(EU) č. 1195/2014Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1195/2014 ze dne 29. října 2014 o uložení prozatímního vyrovnávacího cla na dovoz některých pstruhů duhových pocházejících z Turecka

Publikováno: Úř. věst. L 319, 6.11.2014, s. 1-35 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 29. října 2014 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 7. listopadu 2014 Nabývá účinnosti: 7. listopadu 2014
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1195/2014

ze dne 29. října 2014

o uložení prozatímního vyrovnávacího cla na dovoz některých pstruhů duhových pocházejících z Turecka

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 597/2009 ze dne 11. června 2009 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1), a zejména na článek 12 uvedeného nařízení,

po konzultaci s členskými státy,

vzhledem k těmto důvodům:

A.   POSTUP

1.   Zahájení řízení

(1)

Dne 15. února 2014 informovala Evropská komise (dále jen „Komise“) prostřednictvím oznámení zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie  (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) o zahájení antisubvenčního řízení týkajícího se dovozu některých pstruhů duhových pocházejících z Turecka („dotčená země“) do Unie na základě článku 10 nařízení (ES) č. 597/2009 („základní nařízení“). Dne 4. září 2014 byla v Úředním věstníku zveřejněna oprava oznámení o zahájení řízení (3).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podalo dne 3. ledna 2014 Dánské sdružení akvakultury (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 25 % celkové produkce některých pstruhů duhových v Unii. Podnět obsahoval důkazy prima facie o subvencování některých pstruhů duhových a o podstatné újmě, jež tímto subvencováním vznikla, které Komise považovala za dostatečné pro zahájení šetření.

(3)

V souladu s čl. 10 odst. 7 základního nařízení Komise před zahájením řízení oznámila vládě Turecka („turecká vláda“), že obdržela podnět s náležitými podklady, v němž se tvrdí, že subvencovaný dovoz některých pstruhů duhových pocházejících z Turecka působí výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. Komise vyzvala tureckou vládu ke konzultacím s cílem vyjasnit situaci, pokud jde o obsah podnětu, a dosáhnout řešení na základě vzájemné dohody.

(4)

Turecká vláda nabídku konzultací přijala a konzultace se následně uskutečnily. Během konzultací se nepodařilo dosáhnout řešení na základě vzájemné dohody. Po konzultacích bylo od turecké vlády obdrženo podání. Komise příslušné připomínky náležitě zohlednila.

2.   Souběžné antidumpingové řízení

(5)

Dne 15. února 2014 Komise prostřednictvím oznámení zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie  (4) informovala rovněž o zahájení antidumpingového šetření týkajícího se dovozu téhož výrobku pocházejícího z Turecka do Unie.

(6)

Definice výrobního odvětví Unie, zástupci výrobců v Unii a období šetření byli titíž při analýze újmy provedené v rámci tohoto antisubvenčního šetření i při analýze újmy provedené v rámci souběžného antidumpingového šetření, a obě analýzy dospěly ke stejným závěrům, není-li uvedeno jinak. Tento přístup byl považován za vhodný pro zefektivnění analýzy újmy a dosažení konzistentních zjištění. Z tohoto důvodu byly připomínky k aspektům týkajícím se újmy vznesené v rámci jednoho z těchto řízení brány v potaz v obou šetřeních.

3.   Zúčastněné strany

(7)

Komise v oznámení o zahájení řízení vyzvala zúčastněné strany, aby ji za účelem účasti v šetření kontaktovaly. Kromě toho Komise o zahájení šetření zvláště informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, uživatele a dovozce, vyvážející výrobce v Turecku a turecké orgány, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich záležitost týká, a vyzvala je k účasti v šetření.

(8)

Všechny zúčastněné strany měly možnost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Nebyly vzneseny žádné připomínky.

4.   Výběr vzorku

(9)

Komise v oznámení o zahájení řízení uvedla, že v souladu s článkem 27 základního nařízení může přistoupit k výběru vzorku zúčastněných stran, zejména výrobců v Unii, dovozců, kteří nejsou ve spojení, a vyvážejících výrobců v Turecku.

4.1   Výběr vzorku výrobců v Unii

(10)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. V souladu s čl. 27 odst. 1 základního nařízení a vzhledem k velké roztříštěnosti výrobního odvětví Unie, jež zahrnuje více než 700 malých a středních podniků, které jsou výrobci, vybrala Komise vzorek na základě největšího reprezentativního objemu výroby, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán, a přihlédla rovněž k zeměpisnému rozložení a dostatečnému zastoupení různých kroků a typů výroby (produkce živých, čerstvých, zmrazených a uzených pstruhů a filé). Tento vzorek sestával z devíti výrobců v Unii. Na výrobce v Unii zařazené do vzorku připadalo na základě údajů uvedených v podnětu více než 12 % celkové výroby v Unii. Komise zúčastněné strany vyzvala, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Ve stanovené lhůtě nebyly obdrženy žádné připomínky, a předběžný vzorek byl tedy potvrzen. Vzorek je reprezentativní pro výrobní odvětví Unie.

4.2   Výběr vzorku dovozců

(11)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(12)

Požadované informace poskytli tři dovozci, kteří nejsou ve spojení, a rovněž souhlasili se zařazením do vzorku. Vzhledem k takto nízkému počtu Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

4.3   Výběr vzorku vyvážejících výrobců

(13)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Turecku, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení řízení. Kromě toho Komise požádala zastoupení Turecké republiky při Evropské unii, aby identifikovalo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem účastnit se šetření.

(14)

Požadované informace poskytlo osmnáct skupin vyvážejících výrobců v Turecku a rovněž souhlasilo se zařazením do vzorku. Celkový deklarovaný objem vývozu příslušných pstruhů duhových do Unie uskutečněného v roce 2013 těmito společnostmi představuje veškerý vývoz z Turecka do Unie.

(15)

V souladu s čl. 27 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise vzorek čtyř skupin vyvážejících výrobců na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán, a přihlédla rovněž k zeměpisnému rozložení. Na skupiny společností zařazené do vzorku, které se nacházejí ve dvou různých regionech, připadá téměř 64 % deklarovaného prodeje na vývoz do Unie.

(16)

V souladu s čl. 27 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a s tureckými orgány. Jedna společnost výběr společností zařazených do vzorku zpochybnila a uvedla, že by měla být do vzorku rovněž zahrnuta. Argumentovala tím, že výhradně produkuje, zpracovává a prodává pstruhy (tj. že neprovozuje žádnou jinou činnost), a to již od roku 1971, což znamená, že je prvním výrobcem dotčeného výrobku v Turecku. Dále uvedla, že má značný podíl prodeje na domácím trhu, a konečně, že je největším výrobcem v regionu Marmara.

(17)

Komise připomíná, že v souladu s čl. 27 odst. 1 základního nařízení se výběr společností zařazených do vzorku uskutečnil na základě největších objemů s přihlédnutím k počtu výrobců, jenž mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán. Vzhledem k tomu, že navržený vzorek představuje 64 % vývozu dotčeného výrobku do Unie, je tento vzorek pro situaci tureckého průmyslu reprezentativní. Společnosti zařazené do vzorku se navíc nacházejí ve dvou různých regionech (ze tří zastoupených celkem), což se pro účely šetření považuje za dostačující. Komise proto trvá na tom, že společnosti zařazené do vzorku odpovídají největším reprezentativním objemům dovozu, které mohly být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumány.

5.   Individuální zjišťování

(18)

Jedenáct společností nebo skupin společností požádalo o individuální zjišťování podle čl. 27 odst. 3 základního nařízení. V této fázi šetření Komise ohledně těchto žádostí o individuální zjišťování nepřijala žádné rozhodnutí. Komise se rozhodne, zda žádostem o individuální zjišťování vyhoví, až v konečné fázi šetření.

6.   Odpovědi na dotazník

(19)

Komise turecké vládě, všem společnostem v Unii zařazeným do vzorku, třem dovozcům a skupinám vyvážejících výrobců v Turecku zařazeným do vzorku zaslala dotazníky.

(20)

Tři společnosti v rámci jedné skupiny tureckých vyvážejících výrobců požádaly o zproštění povinnosti poskytnout odpověď na dotazník. První z těchto společností namítala, že její hlavní činností je produkce mořčáků a mořanů a že produkuje pouze malý objem dotčeného výrobku. Druhá společnost provozuje malý supermarket a produkce dotčeného výrobku pro ni představuje pouze okrajovou aktivitu a třetí společnost byla dovozcem ve spojení a její prodej dotčeného výrobku v období šetření nebyl významný. Komise se rozhodla zprostit povinnosti vyplnit dotazník zmíněnou společnost provozující malý supermarket. Trvala však na svém stanovisku, že další zmíněná společnost, jejíž hlavní činností je produkce mořčáků a mořanů, musí dotazník vyplnit, a rovněž tak zmíněný dovozce ve spojení, neboť vyprodukovaný objem (v případě vyvážejícího výrobce), respektive objem prodeje (v případě dovozce ve spojení) byl stále významný.

(21)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od turecké vlády a od všech ostatních skupin vyvážejících výrobců v Turecku zařazených do vzorku a od společností žádajících o individuální zjišťování.

7.   Inspekce na místě

(22)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro předběžné stanovení existence subvencí, jimi způsobené újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 26 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

a)

výrobci v Unii:

Aqualande SAS, Roquefort, Francie

Danaqua, Grindsted, Dánsko

Danforel A/S, Grindsted, Dánsko

Kongeåens Dambrug, ApS, Brørup, Dánsko

LaFo Forellen GmbH, Oberndorf, Německo

Hofer Forellen GmbH, Oberndorf, Německo

Zakład Hodowli Pstrąga w Zaporze – Mylof, Rytel, Polsko

Piszolla, S.L., Guadalajara, Španělsko

Az.Agr. Trot. Erede Rossi Silvio Di Rossi Niccola, Sefro, Itálie

Grupo Tres Mares, S.A., La Coruña, Španělsko

b)

vyvážející výrobci v Turecku:

skupina společností ve spojení „GMS“, Bodrum, Turecko:

Akyol Su Ürn.Ürt.Taș.Kom.İth.İhr.Paz.San. ve Tic. Ltd. Ști

Asya Söğüt Su Ürünleri Üretim Dahili Paz.ve İhr. Ltd.Ști

GMS Su Ürünleri Üretim İth. Paz. San. ve Tic. Ltd. Ști

Gűműsdoga Su Űrűnleri Űretim Ihracat Ithalat AȘ

Gümüș-Yel Su Ürünleri üretim İhracat ve İthalat Ltd. Ști

Hakan Komandit Șirketi

İskele Su Ürünleri Hayv.Gida Tur.Inș.Paz.Ihr.Ltd.Ști

Karaköy Su Ürünleri Üretim Paz.Tic.İhr. ve İth.Ltd.Ști

Özgü Su Ürün. Üret. Taș. Komis. İth. İhr. Paz. San. Ve Tic. Ltd. Ști

skupina společností ve spojení „Kilic“, Bodrum, Turecko:

Bafa Su Ürünleri Yavru Űretim Merkezi San Tic A.S,

Kilic Deniz Űrűnleri Űretimi Ihracat Ithalat ve Ticaret AȘ,

KLC Gida Ürünleri Ith.Ihr.Ve Tic.A.Ș,

Kilic Erșen Su Űrűnleri Ithalat Ihr. San ve Tic, Ltd. Ști,

skupina společností ve spojení „Özpekler“, Denizli, Turecko:

Özpekler Ins.Taah.Day. Tük. Mall.Su Ürün.San.ve Tic.,

Özpekler Ithalat Ihracat Su Ürünleri San.Ve Tic. Ltd. Sti,

Ternaeben Gida ve Su Ürünleri Ith. Ihr. San. ve Tic. Ltd. Ști („Ternaeben“), Kayseri, Turecko

c)

vláda Turecka:

Ministerstvo hospodářství, Ankara, Turecko

Ministerstvo potravinářství, zemědělství a živočišné výroby, Ankara, Turecko

d)

dovozci v Unii, kteří jsou ve spojení s tureckými vývozci:

Spador S.R.L. („Spador“)

Ternäben Service GmbH („TSG“)

Ternäben Vertrieb GmbH („TVG“)

e)

výrobce v Unii (zpracovatel), který je ve spojení s vyvážejícím výrobcem v Turecku (Ternäben):

Ternäben Spółka z.o.o., Polsko („TPL“)

8.   Období šetření a posuzované období

(23)

Šetření subvencí a újmy se týkalo období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 („období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2010 do konce období šetření („posuzované období“).

B.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

1.   Dotčený výrobek

(24)

Dotčeným výrobkem je pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss):

živý o hmotnosti jednoho kusu nepřesahující 1,2 kg nebo

čerstvý, chlazený, zmrazený a/nebo uzený:

ve formě celé ryby (s hlavou), též bez žaber, též vykuchaný, o hmotnosti jednoho kusu nepřesahující 1,2 kg, nebo

bez hlavy, též bez žaber, též vykuchaný, o hmotnosti jednoho kusu nepřesahující 1 kg, nebo

ve formě filé o hmotnosti jednoho kusu nepřesahující 400 g,

pocházející z Turecka, v současnosti kódů KN ex 0301 91 90, ex 0302 11 80, ex 0303 14 90, ex 0304 42 90, ex 0304 82 90 a ex 0305 43 00 (dále jen „dotčený výrobek“).

(25)

Jak již bylo uvedeno v 1. bodě odůvodnění, definice dotčeného výrobku byla předmětem opravy. Tato oprava byla čistě redakční a neměla vliv na rozsah definice.

2.   Obdobný výrobek

(26)

Šetřením bylo zjištěno, že výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu v Turecku a/nebo vyvážený do Unie a výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie mají stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti a stejná základní použití.

(27)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 2 písm. c) základního nařízení.

3.   Tvrzení týkající se definice výrobku

(28)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že uzení pstruzi by měli být z definice výrobku vyloučeni. Podle těchto stran u nich existují v porovnání s neuzenými pstruhy rozdíly ve výrobním postupu a ve fyzikálních, technických a chemických vlastnostech. Turecké orgány dále tvrdily, že struktura nákladů výrobců uzeného filé a struktura nákladů jiných výrobců se podstatně liší, což by nasvědčovalo tomu, že uzené a neuzené výrobky nejsou tímtéž výrobkem. Dotyčné strany se také odvolávaly na dvě předchozí antidumpingová šetření dokončená v roce 2004 (5), respektive 2005 (6), která se týkala podobných výrobků (velký duhový pstruh a losos) a při nichž uzené výrobky do definice výrobku nespadaly. Strany se odvolávaly zejména na 9. bod odůvodnění nařízení Rady (ES) č. 437/2004 (7), kde se konstatuje, že uzení by změnilo základní vlastnosti příslušného výrobku. Na tomto základě by uzení pstruzi měli být vyloučeni z definice výrobku v tomto šetření.

(29)

Šetření ukázalo, že výrobky v různých úpravách – „živí“, „chlazení“, „zmrazení“ nebo „uzení“ – na něž se vztahuje definice dotčeného výrobku, mají stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti. Všichni pstruzi mají především stejné základní vlastnosti (chemické, výživové nebo jiné) a příslušné zpracování je těchto vlastností nezbavuje, nýbrž jeho výsledkem jsou pouze různé úpravy, které jsou pouze různými způsoby uchování ryb před dalším zpracováním, přípravou, tepelným zpracováním či konzumací. Proto byl učiněn závěr, že konzervace uzením nemění podstatným způsobem základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti výrobku.

(30)

Pokud jde o odlišné výrobní postupy a odlišnou strukturu nákladů, dotyčné strany nevysvětlily, jak by toto mohlo ovlivnit závěr, že uzené a neuzené výrobky jsou týmž výrobkem. V každém případě nemají případné rozdíly ve výrobních postupech jako takové žádný dopad na definici výrobku. V tomto konkrétním případě se navíc výrobní postup a struktura nákladů u uzeného filé ve skutečnosti významně nelišily od výrobního postupu a struktury nákladů u jiných úprav pstruhů. U každé úpravy byly hlavní nákladovou položkou náklady na chov, tvořené v zásadě náklady na krmivo (rybí moučka a rybí tuk), náklady na energie a náklady na jikry nebo nedospělé jedince. Tvrzení v tomto ohledu by proto měla být odmítnuta.

(31)

V předchozích šetřeních, na která se zúčastněné strany odvolávají, nebyly na rozdíl od tohoto šetření uzené výrobky zahrnuty v podnětu, který vedl k zahájení těchto případů. Proto nespadaly do rámce těchto šetření, a nebyly tedy šetřeny. V 9. bodě odůvodnění nařízení (ES) č. 437/2004 se řeší tvrzení jedné ze zúčastněných stran, že zmrazené celé ryby a filé měly být z řízení vyloučeny. Uvedené šetření však neshledalo, ani specificky nekonstatovalo, že by uzené výrobky měly být z definice výrobku vyloučeny. Na základě toho, že při současném šetření bylo zjištěno, že všechny úpravy pstruhů mají stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti, by tento argument měl být odmítnut.

(32)

Z výše uvedených důvodů bylo tvrzení, že uzené produkty by měly být vyloučeny z rozsahu definice výrobku, v této fázi odmítnuto.

C.   SUBVENCE

1.   Úvod

(33)

Žadatel tvrdil, že turecká vláda subvencuje tureckou akvakulturu. Podnět obsahoval důkazy prima facie o několika praktikách subvencování, jež jsou obsaženy jak v právních předpisech, tak i v řadě politických dokumentů, které tvoří základ pro poskytování státní podpory pro uvedené odvětví.

(34)

Komise provedla přezkoumání a rozbor dokumentů poskytnutých v podnětu, jakož i dalších dokumentů, které poskytli v průběhu šetření turecká vláda a vyvážející výrobci zařazení ve vzorku, a shledala, že ze všech těchto dokumentů plyne, že odvětví akvakultury je v Turecké republice zvýhodňované v mnoha směrech.

(35)

Rozhodnutí tureckých orgánů subvencovat specificky akvakulturu sahá zpět do roku 2003, a v jeho důsledku plynuly v posledních deseti letech tureckým producentům a vývozcům značné objemy veřejných peněz.

(36)

V rámci konzultací před zahájením šetření mezi tureckou vládou a Komisí zmíněných výše ve 3. a 4. bodě odůvodnění turecká vláda existenci žádného z šetřených režimů nezpochybnila.

2.   Šetřené režimy

(37)

Komise zaslala turecké vládě a vyvážejícím výrobcům zařazeným ve vzorku dotazníky a vyžádala si informace týkající se následujících režimů, které údajně zahrnovaly poskytování subvencí odvětví akvakultury:

Státní podpora investic do akvakultury

osvobození od cla

osvobození od DPH

snížení daní

příspěvky na odvody na sociální zabezpečení (příspěvky zaměstnavatele)

příspěvky na úroky

přidělení pozemků

příspěvky na daň z příjmu

příspěvky na platby sociálního zabezpečení (příspěvky zaměstnanců)

Přímé dotace poskytované producentům pstruhů

přímé dotace pro chovatele pstruhů

přímé dotace na ekologickou produkci pstruhů

zvláštní podpora na nedospělé jedince

Subvencované půjčky a pojištění pro producenty pstruhů

investiční úvěry s nízkou úrokovou sazbou a obchodní půjčky poskytované bankou Ziraat Bankasi

investiční úvěry s nízkou úrokovou sazbou a obchodní půjčky poskytované Zemědělskými úvěrovými družstvy

Zemědělský pojišťovací pool a zvýhodněné sazby pojistného

Dotace na poradenské služby

Dotace na rybářská plavidla

nákup pohonných hmot pro rybářské lodě (sleva na spotřební dani z lodních pohonných hmot)

vyřazování rybářských plavidel

Jiné subvence a jiné programy subvencí

3.   Státní podpora investic do akvakultury

3.1   Úvod

(38)

Turecká vláda zavedla režim podpory pro podniky, které investují prostředky do určitých odvětví a určitých regionů, přičemž jedním z těchto odvětví je akvakultura. Účelem tohoto režimu je:

zvýšit výrobu a zaměstnanost,

podpořit rozsáhlé investice napomáhající mezinárodní konkurenceschopnosti,

podnítit přímé zahraniční investice,

podporovat investice do ochrany životního prostředí a činností v oblasti výzkumu a vývoje v souladu s cíli vymezenými v různých tureckých rozvojových plánech a ročních programech, které jsou podrobněji popsány níže.

3.2   Právní základ

(39)

Ustanovení o státní podpoře investic do akvakultury obsahují následující právní předpisy: Nařízení Turecké republiky č. 2012/3305 o státní podpoře investic, zveřejněné dne 19. června 2012 v Úřední sbírce č. 28328, a sdělení č. 2012/1 o provádění nařízení o státní podpoře investic, zveřejněné dne 20. června 2012v Úřední sbírce č. 28329.

3.3   Zjištění v rámci šetření

(40)

Ačkoli pro období šetření je relevantním režimem podpory nařízení Turecké republiky č. 2012/3305, podobné předpisy existovaly od roku 2006 a i předtím. Tento údaj je důležitý, neboť subvence související s nákupem stálých aktiv, například investiční subvence, mohou být vztaženy k období šetření, přestože byly uděleny již před jeho začátkem.

(41)

Šetření potvrdilo existenci zmíněných režimů státní podpory. Produkce akvakultury je výslovně uvedena v příloze 2/A nařízení č. 2012/3305 na seznamu odvětví, pro něž jsou určeny pobídky, jako je osvobození od daně z přidané hodnoty („DPH“) osvobození od cla, snížení daní, příspěvky na investice, příspěvky na odvody na sociální zabezpečení (příspěvky zaměstnavatele), přidělení pozemků, příspěvky na úroky, příspěvky na daň z příjmu a příspěvky na platby sociálního zabezpečení (příspěvky zaměstnanců). Na základě úrovně hospodářského rozvoje šesti regionů určených nařízením č. 2012/3305 se intenzita podpory může lišit.

(42)

Přestože šetření potvrdilo existenci programů „regionálních investic“, žádná ze společností zařazených ve vzorku nevyužívala všech režimů. Několik těchto společností využívalo osvobození od DPH a osvobození od cla, která platí stejným způsobem pro všechny uvedené regiony v Turecku. Jelikož však společnosti zařazené do vzorku nakupovaly stroje a vybavení od společností v Unii v rámci celní unie EU-Turecko, clo nebylo vyměřeno. Kromě toho, jelikož Turecko aplikuje systém výběru DPH na vstupu a jejího vracení na výstupu, spočívaly výhody získané během období šetření pouze v tom, že společnosti získaly čas dva měsíce, než jim byla daňovými orgány DPH vrácena. Skutečnou výhodou by byl úrok splatný obchodní bance za období, než je DPH vrácena. Tato výhoda je zanedbatelná, a nebyla dále analyzována.

(43)

Jedna společnost zařazená ve vzorku využila zvýhodněnou daňovou sazbu díky nákupu strojního zařízení, který se uskutečnil v rámci výše zmíněného nařízení o státní podpoře investic. Namísto obecně platné sazby daně z příjmů právnických osob ve výši 20 % zaplatila pouze 4 %.

(44)

Tatáž společnost zařazená ve vzorku rovněž využívala program příspěvků na platby sociálního zabezpečení. Jako držitel osvědčení o podpoře investic využívala nárok na příspěvky na platby sociálního zabezpečení jak pro příspěvek zaměstnavatele, tak pro příspěvek zaměstnanců. Poté, co uskutečnila svoji investici, byla společnost úřadem sociálního zabezpečení v případě nově vytvořených pracovních míst osvobozena od platby části příspěvků zaměstnavatele i zaměstnanců na sociální zabezpečení, jež odpovídala minimální mzdě. Tento režim financovalo ministerstvo hospodářství.

3.4   Závěr

(45)

Státní podpora investic se předběžně pokládá za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení v případech, kdy má státní podpora formu daňové pobídky, tj. kdy vláda své jinak splatné příjmy promine nebo je nevybere.

(46)

Subvence je specifická a napadnutelná, jelikož její výhody jsou výslovně omezeny na určitá hospodářská odvětví. Přístup k subvenci je dále omezen na určité podniky působící v určitých odvětvích. Subvence navíc nesplňuje požadavky na nespecifičnost podle čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení, vzhledem k počtu a povaze omezení platných pro určitá odvětví, zejména těch omezení, jež omezují buď na určitý typ podniku, nebo zcela vylučují některá odvětví.

(47)

Akvakultura je v příloze 2 A nařízení výslovně uvedena jako jedna z činností, u nichž je možné využívat tento typ osvobození od daní. V příloze 4 nařízení jsou uvedena odvětví, která nemohou využívat žádné pobídky v rámci tohoto režimu.

(48)

Podle čl. 3 odst. 2 základního nařízení se proto výše uvedené subvence pokládají za finanční příspěvek vlády, jenž poskytuje příjemcům výhodu.

3.5   Výpočet výše subvence

(49)

Jedna společnost využívala výhody v rámci výše uvedených režimů. Zvýhodnění této společnosti bylo však podle zjištění zanedbatelné.

4.   Přímé dotace poskytované producentům pstruhů

4.1   Úvod

(50)

Přímé dotace na vyprodukovaný 1 kg pstruha jsou hlavním subvenčním režimem, z nějž plynou výhody pro dotčený výrobek. Tyto subvence jsou každý rok revidovány v rámci každoročního přezkumu zemědělských dotací.

4.2   Právní základ

(51)

Ustanovení o přímých dotacích jsou obsažena v následujících právních předpisech: nařízení Turecké republiky č. 2013/4463zemědělských dotacích v roce 2013 ze dne 7. března 2013, zveřejněné v Úřední sbírce č. 28612 dne 8. dubna 2013 (použitelné se zpětnou účinností od 1. ledna 2013).

4.3   Zjištění v rámci šetření

(52)

Šetření potvrdilo existenci přímých dotací na pstruhy. Bylo zjištěno, že pro období šetření byla výše dotací na 1 kg pstruha stanovena na 0,65 TRY/kg pro produkci do výše 250 tun ročně. Pro vyprodukovaná množství v rozmezí 251–500 tun za rok byla poskytována polovina této částky (0,325 TRY/kg) a na vyprodukovaná množství nad 500 tun nebyly poskytovány žádné dotace. Dotace byly poskytovány výrobcům dotčeného výrobku, kteří mají licenci od Ministerstva potravinářství, zemědělství a živočišné výroby.

(53)

Než může být provedena případná platba, musí být výrobci zaregistrováni v registračním systému pro akvakulturu Ministerstva potravinářství, zemědělství a živočišné výroby. Výrobci jsou podrobováni pravidelným a neohlášeným inspekcím.

(54)

Tři ze čtyř skupin společností zařazených ve vzorku využívaly v období šetření přímé dotace, jelikož samy pstruhy chovaly. Největší skupina, Ternaeben, však pstruhy nechová, nýbrž je nakupuje (převážně živé pstruhy a zmrazené celé ryby) od zemědělců, kteří nejsou ve spojení, a poté je zpracovává. Přímé dotace proto nedostávala. Nebylo tudíž zřejmé, zda výhod přímých dotací může využívat ve stejné míře skupina Ternaeben i ostatní tři skupiny společností zařazené ve vzorku, které pstruhy nejen samy chovaly, ale taktéž je nakupovaly od společností, s nimiž nejsou ve spojení, pro zpracování.

(55)

V tomto ohledu Komise zdůrazňuje, že dotčený výrobek zahrnuje jak surovinu, na niž jsou poskytovány přímé dotace, tedy živé pstruhy, tak i výrobky z ní (čerstvé, zmrazené celé ryby, filé, uzené pstruhy). Vzhledem k tomu, že produkce živých pstruhů je dotována a prakticky všichni chovatelé pstruhů v Turecku tento režim využívají, plynou výhody z tohoto režimu přímých dotací všem výrobcům dotčeného výrobku (tj. živých pstruhů a výrobků z nich), bez ohledu na to, zda pstruhy sami chovají, nebo je nakupují pro další zpracování.

(56)

Výhody plynoucí výrobcům dotčeného výrobku lze v každém případě prokázat. V této souvislosti Komise provedla srovnání nákladů chovu zmíněných tří společností zařazených ve vzorku, které pstruhy samy chovají (včetně přiměřené a konzervativní výše prodejních, správních a režijních nákladů a zisku), s cenou placenou za nákup živých nebo chlazených ryb od dodavatelů, kteří nejsou ve spojení. Komise zjistila, že u všech tří společností byla cena za nákup živých nebo chlazených ryb nižší než průměrné náklady chovu.

(57)

Pokud jde o skupinu Ternaeben, Komise porovnala průměrné náklady chovu ostatních tří skupin společností zařazených ve vzorku (včetně přiměřené a konzervativní výše prodejních, správních a režijních nákladů a zisku) s jednotlivými průměrnými nákupními cenami, které skupina Ternaeben zaplatila za chlazené nebo živé ryby. Bylo zjištěno, že průměrné náklady chovu ostatních tří skupin společností zařazených ve vzorku byly vyšší než průměrná nákupní cena skupiny Ternaeben. Její průměrná nákupní cena podle zjištění odpovídala ostatním společnostem zařazeným ve vzorku.

(58)

Komise se proto domnívá, že společnostem zařazeným ve vzorku, a to i pokud nakupovaly pstruhy od společností, s nimiž nejsou ve spojení, plynuly z režimu přímých dotací výhody.

(59)

Žadatel tvrdil, že byla poskytnuta ještě zvláštní finanční podpora na ekologickou produkci pstruhů a na kusovou produkci nedospělých jedinců. Šetření potvrdilo existenci zvláštní finanční podpory na ekologickou produkci pstruhů. Bylo však zjištěno, že v Turecku existuje pouze jedna společnost provozující ekologickou produkci pstruhů, která však nedávno zkrachovala. V období šetření tudíž nebyly poskytnuty žádné dotace na ekologickou produkci pstruhů.

(60)

Komise navíc zjistila, že zvláštní podpora na produkci nedospělých jedinců existovala v roce 2012, avšak v roce 2013 byla zrušena, jelikož úroveň produkce mladých jedinců v Turecku již uspokojovala potřeby trhu.

4.4   Závěr

(61)

Na základě zjištění v rámci šetření dospěla Komise k předběžnému závěru, že výše uvedené veřejné příspěvky mají formu přímého daru ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení, a tudíž poskytují přímou výhodu tureckým producentům pstruhů podle čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Je poskytnuta „výhoda“, protože přímé financování (dotace) poskytují veřejné orgány bez úroku nebo licenčních poplatků. Takovéto volné finanční prostředky obvykle nejsou na trhu k dispozici.

(62)

Popsaný režim přímých dotací je specifický a napadnutelný ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, jelikož přístup k němu je omezen na určité podniky. Podniky působící v akvakultuře jsou výslovně jmenovány a pstruh je jasně uveden jako jeden z druhů, na něž je možné využívat tento subvenční režim. Tyto přímé dotace jsou specifické, jelikož orgán, který subvenci poskytuje, a právní předpisy, kterými se tento orgán řídí, výslovně omezují přístup k těmto dotacím na podniky působící v odvětví akvakultury.

4.5   Výpočet výše subvence

(63)

Celkovou výhodou každé společnosti byla průměrná výše přímých dotací obdržená v období šetření na vlastní chov živých ryb a průměrná výše dotací poskytnutých tureckou vládou na nákup živých ryb, vypočtená jako celkové poskytnuté dotace vydělené celkovým objemem produkce pstruhů v Turecku.

(64)

V tabulce níže je uvedena předběžně stanovená výše výhody u těchto výše uvedených dotací, přičemž výhodou se rozumí částka, kterou dotčené společnosti obdržely v průběhu období šetření.

Přímé a nepřímé dotace

Název společnosti

Subvenční rozpětí

GMS

7,0 %

Kilic

9,6 %

Özpekler

6,8 %

Ternaeben

9,5 %

5.   Subvencované půjčky

5.1   Úvod

(65)

Některé veřejné a soukromé subjekty poskytovaly preferenční půjčky společnostem působícím v odvětví akvakultury. Hlavní dotčené subjekty jsou popsány níže.

(66)

Zemědělská úvěrová družstva jsou soukromoprávní subjekty zřizované zemědělskými producenty (tj. fyzickými nebo právnickými osobami, které se zabývají zemědělskou produkcí) v Turecku za účelem podpory jejich finančních potřeb při podnikání.

(67)

Zemědělská banka Turecké republiky (Türkiye Cumhurriyeti Ziraat Bankasi nebo jen „Ziraat Bankasi“) je státem vlastněná banka a veřejnoprávní subjekt, jehož akcie zcela vlastní Podsekretariát Úřadu předsedy vlády pro státní pokladnu. V rámci vládního programu uvedeného níže v 70. bodě odůvodnění, jenž byl v platnosti i v období šetření, poskytuje Ziraat Bankasi preferenční půjčky subjektům z odvětví akvakultury za účelem podpory zemědělské produkce a podnikání v zemědělství. Rada ministrů každoročně stanovuje dobu trvání, postupy a zásady programu a státní pokladna převádí zbývající výši platby úroku v závislosti na příslušné snížené úrokové sazbě, bance Ziraat Bankasi. Má se tudíž za to, že banka Ziraat Bankasi je pověřena výkonem veřejné moci, a považuje se proto za veřejnoprávní subjekt.

(68)

Organizace pro rozvoj malých a středních podniků (KOSGEB) je veřejnoprávní subjekt, jehož cílem je posílit zapojení malých a středních podniků do hospodářského a společenského rozvoje prostřednictvím poskytování kvalitních služeb a podpory při posilování konkurenceschopnosti malých a středních podniků a šíření kultury podnikání. KOSGEB spadá pod Ministerstvo vědy, průmyslu a technologií a je částečně nezávislé.

(69)

Türk Eximbank (dále jen „Eximbank“) založila turecká vláda dne 21. srpna 1987 nařízením č. 87/11914 podle zákona č. 3332 a jedná se o banku zcela vlastněnou státem, jež je veřejnoprávním subjektem, který je hlavním nástrojem vývozních pobídek turecké vlády v rámci turecké strategie udržitelného vývozu. Eximbank byla vládou pověřena, aby podporovala zahraniční obchod a turecké dodavatele/investory působící v zámoří, za účelem zvýšení vývozu tureckých podniků a posílení jejich mezinárodní konkurenceschopnosti. Má se tudíž za to, že Eximbank je pověřena výkonem veřejné moci, a považuje se proto za veřejnoprávní subjekt.

5.2   Právní základ

(70)

Ustanovení o subvencovaných půjčkách jsou obsažena v následujících právních předpisech: nařízení Turecké republiky č. 2013/4271 ze dne 16. února o rozšíření investičních půjček s nízkou úrokovou sazbou a obchodních půjček poskytovaných Ziraat Bankasi a Zemědělskými úvěrovými družstvy v roce 2013, zveřejněné v Úřední sbírce č. 28561, nařízení Turecké republiky č. 2010/27612 o bezúročných půjčkách pro malé a střední podniky, zveřejněné v Úřední sbírce dne 15. června 2010 a zákon Turecké republiky č. 3332 o vývozních úvěrech poskytovaných Eximbank, tureckou státní bankou pro vývozní úvěry, zveřejněný dne 31. března 1987 v Úřední sbírce č.19417 (bis).

5.3   Zjištění v rámci šetření

(71)

Preferenční půjčky poskytované Eximbank a KOSGEB byly šetřeny na základě příslušných tvrzení v podnětu týkajících se subvencovaných půjček. Šetření potvrdilo existenci půjček s nízkou úrokovou sazbou. Žádný z vyvážejících výrobců zařazených ve vzorku však dle zjištění nevyužil žádné půjčky poskytované Zemědělskými úvěrovými družstvy.

(72)

Komise zjistila, že jedna společnost zařazená ve vzorku získala během období šetření čtyři preferenční půjčky od Ziraat Bankasi na základě ustanovení nařízení č. 4271/2013. V rámci půjček na akvakulturu Ziraat Bankasi rozšířila investiční půjčky, pokud jde o nákup strojů a zařízení, a rovněž dále rozšířila provozní půjčky za účelem financování provozních nákladů.

(73)

Kromě preferenčních půjček od Ziraat Bankasi využila jedna společnost zařazená ve vzorku bezúročnou půjčku podle nařízení č. 2010/27612, na jehož základě KOSGEB provádí zmíněné programy podpory malých a středních podniků. Malé a střední podniky působící v odvětví akvakultury jsou rovněž oprávněny využívat tyto programy podpory.

(74)

Během šetření bylo navíc zjištěno, že dvě společnosti zařazené ve vzorku získaly dvě, respektive šest půjček s nízkou úrokovou sazbou od Eximbank. Zástupci Eximbank během inspekce na místě uskutečněné společně s tureckou vládou potvrdili, že Eximbank poskytuje tureckým vývozcům půjčky za lepších podmínek, než jaké jsou běžně dostupné na trhu.

5.4   Závěr

(75)

Výše uvedené půjčky s nízkou úrokovou sazbou se předběžně považují za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení.

(76)

Na základě zjištění v rámci šetření Komise konstatuje, že výhoda pro příjemce má formu snížených úrokových sazeb půjček poskytovaných pro produkci v oblasti akvakultury. Uvedený režim, tj. státem podporované půjčky, poskytuje příjemci výhodu, jelikož tyto půjčky jsou poskytovány za finančních podmínek, které neodpovídají tržním podmínkám pro půjčky se srovnatelnou dobou splatnosti. Tyto půjčky jsou poskytovány za nižší než tržní sazby.

(77)

Tyto režimy jsou specifické ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, jelikož orgány poskytující subvenci nebo právní předpisy, kterými se tyto orgány řídí, výslovně omezují přístup na určité podniky.

(78)

Všechny výše uvedené půjčky se proto považují za napadnutelné subvence, které poskytují výhodu, a jsou specifické ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení.

5.5   Výpočet výše subvence

(79)

Podle ustanovení čl. 6 písm. b) základního nařízení byla výhoda u preferenčních půjček předběžně vypočtena jako rozdíl mezi částkou zaplacených úroků a částkou, která by byla zaplacena za srovnatelnou obchodní půjčku, kterou by společnosti mohly získat na trhu. Jako referenční hodnotu Komise použila vážený průměr úrokových sazeb půjček poskytnutých v Turecku v období šetření, zjištěný pomocí elektronické obchodní platformy Bloomberg (index WAIRCOMM).

(80)

Výhoda byla vypočtena pro období šetření jako rozdíl mezi úroky skutečně zaplacenými v období šetření a úroky, které by byly zaplaceny při použití referenční hodnoty.

(81)

Subvenční rozpětí vypočtená pro vyvážející výrobce zařazené ve vzorku na základě této metodiky jsou tato:

Preferenční půjčky

Název společnosti

Subvenční rozpětí

Kilic

0,1 %

Özpekler

0,3 %

6.   Zemědělský pojišťovací pool a zvýhodněné sazby pojistného

6.1   Úvod

(82)

Zákon o zemědělském pojištění a nařízení o prováděcích zásadách Zemědělského pojišťovacího poolu stanoví vládní cíl poskytovat pojistné krytí proti veškerému úbytku rybí populace a veškerým ztrátám z odlovu pstruhů v důsledku četných možných nákaz, přírodních katastrof, nehod apod.

(83)

Typy pojištění poskytovanými v rámci Zemědělského pojišťovacího poolu jsou i) pojištění úrody, ii) pojištění úrody ve sklenících, iii) pojištění velkých hospodářských zvířat, iv) pojištění malých hospodářských zvířat, v) pojištění drůbeže a vi) pojištění akvakultury.

6.2   Právní základ

(84)

Právní základ tohoto programu tvoří zákon o zemědělském pojištění č. 5363nařízení Turecké republiky č.2012/4138 týkající se rizik, produktů a regionů, jež pokrývá Zemědělský pojišťovací pool a zvýhodněné sazby pojistného, ze dne 23. ledna 2013, zveřejněné v Úřední sbírce č. 28537.

6.3   Zjištění v rámci šetření

(85)

Šetření potvrdilo existenci tohoto subvenčního režimu. Podle článků 12 a 13 zákona o zemědělském pojištění č. 5363nařízení č. 2012/4138 týkajícího se rizik, produktů a regionů, jež pokrývá Zemědělský pojišťovací pool a zvýhodněné sazby pojistného („nařízení č. 2012/4138“), mohou producenti produktů akvakultury využívat podporu, již vláda poskytuje na platbu pojistného, jak stanoví článek 1/6 nařízení č. 2012/4138.

(86)

Společnost, která chce podat žádost u Zemědělského pojišťovacího poolu, předloží návrh pojistky, o niž má zájem. Následně je společnost Zemědělským pojišťovacím poolem prošetřena za účelem posouzení rizika a je jí nabídnuta pojistka s uvedením splatné částky pojistného. Pokud společnost působící v odvětví zemědělství nabídku přijme, hradí vláda polovinu pojistného.

(87)

Komise zjistila, že zemědělci v Turecku obvykle své produkty nepojišťují. Pouze jedna ze společností zařazených do vzorku využívala během období šetření po dobu 3 měsíců program vládní podpory na platbu pojistného. Poté přešla k soukromému pojistiteli.

6.4   Závěr

(88)

V praxi má výhoda, již poskytuje tento režim, formu snížení finančních nákladů na životní pojištění populace akvakultury. Tento režim představuje subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení ve formě přímého daru, který poskytuje vláda producentům pstruhů, a „finanční příspěvek“ ve smyslu základního nařízení, protože příjemce subvence získává výhodu ze zvýhodněných sazeb pojistného, které jsou podstatně nižší než sazby za pojistné krytí srovnatelných rizik dostupné na trhu. Režim poskytuje výhodu ve smyslu čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Tato výhoda se rovná rozdílu mezi sazbami nabízenými v rámci komerčního pojištění a subvencovanou sazbou.

(89)

Tato subvence je specifická, jelikož orgán, který subvenci poskytuje, a právní předpisy, kterými se tento orgán řídí, výslovně omezují přístup k této subvenci na podniky působící v zemědělství, a subvence je dokonce výslovně zaměřena na rizika, jimž čelí producenti v akvakultuře.

6.5   Výpočet výše subvence

(90)

Jedna společnost využívala výhody v rámci tohoto režimu. Zvýhodnění této společnosti bylo však podle zjištění zanedbatelné.

6.6   Dotace na poradenské služby

(91)

Tento režim je zaměřen na poskytování nezbytných znalostí a know-how producentům v akvakultuře za účelem modernizace a zvýšení jejich produkce a zvýšení jejich efektivnosti. Žádný z vyvážejících výrobců zařazených ve vzorku dle zjištění tento režim v období šetření nevyužíval.

6.7   Dotace na pohonné hmoty a vyřazování rybářských plavidel

(92)

Tyto dotace jsou spojené s nákupem pohonných hmot pro rybářské lodě nebo s vyřazováním rybářských plavidel. Tyto dotace přinášejí výhody specificky pro činnosti v oblasti rybolovu. Žádný z vyvážejících výrobců zařazených ve vzorku dle zjištění tyto dotace v období šetření nevyužíval.

6.8   Závěr ohledně subvencování

(93)

Komise vypočetla výše napadnutelných subvencí v souladu s ustanoveními základního nařízení pro šetřené společnosti podle jednotlivých režimů a sečtením těchto údajů vypočetla celkovou výši subvence za období šetření pro každou skupinu.

(94)

Pro výpočet níže uvedených celkových subvenčních rozpětí Komise nejprve vypočetla procento subvencování, což je podíl výše subvence na celkovém obratu společnosti. Tato procentuální hodnota byla poté použita k výpočtu subvence, jež připadá na vývoz dotčeného výrobku do Unie v období šetření.

(95)

Poté byla vypočtena výše subvence na dotčený výrobek v ekvivalentu celé ryby vyvezený do Unie v průběhu období šetření a níže uvedená rozpětí vypočtená jako procento hodnoty CIF téhož vývozu v ekvivalentu celé ryby.

(96)

Pro spolupracující vyvážející výrobce, kteří nebyli zařazeni do vzorku, Komise subvenční rozpětí vypočetla na základě váženého průměru. Toto rozpětí bylo tudíž stanoveno na základě rozpětí stanovených pro vyvážející výrobce zařazené ve vzorku.

(97)

U všech ostatních vyvážejících výrobců Komise subvenční rozpětí v souladu s článkem 28 základního nařízení stanovila na základě dostupných údajů. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce vyvážejících výrobců. Úroveň spolupráce je objem vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie vyjádřený jako podíl na celkovém objemu vývozu – jak je uveden v dovozních statistikách Eurostatu – z dotčené země do Unie.

(98)

Úroveň spolupráce je v tomto případě vysoká, protože dovoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval více než 80 % celkového vývozu do Unie v období šetření. Na tomto základě se Komise rozhodla použít pro určení subvenčního rozpětí pro zbývající podniky úroveň té ze společností zařazených ve vzorku, jejíž subvenční rozpětí je nejvyšší.

Název společnosti

Subvenční rozpětí

GMS

7,0 %

Kilic

9,7 %

Özpekler

7,1 %

Ternaeben

9,5 %

vážený průměr vzorku

8,2 %

celostátní subvenční rozpětí

9,7 %

D.   ÚJMA

1.   Definice výrobního odvětví Unie a výroby v Unii

(99)

Obdobný výrobek v Unii v období šetření vyrábělo více než 700 výrobců. Tito výrobci tvoří „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 8 odst. 1 základního nařízení.

(100)

Celková výroba v Unii v období šetření byla odhadována přibližně na 170 milionů kg v ekvivalentu celé ryby („whole fish equivalents“, dále jen „WFE“), na základě údajů, které poskytla národní a evropská sdružení výrobců a jednotlivé společnosti. Jak je uvedeno v 10. bodě odůvodnění, do vzorku bylo vybráno devět výrobců v Unii, kteří představují více než 12 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

2.   Spotřeba v Unii

(101)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě celkového odhadovaného objemu prodeje unijních výrobců na trhu Unie a celkového objemu dovozu na základě údajů Eurostatu.

(102)

Celkový objem prodeje unijních výrobců byl odhadnut postupem uvedeným ve 130. bodě odůvodnění.

(103)

Co se týče objemu dovozu, Eurostat vykazuje čistou hmotnost pro šest různých kódů KN, a sice živé, čerstvé, chlazené, zmrazené a/nebo uzené, ve formě celých a/nebo vykuchaných ryb nebo filé. Pro účely porovnávání byly čisté hmotnosti převedeny na WFE vydělením dovezeného množství zaznamenaného v Eurostatu podle níže uvedených přepočítacích koeficientů. Tyto přepočítací koeficienty byly poskytnuty v podnětu a jsou v daném odvětví běžně používány.

Tabulka 1

Přepočítací koeficienty

Úprava výrobku

Koeficient

živí

1,00

čerství/chlazení/zmrazení (vykuchaní)

0,85

filé: čerstvé/chlazené/zmrazené

0,47

filé: uzené

0,40

(104)

Příslušné kódy KN zahrnují rovněž jiné druhy ryb, na které se toto šetření nevztahuje, jako je například pstruh obecný (salmo trutta), pstruh žlutohrdlý (oncorhynchus clarki), pstruh aguabonita (oncorhynchus aguabonita) a pstruh gilský (oncorhynchus gilae). Na základě šetření však bylo zjištěno, že jiné druhy než dotčený výrobek nebyly v Turecku produkovány, nebo pouze v zanedbatelném množství. Toto zjištění vycházelo z údajů, které poskytlo turecké výrobní odvětví Svazu evropských producentů v akvakultuře (Federation of European Aquaculture Producers, „FEAP“), a dalších veřejných zdrojů informací (8), které byly pokud možno porovnávány s příslušnými tureckými úředními statistikami. Na tomto základě se dospělo k závěru, že statistiky Eurostatu poskytují dostatečně spolehlivé a úplné údaje o dovozu.

(105)

Spotřeba v Unii byla v období 2010–2011 dle zjištění konstantní, poté se v letech 2011–2012 snížila o 5 % a od roku 2012 a v období šetření zaznamenala další pokles o 7 %. Celkově se spotřeba během posuzovaného období snížila o 12 %.

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v kg WFE)

 

2010

2011

2012

Období šetření

Celková spotřeba v Unii

183 399 382

183 932 215

173 599 493

162 108 475

Index

100

100

95

88

Zdroj: FEAP, Eurostat

3.   Dovoz z dotčené země

3.1   Objem dovozu z dotčené země a jeho podíl na trhu

(106)

Jak je uvedeno ve 103. bodě odůvodnění, Komise stanovila objem dovozu na základě údajů Eurostatu, vyjádřených v kg WFE. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě objemu dovozu z Turecka a celkové spotřeby v Unii.

(107)

Dovoz z dotčené země do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu (v kg WFE) a podíl na trhu

 

2010

2011

2012

Období šetření

Objem dovozu z Turecka (v kg WFE)

15 664 502

21 510 620

22 113 656

27 008 376

Index

100

137

141

172

Podíl na trhu

9 %

12 %

13 %

17 %

Index

100

137

149

195

Zdroj: Eurostat

(108)

Navzdory poklesu spotřeby se objem dovozu dotčeného výrobku do Unie v posuzovaném období soustavně zvyšoval, a celkem vzrostl o 72 %. To vedlo k nárůstu příslušného podílu na trhu z 9 % v roce 2010 na 17 % v období šetření, tj. k nárůstu o 8 procentních bodů nebo o 95 % během posuzovaného období.

3.2   Ceny dovozu z dotčené země a cenové podbízení

(109)

Komise určila průměrné ceny dovozu na základě údajů Eurostatu vydělením celkového objemu tureckého dovozu vyjádřeného v kg WFE celkovou hodnotou tohoto dovozu. Cenové podbízení tohoto dovozu bylo stanoveno na základě údajů vyvážejících výrobců zařazených ve vzorku.

(110)

Průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (EUR/kg WFE)

 

2010

2011

2012

Období šetření

Turecko

2,63

2,78

2,83

2,75

Index

100

106

108

105

Zdroj: Eurostat

(111)

Průměrná dovozní cena dotčeného výrobku se mezi rokem 2010 a 2012 zvýšila o 8 % a následně mezi rokem 2012 a obdobím šetření klesla o 3 %. Celkově se průměrná dovozní cena během posuzovaného období zvýšila o 5 %.

(112)

Cenové podbízení během období šetření Komise stanovila srovnáním: a) váženého průměru prodejních cen výrobců v Unii zařazených ve vzorku účtovaných odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, podle typu výrobku, upravených na úroveň ceny ze závodu; a b) odpovídajícího váženého průměru cen dovozu od vyvážejících výrobců zařazených ve vzorku prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, podle typu výrobku, stanovených na základě CIF (cost, insurance, freight).

(113)

Toto srovnání cen bylo provedeno podle typu výrobku u transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu výrobců v Unii zařazených ve vzorku v období šetření. Ukázal, že vážený průměr rozpětí cenového podbízení činil 5 až 18 % dovozu z dotčené země na trh Unie.

(114)

Jeden vyvážející výrobce zařazený do vzorku namítal, že Komise by měla náležitě zohlednit veškeré rozdíly v obchodní úrovni. Šetření však ukázalo, že v obchodní úrovni neexistují mezi výrobci v Unii zařazenými do vzorku a vyvážejícími výrobci v Turecku zařazenými do vzorku žádné rozdíly. Zmíněný argument je proto nutné odmítnout.

(115)

Egejské sdružení vývozců (zastupující turecké vývozce) a jeden vyvážející výrobce tvrdili, že výrobní odvětví Unie se zaměřuje hlavně na ekologickou produkci pstruhů a na produkci růžových pstruhů, které mají v porovnání se pstruhy vyváženými z Turecka výrazně vyšší ceny. Proto tvrdili, že ceny nejsou srovnatelné. Jak je však vysvětleno výše ve 113. bodě odůvodnění, cenové srovnání bylo provedeno zvlášť podle typu výrobku u transakcí na téže obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitými úpravami. Jakékoli cenové rozdíly vyplývající z odlišnosti různých typů výrobku tedy byly náležitě zohledněny.

(116)

Egejské sdružení vývozců rovněž tvrdilo, že výrobní odvětví Unie používá odlišné výrobní postupy, jejichž výsledkem jsou odlišné optické a organoleptické vlastnosti a odlišná doba skladovatelnosti. Tvrdili, že pstruzi, které produkuje výrobní odvětví Unie, mají rovněž odlišná hmotnostní rozpětí v porovnání se pstruhy produkovanými v Turecku. Všechny tyto aspekty měly mít dopad na srovnání cen, a měly by být proto vzaty v úvahu. Tato tvrzení však nebyla podložena žádnými důkazy, a ani během šetření nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by je prokazovaly. Jak je vysvětleno ve 113. bodě odůvodnění, cenové srovnání bylo provedeno zvlášť podle typu výrobku u transakcí na téže obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitými úpravami. Jakékoli rozdíly vyplývající z odlišnosti různých typů výrobku byly tedy náležitě zohledněny.

(117)

Uvedená tvrzení týkající se srovnání cen by proto měla být odmítnuta.

4.   Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

4.1   Obecné poznámky

(118)

V souladu s čl. 8 odst. 4 základního nařízení zahrnovalo posouzení dopadu subvencovaného dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie v posuzovaném období.

(119)

Jak je uvedeno v 10. bodě odůvodnění, byl za účelem stanovení možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie proveden výběr vzorku.

(120)

Pro účely stanovení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické ukazatele Komise posuzovala na základě údajů obsažených v podnětu, FEAP a Eurostatu. Údaje se týkaly všech výrobců v Unii. Mikroekonomické ukazatele Komise posuzovala na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených ve vzorku. Údaje se týkaly výrobců v Unii zařazených ve vzorku. Oba soubory údajů byly shledány jako reprezentativní pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(121)

Posuzovanými makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita a výše subvenčního rozpětí.

(122)

Posuzovanými mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

4.2   Makroekonomické ukazatele

4.2.1   Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(123)

Objem výroby výrobního odvětví Unie byly zjištěny od FEAP a od žadatele. Údaje FEAP se shromažďují na základě ceny z farmy a vztahují se na živé ryby vylovené v každém členském státě. Jelikož údaje FEAP se týkaly pouze části období šetření, byly doplněny na základě odhadů žadatele. Kromě toho, vzhledem k tomu, že se údaje FEAP shromažďují na základě ceny z farmy a vztahují se na vylovené živé ryby, a za účelem zamezení dvojímu započtení byla k produkci živých ryb v EU připočtena část dovozu ze všech zdrojů určená k dalšímu zpracování (na základě údajů, které poskytli vyvážející výrobci zařazení ve vzorku v odpovědích na dotazník, přibližně 20 % celkového objemu dovozu, s výjimkou „uzených“).

(124)

Na tomto základě se celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

 

2010

2011

2012

Období šetření

Objem výroby (v kg WFE)

168 291 314

161 896 836

151 960 522

136 950 842

Index

100

96

90

81

Výrobní kapacita (v kg WFE)

220 309 323

215 689 275

209 607 237

183 616 771

Index

100

98

95

83

Využití kapacity

76 %

75 %

72 %

75 %

Index

100

98

95

98

Zdroj: podnět, FEAP, údaje výrobců v Unii zařazených do vzorku a vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, Eurostat

(125)

Výroba během posuzovaného období každoročně klesala. V období šetření se výroba snížila o 19 % v porovnání s rokem 2010. Tento pokles byl výraznější než pokles spotřeby v posuzovaném období.

(126)

Výrobní kapacita byla odhadnuta na základě vydělení objemu výroby mírou využití kapacity u výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(127)

Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie se za posuzované období snížila o 17 %. Ze zjištění v rámci šetření vyplývá, že řada výrobců v Unii během posuzovaného období uzavřela své výrobní závody, čímž se snížila celková výrobní kapacita Unie.

(128)

Míra využití kapacity u výrobců v Unii činila v posuzovaném období přibližně 75 %, a od roku 2010 do konce období šetření tedy klesla o 1 procentní bod.

4.2.2   Objem prodeje a podíl na trhu

(129)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

 

2010

2011

2012

Období šetření

Objem prodeje na trhu Unie (v kg WFE)

163 321 913

156 440 124

146 677 898

130 729 993

Index

100

96

90

80

Podíl na trhu

89 %

85 %

84 %

81 %

Index

100

96

95

91

Zdroj: podnět, FEAP, údaje výrobců v Unii zařazených do vzorku, Eurostat

(130)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie byl stanoven na základě celkového objemu výroby, jak je popsán ve 123. bodě odůvodnění, odečtením prodeje výrobního odvětví Unie na vývoz.

(131)

Objem prodeje na vývoz vychází z údajů Eurostatu převedených na kg WFE. Jiné druhy pstruhů, jež mohly být zahrnuty v dotčených kódech KN, byly považovány za zanedbatelné, neboť nebyly v Unii produkovány nebo byly produkovány pouze ve velmi malých množstvích. Mělo se tudíž za to, že Eurostat poskytl dostatečně spolehlivé údaje o vývozu pstruha duhového během posuzovaného období.

(132)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie se tedy mezi rokem 2010 a obdobím šetření neustále snižoval, a v posuzovaném období klesl celkem o 20 %. Tento nepříznivý trend byl výraznější než pokles celkové spotřeby za stejné období popsaný ve 105. bodě odůvodnění.

(133)

V důsledku toho se tržní podíl výrobního odvětví Unie během posuzovaného období rovněž snižoval a celkově klesl ve stejném období o 8 procentních bodů. Zároveň se o 72 % zvýšil turecký dovoz a jeho odpovídající podíl na trhu vzrostl o 8 procentních bodů, jak je uvedeno ve 108. bodě odůvodnění výše, což odpovídalo ztrátě podílu na trhu, již zaznamenalo výrobní odvětví Unie.

4.2.3   Růst

(134)

Spotřeba v Unii se od roku 2011 do konce období šetření snížila. Navzdory klesající poptávce na trhu Unie se dovoz z Turecka téměř zdvojnásobil, a výsledkem byl nárůst podílu na trhu v posuzovaném období. Výrobní odvětví Unie tedy přišlo o část svého podílu na trhu, zatímco dotčenému dovozu se podařilo svůj podíl na klesajícím trhu Unie zvýšit. Současně se objem výroby výrobního odvětví Unie snížil více, než se zmenšil trh, zatímco objem tureckého dovozu se zvýšil v absolutním i v relativním měřítku.

4.2.4   Zaměstnanost a produktivita

(135)

Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

 

2010

2011

2012

Období šetření

Počet zaměstnanců

3 692

3 413

3 144

2 862

Index

100

92

85

78

Produktivita (v kg WFE na zaměstnance)

45 578

47 431

48 332

47 847

Index

100

104

106

105

Zdroj: podnět, FEAP, údaje výrobců v Unii zařazených do vzorku

(136)

Zaměstnanost výrobního odvětví Unie byla odhadnuta na základě celkového objemu výroby vyděleného produktivitou výrobců v Unii zařazených ve vzorku. Vzhledem k poklesu objemu výroby (tabulka 5) se míra zaměstnanosti ve výrobním odvětví Unie během posuzovaného období snížila o 22 %.

(137)

Jelikož se zaměstnanost snižovala rychleji než objem výroby, zvýšila se odhadovaná produktivita na zaměstnance, měřená jako produkce v kg WFE na zaměstnance, během posuzovaného období o 5 %.

4.2.5.   Výše napadnutelných subvencí a překonání účinků dřívějšího subvencování nebo dumpingu

(138)

Všechna subvenční rozpětí jsou podstatně vyšší než úroveň považovaná za nepatrnou. Pokud jde o dopad výše napadnutelných subvencí na výrobní odvětví Unie, nelze ho vzhledem k objemu a cenám dovozu z Turecka považovat za zanedbatelný.

(139)

Jelikož se jedná o první antisubvenční šetření týkající se dotčeného výrobku, nejsou k dispozici žádné údaje pro posouzení účinků případného dřívějšího subvencování nebo dumpingu.

4.3   Mikroekonomické ukazatele

4.3.1   Ceny a činitele ovlivňující ceny

(140)

Vážený průměr jednotkových prodejních cen výrobců v Unii zařazených do vzorku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v průběhu posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny v Unii

 

2010

2011

2012

Období šetření

Průměrné jednotkové prodejní ceny pro odběratele, kteří nejsou ve spojení, v EUR/kg WFE

2,76

2,91

2,89

2,95

Index

100

105

105

107

Jednotkové náklady výroby v EUR/kg WFE

2,73

2,84

2,89

2,98

Index

100

104

106

109

Zdroj: údaje výrobců v Unii zařazených ve vzorku

(141)

Průměrná jednotková prodejní cena výrobců v Unii zařazených ve vzorku se nejprve zvýšila z 2,76 EUR na kg WFE v roce 2010 na 2,91 EUR v roce 2011, poté v roce 2012 klesla na 2,89 EUR a v období šetření se znovu zvýšila na 2,95 EUR. Celkově se průměrná prodejní cena výrobců v Unii zařazených ve vzorku za posuzované období zvýšila o 7 %. Toto zvýšení však nestačilo k vyrovnání současného nárůstu nákladů výroby o 9 % během téhož období. V důsledku toho klesla během období šetření průměrná čistá jednotková prodejní cena pod úroveň jednotkových nákladů výroby.

(142)

Výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku vzrostly z 2,73 EUR na kg WFE v roce 2010 na 2,84 EUR v roce 2011. V roce 2012 byl zaznamenán mírný nárůst na 2,89 EUR. K většímu nárůstu na 2,98 EUR došlo v období šetření, kdy náklady výroby přesáhly průměrné jednotkové prodejní ceny, čímž se výroba v Unii stala celkově nerentabilní. Nejvýznamnějším prvkem nákladů výroby jsou náklady na krmivo (rybí moučku a rybí tuk) společně s náklady na energie a náklady na jikry nebo nedospělé jedince, které se během posuzovaného období zvýšily, což se tedy odrazilo v nárůstu průměrných výrobních nákladů.

4.3.2   Náklady práce

(143)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených ve vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

 

2010

2011

2012

Období šetření

Průměrné náklady práce na zaměstnance (v EUR)

26 585

26 958

28 276

27 757

Index

100

101

106

104

Zdroj: údaje výrobců v Unii zařazených ve vzorku

(144)

Mezi rokem 2010 a obdobím šetření se průměrné náklady práce na zaměstnance u výrobců v Unii zařazených do vzorku zvýšily o 4 %. Tento celkový nárůst během posuzovaného období je relativně nízký a v každém případě nižší než obecný nárůst nákladů práce (7,5 %) (9) a míry inflace (9,6 %) (10) v Unii za stejné období.

4.3.3   Zásoby

(145)

Pstruh je produkt rychle podléhající zkáze, jehož skladovatelnost je, není-li zmrazen, kratší než dva týdny. Jelikož výrobci v Unii zařazení ve vzorku si po výlovu pstruhů nevytvářejí zásoby a svoji produkci nezmrazují ve významné míře, nepovažuje se úroveň zásob v tomto šetření za významný ukazatel újmy.

4.3.4   Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál

(146)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených ve vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

 

2010

2011

2012

Období šetření

Ziskovost prodeje v Unii odběratelům, kteří nejsou ve spojení (procentní podíl na obratu z prodeje)

1,1 %

2,5 %

– 0,1 %

– 0,8 %

Index

100

230

– 13

– 88

Peněžní tok (v tis. EUR)

– 1 242

2 828

1 715

– 5 210

Index

100

428

338

– 220

Investice (v tis. EUR)

3 952

4 158

4 371

10 265

Index

100

105

111

260

Návratnost investic

1,8 %

4,3 %

– 0,2 %

– 1,3 %

Index

100

238

– 13

– 74

Zdroj: údaje výrobců v Unii zařazených ve vzorku

(147)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených ve vzorku tak, že čistý zisk z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, před zdaněním vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. V letech 2010 a 2011 se ziskovost mírně zvýšila, zůstávala však na nízké úrovni, jen mírně nad hranicí rentability. Situace se dále zhoršila v roce 2012, kdy se ziskovost dostala do záporných hodnot, a v období šetření, kdy se ztráty dále zvýšily. Byl to, jak je objasněno ve 142. bodě odůvodnění, důsledek trendu zvyšujících se výrobních nákladů, přičemž výrobní odvětví Unie nemohlo zároveň odpovídajícím způsobem zvýšit ceny. Během dotčeného období řada výrobců v Unii ukončila činnost.

(148)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii financovat svoji činnost z vlastních zdrojů. Čistý peněžní tok vykazoval od roku 2010 do roku 2011 rostoucí trend a poté klesal. Mezi rokem 2012 a obdobím šetření prudce klesl, čímž se celkový kumulativní peněžní tok v dotčeném období dostal do záporných hodnot. Obecně lze říci, že nepříznivý vývoj peněžního toku odpovídá klesajícímu trendu ziskovosti, ačkoli záporný peněžní tok v roce 2010 a podstatný pokles mezi rokem 2012 a obdobím šetření byl rovněž výsledkem investic provedených v rámci úsilí o konsolidaci, jak je vysvětleno ve 149. bodě odůvodnění.

(149)

Investice se v letech 2010 až 2012 zvýšily pouze mírně, zatímco v období šetření došlo k jejich výraznému nárůstu. Investice souvisely s akvizicemi výrobních závodů společností, jež přerušily výrobu, a/nebo s konsolidací společností ve spojení, nikoli s nahrazováním stávajícího majetku nebo s pořizováním dalšího a/nebo nového vybavení. Vrchol investičních aktivit zaznamenaný během období šetření tedy souvisel v prvé řadě s konsolidací. To potvrzuje skutečnost, že celková výrobní kapacita se během posuzovaného období snížila o 17 %.

(150)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech z čisté účetní hodnoty investic. Návratnost investic vykazovala tentýž trend jako ziskovost, tj. od roku 2010 do roku 2011 se zvýšila, avšak zůstávala pouze mírně nad hranicí rentability. Návratnost investic se poté snížila a v roce 2012 se dostala do záporných hodnot. V období šetření dále klesla. Tento nepříznivý vývoj byl důsledkem skutečnosti, že výrobní odvětví Unie nemohlo zvýšit své ceny navzdory vzestupnému trendu výrobních nákladů.

(151)

Co se týče schopnosti opatřit si kapitál, snižující se schopnost výrobců v Unii zařazených do vzorku vytvářet hotovost pro výrobu obdobného výrobku zhoršovala jejich finanční situaci tím, že vedla k poklesu jejich interně vytvářených prostředků. Pokud jde o finanční prostředky od bank, byly zaznamenány rostoucí obtíže s jejich získáváním. Šetřením bylo zjištěno, že celkově se schopnost opatřit si kapitál zhoršila.

5.   Závěr ohledně újmy

(152)

Šetření v této fázi jasně prokázalo, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu. Tato újma se projevila zejména jako ztráta podílu na trhu a pokles ziskovosti. Zároveň rostl podíl dovozu dotčeného výrobku na trhu a bylo zjištěno, že při tomto dovozu dochází na trhu Unie k cenovému podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie.

(153)

Některé ukazatele újmy, například jednotkové prodejní ceny, průměrné náklady práce na zaměstnance, produktivita a investice zaznamenaly příznivý vývoj. Pokud jde o jednotkové prodejní ceny, jejich nárůst byl důsledkem nárůstu výrobních nákladů. Tento nárůst však nevyrovnal celkový nárůst jednotkových nákladů, a v důsledku toho se ziskovost v roce 2012 dostala do záporných hodnot. Jak je vysvětleno ve 144. bodě odůvodnění, nárůst průměrných nákladů práce na zaměstnance, který zaznamenalo výrobní odvětví Unie, byl nižší než obecný nárůst nákladů práce a míry inflace v Unii. Výrobní odvětví Unie muselo snížit počet svých zaměstnanců, což vedlo k nárůstu produktivity na zaměstnance. Nárůst investic souvisel hlavně s akvizicemi výrobních závodů společností, jež přerušily výrobu, a s konsolidací, nikoli s nahrazováním stávajícího majetku nebo s pořizováním nového vybavení.

(154)

Většina ukazatelů újmy vykázala nepříznivý vývoj. Výrobní odvětví Unie zaznamenalo pokles ziskovosti, peněžního toku a návratnosti investic. Ziskovost a návratnost investic, které byly v letech 2010 a 2011 pouze mírně nad hranicí rentability, se v roce 2012 dostaly do záporných hodnot v období šetření dále klesaly. Pod tlakem subvencovaného dovozu se zároveň snížil objem výroby, výrobní kapacita, zaměstnanost a podíly na trhu.

(155)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 8 odst. 4 základního nařízení.

E.   PŘÍČINNÉ SOUVISLOSTI

(156)

V souladu s čl. 8 odst. 5 základního nařízení Komise zkoumala, zda subvencovaný dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 8 odst. 6 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobní odvětví Unie mohlo být souběžně s tím poškozeno i jinými známými činiteli. Komise dbala na to, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než subvencovaný dovoz z dotčené země, nebyla přičítána na vrub tomuto subvencovanému dovozu. Zmíněnými činiteli jsou:

a)

dovoz z jiných třetích zemí

b)

vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie

c)

vývoj spotřeby

d)

konkurence jiných druhů ryb

e)

administrativní a regulační zátěž, zeměpisná omezení

f)

tlak na ceny vyvíjený velkými maloobchodníky

g)

nadměrné investice, finanční výdaje, kolísání směnných kurzů a mimořádné ztráty související se soudními spory.

1.   Účinek subvencovaného dovozu

(157)

Komise za účelem určení příčinné souvislosti mezi subvencovaným dovozem dotčeného výrobku z Turecka a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, analyzovala objem a cenové hladiny subvencovaného dovozu a míru, do jaké tyto činitele mohly způsobit podstatnou újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(158)

Šetření ukázalo, že se subvencovaný dovoz z dotčené země v posuzovaném období téměř zdvojnásobil. To vedlo ke zvýšení jeho podílu na trhu o 8 procentních bodů, z 9 % v roce 2010 na 17 % v období šetření. K tomuto zvýšení došlo navzdory klesajícímu trendu spotřeby. Výrobní odvětví Unie ve stejném období ztratilo 8 procentních bodů svého podílu na trhu.

(159)

Průměrné ceny subvencovaného dovozu se mezi rokem 2010 a obdobím šetření zvýšily o 5 %. Tento nárůst byl způsoben celkovým nárůstem výrobních nákladů. Dovozní ceny však zůstaly na výrazně nižší úrovni než ceny výrobního odvětví Unie. Subvencovaný dovoz představoval cenové podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie, jehož průměrné rozpětí činilo během období šetření 9 %. Zároveň kvůli zvýšenému objemu subvencovaného dovozu dotčeného výrobku, který na trhu Unie vytvářel značný cenový tlak, nemohlo výrobní odvětví Unie dostatečně zvýšit své prodejní ceny tak, aby pokrylo své zvýšené výrobní náklady, a v žádném případě nad ceny subvencovaného dovozu z Turecka.

(160)

Bylo zjištěno, že nárůst subvencovaného dovozu z Turecka a jeho podílu na trhu se jasně kryje se ztrátou podílu výrobního odvětví Unie na trhu, poklesem jeho objemu výroby, výrobní kapacity a zaměstnanosti a klesajícím trendem ziskovosti, peněžního toku a návratnosti investic. Mělo se tudíž za to, že subvencovaný dovoz vytváří tlak na výrobní odvětví Unie, což následně přispělo k jeho neschopnosti zvýšit své prodejní ceny tak, aby odpovídaly nákladům, ke ztrátě podílu na trhu a ke zhoršení jeho celkové hospodářské a finanční situace.

(161)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že zhoršující se stav výrobního odvětví Unie je třeba přičíst nárůstu dovozu z Turecka za subvencované ceny a že pokud jde o podstatnou újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, měl tento dovoz rozhodující úlohu.

2.   Účinky jiných činitelů

2.1   Dovoz ze třetích zemí

(162)

Objem dovozu z jiných třetích zemí (Chile, Norska, Bosny a Hercegoviny a dalších) se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 11

Dovoz ze třetích zemí

Země

 

2010

2011

2012

Období šetření

Celkem za všechny třetí země kromě dotčené země

Objem (v kg WFE)

4 412 967

5 981 471

4 807 938

4 370 106

 

Index

100

136

109

99

 

Podíl na trhu

2,4 %

3,3 %

2,8 %

2,7 %

 

Index

100

135

115

112

 

Průměrná cena (v EUR/kg WFE)

2,63

2,85

2,80

2,94

 

Index

100

108

106

112

Zdroj: Eurostat

(163)

Objem dovozu ze všech ostatních třetích zemí byl nízký a v posuzovaném období dokonce ještě mírně klesl. Mezi roky 2010 a 2011 se zvýšil, ale následně se opět snížil a v období šetření byl jeho objem mírně nižší než na začátku posuzovaného období, v roce 2010. Podíl na trhu vykazoval obdobný trend. Mezi roky 2010 a 2011 se zvýšil, avšak v roce 2012 a v období šetření se opět snížil. Celkem se jejich podíl na trhu v posuzovaném období mírně zvýšil, z 2,4 % na 2,7 %. Ve stejném období dosahoval dovoz z Turecka mnohem vyšší úrovně jak z hlediska objemu, tak z hlediska podílů na trhu a vykazoval stálý rostoucí trend.

(164)

Průměrné dovozní ceny v posuzovaném období rostly. Celkem se průměrné dovozní ceny za posuzované období zvýšily o 12 %. Ceny dovozu z jiných třetích zemí byly nižší než průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených ve vzorku, avšak vyšší než turecké dovozní ceny, s výjimkou roku 2012, kdy byly o něco nižší.

(165)

S ohledem na nízký a stálý objem dovozu a nízké a poměrně stálé tržní podíly všech ostatních třetích zemí a jejich cenové hladiny, které odpovídaly celkovým cenovým hladinám v Unii, dospěla Komise v této fázi k závěru, že dovoz z ostatních třetích zemí k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, nepřispěl.

2.2   Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie

(166)

Objem vývozu výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Vývozní výkonnost výrobců v Unii

 

2010

2011

2012

Období šetření

Objem vývozu (v kg WFE)

4 969 401

5 456 712

5 282 624

6 220 849

Index

100

110

106

125

Průměrná cena (v EUR/kg WFE)

4,08

4,60

4,13

4,16

Index

100

113

101

102

Zdroj: Eurostat

(167)

Prodej výrobního odvětví Unie na vývoz se během posuzovaného období zvýšil o 25 %. Hlavním trhem pro výrobní odvětví Unie je nicméně trh Unie, přičemž vývoz představoval v letech 2010–2011 pouze přibližně 3 % jeho výroby a v období šetření přibližně 5 %. Vývozní prodejní ceny výrobního odvětví Unie byly přibližně o 30 % vyšší než jeho průměrná prodejní cena v Unii, a vytvářely tedy vyšší zisky než prodej na trhu Unie.

(168)

Z těchto důvodů Komise v této fázi dospěla k závěru, že vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie neruší příčinnou souvislost mezi subvencovaným dovozem a újmou, již utrpělo výrobní odvětví Unie.

2.3   Vývoj spotřeby

(169)

Spotřeba v Unii vykazovala od roku 2010 do roku 2011 stálé hodnoty, zatímco mezi rokem 2011 a obdobím šetření klesla o 12 %, a celkově tedy klesla o 12 %. Navzdory klesající spotřebě se však subvencovanému dovozu z Turecka podařilo zvýšit podíl na trhu o 8 procentních bodů nebo 95 %, zatímco výrobní odvětví Unie z podílu na trhu ztratilo rovněž 8 procentních bodů. Pokles objemu prodeje výrobního odvětví Unie a ztrátu jeho podílu na trhu proto nelze vysvětlit výhradně celkovým poklesem spotřeby. Stálý nárůst subvencovaného dovozu na zmenšujícím se trhu, při němž docházelo k cenovému podbízení vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie na trhu Unie, tudíž způsobil újmu sám o sobě a, jak se konstatuje ve 160. bodě odůvodnění, měl rozhodující úlohu.

(170)

Na základě těchto skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že ačkoli klesající spotřeba mohla přispět k újmě, již utrpělo výrobní odvětví Unie, nemohla sama o sobě tuto újmu vysvětlit, a tudíž nemohla narušit příčinnou souvislost mezi subvencovaným dovozem a újmou, již utrpělo výrobní odvětví Unie.

2.4   Konkurence jiných druhů ryb

(171)

Egejské sdružení vývozců tvrdilo, že příčinou podstatné újmy, již utrpělo výrobní odvětví Unie, byla konkurence jiných druhů ryb, například pangase, velkého pstruha a lososa.

(172)

Pokud jde pangase, jeho dovoz klesl v posuzovaném období přibližně o 24 %. To je v kontrastu s nárůstem dovozu dotčeného výrobku v témže období.

(173)

Pokud jde o jiné druhy ryb, je třeba poznamenat, že podle dostupných informací, konkrétně podle veřejně dostupné studie ústavu Fødevareøkonomisk Institut Kodaňské univerzity (11), jsou velký pstruh a losos vzájemně nahraditelní a konkurují si ve stejném segmentu trhu. Naproti tomu pstruh, který je předmětem současného šetření, se prodává v rámci jiných segmentů trhu a neexistuje žádný přímý vzájemný vztah mezi cenou velkých pstruhů nebo lososů a cenou pstruha, který je předmětem současného šetření.

(174)

Proto by tato tvrzení měla být odmítnuta.

(175)

Na základě těchto skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že konkurence jiných druhů ryb k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, nepřispěla.

2.5   Administrativní a regulační zátěž, zeměpisná omezení

(176)

Egejské sdružení vývozců dále tvrdilo, že příčinou podstatné újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byla administrativní a regulační zátěž a rovněž omezené možnosti využívání některých zeměpisných oblastí pro účely akvakultury.

(177)

Údajná souvislost mezi zmíněnými administrativními a regulačními požadavky a újmou nebyla doložena. Zejména nebylo prokázáno, že by se správní a regulační rámec včetně zeměpisných omezení týkajících se oblastí, které jsou k dispozici pro účely akvakultury, v průběhu posuzovaného období změnil takovým způsobem, že by to mohlo způsobit popsanou újmu. Tyto prvky ve skutečnosti pouze charakterizují celkové hospodářské a regulační prostředí odvětví akvakultury v Unii, a nemohou vysvětlit zhoršení situace výrobního odvětví Unie v posuzovaném období. Toto tvrzení by proto mělo být odmítnuto.

(178)

Z těchto důvodů Komise v této fázi dospěla k závěru, že údajná administrativní a regulační zátěž a zeměpisná omezení neruší příčinnou souvislost mezi subvencovaným dovozem a újmou, již utrpělo výrobní odvětví Unie.

2.6   Tlak na ceny vyvíjený velkými maloobchodníky

(179)

Egejské sdružení vývozců a jeden vyvážející výrobce zařazený ve vzorku tvrdili, že velcí maloobchodníci v Unii mají silnou vyjednávací pozici, a že příčinou újmy, již utrpěli výrobci v Unii, byl tlak na ceny, který vyvinuli tito maloobchodníci, a nikoli dovoz z Turecka.

(180)

Žádný z velkých maloobchodníků se nepřihlásil a nespolupracoval při tomto šetření. V každém případě ceny tureckého dovozu byly subvencovány a byly nižší než ceny výrobního odvětví Unie během celého posuzovaného období. Během období šetření byla rozpětí cenového podbízení v rozmezí 5 až 18 %. Za těchto okolností nemohl údajný tlak na ceny ze strany velkých maloobchodníků vysvětlit celkové zhoršení hospodářské a finanční situace, a zejména ztrátu podílu na trhu, nýbrž mohl k utrpěné újmě přispět pouze okrajově, pokud vůbec.

(181)

Z těchto důvodů Komise v této fázi dospěla k závěru, že jakýkoli případný tlak na ceny ze strany velkých maloobchodníků nemohl narušit příčinnou souvislost mezi subvencovaným dovozem a újmou, již utrpělo výrobní odvětví Unie.

2.7   Nadměrné investice, finanční výdaje, kolísání směnných kurzů a mimořádné ztráty související se soudními spory

(182)

Egejské sdružení vývozců tvrdilo, že přinejmenším u některých výrobců v Unii byla klesající výkonnost způsobena nadměrnými investicemi, a nikoli dovozem z Turecka. Tatáž strana dále tvrdila, že pokles ziskovosti výrobního odvětví Unie zčásti zapříčinily zvýšené finanční výdaje, kolísání směnných kurzů a náklady vzniklé v důsledku soudních sporů.

(183)

Tvrzení týkající se údajných nadměrných investic a nákladů vzniklých v důsledku soudních sporů nebyla doložena. A ve prospěch tvrzení, že by tyto činitele mohly mít jakýkoli podstatný dopad na ziskovost výrobců v Unii zařazených ve vzorku, nehovoří ani zjištění v rámci šetření.

(184)

Tvrzení týkající se zvýšených finančních výdajů a kolísání směnných kurzů nebyla upřesněna ani nijak podložena. A ve prospěch tvrzení, že by tyto činitele mohly mít jakýkoli dopad na ziskovost výrobců v Unii zařazených ve vzorku, nehovoří ani zjištění v rámci šetření.

(185)

Na tato tvrzení by proto neměl být brán zřetel.

(186)

Z těchto důvodů Komise v této fázi dospěla k závěru, že údajné nadměrné investice, finanční výdaje, kolísání směnných kurzů a mimořádné ztráty související se soudními spory nepřispěly ke vzniklé újmě, a tudíž nemohly narušit příčinnou souvislost mezi subvencovaným dovozem a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

3.   Závěr ohledně příčinné souvislosti

(187)

Výše uvedená analýza prokázala, že došlo k výraznému nárůstu objemu subvencovaného dovozu z dotčené země a jeho podílu na trhu. Nárůst tohoto dovozu za ceny, které představovaly podbízení vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie, vedl ke zhoršení situace výrobního odvětví Unie. Na tomto základě byl učiněn závěr, že dovoz z Turecka měl na podstatné újmě, již utrpělo výrobní odvětví Unie, rozhodující podíl.

(188)

Analyzovány byly i další činitele, které mohly výrobnímu odvětví Unie způsobit újmu. V tomto ohledu bylo zjištěno, že dovoz z jiných třetích zemí, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, konkurence jiných druhů ryb, administrativní a regulační zátěž, zeměpisná omezení, nadměrné investice, finanční výdaje, kolísání směnných kurzů ani mimořádné ztráty související se soudními spory k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, nepřispěly. Další činitele, jako například vývoj spotřeby v Unii a tlak na ceny vyvíjený velkými maloobchodníky, mohly ke způsobené újmě přispět, nemohly však narušit zjištěnou příčinnou souvislost mezi subvencovaným dovozem a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie během období šetření.

(189)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že příčinou podstatné újmy výrobního odvětví Unie byl subvencovaný dovoz z dotčené země a že žádné další činitele tuto příčinnou souvislost neruší. Zmíněná újma spočívá zejména v poklesu výroby, výrobní kapacity, objemu prodeje, podílu na trhu a zaměstnanosti, přičemž zisk a návratnost investic se během posuzovaného období dostaly do záporných hodnot.

F.   ZÁJEM UNIE

(190)

V souladu s článkem 31 základního nařízení Komise zkoumala, zda je navzdory zjištění, že dochází k subvencování, jež působí újmu, možné učinit jednoznačný závěr, že přijmout v tomto případě příslušná opatření není v zájmu Unie. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

1.   Zájem výrobního odvětví Unie

(191)

Šetřením bylo zjištěno, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu způsobenou subvencovaným dovozem z Turecka.

(192)

Uložení opatření by obnovilo spravedlivou hospodářskou soutěž na trhu. Sestupný trend ukazatelů finanční výkonnosti, který zaznamenalo výrobní odvětví Unie, je důsledkem obtížné soutěže se subvencovaným dovozem z dotčené země. Uložení vyrovnávacích cel by proto výrobnímu odvětví Unie umožnilo zvýšit ceny tak, aby pokrývaly náklady výroby, a tudíž zvýšit podíl na trhu, zaměstnanost a výrobu a zlepšit ukazatele finanční výkonnosti, jako je ziskovost, peněžní tok a návratnost investic.

(193)

Pokud by opatření uložena nebyla, cenový tlak tureckého dovozu by pravděpodobně pokračoval a měl by další nepříznivý dopad na ziskovost výrobního odvětví Unie. Tento další pokles výkonnosti by v konečném důsledku vedl k dalšímu snižování výroby a dalšímu rušení výrobních podniků, což by ohrozilo zaměstnanost a investice v Unii.

(194)

Na tomto základě Komise v této fázi dospěla k závěru, že vyrovnávací opatření jsou v zájmu výrobního odvětví Unie.

2.   Zájem dovozců, kteří nejsou ve spojení

(195)

Komise v oznámení o zahájení řízení vyzvala dovozce a sdružení zastupující dovozce, aby se přihlásili. Jak je uvedeno výše ve 12. bodě odůvodnění, přihlásily se tři společnosti, a to tak, že vyplnily formulář pro výběr vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení. Následně byly všem těmto třem společnostem, které se přihlásily, zaslány dotazníky, ale odpověděla pouze jedna z nich. Z odpovědi vyšlo najevo, že ačkoli tato strana v období šetření dovezla velmi malé množství pstruhů, obvykle nedováží pstruhy, nýbrž jiné rybí produkty. Množství pstruhů, které tato společnost dovezla, není dostačující na to, aby mohlo být považováno za celkově reprezentativní.

(196)

V pozdější fázi se přihlásil další dovozce, aniž by však odpověděl na dotazník. Tento dovozce tvrdil, že uložení cel na pstruhy z Turecka by vedlo k přerušení jeho dovozní činnosti, aniž by však toto tvrzení podrobněji rozvedl či poskytl jakékoli informace relevantní pro posouzení případných dopadů na jeho obchodní činnost, například údaje o ziskovosti, dovozních cenách a cenách dalšího prodeje.

(197)

Přestože nelze vyloučit, že dovozců, kteří nejsou ve spojení, se uložení vyrovnávacích cel dotkne, je cílem těchto cel obnovit rovné podmínky na trhu Unie. Existují i jiné zdroje dodávek a dovozci v Unii by měli být schopni přejít v reakci na uložení cel k jiným dodavatelům. Celkově šetření neodhalilo žádné významné negativní účinky uložení cel pro dovozce/obchodníky v Unii, kteří nejsou ve spojení.

(198)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici jiné údaje od dovozců/obchodníků, kteří nejsou ve spojení, dospěla Komise v této fázi k závěru, že uložení opatření nebude mít pro dovozce/obchodníky, kteří nejsou ve spojení, celkový významný nepříznivý účinek.

3.   Zájem uživatelů, spotřebitelů, dodavatelů

(199)

Komise v oznámení o zahájení řízení vyzvala uživatele a sdružení zastupující uživatele a organizace zastupující spotřebitele, aby se přihlásili. Kromě toho Komise kontaktovala všechny známé relevantní strany. Žádná z těchto stran se však nepřihlásila.

(200)

Po uplynutí lhůty uvedené v oznámení o zahájení řízení se přihlásily dvě strany, které tvrdily, že jsou dodavateli strojního zařízení pro turecké producenty/zpracovatelé pstruhů.

(201)

Jedna strana uvedla, že uložení cel povede ke zvýšení cen pro konečné spotřebitele. Tato strana však toto tvrzení nedoložila. Šetření neodhalilo žádné významné negativní účinky uložení cel pro konečné spotřebitele. Jak je uvedeno výše, spotřebitelské organizace nespolupracovaly a neposkytly žádné informace, na jejichž základě by bylo možné dopady opatření podrobně posoudit. Každopádně přestože vyrovnávací cla mohou mít vliv na dovozní ceny, takové případné zvýšení cen by mohlo být alespoň částečně absorbováno distribučním řetězcem, takže případný nárůst ceny pro konečného spotřebitele nemusí být významný.

(202)

Kromě toho cílem vyrovnávacích cel je obnovit rovné podmínky na trhu Unie, avšak neomezit přitom dovoz do Unie za přiměřené ceny.

(203)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a k nespolupráci uživatelů a spotřebitelských organizací při šetření a zejména k úrovni opatření dospěla Komise v této fázi k závěru, že uložení opatření nebude mít pro uživatele, spotřebitele nebo dodavatele celkový významný nepříznivý účinek.

4.   Závěr ohledně zájmu Unie

(204)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že není žádný přesvědčivý důvod se domnívat, že uložení opatření na dovoz dotčeného výrobku z Turecka v této fázi šetření není v zájmu Unie.

G.   PROZATÍMNÍ VYROVNÁVACÍ OPATŘENÍ

(205)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla v otázce subvencování, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie, by měla být uložena prozatímní vyrovnávací opatření, která zabrání tomu, aby subvencovaný dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

1.   Úroveň pro odstranění újmy (rozpětí újmy)

(206)

Za účelem stanovení úrovně opatření určila Komise nejprve výši cla potřebnou k odstranění újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(207)

Újma by byla odstraněna v případě, že by výrobní odvětví Unie bylo schopno pokrýt své výrobní náklady a dosahovat takového zisku před zdaněním, jakého lze v tomto výrobním odvětví přiměřeně dosáhnout z prodeje obdobného výrobku na trhu Unie za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez subvencovaného dovozu.

(208)

Objem dovozu z Turecka se začal významně zvyšovat hlavně v roce 2008, tedy před začátkem posuzovaného období. Ziskovost výrobního odvětví Unie na začátku posuzovaného období v roce 2010 se proto nepovažovala za reprezentativní. Jelikož před rokem 2008 nebyl tlak dovozu z Turecka na trhu Unie podstatný, mělo se za to, že přiměřená by mohla být zisková rozpětí dosahovaná před tímto obdobím. Podle podnětu ziskové rozpětí dánského odvětví produkce pstruhů v letech 2006 a 2007 v průměru dosahovalo nebo přesahovalo úroveň 12 %. Na tomto základě se tedy v této fázi usuzovalo, že ziskové rozpětí ve výši 12 % z obratu by mohlo být považováno za vhodnou úroveň, kterou by výrobní odvětví Unie mohlo očekávat v případě absence poškozujícího subvencování.

(209)

Egejské sdružení vývozců a jeden vyvážející výrobce tvrdili, že cílový zisk by měl být nižší než 12 % z důvodu, že i) při předchozích šetřeních (lososi; velcí duhoví pstruzi) byl použit nižší cílový zisk, ii) skutečné ziskové rozpětí výrobního odvětví Unie na začátku posuzovaného období bylo rovněž nižší a iii) ziskové rozpětí ve výši 12 % odpovídá pouze dánskému odvětví produkce pstruhů, a nikoli výrobnímu odvětví Unie jako celku, a proto není reprezentativní. A zmíněný vyvážející výrobce rovněž tvrdil, že by mělo být použito ziskové rozpětí ve výši 3 %, jelikož takový zisk odpovídá průměrnému ziskovému rozpětí potravinářského průmyslu jako celku.

(210)

Za prvé, pokud jde o srovnání s šetřeními týkajícími se velkého pstruha a lososa, je třeba poznamenat, že každé šetření musí dospět k vlastním závěrům, na základě vlastní skutkové podstaty. V tomto konkrétním případě byly k dispozici údaje obsažené ve vyšetřovacím spise současného šetření, které byly shledány jako přiměřené, a byly proto použity.

(211)

Za druhé, cílovou úrovní zisku z prodeje obdobného výrobku na trhu Unie by měla být úroveň, které by podnik tohoto typu v daném odvětví mohl přiměřeně dosáhnout za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez subvencovaného dovozu. Vzhledem k tomu, že v posuzovaném období a dokonce ještě předtím docházelo k subvencovanému dovozu podstatných množství výrobku, nelze přijmout tvrzení, že podmínky hospodářské soutěže byly standardní. Úrovně zisku ve výši 12 % bylo dosahováno, dokud nedocházelo k podstatnému dovozu z Turecka na trh Unie, a tento cílový zisk se tudíž v kontextu tohoto případu považuje v této fázi za přiměřený.

(212)

Za třetí, dánské odvětví produkce pstruhů bylo považováno za dostatečně reprezentativní pro trh Unie, neboť Dánsko je jedním z hlavních producentů pstruhů v Unii. Vzhledem k tomu, že v této fázi nebyly k dispozici žádné další informace, bylo Dánsko použito pro účely stanovení cílové úrovně zisku.

(213)

Konečně tvrzení, že obecné ziskové rozpětí potravinářského průmyslu je mnohem nižší, nebylo doloženo. Komise se domnívala, že ziskové rozpětí, jehož dosahovalo dánské odvětví produkce pstruhů, by mělo v každém případě lépe zohledňovat specifika tohoto odvětví, a bude proto přiměřenější. Potravinářský průmysl totiž tvoří různá odvětví, kterým odpovídají různé segmenty trhu, v nichž panují různé tržní podmínky, které nemusí platit pro odvětví produkce pstruhů.

(214)

Z výše uvedených důvodů dospěla Komise v této fázi k závěru, že je odůvodněné použít cílové ziskové rozpětí ve výši 12 % obratu.

(215)

Na tomto základě Komise vypočetla pro výrobní odvětví Unie cenu obdobného výrobku nepůsobící újmu, a to tak, že od prodejních cen Unie odečetla ziskové rozpětí dosahované během období šetření a nahradila ho ziskovým rozpětím ve výši 12 %.

(216)

Úroveň pro odstranění újmy poté Komise určila na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny vyvážejících výrobců v Turecku zařazených do vzorku, jež byla stanovena pro účely výpočtů v souvislosti s cenovým podbízením, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného v období šetření na trhu Unie výrobci v Unii zařazenými do vzorku nepůsobící újmu. Veškeré rozdíly, jež byly výsledkem tohoto srovnání, byly vyjádřeny jako procento vážené průměrné hodnoty dovozu zahrnující CIF.

(217)

Úroveň pro odstranění újmy pro „společnosti v příloze I“ a pro „všechny ostatní společnosti“ je definována stejným způsobem jako subvenční rozpětí pro tyto společnosti (viz 96. a 97. bod odůvodnění).

2.   Prozatímní opatření

(218)

Na dovoz pstruhů duhových (Oncorhynchus mykiss), živých o hmotnosti jednoho kusu nepřesahující 1,2 kg nebo čerstvých, chlazených, zmrazených a/nebo uzených ve formě celých ryb nebo bez hlavy nebo ve formě filé pocházejících z Turecka by mělo být uloženo prozatímní vyrovnávací clo, a to v souladu s pravidlem nižšího cla podle čl. 12 odst. 1 základního nařízení. Komise porovnala rozpětí újmy a subvenční rozpětí. Výše cel by měla být stanovena na úrovni nižšího z těchto rozpětí.

(219)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby prozatímního vyrovnávacího cla vyjádřené v cenách CIF na hranici Unie před proclením měly být tyto:

Společnost

Subvenční rozpětí

Rozpětí újmy

Vyrovnávací clo

GMS

7,0 %

27 %

7,0 %

Kilic

9,7 %

41 %

9,7 %

Özpekler

7,1 %

26 %

7,1 %

Ternaeben

9,5 %

20 %

9,5 %

Jiné spolupracující společnosti

8,2 %

26 %

8,2 %

Všechny ostatní společnosti

9,7 %

41 %

9,7 %

(220)

Výše uvedená vyrovnávací opatření se stanoví ve formě valorického cla, tj. v poměru k hodnotě dovozu.

(221)

Individuální sazby vyrovnávacího cla uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou při tomto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto celní sazby jsou výlučně použitelné na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenými právnickými osobami.

(222)

Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na něj vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb vyrovnávacího cla.

(223)

Pokud některá společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatňování těchto individuálních sazeb vyrovnávacího cla. Taková žádost musí být zaslána Komisi (12). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že daná změna nemá vliv na právo dotyčné společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude oznámení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(224)

Za účelem minimalizace rizika obcházení opatření kvůli rozdílům v celních sazbách je zapotřebí přijmout zvláštní opatření, která zajistí uplatňování individuálních vyrovnávacích cel. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby vyrovnávacího cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Faktura musí splňovat požadavky stanovené v příloze II. Na dovoz, k němuž není přiložena taková faktura, se vztahuje vyrovnávací clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(225)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání vyrovnávacích cel, mělo by se zbytkové clo pro všechny ostatní společnosti použít nejen na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, ale i na výrobce, jejichž produkty nebyly do Unie v období šetření vyváženy.

H.   ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

(226)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby v pevně stanovené lhůtě předložily písemné připomínky nebo aby požádaly o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(227)

Zjištění týkající se uložení prozatímního cla jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se prozatímní vyrovnávací clo na dovoz pstruhů duhových (Oncorhynchus mykiss):

živých o hmotnosti jednoho kusu nepřesahující 1,2 kg nebo

čerstvých, chlazených, zmrazených a/nebo uzených:

ve formě celé ryby (s hlavou), též bez žaber, též vykuchaných, o hmotnosti jednoho kusu nepřesahující 1,2 kg, nebo

bez hlavy, též bez žaber, též vykuchaných, o hmotnosti jednoho kusu nepřesahující 1 kg, nebo

ve formě filé o hmotnosti jednoho kusu nepřesahující 400 g,

v současnosti kódů KN ex 0301 91 90, ex 0302 11 80, ex 0303 14 90, ex 0304 42 90, ex 0304 82 90 a ex 0305 43 00 (kódy TARIC 0301919011, 0302118011, 0303149011, 0304429010, 0304829010 a 0305430011) pocházejících z Turecka.

2.   Sazby prozatímního vyrovnávacího cla, které se použijí na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením, jsou pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyrobený níže uvedenými společnostmi stanoveny takto:

Společnost

Prozatímní vyrovnávací clo

Doplňkový kód TARIC

Akyol Su Ürn.Ürt.Taş.Kom.İth.İhr.Paz.San. ve Tic. Ltd. Şti

Asya Söğüt Su Ürünleri Üretim Dahili Paz.ve İhr. Ltd.Şti

GMS Su Ürünleri Üretim İth. Paz. San. ve Tic. Ltd. Şti

Gümüşdoga Su Ürünleri Üretim Ihracat Ithalat AŞ

Gümüş-Yel Su Ürünleri üretim İhracat ve İthalat Ltd. Şti

Hakan Komandit Şirketi

İskele Su Ürünleri Hayv.Gida Tur.Inş.Paz.Ihr.Ltd.Şti

Karaköy Su Ürünleri Üretim Paz.Tic.İhr. ve İth.Ltd.Şti

Özgü Su Ürün. Üret. Taş. Komis. İth. İhr. Paz. San. ve Tic. Ltd. Şti

7,0 %

B964

BAFA Su Ürünleri Yavru Üretim Merkezi Sanayi Ticaret AŞ

9,7 %

B965

Özpekler İnşaat Taahhüd Dayanıklı Tüketim Malları Su Ürünleri Sanayi ve Ticaret Limited Şirketi

7,1 %

B966

Ternaeben Gida ve Su Ürünleri Ithalat ve Ihracat Sanayi Ticaret AŞ

9,5 %

B967

Společnosti uvedené v příloze I

8,2 %

 

Všechny ostatní společnosti

9,7 %

B999

3.   Uplatnění individuálních celních sazeb stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 je podmíněno předložením platné obchodní faktury, která musí splňovat požadavky stanovené v příloze II, celním orgánům členských států. V případě nepředložení takové faktury se použije celní sazba vztahující se na „všechny ostatní společnosti“.

4.   Není-li stanoveno jinak, použijí se příslušné platné celní předpisy.

Článek 2

1.   Aniž je dotčen článek 30 nařízení (ES) č. 597/2009, mohou zúčastněné strany požádat o poskytnutí informací o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo toto nařízení přijato, předložit písemně svá stanoviska a požádat o ústní slyšení před Komisí ve lhůtě jednoho měsíce ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

2.   V souladu s čl. 31 odst. 4 nařízení (ES) č. 597/2009 se mohou zúčastněné strany vyjádřit k používání tohoto nařízení ve lhůtě jednoho měsíce ode dne jeho vstupu v platnost.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 1 se použije po dobu čtyř měsíců.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 29. října 2014.

Za Komisi

předseda

José Manuel BARROSO


(1)  Úř. věst. L 188, 18.7.2009, s. 93.

(2)  Oznámení o zahájení antisubvenčního řízení týkajícího se dovozu některých pstruhů duhových pocházejících z Turecka (Úř. věst. C 44, 15.2.2014, s. 9).

(3)  Úř. věst. C 297, 4.9.2014, s. 23.

(4)  Oznámení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu některých pstruhů duhových pocházejících z Turecka (Úř. věst. C 44, 15.2.2014, s. 18).

(5)  Nařízení Rady (ES) č. 437/2004 ze dne 8. března 2004 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu velkých duhových pstruhů pocházejících z Norska a Faerských ostrovů a o konečném výběru uloženého prozatímního cla (Úř. věst. L 72, 11.3.2004, s. 23).

(6)  Nařízení Komise (ES) č. 628/2005 ze dne 22. dubna 2005 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz lososa chovaného pro hospodářské účely pocházejícího z Norska (Úř. věst. L 104, 23.4.2005, s. 5) a nařízení Rady (ES) č. 85/2006 ze dne 17. ledna 2006 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu lososa chovaného pro hospodářské účely pocházejícího z Norska a o konečném výběru prozatímního cla (Úř. věst. L 15, 20.1.2006, s. 1).

(7)  Nařízení Rady (ES) č. 437/2004 ze dne 8. března 2004 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu velkých duhových pstruhů pocházejících z Norska a Faerských ostrovů a o konečném výběru uloženého prozatímního cla (Úř. věst. L 72, 11.3.2004, s. 23).

(8)  Organizace OSN pro výživu a zemědělství; Ministerstvo potravinářství, zemědělství a živočišné výroby Turecké republiky; Turecké sdružení podniků působících v odvětví výrobků z ryb a plodů moře.

(9)  Eurostat: Index nákladů práce EU-28, nominální hodnota – čtvrtletní údaje (NACE Rev. 2).

(10)  Eurostat: HICP – míra inflace EU-28 – kumulativní roční průměrná míra změny (v %) od roku 2010 do roku 2013.

(11)  Nielsen, M., Jensen, C. L., Nielsen, R., Petersen, C. S., & Ravensbeck, L. (2008). Globale markedsmodeller for laksefisk, fiskemel og olie, herunder data for engroshandel. København: Museum Tusculanum. (Rapport/Fødevareøkonomisk Institut; Nr. 198). http://curis.ku.dk/ws/files/44694071/Rapport_198.pdf

(12)  European Commission, Directorate-General for Trade, Directorate H, Rue de la Loi 170, 1040 Brussels, Belgie.


PŘÍLOHA I

Spolupracující turečtí vyvážející výrobci, kteří nebyli zařazeni do vzorku a nebylo jim přiznáno individuální zjišťování:

Název

Doplňkový kód TARIC

Abalıoğlu Yem-Soya ve Tekstil San. A.Ş.

B968

Ada Su Ürünleri Turizm İnşaat ve Ticaret Ltd. Şti.

B969

Ahmet Aydeniz Gıda San. ve Tic. A.Ş.

B970

Alba Lojistik İhracat İthalat Ltd. Şti.

B971

Alba Su Ürünleri A.Ş.

B972

Alfam Su Ürünleri A.Ş.

B973

Alima Su Ürünleri ve Gida San. Tic. A.Ş.

B974

Alka Su Ürünleri A.Ş.

B975

Azer Altin Su Ürünleri

B976

Bağcı Balık Gıda ve Enerji Üretimi San ve Tic. A.Ş.

B977

Çamlı Yem Besicilik Sanayii ve Ticaret A.Ş

B978

Çirçir Su Ürünleri Ltd. Şti.

B979

Ipaş Su Ürünleri A.Ş.

B980

Kemal Balıkçılık Ihr. Ltd. Şti.

B981

Liman Entegre Balıkçılık San ve Tic. Ltd. Şti.

B982

Miray Su Ürünleri

B983

Önder Su Ürünleri San. ve Tic. Ltd. Şti.

B984

Penta Su Ürünleri Üretim ve Sanayi Tic. A.Ş.

B985

Tai Su Ürünleri Ltd. Şti.

B986

TSM Deniz Ürünleri San. Tic. A.Ş.

B987

Ugurlu Balık A.Ş.

B988

Yaşar Dış Tic. A.Ş.

B989


PŘÍLOHA II

V platné obchodní faktuře podle čl. 1 odst. 4 musí být uvedeny tyto údaje:

1.

Jméno a funkce odpovědného pracovníka subjektu, který obchodní fakturu vystavil.

2.

Toto prohlášení:

„Já, níže podepsaný/podepsaná, potvrzuji, že pstruzi duhoví prodávaní na vývoz do Evropské unie a uvedení v této faktuře byli vyprodukováni společností (název a adresa) (doplňkový kód TARIC) v Turecku. Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.“

3.

Datum a podpis odpovědného pracovníka subjektu, který obchodní fakturu vystavil.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU