(EU) č. 566/2014Nařízení Rady (EU) č. 566/2014 ze dne 26. května 2014 , kterým se mění nařízení (ES) č. 617/2007, pokud jde o uplatňování přechodného období mezi 10. ERF a 11. ERF do vstupu vnitřní dohody o 11. ERF v platnost

„HLAVA I

CÍLE A OBECNÉ ZÁSADY

Článek 1

Cíle a kritéria způsobilosti

1.   Zeměpisná spolupráce se zeměmi a regiony AKT v rámci Evropského rozvojového fondu (ERF) je založena na cílech, základních zásadách a hodnotách vyjádřených v obecných ustanoveních Dohody o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, v platném znění (1) (dále jen ‚dohoda o partnerství AKT-EU‘).

2.   Především a v rámci zásad a cílů vnější činnosti Unie, Evropského konsensu o rozvoji a Agendy pro změnu a jejich následných změn a dodatků:

a)	hlavním cílem spolupráce podle tohoto nařízení je snížení a v dlouhodobém výhledu vymýcení chudoby;

b)

spolupráce podle tohoto nařízení rovněž přispěje k: i) podpoře udržitelného hospodářského, sociálního a environmentálního rozvoje podporujícího začlenění, ii) posílení a podpoře demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných, lidských práv a příslušných zásad mezinárodního práva a iii) uplatňování přístupu založeného na právech a zahrnujícího všechna lidská práva.

Dosažení těchto cílů se měří pomocí příslušných ukazatelů, včetně ukazatelů lidského rozvoje, zejména rozvojového cíle tisíciletí 1 pro písmeno a) a rozvojových cílů tisíciletí 1 až 8 pro písmeno b), a po roce 2015 dalších ukazatelů dohodnutých na úrovni Unie a jejích členských států.

3.   Programování musí být koncipováno tak, aby v co největší možné míře splňovalo kritéria pro oficiální rozvojovou pomoc stanovená Výborem pro rozvojovou pomoc OECD, a to s přihlédnutím k cíli Unie zajistit v období 2014 až 2020, aby bylo nejméně 90 % její celkové vnější pomoci započítáno jako oficiální rozvojová pomoc.

4.   Akce, na které se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 1257/96 (2) a které jsou způsobilé pro financování podle uvedeného nařízení, nejsou v zásadě financovány podle tohoto nařízení, s výjimkou případů, kdy je třeba zajistit kontinuitu spolupráce od krizové situace až do dosažení stabilních podmínek pro rozvoj. V těchto případech bude kladen zvláštní důraz na to, aby byly humanitární pomoc, obnova a rozvojová pomoc účinně propojeny se snižováním rizika katastrof a zvyšováním odolnosti a aby k plnění těchto cílů přispívaly.

Článek 2

Obecné zásady

1.   Při provádění tohoto nařízení je nutno zajistit soudržnost s ostatními oblastmi vnější činnosti Unie a s dalšími příslušnými politikami Unie a soudržnost rozvojových politik v souladu s článkem 208 Smlouvy o fungování Evropské unie. Za tímto účelem vycházejí opatření financovaná podle tohoto nařízení, včetně těch, jež řídí Evropská investiční banka (EIB), z politiky spolupráce stanovené v takových dokumentech, jako jsou dohody, prohlášení a akční plány sjednané mezi Unií a dotyčnými třetími zeměmi a regiony, a z rozhodnutí, zvláštních zájmů, politických priorit a strategií Unie.

2.   Unie a členské státy pracují na společném víceletém programování založeném na strategiích partnerských zemí pro snižování chudoby nebo obdobných rozvojových strategiích. Mohou provádět společnou činnost včetně sdílené analýzy těchto strategií a společné reakce na ně, přičemž tato činnost může obnášet určování prioritních odvětví pro intervenci a rozdělení práce v rámci dané země a mít podobu provádění společných misí více dárců a využívání režimů spolufinancování a delegované spolupráce.

3.   Unie prosazuje mnohostranný přístup ke globálním výzvám a v tomto ohledu spolupracuje s členskými státy a s partnerskými zeměmi. Tam, kde je to vhodné, podporuje spolupráci s mezinárodními organizacemi a orgány i s dalšími bilaterálními dárci.

4.   Vztahy mezi Unií a jejími členskými státy a partnerskými zeměmi jsou založeny na sdílených hodnotách lidských práv, demokracie a právního státu, jakož i na zásadách vlastní a vzájemné odpovědnosti, a tyto hodnoty a zásady podporují. Podpora poskytovaná partnerům se přizpůsobí jejich situaci z hlediska rozvoje a jejich angažovanosti a pokroku v oblasti lidských práv, demokracie, právního státu a řádné správy věcí veřejných.

Ve vztazích s partnerskými zeměmi jsou dále zohledňovány jejich angažovanost a dosažené výsledky při provádění mezinárodních dohod a smluvních vztahů s Unií, a to i v oblasti migrace, jak je stanoveno v dohodě o partnerství AKT-EU.

5.   Unie prosazuje účinnou spolupráci s partnerskými zeměmi a regiony v souladu s osvědčenými mezinárodními postupy. Kdekoli je to možné, přizpůsobuje svou podporu rozvojovým strategiím, reformním politikám a postupům partnerských zemí nebo regionů a podněcuje demokratickou, domácí a vzájemnou odpovědnost. Za tímto účelem podporuje:

a)	proces rozvoje, který je transparentní, řídí ho partnerská země nebo region a nese za něj odpovědnost, včetně podpory místní odborné základny;

b)

přístup založený na právech a zahrnující všechna lidská práva, ať už občanská a politická, ekonomická, sociální či kulturní, s cílem začlenit do provádění tohoto nařízení zásady v oblasti lidských práv, napomoci partnerským zemím při plnění jejich mezinárodních závazků v oblasti lidských práv a podpořit držitele práv, a to zejména chudé a zranitelné skupiny, při vymáhání jejich nároků;

c)

zlepšování postavení obyvatel partnerských zemí a přístupy k rozvoji, které podporují začleňování, účast a široké zapojení všech částí společnosti do procesu rozvoje a do vnitrostátního a regionálního dialogu, včetně dialogu politického. Zvláštní pozornost je věnována úlohám parlamentů, místních orgánů a občanské společnosti, mimo jiné z hlediska účasti, dohledu a odpovědnosti;

d)

účinné způsoby a nástroje spolupráce v souladu s osvědčenými postupy Výboru pro rozvojovou pomoc OECD, včetně používání inovativních nástrojů, jako je kombinování grantů a půjček a dalších mechanismů sdílení rizik ve vybraných odvětvích a zemích a zapojení soukromého sektoru, s řádným přihlédnutím k otázkám udržitelnosti dluhu a počtu uvedených mechanismů, a požadavek systematického posuzování dopadu v souladu s cíli tohoto nařízení, zejména s cílem snižování chudoby, jakož i specifické mechanismy rozpočtové podpory, jako jsou např. dohody o budování státu. Všechny programy, zásahy a způsoby a nástroje spolupráce je nutno přizpůsobovat konkrétním okolnostem v jednotlivých partnerských zemích nebo regionech se zaměřením na přístupy založené na programech, na poskytování předvídatelného financování pomoci, na využití soukromých zdrojů, včetně zdrojů z místního soukromého sektoru, na všeobecný a nediskriminační přístup k základním službám a na vývoj a používání systémů jednotlivých zemí;

e)	využití domácích příjmů a posílení daňové politiky partnerských zemí s cílem snížit chudobu a závislost na pomoci;

f)

lepší dopad politik a programování prostřednictvím koordinace, souladu a harmonizace mezi dárci, aby se vytvořila součinnost, omezilo se překrývání a zdvojování, zlepšila se doplňkovost a podpořily se iniciativy více dárců, a prostřednictvím koordinace v partnerských zemích a regionech za použití dohodnutých směrů a zásad osvědčených postupů v oblasti koordinace a účinnosti pomoci;

g)

přístupy k rozvoji založené na výsledcích, i za pomoci transparentních rámců pro výsledky specifických pro jednotlivé země, popřípadě včetně mezinárodně dohodnutých cílových hodnot a porovnatelných a sčitatelných ukazatelů, například ukazatelů týkajících se rozvojových cílů tisíciletí, aby bylo možné posuzovat a oznamovat výsledky, včetně výstupů, výsledků a dopadu rozvojové pomoci.

6.   Unie podle potřeby podporuje realizaci dvoustranné, regionální a mnohostranné spolupráce a dialogu, rozvojový rozměr smluv o partnerství a třístrannou spolupráci. Unie podporuje spolupráci mezi jižními zeměmi navzájem.

7.   Ve svých činnostech spojených s rozvojovou spoluprací Unie podle potřeby vychází ze zkušeností, které členské státy získaly při reformách a transformaci, a ze získaných poznatků a tyto zkušenosti a poznatky sdílí.

8.   Unie usiluje o pravidelnou výměnu informací s aktéry partnerství v souladu s článkem 4 dohody o partnerství AKT-EU.

HLAVA II

PROGRAMOVÁNÍ A PŘIDĚLOVÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ

Článek 3

Obecný rámec pro přidělování finančních prostředků

1.   Komise rozhodne o víceletých orientačních přídělech pro každou zemi a každý region AKT a pro spolupráci v rámci AKT na základě kritérií stanovených v článcích 3, 9 a 12c přílohy IV dohody o partnerství AKT-EU v mezích finančních limitů stanovených v článku 2 vnitřní dohody mezi zástupci vlád členských států zasedajícími v Radě o financování pomoci Společenství v rámci víceletého finančního rámce pro období 2008–2013 v souladu s dohodou o partnerství AKT-ES a o přídělu finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje část čtvrtá Smlouvy o ES (3) (dále jen ‚vnitřní dohoda‘).

2.   Při rozhodování o víceletých vnitrostátních orientačních přídělech je třeba prosazovat přístup založený na diferenciaci mezi partnerskými zeměmi, aby jim byla poskytována konkrétní, na míru uzpůsobená spolupráce, která vychází z:

a)	jejich potřeb;

b)	jejich schopnosti vytvářet finanční zdroje a mít k nim přístup a jejich schopnosti využít pomoc;

c)	jejich závazků a jejich plnění a

d)	potenciálního dopadu pomoci Unie.

Země, které nejvíce potřebují pomoc, zejména nejméně rozvinuté země, země s nízkými příjmy a země v krizi, po skončení krize a nestabilní a zranitelné země mají při přidělování zdrojů přednost.

Unie svou pomoc přizpůsobí prostřednictvím dynamických opatření pro konkrétní země zaměřených na výsledky podle čl. 7 odst. 2 v souladu se situací dané země a s její angažovaností a pokrokem, pokud jde o otázky, jako je řádná správa věcí veřejných, lidská práva, demokracie, právní stát a schopnost dané země provádět reformy a uspokojovat požadavky a potřeby svých obyvatel.

3.   Výbor Evropského rozvojového fondu zřízený článkem 8 vnitřní dohody (dále jen ‚Výbor ERF‘) uskuteční výměnu názorů ohledně způsobu stanovení víceletých orientačních přídělů podle odstavce 1.

Článek 4

Obecný rámec programování

1.   Proces programování pomoci pro země a regiony AKT v rámci dohody o partnerství AKT-EU je veden v souladu s obecnými zásadami uvedenými v článcích 1 až 14 přílohy IV uvedené dohody a v článcích 1 a 2 tohoto nařízení.

2.   S výjimkou případů stanovených v odstavci 3 se programování provádí společně s dotyčnou partnerskou zemí nebo regionem a v rostoucí míře odpovídá strategii partnerské země nebo regionu pro snižování chudoby nebo obdobným strategiím.

V počáteční fázi programování a v jeho průběhu vedou Unie a její členské státy vzájemné konzultace, aby posílily soudržnost, doplňkovost a jednotnost svých činností v oblasti spolupráce. Tyto konzultace mohou vést ke společnému programování s členskými státy, které jsou na daném místě zastoupeny. Společné programování by mělo vycházet z komparativních výhod dárců Unie. Další členské státy jsou vyzvány k zapojení za účelem posílení společné vnější činnosti Unie.

Finanční operace EIB přispívají k naplňování obecných zásad Unie, a to zejména zásad vymezených v článku 21 Smlouvy o Evropské unii, a cílů dohody o partnerství AKT-EU, jako je snižování chudoby prostřednictvím udržitelného růstu podporujícího začlenění a hospodářského, environmentálního a sociálního rozvoje. Při programování v rámci ERF by EIB a Komise měly ve vhodných případech usilovat o co největší součinnost. V zájmu zvýšení soudržnosti vnější činnosti Unie je EIB v počáteční fázi konzultována ohledně záležitostí týkajících se jejích odborných znalostí a operací.

Konzultováni jsou rovněž další dárci a aktéři v oblasti rozvoje, včetně zástupců občanské společnosti a regionálních a místních orgánů.

3.   Za okolností uvedených v čl. 3 odst. 3 a čl. 4 odst. 5 přílohy IV dohody o partnerství AKT-EU může Komise zavést zvláštní ustanovení pro programování a provádění rozvojové pomoci spočívající v tom, že zdroje přidělené dotyčnému státu řídí sama v souladu s příslušnými politikami Unie.

4.   Unie v zásadě soustředí svou dvoustrannou pomoc nanejvýš do tří odvětví, na nichž se dohodne s partnerskými zeměmi.

Článek 5

Programové dokumenty

1.   Strategické dokumenty jsou dokumenty, které Unie a partnerská země nebo region vypracovávají, aby poskytly soudržný rámec pro rozvojovou spolupráci v souladu s celkovým účelem a oblastí působnosti, cíli a obecnými zásadami dohody o partnerství AKT-EU a v souladu se zásadami stanovenými v článcích 2, 8 a 12a přílohy IV uvedené dohody.

Při přípravě a provádění strategických dokumentů se uplatňují zásady účinnosti pomoci: zásady vlastní odpovědnosti dotyčné země, partnerství, koordinace, harmonizace, přizpůsobení se systémům přijímající země nebo regionu, transparentnosti, vzájemné odpovědnosti a zaměření na výsledky, jak stanoví článek 2 tohoto nařízení. Programové období musí být v zásadě souběžné se strategickými cykly partnerské země.

2.   Strategický dokument není nutný, pokud s tím partnerská země nebo region souhlasí, v případě:

a)	zemí nebo regionů, které mají rozvojovou strategii ve formě rozvojového plánu nebo podobného rozvojového dokumentu schváleného Komisí jako základ pro příslušný víceletý orientační program při přijímání tohoto programu;

b)	zemí nebo regionů, pro které byl mezi Unií a členskými státy sjednán společný víceletý programový dokument;

c)	zemí nebo regionů, pro které již existuje společný rámcový dokument, jenž stanoví komplexní přístup Unie ke vztahům s partnerskou zemí nebo regionem, včetně rozvojové politiky Unie;

d)	regionů, které mají strategii společně sjednanou s Unií;

e)	zemí, kde má Unie v úmyslu uvést svou strategii do souladu s novým vnitrostátním cyklem, který začíná před 1. lednem 2017; v těchto případech bude víceletý orientační program pro přechodné období mezi rokem 2014 a začátkem nového vnitrostátního cyklu obsahovat opatření Unie pro tuto zemi.

3.   Strategické dokumenty se nevyžadují v případě zemí nebo regionů přijímajících finanční prostředky Unie přidělené původně podle tohoto nařízení, jejichž výše pro období 2014–2020 nepřesahuje 50 milionů EUR. V těchto případech obsahují víceleté orientační programy strategii Unie pro tyto země nebo regiony.

Pokud možnosti uvedené v odstavcích 2 a 3 nejsou pro partnerskou zemi nebo region přijatelné, vypracuje se strategický dokument.

4.   S výjimkou okolností uvedených v čl. 4 odst. 3 vycházejí víceleté orientační programy z dialogu s partnerskou zemí nebo regionem, jsou koncipovány na základě strategických nebo podobných dokumentů uvedených v tomto článku a jsou předmětem dohody s dotyčnou zemí nebo regionem.

Pro účely tohoto nařízení lze společný víceletý programový dokument podle odst. 2 písm. b) tohoto článku se souhlasem dotyčné země nebo regionu v souladu s postupem stanoveným v článku 14 považovat za víceletý orientační program, pokud je v souladu se zásadami a podmínkami stanovenými v tomto odstavci, včetně orientačního přídělu finančních prostředků.

5.   Víceleté orientační programy stanoví zvolená prioritní odvětví pro financování z prostředků Unie, specifické cíle, očekávané výsledky, ukazatele výkonnosti a orientační finanční příděly, a to jak celkové, tak i pro jednotlivé prioritní oblasti. Vysvětlí rovněž, jak navrhované programy přispějí k celkové strategii pro danou zemi uvedené v tomto článku a jak napomohou k realizaci Agendy pro změnu.

V souladu se zásadami účinnosti pomoci se strategie pro spolupráci v rámci skupiny států AKT vyhýbá roztříštěnosti, zajišťuje doplňkovost s programy pro danou zemi a region a přináší ve vztahu k těmto programům skutečnou přidanou hodnotu.

6.   Vedle programových dokumentů pro jednotlivé země a regiony Komise společně se státy AKT prostřednictvím sekretariátu států AKT připraví, v souladu se zásadami stanovenými v článcích 12 až 14 přílohy IV dohody o partnerství AKT-EU, strategický dokument pro spolupráci v rámci skupiny států AKT a související víceletý orientační program.

7.   Specifická opatření uvedená v čl. 4 odst. 3 mohou mít podobu zvláštních programů podpory a zohledňovat zvláštní okolnosti uvedené v čl. 6 odst. 1.

Článek 6

Programování pro země a regiony v krizi, po krizi nebo v nestabilní situaci

1.   Při přípravě programových dokumentů pro země a regiony v krizi, po krizi nebo v nestabilní situaci nebo pro země a regiony, jež často zasahují přírodní katastrofy, je třeba náležitě zohlednit zranitelnost, zvláštní potřeby a okolnosti dotyčného obyvatelstva, zemí nebo regionů.

Unie je i nadále plně odhodlána provádět Novou dohodu o angažovanosti v nestabilních zemích a uplatňovat její zásady, a to i kladením důrazu na pět stanovených cílů v oblasti budování míru a státu, zajištěním místní odpovědnosti a zabezpečením těsného souladu s plány jednotlivých zemí vypracovanými v rámci provádění uvedené dohody.

Náležitá pozornost bude věnována předcházení konfliktům a jejich řešení, budování státu a míru, usmíření po ukončení konfliktu a opatřením na obnovu země tím, že zvláštní důraz bude kladen na inkluzivní a legitimní politiky, bezpečnost, spravedlnost, ekonomické základy a budování kapacit pro odpovědné a spravedlivé poskytování služeb. Zvláštní pozornost bude věnována úloze žen a aspektům týkajícím se dětí v rámci uvedených procesů.

V případech, kdy jsou partnerské země nebo regiony přímo účastny krize, situace po krizi nebo nestabilní situace nebo kdy jsou těmito situacemi postiženy, se klade zvláštní důraz na zlepšení koordinace okamžité pomoci, obnovy a rozvoje mezi všemi příslušnými aktéry, a to i v případě politických iniciativ, aby byla těmto zemím poskytnuta pomoc při přechodu z mimořádné situace do fáze rozvoje. U nestabilních zemí a regionů nebo zemí a regionů, jež pravidelně zasahují přírodní katastrofy, obsahují programy ustanovení, která se týkají připravenosti na katastrofy, předcházení jejich vzniku a zvládání jejich důsledků, a řeší problém zranitelnosti v mimořádných situacích a posilují odolnost obyvatel.

2.   V případě zemí nebo regionů, které se nacházejí v krizi, v situaci po krizi nebo v nestabilní situaci, lze vypracovat ad hoc přezkum strategie spolupráce pro dotyčnou zemi nebo region. Takovýto přezkum může navrhnout konkrétní přizpůsobenou strategii, která zajistí přechod k dlouhodobé spolupráci a rozvoji a podpoří lepší koordinaci a přechod od nástrojů humanitární pomoci k nástrojům rozvojové politiky.

Článek 7

Schvalování a změny programových dokumentů

1.   Programové dokumenty včetně orientačních přídělů jsou schvalovány Komisí v souladu s postupem stanoveným v článku 14.

Ve stejné době, kdy jsou programové dokumenty předány Výboru ERF, je Komise předá pro informaci také Smíšenému parlamentnímu shromáždění, přičemž plně dodrží rozhodovací postup podle hlavy IV tohoto nařízení.

Programové dokumenty následně potvrdí dotyčný stát nebo region AKT, jak je stanoveno v příloze IV dohody o partnerství AKT-EU. Země nebo regiony bez podepsaného programového dokumentu zůstávají způsobilé pro financování za podmínek stanovených v čl. 4 odst. 3 tohoto nařízení.

2.   Strategické dokumenty a víceleté orientační programy, včetně orientačních přídělů, lze upravovat s ohledem na přezkumy stanovené v článcích 5, 11 a 14 přílohy IV dohody o partnerství AKT-EU.

V souladu s čl. 2 odst. 4 a čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení a na základě předchozích ERF a dalších zkušeností nabytých v souvislosti s pobídkami, včetně získaných poznatků, je možno orientační příděly pro jednotlivé země doplnit mimo jiné prostřednictvím mechanismu založeného na výsledcích. V této souvislosti a při vědomí skutečnosti, že nestabilním a zranitelným státům je nutno poskytnout zvláštní zacházení s cílem zajistit řádné zohlednění jejich specifických potřeb, je třeba dát k dispozici zdroje, pokud možno až do výše pobídkové tranše v oblasti správy věcí veřejných podle 10. ERF, s cílem poskytnout pobídky k reformám zaměřeným na výsledky v souladu s Agendou pro změnu a k plnění závazků stanovených v dohodě o partnerství AKT-EU. Výbor ERF v souladu s čl. 14 odst. 2 tohoto nařízení uskuteční výměnu názorů o mechanismu založeném na výsledcích.

3.   Postup stanovený v článku 14 se vztahuje také na podstatné změny s výrazným dopadem na strategii, její programové dokumenty nebo její programovatelný příděl finančních prostředků. Dotyčný stát nebo region AKT popřípadě následně potvrdí odpovídající dodatek k programovým dokumentům.

4.   V řádně odůvodněných zvláště naléhavých případech, jako jsou krize nebo bezprostřední ohrožení demokracie, právního státu nebo základních svobod, včetně případů uvedených v čl. 6 odst. 2, může být ke změně programových dokumentů uvedených v článku 5 použit postup stanovený v čl. 14 odst. 4.

HLAVA III

PROVÁDĚNÍ

Článek 8

Obecný rámec provádění

Provádění pomoci poskytované zemím a regionům AKT řízené Komisí a EIB v rámci dohody o partnerství AKT-EU se uskutečňuje v souladu s finančním nařízením uvedeným v čl. 10 odst. 2 vnitřní dohody (dále jen ‚finanční nařízení pro ERF‘).

Článek 9

Přijímání akčních programů, individuálních opatření a zvláštních opatření

1.   Komise přijímá roční akční programy vycházející z orientačních programových dokumentů uvedených v článku 5.

V případě opakovaných akcí může Komise přijmout také víceleté akční programy až na tříleté období.

V nezbytných a řádně odůvodněných případech lze přijmout určitou akci jako individuální opatření před nebo po přijetí ročních nebo víceletých akčních programů.

2.   Akční programy a individuální opatření připravuje Komise s partnerskou zemí nebo regionem, přičemž do příprav zapojí členské státy, které jsou zastoupeny na místě, a koordinuje je případně s ostatními dárci, zejména v případech společného programování, a s EIB. Členské státy, které na místě nejsou zastoupeny, jsou o činnostech probíhajících na místní úrovni informovány.

Akční programy obsahují konkrétní popis jednotlivých zamýšlených operací. Tento popis upřesňuje sledované cíle, očekávané výsledky a hlavní činnosti.

V popisu jsou stanoveny očekávané výsledky z hlediska výstupů, výsledků a dopadů spolu s kvantifikovanými či kvalitativně vymezenými cíli spolu s vysvětlením jejich vzájemných vazeb, jakož i jejich vazeb s cíli vytyčenými ve víceletém orientačním programu. Pro výstupy a v zásadě i pro výsledky se stanoví konkrétní, měřitelné a realistické ukazatele spolu s výchozími úrovněmi a časově vázanými referenčními hodnotami, v co největším souladu s výstupy a referenčními hodnotami partnerské země či regionu. V případě potřeby se provede analýza nákladů a přínosů.

V popisu se uvádějí rizika, případně spolu s návrhy na jejich zmírnění, analýza konkrétních odvětvových souvislostí a hlavní zúčastněné subjekty, způsoby provádění, rozpočet a orientační harmonogram a v případě rozpočtové podpory kritéria vyplácení, včetně případných proměnlivých splátek. Jsou v něm vymezena rovněž veškerá související podpůrná opatření a ujednání o monitorování, auditu a hodnocení.

Ve vhodných případech se v popisu uvede doplňkovost se stávajícími či plánovanými činnostmi EIB v partnerské zemi či regionu.

3.   V případech uvedených v čl. 4 odst. 3 a v případě neočekávaných a řádně odůvodněných potřeb či výjimečných okolností může Komise přijmout zvláštní opatření, včetně opatření na usnadnění přechodu od pomoci při mimořádných událostech k operacím zaměřeným na dlouhodobý rozvoj nebo opatření s cílem zajistit lepší připravenost obyvatelstva na zvládání opakujících se krizí.

4.   Akční programy a individuální opatření uvedené v odstavci 1, pro které finanční pomoc Unie přesáhne 5 milionů EUR, a zvláštní opatření, pro něž finanční pomoc Unie přesáhne 10 milionů EUR, přijímá Komise v souladu s postupem stanoveným v článku 14 tohoto nařízení. Tento postup se nevyžaduje u akčních programů a opatření, jejichž hodnota je nižší než výše uvedené hodnoty, a dále u nepodstatných změn. Nepodstatnými změnami se rozumějí technické úpravy jako prodloužení prováděcího období, přerozdělování prostředků v rámci rozpočtového výhledu nebo zvýšení či snížení velikosti rozpočtu o méně než 20 % původního rozpočtu, které však nepřekračuje částku 10 milionů EUR, pokud tyto změny nemají podstatný vliv na cíle původního akčního programu nebo opatření. V takovém případě akční programy a opatření a jejich nepodstatné změny přijímá Komise, která o nich informuje Výbor ERF ve lhůtě jednoho měsíce od jejich přijetí.

Každý členský stát může požádat o vyjmutí projektu či programu z akčního programu předloženého Výboru ERF v souladu s postupem stanoveným v článku 14 tohoto nařízení. Pokud tuto žádost podporuje blokační menšina členských států stanovená v čl. 8 odst. 3 ve spojení s čl. 8 odst. 2 vnitřní dohody, přijme Komise roční akční program bez dotyčného projektu nebo programu. S výjimkou případů, kdy Komise v souladu s názory členských států ve Výboru ERF nehodlá pokračovat ve vyňatém projektu nebo programu, se tento projekt nebo program později znovu předloží Výboru ERF mimo rámec akčního programu ve formě individuálního opatření, které poté přijme Komise v souladu s postupem stanoveným v článku 14 tohoto nařízení.

V řádně odůvodněných a naléhavých případech, jako jsou krize, přírodní nebo člověkem způsobené katastrofy či bezprostřední ohrožení demokracie, právního státu, lidských práv nebo základních svobod, může Komise v souladu s postupem stanoveným v čl. 14 odst. 4 tohoto nařízení přijmout individuální opatření nebo zvláštní opatření nebo změny stávajících akčních programů a opatření.

5.   Komise přijímá zvláštní akční programy pro podpůrné výdaje uvedené v článku 6 vnitřní dohody v souladu s postupem stanoveným v článku 14 tohoto nařízení. Všechny změny v akčních programech pro podpůrné výdaje jsou přijímány týmž postupem.

6.   U projektů citlivých z hlediska životního prostředí, zejména pokud je pravděpodobné, že budou mít značné nepříznivé environmentální nebo sociální dopady citlivé, různorodé či bezprecedentní povahy, se na úrovni projektu provede vhodné prověření z hlediska životního prostředí, a to i z hlediska dopadů na změnu klimatu a biologickou rozmanitost a souvisejících sociálních dopadů, a popřípadě se posoudí i vliv na životní prostředí (EIA). Toto prověření se řídí mezinárodně uznávanými postupy. Strategické posuzování vlivů na životní prostředí (SEA) se případně použije při provádění odvětvových programů. Zajistí se zapojení zúčastněných osob do hodnocení a posuzování vlivů na životní prostředí a přístup veřejnosti k výsledkům.

Článek 10

Dodatečné příspěvky členských států

1.   Členské státy mohou z vlastního podnětu poskytnout Komisi nebo EIB dobrovolné příspěvky v souladu s čl. 1 odst. 9 vnitřní dohody, aby napomohly dosažení cílů dohody o partnerství AKT-EU mimo sdílené spolufinancování. Tyto příspěvky neovlivňují celkový příděl finančních prostředků v rámci ERF. Nakládá se s nimi stejně jako s pravidelnými příspěvky členských států podle čl. 1 odst. 2 vnitřní dohody s výjimkou článků 6 a 7 vnitřní dohody, pro něž mohou být v dvoustranné dohodě o příspěvcích stanovena zvláštní ustanovení.

2.   Tyto prostředky se vyčleňují pouze v řádně odůvodněných případech, například v reakci na výjimečné okolnosti uvedené v čl. 4 odst. 3. V tomto případě se s dobrovolnými příspěvky svěřenými Komisi nakládá jako s účelově vázaným příjmem v souladu s finančním nařízením pro ERF.

3.   Dodatečné finanční prostředky se začleňují do programování a přezkumu a do ročních akčních programů, individuálních opatření a zvláštních opatření podle tohoto nařízení a zohledňují vlastní odpovědnost partnerské země nebo regionu.

4.   Veškeré z toho vyplývající změny akčních programů, individuálních opatření nebo zvláštních opatření přijímá Komise v souladu s článkem 9.

5.   Členské státy, které svěří Komisi nebo EIB dodatečné dobrovolné příspěvky, aby napomohly dosažení cílů dohody o partnerství AKT-EU, předem uvědomí o těchto příspěvcích Radu a Výbor ERF nebo Výbor pro investiční nástroj.

Článek 11

Daně, cla a poplatky

Na pomoc Unie se nevztahují zvláštní daně, cla ani poplatky a poskytnutí této pomoci nevede k jejich výběru.

Aniž je dotčen článek 31 přílohy IV dohody o partnerství AKT-EU, mohou být takové daně, cla a poplatky způsobilé podle podmínek stanovených ve finančním nařízení pro ERF podle čl. 10 odst. 2 vnitřní dohody.

Článek 12

Ochrana finančních zájmů Unie

1.   Komise přijme vhodná opatření, která zajistí, aby byly při provádění činností financovaných podle tohoto nařízení finanční zájmy Evropské unie chráněny prevencí podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími správními a finančními sankcemi.

2.   Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět kontrolu veškerých dokladů i kontrolu na místě nebo v případě mezinárodních organizací ověřování v souladu s dohodami, které s nimi byly uzavřeny, u všech příjemců grantů, dodavatelů a subdodavatelů, kteří obdrželi finanční prostředky Unie podle tohoto nařízení.

3.   Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (4) a v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (5), s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou financovanou podle tohoto nařízení nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

4.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3, musí dohody o spolupráci s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o grantu vyplývající z provádění tohoto nařízení obsahovat ustanovení, která výslovně zmocňují Komisi, Účetní dvůr a úřad OLAF k provádění takových auditů, kontrol a inspekcí na místě v souladu s jejich pravomocemi.

Článek 13

Pravidla o státní příslušnosti a původu použitelná pro zadávání veřejných zakázek, grantů a jiných zadávacích řízení

Pravidla o státní příslušnosti a původu použitelná pro zadávání veřejných zakázek, grantů a jiných zadávacích řízení stanoví článek 20 přílohy IV dohody o partnerství AKT-EU.

HLAVA IV

ROZHODOVACÍ POSTUPY

Článek 14

Povinnosti Výboru ERF

1.   Výbor ERF zaujímá stanoviska v souladu s postupem stanoveným v odstavcích 3 a 4 tohoto článku.

Jednání Výboru ERF, na nichž jsou projednávány otázky týkající se EIB, se účastní pozorovatel z EIB.

2.   Úkoly Výboru ERF zahrnují povinnosti stanovené v hlavách II a III tohoto nařízení:

a)	programování pomoci Unie v rámci ERF a přezkumy programování, zejména se zaměřením na vnitrostátní a regionální strategie a strategie spolupráce uvnitř skupiny států AKT, a

b)	sledování provádění pomoci Unie a hodnocení této pomoci, zahrnující mimo jiné dopad pomoci na snižování chudoby, odvětvové aspekty, průřezová témata, fungování koordinace s členskými státy a jinými dárci na místní úrovni a pokrok, pokud jde o zásady účinnosti pomoci uvedené v článku 2.

V případě programů rozpočtové podpory, k nimž Výbor ERF vyjádřil kladné stanovisko, ale které jsou během provádění pozastaveny, Komise předem informuje výbor o pozastavení a následném rozhodnutí o obnovení plateb.

Každý členský stát může Komisi kdykoli vyzvat, aby Výboru ERF poskytla informace a uspořádala výměnu názorů o otázkách týkajících se úkolů uvedených v tomto odstavci. Na základě této výměny názorů mohou členské státy vydat doporučení, jež Komise vezme v úvahu.

3.   Pokud je Výbor ERF vyzván, aby zaujal stanovisko, předloží zástupce Komise Výboru ERF návrh opatření, která mají být přijata, ve lhůtách stanovených v rozhodnutí Rady o jednacím řádu Výboru ERF uvedeném v čl. 8 odst. 5 vnitřní dohody. Výbor ERF zaujme stanovisko ve lhůtě, kterou může předseda stanovit s ohledem na naléhavost věci a která nepřesáhne 30 dní. EIB se účastní výměny názorů. Stanovisko se přijímá kvalifikovanou většinou uvedenou v čl. 8 odst. 3 vnitřní dohody, přičemž hlasům členských států je přidělena váha způsobem stanoveným v čl. 8 odst. 2 vnitřní dohody.

Po zaujetí stanoviska Výboru ERF přijme Komise opatření, která jsou okamžitě použitelná.

Pokud však tato opatření nejsou v souladu se stanoviskem Výboru ERF, sdělí je Komise neprodleně Radě. V tomto případě Komise odloží použitelnost opatření o dobu nepřesahující v zásadě 30 dní ode dne jejího sdělení, která však může být za výjimečných okolností prodloužena až o 30 dní. Během této doby může Rada stejnou kvalifikovanou většinou jako Výbor ERF přijmout jiné rozhodnutí.

4.   V řádně odůvodněných a naléhavých případech podle čl. 7 odst. 4 a čl. 9 odst. 4 přijme Komise opatření, která jsou okamžitě použitelná, aniž by byla předtím předložena Výboru ERF, a zůstávají v platnosti po dobu trvání přijatého nebo změněného dokumentu, akčního programu nebo opatření.

Předseda předloží opatření nejpozději čtrnáct dní po jejich přijetí Výboru ERF k vyjádření stanoviska.

Pokud Výbor ERF zaujme záporné stanovisko, jak je uvedeno v odstavci 3 tohoto článku, Komise opatření přijatá v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce okamžitě zruší.

Článek 15

Africký mírový projekt

Finanční prostředky na Africký mírový projekt se vyčleňují v rámci orientačních programů pro spolupráci uvnitř skupiny států AKT. Tyto finanční prostředky mohou být doplněny regionálními orientačními programy. Použije se tento zvláštní postup:

a)

na žádost Africké unie, potvrzenou Výborem velvyslanců AKT, připraví Komise víceleté akční programy, které podrobněji stanoví sledované cíle, rozsah a povahu možných zásahů a prováděcí opatření; dohodnutý formát pro podávání zpráv se upřesní na úrovni jednotlivých zásahů. Příloha akčního programu popisuje zvláštní rozhodovací postupy pro každý možný druh zásahu s ohledem na jeho povahu, rozsah a naléhavost;

b)

tyto akční programy, včetně přílohy uvedené v písmeně a), a veškeré jejich změny jsou projednány v příslušných přípravných pracovních skupinách Rady a v Politickém a bezpečnostním výboru a schváleny Výborem stálých zástupců kvalifikovanou většinou stanovenou v čl. 8 odst. 3 vnitřní dohody a poté přijaty Komisí;

c)	akční programy, s výjimkou přílohy uvedené v písmeně a), jsou základem pro finanční dohodu, která se uzavírá mezi Komisí a Africkou unií;

d)

každý zásah, který má být podle dohody o financování proveden, podléhá předchozímu schválení Politickým a bezpečnostním výborem; příslušné přípravné pracovní skupiny Rady jsou informovány nebo, alespoň pokud mají být financovány nové operace na podporu míru, konzultovány včas před předložením zásahů Politickému a bezpečnostnímu výboru v souladu se zvláštními rozhodovacími postupy podle písmene a), aby se zajistilo, že vedle vojenského a bezpečnostního rozměru budou zohledněny rovněž aspekty plánovaných opatření týkající se rozvoje a financování. Aniž je dotčeno financování operací na podporu míru, zvláštní pozornost je věnována činnostem uznávaným jako oficiální rozvojová pomoc;

e)	Komise na žádost Rady nebo Výboru ERF připraví pro informaci Rady a Výboru ERF každoročně zprávu o činnosti týkající se použití finančních prostředků, v níž rozliší závazky a platby v souvislosti s oficiální a jinou rozvojovou pomocí.

Na konci prvního víceletého akčního programu přezkoumají Unie a její členské státy výsledky a postupy Afrického mírového projektu a projednají možné varianty financování v budoucnosti. V této souvislosti a s cílem zajistit pro Africký mírový projekt pevnější základ povede Unie a její členské státy diskuse zabývající se otázkou finančních prostředků pro operace na podporu míru, včetně operací financovaných z ERF, a otázkou udržitelné podpory ze strany Unie pro operace na podporu míru vedené africkými státy v období po roce 2020. Kromě toho Komise nejpozději v roce 2018 provede hodnocení projektu.

Článek 16

Výbor pro investiční nástroj

1.   Výbor pro investiční nástroj, zřízený pod záštitou EIB článkem 9 vnitřní dohody, se skládá ze zástupců vlád členských států a zástupce Komise. K účasti jsou přizváni pozorovatel z generálního sekretariátu Rady a pozorovatel z Evropské služby pro vnější činnost. Každý členský stát, stejně jako Komise, jmenuje jednoho zástupce a určí jednoho náhradníka. S cílem zajistit kontinuitu práce výboru volí členové Výboru pro investiční nástroj ze svých řad předsedu tohoto výboru na období dvou let. EIB zajišťuje sekretariát výboru a podpůrné služby. Oprávněni hlasovat jsou pouze členové Výboru pro investiční nástroj jmenovaní členskými státy nebo jejich náhradníci.

Rada přijme jednomyslně jednací řád Výboru pro investiční nástroj na základě návrhu vypracovaného EIB po konzultaci s Komisí.

Výbor pro investiční nástroj rozhoduje kvalifikovanou většinou. Hlasům je přidělena váha způsobem stanoveným v článku 8 vnitřní dohody.

Výbor pro investiční nástroj se schází nejméně čtyřikrát ročně. Další zasedání mohou být svolána na žádost EIB nebo členů Výboru pro investiční nástroj v souladu s jeho jednacím řádem. Výbor pro investiční nástroj může navíc zaujmout stanovisko písemným postupem v souladu se svým jednacím řádem.

2.   Výbor pro investiční nástroj schvaluje:

a)	operační pokyny pro provádění investičního nástroje;

b)	investiční strategie a plány činnosti investičního nástroje včetně ukazatelů výkonnosti, a to na základě cílů dohody o partnerství AKT-EU a obecných zásad rozvojové politiky Unie;

c)	výroční zprávy investičního nástroje;

d)	veškeré dokumenty týkající se obecné politiky investičního nástroje, včetně hodnotících zpráv.

3.   Výbor pro investiční nástroj zaujímá stanoviska:

a)	k návrhům na poskytnutí úrokového příspěvku podle čl. 2 odst. 7 a čl. 4 odst. 2 písm. b) přílohy II dohody o partnerství AKT-EU. V těchto případech zaujme Výbor pro investiční nástroj rovněž stanovisko k použití tohoto úrokového příspěvku;

b)	k návrhům na investice prostřednictvím investičního nástroje do jakéhokoli projektu, k němuž Komise zaujala záporné stanovisko;

c)	k jiným návrhům týkajícím se investičního nástroje na základě obecných zásad stanovených v operačních pokynech pro investiční nástroj;

d)	k návrhům týkajícím se vytvoření rámce EIB pro měření výsledků v míře, v jaké lze tento rámec použít na operace podle dohody o partnerství AKT-EU.

S cílem urychlit schvalovací postup pro malé operace může Výbor pro investiční nástroj zaujmout kladné stanovisko k návrhům EIB na celkový příděl (úrokové příspěvky, technická pomoc) nebo celkové schválení (poskytování půjček, kapitálová účast), které EIB následně, bez dalšího stanoviska Výboru pro investiční nástroj nebo Komise, přidělí jednotlivým projektům podle kritérií stanovených v rámci celkového přídělu nebo schválení, včetně maximální výše dílčího přídělu úrokového příspěvku pro jednotlivé projekty.

Kromě toho mohou řídící orgány EIB příležitostně požádat Výbor pro investiční nástroj, aby vydal stanovisko ke všem návrhům financování nebo k určitým kategoriím návrhů financování.

4.   EIB předloží Výboru pro investiční nástroj včas veškeré záležitosti, jež vyžadují jeho schválení nebo stanovisko podle odstavců 2 a 3. Každý návrh, který je Výboru pro investiční nástroj předložen za účelem vyjádření stanoviska, musí splňovat příslušná kritéria a zásady stanovené v operačních pokynech pro investiční nástroj.

5.   EIB úzce spolupracuje s Komisí a případně koordinuje svou činnost s dalšími dárci. Zejména:

a)

připravuje nebo reviduje společně s Komisí operační pokyny pro provádění investičního nástroje uvedené v odst. 2 písm. a). EIB odpovídá za dodržování pokynů a zajišťuje, aby projekty, které podporuje, splňovaly mezinárodní sociální a environmentální normy a byly v souladu s cíli dohody o partnerství AKT-EU, s obecnými zásadami rozvojové politiky Unie a s příslušnými strategiemi spolupráce s danou zemí nebo regionem;

b)	žádá Komisi o stanovisko při přípravě investičních strategií, plánů činnosti a dokumentů týkajících se obecné politiky;

c)	informuje Komisi o projektech, které spravuje, v souladu s čl. 18 odst. 1. EIB žádá Komisi ve fázi posuzování projektů o stanovisko ke shodě projektů s příslušnou strategií spolupráce s určitou zemí či regionem nebo případně s obecnými cíli investičního nástroje;

d)

s výjimkou úrokových příspěvků spadajících pod celkový příděl podle odst. 3 písm. a) žádá ve fázi posuzování projektů Komisi o souhlas s jakýmkoli návrhem na úrokový příspěvek předloženým Výboru pro investiční nástroj, pokud jde o jeho soulad s čl. 2 odst. 7 a čl. 4 odst. 2 přílohy II dohody o partnerství AKT-EU a s kritérii stanovenými v operačních pokynech pro investiční nástroj.

Pokud Komise do tří týdnů od předložení návrhu neoznámí záporné stanovisko k návrhu, má se za to, že k návrhu zaujala kladné stanovisko nebo že s návrhem souhlasí. Pokud jde o stanoviska k projektům finančního nebo veřejného sektoru a o souhlas s úrokovými příspěvky, může Komise požádat, aby jí byl konečný návrh projektu předložen k vyjádření stanoviska nebo ke schválení dva týdny předtím, než je zaslán Výboru pro investiční nástroj.

6.   EIB nepřikročí k žádnému z opatření uvedených v odst. 3 písm. a), b) a c), pokud Výbor pro investiční nástroj nezaujme kladné stanovisko.

Pokud Výbor pro investiční nástroj zaujme kladné stanovisko, rozhodne EIB o návrhu v souladu s vlastními postupy. Zejména může rozhodnout, že návrh nebude uskutečněn. EIB pravidelně informuje Výbor pro investiční nástroj a Komisi o případech, kdy se rozhodla návrhy neuskutečnit.

O půjčkách z vlastních zdrojů a o investicích v rámci investičního nástroje, pro které není vyžadováno stanovisko Výboru pro investiční nástroj, rozhoduje EIB v souladu s vlastními postupy a v případě investičního nástroje v souladu s operačními pokyny pro investiční nástroj a investičními strategiemi schválenými Výborem pro investiční nástroj.

Bez ohledu na záporné stanovisko Výboru pro investiční nástroj k návrhu na poskytnutí úrokového příspěvku může EIB poskytnout danou půjčku bez přiznání úrokového příspěvku. EIB pravidelně informuje Výbor pro investiční nástroj a Komisi o každém případě, kdy se rozhodne danou půjčku poskytnout.

EIB může za podmínek stanovených v operačních pokynech pro investiční nástroj a za podmínky, že základní účel půjčky nebo investice v rámci investičního nástroje zůstane nezměněn, rozhodnout o změně podmínek půjčky nebo investice v rámci investičního nástroje, k níž Výbor pro investiční nástroj zaujal kladné stanovisko podle odstavce 3, nebo každé půjčky, k níž Výbor pro investiční nástroj zaujal kladné stanovisko, pokud jde o úrokové příspěvky. EIB může zejména rozhodnout o zvýšení objemu půjčky nebo investice v rámci investičního nástroje až o 20 %.

Toto zvýšení může mít u projektů s úrokovými příspěvky podle čl. 2 odst. 7 přílohy II dohody o partnerství AKT-EU za následek poměrný nárůst úrokového příspěvku. EIB pravidelně informuje Výbor pro investiční nástroj a Komisi o každém případě, kdy se rozhodne takto postupovat. U projektů podle čl. 2 odst. 7 přílohy II dohody o partnerství AKT-EU, u kterých bylo požádáno o zvýšení úrokového příspěvku, je Výbor pro investiční nástroj požádán o stanovisko předtím, než EIB učiní další kroky.

7.   EIB spravuje investice prostřednictvím investičního nástroje a veškeré prostředky držené na účet investičního nástroje v souladu s cíli dohody o partnerství AKT-EU. Může se zejména podílet na činnosti řídících a dozorčích orgánů právnických osob, v nichž investiční nástroj investuje, a může v souladu s operačními pokyny pro investiční nástroj uzavírat vyrovnání, udílet absolutorium a měnit práva, která má na účet investičního nástroje.

HLAVA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 17

Účast třetí země nebo regionu

Za účelem zajištění soudržnosti a účinnosti pomoci Unie může Komise rozhodnout, že rozvojové země, které nepatří mezi státy AKT, a subjekty pro regionální integraci s účastí států AKT, které podporují regionální spolupráci a integraci a jsou způsobilé pro pomoc Unie podle jiných finančních nástrojů Unie pro vnější činnost, pokud je příslušný projekt nebo program regionální nebo přeshraniční povahy v souladu s článkem 6 přílohy IV dohody o partnerství AKT-EU, jsou způsobilé k financování podle čl. 1 odst. 2 písm. a) bodu i) vnitřní dohody. Zámořské země a území způsobilé pro pomoc Unie podle rozhodnutí Rady 2013/755/EU (6) a nejvzdálenější regiony Unie se mohou také účastnit projektů nebo programů regionální spolupráce; finančními prostředky umožňující účast těchto území nebo nejvzdálenějších regionů se doplňují finanční prostředky podle čl. 1 odst. 2 písm. a) bodu i) vnitřní dohody. Měl by být zohledněn cíl posílené spolupráce mezi členskými státy, nejvzdálenějšími regiony Unie, zámořskými zeměmi a územími a státy AKT a popřípadě by měly být zřízeny koordinační mechanismy. Ustanovení týkající se tohoto financování a typů financování uvedených v nařízení Rady (ES) č. 215/2008 (7) je možné zahrnout do strategických dokumentů a víceletých orientačních programů a do akčních programů a opatření uvedených v článku 9 tohoto nařízení.

Článek 18

Sledování a hodnocení pomoci z ERF a podávání zpráv o ní

1.   Komise a EIB pravidelně monitorují své akce a financovaná opatření a přezkoumávají pokrok v dosahování očekávaných výsledků. Komise hodnotí také dopad a účinnost svých odvětvových politik a akcí a účinnost programování, případně prostřednictvím nezávislých externích hodnocení. Návrhy Rady na nezávislá externí hodnocení se náležitě zohlední. Hodnocení by měla vycházet ze zásad osvědčených postupů stanovených Výborem pro rozvojovou pomoc OECD, aby se Komise přesvědčila, zda jsou plněny konkrétní cíle s přihlédnutím k rovnosti pohlaví, a aby v zájmu zlepšení budoucích operací zformulovala doporučení a poskytla podklady s cílem usnadnit učení. Tato hodnocení se provádějí na základě předem vymezených, jasných a transparentních ukazatelů, které jsou případně vypracovány pro konkrétní zemi a měřitelné.

EIB prostřednictvím postupů stanovených v operačních pokynech pro investiční nástroj pravidelně informuje Komisi a členské státy o provádění projektů financovaných ze zdrojů ERF, které spravuje.

2.   Komise své hodnotící zprávy společně s reakcí svých útvarů na hlavní doporučení zasílá pro informaci členským státům prostřednictvím Výboru ERF a EIB. Veškerá hodnocení, včetně doporučení a následných opatření, je možno na žádost členského státu projednat ve Výboru ERF. V takových případech Komise podá o rok později Výboru ERF zprávu o provádění dohodnutých následných opatření. Výsledky se použijí jako zpětná vazba pro sestavování programů a přidělování zdrojů.

3.   Do fáze hodnocení pomoci Unie poskytované na základě tohoto nařízení zapojí Komise ve vhodné míře příslušné zúčastněné subjekty a může případně usilovat o provádění společných hodnocení s členskými státy, ostatními dárci a partnery v rámci rozvojové spolupráce.

4.   Komise přezkoumává pokrok dosažený při provádění ERF, včetně víceletých orientačních programů, a počínaje rokem 2016 předkládá Radě výroční zprávu o provádění. Zpráva obsahuje analýzu hlavních výstupů a výsledků, a pokud možno i podíl finanční pomoci Unie na dopadech. Za tímto účelem se vytvoří rámec pro výsledky. Zpráva Komise se zasílá rovněž Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

5.   Výroční zpráva obsahuje rovněž informace za předchozí rok týkající se financovaných opatření, výsledků monitorování a hodnocení, zapojení příslušných partnerů v rámci rozvojové spolupráce a provádění závazků a prostředků na platby v členění podle jednotlivých zemí, regionů a oblastí spolupráce. Obsahuje rovněž kvalitativní analýzu původně předpokládaných a dosažených výsledků, založenou mimo jiné na údajích z monitorovacích systémů, a kroky navazující na získané poznatky.

6.   Zpráva v maximální míře využívá konkrétní a měřitelné ukazatele týkající se úlohy pomoci při naplňování cílů dohody o partnerství AKT-EU. Ve zprávě jsou zohledněny hlavní získané poznatky a kroky navazující na doporučení z hodnocení z předešlých let. Ve vhodných případech zpráva rovněž pokud možno posoudí dodržování zásad účinnosti pomoci, včetně zásad týkajících se inovativních finančních nástrojů.

7.   Unie a její členské státy nejpozději do konce roku 2018 provedou přezkum výkonnosti, v jehož rámci prostřednictvím ukazatelů výstupů, výsledků a dopadu měřících účinnost využití zdrojů a účinnost ERF posoudí stupeň realizace závazků a plateb a výsledky a dopad poskytované pomoci. Uvedený přezkum se zaměří rovněž na přispění financovaných opatření k dosahování cílů dohody o partnerství AKT-EU a k plnění priorit Unie, jak jsou stanoveny v Agendě pro změnu. Přezkum se uskutečňuje na základě návrhu Komise.

8.   EIB poskytuje Výboru pro finanční nástroj informace o pokroku dosaženém při naplňování cílů investičního nástroje. V souladu s článkem 6b přílohy II dohody o partnerství AKT-EU se v polovině období a na konci doby trvání ERF provede společný přezkum celkové výkonnosti investičního nástroje. Přezkum v polovině období provede nezávislý externí odborník ve spolupráci s EIB a tento přezkum je zpřístupněn Výboru pro investiční nástroj.

Článek 19

Výdaje na opatření v oblasti změny klimatu a biologické rozmanitosti

Odhad celkových ročních výdajů na opatření v oblasti změny klimatu a biologické rozmanitosti se provede na základě přijatých orientačních programových dokumentů. Finanční prostředky přidělené v rámci ERF jsou předmětem každoročního systému sledování založeného na metodice OECD (‚ukazatele z Ria‘), aniž je vyloučeno použití přesnějších metodik, jsou-li dostupné; tento systém je začleněn do stávající metodiky řízení výkonnosti programů Unie, aby bylo možné vyčíslit výdaje vztahující se k opatřením v oblasti změny klimatu a biologické rozmanitosti na úrovni akčních programů, individuálních opatření a zvláštních opatření uvedených v článku 9 a zaznamenaným do hodnocení a výročních zpráv.

Článek 20

Evropská služba pro vnější činnost

Toto nařízení se uplatňuje v souladu s rozhodnutím Rady 2010/427/EU (8).“