(EU) č. 569/2014Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 569/2014 ze dne 23. května 2014 , kterým se mění prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1389/2011 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu kyseliny trichlorisokyanurové pocházející z Čínské lidové republiky na základě přezkumu pro „nového vývozce“ podle čl. 11 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009

(1)

V říjnu 2005 Rada uložila konečná antidumpingová opatření na dovoz kyseliny trichlorisokyanurové (dále jen „TCCA“) pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) nařízením (ES) č. 1631/2005 (2) (dále jen „původní nařízení“). Sazba antidumpingového cla se pohybovala v rozmezí od 7,3 % do 42,6 %.

(2)

Prováděcím nařízením (EU) č. 855/2010 (3) Rada změnila původní nařízení a snížila sazbu antidumpingového cla pro jednoho vyvážejícího výrobce na 3,2 %.

(3)

Na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení uložila Rada prováděcím nařízením (EU) č. 1389/2011 (4) konečná antidumpingová opatření v podobě individuálních cel v rozmezí od 3,2 % do 40,5 % se zbytkovým clem ve výši 42,6 % na dovoz TCCA pocházející z ČLR.

(4)

Dne 3. května 2013 obdržela Evropská komise (dále jen „Komise“) žádost o zahájení přezkumu pro „nového vývozce“ podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení. Žádost byla podána společností Liaocheng City Zhonglian Industry Co. Ltd. (dále jen „žadatel“), která je vyvážejícím výrobcem v ČLR.

(5)

Žadatel tvrdil, že v období původního šetření, tj. v rozmezí od 1. dubna 2003 do 31. března 2004 (dále jen „období původního šetření“), do Unie TCCA nevyvážel.

(6)

Žadatel dále tvrdil, že není ve spojení s žádným z vyvážejících výrobců TCCA, kteří podléhají výše uvedeným antidumpingovým opatřením.

(7)

Žadatel rovněž tvrdil, že začal TCCA do Unie vyvážet po uplynutí období původního šetření.

(8)

Komise přezkoumala důkazy prima facie, které žadatel předložil, a usoudila, že dostatečně ospravedlňují zahájení přezkumu podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení. Po konzultaci s poradním výborem a poté, co byla dotčenému výrobnímu odvětví Unie dána příležitost se k věci vyjádřit, zahájila Komise nařízením (EU) č. 809/2013 (5) přezkum prováděcího nařízení (EU) č. 1389/2011 týkající se žadatele.

(9)

Podle nařízení (EU) č. 809/2013 bylo antidumpingové clo uložené prováděcím nařízením (EU) č. 1389/2011 zrušeno, pokud jde o dovoz TCCA vyrobené a prodávané žadatelem na vývoz do Unie. Zároveň byly podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení celní orgány vyzvány, aby učinily příslušné kroky k zavedení celní evidence tohoto dovozu.

(10)

Výrobek dotčený současným přezkumem je totožný s výrobkem popsaným v původním nařízení, tj. kyselina trichlorisokyanurová a její preparáty, rovněž uváděná pod mezinárodním nechráněným názvem (INN) „symklosen“, v současnosti kódů KN ex 2933 69 80 a ex 3808 94 20, pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčený výrobek“ nebo „TCCA“).

(11)

TCCA je chemický výrobek používaný jako širokospektrý organický dezinfekční a bělicí prostředek na bázi chlóru, používaný zejména při dezinfekci vody v plaveckých bazénech. Prodává se ve formě prášku, granulí, tablet nebo štěpků. Všechny formy TCCA a její preparáty mají stejné základní znaky (chemické složení) a vlastnosti (dezinfekční prostředek), jsou určeny pro podobné použití, a jsou proto považovány za jediný výrobek.

(12)

Komise o zahájení přezkumu oficiálně informovala žadatele, výrobní odvětví Unie a zástupce země vývozu. Zúčastněné strany dostaly možnost písemně se k věci vyjádřit a účastnit se slyšení.

(13)

S cílem získat informace, které pro toto šetření považovala za nezbytné, zaslala Komise žadateli formulář žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství a dotazník a ve lhůtách stanovených k tomuto účelu obdržela odpověď. Komise vyvinula snahu ověřit veškeré informace, které považovala za nezbytné pro udělení statusu nového vývozce a pro stanovení dumpingového rozpětí. V provozovnách žadatele v ČLR se uskutečnila inspekce na místě.

(14)

Šetření dumpingu se týkalo období od 1. srpna 2012 do 31. července 2013 (dále jen „období šetření'“).

(15)

Šetření potvrdilo, že žadatel dotčený výrobek během období původního šetření nevyvážel a že ho do Unie začal vyvážet až po tomto období.

(16)

Co se týče ostatních podmínek pro uznání statusu nového vývozce, žadatel prokázal, že nemá žádné vazby, přímé ani nepřímé, na žádného z čínských vyvážejících výrobců, na něž se vztahují platná antidumpingová opatření týkající se dotčeného výrobku.

(17)

Je tudíž potvrzeno, že by uvedený žadatel měl být považován za „nového vývozce“ podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení a mělo by pro něj být určeno individuální dumpingové rozpětí.

(18)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se při antidumpingových šetřeních týkajících se dovozu pocházejícího z ČLR běžná hodnota určí podle čl. 2 odst. 1 až 6 základního nařízení v případě těch vyvážejících výrobců, u nichž bylo zjištěno, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, tj. pokud se prokáže, že při výrobě nebo prodeji obdobného výrobku převažují podmínky tržního hospodářství.

(19)

Uvedená kritéria lze shrnout takto:

(20)

Šetřením bylo zjištěno, že účetní záznamy žadatele nebyly v souladu s mezinárodními účetními standardy, a že tedy účetní postupy společnosti nesplňují požadavky druhého kritéria. Konkrétně žadatel ve svých účetních záznamech nezmiňuje provádění systému motivací pro manažery podle mezinárodních účetních standardů.

(21)

V důsledku toho rozvaha věrně neodpovídala finanční pozici společnosti; výkaz zisků a ztrát a výkaz peněžních toků byly zatíženy neodůvodněnými finančními náklady.

(22)

Z těchto důvodů žadateli nemohlo být přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství.

(23)

Žadatel i ostatní zúčastněné strany dostaly možnost vyjádřit se k uvedeným zjištěním.

(24)

Žadatel poukázal na to, že by systém motivací měl být zaúčtován v roce 2013, že nemá žádnou spojitost s rozvahou za rok 2012 a že v roce 2012 povaha systému ještě nebyla stanovena. Podle žadatele by stanovení povahy mělo proběhnout v souladu s doporučeními, jež vysloví auditoři v průběhu auditu finančních účtů za rok 2013; mohlo by se jednat o odměnu, úrok z úvěru či jiný příspěvek.

(25)

Systém byl smluvně sjednán mezi společností a managementem v roce 2012. Auditované účty za rok 2012, a dokonce ani poznámky k finančním účtům, o něm však neobsahovaly žádnou zmínku. V účetním období za rok 2013 až do doby šetření (listopad 2013) účetní záznam, který by se vztahoval k systému motivací, rovněž chybí.

(26)

Toto nezaúčtování je závažné. Úhrn vykázaných pasiv v předvaze na konci období šetření, tj. k 31. červenci 2013, byl značně nižší než ve skutečnosti, neboť celková částka úvěru, jež byl přislíben manažery, by objem pasiv navýšila o 14 %. Výkaz zisků a ztrát za rok 2013 bude kromě toho zahrnovat finanční náklady, které postrádají jakýkoli právní základ, jelikož v roce 2013 byly skutečně vyplaceny úroky, přestože nejsou zaznamenány žádné přijímané peněžní toky v souvislosti se systémem motivací. V důsledku tak budou finanční náklady za rok 2013 devětkrát vyšší než náklady vykázané za rok 2012. Finanční informace poskytnuté v účetních podkladech proto spolehlivě a věrohodně neodpovídají finanční situaci společnosti.

(27)

Rovněž je třeba poznamenat, že není možné, aby se povaha systému a jeho zaúčtování odvíjely od hodnocení auditora a že zaúčtování systému by správně mělo proběhnout včas a nikoliv zpětně. Neschopnost přesně vykázat finanční situaci a toky spojené se systémem nelze považovat za praxi v souladu s mezinárodními účetními standardy.

(28)

V reakci na zveřejnění zjištění Komise žadatel znovu podal žádost o zacházení jako v tržním hospodářství, aniž by však předložil nové argumenty. Zjištění ohledně zacházení jako v tržním hospodářství se proto potvrzují.

(29)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení musí být v případě zemí bez tržního hospodářství a, pokud nelze zacházení jako v tržním hospodářství udělit, v zemích v procesu transformace běžná hodnota stanovena na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve srovnatelné zemi.

(30)

Jak uvádí nařízení (EU) č. 809/2013, zamýšlela Komise použít Japonsko jako srovnatelnou zemi, pomocí které stanoví běžnou hodnotu pro žadatele v případě, že žadateli nebude přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, stejně jako tomu bylo v průběhu šetření, které vedlo k uložení opatření původním nařízením.

(31)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby vyjádřily své připomínky ke vhodnosti Japonska jako srovnatelné země; dané země se nevyjádřily. Komise také kontaktovala výrobce ve Spojených státech amerických, žádný z nich však neprojevil zájem o spolupráci. Japonsko se tedy považuje za vhodnou srovnatelnou zemi. Jeden japonský výrobce se spoluprací souhlasil a poskytl vyžádané informace.

(32)

Komise v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení nejprve zkoumala, zda byl domácí prodej TCCA japonského výrobce nezávislým odběratelům reprezentativní. V tomto ohledu bylo zjištěno, že celkový objem tohoto prodeje činil alespoň 5 % celkového objemu žadatelova prodeje na vývoz do Unie.

(33)

Následně Komise zkoumala, zda existují typy TCCA prodávané japonským spolupracujícím výrobcem na domácím trhu dostatečně srovnatelné s typy prodávanými žadatelem na vývoz do Unie. Komise určila typy TCCA shodné nebo přímo srovnatelné s typem prodávaným žadatelem na vývoz do Unie. Rovněž bylo zjištěno, že tyto typy byly japonskou společností prodávány na ziskové úrovni a v běžném obchodním styku a že domácí prodejní ceny bylo možné použít k určení běžné hodnoty.

(34)

Běžná hodnota tak spočívala na váženém průměru skutečné ceny na domácím trhu těch typů TCCA výrobků, jež byly považovány za srovnatelné.

(35)

Vzhledem k tomu, že dotčený výrobek byl přímo vyvážen nezávislým odběratelům v Unii, byla vývozní cena stanovena podle čl. 2 odst. 8 základního nařízení, tj. na základě vývozních cen skutečně zaplacených nebo cen, které je třeba zaplatit, za výrobek prodaný za účelem vývozu do Unie.

(36)

Běžná hodnota a vývozní ceny byly srovnávány na základě ceny ze závodu a na stejné obchodní úrovni. Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny bylo podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení přihlédnuto k rozdílům, které ovlivňují srovnatelnost cen. Z tohoto důvodu byly od čínských vývozních cen a od prodejních cen japonského spolupracujícího výrobce na domácím trhu odečteny přepravní náklady a náklady na balení.

(37)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty podle typu výrobku s váženým průměrem vývozní ceny odpovídajícího typu dotčeného výrobku. Toto srovnání ukázalo existenci dumpingu.

(38)

Bylo zjištěno, že dumpingové rozpětí pro žadatele, vyjádřené jako procentní podíl čisté ceny s dodáním na hranice Unie, činí 32,8 %.

(39)

S ohledem na výsledky šetření a v souladu s pravidlem nižšího cla se dospělo k závěru, že by konečné antidumpingové opatření pro žadatele mělo být uloženo na úrovni zjištěného dumpingového rozpětí, které je v tomto případě nižší než rozpětí újmy v původním případě.

(40)

Vzhledem k výše uvedeným zjištěním se antidumpingové clo vztahující se na žadatele vybere zpětně z dovozu dotčeného výrobku, který byl zaevidován podle článku 3 nařízení (EU) č. 809/2013.

(41)

Dotčené strany byly informovány o základních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se zamýšlí uložit změněné konečné antidumpingové clo na dovoz TCCA od žadatele a vybrat toto clo zpětně z dovozu, který byl evidován. Připomínky od žadatele byly obdrženy, avšak jak je vysvětleno výše, tyto připomínky nebyly takové povahy, aby změnily výše uvedené závěry.

(42)

Tento přezkum nemá vliv na datum, kdy skončí platnost opatření uložených prováděcím nařízením (EU) č. 1389/2011.

(43)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení,