(EU) 2015/1339Rozhodnutí Rady (EU) 2015/1339 ze dne 13. července 2015 o uzavření Změny Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu dohodnuté v Dohá jménem Evropské unie a o společném plnění závazků z ní vyplývajících

(1)

Na konferenci o změně klimatu, která se konala v prosinci 2012 v Dohá, přijaly smluvní strany Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (dále jen „Kjótský protokol“) změnu dohodnutou v Dohá o zahájení druhého kontrolního období Kjótského protokolu, které začíná 1. ledna 2013 a končí 31. prosince 2020. Změna dohodnutá v Dohá mění přílohu B Kjótského protokolu, stanoví další právně závazné závazky v oblasti zmírňování změny klimatu na druhé kontrolní období pro smluvní strany uvedené ve zmíněné příloze a mění a dále rozvádí ustanovení o provádění závazků smluvních stran v oblasti zmírňování změny klimatu během druhého kontrolního období.

(2)

Unie a její členské státy souhlasily se změnou dohodnutou v Dohá jako součástí balíčku, v němž smluvní strany Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (dále jen„úmluva“) souhlasily, že do konce roku 2015 přijmou protokol, jiný právní nástroj nebo dohodnutý závěr s právním účinkem podle úmluvy, který se bude vztahovat na všechny smluvní strany a který by měl vstoupit v účinnost a být prováděn od roku 2020. Jednání o tomto právně závazném nástroji probíhají v ad hoc pracovní skupině pro Durbanskou platformu pro posílenou činnost.

(3)

Změna dohodnutá v Dohá podléhá přijetí smluvními stranami Kjótského protokolu a vstoupí v platnost pro smluvní strany, které ji přijmou, devadesátým dnem po dni, kdy depozitář úmluvy obdrží listiny o přijetí alespoň od tří čtvrtin smluvních stran Kjótského protokolu. Aby mohla změna dohodnutá v Dohá vstoupit v platnost, je k tomu potřeba celkem 144 listin o přijetí.

(4)

Rada ve svých závěrech ze dne 9. března 2012 schválila navrhnout na druhé kontrolní období Kjótského protokolu pro Unii a její členské státy společný kvantifikovaný závazek na snížení emisí o 20 %. Tento závazek byl stanoven na základě celkových emisí skleníkových plynů, které byly na období 2013–2020 povoleny v rámci klimaticko-energetického balíčku. (2)

(5)

Rada se dále podle tohoto přístupu dohodla, že povinnosti jednotlivých členských států ohledně snižování emisí nemají překročit povinnosti sjednané v právních předpisech Unie a že závazek se v souladu s Kjótským protokolem má zakládat na součtu emisí členských států ve výchozím roce. Evropská unie a její členské státy se tudíž na konferenci o změně klimatu v Dohá dohodly na kvantifikovaném závazku na snížení emisí, který omezuje průměrné roční emise skleníkových plynů během druhého kontrolního období na 80 % součtu jejich emisí ve výchozím roce. To se odráží ve změně dohodnutá v Dohá.

(6)

V souladu se závěry Rady ze dne 9. března 2012 Unie a její členské státy rovněž nabídly, že v rámci celosvětové a komplexní dohody pro období po roce 2012 zvýší svůj závazek na snížení emisí do roku 2020 oproti úrovním z roku 1990 na 30 %, pokud se ostatní rozvinuté země zaváží ke srovnatelnému snížení emisí a rozvojové země přispějí úměrně své odpovědnosti a svým možnostem. Tato nabídka se odráží i ve změně dohodnuté v Dohá.

(7)

Cíle Unie a jejích členských států jsou uvedeny ve změně dohodnuté v Dohá s poznámkou pod čarou, v níž je uvedeno, že tyto cíle vycházejí z předpokladu, že budou plněny společně Evropskou unií a jejími členskými státy v souladu s článkem 4 Kjótského protokolu. Unie, její členské státy, Chorvatsko a Island při přijetí změny dohodnuté v Dohá rovněž vydaly společné prohlášení, v němž vyjádřily záměr plnit své závazky na druhé kontrolní období společně. Toto prohlášení je zohledněno ve zprávě z konference a znovu zdůrazněno v závěrech Rady ze dne 17. prosince 2012.

(8)

Na základě svého rozhodnutí plnit závazky společně v souladu s článkem 4 Kjótského protokolu jsou Unie a její členské státy podle odstavce 6 uvedeného článku a v souladu s čl. 24 odst. 2 Kjótského protokolu společně odpovědné za plnění svých kvantifikovaných závazků na snížení emisí ve smyslu čl. 3 odst. 1a Kjótského protokolu. V důsledku toho a v souladu s čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii mají členské státy jednotlivě i společně povinnost učinit všechna vhodná obecná nebo zvláštní opatření k plnění závazků, které vyplývají z aktů orgánů Unie, usnadňovat plnění tohoto závazku a zdržet se všech opatření, jež by mohla ohrozit jeho dosažení.

(9)

V tomtéž prohlášení Unie, její členské státy, Chorvatsko a Island v souladu s čl. 4 odst. 1 Kjótského protokolu, který smluvním stranám umožňuje, aby plnily své závazky podle článku 3 Kjótského protokolu společně, rovněž uvedly, že se čl. 3 odst. 7b Kjótského protokolu bude vztahovat na společné přidělené množství podle dohody o společném plnění Unie, jejích členských států, Chorvatska a Islandu a že se nebude na jakékoli členské státy, Chorvatsko nebo Island uplatňovat jednotlivě. Rada na svém zasedání dne 15. prosince 2009 uvítala žádost Islandu o plnění jeho závazků ve druhém kontrolním období společně s Unií a jejími členskými státy a vyzvala Komisi, aby předložila doporučení k zahájení nezbytných jednání o dohodě s Islandem, která bude v souladu se zásadami a kritérii stanovenými v klimaticko-energetickém balíčku Unie. Dohoda mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Islandem na straně druhé o účasti Islandu na společném plnění závazků Evropské unie, jejích členských států a Islandu ve druhém kontrolním období Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu (3) (dále jen „dohoda s Islandem“) stanoví podmínky této účasti.

(10)

Článek 4 Kjótského protokolu vyžaduje, aby smluvní strany, jež se dohodnou na společném plnění svých závazků podle článku 3 Kjótského protokolu, v dané dohodě o společném plnění stanovily příslušnou úroveň emisí stanovenou pro každou ze smluvních stran. Kjótský protokol vyžaduje, aby smluvní strany dohody o společném plnění v den uložení svých listin o ratifikaci nebo schválení informovaly sekretariát úmluvy o podmínkách této dohody.

(11)

Podle úmluvy a Kjótského protokolu nesou primární odpovědnost za své emise členské státy. V zájmu zjednodušení započítávání a plnění závazků ve druhém kontrolním období se členské státy rozhodly pověřit Unii správou části svých jednotek přiděleného množství, a to vytvořením množství přiděleného Unii.

(12)

V souladu se stávajícími právními předpisy Unie se příslušná úroveň emisí přidělená Unii vztahuje na emise skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (4), pokud jsou tyto emise skleníkových plynů uvedeny v příloze A Kjótského protokolu.

(13)

Příslušné úrovně emisí členských států a Islandu zahrnují emise skleníkových plynů ze zdrojů a jejich snížení pomocí propadů na jejich území, pokud se na tyto zdroje a propady nevztahuje směrnice 2003/87/ES, ale vztahuje se na ně Kjótský protokol. To zahrnuje veškeré emise ze zdrojů a jejich snížení pomocí propadů v důsledku člověkem vyvolaných činností ve využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (dále jen „využívání půdy“) podle čl. 3 odst. 3 a 4 Kjótského protokolu, které jsou započítávány příslušnými členskými státy a Islandem, jakož i všechny emise fluoridu dusitého (NF3).

(14)

Veškeré čisté emise z využívání půdy a emise NF3 v členském státě mohou být kompenzovány podstatně lepšími výsledky tohoto členského státu v jiných odvětvích, jež nejsou zahrnuta do systému Unie pro obchodování s emisemi, nebo použitím flexibilních mechanismů Kjótského protokolu. Pokud emise členského státu překročí jeho přidělené množství, může na pokrytí emisí z využívání půdy a emisí NF3 rovněž použít přebytečných emisních povolenek převedených z prvního kontrolního období a držených v tomto členském státě v rezervě přebytku z předchozího období. Ukáže-li se, že se členský stát stále potýká s neočekávanými značnými čistými emisemi z využívání půdy a emisemi NF3 navzdory provádění účinných opatření k jejich omezení, měla by Komise zvážit další možnosti pomoci tomuto členskému státu.

(15)

V souladu se závěry Rady ze dne 9. března 2012 a s nabídkou Unie a jejích členských států přijmout 80 % cíl v rámci druhého kontrolního období se úrovně emisí členských států rovnají součtu ročních emisních přídělů na období 2013–2020, které byly určeny podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES (5). Toto množství, jež vychází z hodnot potenciálu globálního oteplování uvedených ve čtvrté hodnotící zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu, bylo stanoveno v příloze II rozhodnutí Komise 2013/162/EU (6) a upraveno prováděcím rozhodnutím Komise 2013/634/EU (7). Úroveň emisí pro Island byla stanovena v dohodě s Islandem.

(16)

V souladu s 11. bodem odůvodnění by se jednotky přiděleného množství dostupné na konci druhého kontrolního období v registru Unie měly navrátit do registrů členských států poté, co Unie splní svou povinnost stanovenou v čl. 11 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (8) a aniž je dotčen čl. 10 odst. 7 uvedeného nařízení. Rozdělení navrácených jednotek přiděleného množství se odvíjí od mimořádných okolností ratifikace změny dohodnuté v Dohá a neuplatní se na jiné rozdělení úsilí mezi členskými státy v jiných souvislostech ani je nepředjímá, ať již na mezinárodní úrovni, nebo na úrovni Unie.

(17)

Podle nařízení (EU) č. 525/2013 jsou členské státy povinny vykazovat skutečné nebo odhadované příděly ověřených emisí vykazovaných zařízeními a provozovateli podle směrnice 2003/87/ES na kategorie zdrojů národní inventury skleníkových plynů, pokud je to možné, a poměr těchto ověřených emisí k celkovým vykázaným emisím skleníkových plynů z těchto kategorií zdrojů. To členským státům umožňuje vykazovat emise, které jsou zahrnuty do jejich vlastní úrovně emisí, samostatně. Část zprávy Unie týkající se množství přiděleného Unii by měla stanovit výši emisí zahrnutých do množství přiděleného Unii, ke kterým došlo v jednotlivých členských státech.

(18)

Konference smluvních stran jednající jako shromáždění smluvních stran Kjótského protokolu rozhodla, že každá smluvní strana se závazkem uvedeným pro druhé kontrolní období by do 15. dubna 2015 měla sekretariátu úmluvy předložit zprávu k usnadnění výpočtu přiděleného množství. Komise by měla vypracovat zprávu k usnadnění výpočtu množství přiděleného Unii a zprávu k usnadnění výpočtu společného množství přiděleného Unii, jejím členským státům a Islandu. Komise, členské státy a Island by své zprávy, které stanoví jejich přidělené množství rovnající se jejich úrovním emisí, jak jsou uvedeny v příloze I tohoto rozhodnutí, měly předložit do 15. dubna 2015.

(19)

S cílem zdůraznit odhodlání Unie a jejích členských států přispět k tomu, aby změna dohodnutá v Dohá vstoupila v platnost včas, by se ji Unie, její členské státy a Island měly pokusit ratifikovat nejpozději ve třetím čtvrtletí roku 2015.

(20)

Změna dohodnutá v Dohá by měla být schválena jménem Unie,

(a)

jedna šestina přebytku Unie členským státům, které do konce druhého kontrolního období snížily své celkové průměrné roční emise o více než 20 % oproti svému výchozímu roku nebo období podle Kjótského protokolu, poměrně k tomu, jak překročily své závazky v tunách;

(b)

jedna třetina přebytku Unie členským státům, které obdrží jednotky převedené podle písmene a) a jejichž HDP na hlavu (HDP za rok 2013 v eurech v tržních cenách) nedosahuje 60 % průměru Unie, poměrně k tomu, jak překročily své závazky v tunách;

(c)

jedna třetina přebytku Unie všem členským státům poměrně k jejich celkovým úrovním emisí uvedeným v tabulce 1 v příloze I k tomuto rozhodnutí;

(d)

jedna šestina přebytku Unie členským státům, jejichž HDP na hlavu (HDP za rok 2013 v eurech v tržních cenách) nedosahuje 90 % průměru Unie, poměrně k jejich celkovým úrovním emisí uvedeným v tabulce 1 v příloze I k tomuto rozhodnutí.