(EU) č. 560/2014Nařízení Rady (EU) č. 560/2014 ze dne 6. května 2014 o založení společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích Text s významem pro EHP

Publikováno: Úř. věst. L 169, 7.6.2014, s. 130-151 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 6. května 2014 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 8. června 2014 Nabývá účinnosti: 27. června 2014
Platnost předpisu: Zrušen předpisem (EU) 2021/2085 Pozbývá platnosti: 30. listopadu 2021
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 560/2014

ze dne 6. května 2014

o založení společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích

(Text s významem pro EHP)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 187 a čl. 188 první odstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Partnerství veřejného a soukromého sektoru ve formě společných technologických iniciativ byla původně stanovena v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES (2).

(2)

Konkrétní partnerství veřejného a soukromého sektoru, která se mají podporovat, stanovilo rozhodnutí Rady 2006/971/ES (3).

(3)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 (4) zavedlo Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) (dále jen „Horizont 2020“). Horizont 2020 usiluje o dosažení většího dopadu na výzkum a inovace spojením Horizontu 2020 s prostředky soukromého sektoru v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru v klíčových oblastech, kde mohou výzkum a inovace přispívat k širším cílům Unie v oblasti konkurenceschopnosti, mobilizovat soukromé investice a napomoci ke zvládnutí společenských výzev. Základem těchto partnerství by měly být dlouhodobé závazky, včetně vyváženého příspěvku všech partnerů, partnerství by měla být kontrolovatelná, pokud jde o dosažení jejich cílů, a měla by být v souladu se strategickými cíli Unie v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Řízení a fungování těchto partnerství by mělo být otevřené, transparentní, efektivní a účelné a umožňovat zapojení široké škály zúčastněných stran působících v jejich konkrétních oblastech. V souladu s nařízením (EU) č. 1291/2013 může mít účast Unie v těchto partnerstvích formu finančních příspěvků pro společné podniky založené na základě článku 187 Smlouvy o fungování Evropské unie podle rozhodnutí č. 1982/2006/ES.

(4)

V souladu s nařízením (EU) č. 1291/2013 a s rozhodnutím Rady 2013/743/EU (5) lze společným podnikům zřízeným v rámci Horizontu 2020 poskytovat podporu za podmínek uvedených v tomto rozhodnutí.

(5)

Sdělení Komise nazvané „Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (dále jen „strategie Evropa 2020“), schválené Evropským parlamentem a Radou, zdůrazňuje nutnost vytvořit příznivé podmínky pro investice do znalostí a inovací, aby se v Unii dosáhlo inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění.

(6)

Bio-based Industries Consortium (konsorcium průmyslu založeného na biotechnologiích, dále jen „BIC“) na základě rozsáhlých konzultací se zúčastněnými stranami z veřejného a soukromého sektoru vypracovalo dokument obsahující vizi a strategický program pro inovace a výzkum. Strategický program pro inovace a výzkum popisuje hlavní technologické a inovační problémy, jež je potřeba překonat, aby bylo v Evropě možno vybudovat udržitelný a konkurenceschopný průmysl založený na biotechnologiích, a určuje činnosti zaměřené na výzkum, demonstrace a zavádění, které musí společná technologická iniciativa uskutečnit v oblasti průmyslu založeného na biotechnologiích.

(7)

BIC je nezisková organizace, která byla vytvořena k tomu, aby zastupovala průmyslovou skupinu podporující společnou technologickou iniciativu v oblasti průmyslu založeného na biotechnologiích. Její členská základna pokrývá celý biotechnologický hodnotový řetězec a skládá se z velkých průmyslových odvětví, malých a středních podniků, regionálních seskupení, evropských obchodních sdružení, a dále evropských technologických platforem. Cílem BIC je zajistit a podporovat technologický a hospodářský rozvoj průmyslu založeného na biotechnologiích v Evropě. O členství mohou požádat všechny zúčastněné subjekty podél biotechnologického hodnotového řetězce se zájmem o účast v této organizaci. BIC uplatňuje obecné zásady otevřenosti a transparentnosti členství, a tak zajišťuje široké zapojení odvětví.

(8)

Účastníkem nebo koordinátorem vybraných projektů se může stát jakýkoli způsobilý orgán.

(9)

Sdělení Komise ze dne 13. února 2012 nazvané „Inovace pro udržitelný růst: biohospodářství pro Evropu“, a zejména jeho akční plán vyzývá ke zřízení partnerství veřejného a soukromého sektoru, které by podporovalo vznik udržitelného a konkurenceschopného průmyslu a hodnotových řetězců založených na biotechnologiích v Evropě. S ohledem na přechod směrem k „post-ropné“ společnosti se sdělení snaží o lepší integraci odvětví výroby a zpracování biomasy tak, aby bylo možno sladit zajišťování potravin a omezené zdroje přírodního bohatství a ekologické cíle s využitím biomasy k průmyslovým a energetickým účelům.

(10)

Sdělení Komise ze dne 10. října 2012 nazvané „Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu“ potvrzuje strategický význam průmyslu založeného na biotechnologiích pro budoucí konkurenceschopnost Evropy, jak se uvádí ve sdělení Komise ze dne 21. prosince 2007 nazvaném „Iniciativa rozhodujících trhů pro Evropu“, a zdůrazňuje potřebu společné technologické iniciativy v oblasti průmyslu založeného na biotechnologiích.

(11)

Průmysl založený na biotechnologiích a jeho hodnotové řetězce čelí složitým a zásadním technologickým a inovačním výzvám. Jako vznikající odvětví musí průmysl založený na biotechnologiích překonávat rozptýlenost technických kapacit a omezený charakter veřejně přístupných údajů o skutečné dostupnosti zdrojů tak, aby bylo možno vybudovat udržitelné a konkurenceschopné hodnotové řetězce. Aby se s těmito výzvami bylo možno vyrovnat, musí se na evropské úrovni soustředěným a soudržným způsobem dosáhnout kritického množství z hlediska rozsahu činností, excelence a potenciálu pro inovace.

(12)

Společná technologická iniciativa v oblasti průmyslu založeného na biotechnologiích by měla mírnit různé typy selhání trhu, která odrazují soukromé investice do předvýrobního výzkumu, demonstrací a zavádění v oblasti průmyslu založen na biotechnologiích v Evropě. Zejména by měla zajistit dostupnost spolehlivé dodávky biomasy, přičemž bude brát v potaz další konkurenční společenské a ekologické požadavky, a podporovat rozvoj moderních zpracovatelských technologií, rozsáhlých demonstrací a politických nástrojů, čímž se sníží riziko pro soukromé investice do výzkumu a inovací při vývoji udržitelných a konkurenceschopných výrobků z biologických materiálů a biopaliv.

(13)

Společná technologická iniciativa v oblasti průmyslu založeného na biotechnologiích by měla být partnerstvím veřejného a soukromého sektoru, jehož cílem je zvýšení investic do rozvoje udržitelného průmyslového odvětví založeného na biotechnologiích v Evropě. Měla by evropským občanům nabídnout ekologické a socioekonomické přínosy, zvýšit konkurenceschopnost Evropy a přispívat k tomu, aby Evropa získala klíčové postavení ve výzkumu, demonstracích a zavádění pokročilých výrobků z biologických materiálů a biopaliv.

(14)

Cílem společné technologické iniciativy v oblasti průmyslu založeného na biotechnologiích je realizovat v Evropě program výzkumu a inovací, který posoudí dostupnost obnovitelných biologických zdrojů použitelných při výrobě biologických materiálů, a na tomto základě podporovat zřízení udržitelných biotechnologických hodnotových řetězců. Tyto činnosti by se měly provádět prostřednictvím spolupráce mezi zúčastněnými subjekty podél celých biotechnologických hodnotových řetězců, včetně odvětví primární produkce a zpracovatelského průmyslu, obchodních značek, malých a středních podniků, výzkumných a technologických středisek a univerzit.

(15)

Ambice a rozsah cílů společné technologické iniciativy v oblasti průmyslu založeného na biotechnologiích, rozsah finančních a technických zdrojů, které je třeba mobilizovat, a potřeba zajistit efektivní koordinaci a součinnost zdrojů a financování vyžadují zapojení Unie. Proto by se jako právní subjekt měl zřídit společný podnik pro provádění společné technologické iniciativy v oblasti průmyslu založeného na biotechnologiích (dále jen „společný podnik pro průmysl založený na biotechnologiích“).

(16)

Cíle společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích by se mělo dosáhnout prostřednictvím podpory výzkumu a inovací tak, že se sdruží zdroje z veřejného a soukromého sektoru. Za tímto účelem by měl tento společný podnik organizovat výzvy k předkládání návrhů na podporu výzkumu, demonstrací a zavádění.

(17)

Pro zajištění maximálního dopadu by měl společný podnik pro průmysl založený na biotechnologiích rozvinout úzkou součinnost s jinými programy Unie v oblastech, jako je vzdělávání, životní prostředí, konkurenceschopnost a malé a střední podniky, a s fondy politiky soudržnosti a politiky rozvoje venkova, což může konkrétně přispět k posílení vnitrostátního a regionálního výzkumného a inovačního potenciálu v rámci strategií inteligentní specializace.

(18)

Horizont 2020 by měl přispět k překonání propasti v oblasti výzkumu a inovací v Unii podporou součinnosti s evropskými strukturálními a investičními fondy. Společný podnik BBI by proto měl usilovat o rozvoj úzkých vztahů s evropskými strukturálními a investičními fondy, které mohou pomoci konkrétně k posílení místních, regionálních a celostátních schopností, pokud jde o výzkum a inovace v oblasti působnosti společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích, a podpořit úsilí o inteligentní specializaci.

(19)

Zakládajícími členy společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích by měly být Unie a BIC.

(20)

Organizační a provozní pravidla společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích by měla být upravena v jeho stanovách, které jsou součástí tohoto nařízení.

(21)

BIC vyjádřilo písemnou formou svůj souhlas s prováděním výzkumných činností v oblasti společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích, a to v rámci struktury dobře přizpůsobené povaze partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem. Je vhodné, aby BIC vyjádřilo souhlas se stanovami uvedenými v příloze k tomuto nařízení podpisem dopisu vyjadřujícího souhlas.

(22)

V zájmu dosažení svých cílů by společný podnik pro průmysl založený na biotechnologiích měl poskytovat finanční podporu příslušných akcí prostřednictvím otevřených a transparentních postupů, hlavně ve formě grantů poskytovaných účastníkům na základě otevřených a konkurenceschopných výzev k podávání návrhů.

(23)

Příspěvky jiných členů než Unie by se neměly omezovat na správní náklady společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích a na spolufinancování vyžadované k provádění akcí v oblasti výzkumu a inovací podporovaných tímto společným podnikem. Měly by týkat i dalších činností, které mají vykonávat, jak jsou popsány v plánu dalších činností. Pro získání náležitého přehledu o pákovém efektu by měly tyto další činnosti představovat příspěvky k širší společné technologické iniciativě zaměřené na průmysl založený na biotechnologiích.

(24)

Účast na nepřímých akcích financovaných společným podnikem pro průmysl založený na biotechnologiích by měla být v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 (6). Tento společný podnik by navíc měl zajistit soudržné používání těchto pravidel na základě příslušných opatření přijatých Komisí.

(25)

Společný podnik pro průmysl založený na biotechnologiích by měl k zajištění otevřenosti, transparentnosti a k usnadnění účasti rovněž využívat elektronické prostředky spravované Komisí. Výzvy k podávání návrhů jím iniciované by proto měly být zveřejňovány rovněž na jednotném portálu pro účastníky a dále i prostřednictvím jiných elektronických prostředků Horizontu 2020 pro šíření informací spravovaných Komisí. Společný podnik pro průmysl založený na biotechnologiích by měl dále ve vhodném formátu a v intervalech odpovídajících povinnostem Komise v oblasti podávání zpráv zpřístupňovat příslušné údaje mimo jiné o návrzích, žadatelích, grantech a účastnících, aby byly zahrnuty do Komisí spravovaných elektronických systémů Horizontu 2020 pro podávání zpráv a šíření informací.

(26)

Finanční příspěvek Unie do společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích by měl být spravován v souladu se zásadou řádného finančního řízení a s příslušnými pravidly pro nepřímé řízení stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (7) a v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (8).

(27)

V zájmu zjednodušení by měla být pro všechny strany snížena administrativní zátěž. Mělo by se předcházet zdvojeným auditům a tvorbě dokumentace a předkládání zpráv v nepřiměřeném rozsahu. Audity příjemců finančních prostředků Unie podle tohoto nařízení by měly být prováděny v souladu s nařízením (EU) č. 1291/2013.

(28)

Finanční zájmy Unie a ostatních členů společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích by měly být chráněny pomocí přiměřených opatření uplatňovaných v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých prostředků a případných správních a finančních sankcí v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012.

(29)

Interní auditor Komise by měl vykonávat vůči společnému podniku pro průmysl založený na biotechnologiích stejné pravomoci jako vůči Komisi.

(30)

S ohledem na zvláštní povahu a na současné postavení společných podniků a za účelem zajištění kontinuity se sedmým rámcovým programem by společné podniky i nadále měly podléhat oddělenému udělování absolutoria. Odchylně od čl. 60 odst. 7 a článku 209 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 by proto měl absolutorium za plnění rozpočtu společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích vztahovat Evropský parlament na základě doporučení Rady. Požadavky na podávání zpráv stanovené v čl. 60 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 by se tedy neměly uplatňovat na finanční příspěvek Unie do tohoto společného podniku, měly by však být v maximální možné míře sladěny s požadavky na subjekty podle článku 208 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. Audit účetnictví a legality a správnosti uskutečněných operací by měl provádět Účetní dvůr.

(31)

Společný podnik pro průmysl založený na biotechnologiích by měl fungovat otevřeným a transparentním způsobem, přičemž by měl včas poskytovat všechny náležité informace svým příslušným orgánům a propagovat své činnosti, včetně činností v oblasti poskytování informací a jejich šíření mezi širší veřejnost. Jednací řád orgánů tohoto společného podniku by měl být zveřejněn.

(32)

S cílem usnadnit zřízení společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích by Komise měla být odpovědná za jeho zřízení a počáteční provoz až do doby, než bude mít společný podnik provozní kapacitu k plnění vlastního rozpočtu.

(33)

S ohledem na cíl Horizontu 2020, jímž je dosažení většího zjednodušení a soudržnosti, by veškeré výzvy k podávání návrhů v rámci společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích měly zohledňovat dobu trvání Horizontu 2020.

(34)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž posílení průmyslového výzkumu a inovací v celé Unii prováděním společné iniciativy v oblasti průmyslu založeného na biotechnologiích příslušným společným podnikem, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu zamezení zdvojení, zachování kritického množství a zajištění optimálního využití veřejných finančních prostředků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Založení

1.   Za účelem provádění společné technologické iniciativy v oblasti průmyslu založeného na biotechnologiích se zakládá společný podnik ve smyslu článku 187 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „společný podnik pro průmysl založený na biotechnologiích“), a to na období do 31. prosince 2024. Výzvy společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích k podávání návrhů se v zájmu zohlednění doby trvání Horizontu 2020 zveřejní nejpozději 31. prosince 2020. V řádně odůvodněných případech lze výzvy k podávání návrhů zveřejňovat až do 31. prosince 2021.

2.   Společný podnik pro průmysl založený na biotechnologiích je subjektem, který je pověřen realizací partnerství veřejného a soukromého sektoru, uvedeným v článku 209 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

3.   Společný podnik pro průmysl založený na biotechnologiích má právní subjektivitu. Ve všech členských státech má nejširší právní způsobilost, jakou jejich právo přiznává právnickým osobám. Zejména může nabývat a zcizovat movitý a nemovitý majetek a vystupovat před soudem.

4.   Společný podnik pro průmysl založený na biotechnologiích má sídlo v Bruselu v Belgii.

5.   Stanovy společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích jsou uvedeny v příloze.

Článek 2

Cíle

Společný podnik pro průmysl založený na biotechnologiích má tyto cíle:

a)

přispívat k provádění nařízení Evropského parlamentu a (EU) č. 1291/2013, a zejména části III rozhodnutí 2013/743/EU;

b)

přispívat k cílům společné technologické iniciativy v oblasti průmyslu založeného na biotechnologiích směřujícím k ekonomice, která účinněji využívá zdroje a je udržitelná a nízkouhlíková, a zvyšování hospodářského růstu a zaměstnanosti, zejména ve venkovských oblastech, a to rozvojem udržitelného a konkurenceschopného průmyslu založeného na biotechnologiích v Evropě, který se opírá o pokročilé biorafinérie, jež jsou zásobovány biomasou z udržitelných zdrojů, a zejména:

i)

demonstrovat technologie, které umožňují vytvářet nové chemické základní bloky, nové materiály a nové spotřební výrobky z evropské biomasy a které nahrazují potřebu vstupů na bázi fosilních zdrojů energie,

ii)

vypracovat obchodní modely, které integrují hospodářské subjekty podél celého hodnotového řetězce od dodávky biomasy do biorafinérií až po spotřebitele biologických materiálů, chemikálií a paliv, a to mimo jiné pomocí vytváření nových meziodvětvových vazeb a podpory meziodvětvových sdružení, a

iii)

zřídit vzorové biorafinérie, které budou zavádět technologie a obchodní modely pro biologické materiály, chemikálie a paliva a demonstrovat zlepšování v oblasti nákladů a výkonnosti na úrovně, jež budou konkurenceschopné s alternativami založenými na využívání fosilních zdrojů.

Článek 3

Finanční příspěvek Unie

1.   Finanční příspěvek Unie, včetně příspěvků ESVO, na správní a provozní výdaje společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích činí až 975 000 000 EUR. Příspěvek Unie je hrazen z prostředků souhrnného rozpočtu Unie přidělených na zvláštní program, kterým se provádí Horizont 2020, zřízený rozhodnutím 743/2013/EU, v souladu s čl. 58 odst. 1 písm. c) bodem iv) a články 60 a 61 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 pro subjekty uvedené v článku 209 uvedeného nařízení.

2.   Ujednání o finančním příspěvku Unie se stanoví v pověřovací dohodě a v ročních dohodách o poukázání finančních prostředků, které budou uzavřeny Komisí jednající jménem Unie a společným podnikem pro průmysl založený na biotechnologiích.

3.   Pověřovací dohoda uvedená v odstavci 2 tohoto článku se zabývá prvky stanovenými v čl. 58 odst. 3 a článcích 60 a 61 nařízení (ES, Euratom) č. 966/2012 a v článku 40 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 a mimo jiné i těmito prvky:

a)

požadavky na příspěvek společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích v souvislosti s příslušnými výkonnostními ukazateli stanovenými v příloze II rozhodnutí 2013/743/EU;

b)

požadavky na příspěvek společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích s ohledem na monitorování uvedené v příloze III rozhodnutí 2013/743/EU;

c)

zvláštními výkonnostními ukazateli týkajícími se fungování společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích;

d)

ujednáními o poskytování údajů potřebných k zajištění toho, aby byla Komise schopna plnit své povinnosti v oblasti šíření informací a podávání zpráv, a to jak na jednotném portálu pro účastníky, tak i jinými elektronickými prostředky Horizontu 2020 pro šíření informací spravovanými Komisí;

e)

ustanoveními pro zveřejňování výzev k podávání návrhů společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích, jak na jednotném portálu pro účastníky, tak i jinými elektronickými prostředky Horizontu 2020 pro šíření informací spravovanými Komisí;

f)

využíváním lidských zdrojů a změnami v těchto zdrojích, zejména náborem podle funkčních skupin, platových tříd a kategorií, prováděním změn zařazení a jakýmikoli změnami počtu zaměstnanců.

Článek 4

Příspěvky jiných členů než Unie

1.   Jiní členové společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích než Unie poskytnou během období stanoveného v článku 1 celkový příspěvek ve výši nejméně 2 730 000 000 EUR nebo zajistí, aby takový příspěvek poskytly jejich ustavující subjekty.

2.   Příspěvky uvedené v odstavci 1 tohoto článku zahrnuje:

a)

příspěvky do společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích, jak jsou stanoveny v čl. 12 odst. 2 a odst. 3 písm. b) a c) stanov;

b)

věcné příspěvky v hodnotě nejméně 1 755 000 000 EUR od jiných členů než od Unie nebo jejich ustavujících subjektů během období stanoveného v článku 1, jež sestávají z nákladů, které jim vznikly při provádění dalších činností mimo pracovní plán společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích, jež přispívají k dosažení cílů společné technologické iniciativy v oblasti průmyslu založeného na biotechnologiích. Podporu na tyto náklady lze získat z jiných programů financování Unie, v souladu s platnými pravidly a postupy. V takových případech nesmí financování Unie nahrazovat věcné příspěvky jiných členů než Unie nebo jejich ustavujících subjektů.

Náklady uvedené v písmeni b) nejsou způsobilé pro finanční podporu ze strany společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích. Odpovídající činnosti jsou stanoveny v ročním plánu dalších činností, v němž je uvedena předpokládaná hodnota těchto příspěvků.

3.   Jiní členové společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích než Unie do 31. ledna každého roku podají správní radě tohoto společného podniku zprávu o hodnotě příspěvků uvedených v odstavci 2 za každý z předchozích rozpočtových roků. Včas je o nich informována i skupina zástupců států.

4.   Pro účely ocenění příspěvků uvedených v odst. 2 písm. b) tohoto článku a čl. 12 odst. 3 písm. c) stanov se náklady stanovují pomocí obvyklých postupů účtování nákladů dotčených subjektů, platných účetních standardů země, v níž je subjekt usazen, a podle platných mezinárodních účetních standardů a mezinárodních standardů finančního výkaznictví. Náklady osvědčuje nezávislý externí auditor, kterého jmenuje dotčený subjekt. V případě nejistoty vyplývající z uvedeného osvědčení může společný podnik pro průmysl založený na biotechnologiích způsob ocenění příspěvků ověřit. Pro účely tohoto nařízení neaudituje náklady na dodatečné činnosti tento společný podnik ani jiný subjekt Unie.

