(EU) 2015/488Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/488 ze dne 4. září 2014 , kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014, pokud jde o kapitálové požadavky na podniky založené na fixních režijních nákladech Text s významem pro EHP
| Publikováno: | Úř. věst. L 78, 24.3.2015, s. 1-4 | Druh předpisu: | Nařízení v přenesené pravomoci |
| Přijato: | 4. září 2014 | Autor předpisu: | Evropská komise |
| Platnost od: | 13. dubna 2015 | Nabývá účinnosti: | 13. dubna 2015 |
| Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/488
ze dne 4. září 2014,
kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014, pokud jde o kapitálové požadavky na podniky založené na fixních režijních nákladech
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (1), a zejména na čl. 97 odst. 4 třetí pododstavec uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Nařízení (EU) č. 575/2013 mimo jiné stanoví obezřetnostní požadavky na investiční podniky s cílem zajistit, aby byly investiční podniky bezpečné a zdravé a vždy splňovaly kapitálové požadavky. Kapitálové požadavky stanovené uvedeným nařízením mají zajistit, aby byla rizika vyplývající z činnosti podniku kryta dostatečnou výší kapitálu. Podle článku 97 nařízení (EU) č. 575/2013 mohou podniky, tj. investiční podniky uvedené v čl. 4 odst. 1 bodě 2 písm. c), používat k výpočtu celkového objemu rizikové expozice alternativní metodu založenou na fixních nákladech. Je tudíž nezbytné stanovit metodiku výpočtu fixních režijních nákladů a seznam položek, které jsou zahrnovány do výpočtů, s cílem dosáhnout jednotného postupu ve všech členských státech. |
|
(2) |
Aby bylo zajištěno, že podniky budou schopny zorganizovat řádné ukončení nebo restrukturalizaci své činnosti, měly by mít dostatečné finanční zdroje k tomu, aby po přiměřenou dobu pokryly provozní výdaje. Během ukončování nebo restrukturalizace činnosti musí podnik stále provozovat své podnikání a musí být schopen absorbovat ztráty, jež nejsou kryty dostatečným objemem zisků, aby ochránil investory. Zatímco některé náklady (například odměny zaměstnanců) se mohou snižovat, jiné náklady (například právní výdaje) mohou narůstat. S ohledem na to, že ne všechny podniky používají Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS), a s cílem předejít regulatorní arbitráži je nezbytné dodržovat u podniků obezřetný přístup k výpočtu kapitálu, který automaticky přihlíží ke změnám účetního rámce a nemůže být předmětem arbitráže z důvodu změny účetní kategorizace. Aby byl přiměřeněji zohledněn účinek variabilních výdajů na kapitál, měla by se pravidla pro kapitál podniků opírat o přístup, který od celkových nákladů odečítá variabilní náklady. |
|
(3) |
Vzhledem k tomu, že podniky využívají smluvní zástupce a činnost provozovaná prostřednictvím smluvních zástupců vystavuje tyto podniky rizikům ve stejné míře jako činnost prováděná přímo těmito podniky, měla by vhodná pravidla pro kapitálové požadavky na podniky odvozená od fixních režijních nákladů stanovit zařazení nákladů týkajících se smluvních zástupců, aby tak uvedená rizika zohlednila. Nicméně vzhledem k tomu, že náklady spojené se smluvními zástupci obsahují určitý prvek variability, ačkoli je nelze považovat za plně variabilní položku nákladů, bylo by neúměrné započítávat do kapitálových požadavků plnou výši nákladů souvisejících se smluvními zástupci, a tato pravidla by měla tudíž stanovit, že do kapitálových požadavků budezařazen pouze určitý procentní podíl těchto nákladů. Kromě toho, aby se předešlo dvojímu započítávání částek týkajících se smluvních zástupců, měla by tato pravidla zajišťovat odečítání poplatků týkajících se smluvních zástupců před přičtením tohoto procentního podílu ke kapitálovým požadavkům. |
|
(4) |
Nařízení (EU) č. 575/2013 stanoví, že příslušné orgány mohou kapitálové požadavky upravit v případech, kdy dojde k podstatné změně činnosti podniku. S cílem zajistit uplatňování stejných podmínek v celé Unii je tudíž nutné stanovit kritéria, podle nichž se určí, co zakládá podstatnou změnu. Podniky se liší svou velikostí, existují tedy velmi malé podniky nebo začínající podniky, pro něž by bylo zbytečně zatěžující, kdyby jim byly ukládány změny kapitálových požadavků, jelikož změny jsou u nich nutně časté. Měly by tedy být stanoveny prahové hodnoty, díky nimž by takové podniky byly osvobozeny od změn jejich kapitálových požadavků v případech, kdy jejich kapitálové požadavky klesnou pod příslušnou prahovou hodnotu. |
|
(5) |
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014 (2) stanoví regulační technické normy pro kapitálové požadavky na instituce. Toto nařízení určuje metodiku výpočtu fixních režijních nákladů pro podniky. Za účelem zajištění souladu a usnadnění komplexního pohledu a jednoduchého přístupu ke všem ustanovením týkajícím se kapitálu pro osoby, na něž se tyto povinnosti vztahují, je vhodné zařadit všechny regulační technické normy týkající se kapitálu vyžadované nařízením (EU) č. 575/2013 do jednoho nařízení. Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
|
(6) |
Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem, které Evropský orgán pro bankovnictví předložil Komisi. |
|
(7) |
Evropský orgán pro bankovnictví uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (3). Před vlastním předložením návrhů technických norem, z nichž toto nařízení vychází, vedl Evropský orgán pro bankovnictví rovněž konzultace s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA), |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Do nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014 se vkládá nová kapitola Va, která zní:
„KAPITOLA Va
KAPITÁLOVÝ POŽADAVEK ZALOŽENÝ NA FIXNÍCH REŽIJNÍCH NÁKLADECH
Článek 34b
Výpočet použitelného kapitálu ve výši alespoň jedné čtvrtiny fixních režijních nákladů za předchozí rok pro účely čl. 97 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013
1. Pro účely této kapitoly se ‚podnikem‘ rozumí subjekt uvedený v čl. 4 odst. 1 bodě 2 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013, který poskytuje investiční služby a činnosti uvedené v oddíle A bodech 2 a 4 přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES (4), nebo investiční podnik.
2. Pro účely čl. 97 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 podniky vypočítají své fixní režijní náklady za předchozí rok pomocí údajů vyplývajících z platného účetního rámce, a to odečtením následujících položek od celkových nákladů po rozdělení zisku akcionářům uvedených v jejich poslední auditované roční účetní závěrce, nebo (pokud auditovaná účetní závěrka není k dispozici) v roční účetní závěrce ověřené vnitrostátními orgány dohledu:
|
a) |
odměny zaměstnanců vyplácené plně na základě volného uvážení podniku; |
|
b) |
podíly zaměstnanců, řídících pracovníků a společníků na zisku, pokud jsou vypláceny plně na základě volného uvážení podniku; |
|
c) |
jiná rozdělení zisku a ostatní variabilní odměny, pokud jsou vypláceny plně na základě volného uvážení podniku; |
|
d) |
závazky ze sdílených provizí a poplatků, které se přímo týkají pohledávek z provizí a poplatků, jež jsou začleněny v celkových příjmech, pokud je platba závazků z provizí a poplatků podmíněna skutečným obdržením platby pohledávky z provizí a poplatků; |
|
e) |
poplatky, provize makléřům a jiné platby hrazené zúčtovacím střediskům, burzám a zprostředkujícím makléřům za účelem realizace, registrace nebo zúčtování transakcí; |
|
f) |
případné poplatky smluvním zástupcům definovaným v čl. 4 bodě 25 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES; |
|
g) |
úrok z peněz klientů placený zákazníkům; |
|
h) |
jednorázové výdaje vyplývající z jiné než běžné činnosti. |
3. Jestliže fixní výdaje vznikly v zastoupení podniků třetím stranám, které nejsou smluvními zástupci, a tyto fixní výdaje již nejsou zahrnuty do celkových výdajů uvedených v odstavci 2, podniky provedou jeden z těchto kroků:
|
a) |
pokud je k dispozici členění nákladů těchto třetích stran, podniky určí částku fixních nákladů, které těmto třetím stranám vznikly v jejich zastoupení, a tuto částku přičtou k částce, která je výsledkem odstavce 2; |
|
b) |
pokud členění uvedené v písmenu a) není k dispozici, podniky určí částku fixních nákladů, které těmto třetím stranám vznikly v jejich zastoupení, na základě obchodních plánů podniků a tuto částku přičtou k částce, která je výsledkem odstavce 2. |
4. Jestliže podnik využívá smluvní zástupce, přičte k částce, která je výsledkem odstavce 2, částku rovnou 35 % všech poplatků týkajících se těchto smluvních zástupců.
5. Jestliže poslední auditovaná účetní závěrka podniku nevykazuje období dvanácti měsíců, vydělí podnik výsledek výpočtu položek podle odstavců 2 až 4 počtem měsíců, které daná účetní závěrka vykazuje, a následně výsledek vynásobí dvanácti, aby získal ekvivalentní roční částku.
Článek 34c
Podmínky, podle nichž příslušné orgány upravují požadavek na držení použitelného kapitálu ve výši alespoň jedné čtvrtiny fixních režijních nákladů za předchozí rok v souladu s čl. 97 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013
1. U podniků uvedených ve druhém pododstavci se změna činnosti podniku považuje za podstatnou, je-li naplněna kterákoli z následujících podmínek:
|
a) |
změna činnosti podniku vede ke změně odhadovaných fixních režijních nákladů podniku o nejméně 20 %; |
|
b) |
změna činnosti podniku vede ke změnám kapitálových požadavků podniku na základě odhadovaných fixních režijních nákladů ve výši nejméně 2 miliony EUR. |
Podniky uvedené v prvním pododstavci jsou podniky, které naplňují kteroukoli z následujících podmínek:
|
a) |
jejich aktuální kapitálové požadavky založené na fixních režijních nákladech činí nejméně 125 000 EUR; |
|
b) |
jejich kapitálové požadavky splňují obě následující podmínky:
|
2. U podniků uvedených ve druhém pododstavci se změna činnosti podniku považuje za podstatnou, jestliže změna činnosti podniku vede ke změně odhadovaných fixních režijních nákladů podniku o nejméně 100 %.
Podniky uvedené v prvním pododstavci jsou podniky, které naplňují obě následující podmínky:
|
a) |
jejich kapitálové požadavky na základě aktuálních fixních režijních nákladů činí méně než 125 000 EUR; |
|
b) |
jejich kapitálové požadavky na základě odhadovaných fixních režijních nákladů činí méně než 150 000 EUR. |
Článek 34d
Výpočet odhadovaných fixních režijních nákladů v případě podniku, který dosud neprovozuje činnost po dobu jednoho roku, v souladu s čl. 97 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013
Jestliže podnik dosud neprovozuje činnost po dobu jednoho roku od data zahájení obchodování, použije k výpočtu položek podle čl. 34b odst. 2 písm. a) až h) odhadované fixní režijní náklady uvedené v jeho rozpočtu obchodování na prvních dvanáct měsíců, který předložil se svou žádostí o povolení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 4. září 2014.
Za Komisi
předseda
José Manuel BARROSO
(1) Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1.
(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014 ze dne 7. ledna 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy týkající se požadavků na ústřední protistrany (Úř. věst. L 74, 14.3.2014, s. 8).
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).
(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS (Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1).“