(EU) č. 516/2014Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014 ze dne 16. dubna 2014 , kterým se zřizuje Azylový, migrační a integrační fond, mění rozhodnutí Rady 2008/381/ES a zrušují rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 573/2007/ES a č. 575/2007/ES a rozhodnutí Rady 2007/435/ES

(1)

Cíl Unie, který spočívá ve vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva, by mělo být mimo jiné dosaženo prostřednictvím společných rámcových opatření azylové a přistěhovalecké politiky založené na solidaritě mezi členskými státy a spravedlivé vůči třetím zemím a jejich státním příslušníkům. Evropská rada dne 2. prosince 2009 uznala, že je v zájmu podpory vývoje politiky v oblasti azylu a migrace zapotřebí v rámci Unie zvýšit pružnost a soudržnost finančních zdrojů, a to jak z hlediska rozsahu, tak z hlediska použitelnosti.

(2)

S cílem přispět k rozvoji společné azylové a přistěhovalecké politiky Unie a k posílení prostoru svobody, bezpečnosti a práva s ohledem na uplatňování zásad solidarity a sdílené odpovědnosti mezi členskými státy, jakož i zásady spolupráce se třetími zeměmi by se měl tímto nařízením zřídit Azylový, migrační a integrační fond (dále jen „fond“).

(3)

Fond by měl odrážet potřebu zvýšené flexibility a zjednodušení při respektování požadavků ohledně předvídatelnosti a při zajištění spravedlivého a transparentního rozdělování zdrojů za účelem splnění obecných a specifických cílů stanovených v tomto nařízení.

(4)

Účinnost opatření a kvalita výdajů jsou hlavními zásadami při provádění fondu. Fond by měl být rovněž prováděn co nejefektivnějším a uživatelsky nejvstřícnějším způsobem.

(5)

Nová struktura o dvou pilířích by měla přispět ke zjednodušení, racionalizaci, konsolidaci a transparentnosti financování v oblasti vnitřních věcí. Mělo by se usilovat o součinnost, soudržnost a doplňkovost mezi různými fondy a programy, a to i s ohledem na přidělování finančních prostředků na společné cíle. Mělo by se však vyloučit jakékoli překrývání mezi různými nástroji financování.

(6)

Fond by měl vytvořit pružný rámec, který by členským státům umožňoval přijímat finanční prostředky v rámci jejich národních programů na podporu oblastí politik spadajících do působnosti tohoto fondu, a to podle konkrétní situace a potřeb a s ohledem na obecné i specifické cíle fondu, u nichž by byla finanční podpora vyhodnocena jako nejúčinnější a nejvhodnější.

(7)

Fond by měl být vyjádřením solidarity formou finanční pomoci členským státům. Měl by posílit účinné řízení migračních toků do Unie v oblastech s maximální přidanou hodnotou Unie, zejména sdílením odpovědnosti mezi členskými státy, sdílením odpovědnosti se třetími zeměmi a posílením spolupráce s nimi.

(8)

Za účelem přispění k dosažení obecného cíle fondu členské státy zajistí, aby jejich národní programy zahrnovaly akce zaměřené na specifické cíle tohoto nařízení a aby přidělování zdrojů cílům zajišťovalo, že tyto mohou být splněny. V mimořádném případě, kdy si určitý členský stát přeje odchýlit se od minimálních procentních podílů stanovených v tomto nařízení by měl dotyčný členský stát předložit podrobné odůvodnění v rámci svého národního programu.

(9)

V zájmu zajištění jednotné a vysoce kvalitní azylové politiky, jakož i v zájmu uplatňování vyšších standardů mezinárodní ochrany by měl fond přispívat k účinnému fungování společného evropského azylového systému, který zahrnuje opatření týkající se politiky, právních předpisů a budování kapacit ve spolupráci s jinými členskými státy, agenturami Unie a se třetími zeměmi.

(10)

Je vhodné podporovat a zvyšovat úsilí členských států o plné a řádné provádění acquis Unie v oblasti azylu, a to zejména s cílem poskytnout odpovídající podmínky přijímání vysídleným osobám, žadatelům o mezinárodní ochranu a osobám požívajícím mezinárodní ochrany a s cílem zajistit správné určení jejich postavení v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU (4), uplatňovat spravedlivé a účinné azylové řízení a prosazovat osvědčené postupy v oblasti azylu, tak aby byla chráněna práva osob, jež žádají o mezinárodní ochranu, a aby azylové systémy členských států mohly účinně fungovat.

(11)

Fond by měl poskytnout přiměřenou podporu společnému úsilí členských států při určování, sdílení a prosazování osvědčených postupů a při vytváření účinných struktur spolupráce s cílem zvýšit kvalitu rozhodování v rámci společného evropského azylového systému.

(12)

Fond by měl doplnit a podpořit činnost Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu, jenž byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 439/2010 (5) s cílem koordinovat praktickou spolupráci mezi členskými státy v oblasti azylu, poskytovat podporu členským státům, jejichž azylové systémy jsou vystaveny mimořádnému tlaku, a přispět k provádění společného evropského azylového systému. Komise může využít možnost poskytnutou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (6) svěřit Evropskému podpůrnému úřadu pro otázky azylu provádění specifických úkolů a ad hoc úkolů, jako je koordinace akcí členských států souvisejících se znovuusídlením v souladu s nařízením (EU) č. 439/2010.

(13)

Fond by měl podporovat úsilí Unie a členských států spojené se zvyšováním kapacity členských států rozvíjet, monitorovat a hodnotit jejich azylové politiky s ohledem na jejich závazky vyplývající ze stávajících právních předpisů Unie.

(14)

Fond by měl podporovat členské státy v jejich úsilí poskytnout uprchlíkům a vysídleným osobám, které jsou Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) označeny za způsobilé ke znovuusídlení, mezinárodní ochranu a trvalé řešení na vlastním území, jako je například posouzení potřeb souvisejících se znovuusídlením a přesun příslušných osob na vlastní území s tím, že jim zaručí bezpečné právní postavení a podpoří jejich účinnou integraci.

(15)

Fond by měl poskytovat podporu novým postojům týkajícím se přístupu k azylovým řízením bezpečnějším způsobem, zejména zaměřením se na hlavní země tranzitu, jako jsou programy ochrany zacílené na specifické skupiny či určité postupy pro posuzování žádostí o azyl.

(16)

Fond se vyznačuje tím, že by měl mít možnost podporovat dobrovolné operace s rozdělením zátěže dohodnuté mezi členskými státy a spočívající v přesunu žadatelů o mezinárodní ochranu a osob požívajících mezinárodní ochrany z jednoho členského státu do druhého.

(17)

Partnerství a spolupráce se třetími zeměmi na zajištění odpovídajícího řízení přílivu žadatelů o azyl či jiný druh mezinárodní ochrany představují základní prvky azylové politiky Unie. V zájmu zajištění co nejrychlejšího přístupu k mezinárodní ochraně a trvalých řešení, mimo jiné v rámci regionálních programů ochrany, by měl fond zahrnovat silnou unijní složku věnovanou znovuusídlení.

(18)

V zájmu zlepšení a posílení procesu integrace do evropských společností by měl fond usnadňovat legální migraci do Unie v souladu s hospodářskými a sociálními potřebami členských států a zajišťovat přípravu procesu integrace již v zemi původu státních příslušníků třetích zemí, kteří přicházejí do Unie.

(19)

Při podpoře ucelených strategií konkrétně zaměřených na podporu integrace státních příslušníků třetích zemí na celostátní, případně místní nebo regionální úrovni by měl fond v zájmu účinnosti a dosažení co největší přidané hodnoty postupovat cílenějším způsobem. Tyto strategie by měly být prováděny především místními či regionálními orgány a nestátními subjekty, přičemž by neměly být vyloučeny orgány s celostátní působností, zejména pokud by tak vyžadovala konkrétní správní organizace daného členského státu nebo pokud by byly v daném státě akce v oblasti integrace prováděny ve sdílené pravomoci ústředních a decentralizovaných správních orgánů. Provádějící organizace by z řady dostupných opatření měly vybrat ta, která jsou nejvhodnější s ohledem na jejich konkrétní situaci.

(20)

Provádění fondu by mělo být v souladu se společnými základními principy Unie v oblasti integrace, které jsou uvedeny ve Společném programu pro integraci.

(21)

Oblast působnosti integračních opatření by v zájmu zajištění komplexního přístupu k integraci měla rovněž zahrnovat osoby požívající mezinárodní ochrany, přičemž je třeba zohlednit specifické rysy těchto cílových skupin. Pokud jsou integrační opatření kombinována s opatřeními při přijetí, měly by akce případně zahrnovat i žadatele o mezinárodní ochranu.

(22)

Pro zajištění soudržné reakce Unie na integraci státních příslušníků třetích zemí by akce financované z fondu měly být specifické ve vztahu k akcím financovaným v rámci Evropského sociálního fondu, s kterými by se měly vzájemně doplňovat. V této souvislosti by se mělo od orgánů členských států odpovědných za provádění tohoto fondu vyžadovat, aby zřídily mechanismy spolupráce a koordinace s orgány, které členské státy pověřily řízením intervencí Evropského sociálního fondu.

(23)

Z praktických důvodů se mohou některé akce týkat skupiny lidí, na niž se lze účinněji obrátit jako na celek bez rozlišování mezi jejími členy. Bylo by proto vhodné stanovit, aby měly členské státy, které si to přejí, možnost stanovit v jejich národních programech, že opatření pro integraci mohou zahrnovat nejbližší příbuzné státních příslušníků třetích zemí, je-li to nezbytné pro účinné provádění takových akcí. Za „nejbližší příbuzné“ by měli být považováni manželé(manželky)/partneři(partnerky), jakož i jakákoli osoba s přímými rodinnými vazbami v sestupné či vzestupné linii na státního příslušníka třetí země, na nějž jsou dané integrační akce zaměřeny, která by jinak nebyla do oblasti působnosti fondu zahrnuta.

(24)

Fond by měl podporovat členské státy při zavádění strategií zaměřených na organizování legální migrace, posílit jejich celkovou schopnost rozvíjet, zavádět, monitorovat a hodnotit veškeré strategie a politiky týkající se přistěhovalectví a integrace, jakož i politiky a opatření zaměřená na státní příslušníky třetích zemí, a to včetně právních nástrojů Unie. Měl by také podporovat výměnu informací a osvědčených postupů a spolupráci mezi různými správními útvary i s dalšími členskými státy.

(25)

Unie by měla pokračovat v provádění partnerství v oblasti mobility a rozšiřovat jejich využití coby hlavního strategického, komplexního a dlouhodobého rámce spolupráce se třetími zeměmi v oblasti řízení migrace. Z fondu by se měly podporovat činnosti v rámci partnerství v oblasti mobility, jež jsou prováděny buď na území Unie, nebo ve třetích zemích a jejichž cílem je sledovat potřeby a priority Unie, zvláště akce, které zajišťují kontinuitu financování zahrnujícího jak Unii, tak třetí země.

(26)

Je vhodné i nadále podporovat a podněcovat členské státy v jejich úsilí o zlepšování řízení v oblasti navracení státních příslušníků třetích zemí ve všech jeho aspektech, a to s ohledem na trvalé, spravedlivé a účinné provádění společných norem pro navracení osob, stanovených zejména ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES (7). Fond by měl podporovat jak rozvoj strategií pro navracení osob na vnitrostátní úrovni v rámci koncepce integrovaného řízení navracení, tak i opatření podporující jejich účinné provádění ve třetích zemích.

(27)

Pokud jde o dobrovolné návraty osob, včetně osob, které si návrat přejí, i když nejsou povinny území opustit, je třeba pro tyto osoby navrhnout pobídky, jako je například přednostní zacházení ve formě rozšířené pomoci při návratu. Tento druh dobrovolného návratu je z hlediska nákladové efektivnosti v zájmu vracejících se osob i v zájmu orgánů. Členské státy by měly být podněcovány k tomu, aby dávaly přednost dobrovolným návratům.

(28)

Z politického hlediska jsou ovšem dobrovolné a nucené návraty navzájem propojené a jejich účinky se navzájem posilují, a proto by členské státy měly být vybízeny k tomu, aby v rámci svého systému řízení navracení osob posílily doplňkovost obou těchto forem. Vyhoštění je nezbytné provádět v zájmu zachování integrity přistěhovalecké a azylové politiky Unie a přistěhovaleckých a azylových systémů členských států. Proto je možnost vyhoštění předpokladem, jenž zaručí, že nedojde k narušení této politiky a že budou prosazovány zásady právního státu, což je samo o sobě nezbytné pro vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Z fondu by tedy měly být podporovány akce členských států zaměřené na usnadnění vyhoštění, případně v souladu s normami stanovenými v právu Unie a při plném respektování základních práv a důstojnosti navracených osob.

(29)

Je zásadní, aby v zemi návratu fond podporoval specifická opatření určená vracejícím se osobám, jež jim zajistí opravdový návrat do jejich města či regionu původu za dobrých podmínek a jež podpoří jejich trvalé opětovné začlenění do jejich společenství.

(30)

Dohody Unie o zpětném přebírání osob jsou nedílnou součástí návratové politiky Unie a ústředním nástrojem účinného řízení migračních toků, neboť usnadňují rychlé navracení nelegálních migrantů. Tyto dohody představují důležitý prvek v rámci dialogu a spolupráce se třetími zeměmi původu a tranzitu nelegálních migrantů a v zájmu účinnosti strategií pro navracení osob na úrovni členských států i Unie by mělo být podporováno jejich provádění ve třetích zemích.

(31)

Fond by měl doplňovat a posilovat aktivity prováděné Evropskou agenturou pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie, která byla zřízena nařízením Rady (ES) č. 2007/2004 (8) a jejímž jedním z úkolů je poskytovat členským státům nezbytnou pomoc při organizaci společných návratových operací a určit osvědčené postupy v oblasti získávání cestovních dokladů a vyhošťování neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí na území členských států, jakož i napomáhat členským státům za okolností, které vyžadují zvýšenou technickou a operativní pomoc na vnějších hranicích s přihlédnutím k případům, které mohou představovat humanitární nouzi a vyžadovat záchranné operace na moři.

(32)

Vedle podporování návratu osob, jak je stanoveno v tomto nařízení, by měl fond podporovat rovněž jiná opatření pro boj proti nedovolenému přistěhovalectví nebo obcházení stávajících právních předpisů v oblasti migrace, čímž by zajišťoval integritu imigračních systémů členských států.

(33)

Při čerpání z fondu by měly být plně dodržovány práva a zásady, jež jsou zakotveny v Listině základních práv Evropské unie a základní práva zakotvená v příslušných mezinárodních nástrojích, včetně příslušné judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Způsobilé akce by měly zohledňovat přístup k ochraně migrantů, uprchlíků a žadatelů o azyl založený na lidských právech a zejména by měly zajistit, že bude věnována zvláštní pozornost specifické situaci zranitelných osob, zejména žen, nezletilých osob bez doprovodu a jiných ohrožených nezletilých osob, na něž je třeba zaměřit cílená opatření.

(34)

Pojmy „zranitelné osoby“ a „rodinní příslušníci“ jsou v různých aktech příslušných pro toto nařízení vymezeny různě. Měly by proto být chápány ve smyslu příslušného aktu s ohledem na kontext, v němž jsou použity. V souvislosti se znovuusídlením by měly členské státy, které znovuusídlení provádějí, podrobně konzultovat UNHCR ohledně pojmu „rodinní příslušníci“ v souvislosti se svou praxí v oblasti znovuusídlení a faktickými postupy znovuusídlování.

(35)

Opatření, která se provádějí ve třetích zemích a ve vztahu k těmto zemím a která dostávají podporu z fondu, by měla být přijímána v součinnosti a soudržnosti s ostatními akcemi, probíhajícími mimo Unii za podpory zeměpisně a tematicky zaměřených nástrojů v oblasti vnější pomoci Unie. Při provádění těchto akcí by se mělo usilovat především o plnou soudržnost se zásadami a obecnými cíli vnější činnosti a zahraniční politiky Unie, které jsou vůči dotyčné zemi či oblasti uplatňovány. Tato opatření by se neměla zaměřovat na podporu činností, jež jsou přímo zaměřeny na rozvoj a měla by případně doplňovat finanční pomoc poskytovanou prostřednictvím nástrojů vnější pomoci. Zásada soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, jak je stanovena v bodu 35 Evropského konsensu o rozvoji, by měla být respektována. Je rovněž důležité zajistit, aby provádění mimořádné pomoci bylo v souladu s humanitární politikou Unie a případně ji doplňovalo, při dodržování humanitárních zásad, které jsou stanoveny v Evropském konsensu o humanitární pomoci.

(36)

Velká část dostupných prostředků v rámci fondu by se měla přidělovat úměrně odpovědnosti, kterou každý členský stát při svém úsilí o řízení migračních toků nese, a to podle objektivních kritérií. Za tímto účelem by se měly používat nejnovější dostupné statistické údaje shromážděné Eurostatem podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 862/2007 (9) související s migračními toky, jako jsou počet prvních žádostí o azyl, počet kladných rozhodnutí přiznávajících postavení uprchlíka nebo status podpůrné ochrany, počet znovuusídlených uprchlíků, počet oprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, počet státních příslušníků třetích zemí, kteří obdrželi povolení k pobytu vydané členským státem, počet rozhodnutí o navrácení vydaných vnitrostátními orgány a počet uskutečněných návratů.

(37)

V tomto nařízení se stanoví přidělení základních částek jednotlivým členským státům. Základní částka je složena z minimální částky a částky vypočtené na základě průměrné hodnoty částek, které byly jednotlivým členským státům přiděleny v letech 2011, 2012 a 2013 z Evropského uprchlického fondu zřízeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 573/2007/ES (10), Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí zřízeného rozhodnutím Rady 2007/435/ES (11) a Evropského návratového fondu zřízeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 575/2007/ES (12). Výpočty přidělených částek byly provedeny v souladu s kritérii pro rozdělení stanovenými v rozhodnutí č. 573/2007/ES, rozhodnutí 2007/435/ES a rozhodnutí č. 575/2007/ES. S ohledem na závěry Evropské rady ze dnů 7. a 8. února 2013, které zdůraznily, že zvláštní důraz by měl být kladen na ostrovní společnosti, které čelí neúměrným migračním výzvám, je vhodné zvýšit minimální částky pro Kypr a Maltu.

(38)

Ačkoli je vhodné, aby se každému členskému státu přidělily prostředky ve výši vycházející z nejnovějších dostupných statistických údajů, část prostředků dostupných v rámci fondu by se měla přidělit také na provádění specifických akcí, jež od členských států vyžadují vzájemnou spolupráci a pro Unii vytvářejí významnou přidanou hodnotu, jakož i na provádění programů Unie pro znovuusídlení a na provádění přesunu osob požívajících mezinárodní ochrany z jednoho členského státu do druhého.

(39)

Za tímto účelem by mělo toto nařízení obsahovat seznam specifických akcí způsobilých k financování z fondu. Členským státům, jež se zavážou k provádění těchto akcí, by měly být přiděleny dodatečné finanční prostředky.

(40)

S ohledem na postupné zavádění programu Unie pro znovuusídlení by měl fond poskytovat cílenou pomoc ve formě finančních pobídek (jednorázové částky) pro každou znovuusídlenou osobu. Komise a Evropský podpůrný úřadu pro otázky azylu by měly ve vzájemné spolupráci a v souladu se svými příslušnými pravomocemi sledovat účinnost provádění operací spojených se znovuusídlením, které jsou z prostředků fondu podporovány.

(41)

S cílem zvýšit dopad úsilí Unie v oblasti znovuusídlení při poskytování ochrany osobám, které potřebují mezinárodní ochranu, a zajistit co největší strategický dopad znovuusídlení prostřednictvím cílenějšího zaměření na ty osoby, které znovuusídlení potřebují nejvíce, je zapotřebí na úrovni Unie stanovit společné priority pro oblast znovuusídlení. Tyto společné priority by se měly měnit pouze v řádně odůvodněných případech nebo v návaznosti na doporučení UNHCR, a to na základě obecných kategorií stanovených v tomto nařízení.

(42)

Některé kategorie osob, které potřebují mezinárodní ochranu, by vzhledem ke zvláštní zranitelnosti měly být do společných priorit Unie v oblasti znovuusídlení zahrnuty stále.

(43)

S ohledem na potřeby v oblasti znovuusídlení stanovené ve společných prioritách Unie v této oblasti je rovněž nutné poskytovat dodatečné finanční pobídky na znovuusídlení osob v souvislosti s konkrétními zeměpisnými regiony a státními příslušníky určitých zemí i v souvislosti s konkrétními kategoriemi osob, které mají být znovuusídleny, je-li znovuusídlení označeno za nejvhodnější řešení jejich zvláštních potřeb.

(44)

V zájmu posílení solidarity a lepšího sdílení odpovědnosti mezi členskými státy, zejména vůči těm státům, které jsou azylovými toky zasaženy nejvíce, by měl být podobný mechanismus založený na finančních pobídkách zřízen i pro přesun osob požívajících mezinárodní ochrany z jednoho členského státu do druhého. Tento mechanismus by měl snížit tlak na členské státy přijímající vysoké počty žadatelů o azyl a osob požívajících mezinárodní ochrany buď v absolutních, nebo v poměrných hodnotách.

(45)

Podpora poskytovaná z fondu bude efektivnější a bude mít vyšší přidanou hodnotu, pokud se v tomto nařízení stanoví omezený počet povinných cílů, jež mají být plněny v rámci programů, které jednotlivé členské státy s přihlédnutím ke svým specifickým podmínkám a potřebám vypracují.

(46)

Pro posilování solidarity je důležité, aby ve vhodných případech a v koordinaci a v součinnosti s humanitární pomocí, již řídí Komise, přicházela z fondu dodatečná podpora na mimořádnou pomoc při řešení mimořádných situací, k nimž v členských státech či třetích zemích dochází v důsledku velkých migračních tlaků či masového přílivu vysídlených osob, a to v souladu se směrnicí Rady 2001/55/ES (13). Mimořádná pomoc by měla rovněž zahrnovat podporu ad hoc humanitárním programům přijetí zaměřeným na poskytování dočasného pobytu na území určitého členského státu v případě naléhavé humanitární krize ve třetích zemích. Nicméně takovými jinými humanitárními programy přijetí není dotčen unijní program znovuusídlení, jenž je od začátku výslovně zaměřen na poskytování trvalého řešení pro osoby potřebující mezinárodní ochranu přesunuté do Unie ze třetích zemí. Za tímto účelem by členské státy neměly být oprávněny obdržet dodatečné jednorázové částky ohledně osob, jimž byl udělen dočasný pobyt na území určitého členského státu v rámci takových jiných humanitárních programů přijetí.

(47)

Toto nařízení by mělo stanovit finanční pomoc pro činnosti Evropské migrační sítě zřízené rozhodnutím Rady 2008/381/ES (14), a to v souladu s cíli a úkoly této sítě.

(48)

Rozhodnutí 2008/381/ES by proto mělo být změněno, aby byly sladěny postupy a usnadněno poskytování vhodné a včasné finanční podpory národním kontaktním místům podle uvedeného rozhodnutí.

(49)

S ohledem na účel finančních pobídek, jež jsou členským státům na znovuusídlení nebo přesun osob požívajících mezinárodní ochrany z jednoho členského státu do druhého přidělovány ve formě jednorázových částek, a vzhledem k tomu, že tyto částky představují malou část skutečných nákladů, by toto nařízení mělo stanovit určité odchylky od pravidel pro způsobilost výdajů.

(50)

Za účelem doplnění či změny ustanovení tohoto nařízení, která se týkají jednorázových částek určených na znovuusídlení a přesun osob požívajících mezinárodní ochrany z jednoho členského státu do druhého, a definic specifických akcí a společných priorit Unie v oblasti znovuusídlení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla náležité konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány souběžné, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(51)

Při uplatňování tohoto nařízení, včetně vypracovávání aktů v přenesené pravomoci, by Komise měla konzultovat odborníky ze všech členských států.

(52)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (15).

(53)

Financování z rozpočtu Unie by se mělo zaměřovat na akce, u nichž může intervence Unie ve srovnání s akcemi prováděnými jednotlivými členskými státy samostatně přinést přidanou hodnotu. Vzhledem k tomu, že Unie může lépe než členské státy poskytnout rámec pro vyjádření solidarity Unie při řízení migračních toků, by finanční podpora poskytovaná podle tohoto nařízení měla především přispět k posílení kapacit v této oblasti na úrovni členských států i Unie.

(54)

Je nutné zajistit co největší dopad financování Unie tím, že budou uvolněny a shromážděny veřejné a soukromé finanční zdroje a bude docíleno jejich pákového účinku.

(55)

Komise by měla sledovat provádění fondu v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 (16) za pomoci společných ukazatelů pro vyhodnocení výsledků a dopadů. Uvedené ukazatele, včetně příslušných základních hodnot, by měly vytvořit minimální základ pro vyhodnocení toho, v jakém rozsahu bylo dosaženo cílů fondu.

(56)

Aby bylo možné výsledky dosažené fondem měřit, je třeba stanovit společné ukazatele pro každý společný cíl fondu. Společnými ukazateli by neměla být dotčena dobrovolná či závazná povaha provádění souvisejících akcí stanovených v tomto nařízení.

(57)

Pokud jde o řízení a provádění fondu, měl by být fond součástí celkového rámce, který tvoří toto nařízení a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 513/2014 (17). Pro účely fondu by partnerství uvedené v nařízení (EU) č. 514/2014 mělo zahrnovat příslušné mezinárodní organizace, nevládní organizace a sociální partnery. Každý členský stát by měl odpovídat za složení partnerství a měl by stanovit způsoby jeho provádění.

(58)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž přispívat k účinnému řízení migračních toků a provádět, posilovat a rozvíjet společnou azylovou politiku, politiku týkající se doplňkové a dočasné ochrany a společnou přistěhovaleckou politiku, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej může být lépe dosaženo na úrovni Unie, smí Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(59)

Podle článků 8 a 10 Smlouvy o fungování EU by tento fond měl zohledňovat prosazování zásady rovnosti žen a mužů a zásady nediskriminace.

(60)

Rozhodnutí č. 573/2007/ES, č. 575/2007/ES a 2007/435/ES by měla být zrušena za podmínek stanovených v přechodných ustanoveních tohoto nařízení.

(61)

V souladu s článkem 3 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, oznámil tyto členské státy své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení.

(62)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(63)

Je vhodné uvést dobu použitelnosti tohoto nařízení do souladu s dobou použitelnosti nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (18). Toto nařízení by se tedy mělo použít ode dne 1. ledna 2014,

a)

cíle finanční podpory a způsobilé akce;

b)

obecný rámec k provádění způsobilých akcí;

c)

dostupné finanční zdroje a jejich přidělování;

d)

zásady a mechanismus pro stanovení společných priorit Unie v oblasti znovuusídlení a

e)

finanční pomoc poskytovanou na akce prováděné Evropskou migrační sítí.

a)

„znovuusídlením“ proces, kdy jsou státní příslušníci třetích zemí na žádost Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) vycházející z individuální potřeby mezinárodní ochrany, přesunuti ze třetí země do členského státu, v němž se usadí a mohou zde pobývat jakožto osoby v některém z uvedených postavení:

b)

„jinými humanitárními programy přijímání“ určitý ad hoc postup, kterým členský stát přijímá určitý počet státních příslušníků třetí země k dočasnému pobytu na svém území, aby je chránil před naléhavými humanitárními krizemi způsobenými událostmi, jako jsou politický vývoj nebo konflikty;

c)

„mezinárodní ochranou“ postavení uprchlíka a status doplňkové ochrany ve smyslu směrnice 2011/95/EU;

d)

„navrácením“ proces navrácení státního příslušníka třetí země jako dobrovolné splnění povinnosti návratu nebo jako nucený návrat, jak je stanoveno v článku 3 směrnice 2008/115/ES;

e)

„státním příslušníkem třetí země“ osoba, která není občanem Unie ve smyslu čl. 20 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Odkaz na státní příslušníky třetích zemí musí být vykládán tak, že zahrnuje osoby bez státní příslušnosti a osoby s nevymezenou státní příslušností;

f)

„vyhoštěním“ výkon povinnosti návratu, totiž fyzické dopravení osoby mimo území dotyčného členského státu, jak je stanoveno v článku 3 směrnice 2008/115/ES;

g)

„dobrovolným opuštěním území“ splnění povinnosti návratu ve lhůtě stanovené za tímto účelem v rozhodnutí o navrácení, jak je vymezeno v článku 3 směrnice 2008/115/ES;

h)

„nezletilou osobou bez doprovodu“ státní příslušník třetí země mladší 18 let, jenž vstupuje či vstoupil na území členského státu bez doprovodu dospělé osoby, která za něj podle práva nebo vnitrostátních zvyklostí daného členského státu odpovídá, a to po dobu, po kterou se skutečně nenachází v péči takové osoby; tato definice zahrnuje i nezletilou osobu, jež je ponechána bez doprovodu po vstupu na území členského státu;

i)

„zranitelnou osobou“ státní příslušník třetí země, který odpovídá definici této kategorie osob podle práva Unie použitelného na akce v oblasti politiky podporované z fondu;

j)

„rodinným příslušníkem“ státní příslušník třetí země, který odpovídá definici této kategorie osob podle práva Unie použitelného na akce v oblasti politiky podporované z fondu;

k)

„mimořádnou situací“ situace, jež nastala v důsledku:

a)

posílení a rozvoji všech aspektů společného evropského azylového systému včetně jeho vnějšího rozměru;

b)

podpoře legální migrace do členských států v souladu s jejich hospodářskými a sociálními potřebami, jako jsou potřeby trhu práce, při zajištění integrity imigračních systémů členských států a podpora účinné integrace státních příslušníků třetích zemí;

c)

podpoře spravedlivých a účinných strategií navracení osob prováděných v členských státech, jež podporují boj proti nedovolenému přistěhovalectví, s důrazem na udržitelnost návratů a efektivnost zpětného přebírání osob v zemích původu a tranzitu;

d)

posilování solidarity a sdílení odpovědnosti mezi členskými státy, zejména s těmi členskými státy, které jsou migračním a azylovým tokům vystaveny nejvíce, a to i prostřednictvím praktické spolupráce.

a)

osoby v postavení uprchlíka nebo se statusem doplňkové ochrany ve smyslu směrnice 2011/95/EU;

b)

osoby, které podaly žádost o jednu z forem mezinárodní ochrany uvedených v písmeni a) a dosud neobdržely konečné rozhodnutí;

c)

osoby, které požívají dočasné ochrany ve smyslu směrnice 2001/55/ES;

d)

osoby, které jsou znovuusídlovány či byly znovuusídleny v rámci členského státu nebo jsou z tohoto členského státu přesunovány či z něj byly přesunuty.

a)

poskytování materiální pomoci, včetně pomoci na hranicích, vzdělávání, odborné přípravy, podpůrných služeb, lékařské a psychologické péče;

b)

poskytování podpůrných služeb, jako je překlad a tlumočení, vzdělávání a odborná příprava, včetně výuky jazyků, a další iniciativy, které jsou v souladu se statusem dotčené osoby;

c)

zřízení a zlepšení správních struktur, systémů a odborné přípravy pracovníků a příslušných orgánů s cílem zajistit účinný a snadný přístup k azylovým řízením pro žadatele o azyl, jakož i účinná a vysoce kvalitní azylová řízení, zejména za účelem podpory při případných změnách unijního acquis;

d)

poskytování sociální pomoci, informací nebo pomoci s administrativními nebo soudními postupy a poskytování informací nebo poradenství ohledně možného výsledku azylového řízení, včetně otázek, jako je řízení o navracení;

e)

poskytování právní pomoci a zastoupení;

f)

určení zranitelných skupin a stanovení specifické pomoci pro zranitelné osoby, zejména v souladu s písmeny a) až e);

g)

zavádění, rozvoj a zlepšování alternativních opatření k zajištění osob.

a)

zlepšování a udržování stávající ubytovací infrastruktury a ubytovacích služeb;

b)

posilování a zlepšování administrativních struktur a systémů;

c)

informování místních společenství;

d)

odbornou přípravu pracovníků orgánů, včetně místních orgán, jež budou jednat s osobami uvedenými v odstavci 1 v souvislosti s jejich přijímáním;

e)

vybudování, provoz a rozvoj nové ubytovací infrastruktury a služeb, jakož i administrativních struktur a systémů, zejména za účelem řešení případných strukturálních potřeb členských států;

—

v centrech pro tranzit a evidenci uprchlíků, zejména s cílem podpořit operace spojené se znovuusídlením ve spolupráci s UNHCR, nebo

—

na území určitého členského státu v rámci jiných humanitárních programů přijímání.

a)

akce posilující schopnost členských států - i pokud jde o mechanismus včasného varování, připravenosti a řešení krizí zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 (19) –shromažďovat, analyzovat a šířit kvalitativní a kvantitativní údaje a statistiky o azylových řízeních, přijímací kapacitě a opatřeních týkajících se znovuusídlení a přesunu žadatelů o mezinárodní ochranu nebo osob požívajících mezinárodní ochrany z jednoho členského státu do druhého;

b)

akce posilující schopnost členských států shromažďovat, analyzovat a šířit informace o zemi původu;

c)

akce přímo přispívající k hodnocení azylové politiky, jako je posuzování dopadu na vnitrostátní úrovni, průzkumy mezi různými cílovými skupinami a dalšími relevantními zúčastněnými stranami, rozvoj ukazatelů a srovnávací analýzy.

a)

vytvoření a rozvoj národních programů a strategií zaměřených na znovuusídlení a jiných humanitárních programů přijímání, včetně analýz potřeb, zlepšení ukazatelů a hodnocení;

b)

vytvoření infrastruktury a služeb vhodných k zajištění hladkého a účinného provádění akcí v oblasti znovuusídlení a akcí týkajících se jiných humanitárních programů přijímání, včetně jazykové pomoci;

c)

vytvoření struktur, systémů a organizování odborné přípravy pracovníků zaměřené na vysílání na služební cesty do třetích zemí nebo jiných členských států, provádění pohovorů, lékařských prohlídek a bezpečnostních prověrek;

d)

posuzování možných případů znovuusídlení a případů jiných humanitárních přijímání příslušnými orgány členských států, jako je vysílání na služební cesty do třetích zemí, provádění pohovorů, lékařských prohlídek a bezpečnostních prověrek;

e)

lékařské vyšetření a lékařská péče před odjezdem, zabezpečení materiálních potřeb před odjezdem, poskytnutí informací před odjezdem, integrační opatření a opatření týkající se cesty prováděná před odjezdem, včetně zajištění služeb lékařského doprovodu;

f)

poskytování informací a pomoci při příjezdu nebo krátce po něm, včetně tlumočnických služeb;

g)

akce zaměřené na sloučení rodiny v případě osob znovuusídlených v členském státě;

h)

posilování infrastruktury a služeb příslušných pro migraci a azyl v zemích určených k provádění regionálních programů ochrany;

i)

vytváření podmínek pro dlouhodobou integraci, autonomii a posilování sebedůvěry znovuusídlených uprchlíků.

a)

přípravu informačních balíčků a kampaní zaměřených na zvyšování povědomí a podporu mezikulturního dialogu, mimo jiné prostřednictvím uživatelsky přístupných informačních a komunikačních technologií a internetových stránek;

b)

posuzování dovedností a kvalifikací, jakož i posilování transparentnosti a slučitelnosti dovedností a kvalifikací ve třetí zemi s dovednostmi a kvalifikacemi členského státu;

c)

odbornou přípravu zaměřenou na posílení možnosti pracovního uplatnění v členském státě;

d)

komplexní kurzy zaměřené na občanskou orientaci a výuku jazyků;

e)

pomoc v souvislosti se žádostmi o sloučení rodiny ve smyslu směrnice Rady 2003/86/ES (20).

a)

vytváření a rozvoj těchto integračních strategií za účasti místních nebo regionálních subjektů, je-li to vhodné včetně analýzy potřeb, vylepšování ukazatelů integrace a hodnocení, včetně participativních hodnocení, s cílem nalézt osvědčené postupy;

b)

poskytování poradenství a pomoci v oblastech, jako je ubytování, prostředky na živobytí, administrativní a právní poradenství, zdravotní, psychologická a sociální péče a péče o dítě a sloučení rodiny;

c)

akce týkající se uvádění státních příslušníků třetích zemí do přijímající společnosti a akce, které jim umožní se přizpůsobit, akce zaměřené na informování těchto osob o jejich právech a povinnostech, na jejich začlenění do občanského a kulturního života a sdílení hodnot zakotvených v Listině základních práv Evropské unie;

d)

akce zaměřené na vzdělávání a odbornou přípravu, včetně výuky jazyků, a přípravné akce na usnadnění přístupu na trh práce;

e)

akce na podporu soběstačnosti a schopnosti státních příslušníků třetích zemí samostatně zabezpečit své potřeby;

f)

akce na podporu účelných kontaktů a konstruktivního dialogu mezi státními příslušníky třetích zemí a přijímající společností a akce na podporu přijetí ze strany přijímající společnosti, mimo jiné s využitím sdělovacích prostředků;

g)

akce na podporu rovného přístupu a rovnocenných výsledků, pokud jde o jednání státních příslušníků třetích zemí s veřejnými a soukromými službami, včetně úpravy těchto služeb pro jednání se státními příslušníky třetích zemí;

h)

budování kapacit příjemců vymezených v čl. 2 písm. g) nařízení (EU) č. 514/2014 a to i prostřednictvím výměny zkušeností a osvědčených postupů a navazování vzájemných kontaktů.

a)

vytváření strategií na podporu legální migrace s cílem usnadnit rozvoj a provádění pružných postupů pro přijímání;

b)

spolupráci mezi pracovními agenturami třetích zemí, úřady práce a imigračními úřady členských států, jakož i podporu členských států při provádění právních předpisů Unie týkajících se migrace, konzultace se zúčastněnými subjekty a odborné poradenství či výměnu informací o přístupech, které se s ohledem na potřeby trhu práce zaměřují na osoby konkrétní státní příslušnosti či kategorie státních příslušníků třetích zemí;

c)

posílení schopnosti členských států rozvíjet, provádět, monitorovat a vyhodnocovat své strategie, politiky a opatření týkající se přistěhovalectví napříč různými úrovněmi a útvary úřadů, především pak posilování jejich kapacit shromažďovat, analyzovat a šířit podrobné a systematické údaje a statistiky o migračních řízeních a migračních tocích, povoleních k pobytu a rozvíjení monitorovacích nástrojů, programů hodnocení, ukazatelů a stanovování referenčních hodnot pro účely měření úspěšnosti těchto strategií;

d)

odbornou přípravu příjemců vymezených v čl. 2 písm. g) nařízení (EU) č. 514/2014 a pracovníků poskytujících veřejné a soukromé služby, včetně vzdělávacích institucí, podpora výměny zkušeností a osvědčených postupů, spolupráce a navazování vzájemných kontaktů a mezikulturních schopností, jakož i zvyšování kvality poskytovaných služeb;

e)

budování udržitelných organizačních struktur pro integraci a řízení rozmanitosti, především prostřednictvím spolupráce mezi různými zúčastněnými subjekty, což úředníkům na různých úrovních státní správy umožní rychle získat informace o zkušenostech a osvědčených postupech uplatňovaných jinde a případně sdílet zdroje s jinými příslušnými orgány, jakož i mezi vládními a nevládními subjekty v zájmu efektivnějšího poskytování služeb státním příslušníkům třetích zemí, mimo jiné prostřednictvím jednoho kontaktního místa (například koordinovaná střediska poskytující podporu při integraci);

f)

obousměrný dynamický proces vzájemné interakce, který je základem integračních strategií na místní a regionální úrovni, rozvíjením platforem pro konzultaci státních příslušníků třetích zemí, výměnu informací mezi zúčastněnými subjekty a platforem pro mezikulturní a náboženský dialog mezi společenstvími státních příslušníků třetích zemí navzájem nebo mezi nimi a orgány, které se podílejí na vytváření politiky a přijímají rozhodnutí;

g)

akce na podporu a posílení praktické spolupráce mezi příslušnými orgány členských států, zaměřené mimo jiné na výměnu informací, osvědčených postupů a strategií a na vytváření a provádění společných akcí, a to i s ohledem na zajištění integrity imigračních systémů členských států.

a)

státní příslušníky třetích zemí, jejichž žádost o povolení k pobytu, jejich oprávněný pobyt nebo mezinárodní ochranu v členském státě dosud nebyla pravomocně zamítnuta a které se mohou rozhodnout využít možnosti dobrovolného návratu;

b)

státní příslušníky třetích zemí, kteří mají v členském státě právo k pobytu, oprávněný pobyt nebo požívají mezinárodní ochrany ve smyslu směrnice 2011/95/EU nebo dočasné ochrany ve smyslu směrnice 2001/55/ES a kteří se rozhodnou využít možnosti dobrovolného návratu;

c)

státní příslušníky třetích zemí, kteří se nacházejí v členském státě a nesplňují nebo již nesplňují podmínky pro vstup nebo pobyt na území členského státu, včetně těch státních příslušníků třetích zemí, jejichž vyhoštění bylo odloženo v souladu s článkem 9 a čl. 14 odst. 1 směrnice 2008/115/ES.

a)

zavádění, rozvoj a zlepšování alternativních opatření k zajištění osob;

b)

poskytování sociální pomoci, informací nebo pomoci se správními nebo soudními postupy a poskytování informací nebo poradenství;

c)

poskytování právní a jazykové pomoci;

d)

specifická pomoc zranitelným osobám;

e)

zavádění a zlepšování nezávislých a účinných systémů pro sledování nuceného navracení stanovených v čl. 8 odst. 6 směrnice 2008/115/ES;

f)

zřizování, provoz a zlepšování ubytování, infrastruktury v oblasti přijímání a zadržování, služeb a podmínek;

g)

vytváření administrativních struktur a systémů, včetně nástrojů informačních technologií,

h)

odborná příprava pracovníků v zájmu zajištění bezproblémových a účinných řízení o navracení osob, včetně jejich řízení a provádění.

a)

opatření nezbytná k přípravě operací souvisejících s návratem, jako jsou opatření vedoucí ke zjištění totožnosti státních příslušníků třetích zemí, vydání cestovních dokladů a vyhledání rodinných příslušníků;

b)

spolupráce s konzulárními a imigračními úřady třetích zemí za účelem získání cestovních dokladů, usnadnění repatriace a zajištění zpětného převzetí;

c)

opatření asistovaného dobrovolného návratu, včetně lékařských prohlídek a lékařské pomoci, cestovních opatření, finančních příspěvků, pomoci a poradenství před návratem a po něm;

d)

operace vyhoštění, včetně souvisejících opatření, v souladu se standardy stanovenými v právu Unie, s výjimkou donucovacího vybavení;

e)

opatření k zahájení opětovného začlenění vracející se osoby do společnosti vzhledem k jejímu osobnímu rozvoji, jako jsou peněžní pobídky, odborná příprava, pomoc při hledání zaměstnání a ucházení se o ně a podpora zahájení výdělečné činnosti;

f)

zařízení a služby ve třetích zemích sloužící k zajištění vhodného dočasného ubytování a přijetí po příjezdu;

g)

specifická pomoc zranitelným osobám.

a)

akce na podporu, rozvoj a posílení operativní spolupráce a výměny informací mezi útvary členských států zodpovědnými za navracení osob a dalšími orgány členských států zapojenými do procesu navracení, včetně spolupráce s konzulárními úřady a imigračními úřady třetích zemí a společných návratových operací;

b)

akce na podporu spolupráce mezi třetími zeměmi a útvary členských států zodpovědnými za navracení osob, včetně opatření zaměřených na posilování kapacit třetích zemí při zpětném přebírání osob a jejich opětovném začleňování do společnosti, zejména v rámci dohod o zpětném přebírání osob;

c)

akce na posílení schopnosti rozvíjet účinné a udržitelné návratové politiky především prostřednictvím výměny informací o situaci v zemích návratu a osvědčených postupů, sdílení zkušeností a sdružování zdrojů mezi členskými státy;

d)

akce na posílení schopnosti shromažďovat, analyzovat a šířit podrobné a systematické údaje a statistiky o řízeních a opatřeních týkajících se navracení osob, kapacitách v oblasti přijímání a zadržování, o nucených a dobrovolných návratech, jakož i o monitorování a opětovném začleňování;

e)

akce, které přímo přispívají k hodnocení politik v oblasti navracení, jako je posuzování dopadu na vnitrostátní úrovni, průzkumy mezi cílovými skupinami, vypracovávání ukazatelů a stanovování referenčních hodnot;

f)

opatření zaměřená na informování a informační kampaně ve třetích zemích, jejichž cílem je zvyšování povědomí o vhodných dovolených způsobech přistěhovalectví a rizicích nedovoleného přistěhovalectví.

a)

národních programů podle článku 19;

b)

akcí Unie podle článku 20;

c)

mimořádné pomoci podle článku 21;

d)

Evropské migrační sítě podle článku 22;

e)

technické pomoci podle článku 23.

a)

2 752 milionů EUR na národní programy členských států;

b)

385 milionů EUR na akce Unie, mimořádnou pomoc, Evropskou migrační síť a technickou pomoc Komise, z nichž alespoň 30 % se použije na akce Unie a Evropskou migrační síť.

a)

2 392 milionů EUR se rozdělí v souladu s přílohou I. Členské státy přidělí nejméně 20 % těchto zdrojů na specifický cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 prvním pododstavci písm. a) a alespoň 20 % na zvláštní cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 prvním pododstavci písm. b). Členské státy se mohou od těchto minimálních podílů odchýlit pouze tehdy, pokud bude národní program obsahovat podrobné vysvětlení ohledně skutečnosti, proč přidělení zdrojů pod touto úrovní neohrožuje dosažení daného cíle. Pokud jde o specifický cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 prvním pododstavci písm. a), ty členské státy, které čelí strukturálním nedostatkům v oblasti ubytování, infrastruktury a služeb, by se neměly dostat pod minimální podíl stanovený v tomto nařízení;

b)

360 milionů EUR se rozdělí na základě přerozdělovacího mechanismu určeného pro specifické akce uvedené v článku 16, pro program Unie pro znovuusídlení uvedený v článku 17 a pro přesun osob požívajících mezinárodní ochrany z jednoho členského státu do druhého podle článku 18.

a)

specifické akce uvedené v příloze II;

b)

program Unie pro znovuusídlení podle článku 17 nebo přesun osob požívajících mezinárodní ochrany z jednoho členského státu do druhého podle článku 18.

a)

osob ze země či regionu určených k provádění regionálního programu ochrany;

b)

osob ze země či regionu označených v prognóze týkající se znovuusídlení vypracované podle UNHCR, v nichž by společná akce Unie měla významný dopad na řešení potřeb v oblasti ochrany;

c)

osob, jež patří do zvláštní kategorie, na něž se vztahují kritéria znovuusídlení podle UNHCR.

a)

ohrožené ženy a děti;

b)

nezletilé osoby bez doprovodu;

c)

osoby, jejichž potřeby související se zdravotním stavem mohou být vyřešeny pouze prostřednictvím znovuusídlení;

d)

osoby, které musí být znovuusídleny z mimořádných nebo naléhavých důvodů za účelem právní či fyzické ochrany, mimo jiné oběti násilí nebo mučení.

a)

zesílenou podporu při zřizování společného evropského azylového systému zajištěním účinného a jednotného uplatňování acquis Unie v oblasti azylu a podpora řádného uplatňování nařízení (EU) č. 604/2013. Tyto akce mohou zahrnovat rovněž vytvoření a rozvoj programu Unie pro znovuusídlení;

b)

vytvoření a rozvoj integračních strategií zahrnujících různé aspekty obousměrného dynamického procesu, které budou podle potřeby prováděny na celostátní, místní nebo regionální úrovni, budou zohledňovat potřeby státních příslušníků třetích zemí v oblasti integrace na místní a regionální úrovni, řešit specifické potřeby různých kategorií migrantů a rozvíjet účinná partnerství mezi klíčovými zúčastněnými stranami;

c)

rozvoj návratového programu, který zahrnuje složku týkající se asistovaného dobrovolného návratu a případně složku věnovanou opětovnému začleňování.

a)

rozšiřování spolupráce Unie při provádění práva Unie a při sdílení osvědčených postupů v oblasti azylu, zejména ohledně znovuusídlování a přesunu žadatelů o mezinárodní ochranu nebo osob požívajících mezinárodní ochrany z jednoho členského státu do druhého i prostřednictvím navazování kontaktů a výměny informací, legální migrace, integrace státních příslušníků třetích zemí, včetně pomoci při příjezdu a koordinačních činností na podporu znovuusídlení s místními společenstvími, jež mají přijmout znovuusídlené uprchlíky, a navracení osob;

b)

zřizování nadnárodních sítí spolupráce a pilotních projektů, včetně inovačních projektů, založených na nadnárodních partnerstvích mezi subjekty sídlícími ve dvou či více členských státech za účelem stimulování inovací a usnadnění výměny zkušeností a osvědčených postupů;

c)

studie a výzkum zaměřené na možné nové formy spolupráce Unie v oblasti azylu, přistěhovalectví, začleňování, navracení osob a příslušného práva Unie, šíření a výměnu informací týkající se osvědčených postupů a všech dalších aspektů azylu, přistěhovalectví, integrace a návratové politiky, včetně institucionální komunikace o politických prioritách Unie;

d)

vývoj společných statistických nástrojů, metod a ukazatelů hodnocení vývoje politik v oblasti azylu, legální migrace, začleňování a navracení osob a jejich používání členskými státy;

e)

přípravu, monitorování, administrativní a technickou podporu a rozvoj mechanismu hodnocení, jež jsou nezbytné k provádění politiky v oblasti azylu a přistěhovalectví;

f)

spolupráci s třetími zeměmi na základě globálního přístupu Unie k migraci a mobilitě, především v rámci provádění dohod o zpětném přebírání osob, partnerství v oblasti mobility a regionálních programů ochrany;

g)

opatření zaměřená na informování a informační kampaně ve třetích zemích určené na zvyšování povědomí o vhodných dovolených způsobech přistěhovalectví a rizicích nedovoleného přistěhovalectví.

a)

v čl. 4 odst. 5 se písmeno a) nahrazuje tímto:

b)

článek 6 se mění takto:

c)

článek 11 se zrušuje;

d)

článek 12 se zrušuje.

a)

byly soudržné s vnější politikou Unie, dodržovaly zásadu soudržnosti politik v oblasti rozvoje a aby byly soudržné se strategickými programovými dokumenty pro danou oblast či zemi;

b)

byly zaměřeny na opatření, která nejsou orientována na rozvoj;

c)

sloužily zájmům vnitřních politik Unie a byly v souladu s činnostmi vyvíjenými uvnitř Unie.

a)

osvobozeny od povinnosti, podle níž musí být podloženy statistickými údaji či údaji z minulosti a

b)

vyplaceny za podmínky, že osoba, na kterou je jednorázová částka přidělena, byla skutečně znovuusídlena nebo přesunuta v souladu s tímto nařízením.