5.   Komise může finanční příspěvek Unie do společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích ukončit, úměrně snížit nebo pozastavit nebo zahájit postup likvidace uvedený v čl. 20 odst. 2 stanov, pokud takoví členové nebo jejich ustavující subjekty příspěvky uvedené v odstavci 2 tohoto článku neposkytují nebo je poskytují pouze částečně či se zpožděním. Rozhodnutí Komise nebrání hrazení způsobilých nákladů, které členům vznikly dříve, než bylo uvedené rozhodnutí uvedenému společnému podniku oznámeno.

Článek 5

Finanční pravidla

Aniž je dotčen článek 12 tohoto nařízení, společný podnik pro průmysl založený na biotechnologiích přijme svá vlastní finanční pravidla v souladu s článkem 209 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 110/2014 (9).

Článek 6

Zaměstnanci

1.   Na zaměstnance společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích se vztahuje služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie stanovené nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (10) (dále jen „služební řád“ a „pracovní řád“) a pravidla přijatá společně orgány Unie pro účely uplatňování služebního řádu a pracovního řádu.

2.   Správní rada vykonává ve vztahu k zaměstnancům společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích pravomoci, které služební řád svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a které pracovní řád svěřuje orgánu oprávněnému uzavírat smlouvy (dále jen „pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“).

Správní rada přijme podle článku 110 služebního řádu rozhodnutí na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu a článku 6 pracovního řádu, kterým přenese příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a kterým stanoví podmínky, za nichž může být toto přenesení pravomocí pozastaveno. Výkonný ředitel je oprávněn tyto pravomoci přenést na další osoby.

Vyžadují-li to zvláštní okolnosti, může správní rada rozhodnout o dočasném pozastavení přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a těchto pravomocí jím přenesených na další osoby. V takovém případě vykonává pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování správní rada sama, nebo je přenese na některého ze svých členů nebo ze zaměstnanců společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích pravomoci, kromě výkonného ředitele.

3.   Správní rada přijímá vhodná prováděcí pravidla k služebnímu řádu a pracovnímu řádu v souladu s článkem 110 služebního řádu.

4.   Personální zdroje se určí podle plánu pracovních míst společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích, kde je uveden počet dočasných pracovních míst podle funkčních skupin a platových tříd a počet smluvních zaměstnanců vyjádřený v přepočtu na plné pracovní úvazky, v souladu s ročním rozpočtem tohoto podniku.

5.   Zaměstnance společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích tvoří dočasní zaměstnanci a smluvní zaměstnanci.

6.   Veškeré výdaje na zaměstnance nese společný podnik pro průmysl založený na biotechnologiích.

Článek 7

Vyslaní národní odborníci a stážisté

1.   Společný podnik pro průmysl založený na biotechnologiích může využívat vyslaných národních odborníků a stážistů, kteří nejsou zaměstnanci tohoto společného podniku. Počet vyslaných národních odborníků vyjádřený v přepočtu na plné pracovní úvazky se doplní k informacím o zaměstnancích uvedeným v čl. 6 odst. 4 v souladu s ročním rozpočtem.

2.   Správní rada přijme rozhodnutí, jímž stanoví pravidla pro vysílání národních odborníků do společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích a pro využívání stážistů.

Článek 8

Výsady a imunity

Na společný podnik pro průmysl založený na biotechnologiích a jeho zaměstnance se vztahuje Protokol č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie, připojený ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie.

Článek 9

Odpovědnost společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích

1.   Smluvní odpovědnost společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích se řídí příslušnými smluvními ustanoveními a právem rozhodným pro danou dohodu, rozhodnutí nebo smlouvu.

2.   V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí společný podnik pro průmysl založený na biotechnologiích v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států škodu způsobenou jeho zaměstnanci při výkonu jejich povinností.

3.   Veškeré platby společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích týkající se odpovědnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 a výdaje a náklady vzniklé v souvislosti s touto odpovědností jsou považovány za výdaje tohoto společného podniku a jsou hrazeny z jeho zdrojů.

4.   Za plnění svých závazků odpovídá výhradně společný podnik pro průmysl založený na biotechnologiích.

Článek 10

Pravomoc Soudního dvora Evropské unie a rozhodné právo

1.   Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat:

a)

na základě jakékoli rozhodčí doložky obsažené v dohodách a smlouvách uzavřených společným podnikem pro průmysl založený na biotechnologiích nebo v jeho rozhodnutích;

b)

ve sporech týkajících se náhrady škody způsobené zaměstnanci společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích při výkonu jejich povinností;

c)

v jakémkoli sporu mezi společným podnikem pro průmysl založený na biotechnologiích a jeho zaměstnanci v mezích a za podmínek stanovených v služebním řádu a pracovním řádu.

2.   Pokud jde o záležitosti, na něž se nevztahuje toto nařízení ani jiné právní akty Unie, použije se právo státu, ve kterém se nachází sídlo společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích.

Článek 11

Hodnocení

1.   Do 30. června 2017 provede Komise za pomoci nezávislých odborníků průběžné hodnocení společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích. O tomto hodnocení vypracuje Komise zprávu, obsahující závěry hodnocení a připomínky Komise. Komise zprávu zašle Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2017. Výsledky průběžného hodnocení tohoto společného podniku se zohlední v důkladném posouzení a v průběžném hodnocení podle článku 32 nařízení (EU) č. 1291/2013.

2.   Na základě závěrů průběžného hodnocení uvedeného v odstavci 1 tohoto článku může Komise jednat v souladu s čl. 4 odst. 5 nebo přijmout jiná vhodná opatření.

3.   Do šesti měsíců od likvidace společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích, avšak nejpozději do dvou let od zahájení postupu likvidace podle článku 20 stanov, provede Komise závěrečné hodnocení tohoto společného podniku. Výsledky závěrečného hodnocení se předloží Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 12

Absolutorium

Odchylně od čl. 60 odst. 7 a článku 209 nařízení (EU. Euratom) č. 966/2012 uděluje absolutorium za plnění rozpočtu společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích Evropský parlament na základě doporučení Rady v souladu s postupem stanoveným ve finančních pravidlech tohoto společného podniku.

Článek 13

Následné audity

1.   Následné audity výdajů na nepřímé akce provádí společný podnik pro průmysl založený na biotechnologiích v souladu s článkem 29 nařízení (EU) č. 1291/2013 jako součást nepřímých akcí Horizontu 2020.

2.   Komise se může rozhodnout, že audity uvedené v odstavci 1 tohoto článku provede sama. V tom případě postupuje v souladu s příslušnými pravidly, zejména s nařízeními (EU, Euratom) č. 966/2012, (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013.

Článek 14

Ochrana finančních zájmů členů

1.   Společný podnik pro průmysl založený na biotechnologiích umožní zaměstnancům Komise a jiným osobám pověřeným tímto společným podnikem nebo Komisí, jakož i Účetnímu dvoru přístup do svých prostor a zařízení a ke všem informacím včetně informací v elektronické podobě, které potřebují k provádění auditů.

2.   Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět šetření, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (11) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (12) s cílem stanovit, zda v souvislosti s dohodou, rozhodnutím nebo smlouvou týkajícími se financování podle tohoto nařízení nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie.

3.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, dohody, rozhodnutí a smlouvy vyplývající z provádění tohoto nařízení obsahují ustanovení, která výslovně zmocňují Komisi, společný podnik pro průmysl založený na biotechnologiích, Účetní dvůr a OLAF k provádění těchto auditů a šetření v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.

4.   Společný podnik pro průmysl založený na biotechnologiích prostřednictvím vhodných interních a externích kontrol zajistí, aby byly náležitě chráněny finanční zájmy jeho členů.

5.   Společný podnik pro průmysl založený na biotechnologiích přistoupí k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (13). Tento společný podnik přijme opatření nezbytná k usnadnění vnitřního vyšetřování prováděného úřadem OLAF.

Článek 15

Důvěrnost

Aniž je dotčen článek 16, zajistí společný podnik pro průmysl založený na biotechnologiích ochranu citlivých informací, jejichž zveřejnění by mohlo poškodit zájmy jeho členů nebo účastníků podílejících se na činnostech tohoto společného podniku.

Článek 16

Transparentnost

1.   Na dokumenty společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (14).

2.   Správní rada společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích může přijmout praktická opatření k provádění nařízení (ES) č. 1049/2001.

3.   Aniž je dotčen článek 10 tohoto nařízení, lze proti rozhodnutím přijatým společným podnikem pro průmysl založený na biotechnologiích podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 podat stížnost veřejnému ochránci práv za podmínek stanovených v článku 228 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Článek 17

Pravidla pro účast a šíření výsledků

Na akce financované společným podnikem pro průmysl založený na biotechnologiích se použije nařízení (EU) č. 1290/2013. V souladu s uvedeným nařízením se tento společný podnik považuje za financující subjekt a poskytuje finanční podporu nepřímým akcím, jak je stanoveno v článku 1 stanov.

Článek 18

Podpora ze strany hostitelského státu

Společný podnik pro průmysl založený na biotechnologiích a stát, kde se nachází jeho sídlo, mohou uzavřít správní dohodu o výsadách a imunitách a další podpoře, jež tento stát tomuto společnému podniku poskytne.

Článek 19

Počáteční kroky

1.   Komise odpovídá za zřízení a počáteční provoz společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích až do doby, než bude mít společný podnik provozní kapacitu k plnění vlastního rozpočtu. Ve spolupráci s ostatními členy a se zapojením příslušných orgánů tohoto společného podniku provádí Komise v souladu s právem Unie všechny nezbytné činnosti.

2.   Za tímto účelem:

a)

do doby, než se výkonný ředitel po jmenování správní radou podle článku 8 stanov ujme svých povinností, může Komise jmenovat úředníka Komise, aby působil jako dočasný výkonný ředitel a vykonával úkoly svěřené výkonnému řediteli, jemuž může být nápomocen omezený počet úředníků Komise;

b)

odchylně od čl. 6 odst. 2 tohoto nařízení vykonává dočasný ředitel pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování;

c)

může Komise dočasně přidělit omezený počet svých úředníků.

3.   Dočasný výkonný ředitel může schvalovat všechny platby pokryté prostředky stanovenými v ročním rozpočtu společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích, pokud je schválila správní rada, a může uzavírat smlouvy a dohody a přijímat rozhodnutí, včetně smluv se zaměstnanci, po přijetí plánu pracovních míst tohoto společného podniku.

4.   Dočasný výkonný ředitel se souhlasem výkonného ředitele společného podniku pro průmysl založený na biotechnologiích a s výhradou schválení správní radou určí den, kdy bude mít tento společný podnik kapacitu k plnění vlastního rozpočtu. Od tohoto dne se Komise zdrží přijímání závazků a provádění plateb za činnosti tohoto společného podniku.

Článek 20

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 6. května 2014.

Za Radu

předseda

G. STOURNARAS


(1)  Stanovisko ze dne 10. prosince 2013 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1).

(3)  Rozhodnutí Rady 2006/971/ES ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu Spolupráce, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 86).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104).

(5)  Rozhodnutí Rady 2013/743/EU ze dne 3. prosince 2013 o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020), a o zrušení rozhodnutí 2006/971/ES, 2006/972/ES, 2006/973/ES, 2006/974/ES a 2006/975/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 965).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků programu „Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)“ a zrušuje nařízení (ES) č. 1906/2006 (Úř. věst. L 347, 20,12,2013, s. 81).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(8)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).

(9)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 110/2014 ze dne 30. září 2013 o vzorovém finančním nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru uvedeném v článku 209 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 38, 7.2.2014, s. 2).

(10)  Nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie (Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1).

(11)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(13)  Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).


PŘÍLOHA

STANOVY SPOLEČNÉHO PODNIKU PRO PRŮMYSL ZALOŽENÝ NA BIOTECHNOLOGIÍCH

Článek 1

Úkoly

Společný podnik pro průmysl založený na biotechnologiích (dále jen „společný podnik“) plní tyto úkoly:

a)

zajišťuje vytvoření a udržitelné řízení společné technologické iniciativy v oblasti průmyslu založeného na biotechnologiích;

b)

mobilizuje potřebné zdroje veřejného a soukromého sektoru;

c)

navazuje a rozvíjí úzkou a dlouhodobou spolupráci mezi Unií, průmyslem a ostatními zúčastněnými subjekty;

d)

zajišťuje účinnost společné technologické iniciativy v oblasti průmyslu založeného na biotechnologiích;

e)

dosahuje kritického objemu výzkumného úsilí k tomu, aby bylo možno zahájit dlouhodobý program;

f)

sleduje pokrok při dosahování svých cílů;

g)

finančně podporuje nepřímé akce v oblasti výzkumu a inovací, zejména prostřednictvím grantů;

h)

provádí činnosti v oblasti informací, komunikace, využívání a šíření výsledků, přičemž se přiměřeným způsobem uplatní článek 28 nařízení (EU) č. 1291/2013, včetně zveřejňování a zpřístupňování podrobných informací o výsledcích výzev k podávání návrhů, které jsou k dispozici a přístupné ve společné elektronické databázi Horizontu 2020;

i)

úzce spolupracuje s celou škálou zúčastněných subjektů, včetně výzkumných organizací a univerzit;

j)

plní veškeré další úkoly nezbytné k dosažení cílů stanovených v článku 2 tohoto nařízení.

Článek 2

Členové

1.

Členy společného podniku jsou:

a)

Unie zastoupená Komisí;

b)

po přijetí těchto stanov dopisem vyjadřujícím souhlas Bio-based Industries Consortium Aisbl (dále jen „BIC“), nezisková organizace zřízená podle belgického práva se sídlem v Bruselu v Belgii.

2.

Ustavujícími subjekty jsou subjekty, z nichž sestávají jednotliví členové společného podniku s výjimkou Unie, v souladu se stanovami uvedených členů.

Článek 3

Změny členství

1.

O členství v společném podniku může požádat jakýkoli právní subjekt, který přímo či nepřímo podporuje výzkum a inovace v některém členském státě nebo zemi přidružené k Horizontu 2020, za předpokladu, že přispívá k financování stanovenému v článku 12 těchto stanov za účelem dosažení cílů společného podniku stanovených v článku 2 tohoto nařízení a souhlasí s těmito stanovami.

2.

Veškeré žádosti o členství ve společném podniku se zasílají správní radě společného podniku spolu s návrhem na přizpůsobení jejího složení.

3.

Správní rada žádost posoudí s přihlédnutím k významu a potenciální přidané hodnotě žadatele z hlediska dosažení cílů společného podniku a o žádosti rozhodne.

4.

Každý člen může své členství ve společném podniku ukončit. Ukončení nabývá účinku a stane se neodvolatelným šest měsíců po oznámení ostatním členům. Ode dne ukončení členství je bývalý člen osvobozen od veškerých závazků kromě těch, které společný podnik schválil nebo které mu vznikly před ukončením uvedeného členství.

5.

Členství ve společném podniku nesmí být převedeno na třetí stranu bez předchozího souhlasu správní rady.

6.

Po jakékoli změně členství podle tohoto článku společný podnik okamžitě zveřejní na svých webových stránkách aktualizovaný seznam svých členů s uvedením dne této změny.

Článek 4

Orgány společného podniku

1.

Orgány společného podniku jsou:

a)

správní rada;

b)

výkonný ředitel;

c)

vědecký výbor;

d)

skupina zástupců států.

2.

Vědecký výbor a skupina zástupců států jsou poradními orgány společného podniku.

Článek 5

Složení správní rady

Správní rada je složena z:

a)

pěti zástupců Komise;

b)

pěti zástupců jiných členů než Unie, z nichž alespoň jeden by měl být zástupcem malých a středních podniků.

Článek 6

Fungování správní rady

1.

Unie má 50 % hlasovacích práv. Hlasovací práva Unie jsou nedělitelná. Jiní členové než Unie mají rovný počet hlasů. Členové vyvíjejí maximální úsilí k dosažení shody. Pokud není dosaženo shody, rozhoduje správní rada většinou alespoň 75 % všech hlasů, včetně hlasů těch členů rady, kteří nejsou přítomni.

2.

Správní rada volí svého předsedu na období dvou let.

3.

Správní rada se schází na svých řádných zasedáních dvakrát ročně. Na žádost Komise, většiny zástupců jiných členů než Unie nebo předsedy se může konat mimořádné zasedání. Zasedání správní rady svolává její předseda a obvykle se konají v sídle společného podniku.

Výkonný ředitel má právo účastnit se jednání, nemá však hlasovací právo.

Předseda skupiny zástupců států má právo účastnit se jako pozorovatel zasedání správní rady a podílet se na jejím jednání, nemá však hlasovací právo.

Předseda vědeckého výboru má právo, kdykoli jsou projednávány otázky spadající do jeho úkolů, účastnit se jako pozorovatel zasedání správní rady a podílet se na jejím jednání, nemá však hlasovací právo.

Správní rada může na svá zasedání v jednotlivých případech přizvat jako pozorovatele i další osoby, zejména zástupce regionálních orgánů v Unii a zástupce občanské společnosti.

4.

Zástupci členů nejsou osobně odpovědní za kroky, které podnikli ve funkci zástupců ve správní radě.

5.

Správní rada přijme svůj jednací řád.

Článek 7

Úkoly správní rady

1.

Správní rada nese celkovou odpovědnost za strategické směřování a operace společného podniku a dohlíží na provádění jeho činností.

2.

Komise v rámci své úlohy ve správní radě usiluje o zajištění koordinace činností společného podniku s příslušnými činnostmi Horizontu 2020 s cílem podporovat součinnost při určování priorit, které spadají do společného výzkumu.

3.

Správní rada plní zejména tyto úkoly:

a)

posuzuje, schvaluje nebo zamítá žádosti o členství v souladu s článkem 3 těchto stanov;

b)

rozhoduje o ukončení členství ve společném podniku v případě členů neplnících své povinnosti;

c)

v souladu s článkem 5 tohoto nařízení přijímá finanční pravidla společného podniku;

d)

přijímá roční rozpočet společného podniku, včetně odpovídajícího plánu pracovních míst s uvedením počtu dočasných pracovních míst podle funkčních skupin a platových tříd a počtu smluvních zaměstnanců a vyslaných národních odborníků vyjádřených v přepočtu na plné pracovní úvazky;

e)

ve vztahu k zaměstnancům vykonává v souladu s čl. 6 odst. 2 tohoto nařízení pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování;

f)

jmenuje a odvolává výkonného ředitele, prodlužuje jeho funkční období, poskytuje mu pokyny a sleduje jeho výsledky;

g)

na základě doporučení výkonného ředitele schvaluje organizační strukturu programové kanceláře;

h)

na návrh výkonného ředitele a po konzultaci s vědeckým výborem a skupinou zástupců států přijímá roční pracovní plán a příslušné odhady výdajů;

i)

na návrh jiných členů než Unie a případně po konzultaci s poradní skupinou ad hoc schvaluje roční plán dalších činností podle čl. 4 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení;

j)

schvaluje výroční zprávu o činnosti, včetně příslušných výdajů;

k)

případně zabezpečuje zřízení interního útvaru auditu společného podniku;

l)

schvaluje výzvy a případně související pravidla pro jejich předkládání, vyhodnocování, výběr, udělování a přezkumné řízení;

m)

schvaluje seznam vybraných akcí, jež mají být financovány na základě pořadníku sestaveného komisí nezávislých odborníků;

n)

na základě doporučení výkonného ředitele stanoví komunikační politiku společného podniku;

o)

případně stanoví prováděcí pravidla ke služebnímu řádu a pracovnímu řádu v souladu s čl. 6 odst. 3 tohoto nařízení;

p)

případně stanoví pravidla pro vysílání národních odborníků do společného podniku a pro využití stážistů v souladu s článkem 7 tohoto nařízení;

q)

případně zřizuje vedle orgánů společného podniku i poradní skupiny;

r)

případně předkládá Komisi žádosti o změnu tohoto nařízení navrženou členem společného podniku;

s)

odpovídá za všechny úkoly, které nejsou výslovně přiděleny určitému orgánu společného podniku; tyto úkoly může kterémukoli z těchto orgánů uložit.

Článek 8

Jmenování, odvolání nebo prodloužení funkčního období výkonného ředitele

1.

Výkonného ředitele jmenuje správní rada ze seznamu kandidátů navržených Komisí po otevřeném a transparentním výběrovém řízení. Komise ve vhodných případech přizve do výběrového řízení zástupce ostatních členů společného podniku.

Přiměřené zastoupení ostatních členů společného podniku ve výběrovém řízení musí být zajištěno zejména ve fázi předběžného výběru. Jiní členové než Unie jmenují za tímto účelem na základě vzájemné dohody jednoho zástupce a jednoho pozorovatele jménem správní rady.

2.

Výkonný ředitel je zaměstnancem a působí jako dočasný zaměstnanec společného podniku podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu.

Pro účely uzavření smlouvy s výkonným ředitelem zastupuje společný podnik předseda správní rady.

3.

Funkční období výkonného ředitele je tříleté. Na konci tohoto období provede Komise případně se zapojením jiných členů než Unie hodnocení činnosti výkonného ředitele a budoucích úkolů a problémů společného podniku.

4.

Správní rada může na návrh Komise, jež zohlední hodnocení uvedené v odstavci 3, funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit na dobu nepřesahující čtyři roky.

5.

Výkonný ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo, se po skončení celého funkčního období nesmí zúčastnit dalšího výběrové řízení na tutéž pozici.

6.

Výkonný ředitel může být odvolán z funkce pouze na základě rozhodnutí správní rady jednající na návrh Komise, případně se zapojením jiných členů než Unie.

Článek 9

Úkoly výkonného ředitele

1.

Výkonný ředitel je nejvyšším výkonným představitelem odpovědným za každodenní řízení společného podniku v souladu s rozhodnutími správní rady.

2.

Výkonný ředitel je zákonným zástupcem společného podniku. Je odpovědný správní radě.

3.

Výkonný ředitel plní rozpočet společného podniku.

4.

Výkonný ředitel nezávisle vykonává zejména tyto úkoly:

a)

připravuje a předkládá správní radě k přijetí návrh ročního rozpočtu, včetně odpovídajícího plánu pracovních míst s uvedením počtu dočasných pracovních míst podle funkčních skupin a platových tříd a počtu smluvních zaměstnanců a vyslaných národních odborníků vyjádřeného v přepočtu na plné pracovní úvazky;

b)

připravuje a předkládá správní radě k přijetí roční pracovní plán a příslušné odhady výdajů;

c)

předkládá správní radě k vyjádření výroční účetní závěrku;

d)

připravuje a předkládá správní radě ke schválení výroční zprávu o činnosti, včetně informace o příslušných výdajích;

e)

předkládá správní radě ke schválení seznam akcí, které byly vybrány k financování;

f)

pravidelně informuje skupinu zástupců států a vědecký výbor o všech záležitostech souvisejících s jejich poradní úlohou;

g)

podepisuje jednotlivé dohody a rozhodnutí;

h)

podepisuje smlouvy o veřejných zakázkách;

i)

realizuje komunikační politiku společného podniku;

j)

organizuje a řídí činnost a zaměstnance společného podniku a dohlíží na ně v mezích svého pověření správní radou stanoveného v čl. 6 odst. 2 tohoto nařízení;

k)

zavádí účinný a účelný systém vnitřní kontroly a zajišťuje jeho fungování a veškeré významné změny v tomto systému oznamuje správní radě;

l)

zajišťuje, aby bylo prováděno posouzení a řízení rizik;

m)

přijímá veškerá další opatření potřebná pro posouzení pokroku dosaženého společným podnikem při plnění jeho cílů;

n)

plní veškeré další úkoly, které mu správní rada svěřila nebo které na něj přenesla.

5.

Výkonný ředitel zřídí programovou kancelář, která pod jeho vedením plní veškeré podpůrné úkoly vyplývající z tohoto nařízení. Programová kancelář je složena ze zaměstnanců společného podniku a plní zejména tyto úkoly:

a)

poskytuje podporu při zavádění a správě vhodného účetního systému v souladu s finančními pravidly společného podniku;

b)

řídí výzvy podle ročního pracovního plánu a spravuje dohody a rozhodnutí, včetně jejich koordinace;

c)

poskytuje členům a ostatním orgánům společného podniku všechny relevantní informace a veškerou podporu, jež potřebují pro výkon svých povinností, a reaguje na jejich konkrétní požadavky;

d)

působí jako sekretariát orgánů společného podniku a poskytuje podporu poradním skupinám vytvořeným správní radou.

Článek 10

Vědecký výbor

1.

Vědecký výbor tvoří nejvýše patnáct členů. Výbor si ze svých členů volí předsedu.

2.

Ve výboru jsou vyváženým způsobem zastoupeni celosvětově uznávaní odborníci z akademické sféry, průmyslu, malých a středních podniků, nevládních organizací a regulačních orgánů. Dohromady mají členové vědeckého výboru nezbytnou vědeckou kvalifikaci a odborné znalosti pokrývající danou technickou oblast, které jsou zapotřebí pro to, aby mohli společnému podniku vydávat doporučení na vědeckém základě.

3.

Správní rada stanoví konkrétní kritéria pro složení vědeckého výboru a postup výběru jeho členů a jeho členy jmenuje. Správní rada zohlední potenciální kandidáty navržené skupinou zástupců států společného podniku.

4.

Vědecký výbor plní tyto úkoly:

a)

poskytuje poradenství týkající se vědeckých priorit, které mají být řešeny v ročních pracovních plánech;

b)

poskytuje poradenství týkající se vědeckých výsledků popsaných ve výroční zprávě o činnosti.

5.

Vědecký výbor zasedá nejméně dvakrát ročně. Zasedání svolává jeho předseda.

6.

Vědecký výbor může se souhlasem předsedy přizvat k účasti na zasedání i jiné osoby.

7.

Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 11

Skupina zástupců států

1.

Ve skupině zástupců států má každý členský stát a každá země přidružená k Horizontu 2020 po jednom zástupci. Skupina si ze svých členů volí předsedu.

2.

Skupina zástupců států zasedá nejméně dvakrát ročně. Zasedání svolává její předseda. Zasedání se účastní výkonný ředitel a předseda správní rady nebo jejich zástupci.

Předseda skupiny zástupců států může pozvat i další osoby, zejména zástupce regionálních orgánů v Unii a zástupce občanské společnosti nebo sdružení malých a středních podniků, aby se zasedání účastnili jako pozorovatelé.

3.

Skupina zástupců států je konzultována a zejména přezkoumává informace a vydává stanoviska týkající se těchto záležitostí:

a)

pokroku dosaženého při plnění programu společného podniku a dosahování jeho cílů, rovněž pokud jde o výzvy k podávání návrhů a postup hodnocení návrhů;

b)

aktualizace strategické orientace;

c)

vazeb na Horizont 2020;

d)

ročních pracovních plánů;

e)

zapojení malých a středních podniků.

4.

Skupina zástupců států rovněž poskytuje společnému podniku informace a zajišťuje kontakt se společným podnikem ohledně:

a)

stavu příslušných vnitrostátních nebo regionálních programů výzkumu a inovací a stanovení možných oblastí spolupráce, včetně zavádění příslušných technologií, aby se umožnila součinnost a zabránilo se překrývání činností;

b)

konkrétních opatření přijatých na vnitrostátní nebo regionální úrovni týkajících se šíření poznatků, specializovaných odborných seminářů a komunikační činnosti;

c)

konkrétních opatření přijatých na vnitrostátní nebo regionální úrovni týkajících se zavádění ve vztahu ke společné technologické iniciativě v oblasti průmyslu založeného na biotechnologiích.

5.

Skupina zástupců států může z vlastního podnětu podávat správní radě doporučení nebo návrhy v technických, řídicích a finančních záležitostech, jakož i k ročním plánům, zejména pokud mají vliv na vnitrostátní nebo regionální zájmy.

Správní rada bez zbytečného prodlení informuje skupinu zástupců států o opatřeních přijatých v návaznosti na tato doporučení nebo návrhy nebo podá zdůvodnění, nebyla-li žádná taková opatření přijata.

6.

Skupině zástupců států jsou pravidelně poskytovány informace mimo jiné o účasti na nepřímých akcích financovaných společným podnikem, o výsledku jednotlivých výzev k podávání návrhů a provádění jednotlivých projektů, o soudržnosti s dalšími příslušnými programy Unie a o plnění rozpočtu společného podniku.

7.

Skupina zástupců států přijme svůj jednací řád.

Článek 12

Zdroje financování

1.

Společný podnik je financován společně Unií a jinými členy než Unie nebo jejich ustavujícími subjekty z finančních příspěvků hrazených ve splátkách a z příspěvků sestávajících z nákladů, které jim vznikly při provádění nepřímých akcí a které nejsou hrazeny společným podnikem.

2.

Správní náklady společného podniku nepřekročí částku 58 500 000 EUR a jsou hrazeny formou finančních příspěvků rozdělených jednou ročně rovným dílem mezi Unii a jiné členy než Unie. Pokud se část příspěvku na správní náklady nevyužije, lze ji použít na pokrytí provozních nákladů společného podniku.

3.

Provozní náklady společného podniku jsou hrazeny z těchto příspěvků:

a)

finančního příspěvku Unie;

b)

finančních příspěvků jiných členů než Unie;

c)

věcných příspěvků jiných členů než Unie nebo jejich ustavujících subjektů, které tvoří náklady, jež jim vznikly při provádění nepřímých akcí, snížených o příspěvek společného podniku a o veškeré další příspěvky Unie na tyto náklady.

4.

Finanční příspěvek jiných členů než Unie na pokrytí provozních nákladů uvedených v odst. 3 písm. b) činí během období uvedeného v článku 1 tohoto nařízení minimálně 182 500 000 EUR.

5.

Zdroje společného podniku, které jsou zahrnuty do jeho rozpočtu, tvoří tyto příspěvky:

a)

finanční příspěvky členů na správní náklady;

b)

finanční příspěvky členů na provozní náklady;

c)

veškeré příjmy plynoucí ze společného podniku;

d)

jakékoli jiné finanční příspěvky, zdroje a příjmy.

Všechny úroky z příspěvků členů hrazených společnému podniku se považují za jeho příjem.

6.

Všechny zdroje společného podniku a jeho činnosti jsou určeny na dosažení cílů stanovených v článku 2 tohoto nařízení.

7.

Společný podnik vlastní veškerá aktiva, která vytvoří nebo která jsou na něj převedena pro dosažení jeho cílů.

8.

S výjimkou likvidace společného podniku se případný přebytek příjmů nad výdaji členům společného podniku nevyplácí.

Článek 13

Finanční závazky

Finanční závazky společného podniku nesmějí překročit částku dostupných finančních zdrojů nebo prostředků, k jejichž poskytnutí do rozpočtu se jeho členové zavázali.

Článek 14

Rozpočtový rok

Rozpočtový rok začíná 1. ledna a končí 31. prosince.

Článek 15

Provozní a finanční plánování

1.

Výkonný ředitel předloží správní radě ke schválení návrh ročního pracovního plánu, který zahrnuje podrobný plán činností v oblasti výzkumu a inovací, správních činností a odhady příslušných výdajů na příští rok. Návrh pracovního plánu zahrnuje rovněž odhadovanou hodnotu příspěvků, které mají být poskytnuty v souladu s čl. 12 odst. 3 písm. c) těchto stanov.

2.

Roční pracovní plán pro daný rok se přijme do konce předchozího roku. Roční pracovní plán se zveřejní.

3.

Výkonný ředitel vypracuje návrh ročního rozpočtu pro následující rok a předloží ho k přijetí správní radě.

4.

Správní rada přijme roční pracovní plán pro daný rok do konce předchozího roku.

5.

Roční rozpočet se upraví tak, aby se zohlednila výše finančního příspěvku Unie stanovená v rozpočtu Unie.

Článek 16

Provozní a finanční výkaznictví

1.

Výkonný ředitel každoročně podává správní radě zprávu o výkonu svých povinností v souladu s finančními pravidly společného podniku.

Do dvou měsíců po uzavření každého rozpočtového roku předloží výkonný ředitel správní radě ke schválení výroční zprávu o činnosti věnovanou pokroku, jehož společný podnik dosáhl v předchozím kalendářním roce, zejména ve vztahu k ročnímu pracovnímu plánu pro daný rok. Výroční zpráva o činnosti obsahuje mimo jiné informace o těchto záležitostech:

a)

výzkum, inovace a další prováděné akce a příslušné výdaje;

b)

předložené akce, včetně rozdělení podle druhu účastníků, včetně malých a středních podniků, a podle zemí;

c)

akce vybrané pro financování, včetně rozdělení podle druhu účastníků, včetně malých a středních podniků, a podle zemí a s uvedením příspěvku společného podniku pro jednotlivé účastníky a akce.

2.

Po schválení správní radou se výroční zpráva o činnosti zveřejní.

3.

Do 1. března následujícího rozpočtového roku předá účetní společného podniku účetnímu Komise a Účetnímu dvoru předběžnou účetní závěrku.

Do 31. března následujícího rozpočtového roku předloží společný podnik zprávu o rozpočtovém a finančním řízení Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru.

Po obdržení připomínek Účetního dvora k předběžné účetní závěrce společného podniku podle článku 148 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 vypracuje účetní společného podniku konečnou účetní závěrku společného podniku a výkonný ředitel ji předloží správní radě k vyjádření.

Správní rada vydá stanovisko ke konečné účetní závěrce společného podniku.

Do 1. července následujícího rozpočtového roku předloží výkonný ředitel konečnou účetní závěrku se stanoviskem správní rady Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

Do 15. listopadu následujícího rozpočtového roku se konečná účetní závěrka zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

Výkonný ředitel zašle Účetnímu dvoru odpověď na připomínky uvedené ve výroční zprávě Účetního dvora do 30. září. Výkonný ředitel zašle tuto odpověď také správní radě.

Výkonný ředitel předloží v souladu s čl. 165 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro řádný průběh udělení absolutoria pro daný rozpočtový rok.

Článek 17

Interní audit

Interní auditor Komise vykonává vůči společnému podniku stejné pravomoci jako vůči Komisi.

Článek 18

Odpovědnost členů a pojištění

1.

Finanční odpovědnost členů za dluhy společného podniku je omezena výší již poskytnutých příspěvků na správní náklady.

2.

Společný podnik uzavře příslušná pojištění a zachovává je.

Článek 19

Střet zájmů

1.

Společný podnik, jeho orgány a zaměstnanci zamezí při provádění svých činností jakémukoli střetu zájmů.

2.

Správní rada společného podniku přijme pravidla pro prevenci a řízení střetu zájmů u jeho členů, orgánů a zaměstnanců. Tato pravidla obsahují ustanovení určená k zamezení střetu zájmů u zástupců členů působících ve správní radě.

Článek 20

Likvidace

1.

Na konci období stanoveného v článku 1 tohoto nařízení se provede likvidace společného podniku.

2.

Kromě odstavce 1 se likvidace zahájí automaticky v případě, že své členství ve společném podniku ukončí Unie nebo všichni jiní členové než Unie.

3.

Pro účely likvidačního řízení společného podniku jmenuje správní rada jednoho nebo několik likvidátorů, kteří postupují podle jejích rozhodnutí.

4.

Při likvidaci společného podniku se jeho aktiva použijí k pokrytí jeho závazků a výdajů spojených s jeho likvidací. Případný likvidační zůstatek se rozdělí mezi členy v době likvidace v poměru k výši jejich finančního příspěvku do společného podniku. Každý takový zůstatek připadající na Unii se vrací do rozpočtu Unie.

5.

Pro zajištění řádné správy všech dohod uzavřených nebo rozhodnutí přijatých společným podnikem, včetně všech smluv na veřejné zakázky, jejichž doba trvání přesahuje dobu trvání společného podniku, se stanoví postup ad hoc.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU