(EU) č. 1398/2014Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1398/2014 ze dne 24. října 2014 , kterým se stanoví normy a postupy týkající se zájemců o dobrovolnickou činnost a humanitárních dobrovolníků EU Text s významem pro EHP

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 1398/2014

ze dne 24. října 2014,

kterým se stanoví normy a postupy týkající se zájemců o dobrovolnickou činnost a humanitárních dobrovolníků EU

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 375/2014 o zřízení Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci („iniciativa Humanitární dobrovolníci EU“) (1), a zejména na čl. 9 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s nařízením (EU) č. 375/2014 by Komise měla vypracovat normy a postupy týkající se nezbytných podmínek, postupů a požadavků, jež mají uplatňovat vysílající a přijímající organizace při vyhledávání, výběru, přípravě, řízení a vysílání zájemců o dobrovolnickou činnost a humanitárních dobrovolníků EU na podporu humanitární pomoci ve třetích zemích. Nařízení (EU) č. 375/2014 stanoví, že normy mají být přijaty prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci a postupy prostřednictvím prováděcích aktů.

(2)	U všech zúčastněných stran iniciativy Humanitární dobrovolníci EU, včetně samotných dobrovolníků a vysílajících a přijímajících organizací, by mělo být podporováno ztotožnění se s iniciativou.

(3)

Kompetenční rámec, který se má použít v rámci iniciativy Humanitární dobrovolníci EU, musí definovat průřezové kompetence, které jsou požadovány v mnoha odvětvích dobrovolnické činnosti a zaměstnanosti, a rovněž stanovit specifické kompetence, které jsou potřebné pro iniciativu Humanitární dobrovolníci EU a pro práci na humanitární pomoci. Jeho součástí by měl být seznam příkladů technických kompetencí. To by mělo pomoci zajistit efektivní a potřebami odůvodněný výběr a přípravu zájemců o dobrovolnickou činnost na základě společného kompetenčního rámce.

(4)

Aby bylo možné jejich kompetence, vzdělávací potřeby a výsledky učení dokumentovat a hodnotit, měli by humanitární dobrovolníci EU po celou dobu své účasti na iniciativě postupovat podle snadno použitelného plánu učení a rozvoje. Při vytváření tohoto plánu se bude vycházet z poznatků získaných při iniciativách Youth Pass (pas mládeže) (2) a Europass (3).

(5)

Účastí na iniciativě Humanitární dobrovolníci EU si dobrovolníci mohou na základě znalostí, dovedností a kompetencí, které zde získají, zlepšit svou zaměstnatelnost. Účast je rovněž důkazem jejich solidarity s lidmi, kteří potřebují pomoc, a jejich odhodlání vyzdvihovat vědomí evropského občanství. Zvláštní ustanovení by proto měla v největší možné míře usnadnit uznávání neformálního a informálního učení humanitárních dobrovolníků EU v souladu s doporučením Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení (4).

(6)

Normy, kterými se řídí partnerství mezi vysílajícími a přijímajícími organizace, jsou důležité jak pro odvětví humanitární pomoci, tak pro dobrovolnické organizace. Podporují cíl, kterým je budování partnerství mezi provádějícími organizacemi, a jsou vyjádřením vzájemné odpovědnosti těchto organizací i jednotlivých humanitárních dobrovolníků za dosahování cílů iniciativy Humanitární dobrovolníci EU. Je třeba definovat zásady, na nichž je partnerství postaveno, a dohoda o partnerství by měla stanovovat minimální požadavky pro to, aby se partneři o projekty zahrnující vysílání humanitárních dobrovolníků EU do třetích zemí mohli ucházet nebo tyto projekty spravovat.

(7)

Zásady týkající se rovných příležitostí a nediskriminace jsou zakotveny ve vnitrostátních právních předpisech a právních předpisech Unie a vysílající a přijímající organizace by je měly vždy dodržovat a podporovat. V případě potřeby jsou nicméně podle konkrétních okolností přijaty zvláštní výjimky týkající se definice úlohy a profilu humanitárních dobrovolníků EU.

(8)

Dodržování příslušných vnitrostátních právních předpisů a práva Unie, jakož i právních předpisů přijímající země je velmi důležité. Odpovědnost za něj nesou vysílající a přijímající organizace, jež jsou rovněž povinny informovat humanitární dobrovolníky EU o jejich právech a zákonných povinnostech plynoucích z daných předpisů a o jejich právu na pojistné krytí. Základním předpokladem pro vyslání dobrovolníků je jejich jasný právní status, který by tudíž měl být definován ve smlouvě o vyslání uzavírané mezi vysílající organizací a humanitárním dobrovolníkem EU. Zvláštní pozornost by rovněž měla být věnována ochraně osobních údajů, potřebě jednat v souladu se zásadami integrity a s etickým kodexem a ochraně práv dětí a ohrožených dospělých osob, zejména zavedením zásady nulové tolerance pohlavního zneužívání.

(9)	Aby se zajistilo včasné provádění iniciativy Humanitární dobrovolníci EU, je nezbytné, aby toto nařízení vstoupilo v platnost jako naléhavé, neboť obsahuje ustanovení, na jejichž základě provádějící organizace vysílají humanitární dobrovolníky EU do třetích zemí,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA 1

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví normy týkající se zájemců o dobrovolnickou činnost a humanitárních dobrovolníků EU, pokud jde o tyto záležitosti uvedené v čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) č. 375/2014:

a)	kompetenční rámec pro vyhledávání, výběr a přípravu dobrovolníků jako začátečníků či zkušených odborníků;

b)	zajištění rovných příležitostí a zamezení diskriminaci při vyhledávání a výběru;

c)	zajištění dodržování příslušných vnitrostátních právních předpisů a práva Unie a práva přijímající země ze strany vysílajících a přijímajících organizací;

d)	normy upravující partnerství mezi vysílajícími a přijímajícími organizacemi a

e)	zajištění uznávání schopností a dovedností získaných humanitárními dobrovolníky EU v souladu s relevantními stávajícími iniciativami Unie.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v článku 3 nařízení (EU) č. 375/2014 a definice uvedené v prováděcím nařízení Komise, které má být přijato na základě čl. 9 odst. 3 nařízení (EU) č. 375/2014. Použijí se rovněž tyto definice:

a)

„kompetencemi“ se podle definice uvedené v evropském referenčním rámci pro klíčové schopnosti pro celoživotní učení (5) rozumí kombinace znalostí, dovedností a postojů odpovídajících určitému kontextu, která humanitárním dobrovolníkům EU umožní přispět k poskytování humanitární pomoci založené na potřebách;

b)	„průřezovými kompetencemi“ se rozumí kompetence, které jsou požadovány v mnoha odvětvích dobrovolnické činnosti a zaměstnanosti a které nejsou specifické pro odvětví humanitární pomoci;

c)	„specifickými kompetencemi“ se rozumí kompetence, které jsou požadovány pro iniciativu Humanitární dobrovolníci EU a pro humanitární pomoc v širším slova smyslu;

d)	„technickými kompetencemi“ se rozumí kompetence, které jsou výsledkem odborných znalostí, jež jsou v kontextu humanitární pomoci opodstatněné;

e)	„výsledky učení“ se podle definice uvedené v evropském rámci kvalifikací (6) rozumí vyjádření toho, co dotyčná osoba zná, čemu rozumí a co je schopna vykonávat po ukončení vzdělávacího procesu. Jsou vymezeny na základě znalostí, dovedností a kompetencí.

KAPITOLA 2

KOMPETENČNÍ RÁMEC

Článek 3

Kompetenční rámec

1.   Kompetenční rámec používaný pro iniciativu Humanitární dobrovolníci EU má tři dimenze:

a)	průřezové kompetence;

b)	specifické kompetence a

c)	technické kompetence.

2.   Kompetenční rámec musí být přizpůsoben:

a)	začátečníkům, zejména čerstvým absolventům, kteří mají méně než pět let odborné praxe a méně než pět let zkušeností v oblasti humanitární činnosti a

b)	zkušeným odborníkům, kteří mají více než pět let odborné praxe v odpovědných funkcích nebo na odborné pozici.

3.   Kompetenční rámec podporuje nepřetržitý proces osobního rozvoje, kterým humanitární dobrovolníci EU procházejí během různých fází své účasti na iniciativě, a zároveň slouží jako měřítku jejich posunu. Úroveň znalostí v jednotlivých kompetencích se posuzuje v souladu s přístupem podle evropského rámce kvalifikací a pomocí následujícího odstupňování:

a)	Úroveň 4: výborná znalost;

b)	Úroveň 3: ucelená znalost;

c)	Úroveň 2: znalost s potřebou dalšího rozvoje;

d)	Úroveň 1: nedostatečná znalost.

4.   Definice hlavních používaných kompetencí jsou uvedeny v příloze.

Článek 4

Plán učení a rozvoje

1.   Plán učení a rozvoje stanoví výsledky učení, které jsou u humanitárních dobrovolníků EU očekávány, a poskytuje informace o kompetencích, vzdělávacích potřebách a výsledcích, které mají humanitární dobrovolníci dosáhnout v jednotlivých fázích účasti na iniciativě Humanitární dobrovolníci EU.

2.   Plán učení a rozvoje obsahuje tyto informace:

a)	základní informace o humanitárním dobrovolníkovi EU;

b)	základní informace o působení dobrovolníka a popis úkolů, které má vykonávat;

c)	kompetence stanovené v kompetenčním rámci a hodnocení výkonů dobrovolníka a souvisejících výsledků učení;

d)	případně vzdělávací potřeby a činnosti plánované za účelem dalšího rozvoje;

e)	školení absolvovaná během odborné přípravy nebo působení a

f)	další důležité informace.

3.   Používání jednotlivých prvků plánu učení a rozvoje závisí na individuálních potřebách a ambicích humanitárního dobrovolníka EU a je pravidelně aktualizováno, zejména v těchto fázích:

a)

výběr;

b)	odborná příprava, případně včetně stáže;

c)

vyslání a

d)	hodnocení po vyslání.

KAPITOLA 3

UZNÁNÍ SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ ZÍSKANÝCH HUMANITÁRNÍMI DOBROVOLNÍKY EU

Článek 5

Hodnocení kompetencí a postup jejich dokumentace

1.   Hodnocení kompetencí, které humanitární dobrovolníci EU získali účastí na iniciativě Humanitární dobrovolníci EU, a jejich dokumentace napomáhá k:

a)	profesnímu uznání získaných kompetencí, které jsou případně využitelné v souvislosti s profesí a které mohou zlepšit zaměstnatelnost dobrovolníka a

b)	společenskému uznání přínosu dobrovolníka při vyjadřování hodnot Unie a jeho solidarity s lidmi v nouzi a při vyzdvihování vědomí evropského občanství.

2.   Rozsah a proces hodnocení a dokumentace se upraví tak, aby se dal použít pro začátečníky i zkušené odborníky a závisí na individuálních potřebách a ambicích humanitárních dobrovolníků EU.

3.   Hodnocení a dokumentace získaných zkušeností jsou odrazem dlouhodobého procesu rozvoje, kterým humanitární dobrovolník EU prochází, a tudíž vyjádřením uznání procesu učení a rozvoje v jednotlivých fázích účasti dobrovolníka na iniciativě a podpory tohoto procesu. Hodnocení a dokumentace se provádějí na základě plánu učení a rozvoje uvedeného v článku 4.

4.   Vysílající a přijímající organizace dává najevo své odhodlání hodnotit a dokumentovat zkušenosti získané humanitárními dobrovolníky EU s cílem usnadnit profesní a společenské uznání.

5.   Komise a členské státy EU poskytnou příslušným vnitrostátním orgánům odpovědným za uznávání neformálního a informálního učení důležité informace o iniciativě Humanitární dobrovolníci EU a o procesu hodnocení a dokumentace, aby případně usnadnily proces formálního uznání získaných zkušeností humanitárních dobrovolníků EU v jejich zemích.

Článek 6

Profesní uznání

1.   Na základě své žádosti obdrží humanitární dobrovolník EU osvědčení o účasti na iniciativě. Toto osvědčení vydává Komise a jsou v něm uvedeny alespoň tyto informace:

a)	datum působení;

b)	názvy a podrobnosti o vysílající a přijímající organizaci;

c)	jméno a kontaktní údaje osoby, která dobrovolníka zaškolovala, a jeho přímého nadřízeného;

d)	jména a kontaktní údaje osob ve vysílající a přijímající organizaci, které jsou o dobrovolníkovi ochotny poskytnout reference;

e)	hlavní úkoly a povinnosti humanitárního dobrovolníka EU;

f)	popis hlavních výsledků, kterých humanitární dobrovolník EU během svého působení dosáhl;

g)	popis výsledků učení, kterých humanitární dobrovolník EU dosáhl v jednotlivých fázích své účasti na iniciativě, pomocí odstupňování v souladu s čl. 3 odst. 3 tohoto nařízení.

2.   Na žádost humanitárního dobrovolníka EU může být k osvědčení připojena kopie plánu učení a rozvoje.

Článek 7

Společenské uznání

1.   Společenské uznání je podporováno prostřednictvím činností uvedených v plánu komunikace podle článku 17 nařízení (EU) č. 375/2014. Humanitární dobrovolník EU má možnost zapojit se do vnějších komunikačních činností s cílem šířit informace o iniciativě a o angažovanosti dobrovolníků.

2.   Komise v případě potřeby organizuje mezinárodní akce za účelem osvěty a zviditelnění iniciativy.

3.   Vysílající organizace šíří informace o Humanitární dobrovolníci EU a podporují zapojení do sítě dané iniciativy s důrazem na příležitosti, jež síť dobrovolníků nabízí, aby se problematice týkající se humanitární pomoci a aktivní evropského občanské věnovali i po návratu z mise.

4.   Vysílající a přijímající organizace informují humanitární dobrovolníky EU o příležitostech nadále se věnovat problematice týkající se humanitární pomoci a aktivního evropského občanství. Zejména humanitární pracovníky EU povzbuzují, aby se účastnili konferencí a workshopů organizovaných na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni a sdíleli své zkušenosti se zainteresovanými zúčastněnými stranami.

KAPITOLA 4

NORMY UPRAVUJÍCÍ PARTNERSTVÍ MEZI VYSÍLAJÍCÍMI A PŘIJÍMAJÍCÍMI ORGANIZACEMI

Článek 8

Cíl partnerství a jeho účastníci

1.   Partnerství mezi vysílající a přijímající organizací obsahuje ujednání mezi partnery, kteří se ucházejí o projekty zahrnující vysílání humanitárních dobrovolníků EU do třetích zemí, jejich součástí mohou být rovněž činnosti související s budováním kapacit a/nebo technickou pomocí, a kteří tyto projekty spravují.

2.   Účastníky partnerství jsou vysílající organizace v souladu s čl. 10 odst. 3 nařízení (EU) č. 375/2014 a přijímající organizace v souladu s čl. 10 odst. 4 nařízení (EU) č. 375/2014.

3.   Při vytváření partnerství mohou vysílající a přijímající organizace jako partnery zahrnout jiné organizace, které se zaměřují na oblasti související s cíli nebo věnují projektům zahrnujícím aktivity uvedené v odstavci 1, aby přispěly se svými specifickými odbornými znalostmi.

4.   Jsou-li součástí projektů činnosti související s budováním kapacit a/nebo technickou pomocí, lze za způsobilé partnery považovat vysílající a přijímající organizace, které již podstoupily proces akreditace v souladu s prováděcím nařízením Komise, které má být přijato na základě čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) č. 375/2014, ale dosud akreditaci neobdržely, pokud uplatňují strategii pro budování kapacit a/nebo technickou pomoc odpovídající potřebám.

5.   Pokud projekty slouží jako podpora opatření v reakci na mimořádné situace, mohou partnerství tvořit pouze vysílající organizace.

Článek 9

Zásady partnerství

Při činnostech v rámci iniciativy Humanitární dobrovolníci EU je podporováno nadnárodní partnerství mezi vysílajícími a přijímajícími organizacemi založené na zásadách:

a)

rovnosti;

b)	společných hodnot a společné vize;

c)	transparentnosti;

d)	odpovědnosti a důvěryhodnosti;

e)	vzájemné důvěry a respektu;

f)	komplementarity, využívání rozmanitosti společenství zabývajících se humanitární pomocí a dobrovolnickou činností s důrazem na budování místních kapacit;

g)	flexibility a přizpůsobení a

h)	vzájemnosti při rozdělování prostředků a stanovování cílů.

Článek 10

Dohoda o partnerství a normy

1.   Dříve než vysílající a přijímající organizace uzavřou partnerství, vypracují přijímající organizace případně ve spolupráci s vysílajícími organizacemi posouzení potřeb zohledňující posouzení potřeb v oblasti humanitární pomoci, jež vypracovala Komise.

2.   V posouzení potřeb musí být uvedeny alespoň tyto body:

a)	posouzení zranitelnosti a rizik země vyslání, včetně posouzení rizik pro ochranu, cestování a zdraví, která se humanitárních dobrovolníků EU mohou týkat;

b)	zvážení stávající kapacity přijímající organizace přijmout humanitárního dobrovolníka EU;

c)	analýza kompetencí a kapacit, které se přijímající organizaci a místnímu společenství v současné době nedostávají, s uvedením potřeb a analýzy, jak lze dané nedostatky nejlépe řešit;

d)	analýza očekávaného přínosu humanitárního dobrovolníka EU, případně předpokládané pomoci přijímající organizaci a místnímu společenství v otázce budování kapacit.

3.   Dohodu o partnerství podepisují všichni partneři, aby se zajistilo dodržování těchto minimálních norem partnerství:

a)	Partnerství jsou založena na dohodě o společných hodnotách a společné vizi, zejména v otázkách dobrovolnické činnosti a humanitární pomoci;

b)	Musí být jasně definován přínos jednotlivých partnerů a jejich úkoly;

c)

Všichni partneři souhlasí se společnými cíli partnerství a se způsobem, jakým je partnerství spravováno, zejména pokud jde o: i) rozhodovací a pracovní postupy; ii) finanční ujednání a správu; iii) způsoby komunikace mezi všemi zúčastněnými stranami; četnost schůzek a inspekcí na místě ze strany vysílajících organizací; iv) plán práce a činností včetně harmonogramu; v) přidělení úkolů v souladu s plánem komunikace iniciativy; vi) sledování a hodnocení partnerství; vii) vedení účetnictví a dokumentace; viii) konečné úpravy a finalizaci posouzení potřeb podle odstavce 1; ix) společné definování a hodnocení úkolů přidělených humanitárním dobrovolníkům EU; x) úkoly a povinnosti zájemců o dobrovolnickou činnost a humanitárních dobrovolníků EU v různých fázích účasti na iniciativě Humanitární dobrovolníci EU; xi) postupy pro řešení stížností (podaných v rámci partnerství nebo zvnějšku v souvislosti s činností partnerství) a řešení sporů mezi partnery; xii) politiky a postupy upravující ukončení partnerství ze strany partnera; xiii) finanční dopady a xiv) smluvní dopady (včetně dopadů týkajících se humanitárního dobrovolníka EU a dotčených společenství).

d)	V případě potřeby bude vypracována strategie pro budování kapacit a/nebo technickou pomoc mezi partnery odpovídající potřebám a na danou strategii bude vyčleněn zvláštní rozpočet.

e)	Partneři se podílejí na vzdělávacích aktivitách a zavazují se provádět akce zaměřené na komunikaci a zviditelnění v souladu s plánem komunikace podle článku 17 nařízení (EU) č. 375/2014.

KAPITOLA 5

ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI A ZAMEZENÍ DISKRIMINACI

Článek 11

Obecná zásada

1.   Iniciativa je otevřena všem způsobilým zájemcům, bez ohledu na jejich státní příslušnost, pohlaví, rasu, etnický původ, věk, sociální zázemí, náboženské vyznání nebo víru, rodinný stav nebo sexuální orientaci a jakékoli případné zdravotní postižení.

2.   Vysílající a přijímající organizace se zavazují dodržovat zásady rovného zacházení, rovných příležitostí a nediskriminace. Tyto zásady jsou nedílnou součástí procesu vyhledávání, výběru a přijímání a přípravy dobrovolníků a politik a postupů řízení výkonnosti.

Článek 12

Rovné zacházení, rovné příležitosti a nediskriminace

1.   Vysílající organizace má zakotvené zásady a uplatňuje politiku zajišťující v praxi na pracovišti zohledňování zásady rovného zacházení, rovných příležitostí a nediskriminace a organizační kultura podporující začlenění.

2.   Politika rovného zacházení, rovných příležitostí a nediskriminace uvedená v odstavci 1 musí splňovat přinejmenším tyto podmínky:

a)

být v souladu s příslušnými právními předpisy Unie a vnitrostátními předpisy a snažit se bránit diskriminačnímu jednání a postupům, a to včetně jakýchkoli překážek zaměstnanosti pro všechny skupiny, které jsou uvedeny v daných právních předpisech a/nebo o kterých je známo, že se při hledání zaměstnání mohou potýkat s předsudky, a u kterých tudíž hrozí, že nebudou dostatečně zastoupeny, taková jednání a postupy řešit nebo je odstraňovat;

b)	zahrnovat mimo jiné všechny aspekty dobrovolnické praxe, včetně pravidel chování jednotlivců, zveřejňování volných míst, přijímání a výběru, odborné přípravy a rozvoje, řízení výkonnosti, pracovních podmínek včetně postupů odměňování a propouštění;

c)	jasně definovat úkoly a povinnosti všech zaměstnanců a dobrovolníků, týmů vedoucích a řídících pracovníků, oddělení lidských zdrojů a jakýchkoli jiných zúčastněných stran, které organizace určí;

d)	být pravidelně kontrolována a přezkoumávána s cílem, aby se zajistil její soulad s příslušnými právními předpisy a její správné a účinné provádění.

3.   Přijímající organizace poskytne vysílající organizaci písemné srozumění se zásadami a politikou rovného zacházení, rovných příležitostí a nediskriminace a poskytne vysílající organizaci poradenství ohledně jakýchkoli výjimek týkajících se definice úlohy a profilu humanitárního dobrovolníka EU, které jsou nezbytné na základě konkrétních souvislostí její práce.

4.   Vysílající organizace je nápomocna přijímající organizaci při uplatňování politiky rovného zacházení, rovných příležitostí a nediskriminace a výjimečně přijímajícím organizacím pomáhá s případnými úpravami těchto zásad podle konkrétních okolností.

5.   Je-li to možné, poskytuje vysílající organizace všem zaměstnancům pravidelná odpovídající odborná školení a instruktáž ohledně politiky a jejích zásad, aby všechny zúčastněné strany politiku pochopily, podporovaly a uplatňovaly.

KAPITOLA 6

DODRŽOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, PRÁVA UNIE A PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ PŘIJÍMAJÍCÍ ZEMĚ

Článek 13

Obecná ustanovení

1.   Vysílající a přijímající organizace zajistí, aby byly dodržovány příslušné vnitrostátní právní předpisy, právo Unie a právní předpisy přijímající země, včetně:

a)	nařízení (EU) č. 375/2014, včetně obecných zásad uvedených v článku 5;

b)	právních předpisů upravujících právní status humanitárních dobrovolníků EU;

c)	použitelných právních předpisů týkajících se pracovních podmínek, zdraví, ochrany a bezpečnosti dobrovolníků;

d)	právních předpisů o rovném zacházení a nediskriminaci a

e)	právních předpisů o ochraně osobních údajů.

2.   Vysílající a přijímající organizace informují humanitární dobrovolníky EU o jejich právech a zákonných povinnostech plynoucích z právních předpisů uvedených v odstavci 1 a o jejich právu na pojistné krytí stanoveném v prováděcím nařízení Komise, které má být přijato na základě čl. 9 odst. 3 nařízení (EU) č. 375/2014.

Článek 14

Právní status humanitárního dobrovolníka EU

1.   Vysílající organizace dodržuje právní předpisy upravující právní status humanitárního dobrovolníka EU. Připraví proto smlouvu o vyslání podle čl. 14 odst. 5 nařízení (EU) č. 375/2014, kterou musí podepsat vysílající organizace a humanitární dobrovolník EU. Ve smlouvě musí být uvedeny použitelné právní předpisy a právo příslušné pro smlouvu.

2.   Vysílající organizace zajistí, aby přijímající organizace smlouvu dodržovala, a je odpovědná za porušení ustanovení smlouvy o vyslání ze strany přijímající organizace.

Článek 15

Povinnost informovat humanitárního dobrovolníka EU o daňových pravidlech

1.   Před vysláním informuje vysílající organizace humanitárního dobrovolníka EU o veškerých daňových pravidlech vztahujících se na příspěvky na pobyt v zemi, v níž má vysílající organizace sídlo, případně v zemi vyslání.

2.   Není-li humanitární dobrovolník EU rezidentem v zemi, v níž má vysílající organizace sídlo, informuje vysílající organizace humanitárního dobrovolníka EU, že je povinen seznámit se s daňovými pravidly, která země, v níž pobývá, v dané konkrétní situaci uplatňuje.

Článek 16

Ochrana údajů

1.   Při zpracování osobních údajů postupují vysílající a přijímající organizace v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (7), případně nařízením (ES) Evropského parlamentu a Rady č. 45/2001 (8).

2.   Vysílající a přijímající organizace zajistí, aby při zpracování údajů o zájemcích o dobrovolnickou činnost a humanitárních dobrovolnících EU, včetně jejich shromažďování, užívání, zveřejňování, nebo při vymazávání těchto údajů nedocházelo ke zneužití nebo nesprávnému užívání. To se týká všech záležitostí v souvislosti se zájemci o dobrovolnickou činnost a humanitárními dobrovolníky EU, zejména:

a)	přijímání a výběru (včetně formulářů žádostí, zápisů z pohovorů a dotazníků k sebehodnocení) a

b)	přípravy a řízení humanitárních dobrovolníků EU (včetně plánů učení a rozvoje, přezkumů výkonnosti a záznamů o zaškolení, lékařských prohlídek nebo jakýchkoli disciplinárních záležitostí).

3.   Vysílající a přijímající organizace zajistí, aby byly zpracovávány pouze relevantní údaje a aby veškeré osobní údaje, jako je jméno, věk, adresa a datum narození, včetně citlivých údajů, informace týkající se přijetí, vlastního zaměstnání a výkonnosti, byly:

a)	shromažďovány zákonným způsobem a způsobem odpovídajícím legitimnímu účelu;

b)	zpracovány korektně a zákonným způsobem;

c)	v případě potřeby opravovány nebo aktualizovány;

d)	přístupné pouze oprávněným zaměstnancům;

e)	dotčenému zájemci o dobrovolnickou činnost nebo humanitárnímu dobrovolníkovi EU na žádost zpřístupněny;

f)	bezpečně uchovávány a

g)	uchovávány po dobu ne delší než je nezbytné.

4.   Ke zpracování údajů uvedených v odstavci 3 musí vysílající a přijímající organizace získat výslovný souhlas humanitárního dobrovolníka EU.

5.   Vysílající a přijímající organizace informují zájemce o dobrovolnickou činnost nebo humanitárního dobrovolníka EU, že mají právo na ochranu osobních údajů, právo podat stížnost a užívat své vlastní údaje a mít k nim přístup, právo znát totožnost subjektů, které budou mít přístup k jejich osobním údajům, a vědět k jakému typu údajů budou mít jednotlivé subjekty přístup.

Článek 17

Integrita a etický kodex

1.   Vysílající a přijímající organizace se dohodne na politice integrity, jejímž cílem je předcházet korupci a úplatkářství, a na etickém kodexu založeném na vhodné politice řízení vysílající organizace, která se vztahuje na humanitární dobrovolníky EU a poskytuje jim pokyny ohledně očekávaného chování, slušnosti a integritě požadované během jejich účasti na iniciativě Humanitární dobrovolníci EU.

2.   Etický kodex je pro humanitární dobrovolníky EU závazný a zahrnuje přinejmenším tyto požadavky:

a)	závazek podporovat ztotožnění s iniciativou Humanitární dobrovolníci EU a přispívat k jejím cílům;

b)	respektování druhých, lidské důstojnosti a dodržování zásad nediskriminace;

c)	dodržování zásad humanitární pomoci uvedených v čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) č. 375/2014;

d)	závazek k ochraně práv dětí a ohrožených dospělých osob, zejména zavedením zásady nulové tolerance pohlavního zneužívání;

e)	nulová tolerance k užívaní drog nedovolených v zemi vyslání;

f)	dodržování místních zákonů;

g)	integrita, opatření proti podvodům a proti korupci;

h)	zachování vysoké úrovně osobního a profesního chování;

i)	dodržování postupů týkajících se ochrany, zdraví a bezpečnosti;

j)	povinnost oznámit případné porušení etického kodexu a opatření upravující takové oznamování;

k)	pravidla pro jednání s médii a pro správu informací a

l)	pravidla zakazující zneužívání zařízení organizace.

3.   V případě jakéhokoli porušení etického kodexu ze strany humanitárního dobrovolníka EU se postupuje podle politiky řízení vysílající organizace.

4.   Hrubé porušení etického kodexu má za následek předčasný návrat humanitárního dobrovolníka EU, případně je jeho chování oznámeno příslušným profesním nebo správním organizacím či orgánům.

Článek 18

Opatření na ochranu práv dětí a ohrožených dospělých osob, včetně nulové tolerance pohlavního zneužívání

1.   Vysílající a přijímající organizace se zavazují k politice nulové tolerance zneužívání dětí a/nebo ohrožených dospělých osob, včetně pohlavního zneužívání. Musí být schopny hlásit případy zneužívání, neprodleně a řádně je řešit, poskytovat pomoc obětem, předcházet viktimizaci osob, které případ oznámily, a přivést pachatele k odpovědnosti.

2.   Během procesu vybírání humanitárních dobrovolníků EU a jejich úvodních školení a odborné přípravy vysílající a přijímající organizace předcházejí zneužívání vytvořením kultury otevřenosti a informovanosti ohledně daného tématu a stanovením jasného řízení a povinností v oblasti dohledu.

3.   Vysílající organizace provede všechny ze zákona nařízené kontroly, aby prověřila způsobilost zájemců o dobrovolnickou činnost k práci s těmito cílovými skupinami.

4.   Ve snaze zajistit, aby k danému zneužívání nedocházelo, informují vysílající a přijímající organizace zájemce o dobrovolnickou činnost nebo humanitární dobrovolníky EU o rizicích a doporučených preventivních opatřeních.

KAPITOLA 7

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 19

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 122, 24.4.2014, s. 1.

(2)  https://www.youthpass.eu/en/youthpass/.

(3)  https://europass.cedefop.europa.eu/editors/en/esp/compose#.

(4)  2012/C 398/01.

(5)  Úř. věst. L 394, 30.12.2006, s. 10.

(6)  Úř. věst. C 111, 6.5.2008, s. 1.

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

---

---