(EU) č. 661/2014Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 661/2014 ze dne 15. května 2014 , kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie

(1)

Nařízením Rady (ES) č. 2012/2002 (4) byl zřízen Fond solidarity Evropské unie (dále jen „fond“).

(2)

Pro Unii je důležité, aby měla k dispozici spolehlivý a pružný nástroj, který jí umožní projevovat solidaritu, vydávat jasné politické signály, jakož i poskytovat skutečnou pomoc občanům postiženým závažnými přírodními katastrofami, které mají závažné důsledky pro hospodářský a sociální vývoj.

(3)

Záměru pomáhat kandidátským zemím na cestě k stabilitě a udržitelnému hospodářskému a politickému rozvoji prostřednictvím jasné evropské perspektivy, který Unie vyjádřila, by neměly bránit nepříznivé dopady závažných přírodních katastrof. Unie by tedy měla i nadále projevovat solidaritu s těmi třetími zeměmi, které jednají o přistoupení k Unii a s nimiž byla zahájena mezivládní konference o přistoupení. Zahrnutí těchto zemí do působnosti uvedeného nařízení v důsledku toho vyžaduje jako dodatečný právní základ použití článku 212 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(4)

Komise by měla být schopna rychle rozhodnout o přidělení zvláštních finančních prostředků a jejich co nejrychlejším uvolnění. Správní postupy by měly být odpovídajícím způsobem upraveny a omezeny na nezbytné minimum. Za tímto účelem uzavřely Evropský parlament, Rada a Komise interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (5).

(5)

Terminologie a postupy podle nařízení (ES) č. 2012/2002 by měly být uvedeny v soulad s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (6).

(6)

Definice přírodní katastrofy, která určuje oblast působnosti nařízení (ES) č. 2012/2002, by měla být jednoznačná.

(7)

Škoda způsobená jinými typy katastrof, které jsou prostřednictvím kaskádového efektu přímým následkem přírodní katastrofy, by měla být pro účely nařízení (ES) č. 2012/2002 považována za součást přímých škod způsobených danou přírodní katastrofou.

(8)

Aby byla kodifikována zavedená praxe a zajištěno rovné zacházení se žádostmi, měly by být finanční příspěvky z fondu udělovány pouze v případě přímých škod.

(9)

Závažná přírodní katastrofa ve smyslu nařízení (ES) č. 2012/2002 by měla být dále definována jako katastrofa, která způsobila přímé škody nad prahovou hodnotu vyčíslenou finančně. Tyto škody by měly být vyjádřeny v cenách referenčního roku nebo jako procento hrubého národního důchodu (HND) dotčeného státu.

(10)

Aby se lépe zohlednila zvláštní povaha přírodních katastrof, jež sice mají závažné důsledky pro hospodářský a sociální vývoj dotčených regionů, avšak nedosahují požadované minimální prahové hodnoty nutné pro čerpání finančního příspěvku z fondu, měla by být kritéria pro regionální přírodní katastrofy určena na základě škod, které lze vypočíst jako podíl regionálního hrubého domácího produktu (HDP), přičemž specifická strukturální sociální a hospodářská situace Guadeloupu, Francouzské Guayany, Martiniku, Réunionu, Svatého Bartoloměje, Svatého Martina, Azor, Madeiry a Kanárských ostrovů jakožto nejvzdálenějších regionů ve smyslu článku 349 Smlouvy o fungování EU, která je prohlubována jejich zvláštními rysy, odůvodňuje zavedení zvláštní prahové hodnoty ve výši 1 % HDP jako odchylky pro tyto regiony. Tato kritéria by měla být určena jasným a jednoduchým způsobem, aby se tak snížila možnost, že budou podány žádosti, které nesplňují požadavky stanovené v nařízení (ES) č. 2012/2002.

(11)

Aby mohly být žádosti posouzeny spravedlivě, měly by být pro účely určení přímých škod používány harmonizované údaje Eurostatu.

(12)

Fond by měl přispívat k obnově funkčního stavu infrastruktury, k vyčištění oblastí zasažených katastrofou a k uhrazení nákladů na záchranné práce a dočasné ubytování postiženého obyvatelstva během celého prováděcího období. Mělo by být vymezeno, co lze považovat za obnovu funkčního stavu infrastruktury a do jaké míry může fond přispět na související náklady. Je také nutné vymezit období, během něhož lze ubytování pro osoby, které v důsledku přírodní katastrofy ztratily domov, považovat za dočasné.

(13)

Ustanovení nařízení (ES) č. 2012/2002 by měla být přizpůsobena obecné politice financování Unií ve vztahu k dani z přidané hodnoty.

(14)

Mělo by být také stanoveno, do jaké míry mohou způsobilá opatření zahrnovat výdaje na technickou pomoc.

(15)

Aby se vyloučilo, že přijímající státy budou mít ze zásahu fondu čistý zisk, měly by být stanoveny podmínky, za nichž mohou opatření financovaná fondem vytvářet příjmy.

(16)

Určité typy přírodních katastrof, jako jsou sucha a podobně, se vyvíjejí po delší dobu, než se projeví jejich katastrofické důsledky. Je třeba stanovit, že je možné fond využít i v těchto případech.

(17)

Je důležité zajistit, aby způsobilé státy vynaložily nezbytné úsilí na předcházení vzniku přírodních katastrof a na zmírňování jejich dopadů, včetně plného uplatňování příslušných právních předpisů Unie týkajících se předcházení rizikům přírodních katastrof a jejich zvládání a používání dostupných finančních prostředků Unie na příslušné investice. Proto je třeba stanovit, že pokud podle pravomocného rozsudku Soudního dvora Evropské unie členský stát nesplnil požadavky příslušných právních předpisů Unie týkajících se předcházení rizikům přírodních katastrof a jejich zvládání poté, co obdržel finanční příspěvek z fondu na předešlou přírodní katastrofu, může být v případě další žádosti týkající se přírodní katastrofy stejné povahy žádost zamítnuta nebo výše finančního příspěvku snížena.

(18)

Členské státy mají možnost v reakci na přírodní katastrofu potřebovat finanční podporu rychleji, než jak umožňují běžné postupy. Pro tento účel je vhodné umožnit, aby byla na žádost dotčeného členského státu záloha uvolněna krátce poté, co byla žádost o finanční příspěvek z fondu podána Komisi. Záloha by neměla překročit určitou částku a její výše by měla být zaúčtována při vyplácení konečného finančního příspěvku. Členské státy by měly vrátit neoprávněně vyplacené zálohy zpět ve stanovené krátké lhůtě. Vyplacení zálohy by nemělo předjímat konečné rozhodnutí o uvolnění prostředků z fondu.

(19)

Správní postupy vedoucí k vyplacení finančního příspěvku by měly být co nejjednodušší a časově nejúspornější. Pro členské státy by proto podrobná ustanovení týkající se provádění finančního příspěvku z fondu měla být obsažena v prováděcích aktech o přidělení příspěvku. Pro přijímající státy, které dosud nejsou členskými státy, by měly být z právních důvodů zachovány samostatné prováděcí dohody.

(20)

Komise by měla vydat pokyny pro členské státy o tom, jak fond efektivně využívat a uplatňovat a jak co nejjednodušším způsobem podat žádost o pomoc z fondu.

(21)

Nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 zavedlo změny ve sdíleném a nepřímém řízení, včetně zvláštních požadavků na předkládání zpráv, které by měly být zohledněny. Povinnost předkládat zprávy by měla zohledňovat krátké období pro uskutečnění opatření v rámci fondu. Postupy určování subjektů odpovědných za řízení a kontrolu unijních fondů by měly odpovídat povaze nástroje a nezpožďovat vyplácení finančních příspěvků z fondu. Je proto nezbytné odchýlit se od nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

(22)

Je třeba stanovit opatření, aby se zabránilo dvojímu financování opatření financovaných fondem a současně z jiných finančních nástrojů Unie nebo mezinárodních právních nástrojů sloužících ke kompenzaci konkrétních škod.

(23)

Prohlášení o výdajích, které státy uhradily z finančního příspěvku fondu, by mělo být co nejjednodušší. Během provádění finančního příspěvku by měl proto být pro země, které nejsou členy eurozóny, používán jeden směnný kurz.

(24)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení nařízení (ES) č. 2012/2002 by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o rozhodnutí o konkrétním finančním příspěvku z fondu nebo o vyplacení jakékoli zálohy z fondu způsobilým státům.

(25)

Je vhodné upřesnit ustanovení nařízení (ES) č. 2012/2002 o ochraně finančních zájmů Unie, aby bylo možné jasně určit opatření pro prevenci, zjišťování a vyšetřování nesrovnalostí a osobami provádějícími statutární audit účtů zpětné získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých prostředků.

(26)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zajistit na úrovni Unie solidární opatření na podporu přírodní katastrofou postižených států, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy ad hoc, ale spíše jej, z důvodu použití systematické, řádné a nestranné metody poskytování finanční podpory za účasti všech členských států podle jejich kapacity, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(27)

Nařízení (ES) č. 2012/2002 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1)

Článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

1.   Na žádost členského státu nebo země jednající o přistoupení k Unii (dále jen „způsobilý stát“) může být pomoc z fondu uvolněna, pokud má závažná nebo regionální přírodní katastrofa, k níž došlo na území daného způsobilého státu nebo sousedního způsobilého státu, vážné následky pro životní podmínky, životní prostředí nebo hospodářství v jednom nebo více regionech daného způsobilého státu. Přímé škody vzniklé jako přímý důsledek přírodní katastrofy se považují za součást škod způsobených danou přírodní katastrofou.

2.   Pro účely tohoto nařízení se „závažnou přírodní katastrofou“ rozumí jakákoli přírodní katastrofa, jež má ve způsobilém státě za následek přímé škody v odhadované výši přesahující 3 000 000 000 EUR v cenách roku 2011 nebo škody vyšší než 0,6 % jeho HND.

3.   Pro účely tohoto nařízení se „regionální přírodní katastrofou“ rozumí jakákoli přírodní katastrofa, jež má v regionu na úrovni NUTS 2 některého způsobilého státu za následek přímé škody přesahující 1,5 % hrubého domácího produktu daného regionu (HDP).

Odchylně od prvního pododstavce, je-li dotčený region, ve kterém došlo k přírodní katastrofě, nejvzdálenějším regionem ve smyslu článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozumí se „regionální přírodní katastrofou“ jakákoli přírodní katastrofa, jež má za následek přímé škody přesahující 1 % HDP uvedeného regionu.

Pokud se přírodní katastrofa týká více regionů na úrovni NUTS 2, určí se prahová hodnota z průměru HDP těchto regionů váženého podle podílu každého regionu na celkové škodě.

4.   Pomoc z fondu může být rovněž uvolněna v případě jakékoli přírodní katastrofy ve způsobilém státě, která představuje také závažnou přírodní katastrofu v sousedním způsobilém státě.

5.   Pro účely tohoto článku se použijí harmonizované statistické údaje Eurostatu.“

2)

Článek 3 se mění takto:

3)

Článek 4 se mění takto:

4)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 4a

1.   Členský stát může při podání žádosti o finanční příspěvek z fondu určené Komisi požádat o vyplacení zálohy. Komise předběžně posoudí, zda žádost splňuje podmínky stanovené v čl. 4 odst. 1, a ověří dostupnost rozpočtových zdrojů. Pokud jsou tyto podmínky splněny a jsou dostupné dostatečné zdroje, může Komise prostřednictvím prováděcího aktu přijmout rozhodnutí přidělující zálohu a neprodleně ji vyplatit dříve, než je přijato rozhodnutí uvedené v čl. 4 odst. 4. Vyplacení zálohy nepředjímá konečné rozhodnutí o uvolnění prostředků z fondu.

2.   Výše zálohy nesmí překročit 10 % předpokládané výše finančního příspěvku a v žádném případě nesmí překročit 30 000 000 EUR. Jakmile je určena konečná výše finančního příspěvku, vezme Komise před vyplacením zůstatku finančního příspěvku v úvahu celkovou výši zálohy. Komise získá zpět neoprávněně vyplacené zálohy.

3.   Každá částka, která má být vrácena do souhrnného rozpočtu Unie, se uhrazuje přede dnem splatnosti uvedeným v inkasním příkazu vydaném v souladu s článkem 78 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (7). Dnem splatnosti je poslední den druhého měsíce po vydání příkazu.

4.   Při přijímání návrhu souhrnného rozpočtu Unie na daný rozpočtový rok navrhne Komise, kdykoli je to nutné pro zajištění včasné dostupnosti rozpočtových zdrojů, Evropskému parlamentu a Radě, aby byla z fondu uvolněna částka do maximální výše 50 milionů EUR na výplaty záloh a aby byly odpovídající prostředky zapsány do souhrnného rozpočtu Unie.

Rozpočtová opatření musí být v souladu se stropy uvedenými v čl. 10 odst. 1 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (8).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1)."

(8)  Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).“"

5)

Článek 5 se nahrazuje tímto:

„Článek 5

1.   Prováděcí akt přijatý podle čl. 4 odst. 4 obsahuje v příloze podrobná ustanovení o provádění finančního příspěvku z fondu.

Tato ustanovení obsahují zejména údaje o druhu a místě opatření, jež mají být na návrh způsobilého státu z fondu financována.

2.   Před vyplacením finančního příspěvku z fondu způsobilému státu, který není členským státem, uzavře Komise s tímto státem dohodu o přenesení pravomocí, v níž stanoví podrobná ustanovení o provádění finančního příspěvku z fondu uvedená v odstavci 1 v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012 a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (9), jakož i závazky týkající se předcházení rizikům přírodních katastrof a jejich zvládání.

3.   Odpovědnost za volbu jednotlivých opatření a provádění finančního příspěvku z fondu má přijímající stát v souladu s tímto nařízením, zejména s čl. 3 odst. 2 a 3, s prováděcím aktem uvedeným v čl. 4 odst. 4 a případně s dohodou o přenesení pravomocí uvedenou v odstavci 2 tohoto článku.

4.   Finanční příspěvek z fondu určený členskému státu je prováděn v rámci sdíleného řízení v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012. Finanční příspěvek z fondu určený způsobilému státu, který není členským státem, je prováděn v rámci nepřímého řízení v souladu s uvedeným nařízením.

5.   Aniž je dotčena odpovědnost Komise za plnění souhrnného rozpočtu Unie, odpovídají za řízení a finanční kontrolu opatření, na něž se vztahuje podpora z fondu, přijímající státy. Mezi kroky, které přijmou, patří:

6.   Přijímající státy určí subjekty odpovědné za řízení a kontrolu opatření podporovaných fondem v souladu s články 59 a 60 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. Zohlední přitom kritéria pro vnitřní prostředí, kontrolní činnosti, informace a komunikaci a monitorování. Členské státy mohou určit subjekty, které již byly určeny podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (10).

Při předkládání zprávy a příslušného prohlášení podle čl. 8 odst. 3 tohoto nařízení takto určené orgány poskytnou Komisi informace uvedené v čl. 59 odst. 5 nebo čl. 60 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 za celé prováděcí období.

7.   Pokud je zjištěna nesrovnalost, provede přijímající stát požadované finanční opravy. Tyto opravy provedené přijímacím státem spočívají ve zrušení celého finančního příspěvku z fondu nebo jeho části. Přijímající stát získá zpět veškeré částky ztracené v důsledku zjištěné nesrovnalosti.

8.   Aniž jsou dotčeny pravomoci Účetního dvora nebo kontroly prováděné přijímajícím státem podle vnitrostátních právních a správních předpisů, může Komise u opatření financovaných z fondu provádět kontroly na místě. Komise uvědomí dotyčný přijímající stát, který jí poskytne veškerou nezbytnou pomoc. Úředníci nebo jiní zaměstnanci dotyčného členského státu se mohou těchto kontrol účastnit.

9.   Přijímající stát zajistí, aby všechny podklady týkající se vynaložených výdajů byly k dispozici Komisi a Účetnímu dvoru po dobu tří let následujících po ukončení pomoci obdržené z fondu.

(9)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1)."

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).“"

6)

Článek 6 se nahrazuje tímto:

„Článek 6

1.   Přijímající stát odpovídá za koordinaci finančního příspěvku z fondu na opatření uvedená v článku 3 s pomocí z evropských strukturálních a investičních fondů, od Evropské investiční banky na jedné straně a z jiných finančních nástrojů Unie na straně druhé.

2.   Přijímající stát zajistí, aby výdaje proplacené v souladu s tímto nařízením nebyly proplaceny z jiných finančních nástrojů Unie, zejména nástrojů politiky soudržnosti, zemědělské politiky nebo rybářské politiky.

3.   Škody, jež byly nahrazeny na základě unijních nebo mezinárodních nástrojů, jimiž se řídí náhrada zvláštních škod, nemohou být zároveň způsobilé pro pomoc z fondu.“

7)

Článek 7 se nahrazuje tímto:

„Článek 7

Opatření financovaná fondem musí být slučitelná s ustanoveními Smlouvy a akty přijatými na jejím základě, s politikami a opatřeními Unie, zejména v oblastech finančního řízení, veřejných zakázek, ochrany životního prostředí, předcházení rizikům přírodních katastrof a jejich zvládání, přizpůsobení se změně klimatu, je-li to vhodné, včetně přístupů založených na ekosystému, a s nástroji předvstupní pomoci. Kde je to vhodné, přispívají opatření financovaná fondem k dosažení cílů Unie v daných oblastech.“

8)

Články 8 a 9 se nahrazují tímto:

„Článek 8

1.   Finanční příspěvek z fondu se použije do osmnácti měsíců ode dne, kdy Komise vyplatila celou částku pomoci. Jakoukoli část finančního příspěvku, která nebyla použita v této lhůtě, nebo u níž se zjistilo, že byla použita pro nezpůsobilá opatření, vrátí přijímající stát Komisi.

2.   Přijímající státy usilují o získání jakékoli možné náhrady od třetích osob.

3.   Do šesti měsíců po uplynutí lhůty osmnácti měsíců uvedené v odstavci 1 předloží přijímající stát zprávu o provádění finančního příspěvku z fondu s prohlášením odůvodňujícím výdaje, ve kterém jsou uvedeny ostatní zdroje finanční pomoci pro dotyčná opatření, včetně vyplaceného pojistného krytí a náhrad od třetích osob.

Ve zprávě o provádění jsou podrobně popsány:

Ke zprávě o provádění musí být přiloženo stanovisko nezávislého auditorského subjektu vypracované v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy, o tom, že prohlášení odůvodňující výdaje podává věrný a poctivý obraz a že finanční příspěvek z fondu je legální a správný v souladu s čl. 59 odst. 5 a čl. 60 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

Na konci postupu uvedeného v prvním pododstavci ukončí Komise pomoc z fondu.

4.   Pokud jsou náklady na nápravu škod následně uhrazeny třetí osobou, Komise požaduje na přijímajícím státu náhradu odpovídající částky finančního příspěvku z fondu.

Článek 9

Všechny finanční částky uvedené v žádostech o finanční příspěvek z fondu, prováděcích aktech uvedených v čl. 4 odst. 4, dohodách o přenesení pravomocí, zprávách a jakýchkoli jiných souvisejících dokumentech se vyjadřují v eurech.

Částky výdajů vzniklých v národních měnách se přepočítají na eura s použitím směnných kurzů zveřejněných v řadě C Úředního věstníku Evropské unie ke dni přijetí souvisejícího prováděcího aktu Komisí. Jestliže v Úředním věstníku Evropské unie nebyl ke dni přijetí souvisejícího prováděcího aktu Komisí žádný směnný kurz zveřejněn, provede se přepočet na základě průměru měsíčních účetních kurzů stanovených Komisí pro dané období. V průběhu provádění finančního příspěvku z fondu se použije tento jediný směnný kurz, který poslouží i jako základ pro závěrečnou zprávu o provádění a prohlášení o provádění a prvky uvedeného finančního příspěvku požadované podle čl. 59 odst. 5 nebo čl. 60 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.“

9)

V článku 10 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   V případě výrazně nižšího ohodnocení vzniklých škod zjištěného na základě nových skutečností přijímající stát vrátí odpovídající částku finančního příspěvku z fondu Komisi.“

10)

Článek 11 se nahrazuje tímto:

„Článek 11

1.   Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby byly při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení finanční zájmy Unie chráněny preventivními opatřeními proti podvodům, korupci a jiným nedovoleným činnostem, a to pomocí účinných kontrol, a v případě zjištění nesrovnalostí zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně pomocí účinných, přiměřených a odrazujících správních a finančních sankcí.

2.   Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů a na místě audit u všech příjemců financování, dodavatelů nebo subdodavatelů, kteří podle tohoto nařízení obdrželi finanční prostředky Unie.

3.   Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět šetření včetně kontrol a inspekcí na místě v souladu s předpisy a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (11) a nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (12) s cílem stanovit, zda v souvislosti se smlouvou o financování Unií nedošlo k podvodu, korupci nebo jiné protiprávní činnosti poškozující finanční zájmy Unie.

4.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3, musí dohody o přenesení pravomocí se třetími zeměmi, smlouvy a rozhodnutí přidělující finanční příspěvky z fondu vyplývající z provádění tohoto nařízení obsahovat ustanovení, která Komisi, Účetní dvůr a OLAF výslovně zmocňují k provádění těchto auditů či šetření v souladu s jejich pravomocemi.

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1)."

(12)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).“"

11)

Články 13 a 14 se zrušují.