(EU) 2015/865Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/865 ze dne 4. června 2015 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých drátů a drátěných lan z nelegované oceli pro předpínání předem a dodatečně (předpínací dráty a lana) pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009

Publikováno: Úř. věst. L 139, 5.6.2015, s. 12-29 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 4. června 2015 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 6. června 2015 Nabývá účinnosti: 6. června 2015
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/865

ze dne 4. června 2015

o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých drátů a drátěných lan z nelegované oceli pro předpínání předem a dodatečně (předpínací dráty a lana) pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (dále jen „základní nařízení“) (1), a zejména na čl. 11 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

A.   POSTUP

1.   Platná opatření

(1)

Rada na základě antidumpingového šetření (dále jen „původní šetření“) uložila nařízením Rady (ES) č. 383/2009 (2) ve znění prováděcího nařízení (EU) č. 986/2012 (3) konečné antidumpingové clo na dovoz některých drátů a drátěných lan z nelegované oceli pro předpínání předem a dodatečně (předpínací dráty a lana) pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“).

(2)

Opatření měla formu valorického (ad valorem) cla ve výši 46,2 %, s výjimkou společností Kiswire Qingdao, Ltd (0 %), jakož i Ossen Innovation Materials Co. Joint Stock Company Ltd a Ossen Jiujiang Steel Wire Cable Co. Ltd (obě 31,1 %).

2.   Žádost o přezkum před pozbytím platnosti

(3)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (4) platných antidumpingových opatření obdržela Komise dne 7. února 2014 žádost o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti těchto opatření podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(4)

Žádost podala skupina European Stress Information Service (dále jen „ESIS“ nebo „žadatel“) jménem výrobců, kteří představují více než 25 % celkové výroby předpínacích drátů a lan v Unii.

(5)

Žádost byla odůvodněna tím, že pozbytí platnosti opatření by mělo pravděpodobně za následek obnovení dumpingu a újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

3.   Zahájení přezkumu před pozbytím platnosti

(6)

Komise po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení dospěla k závěru, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 8. května 2014 oznámila zahájení přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (5) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

4.   Příslušná období, na něž se vztahuje šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti

(7)

Šetření o pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení dumpingu a újmy se týkalo období od 1. dubna 2013 do 31. března 2014 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti pokračování nebo opakování újmy, se týkalo období od 1. ledna 2010 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

5.   Strany dotčené šetřením a výběrem vzorku

(8)

O zahájení přezkumu před pozbytím platnosti Komise oficiálně vyrozuměla žadatele, výrobce v Unii, vyvážející výrobce v Číně, dovozce a uživatele v Unii, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, jakož i zástupce Číny. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost k písemnému podání stanovisek a k podání žádosti o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.

(9)

Vzhledem ke zjevně velkému počtu vyvážejících výrobců v Číně a dovozců v Unii, kteří nejsou ve spojení, Komise v oznámení o zahájení přezkumu uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení může být u těchto zúčastněných stran proveden výběr vzorku.

(10)

Komise ve svém oznámení o zahájení přezkumu uvedla, že prozatímně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě výroby obdobného výrobku. Tento vzorek sestával z pěti výrobců v Unii. Výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali 64 % celkové výroby výrobního odvětví Unie v období přezkumného šetření. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily, ale žádné připomínky neobdržela. Předběžný vzorek byl proto potvrzen a považuje se pro výrobní odvětví Unie za reprezentativní.

(11)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda bude nutný výběr vzorku, pokud jde o vyvážející výrobce v Číně a dovozce v Unii, kteří nejsou ve spojení, byly tyto strany požádány, aby se Komisi přihlásily a poskytly informace požadované v oznámení o zahájení přezkumu. Protože se však žádná z těchto stran nepřihlásila, nebyl nutný výběr vzorku u vyvážejících výrobců a dovozců, kteří nejsou ve spojení.

6.   Dotazníky a ověřování

(12)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení dumpingu, pravděpodobnosti pokračování či obnovení újmy a ke stanovení zájmu Unie.

(13)

Za tímto účelem Komise rozeslala dotazníky všem stranám, o kterých se vědělo, že se jich řízení týká, a všem dalším stranám, které o to požádaly ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení přezkumu, jmenovitě známým vyvážejícím výrobcům v Číně, známým výrobcům v osmi třetích zemích s tržní ekonomikou, u kterých existují náznaky, že se tam vyrábí obdobný výrobek, výrobcům v Unii zařazeným do vzorku a známým uživatelům v Unii.

(14)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od pěti výrobců v Unii zařazených do vzorku a dvanácti dalších výrobců. Jedna odpověď na dotazník byla obdržena od uživatele. Jedenáct uživatelů a tři dodavatelé učinili písemná podání. Na dotazník neodpověděl žádný čínský vyvážející výrobce. Od výrobců z třetích zemí s tržní ekonomikou byly obdrženy tři odpovědi na dotazník.

(15)

Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

a)

výrobci v Unii zařazení do vzorku:

CB Trafilati Acciai, Tezze sul Breta, Itálie,

D&D Drótáru Ipari és Kereskedelmi, Miskolc, Maďarsko,

DWK Drahtwerk GmbH, Köln, Německo,

Nedri Spanstaal BV, Venlo, Nizozemsko,

Trenzas y Cables de Acero PSC, Santander, Španělsko;

b)

výrobce ve třetí zemi s tržní ekonomikou:

Scaw South Africa (Pty) Limited, Germiston, Jihoafrická republika.

B.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

1.   Dotčený výrobek

(16)

Dotčeným výrobkem jsou nepokovené nebo nepotažené dráty z nelegované oceli, dráty z nelegované oceli pokovené nebo potažené zinkem a drátěná lana z nelegované oceli, též pokovená nebo potažená, s nejvýše 18 dráty, obsahující 0,6 % hmotnostních uhlíku nebo více, s největším průřezem převyšujícím 3 mm, v současnosti kódů KN ex 7217 10 90, ex 7217 20 90, ex 7312 10 61, ex 7312 10 65 a ex 7312 10 69 a pocházející z Čínské lidové republiky. Na galvanizovaná drátěná lana sestávající ze sedmi drátů (avšak nepokrytá žádným dalším materiálem), u nichž je průměr středového drátu stejný nebo méně než o 3 % větší než průměr jakéhokoli ze šesti ostatních drátů, se aktuálně platná opatření nevztahují a nejsou předmětem tohoto přezkumu.

(17)

Dotčený výrobek se v odvětví stavebnictví většinou používá do betonových výztuží, ale rovněž jej lze nalézt v nosných prvcích a kotvených lanových mostech. Vyrábí se z válcovaných drátů z oceli s vysokým obsahem uhlíku, které jsou čištěny, taženy, zahřívány a – v případě lan – svazovány šroubovitě dohromady, aby bylo dosaženo konkrétních vlastností, pokud jde o průměr, odolnost a stabilitu.

2.   Obdobný výrobek

(18)

Přezkumné šetření potvrdilo, že předpínací dráty a lana vyráběné a prodávané výrobním odvětvím Unie v Unii, vyráběné a prodávané na domácím trhu v Jihoafrické republice, která byla použita jako srovnatelná země, a vyráběné v Číně a potenciálně prodávané do Unie mají v podstatě stejné základní fyzické a technické vlastnosti a stejné základní použití.

(19)

Proto jsou tyto výrobky považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

C.   PRAVDĚPODOBNOST POKRAČOVÁNÍ NEBO OBNOVENÍ DUMPINGU

1.   Předběžné poznámky

(20)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda by pravděpodobně došlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu ze strany Číny, pokud by stávající opatření pozbyla platnosti.

(21)

Čína vyvezla během období přezkumného šetření dotčený výrobek v zanedbatelném množství. Není proto pravděpodobné, že by dumping v případě Číny pokračoval. Posuzování se tedy omezilo na pravděpodobnost obnovení dumpingu na základě vývozních cen do jiných třetích zemí.

(22)

Jak je uvedeno výše ve 14. bodě odůvodnění, Komise neobdržela od čínských vyvážejících výrobců žádnou odpověď. Proto vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany vyvážejících výrobců v Číně vychází celková analýza, včetně výpočtu výše dumpingu, z dostupných údajů podle článku 18 základního nařízení. Čínské orgány byly odpovídajícím způsobem informovány o záměru Komise postupovat podle článku 18 základního nařízení a založit svá zjištění na dostupných údajích.

(23)

Pro posouzení pravděpodobnosti obnovení dumpingu byly proto použity informace v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti v kombinaci s dalšími zdroji informací, například se statistikou obchodu týkající se dovozu a vývozu (statistiky o vývozu Eurostatu, Číny a jiných třetích zemí) a zprávami z příslušného výrobního odvětví.

2.   Srovnatelná země

(24)

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se Čína nepovažuje za zemi s tržní ekonomikou. V původním šetření bylo pro účely určení běžné hodnoty jako třetí země s tržní ekonomikou (dále jen „srovnatelná země“) použito Turecko.

(25)

Komise v oznámení o zahájení přezkumu: i) předpokládala, že se jako srovnatelná země v tomto přezkumu před pozbytím platnosti na návrh žadatele použije znovu Turecko; ii) označila další třetí země s tržní ekonomikou vyvážející do Unie předpínací dráty a lana, a to Brazílii, Indii, Rusko, Jihoafrickou republiku, Jižní Koreu a Thajsko. Tyto země měly v roce 2013 nejvyšší množství dovozů předpínacích drátů a lan do Unie (na základě údajů Eurostatu).

(26)

Komise prověřila, zda se vyrábí a prodávají předpínací dráty a lana v těch třetích zemích s tržní ekonomikou, u kterých jsou náznaky, že se tam předpínací dráty a lana vyrábějí. Komise kontaktovala výrobce a jejich sdružení odvětví v sedmi zemích vyrábějících ocel uvedených v oznámení o zahájení přezkumu a v USA.

(27)

Komise obdržela odpovědi na dotazník od výrobců v Indii, Jihoafrické republice a Turecku. Žadatel předložil námitku k použití Indie jako srovnatelné země, ve které uvádí, že její domácí trh je narušen státními dotacemi, které ocelářský průmysl využívá. Komise neobdržela od jiných zúčastněných stran žádné připomínky.

(28)

Komise došla k závěru, že Jihoafrická republika je ve stávajícím přezkumu nejvhodnější srovnatelnou zemí, a to na základě následujících prvků:

pokrytí všech typů dotyčného výrobku,

existence stejných norem kvality pro základní fyzické a technické vlastnosti jako na trhu Unie,

kvalita a úplnost údajů předložených v odpovědích na dotazník,

existence konkurence na domácím trhu na dostatečné úrovni,

dostatečný rozsah domácího prodeje spolupracujícího výrobce.

3.   Pravděpodobnost dumpingu v průběhu období přezkumného šetření

3.1.   Stanovení běžné hodnoty

(29)

Jako základ pro určení běžné hodnoty pro Čínu podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byly použity informace poskytnuté spolupracujícím výrobcem ve srovnatelné zemi.

(30)

Komise nejdříve prověřila, zda byl reprezentativní celkový objem domácího prodeje spolupracujícího výrobce ve srovnatelné zemi. Domácí prodej obdobného výrobku nezávislým zákazníkům tvořil alespoň 5 % celkového objemu prodeje předpínacích drátů a lan na vývoz do třetích zemí použitých při výpočtu výše dumpingu během období průzkumného šetření. Na základě tohoto byl celkový domácí prodej obdobného výrobku spolupracujícího výrobce obdobného výrobku na domácím trhu ve srovnatelné zemi reprezentativní.

(31)

Komise následně určila typy výrobku prodávané na domácím trhu, které byly shodné nebo srovnatelné s typy výrobku prodávanými na vývoz do třetích zemí použitých při výpočtu výše dumpingu.

(32)

Dále Komise stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu u každého typu výrobku během období přezkumného šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení použije skutečný domácí prodej.

(33)

Běžná hodnota je založena na skutečné ceně jednotlivých typů výrobku na domácím trhu bez ohledu na to, zda jejich prodej je, či není ziskový, pokud:

a)

objem prodeje typu výrobku, prodávaného za čistou prodejní cenu rovnající se vypočteným výrobním nákladům nebo přesahující tyto náklady, představoval více než 80 % celkového objemu prodeje výrobku tohoto typu; a dále

b)

vážená průměrná prodejní cena tohoto typu výrobku se rovná jednotkovým výrobním nákladům nebo je vyšší.

(34)

V takovém případě odpovídá běžná hodnota váženému průměru cen veškerého domácího prodeje tohoto typu výrobku během období přezkumného šetření.

(35)

Běžná hodnota je skutečná domácí cena jednotlivých typů výrobku pouze v případě ziskového prodeje daných typů výrobku na domácím trhu během období přezkumného šetření, pokud:

a)

objem ziskového prodeje typu výrobku tvoří nejvýše 80 % celkového objemu prodeje tohoto typu nebo

b)

vážená průměrná cena tohoto typu výrobku je nižší než jednotkové výrobní náklady.

(36)

U jednoho typu výrobku, kde na domácím trhu srovnatelné země nebyl zjištěn žádný domácí prodej, byla běžná hodnota vypočtena tak, že k váženému průměru výrobních nákladů na obdobný výrobek byla připočtena určitá částka prodejních, správních a režijních nákladů a zisku v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení.

(37)

V souladu s čl. 2 odst. 6 základního nařízení tato částka vycházela ze skutečných údajů, které spolupracující výrobce ve srovnatelné zemi skutečně zaznamená při výrobě a prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku.

3.2.   Stanovení pravděpodobné vývozní ceny

(38)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínského vyvážejícího výrobce musely vývozní ceny v souladu s článkem 18 základního nařízení vycházet z dostupných údajů.

(39)

Komise analyzovala statistiky Eurostatu. Dovážené množství výrobku dováženého z Číny bylo velice omezené, a jeho cena proto nemohla být považována za reprezentativní.

(40)

Komise analyzovala čínské obchodní statistiky. Tyto statistiky zařadily dotčený výrobek pod kódy HS, do kterých patřily jiné výrobky značně vyšší hodnoty, jako např. výrobky z nerezavějící oceli a lana z ocelových drátů. Komise se proto domnívá, že čínské obchodní statistiky nelze použít pro zjištění pravděpodobné vývozní ceny dotčeného výrobku.

(41)

Komise vybrala největší země určení čínského vývozu uskutečněného pod kódy HS zahrnujícími dotčený výrobek (Brazílie, Japonsko, Malajsie, Jižní Korea, USA a Vietnam). Komise dále prověřila, zda dovozní statistiky těchto zemí umožnily označit předpínací dráty a lana jako dotčený výrobek, a prokázala, že byly dovezeny předpínací dráty a lana ve značných objemech. Vzhledem k tomu, že tato dvě kritéria splňovaly pouze obchodní statistiky některých z těchto zemí, byla pravděpodobná vývozní cena stanovena na základě takové obchodní statistiky o dovozu z Číny.

3.3.   Srovnání

(42)

Srovnání běžné hodnoty a pravděpodobné vývozní ceny bylo provedeno na základě ceny dodání zboží na palubu lodi (FOB) z Číny.

(43)

Pro zajištění spravedlivého srovnání bylo v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení přihlédnuto k rozdílům, které ovlivňují srovnatelnost cen. V oprávněných případech byly provedeny úpravy týkající se rozdílů v nákladech na dopravu, nákladech na pojištění, DPH bez nároku na odpočet, ve vývozních nákladech, rabatech a slevách.

3.4.   Pravděpodobnost dumpingu v průběhu období přezkumného šetření

(44)

Na základě výše uvedeného bylo pravděpodobné dumpingového rozpětí ve smyslu čl. 11 odst. 2 základního nařízení stanoveno ve výši 27,2 %.

4.   Vývoj vývozu v případě zrušení opatření

4.1.   Výrobní kapacita vyvážejících výrobců

(45)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských vyvážejících výrobců byly použity tyto zdroje:

informace poskytnuté žadatelem,

veřejně dostupné publikace,

informace shromážděné v původním šetření.

(46)

Ocelářský průmysl v Číně je znám jako jednoznačně největší na světě. Podle informací předložených žadatelem měla Čína v roce 2013 roční výrobu předpínacích drátů a lan mezi 2,5 a 3 miliony tun a odhadovanou kapacitu mezi 4 a 5 miliony tun. Z této výroby bylo mezi 1 a 1,5 milionu tun vyvezeno do třetích zemí a 1 až 2 miliony tun byly prodány na domácí trh. Dovoz předpínacích drátů a lan do Číny byl zanedbatelný. Nevyužitá volná výrobní kapacita v Číně (tj. mezi 1,5 a 2 miliony tun) odpovídá nejméně trojnásobku velikosti trhu Unie.

(47)

Žadatel sám odhadoval, že výrobní kapacita předpínacích drátů a lan v Číně výrazně přesahuje 11 milionů tun ročně. S domácím a vývozním prodejem mezi 6 až 7 miliony tun ročně by pak celková volná kapacita přesáhla 4 miliony tun.

(48)

V tomto ohledu se před uložením opatření zvýšil dovoz z Číny za tři roky sedmkrát, takže dosáhl téměř 87 000 tun (což je 8,2 % spotřeby v průběhu původního šetření, ale 17 % spotřeby trhu Unie během období přezkumného šetření).

(49)

Existuje tedy značné riziko, že v případě zrušení opatření by čínští vyvážející výrobci prodali významné množství předpínacích drátů a lan na trh Unie.

4.2.   Atraktivita trhu Unie

(50)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských vyvážejících výrobců vycházejí zjištění z dostupných údajů. Posouzení rizika přesměrování obchodu na trh Unie v případě zrušení opatření vychází z veřejně dostupných zdrojů.

(51)

Trh Unie je významný a v období přezkumného šetření měl odhadovanou hodnotu 365 milionů EUR. Navíc ve srovnání s průměrnou prodejní cenou ve výrobním odvětví Unie činila úroveň podbízení čínského vývozu do příslušných třetích zemí uvedených ve 41. bodě odůvodnění zjištěná v tomto šetření 47 %. Tyto cenové rozdíly jednoznačně dokazují atraktivitu trhu Unie a konkurenceschopnost čínských cen v případě zrušení opatření.

(52)

Po poskytnutí informací předložily zúčastněné strany prvky, které, vedle cen na trhu Unie, demonstrují atraktivitu trhu Unie. Mezi ně patří:

transparentní a předvídatelná nabídková řízení,

výhodné platební podmínky,

spotřeba velkých množství předpínacích drátů a lan velkými odběrateli,

oživení stavebnictví v některých členských státech.

Tyto prvky ukazují, že cena není jediným důvodem, proč je Unie pro čínské vývozce atraktivním trhem.

(53)

S ohledem na výše uvedené Komise dospěla k závěru, že by v případě zrušení opatření existovalo značné riziko, že dojde k přesměrování obchodu z méně atraktivních třetích zemí na trh Unie.

5.   Závěr o pravděpodobnosti obnovení dumpingu

(54)

Vzhledem k dostupné volné kapacitě v Číně a atraktivitě trhu Unie lze konstatovat, že pokud by došlo ke zrušení platných opatření, existuje riziko značného zvýšení čínského dumpingového vývozu dotčeného výrobku.

D.   VYMEZENÍ VÝROBNÍHO ODVĚTVÍ UNIE

(55)

Obdobný výrobek vyrábělo v posuzovaném období 21 výrobců v Unii. Těchto 21 společností představuje „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

E.   SITUACE NA TRHU UNIE

1.   Spotřeba v Unii

(56)

Komise zjistila spotřebu v Unii připočtením prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie k dovozu z Číny a jiných třetích zemí využitím údajů Eurostatu na úrovni kódu TARIC (integrovaný sazebník Evropské unie).

(57)

Na tomto základě se spotřeba v Unii vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii

 

2010

2011

2012

2013

OPŠ

Celková spotřeba v Unii (v tunách)

564 973

561 342

504 591

508 226

497 708

Index

100

99

89

90

88

Zdroj: Eurostat a odpovědi na dotazník

(58)

Spotřeba v Unii se během posuzovaného období snížila o 12 %. K tomuto snížení poptávky došlo zejména v letech 2011–2012 a odráží obecný trend v celém odvětví stavebnictví v důsledku finanční krize.

2.   Dovoz z dotčené země

2.1.   Objem dovozu z dotčené země a jeho podíl na trhu

(59)

Objem dovozu z Číny a jeho podíl na trhu byly zjištěny na základě údajů Eurostatu.

(60)

Objem dovozu z dotčené země do Unie a jeho podíl na trhu se vyvíjely takto:

Tabulka 2

Objem dovozu z Číny a jeho podíl na trhu

Země

 

2010

2011

2012

2013

OPŠ

Čína

Objem (v tunách)

676

5

503

76

99

Index

100

1

74

11

15

Podíl na trhu

0,1 %

0,0 %

0,1 %

0,0 %

0,0 %

Zdroj: Eurostat (TARIC)

(61)

Uložení antidumpingových opatření téměř zastavilo dovoz z Číny. Během posuzovaného období byl dovoz z Číny velmi nízký, přičemž se v průběhu období přezkumného šetření snížil z 676 tun v roce 2010 (0,1 % trhu Unie) na 99 tun.

2.2.   Ceny dovozu z dotčené země

(62)

Vzhledem k velmi malému množství prodeje dotčeného výrobku z Číny do Unie během období přezkumného šetření nelze dospět k jakémukoli spolehlivému závěru.

(63)

Neboť nebylo možné využít čínské obchodní statistiky týkající se vývozu Číny na jiné trhy (viz výše uvedený 40. bod odůvodnění), pravděpodobná vývozní cena byla stanovena na základě obchodních statistik některých třetích zemí týkajících se dovozu předpínacích drátů a lan z Číny (viz výše uvedený 41. bod odůvodnění).

(64)

Bylo provedeno srovnání mezi cenami obdobného výrobku vyrobeného a prodávaného výrobním odvětvím Unie a cenami předpínacích drátů a lan vyrobených v Číně prodávaných do některých třetích zemí, upravenými jako ceny CIF s dodáním na hranice Unie.

(65)

Srovnání cen ukázalo významné pravděpodobné rozpětí cenového podbízení ve výši 47 %.

3.   Dovoz z dalších třetích zemí, na které se opatření nevztahují

(66)

Objem, podíl na trhu a ceny dovozu z jiných třetích zemí se vyvíjely takto:

Tabulka 3

Objem dovozu z jiných třetích zemí a podíl tohoto dovozu na trhu

Země

 

2010

2011

2012

2013

OPŠ

Thajsko

Objem (v tunách)

11 454

12 889

11 371

8 061

6 416

Index

100

113

99

70

56

Podíl na trhu

2,0 %

2,3 %

2,3 %

1,6 %

1,3 %

Jihoafrická republika

Objem (v tunách)

1 681

561

1 727

6 682

6 463

Index

100

33

103

397

384

Podíl na trhu

0,3 %

0,1 %

0,3 %

1,3 %

1,3 %

Ostatní

Objem (v tunách)

12 981

15 867

16 690

12 036

10 911

Index

100

122

129

93

84

Podíl na trhu

2,3 %

2,8 %

3,3 %

2,4 %

2,2 %

Všechny třetí země (kromě Číny)

Objem (v tunách)

26 112

29 316

29 788

26 779

23 790

Index

100

112

114

103

91

Podíl na trhu

4,6 %

5,2 %

5,9 %

5,3 %

4,8 %

Zdroj: Eurostat (TARIC)

(67)

Dovoz z jiných třetích zemí kromě Číny si během posuzovaného období udržoval relativně stabilní podíl na trhu mezi 4,6 % a 5,9 %. Více než polovina tohoto dovozu pocházela z Thajska a Jihoafrické republiky. Mezi ostatní vyvážející země patřila Indie, Rusko a Ukrajina.

4.   Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

(68)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení přezkoumala Komise všechny hospodářské faktory a ukazatele ovlivňující stav výrobního odvětví Unie.

4.1.   Makroekonomické ukazatele

4.1.1.   Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(69)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 4

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

 

2010

2011

2012

2013

OPŠ

Objem výroby (v tunách)

687 576

657 933

609 099

615 466

602 692

Index

100

96

89

90

88

Výrobní kapacita

1 047 810

1 043 810

922 270

934 170

858 170

Index

100

100

88

89

82

Využití kapacity

66 %

63 %

66 %

66 %

70 %

Index

100

96

101

100

107

Zdroj: Odpovědi na dotazník (všichni výrobci)

(70)

Výroba v Unii se během posuzovaného období snížila o 12 %. Vzhledem ke stabilitě podílu na trhu výrobního odvětví Unie výroba téměř kopírovala vývoj spotřeby dotčeného výrobku na trhu Unie.

(71)

Výrobní odvětví Unie reagovalo na toto snížení objemů výroby významnou snahou o restrukturalizaci. Restrukturalizace vedla za posuzované období ke snížení výrobní kapacity o 18 %, které přesáhlo snížení poptávky.

(72)

V důsledku toho se během posuzovaného období zlepšilo využití kapacity z 66 % na 70 %. To však nicméně zůstalo pod optimální úrovní, což naznačuje přetrvávání přebytečné kapacity ve výrobním odvětví Unie.

4.1.2.   Objem prodeje a podíl na trhu

(73)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Objem prodeje a podíl na trhu

 

2010

2011

2012

2013

OPŠ

Objem prodeje na trhu Unie (v tunách)

538 185

532 021

474 300

481 370

473 819

Index

100

99

88

89

88

Podíl na trhu

95,3 %

94,8 %

94,0 %

94,7 %

95,2 %

Index

100

99

99

99

100

Zdroj: Odpovědi na dotazník (všichni výrobci)

(74)

Objem prodeje obdobného výrobku výrobním odvětvím Unie se za posuzované období snížil o 12 %, což odpovídalo vývoji spotřeby v Unii.

(75)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu zůstával během posuzovaného období převážně stálý. Průměrná cena ve výrobním odvětví Unie se držela 10 % pod průměrnou cenou dovozu z třetích zemí v posledních třech letech přezkoumávaného období a předtím byla převážně na stejné úrovni.

4.1.3.   Růst

(76)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie se snížil ve stejném poměru jako spotřeba v Unii, což přineslo stabilní podíl na trhu ve výši 95,2 %.

4.1.4.   Zaměstnanost a produktivita

(77)

Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Zaměstnanost a produktivita

 

2010

2011

2012

2013

OPŠ

Počet zaměstnanců

1 580

1 544

1 435

1 405

1 267

Index

100

98

91

89

80

Produktivita (tuny/zaměstnanec)

435

426

424

438

476

Index

100

98

98

101

109

Zdroj: Odpovědi na dotazník (všichni výrobci)

(78)

V důsledku restrukturalizace výrobního odvětví se za posuzované období značně snížila zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie, která se snížila z 1 580 zaměstnanců v roce 2010 na 1 267 zaměstnanců v období přezkumného šetření.

(79)

Během posuzovaného období vzrostla produktivita o 9 %. To bylo způsobeno tím, že se zaměstnanost snížila rychleji než výroba Unie.

4.2.   Mikroekonomické ukazatele

4.2.1.   Ceny a faktory ovlivňující ceny

(80)

Průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Průměrné prodejní ceny v Unii

 

2010

2011

2012

2013

OPŠ

Průměrná jednotková prodejní cena v Unii (EUR/tuna)

767

822

782

741

726

Index

100

107

102

97

95

Jednotkové výrobní náklady (EUR/tuna)

784

834

789

741

726

Index

100

106

101

95

93

Zdroj: Odpovědi na dotazník (výrobci zařazení do vzorku)

(81)

Průměrná jednotková prodejní cena výrobního odvětví Unie pro unijní odběratele, kteří nejsou ve spojení, se během posuzovaného období snížila o 5 %. Zvýšení mezi lety 2010 a 2011 a následné snížení v následujícím roce odráželo zejména zvýšení cen surovin. Snížení ceny, které následovalo, spíše souvisí s tlakem na cenu, který vyplynul ze společného dopadu poklesu spotřeby v Unii a existence přebytečné kapacity ve výrobním odvětví Unie.

(82)

Během posuzovaného období se jednotkové výrobní náklady snížily o 7 %. Jak bylo uvedeno výše, zvýšení pozorované v prvních dvou letech vyplynulo ze zvýšení cen surovin. Vzhledem k významné snaze o restrukturalizaci, zlepšení využití kapacity a produktivity se výrobnímu odvětví v období přezkumného šetření podařilo vyvážit výrobní náklady a průměrné prodejní ceny.

4.2.2.   Náklady práce

(83)

Průměrné náklady práce ve výrobním odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Průměrné náklady práce na zaměstnance

 

2010

2011

2012

2013

OPŠ

Průměrná mzda na jednoho zaměstnance (EUR)

41 351

43 035

44 440

43 429

43 942

Index

100

104

107

105

106

Zdroj: Odpovědi na dotazník (výrobci zařazení do vzorku)

(84)

Průměrné náklady práce na zaměstnance se zvýšily o 6 %. Mimo dopady inflace to zejména naznačuje koncentraci ztrát pracovních míst v zemích s nízkými mzdovými náklady a úsilí vynaložené ke zlepšení produktivity.

4.2.3.   Zásoby

(85)

Úroveň zásob u výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 9

Zásoby

 

2010

2011

2012

2013

OPŠ

Konečný stav zásob (v tunách)

16 885

15 314

17 596

16 073

17 352

Index

100

91

115

91

108

Konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby

2,5 %

2,3 %

2,9 %

2,6 %

2,9 %

Index

100

95

118

106

117

Zdroj: Odpovědi na dotazník (výrobci zařazení do vzorku)

(86)

V posuzovaném období došlo ke zvýšení celkového konečného stavu zásob o 8 %. Konečný stav zásob jako procento výroby však zůstal na stejném a nízkém procentním poměru k výrobě v Unii.

4.2.4.   Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál

(87)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobního odvětví Unie v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

 

2010

2011

2012

2013

OPŠ

Ziskovost prodeje v Unii odběratelům, kteří nejsou ve spojení (procentní podíl z obratu z prodeje)

– 3,2 %

– 2,7 %

– 1,5 %

– 0,8 %

– 0,5 %

Index

100

116

153

174

183

Peněžní tok (v EUR)

– 3,1 %

– 1,3 %

0,3 %

1,5 %

0,6 %

Index

100

158

211

248

221

Investice (v EUR)

3 204 173

1 851 350

1 300 200

1 464 117

1 673 643

Index

100

58

41

46

52

Návratnost investic

– 13 %

– 16 %

– 9 %

– 8 %

– 6 %

Index

100

82

130

141

153

Zdroj: Odpovědi na dotazník (výrobci zařazení do vzorku)

(88)

Ziskovost výrobního odvětví Unie stanovila Komise tak, že čistý zisk z prodeje obdobného výrobku před zdaněním odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu z tohoto prodeje. Celkově se ziskovost výrobců zařazených do vzorku během posuzovaného období zlepšila z velmi nízké počáteční úrovně – 3,2 % a v období přezkumného šetření dosáhla hranice rentability.

(89)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobního odvětví Unie financovat svou činnost. Čistý peněžní tok vykazoval stejný trend jako ziskovost, což znamená stálé zlepšování během posuzovaného období s významným zlepšením v posledních třech obdobích až do období přezkumného šetření.

(90)

Investice se v posuzovaném období snížily o 48 %. Představovaly zejména investice nutné pro údržbu.

(91)

Stejně jako u ostatních finančních ukazatelů byla návratnost investic z výroby a prodeje obdobného výrobku negativní, ale od roku 2011 se zlepšila. Rozdíl procentuálního poměru oproti ostatním finančním ukazatelům vyjadřuje nízká kapitálová intenzita výrobního odvětví Unie a snížení čistých aktiv s ohledem na omezenou úroveň investic.

(92)

V hospodářské situaci, která je charakterizována omezeným přístupem k financování, zejména pro výrobní odvětví příbuzná odvětví stavebnictví, a s ohledem na finanční situaci výrobního odvětví Unie byla jeho schopnost získávat nový kapitál mimořádně omezená.

4.2.5.   Rozsah dumpingového rozpětí

(93)

Šetřením se zjistila pravděpodobnost obnovení dumpingu ve značném rozpětí. Proto tento rozsah nelze považovat za zanedbatelný.

4.2.6.   Překonání účinků dřívějšího dumpingu

(94)

Z výše zkoumaných makroekonomických ukazatelů vyplývá, že ačkoli antidumpingová opatření částečně dosáhla zamýšleného cíle, tedy odstranit újmu způsobenou výrobcům v Unii, výrobní odvětví se stále nachází ve velmi nestabilním a zranitelném stavu. Za posuzované období klesl například objem výroby o 12 %, objem prodeje odběratelům v EU, kteří nejsou ve spojení, o 12 % a zaměstnanost o 20 %. Po celé posuzované období bylo výrobní odvětví Unie ztrátové. Překonání účinků dřívějšího dumpingu v plném rozsahu tedy nebylo zjištěno a Komise má za to, že výrobní odvětví Unie zůstává vůči škodlivým účinkům jakéhokoli dumpingového dovozu na trh Unie velice zranitelné.

5.   Závěr ohledně újmy

(95)

Hlavní ukazatele týkající se újmy prokázaly negativní trend související s dopadem krize na odvětví stavebnictví. Po posuzované období se tedy spotřeba, objem výroby a prodej snížily o 12 %.

(96)

Opatření však účinně napomáhají výrobnímu odvětví Unie vyrovnat se s touto krizí a významným způsobem vynaložit úsilí na uskutečnění restrukturalizace omezením výrobní kapacity a počtu pracovních sil.

(97)

V posledních letech posuzovaného období se objevují náznaky zlepšení, kdy lze pozorovat zvýšení produktivity a využití kapacit. Navíc se výrobní náklady více přiblížily průměrné prodejní ceně.

(98)

Situace výrobního odvětví Unie nicméně stále zůstává nestabilní. I když se většina finančních ukazatelů zlepšila, nedosáhla udržitelné úrovně. Spotřeba a ceny zůstávají na nízké úrovni a existují náznaky přetrvávající nadměrné kapacity v Unii.

(99)

Antidumpingová opatření splnila částečně svůj účel odstraněním části újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie v důsledku dumpingového dovozu z Číny. I když se finanční ukazatele jako ziskovost a návratnost investic po celé posuzované období zlepšovaly, zůstávající na negativní úrovni. Rovněž se zlepšil peněžní tok, který se dostal na mírně pozitivní úroveň. Je tedy zřejmé, že výrobní odvětví Unie se dosud plně nezotavilo z účinků dřívějšího dumpingu, nachází se stále v nestabilním stavu, a je tudíž velice zranitelné případným obnovením dumpingového dovozu.

(100)

I kdyby byl nestabilní stav výrobního odvětví Unie kvalifikován jako podstatná újma, nemohl by být přičítán dovozu z Číny, který představuje podíl na trhu Unie nižší než 1 %. Vzhledem k absenci tlaku Číny na ceny je výrobní odvětví Unie schopno udržovat si svůj podíl na trhu a snižovat své ztráty.

F.   PRAVDĚPODOBNOST OBNOVENÍ ÚJMY

1.   Předběžná poznámka

(101)

Situace výrobního odvětví Unie se zlepšila, ale stále zůstává nestabilní. Po celé posuzované období byl objem dovozu z Číny zanedbatelný. Zároveň, jak je uvedeno výše ve 20. až 54. bodě odůvodnění, šetření ukázalo, že pokud bude umožněno zrušení opatření, je pravděpodobné obnovení dumpingu.

2.   Dopad předpokládaného objemu dovozu z Číny a vliv na ceny v případě, že opatření pozbudou platnosti

(102)

Komise posoudila pravděpodobnost obnovení újmy v případě, že by stávající platná opatření pozbyla platnosti, konkrétně možný dopad dovozu z Číny na trh Unie a na výrobní odvětví Unie v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(103)

Tato analýza se zaměřila na volnou kapacitu čínských vyvážejících výrobců a jejich chování v oblasti tvorby cen při vývozu do jiných zemí.

(104)

Jak bylo uvedeno výše ve 46. bodě odůvodnění, celková volná kapacita pro výrobu předpínacích drátů a lan v Číně se v roce 2013 odhadovala přibližně na 1,7 milionu tun. Tato výše značně přesáhla celkovou spotřebu v Unii za stejné období.

(105)

Logicky lze dospět k závěru, že v případě zrušení opatření se alespoň část této volné kapacity se vší pravděpodobností zaměří na trh Unie.

(106)

V tomto ohledu, jak je uvedeno výše ve 48. bodě odůvodnění, se před uložením stávajících platných opatření zvýšil dovoz z Číny za tři roky sedmkrát, takže dosáhl téměř 87 000 tun, což je 8,2 % spotřeby v průběhu původního šetření neboli 17 % aktuální spotřeby trhu Unie. To poukazuje na schopnost dovozu z Číny rychle proniknout v případě neexistence opatření na trh Unie.

(107)

Jak je uvedeno výše v 65. bodě odůvodnění, je pravděpodobné, že čínské dovozní ceny bez antidumpingových cel budou představovat cenové podbízení vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie s významným rozpětím (47 %). Toto velice významné pravděpodobné rozpětí cenového podbízení vycházející ze srovnání čínských vývozních cen do třetích zemí a cen výrobního odvětví Unie činí trh Unie pro čínské vývozce atraktivnější než jiné trhy třetích zemí. Pokud bude tedy opravdu umožněno, aby tato opatření pozbyla platnosti, mohli by čínští vyvážející výrobci vyvážet do Unie za ceny přesahující ceny vývozu do třetích zemí, a přitom stále představovat podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie.

(108)

Na základě tohoto Komise došla k závěru, že při neexistenci opatření čínští vyvážející výrobci pravděpodobně zvýší tlak na ceny a svůj podíl na trhu Unie, což způsobí výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.

3.   Závěr

(109)

S ohledem na zjištění šetření, konkrétně odhadovanou volnou kapacitu čínských vyvážejících výrobců a očekávané úrovně cen dovozu z Číny, se má za to, že zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k obnovení újmy a dále by zhoršilo nestabilní situaci výrobního odvětví Unie vzhledem k pravděpodobnému zvýšení dovozu z Číny za dumpingové ceny, které představují podbízení vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie.

G.   ZÁJEM UNIE

(110)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise ověřovala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření vůči Číně nebylo v rozporu se zájmem celé Unie. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců, dodavatelů a uživatelů.

(111)

Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby předložily svá stanoviska podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení.

(112)

Na tomto základě Komise zkoumala, zda navzdory závěrům ohledně pravděpodobnosti obnovení dumpingu a újmy existují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že není v zájmu Unie stávající opatření zachovat.

1.   Zájem výrobního odvětví Unie

(113)

Šetřením bylo zjištěno, že je pravděpodobné obnovení podstatné újmy, pokud by bylo umožněno pozbytí platnosti opatření proti dovozu z Číny.

(114)

Pokud by byla opatření zachována, očekává se, že výrobní odvětví Unie bude moci v plném rozsahu dále pokračovat ve své restrukturalizaci a nakonec se zlepší i jeho ziskovost.

(115)

Komise proto došla k závěru, že zachování platných opatření proti Číně by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

2.   Zájem dovozců a obchodních společností

(116)

Po zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu se nepřihlásil žádný dovozce ani obchodník.

(117)

Ačkoli nelze vyloučit, že uložení opatření mělo negativní dopad na jejich činnost, nejsou dovozci závislí na Číně a mohou odebírat předpínací dráty a lana z jiných dodavatelských zemí, jako např. z Thajska a Jihoafrické republiky.

3.   Zájem dodavatelů

(118)

Tři dodavatelé vyjádřili svou podporu opatření. Dva z nich byli výrobci válcovaných drátů a byli ve spojení s žadatelem. Třetí společnost byla dodavatelem maziv a chemikálií k tažení pro výrobní odvětví Unie.

(119)

Válcované dráty prodávané výrobnímu odvětví Unie představují malý podíl obratu odvětví, a proto se neočekává, že by zrušení opatření mělo na dodavatele významný dopad. Nicméně je v zájmu výrobců válcovaných drátů opatření zachovat.

4.   Zájem uživatelů

(120)

V tomto šetření se přihlásilo dvanáct uživatelů, aby vyjádřili svou podporu opatření, včetně jedné společnosti s velkým objemem nákupu obdobného výrobku.

(121)

Na náš dotazník neodpověděl v plném rozsahu žádný uživatel. Úvodním šetřením bylo však zjištěno, že předpínací dráty a lana představovaly 5 % jejich výrobních nákladů a méně než 1 % výrobních nákladů jejich konečných odběratelů.

(122)

Pokud nebudou existovat opatření pro jiné země mimo Čínu, mají uživatelé přístup k alternativním zdrojům dodávek. Navíc mají největší výrobci v Unii obdobné podíly na trhu, což udržuje vnitřní konkurenci na vysoké úrovni.

(123)

Uživatelé, kteří se přihlásili, vyjádřili svou obavu, že zrušení opatření by destabilizovalo výrobní odvětví Unie, a proto ovlivnilo spolehlivost jejich dodavatelského řetězce. Více zdůrazňovali hodnotu bezpečnosti dodávek než případné úspory nákladů.

5.   Závěr ohledně zájmu Unie

(124)

S ohledem na výše uvedené Komise došla k závěru, že není žádný přesvědčivý důvod vyplývající ze zájmů Unie proti zachování stávajících antidumpingových opatření proti Číně.

H.   ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(125)

Z výše uvedeného vyplývá, že antidumpingová opatření vztahující se na dovoz některých drátů a drátěných lan z nelegované oceli pro předpínání předem a dodatečně (předpínací dráty a lana) pocházejících z Čínské lidové republiky, uložená nařízením (ES) č. 383/2009, by měla být zachována, jak je stanoveno v čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(126)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz dotčeného výrobku vyráběného těmito společnostmi, a tedy konkrétně uvedenými právnickými osobami. Dovoz dotčeného výrobku vyráběného jakoukoli jinou společností, jejíž název a adresa nejsou výslovně uvedeny v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů, které jsou s těmito výslovně jmenovanými společnostmi ve spojení, nemůže využít těchto sazeb a podléhá celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(127)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních antidumpingových celních sazeb. Tato žádost musí být zaslána Komisi (6). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že daná změna nemá vliv na právo dotyčné společnosti využívat celní sazbu, která se na ni použije. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni použije, bude oznámení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(128)

Toto nařízení je v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se konečné antidumpingové clo z dovozu nepokovených nebo nepotažených drátů z nelegované oceli, pokovených nebo zinkem potažených drátů z nelegované oceli a drátěných lan z nelegované oceli, též pokovených nebo potažených, s nejvýše 18 dráty, obsahující 0,6 % hmotnostních uhlíku nebo více, s největším průřezem převyšujícím 3 mm, v současnosti kódů KN ex 7217 10 90, ex 7217 20 90, ex 7312 10 61, ex 7312 10 65 a ex 7312 10 69 (kódy TARIC 7217109010, 7217209010, 7312106111, 7312106191, 7312106511, 7312106591, 7312106911 a 7312106991) a pocházejících z Čínské lidové republiky. Na galvanizovaná drátěná lana sestávající ze sedmi drátů (avšak nepokrytá žádným dalším materiálem), u nichž je průměr středového drátu stejný nebo méně než o 3 % větší než průměr jakéhokoli ze šesti ostatních drátů, se konečné antidumpingové clo nevztahuje.

2.   Sazba antidumpingového cla, která se použije na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením, je pro výrobky popsané v odstavci 1 a vyrobené níže uvedenými společnostmi stanovena takto:

Společnost

Antidumpingové clo

Doplňkový kód TARIC

Kiswire Qingdao, Ltd, Qingdao

0 %

A899

Ossen Innovation Materials Co. Joint Stock Company Ltd, Maanshan, a Ossen Jiujiang Steel Wire Cable Co. Ltd, Jiujiang

31,1 %

A952

Všechny ostatní společnosti

46,2 %

A999

3.   Uplatnění individuálních celních sazeb stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států, která bude splňovat požadavky stanovené v příloze. Není-li taková faktura předložena, použije se celní sazba platná pro všechny ostatní společnosti.

4.   Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 4. června 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 383/2009 ze dne 5. května 2009 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla z dovozu některých drátů a drátěných lan z nelegované oceli pro předpínání předem a dodatečně (předpínací dráty a lana) pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 118, 13.5.2009, s. 1).

(3)  Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 986/2012 ze dne 22. října 2012, kterým se upřesňuje působnost konečného antidumpingového cla uloženého nařízením (ES) č. 383/2009 na dovoz některých předpínacích drátů a lan pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 297, 26.10.2012, s. 1).

(4)  Úř. věst. C 270, 19.9.2013, s. 12.

(5)  Úř. věst. C 138, 8.5.2014, s. 33.

(6)  European Commission, Directorate-General for Trade, Directorate H, Rue de la Loi 170, 1040 Bruxelles/Brussel, Belgique/Belgie.


PŘÍLOHA

Platná obchodní faktura uvedená v čl. 1 odst. 3 musí obsahovat prohlášení podepsané odpovědným pracovníkem společnosti v tomto formátu:

1.

Jméno a funkce odpovědného pracovníka společnosti, která vystavila obchodní fakturu.

2.

Toto prohlášení:

„Já, níže podepsaná/ý, potvrzuji, že [objem] předpínacích drátů a lan prodaných na vývoz do Evropské unie, na něž se vztahuje tato faktura, bylo vyrobeno společností (název společnosti a sídlo) (doplňkový kód TARIC) v (příslušná země). Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.

Datum a podpis“


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU