(EU) 2015/1513Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1513 ze dne 9. září 2015, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 239, 15.9.2015, s. 1-29 Druh předpisu: Směrnice
Přijato: 9. září 2015 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 5. října 2015 Nabývá účinnosti: 5. října 2015
Platnost předpisu: Zrušen předpisem (EU) 2018/2001 Pozbývá platnosti: 1. července 2021
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.


SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2015/1513

ze dne 9. září 2015,

kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy a ve vztahu k čl. 1 bodům 3 až 13 a čl. 2 bodům 5 až 7 této směrnice na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 3 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES (3) má každý členský stát zajistit, aby podíl energie z obnovitelných zdrojů ve všech druzích dopravy v roce 2020 činil alespoň 10 % konečné spotřeby energie v dopravě v uvedeném členském státě. Přimíchávání biopaliv je jednou z metod, jež mají členské státy ke splnění tohoto cíle k dispozici, a očekává se, že přispěje ke splnění daného cíle nejvíce. Ve směrnici 2009/28/ES se mj. zdůrazňuje, že potřeba energetické účinnosti v odvětví dopravy je naléhavá, protože závazného procentního cíle pro energii z obnovitelných zdrojů bude stále těžší dosáhnout udržitelným způsobem, pokud celková poptávka po energii v dopravě i nadále poroste. Vzhledem k významu energetické účinnosti také pro snižování emisí skleníkových plynů se proto členským státům a Komisi doporučuje, aby do svých zpráv, které mají být předloženy v souladu s přílohou IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (4) a dalšími právními předpisy Unie, které jsou důležité z hlediska podpory energetické účinnosti v odvětví dopravy, začlenily podrobnější informace o opatřeních k dosažení energetické účinnosti v odvětví dopravy.

(2)

Vzhledem k cíli Unie dále snižovat emise skleníkových plynů a ke značnému příspěvku silniční dopravy k těmto emisím mají členské státy podle čl. 7a odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES (5) vyžadovat, aby dodavatelé paliv nebo energie snížili emise skleníkových plynů během životního cyklu na jednotku energie z paliv používaných v Unii silničními vozidly, nesilničními stroji, zemědělskými a lesnickými traktory a rekreačními plavidly, pokud se neplaví po moři, do 31. prosince 2020 nejméně o 6 %. Přimíchávání biopaliv je jednou z metod, jež mají dodavatelé fosilních paliv k dispozici ke snížení intenzity skleníkových plynů z dodaných fosilních paliv.

(3)

Směrnice 2009/28/ES stanovuje kritéria udržitelnosti, jež musí biopaliva a biokapaliny splňovat, aby se započítávaly do cílů uvedené směrnice a aby měly nárok na zařazení do programů veřejné podpory. Tato kritéria zahrnují požadavky na minimální úspory emisí skleníkových plynů, jichž musí biopaliva a biokapaliny dosáhnout oproti fosilním palivům. Stejná kritéria udržitelnosti jsou pro biopaliva stanovena ve směrnici 98/70/ES.

(4)

Pokud se k výrobě biopaliv začne využívat zemědělská půda nebo pastviny dříve určené pro trhy s potravinami a krmivy, bude nadále třeba uspokojovat poptávku po jiných než palivových produktech buďto intenzifikací stávající produkce, nebo přeměnou nezemědělské půdy někde jinde na půdu pro zemědělskou produkci. Druhý případ je nepřímou změnou ve využívání půdy, a pokud zahrnuje přeměnu půdy s velkou zásobou uhlíku, může vést ke značným emisím skleníkových plynů. Směrnice 98/70/ES a 2009/28/ES by proto měly být změněny, tak aby zahrnovaly ustanovení k řešení dopadu nepřímé změny ve využívání půdy, jelikož se současná biopaliva vyrábějí převážně z plodin pěstovaných na stávající zemědělské půdě. Uvedená opatření by měla patřičně zohlednit nutnou ochranu uskutečněných investic.

(5)

Na základě prognóz poptávky po biopalivech poskytnutých členskými státy a odhadů emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy u různých vstupních surovin pro výrobu biopaliv je pravděpodobné, že emise skleníkových plynů spojené s nepřímou změnou ve využívání půdy jsou značné a mohly by zčásti nebo zcela vyvážit úspory emisí skleníkových plynů z jednotlivých druhů biopaliv. Očekává se totiž, že téměř celá výroba biopaliv bude v roce 2020 pocházet z plodin pěstovaných na půdě, která by se mohla využít k uspokojení poptávky trhů s potravinami a krmivy. Pro snížení těchto emisí je třeba náležitě rozlišovat mezi skupinami plodin, například olejninami, cukernatými plodinami, obilovinami a jinými plodinami bohatými na škrob. Dále je nezbytné podporovat výzkum a vývoj nových pokročilých biopaliv, která nekonkurují potravinářským plodinám, a podrobněji zkoumat vlivy různých druhů plodin na přímé i nepřímé změny ve využívání půdy.

(6)

S cílem zabránit podněcování k záměrně zvýšené produkci zbytků ze zpracování na úkor hlavního výrobku by měla definice zbytku ze zpracování vylučovat zbytky z výrobního procesu, který byl k takovému účelu záměrně upraven.

(7)

V odvětví dopravy bude ke snížení emisí skleníkových plynů pravděpodobně třeba kapalných obnovitelných paliv. Pokročilá biopaliva, jako jsou biopaliva vyráběná z odpadů a řas, zajišťují vysoké úspory emisí skleníkových plynů při malém riziku způsobení nepřímé změny ve využívání půdy a nesoutěží přímo o zemědělskou půdu určenou pro trhy s potravinami a krmivy. Jelikož tato pokročilá biopaliva nejsou v současné době komerčně dostupná ve velkých množstvích, částečně v důsledku soutěže o veřejné subvence se zavedenými technologiemi výroby biopaliv z potravinářských plodin, je třeba povzbudit jejich další výzkum, vývoj a výrobu.

(8)

Bylo by žádoucí dosáhnout podstatně vyššího objemu pokročilých biopaliv ve srovnání s objemem spotřebovávaným v Unii v současnosti již v roce 2020. Každý členský stát by měl podporovat spotřebu pokročilých biopaliv a snažit se o dosažení jejich určité minimální míry spotřeby na vlastním území stanovením právně nezávazných vnitrostátních cílů, kterých se bude snažit dosáhnout v rámci povinnosti zajistit, aby podíl energie z obnovitelných zdrojů ve všech druzích dopravy činil v roce 2020 alespoň 10 % konečné spotřeby energie v dopravě v každém členském státě. Pokud jsou k dispozici, měly by být plány členských států ohledně dosažení jejich vnitrostátních cílů zveřejněny, aby se zvýšila transparentnost a předvídatelnost na trhu.

(9)

Je rovněž vhodné, aby členské státy ve chvíli, kdy si stanoví svůj vnitrostátní cíl, informovaly Komisi o míře spotřeby pokročilých biopaliv na svém území a aby podaly v roce 2020 zprávu o plnění těchto vnitrostátních cílů, na jejichž základě by měla být zveřejněna souhrnná zpráva, a to s cílem posoudit účinnost opatření zavedených touto směrnicí při snižování rizika vzniku emisí skleníkových plynů v důsledku nepřímé změny ve využívání půdy prostřednictvím podpory pokročilých biopaliv. Očekává se, že tato pokročilá biopaliva, která mají nízký dopad v souvislosti s nepřímou změnou ve využívání půdy a dosahují vysokých celkových úspor skleníkových plynů, a jejich podpora budou nadále hrát významnou úlohu při dekarbonizaci dopravy a rozvoji nízkouhlíkových dopravních technologií i po roce 2020.

(10)

Ve svých závěrech ze dne 23. a 24. října 2014 Evropská rada zdůraznila, že v odvětví dopravy je důležité snižovat emise skleníkových plynů a rizika spojená se závislostí na fosilních palivech, a to jako součást politického rámce v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, a vybídla Komisi, aby dále zkoumala nástroje a opatření pro účely komplexního a technicky neutrálního přístupu v zájmu podpory snižování emisí a energetické účinnosti dopravy, elektrické dopravy a obnovitelných zdrojů energie v dopravě i po roce 2020.

(11)

Je také důležité, aby byl plán pro obnovitelné zdroje energie na období po roce 2020, který má Komise v souladu s čl. 23 odst. 9 směrnice 2009/28/ES předložit v roce 2018, a to i pro odvětví dopravy, vypracován jako součást širší strategie Unie v oblasti energetiky, technologií pro boj proti změně klimatu a inovací, která má být vypracována v souladu se závěry Evropské Rady ze dne 20. března 2015. Proto je vhodné včas posoudit účinnost pobídek pro rozvoj a zavedení technologií v oblasti pokročilých biopaliv, aby bylo zajištěno, že se k výsledkům tohoto posouzení při vypracovávání plánu na období po roce 2020 beze zbytku přihlédne.

(12)

Rozdíly v odhadovaných emisích vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy vznikají na základě lišících se vstupních údajů a klíčových předpokladů ohledně zemědělského vývoje, jako jsou tendence v zemědělských výnosech a produktivitě, přidělování vedlejších produktů a pozorovaná míra změn v celosvětovém využívání půdy a odlesňování, na něž výrobci biopaliv nemají vliv. Většina vstupních surovin pro výrobu biopaliv se sice produkuje v Unii, nicméně se očekává, že odhadované emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy budou vznikat převážně mimo Unii v oblastech, kde bude dodatečná produkce pravděpodobně probíhat s nejnižšími náklady. Na odhadované emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy související s výrobou bionafty z olejnin mají výrazný vliv zejména předpoklady týkající se přeměny tropických lesů a odvodňování rašelinišť mimo Unii, a proto je velmi důležité zajistit, aby tyto údaje a předpoklady byly přezkoumány v souladu s nejnovějšími dostupnými informacemi o přeměně půdy a odlesňování, včetně zohlednění veškerého pokroku dosaženého v těchto oblastech v rámci probíhajících mezinárodních programů. Komise by proto měla Evropskému parlamentu a Radě poskytnout na základě nejlepších dostupných vědeckých poznatků zprávu, ve které posoudí účinnost opatření zavedených touto směrnicí na omezení emisí skleníkových plynů vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy, které vznikají v souvislosti s výrobou biopaliv a biokapalin, a možnosti zavedení upravených odhadovaných emisních faktorů nepřímé změny ve využívání půdy do vhodných kritérií udržitelnosti.

(13)

K zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti biotechnologických odvětví a v souladu se sdělením Komise ze dne 13. února 2012 nazvaným „Inovace pro udržitelný růst: biohospodářství pro Evropu“ a se sdělením Komise ze dne 20. září 2011 nazvaným „Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje“, jež podporují integrované a diverzifikované biorafinerie po celé Evropě, by se měly stanovit zvýšené pobídky podle směrnice 2009/28/ES tak, aby se upřednostnilo využívání vstupních surovin na bázi biomasy, jež nemají vysokou ekonomickou hodnotu pro jiné způsoby využívání než pro biopaliva.

(14)

Větší využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů energie je způsobem, jak řešit mnohé z výzev v odvětví dopravy i v dalších energetických odvětvích. Je proto vhodné stanovit dodatečné pobídky k podpoře využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v odvětví dopravy a zvýšit multiplikační faktory pro započtení příspěvku elektřiny z obnovitelných zdrojů energie spotřebované elektrifikovanou železniční dopravou a elektrickými silničními vozidly, aby se podpořilo jejich zavádění a pronikání na trh. Navíc je vhodné uvažovat o dalších opatřeních na podporu energetické účinnosti a úspory energie v odvětví dopravy.

(15)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (6) napomáhá Unii přiblížit se „recyklační společnosti“ prostřednictvím úsilí o zamezení vzniku odpadů a o využívání odpadu jako zdroje. Hierarchie způsobů nakládání s odpady obecně stanovuje pořadí priorit toho, co představuje nejlepší celkovou volbu z hlediska životního prostředí ve vztahu k právním předpisům a politice v oblasti nakládání s odpady. V souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady a cílem vytvořit recyklační společnost by členské státy měly podporovat používání recyklovaných látek a pokud možno by neměly podporovat skládkování ani spalování takových recyklovatelných látek. Některé ze vstupních surovin, které představují nízké riziko nepřímé změny ve využívání půdy, lze považovat za odpady. Přesto však mohou být využívány i pro jiné účely, které by v hierarchii způsobů nakládání s odpady stanovené v článku 4 směrnice 2008/98/ES představovaly vyšší prioritu než energetické využití. Je proto žádoucí, aby členské státy braly při veškerých pobídkových opatřeních na podporu biopaliv, jež představují nízké riziko nepřímých změn ve využívání půdy, i veškerých opatření k minimalizaci prostoru pro podvody ve vztahu k výrobě takových biopaliv náležitý ohled na zásadu hierarchie způsobů nakládání s odpady, tak aby pobídky k využívání těchto vstupních surovin pro výrobu biopaliv nebyly v rozporu s úsilím o snižování odpadů nebo zvyšování recyklace ani s účinným a udržitelným využíváním dostupných zdrojů. Členské státy mohou opatření, která v tomto směru přijímají, zahrnout do svých zpráv podle směrnice 2009/28/ES.

(16)

Měla by se zvýšit minimální hodnota úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva a biokapaliny vyráběné v nových zařízeních, aby se zlepšila jejich celková bilance skleníkových plynů a aby se odrazovalo od dalších investic do zařízení s nízkými úsporami emisí skleníkových plynů. Tímto zvýšením se vytvářejí záruky pro investice do kapacit pro výrobu biopaliv a biokapalin v souladu s čl. 19 odst. 6 druhým pododstavcem směrnice 2009/28/ES.

(17)

Pro přípravu přechodu na pokročilá biopaliva a minimalizaci celkových dopadů nepřímé změny ve využívání půdy je třeba omezit množství biopaliv a biokapalin vyráběných z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukernatých plodin a olejnin nebo z jiných plodin pěstovaných na zemědělské půdě jako hlavní plodiny pro energetické účely, jež lze započítat do cílů stanovených ve směrnici 2009/28/ES, bez omezení celkového využití těchto biopaliv a biokapalin. V souladu s článkem 193 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) není zavedením omezení na úrovni Unie dotčena možnost členských států, aby u biopaliv a biokapalin vyráběných z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukernatých plodin a olejnin nebo z jiných plodin pěstovaných na zemědělské půdě jako hlavní plodiny pro energetické účely zavedly nižší dolní hranici, tak aby se mohla započítat jako cíl dané země stanovený ve směrnici 2009/28/ES.

(18)

Členské státy by měly mít možnost rozhodnout se používat toto omezení množství biopaliv vyráběných z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukernatých plodin a olejnin nebo z jiných plodin pěstovaných na zemědělské půdě jako hlavní plodiny pro energetické účely, jež lze započítat do cílů stanovených v článku 7a směrnice 98/70/ES.

(19)

V souladu s nutností omezit množství biopaliv a biokapalin vyráběných z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukernatých plodin a olejnin a z jiných plodin pěstovaných na zemědělské půdě jako hlavní plodiny pro energetické účely by se měly členské státy snažit o postupné ukončení podpory používání těchto biopaliv a biokapalin, na úrovních, které přesahují toto omezení.

(20)

Omezením množství biopaliv a biokapalin vyráběných z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukernatých plodin a olejnin nebo z jiných plodin pěstovaných na zemědělské půdě jako hlavní plodiny pro energetické účely, jež lze započítat do cílů stanovených ve směrnici 2009/28/ES, není být dotčena svoboda členských států stanovit vlastní cestu k dodržení předepsaného podílu konvenčních biopaliv v rámci celkového 10 % cíle. V důsledku toho zůstává plně otevřen přístup na trh pro biopaliva vyráběná zařízeními, jež budou v provozu před koncem roku 2013. Touto směrnicí tudíž nejsou dotčena oprávněná očekávání provozovatelů těchto zařízení.

(21)

Předběžné průměrné odhadované emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy by se měly zahrnout do zpráv dodavatelů paliv a Komise o emisích skleníkových plynů z biopaliv podle směrnice 98/70/ES a do zpráv Komise o emisích skleníkových plynů z biopaliv a biokapalin podle směrnice 2009/28/ES. Biopalivům vyráběným ze vstupních surovin, jež nevedou k další poptávce po půdě, například biopalivům z odpadových vstupních surovin, by se měl přidělit nulový emisní faktor.

(22)

V případě, že se zvláštní nepotravinářské plodiny, které se pěstují především pro energetické účely, pěstují na stávající zemědělské půdě, jež se využívá k produkci potravin a krmiv, může dojít k rizikům spojeným s nepřímou změnou ve využívání půdy. Ve srovnání s potravinářskými a krmnými plodinami však mohou mít tyto zvláštní plodiny pěstované především pro energetické účely vyšší výnos a mohou přispět k obnově půdy, která byla závažným způsobem znehodnocena nebo silně kontaminována. Informace o výrobě biopaliv a biokapalin ze zvláštních energetických plodin a jejich skutečný vliv na změnu ve využívání půdy jsou však omezené. Komise by proto rovněž měla sledovat stav výroby a spotřeby biopaliv a biokapalin vyráběných z těchto zvláštních plodin v Unii a související dopad a podávat o tom zprávy. Je nutné zjistit, které stávající projekty Unie by byly vhodné ke zlepšení informační základny k provedení důkladné analýzy rizik i výhod spojených s udržitelností životního prostředí a používat je.

(23)

Ke zmírnění nepřímé změny ve využívání půdy může přispět zvyšování výnosů v zemědělských odvětvích prostřednictvím intenzivnějšího výzkumu, technického vývoje a předávání znalostí nad rámec toho, čeho by se dosáhlo bez režimů zvyšování produktivity při výrobě biopaliv z potravinářských a krmných plodin, jakož i pěstování druhých jednoletých plodin na plochách, které dříve nebyly k pěstování těchto plodin využívány. Pokud by bylo možné kvantifikovat výsledný dopad zmírnění nepřímé změny ve využívání půdy na úrovni členského státu nebo projektu, mohla by opatření stanovená touto směrnicí zohlednit toto zlepšení produktivity, jak pokud jde o snížení odhadovaných hodnot emisí způsobených nepřímými změnami ve využívání půdy, tak i pokud jde o příspěvek biopaliv z potravinářských a krmných plodin k podílu energie z obnovitelných zdrojů v dopravě, kterého má být dosaženo v roce 2020.

(24)

Při prokazování splnění požadavků na udržitelnost stanovených ve směrnicích 98/70/ES a 2009/28/ES hrají stále důležitější úlohu nepovinné režimy. Proto je vhodné pověřit Komisi, aby vyžadovala pravidelné podávání zpráv o činnosti nepovinných režimů, včetně těch, které již byly uznány Komisí podle čl. 7c odst. 6 směrnice 98/70/ES a čl. 18 odst. 6 směrnice 2009/28/ES. Tyto zprávy by měly být zveřejněny s cílem zvýšit transparentnost a zlepšit dohled Komise. Takové podávání zpráv by rovněž poskytlo Komisi nezbytné informace pro podávání zpráv o činnosti nepovinných režimů za účelem nalezení osvědčených postupů a případného předložení návrhu k dalšímu prosazování těchto osvědčených postupů.

(25)

V zájmu usnadnění hladkého fungování vnitřního trhu je vhodné vyjasnit podmínky, za kterých se zásada vzájemného uznávání použije mezi všemi režimy pro ověřování plnění kritérií udržitelnosti pro biopaliva a biokapaliny podle směrnic 98/70/ES a 2009/28/ES.

(26)

Při zajišťování bezpečnosti potravin a výživy je na všech úrovních velmi důležité dbát na řádné řízení a dodržování práv včetně veškerých lidských práv a v případě negativního vlivu na bezpečnost potravin a výživy by se mělo usilovat o soudržnost různých politických koncepcí. V této souvislosti má mimořádný význam řádné řízení a zajištění vlastnických práv k půdě a jejího užívání. Členské státy by proto měly dodržovat zásady odpovědného investování do zemědělských a potravinových systémů, které schválil výbor organizace FAO pro celosvětové zajištění potravin v říjnu 2014. Členské státy by měly také podporovat uplatňování dobrovolných pokynů pro odpovědnou správu půdy, lesů a rybolovu v souvislosti se zajišťováním potravin v jednotlivých zemích, které tento výbor schválil v říjnu 2013.

(27)

I když jsou biopaliva z potravinářských a krmných plodin obecně spojena s riziky nepřímé změny ve využívání půdy, existují rovněž výjimky. Členské státy a Komise by měly podpořit vytváření a využívání režimů, které mohou spolehlivě prokázat, že určité množství vstupních surovin pro výrobu biopaliv vyprodukované v rámci daného projektu nevytěsnilo produkci pro jiné účely. Tak tomu může být například v případě, že se výroba biopaliv rovná dodatečné produkci dosažené prostřednictvím investic do zvýšení produktivity nad úroveň, které by bylo dosaženo jinak, pokud tyto systémy na podporu produktivity neexistují, nebo v případě, že produkce biopaliv probíhá na půdě, na níž došlo k přímé změně ve využívání půdy bez významných negativních dopadů na dříve existující služby ekosystému poskytované touto půdou, včetně ochrany zásob uhlíku a biologické rozmanitosti. Členské státy a Komise by měly prozkoumat možnosti stanovení kritérií pro nalezení a certifikaci těchto systémů, které by spolehlivě dokládaly, že dané množství vstupních surovin pro výrobu biopaliv vyprodukované v rámci daného projektu nevedlo k vytěsnění produkce pro jiné účely než pro účely výroby biopaliv a že bylo vyrobeno v souladu s kritérii Unie pro udržitelnost biopaliv. Lze zohlednit pouze takové množství vstupních surovin, které by odpovídalo skutečnému omezení uvedeného vytěsňování, jehož bylo díky danému režimu dosaženo.

(28)

Je třeba uvést do souladu pravidla pro používání standardních hodnot, aby se zajistilo rovné zacházení s producenty bez ohledu na to, kde výroba probíhá. Zatímco třetí země smějí používat standardní hodnoty, musí výrobci Unie používat skutečné hodnoty, pokud jsou vyšší než standardní hodnoty nebo pokud daný členský stát nepředložil zprávu, čímž se zvyšuje jejich administrativní zátěž. Stávající pravidla by se tudíž měla zjednodušit tak, aby používání standardních hodnot nebylo omezeno na oblasti v Unii zahrnuté do seznamů uvedených v čl. 19 odst. 2 směrnice 2009/28/ES a čl. 7d odst. 2 směrnice 98/70/ES.

(29)

V důsledku vstupu Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) v platnost je třeba pravomoci svěřené Komisi podle směrnic 2009/28/ES a 98/70/ES uvést do souladu s články 290 a 291 Smlouvy o fungování EU.

(30)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení směrnic 98/70/ES a 2009/28/ES by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (7).

(31)

Za účelem přizpůsobení směrnice 98/70/ES vědeckotechnickému pokroku by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o doplnění odhadovaných typických a standardních hodnot pro způsoby výroby biopaliv a úpravu přípustných analytických metod týkajících se specifikací paliv a povolené odchylky tlaku par u benzinu obsahujícího bioethanol a také pokud jde o stanovení standardních hodnot pro emise skleníkových plynů v případě obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu používaných v odvětví dopravy a v případě zachycování a využívání uhlíku pro účely dopravy.

(32)

Za účelem přizpůsobení směrnice 2009/28/ES vědeckotechnickému pokroku by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o možná doplnění seznamu vstupních surovin pro výrobu biopaliv a paliv, jejichž příspěvek k dosažení cíle uvedeného v čl. 3 odst. 4 uvedené směrnice by měl být považován za dvojnásobek jejich energetického obsahu, a pokud jde o doplnění odhadovaných typických a standardních hodnot pro způsoby výroby biopaliv a biokapalin a o přizpůsobení energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy vědeckotechnickému pokroku, jak je uvedeno v příloze III směrnice 2009/28/ES.

(33)

Je obzvlášť důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla při uplatňování směrnic 98/70/ES a 2009/28/ES odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(34)

Komise by měla na základě nejlepších a nejaktuálnějších vědeckých důkazů přezkoumat účinnost opatření zavedených touto směrnicí při omezování dopadu emisí skleníkových plynů vyplývajícího z nepřímé změny ve využívání půdy a hledat způsoby, jak dále minimalizovat tento dopad.

(35)

Je důležité, aby Komise neprodleně předložila ucelený návrh rentabilní a technicky neutrální politiky na období po roce 2020, a vytvořila tak dlouhodobou perspektivu pro investice do udržitelných biopaliv s nízkým rizikem vzniku nepřímé změny ve využívání půdy a do dalších prostředků dekarbonizace odvětví dopravy.

(36)

Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech (8) zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(37)

Jelikož cílů této směrnice, totiž zajištění jednotného trhu s palivy pro silniční dopravu a nesilniční pojízdné stroje a zajištění dodržování minimální úrovně ochrany životního prostředí při používání těchto paliv, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu jejich rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(38)

Směrnice 98/70/ES a 2009/28/ES by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny směrnice 98/70/ES

Směrnice 98/70/ES se mění takto:

1)

V článku 2 se doplňují nové body, které znějí:

„10.

‚obnovitelnými kapalnými a plynnými palivy nebiologického původu‘ se rozumějí jiná kapalná či plynná paliva než biopaliva, jejichž energetický obsah je získáván z jiných obnovitelných zdrojů energie než z biomasy a která jsou používána v dopravě;

11.

‚plodinami bohatými na škrob‘ plodiny zahrnující především obiloviny (bez ohledu na to, zda jsou využita pouze zrna, nebo celá plodina, například v případě kukuřice na zelené krmení), hlízy a okopaniny (například brambory, topinambury, batáty [sladké brambory], maniok a jamy), jakož i plodiny s oddenkovými hlízami (například kolokázie a xanthosoma);

12.

‚biopalivy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využití půdy‘ biopaliva, jejichž vstupní suroviny byly vyprodukovány v režimech, které omezují vytěsňování produkce pro jiné účely, než je výroba biopaliv, a která byla vyrobena v souladu s kritérii udržitelnosti pro biopaliva stanovenými v článku 7b;

13.

‚zbytkem ze zpracování‘ se rozumí látka, která není konečným produktem, jenž má být přímo vyroben v procesu výroby; nejedná se o primární cíl výrobního procesu a proces nebyl záměrně upraven pro jeho výrobu;

14.

‚zbytky ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví‘ zbytky, které pocházejí přímo ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví; nezahrnují zbytky ze souvisejících odvětví nebo zpracování.“

2)

Článek 7a se mění takto:

a)

v odstavci 1 se za první pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:

„Členské státy mohou povolit dodavatelům biopaliv pro použití v letectví, aby se rozhodli, zda budou přispívat k plnění povinnosti snižování emisí stanovené v odstavci 2 tohoto článku, pokud zmíněná biopaliva splňují kritéria udržitelnosti stanovená v článku 7b.“

b)

v odstavci 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Členské státy mohou stanovit, že maximální podíl biopaliv vyráběných z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukernatých plodin a olejnin nebo z plodin pěstovaných na zemědělské půdě jako hlavní plodiny pro energetické účely za účelem dosažení cíle uvedeného v prvním pododstavci tohoto odstavce nepřesáhne maximální příspěvek stanovený v čl. 3 odst. 4 druhém pododstavci písm. d) směrnice 2009/28/ES.“

c)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Komise přijme v souladu s přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3 prováděcí akty za účelem stanovení podrobných pravidel jednotného uplatňování odstavce 4 tohoto článku ze strany členských států.“

d)

doplňují se nové odstavce, které znějí:

„6.   Komisi je svěřena pravomoc přijmout do 31. prosince 2017 akty v přenesené pravomoci s cílem stanovit standardní hodnoty emisí skleníkových plynů, pokud tyto hodnoty již nebyly stanoveny před 5. říjnem 2015, pokud jde o:

a)

obnovitelná kapalná a plynná paliva nebiologického původu používaná v odvětví dopravy;

b)

zachycování a využívání uhlíku pro účely dopravy.

7.   Jako součást povinnosti podávat zprávy podle odstavce 1 členské státy zajistí, aby dodavatelé paliv podali každoročně orgánu, který určí dotyčný členský stát, zprávu o způsobech výroby biopaliv, o objemech biopaliv vyrobených ze vstupních surovin zařazených do části A přílohy V a o emisích skleníkových plynů během životního cyklu na jednotku energie, včetně předběžných průměrných odhadovaných emisí z biopaliv vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy. Členské státy oznámí tyto údaje Komisi.“

3)

Článek 7b se mění takto:

a)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Úspora emisí skleníkových plynů při používání biopaliv zohledněná pro účely uvedené v odstavci 1 musí u biopaliv vyráběných v zařízeních, jejichž provoz začne po 5. říjnu 2015, činit alespoň 60 %. Má se za to, že zařízení je ‚v provozu‘, pokud došlo k fyzické výrobě biopaliv.

V případě zařízení, jež byla v provozu k 5. říjnu 2015 nebo dříve, musí pro účely uvedené v odstavci 1 dosahovat biopaliva do 31. prosince 2017 úspory emisí skleníkových plynů ve výši nejméně 35 % a od 1. ledna 2018 nejméně 50 %.

Úspora emisí skleníkových plynů při používání biopaliv se vypočítá postupem podle čl. 7d odst. 1.“;

b)

v odstavci 3 se zrušuje druhý pododstavec.

4)

Článek 7c se mění takto:

a)

v odstavci 3 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Komise přijme přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3 prováděcí akty s cílem vypracovat seznam odpovídajících příslušných informací uvedených v prvních dvou pododstavcích tohoto odstavce. Komise zejména zajistí, aby poskytování těchto informací nepředstavovalo pro hospodářské subjekty nadměrnou administrativní zátěž, a to obecně nebo konkrétně pro drobné zemědělce, organizace producentů a družstva.“;

b)

v odstavci 5 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Nepovinné režimy uvedené v odstavci 4 (dále jen ‚nepovinné režimy‘) pravidelně alespoň jednou ročně zveřejní seznam svých certifikačních orgánů využívaných pro nezávislý audit, přičemž u každého certifikačního orgánu uvedou, kterým subjektem nebo vnitrostátním veřejným orgánem byl uznán a který subjekt nebo vnitrostátní veřejný orgán jej sleduje.

Zejména s cílem předcházet podvodům může Komise na základě analýzy rizik nebo zpráv uvedených v odst. 6 druhém pododstavci tohoto článku podrobně stanovit normy pro nezávislý audit a požadovat, aby všechny nepovinné režimy tyto normy uplatňovaly. Učiní tak prostřednictvím prováděcích aktů přijatých přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3. Tyto akty stanoví lhůtu, v níž nepovinné režimy musí tuto normu provést. Komise může zrušit rozhodnutí uznávající nepovinné režimy v případě, že tyto normy ve stanovené lhůtě neprovedou.“;

c)

odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6.   Rozhodnutí podle odstavce 4 tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3. Platnost těchto rozhodnutí nepřesáhne pět let.

Komise vyžaduje, aby jí každý nepovinný režim, o němž je přijato rozhodnutí podle odstavce 4, předložil do 6. října 2016 a poté každý rok do 30. dubna zprávu pojednávající o každém z písmen třetího pododstavce tohoto odstavce. Obecně se zpráva vztahuje na předchozí kalendářní rok. První zpráva se vztahuje alespoň na období šesti měsíců od 9. září 2015. Požadavek předložit zprávu se vztahuje pouze na nepovinné režimy, které fungovaly po dobu nejméně dvanácti měsíců.

Komise do 6. dubna 2017 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu obsahující analýzu zpráv uvedených v druhém pododstavci tohoto odstavce, přezkum fungování dohod uvedených v odstavci 4 nebo nepovinných režimů, o nichž bylo přijato rozhodnutí podle tohoto článku, a určení osvědčených postupů. Tato zpráva vychází z nejlepších dostupných informací, včetně informací z konzultací se zúčastněnými stranami, a z praktických zkušeností s uplatňováním dotčených dohod nebo režimů. Zpráva obsahuje analýzu:

 

obecně:

a)

nezávislosti, postupů a četnosti auditů, jak pokud jde o to, co je k těmto aspektům uvedeno v dokumentaci k příslušnému režimu v době jeho schválení Komisí, tak v porovnání s osvědčenými odvětvovými postupy;

b)

dostupnosti, zkušeností a transparentnosti při uplatňování metod zjišťování nedodržení předpisů a řešení těchto případů, zejména s ohledem na řešení situací závažného pochybení na straně subjektů účastnících se daného režimu nebo obvinění z těchto pochybení;

c)

transparentnosti, zejména ve vztahu k přístupnosti režimu, dostupnosti překladů do příslušných jazyků zemí a regionů, z nichž suroviny pocházejí, přístupnosti seznamu certifikovaných hospodářských subjektů a příslušných certifikátů a přístupnosti auditorských zpráv;

d)

zapojení zúčastněných stran, zejména pokud jde o konzultace s původními a místními společenstvími před přijetím rozhodnutí v průběhu vytváření a přezkumu režimu i v průběhu auditů a reakce na jejich příspěvky;

e)

celkové stability režimu, především v kontextu pravidel pro akreditaci, kvalifikaci a nezávislost auditorů a příslušných orgánů režimu;

f)

aktualizace daného režimu v závislosti na trhu, množství certifikovaných vstupních surovin a biopaliv podle zemí původu a podle druhů, počtu účastníků;

g)

snadnosti a účinnosti zavádění systému, který sleduje doklady o souladu s kritérii udržitelnosti, které jsou v rámci režimu předávány jeho účastníkům, přičemž takový systém má sloužit jako prostředek k předcházení podvodům, zejména se zaměřením na odhalování a potírání podezření z podvodů a jiných nesrovnalostí a na navazující opatření, a případně počtu odhalených případů podvodů a nesrovnalostí;

 

a konkrétně:

h)

možností subjektů získat oprávnění k uznávání a sledování certifikačních orgánů;

i)

kritérií pro uznávání nebo akreditaci certifikačních orgánů;

j)

pravidel, jak má být prováděno sledování certifikačních orgánů;

k)

způsobů, jak usnadnit nebo zdokonalit prosazování osvědčených postupů.

Členský stát může svůj vnitrostátní režim oznámit Komisi. Komise posouzení tohoto režimu upřednostní. Rozhodnutí o tom, zda takto oznámený vnitrostátní režim splňuje podmínky stanovené v této směrnici, se přijme přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3, aby se usnadnilo vzájemné dvoustranné a vícestranné uznávání režimů pro ověřování plnění kritérií udržitelnosti pro biopaliva. Pokud je rozhodnutí kladné, nesmějí režimy zavedené podle tohoto článku odmítat vzájemné uznávání s režimem uvedeného členského státu, pokud jde o ověřování plnění kritérií udržitelnosti stanovených v čl. 7b odst. 2 až 5.“;

d)

odstavec 8 se nahrazuje tímto:

„8.   Komise přezkoumá na žádost členského státu anebo z vlastního podnětu použití článku 7b u zdroje biopaliva a do šesti měsíců od obdržení žádosti rozhodne přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3, zda daný členský stát může tento zdroj biopaliva zohlednit pro účely uvedené v článku 7a.“

5)

Článek 7d se mění takto:

a)

odstavce 3, 4 a 5 se nahrazují tímto:

„3.   Komisi lze typické emise skleníkových plynů z pěstování zemědělských surovin předložit v případě členských států ve zprávách podle odstavce 2 a v případě území mimo Unii ve zprávách, které jsou rovnocenné zprávám uvedeným v odstavci 2 a vypracovaným příslušnými orgány.

4.   Komise může prováděcím aktem přijatým přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3 rozhodnout, že zprávy uvedené v odstavci 3 tohoto článku musí obsahovat přesné údaje pro účely měření emisí skleníkových plynů spojených s pěstováním vstupních surovin pro výrobu biopaliv typicky produkovaných v uvedených oblastech pro účely čl. 7b odst. 2.

5.   Komise do 31. prosince 2012 a poté každé dva roky vypracuje a zveřejní zprávu ohledně odhadovaných typických a standardních hodnot uvedených v částech B a E přílohy IV se zvláštním důrazem na emise skleníkových plynů z dopravy a zpracovatelské výroby.

Pokud tyto zprávy uvedené v prvním pododstavci uvádějí, že by bylo třeba odhadované typické a standardní hodnoty v částech B a E přílohy IV upravit na základě nejnovějších vědeckých poznatků, Komise podle potřeby předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh.“;

b)

odstavec 6 se zrušuje;

c)

v odstavci 7 se první, druhý a třetí pododstavec nahrazují tímto:

„7.   Komise provádí průběžně přezkum přílohy IV s cílem doplnit v odůvodněných případech hodnoty pro další způsoby výroby biopaliv v případě stejných nebo jiných surovin. Tento přezkum rovněž zohlední přizpůsobení metodiky stanovené v části C přílohy IV, zejména s ohledem na:

—

metodu započítávání odpadů a zbytků;

—

metodu započítávání druhotných produktů;

—

metodu započítávání kombinované výroby a

—

status zbytků zemědělských plodin jako druhotných produktů.

Standardní hodnoty pro bionaftu z odpadního rostlinného nebo živočišného oleje se přezkoumají co nejdříve. Pokud Komise při přezkumu dojde k závěru, že by příloha IV měla být doplněna, je jí svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 10a za účelem doplnění, nikoliv však odstranění nebo změny odhadovaných typických a standardních hodnot v částech A, B, D a E přílohy IV pro způsoby výroby biopaliv, u nichž nejsou v této příloze ještě konkrétní hodnoty uvedeny.“;

d)

odstavec 8 se nahrazuje tímto:

„8.   Je-li to nutné v zájmu zajištění jednotného uplatňování části C bodu 9 přílohy IV, může Komise přijmout prováděcí akty stanovující podrobné technické specifikace a definice. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3.“

6)

V článku 7e se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Zprávy Komise určené Evropskému parlamentu a Radě a uvedené v čl. 7b odst. 7, čl. 7c odst. 2 a 9 a v čl. 7d odst. 4 a 5, jakož i zprávy a informace předložené v souladu s čl. 7c odst. 3 prvním a pátým pododstavcem a čl. 7d odst. 2 se připravují a předávají pro účely směrnice 2009/28/ES a této směrnice.“

7)

Článek 8 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Členské státy sledují shodu s požadavky stanovenými v článcích 3 a 4, pokud jde o benzin a motorovou naftu, a to na základě analytických metod uvedených v přílohách I a II.“;

b)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Členské státy předloží každoročně do 31. srpna zprávu o jakosti paliv na vnitrostátní úrovni za předchozí kalendářní rok. Komise vytvoří společný formát pro předkládání souhrnných údajů o jakosti paliv v jednotlivých státech, a to prováděcím aktem přijatým přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 3. První zpráva se předloží do 30. června 2002. Od 1. ledna 2004 musí formát této zprávy odpovídat formátu popsanému v příslušné evropské normě. Kromě toho podají členské státy zprávu o celkovém množství benzinu a motorové nafty uvedeném na trh na jejich území a o množství bezolovnatého benzinu a motorové nafty o maximálním obsahu síry 10 mg/kg uvedeném na trh. Členské státy dále každoročně podají zprávu o geograficky vyvážené dostupnosti benzinu a motorové nafty s maximálním obsahem síry 10 mg/kg uváděných na trh na jejich území.“

8)

V článku 8a se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   S ohledem na posouzení provedené pomocí zkušební metodiky uvedené v odstavci 1 mohou Evropský parlament a Rada na základě legislativního návrhu Komise revidovat maximální hodnotu obsahu MMT v palivu podle odstavce 2.“

9)

V čl. 9 odst. 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„k)

u biopaliv spotřebovaných v Unii způsoby výroby, objemy a emise skleníkových plynů během životního cyklu na jednotku energie, včetně předběžných průměrných hodnot odhadovaných emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy a souvisejícího rozmezí odvozeného z analýzy citlivosti uvedených v příloze V. Komise zveřejní údaje o předběžných průměrných hodnotách odhadovaných emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy a související rozmezí odvozené z analýzy citlivosti.“

10)

Článek 10 se mění takto:

a)

nadpis se nahrazuje tímto:

„Postup přizpůsobování povolených analytických metod a povolených tlakových výjimek“;

b)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 10a v rozsahu nezbytném pro přizpůsobení povolených analytických metod s cílem zajistit soudržnost s veškerými revizemi evropských norem uvedených v příloze I nebo II. Komisi je rovněž svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 10a s cílem přizpůsobit povolené výjimky týkající se tlaku par v kPa pro obsah ethanolu v benzinu uvedené v příloze III v rámci mezní hodnoty stanovené v čl. 3 odst. 4 prvním pododstavci. Těmito akty v přenesené pravomoci nejsou dotčeny výjimky udělené podle čl. 3 odst. 4.“

11)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 10a

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 7a odst. 6, 7d odst. 7 a čl. 10 odst. 1 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 5. října 2015.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedená v čl. 7a odst. 6, 7d odst. 7 a čl. 10 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci, která je v něm uvedena. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 7a odst. 6, 7d odst. 7 a čl. 10 odst. 1 vstoupí v platnost, pouze pokud vůči němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

12)

Článek 11 se nahrazuje tímto:

„Článek 11

Postup projednávání ve výboru

1.   S výjimkou případů uvedených v odstavci 2 je Komisi nápomocen Výbor pro jakost paliv. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (9).

2.   Ve věcech týkajících se udržitelnosti biopaliv podle článků 7b, 7c a 7d je Komisi nápomocen Výbor pro udržitelnost biopaliv a biokapalin, uvedený v čl. 25 odst. 2 směrnice 2009/28/ES. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbory nevydají žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“"

13)

Příloha IV se mění a příloha V doplňuje v souladu s přílohou I této směrnice.

Článek 2

Změny směrnice 2009/28/ES

Směrnice 2009/28/ES se mění takto:

1)

V čl. 2 druhém pododstavci se doplňují nová písmena, která znějí:

„p)

‚odpadem‘ se rozumí odpad ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (10); látky, jež byly záměrně modifikovány nebo kontaminovány, aby odpovídaly uvedené definici, do této definice nespadají;

q)

‚plodinami bohatými na škrob‘ se rozumějí plodiny zahrnující především obiloviny (bez ohledu na to, zda jsou využita pouze zrna, nebo celá plodina, například v případě kukuřice na zelené krmení), hlízy a okopaniny (například brambory, topinambury, batáty [sladké brambory], maniok a jamy), jakož i plodiny s oddenkovými hlízami (například kolokázie a xanthosoma);

r)

‚lignocelulózovou vláknovinou‘ se rozumí vláknovina obsahující lignin, celulózu a hemicelulózu, například biomasa pocházející z lesů, energetické dřeviny a zbytky a odpady z lesnictví a dřevozpracujících odvětví;

s)

‚nepotravinářskou celulózovou vláknovinou‘ se rozumějí vstupní suroviny skládající se především z celulózy a hemicelulózy a mající nižší obsah ligninu než lignocelulózové vláknoviny; zahrnují zbytky potravinářských a krmných plodin (například sláma, kukuřičné šustí, plevy a lusky), energetické traviny s nízkým obsahem škrobu (například jílek, proso prutnaté, ozdobnice, trsť rákosovitá a krycí plodiny vysévané před zasetím a po sklizení hlavních plodin), průmyslové zbytky (včetně zbytků potravinářských a krmných plodin po extrakci rostlinných olejů, cukrů, škrobů a bílkovin) a vláknovina z biologického odpadu;

t)

‚zbytkem ze zpracování‘ se rozumí látka, která není konečným produktem, jenž má být přímo vyroben v procesu výroby; nejedná se o primární cíl výrobního procesu a proces nebyl záměrně upraven pro jeho výrobu;

u)

‚obnovitelnými kapalnými a plynnými palivy nebiologického původu používanými v odvětví dopravy‘ se rozumějí jiná kapalná či plynná paliva než biopaliva, jejichž energetický obsah je získáván z jiných obnovitelných zdrojů energie než z biomasy a která jsou používána v dopravě;

v)

‚zbytky ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví‘ se rozumějí zbytky, které pocházejí přímo ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví; nezahrnují zbytky ze souvisejících odvětví nebo zpracování;

w)

‚biopalivy a biokapalinami s nízkým rizikem nepřímé změny ve využití půdy‘ se rozumějí biopaliva a biokapaliny, jejichž vstupní suroviny byly vyprodukovány v režimech, které omezují vytěsňování produkce pro jiné účely, než je výroba biopaliv a biokapalin, a které byly vyrobeny v souladu s kritérii udržitelnosti pro biopaliva a biokapaliny stanovenými v článku 17.

(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).“"

2)

Článek 3 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pro účely splnění cílů uvedených v prvním pododstavci nesmí být maximální společný příspěvek z biopaliv a biokapalin vyráběných z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukernatých plodin a olejnin a z plodin pěstovaných na zemědělské půdě jako hlavní plodina především k energetickým účelům větší než množství energie odpovídající maximálnímu příspěvku stanovenému v odst. 4 písm. d).“;

b)

v odstavci 4 se druhý pododstavec mění takto:

i)

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)

pro výpočet jmenovatele, tj. celkového množství energie spotřebované v dopravě pro účely prvního pododstavce, se zohledňují pouze benzin, motorová nafta, biopaliva spotřebovaná v silniční a železniční dopravě a elektřina, včetně elektřiny použité k výrobě obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu používaných v odvětví dopravy;“

ii)

v písmeni b) se doplňuje nová věta, která zní:

„Tímto písmenem není dotčeno písmeno d) tohoto pododstavce ani čl. 17 odst. 1 písm. a);“

iii)

písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c)

pro výpočet příspěvku elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů a spotřebované ve všech typech elektrických vozidel a pro výrobu obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu používaných v dopravě pro účely písmen a) a b) si mohou členské státy zvolit, zda použijí průměrný podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v Unii, nebo podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v jejich vlastní zemi ve výši naměřené dva roky před dotčeným rokem. Dále se pro výpočet elektřiny z obnovitelných zdrojů energie spotřebované elektrifikovanou železniční dopravou považuje tato spotřeba za 2,5 násobek příkonu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Pro výpočet elektřiny z obnovitelných zdrojů energie spotřebované elektrickými silničními vozidly podle písmene b) se tato spotřeba považuje za pětinásobek příkonu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.“;

iv)

doplňují se nová písmena, která znějí:

„d)

pro výpočet biopaliv v čitateli nesmí být podíl energie z biopaliv vyráběných z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukernatých plodin a olejnin a z plodin pěstovaných na zemědělské půdě jako hlavní plodina především k energetickým účelům v roce 2020 větší než 7 % konečné spotřeby energie v dopravě v členském státě.

Do limitu stanoveného v prvním pododstavci tohoto písmena se nezapočítávají biopaliva vyráběná ze vstupních surovin uvedených v příloze IX.

Členské státy se mohou rozhodnout, že do limitu stanoveného v prvním pododstavci tohoto písmena se nezapočítává podíl energie z biopaliv vyráběných z plodin pěstovaných na zemědělské půdě jako hlavní plodina především k energetickým účelům, vyjma plodin bohatých na škrob, cukernatých plodin a olejnin, pokud:

i)

bylo ověřeno dodržování kritérií udržitelnosti uvedených v čl. 17 odst. 2 až 5 v souladu s článkem 18 a

ii)

tyto plodiny byly vypěstovány na půdě, na níž se vztahuje bod 8 části C přílohy V, a pokud byl do výpočtu emisí skleníkových plynů provedeného za účelem prokázání souladu s čl. 17 odst. 2 zahrnut odpovídající bonus ‚eB‘ stanovený v bodě 7 části C přílohy V.

e)

každý členský stát usiluje o splnění cíle minimální míry spotřeby biopaliv vyrobených ze vstupních surovin a jiných paliv, uvedených v části A přílohy IX, na jeho území. Za tímto účelem každý členský stát stanoví do 6. dubna 2017 vnitrostátní cíl, o jehož splnění usiluje. Referenční hodnota tohoto cíle je 0,5 procentního bodu energetického obsahu podílu energie z obnovitelných zdrojů ve všech druzích dopravy v roce 2020 podle prvního pododstavce; tento cíl má být splněn prostřednictvím biopaliv vyrobených ze vstupních surovin a jiných paliv, uvedených v části A přílohy IX. Do vnitrostátního cíle mohou být navíc započítána biopaliva vyrobená ze vstupních surovin neuvedených v příloze IX, které byly příslušnými vnitrostátními orgány určeny za odpady, zbytky, nepotravinářskou celulózovou vláknovinu nebo lignocelulózovou vláknovinu a používaly se ve stávajících zařízeních před přijetím směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1513 (11).

Členské státy mohou stanovit vnitrostátní cíl nižší než 0,5 procentního bodu na základě jednoho nebo více z těchto důvodů:

i)

objektivní faktory, jako jsou omezené možnosti udržitelné výroby biopaliv vyrobených ze vstupních surovin nebo jiných paliv uvedených v části A přílohy IX nebo omezená dostupnost těchto biopaliv na trhu za rentabilní ceny;

ii)

zvláštní technické nebo klimatické podmínky vnitrostátního trhu s pohonnými hmotami, jako je složení a stav vozového parku silničních vozidel; nebo

iii)

vnitrostátní politiky přidělující odpovídající finanční prostředky na podporu energetické účinnosti a využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v dopravě.

Členské státy při stanovování vnitrostátních cílů poskytnou dostupné informace o množství spotřebovaných biopaliv ze vstupních surovin nebo jiných paliv, uvedených v části A přílohy IX.

Členské státy při určování politiky na podporu výroby paliv ze vstupních surovin, uvedených v příloze IX, zohlední hierarchii způsobů nakládání s odpady stanovenou v článku 4 směrnice 2008/98/ES, včetně jejích ustanovení týkajících se zohledňování životního cyklu u celkových dopadů vzniku různých toků odpadu a nakládání s ním.

Komise v souladu s článkem 24 této směrnice zveřejňuje:

—

vnitrostátní cíle členských států,

—

plány členských států pro dosažení vnitrostátních cílů, jsou-li k dispozici,

—

případně důvody pro odchylku vnitrostátních cílů členských států od referenční hodnoty oznámené v souladu s čl. 4 odst. 2 směrnice (EU) 2015/1513 a

—

souhrnnou zprávu o tom, jak členské státy své vnitrostátní cíle plní;

f)

biopaliva vyráběná ze vstupních surovin uvedených v příloze IX se pro účely splnění cíle stanoveného v prvním pododstavci považují za dvojnásobek svého energetického obsahu.

(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1513 ze dne 9. září 2015, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 239, 15.9.2015, s. 1).“"

c)

v odstavci 4 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Komise případně předloží do 31. prosince 2017 návrh, který za určitých podmínek umožní, aby bylo zohledněno celkové množství elektřiny z obnovitelných zdrojů energie používané jako pohon pro všechny druhy elektrických vozidel a pro výrobu obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu používaných v odvětví dopravy.“;

d)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„5.   S cílem minimalizovat riziko toho, že by se jedna dodávka v Unii vykázala více než jednou, se členské státy a Komise vynasnaží o posílení spolupráce mezi vnitrostátními systémy a mezi vnitrostátními systémy a nepovinnými režimy zřízenými podle článku 18, jež bude případně zahrnovat i výměnu údajů. Aby se zabránilo takové záměrné modifikaci nebo vyřazení materiálů vedeným snahou, aby se na ně vztahovala příloha IX, podporují členské státy vývoj a používání systémů, jež vstupní suroviny a výsledná biopaliva sledují a dohledávají napříč celým hodnotovým řetězcem. V případě zjištění podvodu členské státy zajistí přijetí náležitých opatření. Členské státy podají do 31. prosince 2017 a poté každé dva roky zprávu o opatřeních, která přijaly, pokud neposkytnou rovnocenné informace o spolehlivosti a ochraně před podvody ve svých zprávách o pokroku při podpoře a využívání energie z obnovitelných zdrojů, které podávají podle čl. 22 odst. 1 písm. d).

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 25a, jimiž se upravuje seznam vstupních surovin v části A přílohy IX za účelem doplnění vstupních surovin, nikoliv však jejich odstranění ze seznamu. Pro každou ze vstupních surovin, které mají být doplněny na seznam v části A přílohy IX, přijme Komise samostatný akt v přenesené pravomoci. Každý akt v přenesené pravomoci se musí opírat o analýzu nejnovějšího vědeckotechnického pokroku, jež náležitě zohlední zásady hierarchie způsobů nakládání s odpady stanovené ve směrnici 2008/98/ES a podpoří závěr, že daná vstupní surovina nepovede k dodatečné poptávce po půdě ani k účinkům výrazně narušujícím trhy s (vedlejšími) produkty, odpady nebo zbytky, že přinese značné úspory emisí skleníkových plynů v porovnání s fosilními palivy a že s ní není spojeno riziko nepříznivého ovlivnění životního prostředí a biologické rozmanitosti.“

3)

V článku 5 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 25a, kterými přizpůsobuje energetický obsah paliv používaných v odvětví dopravy uvedený v příloze III vědeckotechnickému pokroku.“

4)

V článku 6 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„1.   Členské státy se mohou dohodnout na uzavření ujednání za účelem statistického převodu určitého množství energie z obnovitelných zdrojů z jednoho členského státu do jiného členského státu. Převáděné množství se:

a)

odečte od množství energie z obnovitelných zdrojů, které převádějící členský stát zohledňuje při posuzování souladu s požadavky stanovenými v čl. 3 odst. 1, 2 a 4, a

b)

přičte k množství energie z obnovitelných zdrojů, které je zohledněno při posuzování souladu přijímajícího členského státu s požadavky stanovenými v čl. 3 odst. 1, 2 a 4.

2.   Ujednání uvedená v odstavci 1 tohoto článku ohledně čl. 3 odst. 1, 2 a 4 mohou být v platnosti po dobu jednoho roku nebo více let. Musí být oznámena Komisi nejpozději tři měsíce po skončení každého roku, ve kterém jsou v platnosti. Informace podávané Komisi zahrnují množství a cenu dotčené energie.“

5)

Článek 17 se mění takto:

a)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Úspora emisí skleníkových plynů při používání biopaliv a biokapalin zohledněných pro účely uvedené v odstavci 1 musí u biopaliv a biokapalin vyráběných v zařízeních, jejichž provoz začne po 5. říjnu 2015, činit alespoň 60 %. Má se za to, že zařízení je ‚v provozu‘, pokud došlo k fyzické výrobě biopaliv nebo biokapalin.

V případě zařízení, jež byla v provozu k 5. říjnu 2015 nebo dříve, musí pro účely uvedené v odstavci 1 dosahovat biopaliva a biokapaliny do 31. prosince 2017 úspory emisí skleníkových plynů ve výši nejméně 35 % a od 1. ledna 2018 nejméně 50 %.

Úspora emisí skleníkových plynů při používání biopaliv a biokapalin se vypočítá postupem podle čl. 19 odst. 1.“;

b)

v odstavci 3 se zrušuje druhý pododstavec.

6)

Článek 18 se mění takto:

a)

v odstavci 3 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Komise přijme přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 3 prováděcí akty s cílem vypracovat seznam odpovídajících a příslušných informací uvedených v prvních dvou pododstavcích tohoto odstavce. Komise zejména zajistí, aby poskytování těchto informací nebylo pro hospodářské subjekty nadměrnou administrativní zátěží, a to obecně nebo konkrétně pro drobné zemědělce, organizace producentů a družstva.“;

b)

v odstavci 4 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Komise může rozhodnout, že nepovinné vnitrostátní nebo mezinárodní režimy stanovující normy pro výrobu produktů z biomasy obsahují přesné údaje pro účely čl. 17 odst. 2 nebo prokazují, že dodávky biopaliv nebo biokapalin splňují kritéria udržitelnosti uvedená v čl. 17 odst. 3, 4 a 5, nebo že žádné materiály nebyly záměrně modifikovány nebo vyřazeny tak, aby se na dodávku nebo její část vztahovala příloha IX. Komise může rozhodnout, že tyto režimy obsahují přesné údaje pro účely informování o přijatých opatřeních na ochranu oblastí poskytujících základní služby ekosystému v kritických situacích (například ochranu vodního koryta a regulaci eroze), na ochranu půdy, vody a ovzduší, k obnově znehodnocené půdy, k zamezení nadměrné spotřebě vody v oblastech, kde je jí nedostatek, a o otázkách uvedených v čl. 17 odst. 7 druhém pododstavci. Komise může rovněž uznat oblasti určené k ochraně ekosystémů či druhů, které byly mezinárodními dohodami uznány jako vzácné či ohrožené nebo které byly zařazeny na seznamy sestavené mezivládními organizacemi nebo Mezinárodní unií pro ochranu přírody pro účely čl. 17 odst. 3 písm. b) bodu ii).“;

c)

v odstavci 5 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Nepovinné režimy uvedené v odstavci 4 (dále jen ‚nepovinné režimy‘) pravidelně alespoň jednou ročně zveřejní seznam svých certifikačních orgánů využívaných pro nezávislý audit, přičemž u každého certifikačního orgánu uvedou, kterým subjektem nebo vnitrostátním veřejným orgánem byl uznán a který subjekt nebo vnitrostátní veřejný orgán jej sleduje.

Zejména s cílem předcházet podvodům může Komise na základě analýzy rizik nebo zpráv uvedených v odst. 6 druhém pododstavci tohoto článku podrobně stanovit normy pro nezávislý audit a požadovat, aby všechny nepovinné režimy tyto normy uplatňovaly. Učiní tak prostřednictvím prováděcích aktů přijatých přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 3. Tyto akty stanoví lhůtu, v níž nepovinné režimy musí tuto normu provést. Komise může zrušit rozhodnutí uznávající nepovinné režimy v případě, že tyto normy ve stanovené lhůtě neprovedou.“;

d)

odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6.   Rozhodnutí podle odstavce 4 tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 3. Platnost těchto rozhodnutí nepřesáhne pět let.

Komise vyžaduje, aby jí každý nepovinný režim, o němž je přijato rozhodnutí podle odstavce 4, předložil do 6. října 2016 a poté každý rok do 30. dubna zprávu pojednávající o každém z písmen třetího pododstavce tohoto odstavce. Obecně se zpráva vztahuje na předchozí kalendářní rok. První zpráva se vztahuje alespoň na období šesti měsíců od 9. září 2015. Požadavek předložit zprávu se vztahuje pouze na nepovinné režimy, které fungovaly po dobu nejméně dvanácti měsíců.

Komise do 6. dubna 2017 a následně v rámci svých zpráv podle čl. 23 odst. 3 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu obsahující analýzu zpráv uvedených v druhém pododstavci tohoto odstavce, přezkum fungování dohod uvedených v odstavci 4 nebo nepovinných režimů, o nichž bylo přijato rozhodnutí podle tohoto článku, a určení osvědčených postupů. Tato zpráva vychází z nejlepších dostupných informací, včetně informací z konzultací se zúčastněnými stranami, a z praktických zkušeností s uplatňováním dotčených dohod nebo režimů. Zpráva obsahuje analýzu:

 

obecně:

a)

nezávislosti, postupů a četnosti auditů, jak pokud jde o to, co je k těmto aspektům uvedeno v dokumentaci k příslušnému režimu v době jeho schválení Komisí, tak v porovnání s osvědčenými odvětvovými postupy;

b)

dostupnosti, zkušeností a transparentnosti při uplatňování metod zjišťování nedodržení předpisů a řešení těchto případů, zejména s ohledem na řešení situací závažného pochybení na straně subjektů účastnících se daného režimu nebo obvinění z těchto pochybení;

c)

transparentnosti, zejména ve vztahu k přístupnosti režimu, dostupnosti překladů do příslušných jazyků zemí a regionů, z nichž suroviny pocházejí, přístupnosti seznamu certifikovaných hospodářských subjektů a příslušných certifikátů a přístupnosti auditorských zpráv;

d)

zapojení zúčastněných stran, zejména pokud jde o konzultace s původními a místními společenstvími před přijetím rozhodnutí v průběhu vytváření a přezkumu režimu i v průběhu auditů a reakce na jejich příspěvky;

e)

celkové stability režimu, především v kontextu pravidel pro akreditaci, kvalifikaci a nezávislost auditorů a příslušných orgánů režimu;

f)

aktualizace daného režimu v závislosti na trhu, množství certifikovaných vstupních surovin a biopaliv podle zemí původu a podle druhů, počtu účastníků;

g)

snadnosti a účinnosti zavádění systému, který sleduje doklady o souladu s kritérii udržitelnosti, které jsou v rámci režimu předávány jeho účastníkům, přičemž takový systém má sloužit jako prostředek k předcházení podvodům, zejména se zaměřením na odhalování a potírání podezření z podvodů a jiných nesrovnalostí a na navazující opatření, a případně počtu odhalených případů podvodů a nesrovnalostí;

 

a konkrétně:

h)

možností subjektů získat oprávnění k uznávání a sledování certifikačních orgánů;

i)

kritérií pro uznávání nebo akreditaci certifikačních orgánů;

j)

pravidel, jak má být prováděno sledování certifikačních orgánů;

k)

způsobů usnadnění nebo zlepšení podpory osvědčených postupů.

Komise zprávy vypracované nepovinnými režimy zpřístupní v souhrnné podobě nebo případně v plném znění prostřednictvím platformy pro transparentnost uvedené v článku 24.

Členský stát může svůj vnitrostátní režim oznámit Komisi. Komise posouzení tohoto režimu upřednostní. Rozhodnutí o tom, zda takto oznámený vnitrostátní režim splňuje podmínky stanovené v této směrnici, se přijme přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 3, aby se usnadnilo vzájemné dvoustranné a vícestranné uznávání režimů pro ověřování plnění kritérií udržitelnosti pro biopaliva. Pokud je rozhodnutí kladné, nesmějí režimy zavedené podle tohoto článku odmítat vzájemné uznávání s režimem uvedeného členského státu, pokud jde o ověřování plnění kritérií udržitelnosti stanovených v čl. 17 odst. 2 až 5.“;

e)

odstavec 8 se nahrazuje tímto:

„8.   Komise přezkoumá na žádost členského státu anebo z vlastního podnětu použití článku 17 u zdroje biopaliva a do šesti měsíců od obdržení žádosti rozhodne přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 3, zda daný členský stát může tento zdroj biopaliva zohlednit pro účely uvedené v čl. 17 odst. 1.“

7)

Článek 19 se mění takto:

a)

odstavce 3, 4 a 5 se nahrazují tímto:

„3.   Komisi lze typické emise skleníkových plynů z pěstování zemědělských surovin předložit v případě členských států ve zprávách podle odstavce 2 a v případě území mimo Unii ve zprávách, které jsou rovnocenné zprávám uvedeným v odstavci 2 a jsou vypracovány příslušnými orgány.

4.   Komise může prováděcím aktem přijatým přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 3 rozhodnout, že zprávy uvedené v odstavci 3 tohoto článku musí obsahovat přesné údaje pro účely měření emisí skleníkových plynů spojených s pěstováním vstupních surovin pro výrobu biopaliv a biokapalin typicky produkovaných v uvedených oblastech pro účely čl. 17 odst. 2.

5.   Komise nejpozději do 31. prosince 2012 a poté každé dva roky vypracuje a zveřejní zprávu ohledně odhadovaných typických a standardních hodnot uvedených v částech B a E přílohy V se zvláštním důrazem na emise skleníkových plynů z dopravy a zpracovatelské výroby.

Pokud zprávy uvedené v prvním pododstavci uvádějí, že by bylo třeba odhadované typické a standardní hodnoty v částech B a E přílohy V upravit na základě nejnovějších vědeckých poznatků, Komise podle potřeby předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh.“;

b)

odstavec 6 se zrušuje;

c)

v odstavci 7 se první, druhý a třetí pododstavec nahrazují tímto:

„7.   Komise provádí průběžně přezkum přílohy V s cílem doplnit v odůvodněných případech hodnoty pro další způsoby výroby biopaliv v případě stejných nebo jiných surovin. Tento přezkum rovněž zohlední přizpůsobení metodiky stanovené v části C přílohy V, zejména s ohledem na:

—

metodu započítávání odpadů a zbytků;

—

metodu započítávání druhotných produktů;

—

metodu započítávání kombinované výroby a

—

status zbytků zemědělských plodin jako druhotných produktů.

Standardní hodnoty pro bionaftu z odpadního rostlinného nebo živočišného oleje se přezkoumají co nejdříve. Pokud Komise při přezkumu dojde k závěru, že by příloha V měla být doplněna, je jí svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 25a za účelem doplnění, nikoliv však odstranění nebo změny odhadovaných typických a standardních hodnot v částech A, B, D a E přílohy V pro způsoby výroby biopaliv a biokapalin, u nichž nejsou v této příloze ještě konkrétní hodnoty uvedeny.“;

d)

odstavec 8 se nahrazuje tímto:

„8.   Je-li to nutné v zájmu zajištění jednotného uplatňování části C bodu 9 přílohy V, může Komise přijmout prováděcí akty stanovující podrobné technické specifikace a definice. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 3.“

8)

Článek 21 se zrušuje.

9)

V čl. 22 odst. 1 se druhý pododstavec mění takto:

a)

písmeno i) se nahrazuje tímto:

„i)

vývoj a podíl biopaliv vyrobených ze vstupních surovin uvedených na seznamu v příloze IX, včetně posouzení stavu zdrojů se zaměřením na aspekty udržitelnosti související s dopadem nahrazení potravin a krmiv výrobou biopaliv, s náležitým zohledněním zásad hierarchie způsobů nakládání s odpady podle směrnice 2008/98/ES a zásady kaskádového využívání biomasy s přihlédnutím k regionálním a místním hospodářským a technologickým podmínkám, udržení nezbytných zásob uhlíku v půdě a kvality půdy a ekosystémů;“;

b)

doplňuje se nové písmeno, které zní:

„o)

množství biopaliv a biokapalin v jednotkách energie podle kategorií skupin vstupních surovin uvedených v části A přílohy VIII zohledněná tímto členským státem pro účely splnění cílů stanovených v čl. 3 odst. 1 a 2 a v čl. 3 odst. 4 prvním pododstavci.“

10)

Článek 23 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se zrušuje poslední věta;

b)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Při podávání zpráv o úspoře emisí skleníkových plynů při používání biopaliv a biokapalin použije Komise množství nahlášená členskými státy podle čl. 22 odst. 1 druhého pododstavce písm. o), včetně předběžných průměrných hodnot odhadovaných emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy a souvisejícího rozmezí odvozeného z analýzy citlivosti uvedených v příloze VIII. Komise zveřejní údaje o předběžných průměrných hodnotách odhadovaných emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy a souvisejícím rozmezí odvozeném z analýzy citlivosti. Komise dále zhodnotí, zda a jak se odhad přímých úspor emisí změní, započítají-li se druhotné produkty v rámci substitučního přístupu.“;

c)

v odst. 5 prvním pododstavci se písmena e) a f) nahrazují tímto:

„e)

dostupnosti a udržitelnosti biopaliv vyrobených ze vstupních surovin uvedených na seznamu v příloze IX, včetně posouzení dopadu nahrazení potravin a krmiv výrobou biopaliv, s náležitým zohledněním zásad hierarchie způsobů nakládání s odpady podle směrnice 2008/98/ES a zásady kaskádového využívání biomasy s přihlédnutím k regionálním a místním hospodářským a technickým podmínkám, udržení nezbytných zásob uhlíku v půdě a kvality půdy a ekosystémů;

f)

informací o dostupných výsledcích vědeckého výzkumu nepřímých změn ve využívání půdy ve vztahu ke všem způsobům výroby a analýzy těchto výsledků, včetně posouzení, zda lze zmenšit míru neurčitosti zjištěnou při analýze, z níž vycházejí odhady emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy, a zda lze přitom započítat faktor případného dopadu politik Unie, jako jsou politiky v oblasti životního prostředí, klimatu a zemědělství; a

g)

technologického vývoje a dostupnosti údajů o používání biopaliv a biokapalin vyráběných v Unii ze zvláštních nepotravinářských plodin pěstovaných především pro energetické účely a o jejich dopadu na hospodářství a životní prostředí.“;

d)

v odst. 8 prvním pododstavci se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

ohledně cílů uvedených v čl. 3 odst. 4 na přezkum:

i)

nákladové efektivnosti opatření, která mají být provedena pro dosažení těchto cílů;

ii)

posouzení možnosti dosáhnout těchto cílů při současném zajištění udržitelnosti výroby biopaliv v Unii a ve třetích zemích, přičemž posoudí dopady na hospodářství a životní prostředí a dopady sociální, včetně nepřímých účinků a dopadů na biologickou rozmanitost, jakož i komerční dostupnost biopaliv druhé generace;

iii)

dopadů provádění uvedených cílů na dostupnost potravin za přijatelné ceny;

iv)

komerční dostupnosti elektrických a hybridních vozidel a vozidel na vodíkový pohon, jakož i metodiky vybrané pro výpočet podílu energie z obnovitelných zdrojů spotřebované v dopravě;

v)

hodnocení konkrétních podmínek na trhu se zvláštním ohledem na trhy, kde pohonné hmoty představují více než polovinu konečné spotřeby energie, a trhy, které jsou zcela závislé na dovážených biopalivech;“

11)

Článek 25 se nahrazuje tímto:

„Článek 25

Postup projednávání ve výboru

1.   S výjimkou případů uvedených v odstavci 2 je Komisi nápomocen Výbor pro obnovitelné zdroje energie. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (12).

2.   V záležitostech týkajících se udržitelnosti biopaliv a biokapalin je Komisi nápomocen Výbor pro udržitelnost biopaliv a biokapalin. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbory nevydají žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“"

12)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 25a

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 3 odst. 5, čl. 5 odst. 5 a čl. 19 odst. 7 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 5. října 2015.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedená v čl. 3 odst. 5, čl. 5 odst. 5 a čl. 19 odst. 7 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci, která je v něm stanovena. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 5, čl. 5 odst. 5 a čl. 19 odst. 7 vstoupí v platnost, pouze pokud vůči němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

13)

Příloha V se mění a přílohy VIII a IX se doplňují v souladu s přílohou II této směrnice.

Článek 3

Přezkum

1.   Komise do 31. prosince 2016 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu zahrnující posouzení dostupnosti nezbytných množství nákladově efektivních biopaliv na trhu Unie ze vstupních surovin nevyužívajících půdu a z nepotravinářských plodin do roku 2020 a posouzení jejich dopadů na životní prostředí a hospodářství a sociálních dopadů, včetně nutnosti dalších kritérií pro zajištění jejich udržitelnosti, jakož i nejlepších dostupných vědeckých poznatků o emisích skleníkových plynů vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy v souvislosti s výrobou biopaliv a biokapalin. Zpráva bude případně doplněna návrhy na další opatření zohledňující hospodářské, sociální a environmentální aspekty.

2.   Komise do 31. prosince 2017 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, jež na základě nejnovějších nejlepších dostupných vědeckých poznatků přezkoumá:

a)

účinnost opatření zavedených touto směrnicí při omezování emisí skleníkových plynů vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy v souvislosti s výrobou biopaliv a biokapalin. V tomto ohledu budou součástí této zprávy nejnovější dostupné informace týkající se klíčových předpokladů ovlivňujících výsledky modelování emisí skleníkových plynů vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy v souvislosti s výrobou biopaliv a biokapalin, včetně naměřených tendencí v zemědělských výnosech a produktivitě, přidělování vedlejších produktů a pozorované míry změn v celosvětovém využívání půdy a odlesňování a případného dopadu politik Unie, jako jsou politiky v oblasti životního prostředí, klimatu a zemědělství, se zapojením zúčastněných stran do provádění tohoto přezkumu;

b)

účinnost pobídek pro biopaliva ze vstupních surovin, jež nevyužívají půdu, a z nepotravinářských plodin podle čl. 3 odst. 4 směrnice 2009/28/ES, včetně toho, zda se očekává, že celá Unie bude v roce 2020 využívat 0,5 procentního bodu energetického obsahu podílu energie z obnovitelných zdrojů ve všech druzích dopravy prostřednictvím biopaliv vyrobených ze vstupních surovin a jiných paliv, uvedených v části A přílohy IX;

c)

dopad zvýšené poptávky po biomase na odvětví využívající biomasu;

d)

možnost stanovení kritérií pro určení a certifikaci biopaliv a biokapalin s nízkým rizikem nepřímé změny ve využití půdy, jež by byly vyráběny v souladu s kritérii udržitelnosti uvedenými ve směrnicích 98/70/ES a 2009/28/ES, za účelem případné aktualizace přílohy V směrnice 98/70/ES a přílohy VIII směrnice 2009/28/ES;

e)

možné hospodářské a environmentální přínosy a rizika vyšší produkce a vyššího využívání zvláštních nepotravinářských plodin pěstovaných především pro energetické účely, a to i za použití údajů týkajících se stávajících projektů;

f)

relativní podíl bioetanolu a bionafty na trhu Unie a podíl energie z obnovitelných zdrojů v benzinu. Komise posoudí rovněž faktory ovlivňující podíl energie z obnovitelných zdrojů v benzinu, jakož i veškeré překážky bránící jejich zavedení. Toto posouzení zahrnuje náklady, normy pro paliva, infrastrukturu a klimatické podmínky. Komise může případně doporučit způsoby, jak zjištěné překážky překonat; a

g)

zjištění, které členské státy se rozhodly uplatňovat limit na množství biopaliv vyráběných z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukernatých plodin a olejnin a z plodin, které jsou pěstovány jako hlavní plodina na zemědělské půdě především k energetickým účelům, v zájmu splnění cíle stanoveného v článku 7a směrnice 98/70/ES, a zda se vyskytly potíže s uplatňováním či plněním cíle stanoveného v článku 7a směrnice 98/70/ES. Komise rovněž posoudí, do jaké míry jsou biopaliva vyráběná z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukernatých plodin a olejnin a z plodin, které jsou pěstovány jako hlavní plodina na zemědělské půdě především k energetickým účelům dodávána v zájmu plnění cíle stanoveného v článku 7a směrnice 98/70/ES nad úrovněmi, které mohou přispět k plnění cílů stanovených ve směrnici 2009/28/ES. Předmětem posouzení je také hodnocení dopadu na nepřímou změnu ve využívání půdy a nákladová efektivnost tohoto přístupu členských států.

Ve zprávě jsou případně, je-li to technicky možné a hospodářsky životaschopné, uvedeny také informace o dostupnosti finančních a jiných prostředků, které mohou podpořit pokrok při dosahování toho, aby energetický obsah biopaliv vyráběných ze vstupních surovin a jiných paliv, uvedených v části A přílohy IX, co nejdříve dosáhl 0,5 procentního bodu podílu energie z obnovitelných zdrojů ve všech druzích dopravy v Unii.

Ke zprávě uvedené v prvním pododstavci budou případně přiloženy legislativní návrhy vypracované na základě nejlepších dostupných vědeckých poznatků a týkající se:

a)

zavedení upravených odhadovaných emisních faktorů nepřímé změny ve využívání půdy do vhodných kritérií udržitelnosti stanovených ve směrnicích 98/70/ES a 2009/28/ES;

b)

zavedení dalších opatření přijatých s cílem předcházet podvodům a bojovat proti nim, včetně návrhů dodatečných opatření, která mají být přijata na úrovni Unie;

c)

technologicky neutrální podpory udržitelných biopaliv v období po roce 2020 jako součásti rámce pro politiku v oblasti klimatu a energetiky pro období do roku 2030.

3.   S ohledem na zprávy nepovinných režimů podle čl. 7c odst. 6 druhého pododstavce směrnice 98/70/ES a čl. 18 odst. 6 druhého pododstavce směrnice 2009/28/ES Komise případně předloží Evropskému parlamentu a Radě návrh na změnu ustanovení těchto směrnic týkajících se nepovinných režimů za účelem podpory osvědčených postupů.

Článek 4

Provedení

1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 10. září 2017. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních opatření vnitrostátních právních předpisů, která přijmou v oblasti působnosti této směrnice. Členské státy při této příležitosti informují Komisi o svých vnitrostátních cílech stanovených v souladu s čl. 3 odst. 4 písm. e) směrnice 2009/28/ES a případně o odchylce jejich vnitrostátního cíle od referenční hodnoty uvedené tamtéž a o důvodech pro tuto odchylku.

V roce 2020 členské státy podají Komisi zprávu o plnění svých vnitrostátních cílů stanovených v souladu s čl. 3 odst. 4 písm. e) směrnice 2009/28/ES, přičemž uvedou důvody pro jakékoli neplnění.

Článek 5

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 6

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne 9. září 2015.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

N. SCHMIT

(1)  Úř. věst. C 198, 10.7.2013, s. 56.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 11. září 2013 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 9. prosince 2014 (Úř. věst. C 50, 12.2.2015, s. 1). Postoj Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2015 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 13. července 2015.

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES ze dne 13. října 1998 o jakosti benzinu a motorové nafty a o změně směrnice Rady 93/12/EHS (Úř. věst. L 350, 28.12.1998, s. 58).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanovují pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(8)  Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14.

PŘÍLOHA I

Přílohy směrnice 98/70/ES se mění takto:

1)

V části C přílohy IV se bod 7 nahrazuje tímto:

„7.

Anualizované hodnoty emisí pocházejících ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy, el, se vypočítají rozdělením celkových emisí rovnoměrně mezi dvacet let. Pro výpočet těchto emisí se použije následující rovnice:

el = (CSR – CSA) × 3,664 × 1/20 × 1/P – eB , (1)

kde

el

=

anualizované emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy (vyjádřené jako ekvivalentní hmotnost (v gramech) CO2 na jednotku energie biopaliva (v megajoulech)). ‚Orná půda‘ (2) a ‚trvalé kultury‘ (3) se považují za jeden způsob využívání půdy;

CSR

=

zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s referenčním využíváním půdy (vyjádřená jako hmotnost (v tunách) uhlíku na jednotku plochy, zahrnující jak půdu, tak vegetaci). Za referenční využívání půdy se považuje využívání půdy v lednu 2008 nebo 20 let před získáním suroviny, přičemž se použije pozdější datum;

CSA

=

zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená se skutečným využíváním půdy (vyjádřená jako hmotnost (v tunách) uhlíku na jednotku plochy, zahrnující jak půdu, tak vegetaci). V případech, kdy dochází k hromadění zásob uhlíku po dobu přesahující jeden rok, stanoví se hodnota činitele CSA jako odhad zásoby na jednotku plochy za období dvaceti let nebo v době zralosti plodiny, přičemž se použije situace, která nastane dříve;

P

=

produktivita plodiny (vyjádřená jako energie z biopaliva na jednotku plochy za rok) a

eB

=

bonus ve výši 29 gCO2eq/MJ biopaliva, pokud je biomasa získávána ze znehodnocené půdy, která prošla obnovou, za podmínek stanovených v bodě 8.

(1)  Kvocient získaný vydělením molekulové hmotnosti CO2 (44,010 g/mol) molekulovou hmotností uhlíku (12,011 g/mol) se rovná 3,664."

(2)  Orná půda, jak je vymezena IPCC."

(3)  Trvalými kulturami se rozumějí víceleté plodiny, jejichž kmen se zpravidla nesklízí ročně, například rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích a palma olejná.“"

2)

Doplňuje se nová příloha, která zní:

„PŘÍLOHA V

Část A. Předběžné odhadované emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy u biopaliv a biokapalin (gCO2eq/MJ) (4)

Skupina vstupních surovin

Průměr (5)

Percentilové rozmezí odvozené z analýzy citlivosti (6)

Obiloviny a jiné plodiny bohaté na škrob

12

8 až 16

Cukry

13

4 až 17

Olejniny

55

33 až 66

Část B. Biopaliva, u nichž se odhadované emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy považují za nulové

U biopaliv vyrobených z následujících kategorií vstupních surovin se budou odhadované emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy považovat za nulové:

1)

vstupní suroviny, jež nejsou obsaženy v části A této přílohy;

2)

vstupní suroviny, jejichž produkce vedla k přímé změně ve využívání půdy, tj. ke změně jedné z následujících kategorií půdního pokryvu používaných IPCC; lesní půdy, travnatého porostu, mokřadů, osídlení nebo jiné půdy na ornou půdu nebo na trvalé kultury (7). V takovém případě by se hodnota emisí vyplývajících z přímé změny ve využívání půdy (el) měla vypočítat podle části C bodu 7 přílohy IV.

(4)

(+)

 Zde uváděné průměrné hodnoty představují vážený průměr individuálně modelovaných hodnot vstupních surovin. Rozsah hodnot v této příloze závisí na řadě předpokladů (jako je například zacházení s druhotnými produkty, vývoj v oblasti výnosů, zásoby uhlíku a vytěsnění jiných komodit), které jsou využívány v ekonomických modelech vyvinutých pro účely tohoto odhadu. Přestože míru nespolehlivosti těchto odhadů tedy není možné plně vystihnout, byla provedena analýza citlivosti na základě výsledků vycházejících z náhodné proměnlivosti klíčových parametrů, tzv. analýza metodou Monte Carlo.

(7)

(++)

Trvalými kulturami se rozumějí víceleté plodiny, jejichž kmen se zpravidla nesklízí ročně, například rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích a palma olejná.“

(5)  Průměrné hodnoty představují vážený průměr individuálně modelovaných hodnot vstupních surovin.

(6)  Rozmezí představuje 90 % výsledků za použití hodnot pátého a pětadevadesátého percentilu vyplývajících z analýzy. Pátý percentil udává hodnotu, pod níž se vyskytuje 5 % zjištění (tj. 5 % celkových použitých údajů vykázalo výsledky nižší než 8, 4 a 33 gCO2eq/MJ). Pětadevadesátý percentil udává hodnotu, pod níž se vyskytuje 95 % zjištění (tj. 5 % celkových použitých údajů vykázalo výsledky vyšší než 16, 17 a 66 gCO2eq/MJ).

PŘÍLOHA II

Přílohy směrnice 2009/28/ES se mění takto:

1)

V části C přílohy V se bod 7 nahrazuje tímto:

„7.

Anualizované hodnoty emisí pocházejících ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy, el, se vypočítají rozdělením celkových emisí rovnoměrně mezi dvacet let. Pro výpočet těchto emisí se použije následující rovnice:

el = (CSR – CSA) × 3,664 × 1/20 × 1/P – eB, (1)

kde

el

=

anualizované emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy (vyjádřené jako ekvivalentní hmotnost (v gramech) CO2 na jednotku energie biopaliva nebo biokapalin (v megajoulech)). ‚Orná půda‘ (2) a ‚trvalé kultury‘ (3) se považují za jeden způsob využívání půdy;

CSR

=

zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s referenčním využíváním půdy (vyjádřená jako hmotnost (v tunách) uhlíku na jednotku plochy, zahrnující jak půdu, tak vegetaci). Za referenční využívání půdy se považuje využívání půdy v lednu 2008 nebo 20 let před získáním suroviny, přičemž se použije pozdější datum;

CSA

=

zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s referenčním využíváním půdy (vyjádřená jako hmotnost (v tunách) uhlíku na jednotku plochy, zahrnující jak půdu, tak vegetaci). V případech, kdy dochází k hromadění zásob uhlíku po dobu přesahující jeden rok, stanoví se hodnota činitele CSA jako odhad zásoby na jednotku plochy za období dvaceti let nebo v době zralosti plodiny, přičemž se použije situace, která nastane dříve;

P

=

produktivita plodiny (vyjádřená jako energie z biopaliva nebo biokapaliny na jednotku plochy za rok) a

eB

=

bonus ve výši 29 gCO2eq/MJ biopaliva nebo biokapaliny, pokud je biomasa získávána ze znehodnocené půdy, která prošla obnovou, za podmínek stanovených v bodě 8.

(1)  Kvocient získaný vydělením molekulové hmotnosti CO2 (44,010 g/mol) molekulovou hmotností uhlíku (12,011 g/mol) se rovná 3,664."

(2)  Orná půda, jak je vymezena IPCC."

(3)  Trvalými kulturami se rozumějí víceleté plodiny, jejichž kmen se zpravidla nesklízí ročně, například rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích a palma olejná.“"

2)

Doplňuje se nová příloha, která zní:

„PŘÍLOHA VIII

Část A. Předběžné odhadované emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy u vstupních surovin pro výrobu biopaliv a biokapalin (gCO2eq/MJ) (4)

Skupina vstupních surovin

Průměr (5)

Percentilové rozmezí odvozené z analýzy citlivosti (6)

Obiloviny a jiné plodiny bohaté na škrob

12

8 až 16

Cukry

13

4 až 17

Olejniny

55

33 až 66

Část B. Biopaliva a biokapaliny, u nichž se odhadované emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy považují za nulové

U biopaliv a biokapalin vyrobených z následujících kategorií vstupních surovin se budou odhadované emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy považovat za nulové:

1)

vstupní suroviny, jež nejsou obsaženy v části A této přílohy;

2)

vstupní suroviny, jejichž produkce vedla k přímé změně ve využívání půdy, tj. ke změně jedné z následujících kategorií půdního pokryvu používaných IPCC: lesní půdy, travnatého porostu, mokřadů, osídlení nebo jiné půdy na ornou půdu nebo na trvalé kultury (7). V takovém případě by se hodnota emisí vyplývajících z přímé změny ve využívání půdy (el) měla vypočítat podle části C bodu 7 přílohy V.

(4)

(+)

 Zde uváděné průměrné hodnoty představují vážený průměr individuálně modelovaných hodnot vstupních surovin. Rozsah hodnot v této příloze závisí na řadě předpokladů (jako je například zacházení s druhotnými produkty, vývoj v oblasti výnosů, zásoby uhlíku a vytěsnění jiných komodit), které jsou využívány v ekonomických modelech vyvinutých pro účely tohoto odhadu. Přestože míru nespolehlivosti těchto odhadů tedy není možné plně vystihnout, byla provedena analýza citlivosti na základě výsledků vycházejících z náhodné proměnlivosti klíčových parametrů, tzv. analýza metodou Monte Carlo.

(7)

(++)

Trvalými kulturami se rozumějí víceleté plodiny, jejichž kmen se zpravidla nesklízí ročně, například rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích a palma olejná.“

3)

Doplňuje se nová příloha, která zní:

„PŘÍLOHA IX

Část A. Vstupní suroviny a paliva, za jejichž příspěvek k cíli uvedenému v čl. 3 odst. 4 prvním pododstavci se považuje dvojnásobek jejich energetického obsahu:

a)

řasy, pokud jsou pěstovány na pevnině ve vodních nádržích či fotobioreaktorech;

b)

podíl biomasy na směsném komunálním odpadu, nikoli však tříděný domácí odpad, který spadá pod cíle recyklace podle čl. 11 odst. 2 písm. a) směrnice 2008/98/ES;

c)

biologický odpad ve smyslu čl. 3 bodu 4 směrnice 2008/98/ES ze soukromých domácností, na který se vztahuje tříděný sběr ve smyslu čl. 3 bodu 11 uvedené směrnice;

d)

podíl biomasy na průmyslovém odpadu, který není vhodný pro využití v potravinovém či krmivovém řetězci, včetně materiálů pocházejících z maloobchodu a velkoobchodu a zemědělsko-potravinářského průmyslu, jakož i odvětví rybolovu a akvakultury, ale ne vstupní suroviny uvedené v části B této přílohy;

e)

sláma;

f)

chlévská mrva a kal z čistíren odpadních vod;

g)

odpadní vody z lisovny palmového oleje a trsy prázdných palmových plodů;

h)

dehet z tálového oleje;

i)

surový glycerin;

j)

bagasa;

k)

matoliny a vinné kaly;

l)

ořechové skořápky;

m)

plevy;

n)

kukuřičné klasy zbavené zrn;

o)

podíl biomasy na odpadu a zbytcích z lesnictví a z dřevozpracujících odvětví, jako jsou kůra, větve, nekomerční pročistky, listí, jehličí, koruny stromů, piliny, hobliny, černý louh, hnědý louh, kal z vláknovin, lignin a tálový olej;

p)

další nepotravinářské celulózové vláknoviny, jak jsou vymezeny v čl. 2 druhém pododstavci písm. s);

q)

další lignocelulózové vláknoviny, jak jsou vymezeny v čl. 2 druhém pododstavci písm. r), s výjimkou pilařského dřeva a dýhařského dřeva;

r)

obnovitelná kapalná a plynná paliva nebiologického původu používaná v odvětví dopravy;

s)

zachycování a využívání uhlíku pro účely dopravy, jedná-li se o energii z obnovitelných zdrojů v souladu s čl. 2 druhým pododstavcem písm. a).

t)

bakterie, jedná-li se o energii z obnovitelných zdrojů v souladu s čl. 2 druhým pododstavcem písm. a).

Část B. Vstupní suroviny, za jejichž příspěvek k cíli uvedenému v čl. 3 odst. 4 prvním pododstavci se považuje dvojnásobek jejich energetického obsahu:

a)

použitý kuchyňský olej;

b)

živočišné tuky kategorií 1 a 2 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 (8).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu) (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1).“"

(5)  Průměrné hodnoty představují vážený průměr individuálně modelovaných hodnot vstupních surovin.

(6)  Rozmezí představuje 90 % výsledků za použití hodnot pátého a pětadevadesátého percentilu vyplývajících z analýzy. Pátý percentil udává hodnotu, pod níž se vyskytuje 5 % zjištění (tj. 5 % celkových použitých údajů vykázalo výsledky nižší než 8, 4 a 33 gCO2eq/MJ). Pětadevadesátý percentil udává hodnotu, pod níž se vyskytuje 95 % zjištění (tj. 5 % celkových použitých údajů vykázalo výsledky vyšší než 16, 17 a 66 gCO2eq/MJ).

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU
Nejste přihlášeni
Zaregistrovat / Přihlásit se
Podrobné vyhledávání
Podrobné vyhledávání

Vyhledání konkrétního předpisu

K vyhledání konkrétního předpisu stačí zadat číslo/rok. (Např. 14/2000)

Fulltextové vyhledávání

Zadejte vhodně vybraná klíčová slova. Zadání může být v následujícíh tvarech:

  • náhrady škody: pokud zadáte více slov, najde všechny stránky, kde se vyskytují alespoň jedno ze zadaných slov. Na pořadí slov však nezáleží.
  • +náhrady: každé slovo, které předchází znaménko plus, se musí na stránce nacházet.
  • -náhrady: každé slovo, které předchází znaménko mínus, se nesmí na stránce nacházet.
  • "náhradě škod": řetězec uzavřený v uvozovkách bude vyhledán přesně tak, jak je zadán. Tj. budou vyhledány jen stránky, kde se vyskytují obě slova přesně za sebou.

Jednotlivá pravidla lze libovolně kombinovat.