(EU) č. 911/2014Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 911/2014 ze dne 23. července 2014 o víceletém financování činnosti Evropské agentury pro námořní bezpečnost v oblasti zasahování při znečištění moře z lodí a ze zařízení pro těžbu ropy nebo plynu Text s významem pro EHP

(1)

Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002 (3) byla zřízena Evropská agentura pro námořní bezpečnost (dále jen „agentura“) za účelem zajištění vysoké, jednotné a účinné úrovně námořní bezpečnosti a prevence znečištění z lodí.

(2)

Po haváriích v unijních vodách, zejména haváriích ropných tankerů „Erika“ a „Prestige“, pověřilo nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 724/2004 (4), které změnilo nařízení (ES) č. 1406/2002, agenturu úkoly v oblasti prevence znečištění z lodí a zasahování při něm.

(3)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 100/2013 (5), kterým se mění nařízení (ES) č. 1406/2002, pověřilo agenturu úkoly týkajícími se zasahování při znečištění moří způsobeném zařízeními pro těžbu ropy nebo plynu a rozšířilo služby poskytované agenturou i na státy, které žádají o členství v Unii, a na partnerské země evropského sousedství.

(4)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2038/2006 (6) zavedlo víceleté financování činností agentury v oblasti zasahování při znečištění z lodí, jehož platnost skončila dnem 31. prosince 2013.

(5)

Vzhledem k potenciálně zničujícímu ekologickému dopadu a rozsáhlým ekonomickým nákladům v případě událostí, jež mají za následek znečištění, jakož i k možnému sociálně ekonomickému dopadu těchto událostí na jiná odvětví, jako je cestovní ruch a rybolov, je třeba, aby měla agentura dostatečné prostředky pro plnění svěřených úkolů v souvislosti se zasahováním při znečištění moře z lodí a ze zařízení pro těžbu ropy nebo plynu. Tyto úkoly jsou důležité při předcházení dalším škodám peněžní i nepeněžní povahy.

(6)

Za účelem provádění úkolů týkajících se prevence znečištění z lodí a zasahování při něm přijala správní rada agentury dne 22. října 2004 akční plán připravenosti na znečištění ropou a zasahování při něm, jenž stanoví činnosti agentury v oblasti zasahování při znečištění ropou a jehož cílem je optimální využití finančních zdrojů, které má agentura k dispozici. Dne 12. června 2007 přijala správní rada akční plán připravenosti na znečištění nebezpečnými a škodlivými látkami a odstraňování jeho následků. V souladu s článkem 15 nařízení (ES) č. 1406/2002 jsou oba akční plány každoročně aktualizovány prostřednictvím ročního pracovního programu agentury.

(7)

Měly by se zohlednit stávající dohody o náhodném znečištění, které usnadňují vzájemnou pomoc a spolupráci mezi členskými státy v této oblasti, jakož i příslušné mezinárodní úmluvy a dohody o ochraně evropských námořních oblastí před událostmi, jež mají za následek znečištění moře, jež stranám ukládají, aby přijaly veškerá vhodná opatření umožňující připravit se na znečištění ropou a zasáhnout při něm.

(8)

Činnost agentury v oblasti zasahování při znečištění, jak ji vymezují akční plány, zahrnuje činnosti související s informacemi, spoluprací a koordinací, a to i pokud jde o znečištění moře nebezpečnými a škodlivými látkami. Tato činnost souvisí především s operační pomocí postiženým členským státům nebo třetím zemím majícím společné regionální moře s Unií (dále jen „postižené státy“), a to poskytováním – na požádání – dalších zásahových plavidel pro boj se znečištěním ropou z lodí a znečištěním moře ze zařízení pro těžbu ropy nebo plynu. Agentura by měla věnovat zvláštní pozornost těm oblastem, které byly označeny za nejzranitelnější, aniž by přitom odepírala pomoc jakékoli jiné oblasti, která ji bude potřebovat.

(9)

Činnosti agentury v oblasti zasahování při znečištění by měly být v souladu se stávajícími ujednáním o spolupráci, která stanoví vzájemnou pomoc v případě události, jež má za následek znečištění moře. Unie přistoupila k různým regionálním organizacím a chystá se přistoupit k dalším regionálním organizacím.

(10)

Činnost agentury by měla být koordinována s činnostmi podle dvoustranných a regionálních dohod, jichž je Unie stranou. V případě události, jež má za následek znečištění moře, by agentura měla pomoci postiženým státům, do jejichž pravomoci spadá provádění čistících prací.

(11)

Agentura by měla hrát aktivní úlohu v udržování a dalším rozvíjení evropského satelitního dohledu pro odhalování ropného znečištění (CleanSeaNet) za účelem dohledu, včasného odhalení znečištění a identifikace lodí nebo zařízení pro těžbu ropy nebo plynu, které jsou za něj odpovědné, například v případě vypouštění ropy z lodí a provozních úniků a náhodných úniků z plošin pro těžbu ropy nebo plynu. Tyto služby by měly zlepšit dostupnost údajů a účinnost a včasnost zásahů při znečištění.

(12)

Dodatečné prostředky, které má agentura postiženým státům poskytnout, by měly být dány k dispozici prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Unie, zřízeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU (7).

(13)

Informace o veřejných a soukromých mechanismech pro zásahy při znečištění a souvisejících kapacitách pro zásahy v jednotlivých regionech Unie by členské státy měly poskytovat prostřednictvím společného komunikačního a informačního systému pro mimořádné události (CECIS), zřízeného rozhodnutím Rady 2007/779/ES, Euratom (8), je-li pro tento účel k dispozici.

(14)

S cílem zvýšit účinnost operační pomoci agentury, aby se mandát agentury pro zásahy v případě znečištění rozšířil na třetí země mající společné regionální moře s Unií, by měla agentura vyvinout veškeré úsilí, aby povzbudila tyto třetí země ke sdílení informací a spolupráci na udržování seznamu mechanismů pro zásahy a souvisejících kapacit pro zásahy agenturou.

(15)

Za účelem zlepšení účinnosti činností, jimiž agentura reaguje na znečištění, by měly členské státy s agenturou sdílet vědecké studie, které případně provedly, o účincích chemických látek používaných jako dispergační činidla, jež mohou mít pro tyto činnosti význam.

(16)

Aby bylo zajištěno důkladné provádění akčních plánů agentury, měla by agentura mít k dispozici funkční a nákladově efektivní systém pro financování zejména své operační pomoci poskytované postiženým státům.

(17)

Je proto třeba poskytnout finanční záruky pro financování úkolů svěřených agentuře v oblasti zasahování při znečištění a souvisejících akcí, které by vycházely z víceletého závazku. Výše víceletého závazku by měla zohledňovat rozšíření působnosti agentury s ohledem na zásahy v případě znečištění, ale rovněž to, že je třeba, aby agentura zvýšila účinnost využívání přidělených prostředků v souvislosti s rozpočtovými omezeními. Výši ročních příspěvků Unie by měly stanovit Evropský parlament a Rada v rámci ročního rozpočtového procesu. Je obzvláště důležité, aby Komise v polovině období zhodnotila schopnosti agentury plnit své povinnosti v oblasti zásahů při znečištění moří z plavidel a ze zařízení pro těžbu ropy nebo plynu účelně a nákladově efektivně.

(18)

Částky, které je třeba vyčlenit na financování zásahů při znečištění, by se v souladu s víceletým finančním rámcem stanoveným v nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (dále jen „víceletý finanční rámec“) (9) měly vztahovat na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020. Je tedy třeba poskytnout finanční prostředky na stejné období.

(19)

Podpora, kterou agentura poskytuje státům, které žádají o členství v Unii, a partnerským zemím evropského sousedství, by měla být financována ze stávajících programů Unie pro tyto státy a země, a neměla by tedy být součástí víceletého financování agentury.

(20)

K zajištění optimálního rozdělení finančních závazků a ke zohlednění veškerých změn týkajících se zasahování při znečištění z lodí je nezbytné zajistit trvalé sledování konkrétních potřeb zásahů tak, aby bylo možné roční finanční závazky těmto potřebám přizpůsobit.

(21)

V souladu s nařízením (ES) č. 1406/2002 by agentura měla ve své výroční zprávě podat zprávu o plnění víceletého financování agentury,

(22)

Je vhodné zajistit kontinuitu podpory financování činnosti agentury v oblasti zasahování při znečištění moře z lodí a ze zařízení pro těžbu ropy nebo plynu a uvést do souladu dobu použitelnosti tohoto nařízení s nařízením (EU, Euratom) č. 1311/2013. Proto by toto nařízení mělo být použitelné od 1. ledna 2014,

a)

„ropou“ ropné látky v jakékoli podobě, včetně surové ropy, topného oleje, kalu, ropného odpadu a rafinovaných produktů, jak stanoví Mezinárodní úmluva o pohotovosti a spolupráci při ropném znečištění a boji proti němu z roku 1990, kterou přijala Mezinárodní námořní organizace (IMO);

b)

„nebezpečnými a škodlivými látkami“ všechny látky s výjimkou ropy, u kterých je, pokud se vyskytnou v mořském prostředí, pravděpodobné, že budou představovat nebezpečí pro lidské zdraví, ublíží živým zdrojům a mořskému životu, poškodí rekreační využití nebo naruší další legitimní využití moře, jak stanoví Protokol o připravenosti, reakci a spolupráci při znečištění nebezpečnými a škodlivými látkami z roku 2000, který přijala IMO;

c)

„zařízením pro těžbu ropy nebo plynu“ stacionární, pevně ukotvené nebo pohyblivé zařízení nebo soubor zařízení, která jsou vzájemně trvale propojena mosty nebo jinými konstrukcemi, jež jsou používány k činnostem v oblasti těžby ropy nebo plynu na moři nebo v souvislosti s těmito činnostmi; mezi zařízení pro těžbu ropy nebo plynu patří mobilní vrtné jednotky na moři pouze v případě, že jsou v mořských vodách ukotveny za účelem provádění vrtu, těžby nebo jiných činností souvisejících s činnostmi v oblasti těžby ropy nebo plynu na moři, a rovněž infrastruktura a zařízení používané pro přepravu ropy a plynu na pobřeží a do pobřežních terminálů.

a)

operační pomoci a podpory s dodatečnými prostředky, jako jsou například pohotovostní plavidla na odstraňování znečištění, družicové snímkování a zařízení, zásahů při znečištění prováděných na žádost postižených států v souladu s čl. 2 odst. 3 písm. d) a čl. 2 odst. 5 nařízení (ES) č. 1406/2002 v případě havarijního nebo záměrného znečištění moře z lodí nebo ze zařízení pro těžbu ropy nebo plynu;

b)

spolupráce a koordinace a poskytování technické a vědecké pomoci členským státům a Komisi v rámci příslušných činností mechanismu civilní ochrany Unie, IMO a příslušných regionálních organizací;

c)

informací, zejména shromažďování, analýzy a šíření osvědčených postupů, odborných znalostí, technik a inovací v oblasti zasahování při znečištění moře z lodí a ze zařízení pro těžbu ropy nebo plynu.