty příslušných nástrojů vypočítaný v souladu s hlavou IV části III nařízení (EU) č. 575/2013;

ii)	u jiných syntetických kapitálových investic, nominální, popřípadě pomyslná hodnota.

v případě pozic držených v investičním portfoliu:

i)	u kupních opcí, současná tržní hodnota;

ii)	u jiných syntetických kapitálových investic, nominální, popřípadě pomyslná hodnota.

2. Instituce odečte syntetické kapitálové investice uvedené v odstavci 1 ode dne podpisu smlouvy mezi institucí a protistranou.

Článek 15g

Výpočet významných investic pro účely čl. 36 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) č. 575/2013

1. Pro účely čl. 36 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) č. 575/2013 sečte instituce za účelem posouzení toho, zda vlastní více než 10 % nástrojů kmenového kapitálu tier 1 emitovaných subjektem finančního sektoru podle čl. 43 písm. a) uvedeného nařízení, objemy svých hrubých dlouhých pozic v přímých kapitálových investicích a nepřímé investice do nástrojů kmenového kapitálu tier 1 emitovaných tímto subjektem finančního sektoru uvedeným v čl. 15a odst. 1 písm. d) až h) tohoto nařízení.

2. Příslušný orgán vezme v úvahu nepřímé a syntetické kapitálové investice za účelem posouzení toho, zda jsou splněny podmínky stanovené v čl. 43 písm. b) a c) nařízení (EU) č. 575/2013.

Článek 15h

Investice do vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2

Metodika uvedená v článcích 15a až 15f tohoto nařízení se použije obdobně na investice do vedlejšího kapitálu tier 1 pro účely čl. 56 písm. a), c) a d) nařízení (EU) č. 575/2013 a na investice do kapitálu tier 2 pro účely čl. 66 písm. a), c) a d) uvedeného nařízení, přičemž se odkazy na kmenový kapitál tier 1 považují za odkazy na vedlejší kapitál tier 1, popřípadě kapitál tier 2.

Článek 15i

Pořadí a maximální částka odpočtů nepřímých investic do kapitálových nástrojů subjektů finančního sektoru

1. Při dodržení limitů uvedených v odstavci 2, případně v odstavci 3 platí, že pokud zprostředkující subjekt drží nástroje kmenového kapitálu tier 1, nástroje vedlejšího kapitálu tier 1 a nástroje kapitálu tier 2 subjektů finančního sektoru, odečítají se nejprve nástroje kmenového kapitálu tier 1, poté se odečítají nástroje vedlejšího kapitálu tier 1 a nakonec se odečítají nástroje kapitálu tier 2.

2. Pokud zprostředkující subjekt drží kapitálové nástroje institucí, instituce při uplatňování prvního pododstavce na každý druh kapitálové investice nejprve odečítají investice do vlastních kapitálových nástrojů.

3. Pokud instituce drží kapitálové nástroje subjektů finančního sektoru nepřímo, částka, která má být odečtena od kapitálu instituce, nesmí být vyšší, než je nižší z těchto částek:

a)	celkové financování, jež instituce poskytla zprostředkujícímu subjektu;

b)	výše kapitálových nástrojů, které zprostředkující subjekt drží v subjektu finančního sektoru.

Článek 15j

Goodwill

Za účelem použití odpočtů uvedených v čl. 36 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) č. 575/2013 nemusí instituce určit zvlášť goodwill při stanovení použitelné částky, která má být odečtena podle článku 46 uvedeného nařízení.“

Vkládá se nový článek 24a, který zní:

„Článek 24a

Rozdělení výnosů z kapitálových nástrojů – široké tržní indexy

1. Index úrokové míry se považuje za široký tržní index, pokud splňuje všechny tyto podmínky:

a)	používá se ke stanovení mezibankovních úrokových sazeb v jedné či více měnách;

b)	v příslušných případech se používá jako referenční sazba u dluhových nástrojů s pohyblivou sazbou, které instituce vydala v téže měně;

c)	je vypočítán jako průměrná sazba subjektem, který je nezávislý na institucích, které přispívají k indexu (dále jen ‚panel‘);

d)	každá sazba stanovená podle indexu je založena na kotacích poskytnutých panelem institucí, které působí na tomto mezibankovním trhu;

e)	složení panelu uvedeného v písmenu c) zajišťuje dostatečnou úroveň reprezentativnosti institucí působících v daném členském státě.

2. Pro účely odst. 1 písm. e) se má za to, že dostatečné úrovně reprezentativnosti bylo dosaženo v jednom z těchto případů:

a)	pokud panel uvedený v odst. 1 písm. c) zahrnuje nejméně šest různých poskytovatelů údajů před tím, než se pro účely stanovení sazby použije diskont kotací;

pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

i)	panel uvedený v odst. 1 písm. c) zahrnuje nejméně čtyři různé poskytovatele údajů před tím, než se pro účely stanovení sazby použije diskont kotací;

ii)	poskytovatelé údajů pro panel uvedený v odst. 1 písm. c) představují nejméně 60 % souvisejícího trhu.

3. Souvisejícím trhem podle odst. 2 písm. b) bodu ii) je součet aktiv a pasiv skutečných poskytovatelů údajů pro panel v domácí měně vydělený součtem aktiv a pasiv úvěrových institucí v příslušném členském státě, včetně poboček zřízených v daném členském státě, a fondů peněžního trhu v příslušném členském státě v domácí měně.

4. Akciový index se považuje za široký tržní index, je-li vhodně diverzifikován v souladu s článkem 344 nařízení (EU) č. 575/2013.“

Vkládá se nový článek 34a, který zní:

„Článek 34a

Menšinové podíly zahrnuté do konsolidovaného kmenového kapitálu tier 1

1. Za účelem upřesnění výpočtu na subkonsolidovaném základě podle čl. 84 odst. 2, čl. 85 odst. 2 a čl. 87 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013 se kvalifikované menšinové podíly dceřiného podniku uvedeného v článku 81 uvedeného nařízení, který je sám mateřským podnikem subjektu uvedeného v čl. 81 odst. 1 uvedeného nařízení, vypočítají způsobem popsaným v odstavcích 2 až 4 tohoto článku.

2. Využil-li příslušný orgán možnost volného uvážení podle čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, provede se výpočet podle odstavců 3 a 4 tohoto článku na základě situace instituce, jaká by existovala v případě, že by možnost volného uvážení nebyla uplatněna.

3. Pokud dceřiný podnik na základě své konsolidované situace splňuje ustanovení části třetí nařízení (EU) č. 575/2013, použije se toto zacházení:

kmenový kapitál tier 1 tohoto dceřiného podniku na konsolidovaném základě podle čl. 84 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013 zahrnuje způsobilé menšinové podíly, které vyplývají z jeho vlastních dceřiných podniků, vypočítané podle článku 84 nařízení (EU) č. 575/2013 a ustanovení tohoto nařízení;

pro účely výpočtu na subkonsolidovaném základě představuje výši kmenového kapitálu tier 1 podle čl. 84 odst. 1 písm. a) bodu i) nařízení (EU) č. 575/2013 výše, která se požaduje pro splnění požadavků na kmenový kapitál tier 1 vztahujících se na daný dceřiný podnik na úrovni jeho konsolidované situace podle výpočtu v souladu s čl. 84 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení. Specifickými požadavky na kapitál uvedenými v článku 104 směrnice 2013/36/EU jsou požadavky stanovené příslušným orgánem dceřiného podniku;

výši konsolidovaného kmenového kapitálu tier 1, která se požaduje podle čl. 84 odst. 1 písm. a) bodu ii) nařízení (EU) č. 575/2013, představuje příspěvek dceřiného podniku na základě jeho konsolidované situace k požadavkům na kmenový kapitál tier 1 instituce, pro niž se vypočítávají způsobilé menšinové podíly na konsolidovaném základě. Pro účely výpočtu příspěvku se vyloučí veškeré vnitroskupinové transakce mezi podniky zahrnutými do obezřetnostní konsolidace instituce.

4. Při provádění konsolidace podle odst. 3 písm. c) nezahrnuje dceřiný podnik kapitálové požadavky vyplývající z jeho dceřiných podniků, které nejsou zahrnuty do obezřetnostní konsolidace instituce, pro niž se vypočítávají způsobilé menšinové podíly.

5. Vztahuje-li se na dceřiný podnik výjimka uvedená v čl. 84 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, může mateřský podnik dceřiného podniku, který využívá výjimku, zahrnout do svého kmenového kapitálu tier 1 menšinové podíly vyplývající z dceřiných podniků samotného dceřiného podniku využívajícího výjimku, pokud byly pro každý z těchto dceřiných podniků provedeny výpočty podle čl. 84 odst. 1 uvedeného nařízení a podle tohoto nařízení. Výše kmenového kapitálu tier 1 zahrnutého do kapitálu na úrovni mateřského podniku nesmí překročit částku, která by byla zahrnuta, pokud by dceřinému podniku nebyla poskytnuta žádná výjimka.

6. V případech, kdy má mateřská instituce zprostředkující dceřiný podnik, který není uveden v čl. 81 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, a kdy má tento zprostředkující dceřiný podnik sám dceřiné podniky, jež jsou uvedeny v čl. 81 odst. 1 uvedeného nařízení, může mateřská instituce do svého kmenového kapitálu tier 1 zahrnout částku menšinového podílu vyplývajícího z uvedených dceřiných podniků, vypočítanou podle čl. 84 odst. 1 uvedeného nařízení. Mateřská instituce však nemůže do svého kmenového kapitálu tier 1 zahrnout žádné menšinové podíly vyplývající ze zprostředkujícího dceřiného podniku, který není uveden v čl. 81 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013.

7. Metodika uvedená v odstavcích 2, 3 a 4 se použije obdobně rovněž na výpočet výše kvalifikovaných nástrojů kapitálu tier 1 podle článku 85 nařízení (EU) č. 575/2013 a výše kvalifikovaného kapitálu podle článku 87 uvedeného nařízení, přičemž se odkazy na kmenový kapitál tier 1 považují za odkazy na kapitál tier 1 nebo na kapitál.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. března 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1.

(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro kapitálové požadavky na instituce (Úř. věst. L 74, 14.3.2014, s. 8).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

Zavřít

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání