(EU) 2015/787Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/787 ze dne 19. května 2015, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovoz acesulfamu draselného pocházejícího z Čínské lidové republiky, jakož i acesulfamu draselného pocházejícího z Čínské lidové republiky obsaženého v některých přípravcích a/nebo směsích

(1)

Dne 4. září 2014 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu acesulfamu draselného pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“ nebo „ČLR“), jakož i acesulfamu draselného pocházejícího z Čínské lidové republiky obsaženého v některých přípravcích a/nebo směsích do Unie. Komise zahájila toto šetření na základě článku 5 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (dále jen „základní nařízení“) zveřejněním oznámení o zahájení řízení v Úředním věstníku Evropské unie  (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podala dne 22. července 2014 společnost Nutrinova Nutrition Specialties & Food Ingredients GmbH (dále jen „žadatel“), která je jediným výrobcem acesulfamu draselného (neboli „Ace-K“) v Unii. Žadatel tedy představuje celkový objem výroby Ace-K v Unii. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečné k zahájení šetření.

(3)

V oznámení o zahájení řízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby ji za účelem účasti v šetření kontaktovaly. Kromě toho Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, známé vyvážející výrobce a čínské orgány, známé dovozce a uživatele, obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(4)

Zúčastněné strany měly příležitost vyjádřit se k zahájení šetření a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(5)

V oznámení o zahájení řízení informovala Komise zúčastněné strany o tom, že na základě informací v podnětu bylo zjištěno, že se dotčený výrobek vyrábí pouze v Unii a v ČLR. Zúčastněné strany dostaly příležitost se k tomu vyjádřit. Žádné připomínky vzneseny nebyly.

(6)

Komise přesto kontaktovala všech devět třetích zemí, u nichž podle statistik Eurostatu dochází k vývozu výrobků spadajících pod stejné kódy KN jako dotčený výrobek do Unie. Komise požádala o jejich pomoc při identifikaci výrobců a/nebo sdružení výrobců Ace-K. Žádná oslovená třetí země však nebyla schopna výrobce Ace-K identifikovat. Proto nebyla zjištěna žádná výroba jinde než v Unii a v dotčené zemi.

(7)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(8)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(9)

Vzhledem k nízkému počtu odpovědí Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(10)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Kromě toho Komise požádala stálou misi ČLR při Evropské unii, aby identifikovala a/nebo oslovila případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(11)

Požadované informace poskytli čtyři vyvážející výrobci v dotčené zemi a tito vývozci rovněž souhlasili se zařazením do vzorku. U jednoho z těchto vyvážejících výrobců nebyl uskutečněn během období šetření žádný prodej do Unie. Proto u něj nemohlo být provedeno šetření, a výsledný počet spolupracujících společností tedy činil tři. Tyto společnosti představovaly veškerý dovoz dotčeného výrobku během období šetření do Unie. S ohledem na malý počet zapojených stran Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(12)

Pro účely čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení zaslala Komise formuláře žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství třem spolupracujícím vyvážejícím výrobcům v dotčené zemi. Žádný z těchto tří spolupracujících vyvážejících výrobců žádost o zacházení jako v tržním hospodářství nepředložil.

(13)

Komise zaslala dotazníky výrobci v Unii, třem spolupracujícím vyvážejícím výrobcům v dotčené zemi a všem dovozcům, kteří nejsou ve spojení, a uživatelům, kteří vyjádřili zájem o toto šetření.

(14)

Odpovědi na dotazník zaslal výrobce v Unii, tři spolupracující vyvážející výrobci v dotčené zemi, tři dovozci, kteří nejsou ve spojení, a jeden uživatel.

(15)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému stanovení existence dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

Výrobce v Unii

Dovozci

Uživatelé

Vyvážející výrobci v dotčené zemi

(16)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2013 do 30. června 2014 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od ledna 2011 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(17)

Dotčený výrobek je acesulfam draselný (draselná sůl 3,4-dihydro-6-methyl-1,2,3-oxathiazin-4-on-2,2-dioxidu; č. CAS 55589-62-3) pocházející z ČLR, jakož i acesulfam draselný pocházející z ČLR obsažený v přípravcích a/nebo směsích obsahujících rovněž další sladidla a/nebo vodu (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“), v současnosti kódů ex 2106 90 92, ex 2106 90 98, ex 2934 99 90 (kód TARIC 2934999021), ex 3824 90 92, ex 3824 90 93 a ex 3824 90 96 (dále jen „dotčený výrobek“). Acesulfam draselný se běžně označuje také jako acesulfam K nebo Ace-K.

(18)

Ace-K se používá jako syntetické sladidlo v řadě produktů, například v potravinách, nápojích a farmaceutických výrobcích.

(19)

Bylo zjištěno, že Ace-K vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie má stejné základní fyzické a chemické vlastnosti i stejná základní použití jako Ace-K vyráběný v dotčené zemi a prodávaný na vývoz do Unie. Proto se tyto výrobky považují za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(20)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení Komise určí běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 1 až 6 základního nařízení pro vyvážející výrobce v ČLR, kteří splňují kritéria uvedená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, a mohlo by jim být proto přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství.

(21)

Nicméně žádný ze spolupracujících vyvážejících výrobců o zacházení jako v tržním hospodářství nepožádal, jak je zmíněno rovněž ve 12. bodě odůvodnění.

(22)

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení bylo nutné určit běžnou hodnotu na základě cen v odpovídající třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“) nebo ceny, za niž se prodává výrobek ze srovnatelné země do jiných zemí včetně Unie, nebo v případě, že to není možné, na jakémkoli jiném přiměřeném základě, včetně ceny skutečně zaplacené nebo ceny, kterou je třeba zaplatit, za obdobný výrobek v Unii, která se v případě nutnosti náležitě upraví tak, aby zahrnovala přiměřené ziskové rozpětí.

(23)

Jelikož srovnatelná třetí země neexistuje, jak je uvedeno v 6. bodě odůvodnění, byla běžná hodnota stanovena na základě cen skutečně zaplacených nebo cen, které je třeba zaplatit, za obdobný výrobek v Unii. Bylo zjištěno, že výrobce v Unii prodával typy výrobku odpovídající typům výrobku prodávaným na trhu Unie čínskýmispolupracujícími výrobci během období šetření. Bylo zjištěno, že prodej výrobce v Unii nezávislým odběratelům byl reprezentativní, vyjádřeno jako podíl celkového objemu vývozu dotčeného výrobku a rovněž pro každý typ výrobku. Prodej těchto typů výrobků ze strany výrobce v Unii byl ziskový. Jejich průměrná prodejní cena v Unii byla použita jako běžná hodnota.

(24)

Spolupracující vyvážející výrobci vyváželi do Unie přímo nezávislým odběratelům. Proto byla vývozní cena cenou skutečně zaplacenou nebo cenou, kterou je třeba zaplatit, za dotčený výrobek při prodeji na vývoz do Unie, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(25)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu spolupracujících výrobců na základě ceny ze závodu.

(26)

Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na cenu a srovnatelnost ceny.

(27)

Komise zejména provedla úpravy o rozdíly v úrovni obchodu, protože bylo zjištěno, že jediný výrobce v Unii prodával hlavně uživatelům, zatímco čínští výrobci prodávali hlavně obchodníkům. Za druhé byla na základě různých předložených informací provedena úprava o rozdíl v kvalitě a vnímání trhu ohledně tohoto rozdílu mezi čínským Ace-K a Ace-K od výrobce v Unii. Kromě toho byla běžná hodnota upravena o určité výjimečné výdaje na výzkum a vývoj, jakož i o výdaje spojené s uváděním na trh vzniklé výrobci v Unii během období šetření. Tyto náklady jsou podrobněji projednány v 67. bodě odůvodnění.

(28)

U každého ze spolupracujících vyvážejících výrobců Komise srovnávala váženou průměrnou vývozní cenu podle typu výrobku s váženým průměrem běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(29)

Na tomto základě prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(30)

U všech ostatních vyvážejících výrobců v dotčené zemi stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce vyvážejících výrobců. Úroveň spolupráce je objem vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie vyjádřený jako podíl na celkovém objemu vývozu – jak je uveden v dovozních statistikách Eurostatu – z dotčené země do Unie.

(31)

Úroveň spolupráce je v tomto případě vysoká, protože vývoz spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie představoval celkový vývoz do Unie v období šetření. Na tomto základě se Komise rozhodla použít pro určení dumpingového rozpětí pro zbývající podniky úroveň té ze spolupracujících společností, jejíž dumpingové rozpětí je nejvyšší.

(32)

Prozatímní dumpingové rozpětí pro zbývající podniky vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením je tedy 97,8 %.

(33)

Analýza se týká pouze jedné společnosti. Proto se s ohledem na důvěrnost většina ukazatelů uvádí v podobě indexů nebo rozpětí.

(34)

Obdobný výrobek vyráběl během období šetření jediný výrobce v Unii, který tedy představuje výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(35)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě údajů výrobního odvětví Unie, čínské vývozní statistiky a údajů od čínských vyvážejících výrobců. Údaje Eurostatu nebyly pro tento účel vhodné, protože dotčený výrobek se dováží pod několika kódy KN spolu s mnoha jinými výrobky. Jelikož neexistuje výroba Ace-K v žádné třetí zemi, veškerý dovoz do Unie pocházel z ČLR.

(36)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii (v tunách)

(37)

Spotřeba Ace-K v Unii vzrostla během posuzovaného období přibližně o 4 %, údajně proto, že v Unii vzrostla poptávka po výrobcích bez cukru. Za poslední rok posuzovaného období došlo k poklesu spotřeby v důsledku větší konkurence způsobené jinými (novými) sladidly. Zdá se však, že tento pokles je jen dočasné povahy, a na základě podkladů neexistuje žádný jasný náznak, že v nadcházejících letech by poptávka po Ace-K měla dále klesat.

(38)

Komise stanovila objem čínského dovozu na základě údajů z čínské vývozní statistiky, které byly porovnány s údaji, jež poskytli tři vyvážející výrobci z ČLR, kteří představují celkový objem vývozu dotčeného výrobku během období šetření.

(39)

Dovoz do Unie z ČLR a podíl tohoto dovozu na trhu se vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(40)

Objem dovozu z ČLR se za posuzované období zvýšil o 14 %. Během téhož období také vzrostl podíl čínského dovozu na trhu, a sice o 10 %, a dosáhl tak během období šetření 65–80 %.

(41)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě údajů od spolupracujících výrobců z ČLR. Vážená průměrná cena CIF v eurech za kg u dovozu z ČLR do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 3

Ceny CIF u dovozu z ČLR (EUR/kg)

(42)

Průměrné ceny dovozu z ČLR se během posuzovaného období neustále snižovaly, celkem o 30 %.

(43)

Cenové podbízení během období šetření stanovila Komise srovnáním:

(44)

Vážená průměrná cena výrobního odvětví Unie byla porovnána s odpovídajícími váženými průměrnými cenami podle typu výrobku dováženého od spolupracujících vyvážejících výrobců u transakcí na stejné obchodní úrovni, po odečtení rabatů a slev a po úpravách ceny výrobního odvětví Unie o rozdíl v kvalitě, vnímání trhu ohledně tohoto rozdílu, výdaje na výzkum a vývoj a výdaje spojené s uváděním na trh ze stejných důvodů, jako jsou důvody uvedené v 27. bodě odůvodnění. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu výrobců v Unii v období šetření. Komise shledala, že dovoz z ČLR vykazuje na trhu Unie vážené průměrné rozpětí cenového podbízení v rozmezí 18 % až 45 %.

(45)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo posouzení dopadu dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie v průběhu posuzovaného období. Pro účely stanovení újmy Komise nerozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy, jelikož výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení představuje jediný výrobce v Unii. Ekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů týkajících se tohoto jediného výrobce v Unii. Údaje byly shledány jako reprezentativní pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(46)

Ekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, rozsah dumpingového rozpětí, překonání účinků dřívějšího dumpingu, průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál. Jsou analyzovány níže.

(47)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 4

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(48)

Objem výroby výrobního odvětví Unie neustále klesal, ve výsledku o 31 %. V průběhu posuzovaného období výrobce v Unii stále častěji uzavíral výrobní zařízení za účelem snížení nákladů. Během období šetření bylo z tohoto důvodu výrobní zařízení uzavřeno celkem na čtyři měsíce.

(49)

Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie zůstala během posuzovaného období nezměněná, jelikož mnohé náklady jsou fixní a nezávisí na kapacitě. V důsledku toho se spolu s objemem výroby snížilo i využití kapacity.

(50)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, a jeho podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjel nepříznivě:

Tabulka 5

Objem prodeje a podíl na trhu

(51)

Během posuzovaného období poklesl objem prodeje výrobce v Unii celkově o 13 %, přestože spotřeba během uvedeného období vzrostla. Tento nepříznivý trend zahrnuje období mírného oživení objemu prodeje od roku 2013 do období šetření, jehož mohlo být dosaženo pouze prostřednictvím smluv s prodejními cenami, jež dále narušily životaschopnost výrobního odvětví Unie.

(52)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se během posuzovaného období rovněž snížil, celkem o 16 %, a to kvůli odběratelům, kteří změnili dodavatele, i kvůli odběratelům s dvěma zdroji dodávek, čímž se zvýšil podíl nákupů z ČLR.

(53)

Je zřejmé, že růst výrobního odvětví Unie byl záporný vzhledem k uvedenému poklesu podílu na trhu a zvýšení spotřeby uvedenému v 37. bodě odůvodnění.

(54)

Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Zaměstnanost a produktivita

(55)

Od roku 2011 do konce období šetření omezilo výrobní odvětví Unie počet svých zaměstnanců téměř o pětinu, aby se vyrovnalo s poklesem výroby a s dočasnými uzavírkami zařízení. Produktivita za totéž období mírně vzrostla o 6 %, k čemuž došlo v důsledku snížení počtu zaměstnanců.

(56)

Průměrné náklady práce ve výrobním odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(57)

Průměrné náklady práce na zaměstnance výrobního odvětví Unie se za posuzované období zvýšily o 15 %, neboť bylo třeba vyplatit odstupné v důsledku snížení počtu zaměstnanců (viz 54. bod odůvodnění). Rovněž údajně začaly platit nové mzdové sazby v odvětví chemického průmyslu.

(58)

Všechna dumpingová rozpětí byla významná (viz 29. bod odůvodnění). Vzhledem k objemu a cenám dovozu z ČLR byl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie zásadní.

(59)

Jedná se o první antidumpingové šetření týkající se dotčeného výrobku. Proto nebyly k dispozici žádné údaje pro posouzení účinků případného dřívějšího dumpingu.

(60)

Vážený průměr jednotkových prodejních cen výrobce v Unii účtovaných odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se vyvíjel takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny v Unii

(61)

Průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie u obdobného výrobku v posuzovaném období klesla o 12 %, částečně v důsledku silně negativního vývoje průměrných dovozních cen z ČLR (viz 42. bod odůvodnění).

(62)

Průměrné výrobní náklady výrobního odvětví Unie vzrostly o 19 %. To bylo způsobeno především zvýšeným dopadem fixních nákladů na snižující se objem výroby a prodeje a zvýšením ceny surovin.

(63)

Úroveň zásob u výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 9

Zásoby

(64)

Ačkoli konečný stav zásob během posuzovaného období poklesl, a sice v důsledku dočasných uzavírek výrobních zařízení s cílem snížit náklady (viz 48. bod odůvodnění), jako procento výrobních zásob se zvýšil.

(65)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se v případě unijního výrobce v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(66)

Ziskovost výrobního odvětví Unie stanovila Komise tak, že čistý zisk z prodeje obdobného výrobku před zdaněním odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu z tohoto prodeje. Při výpočtu ziskovosti Komise z vykázaných nákladů odečetla všechny náklady na výzkum a vývoj a náklady spojené s uváděním na trh, které považovala za náklady výjimečné povahy, jak je rovněž uvedeno v 27. bodě odůvodnění. Bez tohoto odpočtu by se výrobní odvětví Unie dostalo během období šetření do ztrátové situace. Spolu s poklesem ziskovosti se rovněž snížil čistý peněžní tok, investice a návratnost investic.

(67)

Výrobní odvětví Unie tvrdilo, že odečtené náklady na výzkum a vývoj a náklady spojené s uváděním na trh jsou normálními průběžnými náklady spojenými s dotčeným výrobkem. Šetření nicméně dospělo k závěru, že tyto náklady souvisejí s novým výrobkem, třebaže se jedná o výrobek spadající do definice výrobku v působnosti tohoto šetření. Tyto výjimečné a vysoké náklady by v běžném nebo reprezentativním roce výrobnímu odvětví Unie nevznikly. Kromě toho se tyto náklady týkají výzkumu a vývoje a uvádění na trh výrobku, který nebyl během posuzovaného období prodáván na trhu Unie ve velkých objemech.

(68)

I přes výše uvedené vyloučení nákladů se ziskovost výrobce v Unii během celého posuzovaného období prudce a soustavně snižovala. Komise dospěla k názoru, že míra ziskovosti v období šetření a trend ziskovosti působí újmu z důvodu jasného a podstatného poklesu, jak je popsáno výše.

(69)

K prudkému poklesu ziskovosti došlo hlavně kvůli tomu, že fixní náklady na tunu se neustále zvyšovaly, zatímco objem výroby a prodeje se snižoval. Kromě toho došlo ke zřetelnému poklesu průměrných cen, což vedlo k neschopnosti výrobního odvětví Unie udržet úrovně zisku, a v důsledku toho ziskovost dramaticky poklesla. Jak je uvedeno výše v tabulce 10, ostatní ukazatele výkonnosti vykazovaly podobný trend jako zisk z obratu.

(70)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobního odvětví Unie financovat svoji činnost z vlastních zdrojů. Vyjádřeno jako index, trend čistého peněžního toku se vyvíjel během posuzovaného období negativně a poklesl o 22 % v důsledku poklesu ziskovosti.

(71)

Investice výrobního odvětví Unie se snížily ještě výrazněji. Objem investic během období šetření představoval přibližně pouze jednu třetinu objemu investic z roku 2011. Pokud jde o ziskovost, investice do nového výrobku nebyly pro tento výpočet zohledněny.

(72)

Návratnost investic vyjadřuje zisk v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Od roku 2011 do období šetření významně a soustavně klesala, celkem přibližně o 75 %.

(73)

Jediný výrobce v Unii, který je součástí velké mezinárodní skupiny, netvrdil, že jeho schopnost získat kapitál by byla do dnešní doby výše zmíněným vývojem nějak dotčena. Výrobní odvětví Unie však v průběhu řízení jasně uvedlo, že současná situace není udržitelná.

(74)

Významné negativní trendy byly pozorovány u těchto ekonomických ukazatelů: výroba, využití kapacity, podíl na trhu, zaměstnanost, objem prodeje a prodejní ceny na trhu Unie. Zásoby (jako procento výroby) vzrostly, i když v absolutních hodnotách se zmenšily. Dopad neustále klesajících prodejních cen v kombinaci s celkovým snížením objemu prodeje byl značný a vedl k zásadnímu poklesu podílu na trhu, ziskovosti, návratnosti investic a peněžního toku.

(75)

Skutečnost, že trh Unie ovládají velké subjekty v odvětví produkce potravin a nápojů a že tyto činnosti se provádějí prostřednictvím ročních smluv, znamená, že výrobní odvětví Unie v tomto sektoru je zvlášť citlivé vůči poklesu objemu prodeje a cen, i když se tento pokles týká jen malého počtu odběratelů.

(76)

Produktivita se naopak zlepšila. Nicméně k tomuto vývoji došlo díky snížení počtu zaměstnanců v důsledku poklesu poptávky, a tím i výroby, a proto byla řada zaměstnanců propuštěna. Za těchto okolností tedy nelze zvýšení produktivity považovat za pozitivní prvek.

(77)

Spotřeba v Unii se rovněž zvýšila. Výrobní odvětví Unie však nebylo schopno toho využít, a sice kvůli propadu objemu prodeje i prodejních cen, jak je uvedeno výše.

(78)

Jedna zúčastněná strana zpochybnila existenci újmy. Tato strana tvrdila, že situace výrobního odvětví Unie během období šetření byla běžná. Uvedla, že výrobní odvětví Unie ztratilo patentovou ochranu a následně i své dominantní postavení na trhu. Proto by nyní mělo akceptovat nižší zisky a nižší objem prodeje.

(79)

Tento argument je neopodstatněný. Platnost nejdůležitějšího patentu pro výrobu vypršela v roce 2005 (platnost dvou menších patentů vypršela před tímto datem a po něm). Po vypršení platnosti tohoto patentu pro výrobu v roce 2005, tj. dlouho před začátkem posuzovaného období, vstoupili na trh noví hráči, a sice čínští vyvážející výrobci, a jejich přítomnost od té doby postupně nabývala na významu. V roce 2009, tedy dlouho před začátkem posuzovaného období, poklesl podíl výrobního odvětví Unie na trhu z dosavadního dominantního postavení na méně než 50 %. V roce 2011, tj. na začátku posuzovaného období, překračoval podíl čínského dovozu na trhu Unie již zdaleka podíl výrobního odvětví Unie. Vypršení patentové ochrany v roce 2005 tedy skutečně vedlo ke vzniku trhu s více než jedním subjektem.

(80)

Kromě toho byla situace působící újmu analyzována za posuzované období, tedy od roku 2011 do roku 2014, čili až šest let po skončení platnosti patentu pro výrobu. Vývoj většiny ukazatelů újmy během uvedeného období (od roku 2011 do období šetření) byl pro výrobní odvětví Unie výrazně negativní. Konkrétně ztratilo výrobní odvětví Unie podíl na trhu, snížilo své prodejní ceny, zaznamenalo prudký pokles ziskovosti a ostatních finančních ukazatelů posuzovaných výše, poklesla produktivita, uzavírání provozů se stalo nezbytným, aby se snížily náklady, a nebylo využito rostoucí spotřeby, jak je vysvětleno v 74. bodě odůvodnění. Takovou ekonomickou situaci nelze jednoduše vysvětlit tím, že byl v důsledku vypršení patentové ochrany umožněn vstup nových subjektů na trh. V každém případě nelze tuto situaci považovat za běžnou ve smyslu „udržitelná a zdravá situace“. Zaprvé platnost patentu pro výrobu vypršela dlouho před začátkem posuzovaného období, a výrobní odvětví Unie tedy mělo dostatek času reagovat na nedostatečnou ochranu. Zadruhé, i když by vypršení patentové ochrany mohlo vést k určitému poklesu výkonnosti, úrovně ukazatelů újmy během samotného období šetření jsou na udržitelné a zdravé výrobní odvětví značně nízké. Navíc i přes tuto ztrátu patentové ochrany se výrobní odvětví Unie až do roku 2011 udrželo v dobré ekonomické a finanční kondici.

(81)

Na tomto základě musí být tvrzení, že výrobní odvětví Unie neutrpělo újmu, zamítnuto. Vypršení patentové ochrany se však nadále posuzuje jako faktor přispívající k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(82)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(83)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobní odvětví Unie mohlo být souběžně s tím poškozeno i jinými známými faktory. Komise dbala o to, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné faktory než dumpingový dovoz z dotčené země, nebyla přičítána na vrub tomuto dumpingovému dovozu. Těmito faktory jsou: a) výkonnost výrobního odvětví Unie na vývozních trzích, b) ztráta patentové ochrany a c) obchodní strategie výrobního odvětví Unie.

(84)

Zhoršující se situace výrobního odvětví Unie v posuzovaném období se časově shodovala s nárůstem dovozu za dumpingové ceny pocházejícího z ČLR. V posuzovaném období se objem dovozu zvýšil o 14 % a jeho ceny klesly o 30 %. To mělo za následek 10 % zvýšení podílu čínských vývozců na trhu. Zároveň přišlo výrobní odvětví Unie o podíl na trhu, jeho prodejní ceny byly tlačeny dolů a objem prodeje se rovněž vyvíjel negativně.

(85)

Zejména výrazná rozpětí cenového podbízení v rozsahu 18 až 45 % jsou dalšími ukazateli toho, že dumpingový dovoz z dotčené země vytvořil značný cenový tlak na ceny výrobního odvětví Unie.

(86)

Pokles objemu prodeje snížil schopnost výrobního odvětví Unie absorbovat fixní náklady. Dovoz za nízké ceny z dotčené země vedl k neschopnosti výrobního odvětví Unie udržet úrovně zisku a v důsledku toho se prudce snížila ziskovost (viz tabulka 10).

(87)

Výrobní odvětví Unie i jiné zúčastněné strany tvrdily, že dva největší čínští vyvážející výrobci byli během posuzovaného období zapojeni do „cenové války“ a že došlo k pokusu o převzetí. Skutečně došlo k tomu, že na počátku roku 2015, tj. krátce po skončení období šetření, jeden z těchto spolupracujících vyvážejících výrobců, společnost Suzhou Hope Technology Co., Ltd, požádal o ochranu před úpadkem podle čínského práva. Soustavně se snižující ceny dvou největších čínských vývozců vedly ve skutečnosti k prodejním cenám na neudržitelné úrovni. Tyto ceny představovaly výrazné podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie a přispěly rovněž ke zhoršení situace výrobního odvětví Unie. Jedná se o výrobu, využití kapacity, podíl na trhu, zaměstnanost, objem prodeje a prodejní ceny na trhu Unie.

(88)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že zhoršující se stav výrobního odvětví Unie nastal zároveň s podstatným zvýšením dovozu za snižující se a dumpingové ceny a že pokud jde o podstatnou újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, má tento dovoz rozhodující úlohu. Prodejní ceny vyvážejících výrobců se snížily během období šetření o 30 %. Jelikož výrobci z dotčené země během posuzovaného období neustále snižovali svou jednotkovou prodejní cenu, podařilo se jim zvýšit svůj podíl na trhu. Vzhledem k jednoznačně zjištěné časové souvislosti mezi objemem dumpingového dovozu za trvale se snižující ceny na jedné straně a ke ztrátě objemu prodeje a stlačování cen výrobního odvětví Unie na straně druhé se vyvozuje závěr, že dumpingový dovoz je odpovědný za situaci působící újmu výrobnímu odvětví Unie.

(89)

Objem a průměrná cena vývozu výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie

(90)

Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie byla podobná jeho prodeji na trhu Unie, pokud jde o objem, i když ceny se při vyjádření v eurech držely na vyšších úrovních. Tento rozdíl ve vývoji cen lze částečně přičíst vývoji směnného kurzu mezi eurem a USD v posuzovaném období. Komise proto vyvozuje závěr, že ačkoliv byla vývozní výkonnost rovněž negativní, nevysvětluje se tím újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie na trhu Unie.

(91)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že újmu způsobenou výrobnímu odvětví Unie lze vysvětlit ztrátou patentové ochrany při výrobě Ace-K pro jediného výrobce v Unii. Tento argument je neopodstatněný. Jak je vysvětleno v 79. bodě odůvodnění, po vypršení platnosti patentu pro výrobu v roce 2005 vstoupili na trh noví hráči, a sice čínští vyvážející výrobci, a jejich přítomnost od té doby postupně nabývala na významu. V roce 2009, tedy dlouho před začátkem posuzovaného období, poklesl podíl výrobního odvětví Unie na trhu z dosavadníhodominantního postavení, které mu zajišťovala patentová ochrana, na méně než 50 %. V roce 2011, tj. na začátku posuzovaného období, překračoval podíl čínského dovozu na trhu Unie zdaleka podíl výrobního odvětví Unie. Vypršení patentové ochrany tedy skutečně vedlo ke vzniku trhu s více než jedním subjektem.

(92)

V rámci šetření však byla zjištěna existence podstatné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie. S ohledem na zjištění újmy se má za to, že výrobní odvětví Unie se udržovalo v dobré ekonomické a finanční kondici do roku 2011 a poté se jeho situace začala zhoršovat. To znamená, že k tomu došlo až šest let po vypršení platnosti patentu pro výrobu, a výrobní odvětví Unie tedy mělo k dispozici dostatečně dlouhou dobu, aby mohlo reagovat. Tvrzení, že situace výrobního odvětví Unie se zhoršila kvůli existenci většího počtu subjektů na trhu, tedy není podložené. Situace výrobního odvětví Unie se zhoršila spíše kvůli cenové politice těchto nových subjektů, jež vedla ke zvýšení objemu dovozu za neudržitelně nízké ceny a k podstatnému cenovému podbízení.

(93)

Komise tedy v této fázi dospěla k závěru, že ztráta patentové ochrany nepřispěla k podstatné újmě, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo.

(94)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, se vysvětluje jeho rozhodnutím udržet si své postavení na trhu Unie jakožto výrobce vysoce kvalitních výrobků. Naopak šetřením bylo zjištěno, že tato strategie zajistila jeho přežití. Pokus konkurovat pouze na základě ceny by vedl k uzavření podniku vyrábějícího Ace-K, protože ceny dumpingového dovozu klesly na neudržitelnou úroveň. Tvrzení, že úroveň cen dovozu byla neudržitelná, je dále podpořeno i skutečností, že druhý největší vyvážející výrobce, pro nějž Ace-K představuje dominantní část jeho celkového obratu, požádal počátkem roku 2015 o ochranu před úpadkem podle čínského práva.

(95)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, se vysvětluje náklady na nový výrobek vynaloženými během posuzovaného období. Je třeba uvést, že tyto výdaje se týkají výzkumu a vývoje a uvádění nového výrobku obsahujícího Ace-K na trh. Jak je však vysvětleno v 66. bodě odůvodnění, náklady této inovace nebyly při analýze újmy zohledněny, a proto zjištění podstatné újmy nemohlo být těmito výdaji ovlivněno.

(96)

Dospělo se tedy k závěru, že obchodní strategie přijatá výrobním odvětvím Unie nepřispěla k podstatné újmě, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo.

(97)

Újma zjištěná při tomto šetření je zjevná a týká se většiny ukazatelů, jak je uvedeno výše. Újma je zjevná jak z hlediska objemu (zejména pokud jde o podíl na trhu, výrobu, využití kapacity, objem prodeje na trhu Unie a zaměstnanost) a cen (průměrné prodejní ceny), tak i z hlediska výkonnostních ukazatelů (ziskovost, návratnost investic, investice a peněžní tok). Existuje zřejmá časová shoda mezi nárůstem objemu a podílu dumpingového dovozu za nízké ceny na trhu a nepříznivým vývojem ekonomické situace výrobního odvětví Unie. Hlediska týkající se objemu jsou sice zřetelnější, ale existuje i jasná souvislost mezi prudkým zhoršením objemu prodeje a výroby a následným zhoršením finančních ukazatelů.

(98)

Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých faktorů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu. Komise nezjistila žádné jiné faktory, které se mohly na újmě podílet.

(99)

Komise proto dospěla k závěru, že podstatnou újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, způsobil dumpingový dovoz a že neexistují žádné jiné faktory, které by mohly narušit tuto příčinnou souvislost.

(100)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda navzdory zjištění, že újmu způsobuje dumping, může učinit závěr, že v tomto případě není v zájmu Unie přijímat příslušná opatření. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(101)

Šetřením bylo zjištěno, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu způsobenou dumpingovým dovozem z ČLR. Téměř všechny ukazatele újmy vykazovaly během posuzovaného období negativní vývoj, zejména objem výroby, objem prodeje, prodejní ceny, zaměstnanost, podíl na trhu a ziskovost. Klesající tendence byla zjištěna i u jiných ukazatelů, které souvisejí s finanční výkonností, jako je peněžní tok a návratnost investic.

(102)

Očekává se, že poté, co budou přijata opatření, dojde ke zvýšení cen dovozu, a výrobní odvětví Unie tak bude částečně osvobozeno od významného cenového tlaku, který v současnosti vytváří dumpingový dovoz. Kdyby tato opatření přijata nebyla, je velmi pravděpodobné, že situace výrobního odvětví Unie by se dále zhoršovala. Vzhledem k tomu, že cenový tlak, který vytváří dumpingový dovoz, neustane a výrobní odvětví Unie bude nuceno své ceny ještě více snížit, je velmi pravděpodobné, že ztráty objemu prodeje a podílu na trhu budou nadále přetrvávat. Na druhé straně neexistuje žádný důvod předpokládat, že cenový tlak by se v případě, že by opatření přijata nebyla, zvrátil a že by nesledoval trend pozorovaný v posuzovaném období. Nelze vyloučit, že když opatření přijata nebudou, bude výrobní odvětví Unie ve střednědobém výhledu nuceno výrobu Ace-K zcela ukončit, což by pro Unii znamenalo ztrátu pracovních míst. Trh Unie by se tím zároveň stal zcela závislým na dovozu z ČLR.

(103)

V této fázi proto Komise dospěla k závěru, že uložení antidumpingových opatření bude v zájmu výrobního odvětví Unie.

(104)

Z 25 oslovených dovozců poskytli odpovědi na dotazník pouze tři. Představují přibližně 13 % celkového dovozu Ace-K z ČLR. V těchto společnostech byly provedeny inspekce na místě.

(105)

Dovoz Ace-K z ČLR představuje méně než 10 % celkového obratu těchto dovozců během období šetření (u dvou z nich dokonce méně než 1 %).

(106)

Všichni tři spolupracující dovozci uvedli, že clo by mělo negativní dopad na jejich činnost, neboť by nevyhnutelně vedlo k vyšším cenám. Jeden dovozce zdůraznil význam zajištění dvou zdrojů dodávek pro své odběratele.

(107)

Jiný dovozce tvrdil, že Ace-K nelze ve výrobcích, které jej obsahují a které jsou již uvedeny na trh, snadno nahradit. Spíše než dotčený výrobek se budou vyvíjet nové výrobky s alternativními sladidly.

(108)

Komise shledala, že dovozci by skutečně mohli být těmito opatřeními negativně ovlivněni, ale jen ve velmi omezené míře. Ace-K tvoří jen malou část podnikání pro dovozce, kteří mají poměrně široký sortiment výrobků. Navíc, jelikož opatření pouze obnoví spravedlivou hospodářskou soutěž na trhu v Unii, má se za to, že antidumpingová opatření by neměla bránit dovozcům prodávat dotčený výrobek v Unii.

(109)

Podobně platí, že jelikož dovozci a koncoví uživatelé zdůraznili nutnost zachovat dva zdroje dodávek, opatření by s největší pravděpodobností spíše posílila možnost dvojího zásobování, než že by jí bránila. Důvodem je skutečnost, že bez opatření by bylo výrobní odvětví Unie velmi pravděpodobně vytlačeno z trhu.

(110)

Proto je na základě dostupných informací zřejmé, že uložení opatření by mělo na dovozce jen velmi omezený dopad, pokud vůbec, a tento dopad by jednoznačně převážily přínosy, které by tato opatření mohla přinést výrobnímu odvětví Unie.

(111)

Komise po zahájení řízení kontaktovala asi 80 uživatelů Ace-K. Odpověď na dotazník poskytl pouze jeden uživatel. Hlavní uživatelé jsou součástí odvětví produkce potravin a nápojů bez cukru nebo se sníženým obsahem cukru. K dalšímu prodeji Ace-K dochází ve farmaceutickém odvětví, které jej používá pro zlepšení chuti léčiv.

(112)

Nákupy Ace-K ze strany spolupracujícího uživatele, ačkoli Ace-K používá ve většině svých výrobků, jsou velmi malé v porovnání s celkovými výrobními a prodejními náklady.

(113)

Spolupracující uživatel tvrdil, že dotčený výrobek je zásadní složkou značné části jeho hotových výrobků a je velmi obtížné jej nahradit, aniž by to mělo negativní dopad na jeho normy kvality a konkurenceschopnost.

(114)

Tři další uživatelé zastupující jak velké nadnárodní výrobce potravin a nápojů, tak i menší specializované farmaceutické společnosti nevyplnili dotazník, ale zaslali své připomínky prostřednictvím písemných podání. Tvrdili, že s výhradou stanovení dumpingu by výrobní odvětví Unie mělo zůstat zachováno jako životaschopný soutěžitel a spolehlivý zdroj vysoce kvalitních dodávek.

(115)

Během šetření se zjistilo, že pokud jde o náklady, význam Ace-K u hotových výrobků je minimální. Nicméně, jak tvrdil spolupracující uživatel, používání Ace-K má zásadní význam pro výrobky, které jsou již na trhu. Mohly by být vyvinuty nové výrobky s alternativními sladidly, ale změnit složení již zavedených výrobků by bylo riskantní a nákladné. Proto je přístup uživatelů k alternativním zdrojům Ace-K velmi důležitý.

(116)

Toto tvrzení podpořili také tři uživatelé, kteří předložili své připomínky. Zdůraznili, že si nepřejí být závislí výlučně na čínském Ace-K, u nějž hrozí monopolní ceny z důvodu možné koncentrace tohoto odvětví v ČLR.

(117)

Jak již bylo uvedeno ve 108. bodě odůvodnění, cílem navrhovaných antidumpingových opatření je obnovit rovné podmínky, které by měly umožnit jak výrobcům v Unii, tak čínským výrobcům zůstat na trhu jako životaschopní soutěžitelé. Potřeba dvojího zásobování uživatelů by tedy byla lépe vyřešena uložením opatření než bez nich.

(118)

Lze očekávat, že uložení antidumpingových opatření umožní výrobnímu odvětví Unie udržet se na trhu a zlepšit svou situaci. Existuje velké riziko, že pokud by tato opatření uložena nebyla, výrobní odvětví Unie by bylo nuceno zvážit ve střednědobém horizontu ukončení výroby Ace-K, což by vedlo k nevyhnutelné ztrátě pracovních míst. Tím by byl vytvořen monopol pro čínské vyvážející výrobce, jejichž počet se také pravděpodobně sníží. Neuložení opatření by možná mělo nepříliš významný dopad na dovozce, ale bylo by velmi škodlivé pro koncové uživatele Ace-K, z nichž někteří zdůraznili význam zachování zdroje dodávek v Unii.

(119)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody se domnívat, že uložení opatření na dovoz Ace-K pocházející z ČLR v této fázi šetření není v zájmu Unie.

(120)

Na základě závěrů, k nimž Komise v otázce dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie dospěla, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(121)

Za účelem stanovení úrovně těchto opatření určila Komise nejprve výši cla potřebnou k odstranění újmy působené výrobnímu odvětví Unie. Tato opatření by měla být uložena na úrovni dostatečné k obnovení spravedlivé hospodářské soutěže mezi výrobním odvětvím Unie a vyvážejícími výrobci v ČLR.

(122)

Újma by byla odstraněna v případě, že výrobní odvětví Unie by dokázalo pokrýt své výrobní náklady a dosáhnout takového zisku před zdaněním, jakého lze v tomto výrobním odvětví přiměřeně dosáhnout z prodeje obdobného výrobku na trhu Unie za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez dumpingového dovozu.

(123)

Za tímto účelem se za cenu nepůsobící újmu považuje cena výrobního odvětví Unie stanovená pro výpočet cenového podbízení v 43. a 44. bodě odůvodnění a tato cena byla použita při výpočtech rozpětí újmy. Zvláštní okolnosti tohoto případu ukázaly, že jelikož náležité vyloučení jednorázových a výjimečných výdajů na výzkum a vývoj a uvádění na trh vedlo u prodeje obdobného výrobku během období šetření ke skutečnému zisku, mělo by být dosaženo úrovně pro odstranění újmy prostřednictvím této skutečné ceny.

(124)

Úroveň pro odstranění újmy proto Komise určila na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny CIF spolupracujících vyvážejících výrobců v dotčené zemi, jež byla stanovena pro účely výpočtů v souvislosti s cenovým podbízením, s upravenou váženou průměrnou cenou ze závodu u obdobného výrobku prodávaného v období šetření na trhu Unie výrobním odvětvím Unie, jež byla rovněž stanovena pro účely výpočtů v souvislosti s cenovým podbízením. Veškeré rozdíly, jež byly výsledkem tohoto srovnání, pak byly vyjádřeny jako procento vážené průměrné hodnoty dovozu zahrnující CIF.

(125)

Měla by být uložena prozatímní antidumpingová opatření na dovoz acesulfamu draselného pocházejícího z ČLR a acesulfamu draselného pocházejícího z ČLR obsaženého v některých přípravcích a/nebo směsích podle pravidla nižšího cla, které stanoví čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Komise provedla srovnání rozpětí újmy a rozpětí dumpingu. Výše cel by měla být stanovena tak, aby byla na úrovni nižší z hodnot rozpětí dumpingu a rozpětí újmy.

(126)

Prozatímní antidumpingové clo by na základě výše uvedených skutečností mělo mít tyto sazby, vyjádřené v cenách CIF na hranici Unie před proclením:

(127)

Jelikož by se však antidumpingové clo mělo použít i na všechny přípravky a/nebo směsi, které obsahují Ace-K, je pro účely uplatňování cla celními orgány Unie vhodnější vyjádřit toto clo jako pevnou částku v EUR/kg čisté hmotnosti a používat je na čistý dovezený Ace-K nebo na podíl Ace-K v přípravku a/nebo směsném výrobku.

(128)

Sazby antidumpingového cla pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto celní sazby (oproti celostátnímu clu použitelnému na „všechny ostatní společnosti“) jsou výlučně použitelné na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyráběného konkrétně uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla použít celní sazba použitelná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních antidumpingových celních sazeb.

(129)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních antidumpingových celních sazeb. Tato žádost musí být zaslána Komisi (3). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že daná změna nemá vliv na právo dotyčné společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude oznámení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(130)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k velkému rozdílu mezi těmito celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování jednotlivých antidumpingových cel. Společnosti, na něž se vztahují antidumpingové celní sazby pro jednotlivé společnosti, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Faktura musí vyhovovat požadavkům stanoveným v příloze I. Na dovoz, k němuž není přiložena taková faktura, by se mělo použít antidumpingové clo použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(131)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingového cla, antidumpingové clo pro všechny ostatní společnosti by se nemělo vztahovat pouze na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, ale i na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(132)

V zájmu řádné správy mohou zúčastněné strany ve stanovené lhůtě předložit písemné připomínky a/nebo požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(133)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,

(a)

požádat o poskytnutí informací o podstatných skutečnostech a důvodech, na jejichž základě bylo toto nařízení přijato;

(b)

předložit Komisi své písemné připomínky; a

(c)

požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.