(EU) č. 513/2014Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 513/2014 ze dne 16. dubna 2014 , kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí a zrušuje rozhodnutí Rady 2007/125/SVV

(1)

Cíle Unie, jímž je zajištění vysoké úrovně bezpečnosti v prostoru svobody, bezpečnosti a práva v souladu s čl. 67 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), by mělo být dosaženo mimo jiné prostřednictvím opatření pro předcházení trestné činnosti a boj proti ní, jakož i prostřednictvím opatření pro koordinaci a spolupráci mezi donucovacími a jinými vnitrostátními orgány členských států, včetně Europolu a dalších příslušných subjektů Unie, a s příslušnými třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi.

(2)

V zájmu dosažení tohoto cíle by měla být na úrovni Unie přijaty posíleny akce na ochranu osob a veřejných statků proti hrozbám, jež mají stále více nadnárodní charakter, a na podporu činností prováděných příslušnými orgány členských států. Terorismus, organizovaná trestná činnost, trestné činy páchané mobilními (kočujícími) zločineckými skupinami, obchod s drogami, korupce, kyberkriminalita, obchodování s lidmi a se zbraněmi a další trestná činnost představují i nadále výzvu pro vnitřní bezpečnost Unie.

(3)

Strategie vnitřní bezpečnosti Evropské unie (dále jen „strategie vnitřní bezpečnosti“), kterou Rada přijala v únoru 2010, tvoří sdílený program pro řešení těchto společných bezpečnostních výzev. Sdělení Komise ze dne 22. listopadu 2010 nazvané „Strategie EU v oblasti vnitřní bezpečnosti: Pět kroků k bezpečnější Evropě“ proměňuje zásady a pokyny strategie v konkrétní kroky tím, že stanovuje pět strategických cílů: zničit mezinárodní zločinecké sítě, předcházet terorismu a řešit radikalizaci a nábor, zvýšit pro občany a podniky úroveň bezpečnosti v kyberprostoru, posílit bezpečnost prostřednictvím správy hranic a zlepšit odolnost Evropy vůči krizím a katastrofám.

(4)

Klíčovými zásadami, kterými se provádění strategie vnitřní bezpečnosti řídí, by měly být solidarita mezi členskými státy, jasné rozdělení úkolů, dodržování základních práv a svobod a právního státu, silné zaměření na globální perspektivu a na spojitost a nezbytnou soudržnost s vnější bezpečností.

(5)

Na podporu provádění strategie vnitřní bezpečnosti a pro zajištění jejího praktického využívání by měla být členským státům poskytnuta odpovídající finanční podpora Unie v podobě zřízení a správy Fondu pro vnitřní bezpečnost (dále jen „fond“).

(6)

Fond by měl odrážet potřebu zvýšené flexibility a zjednodušení a současně splňovat požadavky v oblasti předvídatelnosti a zajišťovat spravedlivé a transparentní rozdělování zdrojů s cílem splnit obecné i specifické cíle stanovené v tomto nařízení.

(7)

Hlavními zásadami, kterými se řídí provádění fondu, jsou účinnost opatření a kvalita výdajů. Fond by měl být rovněž prováděn co nejefektivnějším a uživatelsky nejvstřícnějším způsobem.

(8)

V době snižování výdajů na politiky Unie vyžaduje vyřešení hospodářských problémů opětovnou flexibilitu, inovativní organizační opatření, lepší využívání stávajících struktur a koordinaci mezi orgány, institucemi a agenturami Unie a vnitrostátními orgány a se třetími zeměmi.

(9)

Je nutné zajistit co největší účinek financování Unie tím, že se uvolní a spojí veřejné a soukromé finanční zdroje a rozšíří se jejich využívání.

(10)

Politický cyklus EU, který zavedla Rada ve dnech 8.–9. listopadu 2010, si klade za cíl řešit nejvýznamnější závažné hrozby a hrozby spojené s organizovanou trestnou činností v Unii soudržným a metodickým způsobem prostřednictvím optimální spolupráce mezi příslušnými útvary. Za účelem podpory účinného uplatňování tohoto víceletého cyklu by při financování prostřednictvím nástroje zřízeného tímto nařízením (dále jen „nástroj“) mělo být využito veškerých možných způsobů plnění, které uvádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (4), případně včetně nepřímého řízení, aby se zajistilo včasné a účinné provedení činností a projektů.

(11)

Vzhledem k právním specifikům, jež se váží k hlavě V Smlouvy o fungování EU, nelze fond zřídit jako jediný finanční nástroj. Fond by měl být proto zřízen jako komplexní rámec pro finanční podporu Unie v oblasti vnitřní bezpečnosti, který bude zahrnovat nástroj a nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014 (5). Tento komplexní rámec by mělo doplňovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 (6).

(12)

Přeshraniční trestnou činnost, například obchodování s lidmi a vykořisťování nelegálních přistěhovalců ze strany zločineckých organizací, lze účinně řešit policejní spoluprací.

(13)

Celkové zdroje vyčleněné pro toto nařízení a nařízení (EU) č. 515/2014 by měly společně vytvořit finanční krytí po celou dobu trvání fondu, které má představovat pro Evropský parlament a Radu hlavní referenční částku během ročního rozpočtového procesu ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (7).

(14)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. října 2013 o organizované trestné činnosti, korupci a praní peněz uznává, že boj proti organizované trestné činnosti je evropským úkolem, a vyzývá členské státy, aby navzájem více spolupracovaly v oblasti prosazování práva, neboť boj proti organizované trestné činnosti má zásadní význam pro ochranu řádné ekonomiky před typickou trestnou činností, jako je praní výnosů z trestné činnosti.

(15)

Prostřednictvím tohoto nástroje, jenž spadá do komplexního rámce fondu, by měla být finančně podporována policejní spolupráce, výměna informací, přístup k informacím, předcházení trestné činnosti, boj proti přeshraniční, závažné a organizované trestné činnosti včetně terorismu, korupce, obchodu s drogami, obchodování s lidmi a zbraněmi, vykořisťování nelegálních přistěhovalců, pohlavního vykořisťování dětí, šíření snímků znázorňujících zneužívání dětí a dětské pornografie, kyberkriminality a praní výnosů z trestné činnosti, ochrana osob a kritické infrastruktury proti událostem souvisejícím s bezpečností a účinné řízení bezpečnostních rizik a řešení bezpečnostních krizí, přičemž se zohlední společné politiky (strategie, politické cykly, programy a akční plány), právní předpisy a praktická spolupráce.

(16)

Finanční pomoc v těchto oblastech by měla být zejména určena na akce, jež podporují přeshraniční společné operace, přístup k informacím, výměnu informací, výměnu osvědčených postupů, snadnější a bezpečnou komunikaci a koordinaci, odbornou přípravu a výměnu personálu, analytické, monitorovací a hodnotící činnosti, komplexní posuzování hrozeb a rizik v souladu s pravomocemi stanovenými ve Smlouvě o fungování EU, zvyšování informovanosti, testování a validaci nových technologií, výzkum v oblasti forenzních věd, pořizování technického interoperabilního vybavení a spolupráce mezi členskými státy a příslušnými subjekty Unie, včetně Europolu. Finanční pomoc v těchto oblastech by měla být určena pouze na takové akce, které jsou v souladu s prioritami a iniciativami stanovenými na úrovni Unie, zejména těmi, které schválil Evropský parlament a Rada.

(17)

V rámci komplexní protidrogové strategie Unie zastávající vyvážený přístup, který je založen na souběžném snižování nabídky a poptávky, by finanční pomoc poskytovaná v rámci tohoto nástroje měla sloužit na podporu veškerých akcí zaměřených na předcházení obchodování s drogami a boj proti němu (snižování nabídky), a zejména opatření zaměřená na výrobu, zhotovování, extrahování, prodej, přepravu, dovoz a vývoz nelegálních drog, včetně jejich držení a nabytí s cílem zapojit se do činností spojených s obchodem s drogami.

(18)

Opatření ve třetích zemích a ve vztahu k těmto zemím podporovaná prostřednictvím tohoto nástroje by měla být přijímána v součinnosti a souladu s ostatními akcemi mimo Unii, jež jsou podporována prostřednictvím zeměpisných i tematických nástrojů vnější pomoci Unie. Při provádění těchto akcí by se mělo zejména dbát na plný soulad se zásadami a obecnými cíli vnější činnosti a zahraniční politiky Unie, jež se k dané zemi či regionu váží, s demokratickými zásadami a hodnotami, základními právy a svobodami, právním státem a svrchovaností třetích zemí. Tato opatření, jejichž účelem by neměla být podpora akcí přímo orientovaných na rozvoj, by měla případně doplňovat finanční pomoc poskytovanou prostřednictvím nástrojů vnější pomoci. Rovněž by měl být zajištěn soulad s humanitární politikou Unie, zejména pokud jde o mimořádná opatření.

(19)

Při provádění tohoto nástroje by měly být plně dodržovány práva a zásady zakotvené v Listině základních práv Evropské unie a mezinárodní závazky Unie.

(20)

Podle článku 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) by měl nástroj podporovat činnosti, které zajišťují ochranu dětí před násilím, zneužíváním, vykořisťováním a zanedbáváním. Nástroj by měl rovněž podporovat ochranu dětských svědků a obětí a pomoc pro ně, a to zejména pokud jde o děti bez doprovodu a děti, které se jiným způsobem ocitnou v situaci, kdy potřebují poručenství.

(21)

Tento nástroj by měl doplňovat a posilovat opatření přijímaná s cílem rozvíjet spolupráci mezi Europolem či jinými příslušnými subjekty Unie a členskými státy, a dosáhnout tak cílů tohoto nástroje v oblasti policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti a boje proti ní a řešení krizí. To mimo jiné znamená, že členské státy by při sestavování svých národních programů měly přihlížet k informační databázi, analytickým nástrojům a provozním a technickým pokynům Europolu, zejména informačnímu systému Europolu (EIS), aplikaci sítě pro bezpečnou výměnu informací Europolu (SIENA) a posouzení hrozeb závažné a organizované trestné činnosti v EU (SOCTA).

(22)

Za účelem jednotného provádění fondu by prostředky z rozpočtu Unie přidělené na tento nástroj měly být vynakládány v režimu přímého a nepřímého řízení v případě akcí, jež mají pro Unii zvláštní význam (opatření Unie), a mimořádné a technické pomoci, a v režimu sdíleného řízení v případě národních programů a akcí vyžadujících administrativní flexibilitu.

(23)

Pokud jde o zdroje vynakládané v režimu sdíleného řízení, je nezbytné zajistit, aby národní programy členských států byly v souladu s prioritami a cíli Unie.

(24)

Prostředky, které jsou členským státům poskytnuty na provádění jejich národních programů, by měly být stanoveny v tomto nařízení a přidělovány na základě jasných, objektivních a měřitelných kritérií. Tato kritéria by se měla odvíjet od veřejných statků chráněných členskými státy a od finančních možností členských států k zajištění vysoké úrovně vnitřní bezpečnosti, mezi něž patří počet obyvatel, velikost území a hrubý domácí produkt. Vzhledem k tomu, že ze SOCTA z roku 2013 vyplývá, že zločinecké organizace především využívají přístavů a letišť jako vstupních míst pro obchodování s lidmi a nelegálním zbožím, měla by se navíc specifická zranitelnost, kterou představují zločinecké trasy pro překračování vnějších hranic, odrazit v rozdělení dostupných zdrojů pro akce přijímané členskými státy, a to na základě kritérií týkajících se počtu cestujících a hmotnosti nákladu procházejících těmito mezinárodními letišti a přístavy.

(25)

V zájmu posílení solidarity a sdílení odpovědnosti za společné politiky, strategie a programy Unie by členské státy měly být podporovány v tom, aby část celkových zdrojů, jež jsou k dispozici pro národní programy, využily k plnění strategických priorit Unie stanovených v příloze I tohoto nařízení. U projektů, jež jsou na plnění těchto priorit zaměřeny, by se příspěvek Unie k jejich celkovým způsobilým nákladům měl zvýšit na 90 % v souladu s nařízením (EU) č. 514/2014.

(26)

Strop prostředků, které má Unie k dispozici, by měl doplňovat prostředky přidělené členským státům na provádění jejich národních programů. Tím bude zajištěno, aby Unie v daném rozpočtovém roce mohla podporovat akce, na nichž má Unie zvláštní zájem, jako jsou studie, testování a validace nových technologií, nadnárodní projekty, vytváření sítí a výměna osvědčených postupů, monitorování provádění příslušného práva a politik Unie a akcí ve třetích zemích a ve vztahu k těmto zemím. Podporovaná opatření by měla být v souladu s prioritami vytyčenými v příslušných unijních strategiích, programech, akčních plánech a posouzeních rizik a hrozeb.

(27)

K naplnění obecného cíle tohoto nástroje by členské státy měly přispět tím, že zajistí, aby jejich národní programy zahrnovaly akce zaměřené na dosažení všech specifických cílů tohoto nástroje a aby přidělování zdrojů na jednotlivé cíle odpovídalo příslušným úkolům a potřebám a zajišťovalo, že tyto cíle bude možno plnit. V případě, že národní program není zaměřen na plnění některého z těchto cílů nebo že přidělené zdroje nedosahují minimálního procentního podílu stanoveného v tomto nařízení, by dotčený členský stát měl tuto skutečnost ve svém programu odůvodnit.

(28)

Za účelem posílení kapacity Unie k okamžité reakci na události související s bezpečností nebo na nově se objevující hrozby pro Unii by mělo být možné poskytnout mimořádnou pomoc, a to v souladu s rámcem stanoveným v nařízení (EU) č. 514/2014.

(29)

Financování z rozpočtu Unie by se mělo zaměřit na činnosti, kde může zásah Unie přinést přidanou hodnotu ve srovnání s akcemi na úrovni samotných členských států. Jelikož je Unie lépe než členské státy s to reagovat na přeshraniční situace a zajišťovat platformu pro společný přístup, opatření způsobilá pro podporu v rámci tohoto nařízení by měla přispět zejména k posílení kapacit členských států a Unie, jakož i k přeshraniční spolupráci a koordinaci, vytváření sítí, vzájemné důvěře a k výměně informací a osvědčených postupů.

(30)

Pro doplnění nebo změnu ustanovení tohoto nařízení, jež se týkají vymezení strategických priorit Unie, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny, doplnění nebo zrušení strategických priorit Unie uvedených v tomto nařízení. Komise by v rámci přípravné činnosti měla vést odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(31)

Při uplatňování tohoto nařízení, včetně přípravy aktů v přenesené pravomoci, by Komise měla konzultovat odborníky ze všech členských států.

(32)

Komise by měla monitorovat provádění nástroje v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení (EU) č. 514/2014 za pomoci klíčových ukazatelů pro hodnocení výsledků a dopadu. Tyto ukazatele, včetně příslušných základních hodnot, by měly vytvářet minimální základ pro hodnocení toho, nakolik bylo cílů nástroje dosaženo.

(33)

Aby bylo možné výsledky dosažené tímto fondem měřit, je třeba stanovit společné ukazatele pro každý specifický cíl tohoto nástroje. Měření plnění specifických cílů pomocí společných ukazatelů neznamená, že provádění akcí v návaznosti na tyto ukazatele bude povinné.

(34)

Rozhodnutí Rady 2007/125/SVV (8), by mělo být zrušeno za podmínek stanovených v přechodných ustanoveních tohoto nařízení.

(35)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž posílení koordinace a spolupráce mezi donucovacími orgány, předcházení trestné činnosti a boje proti ní, ochrany osob a kritické infrastruktury proti událostem souvisejícím s bezpečností a posílení kapacity členských států a Unie k účinnému řízení bezpečnostních rizik a řešení bezpečnostních krizí, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(36)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(37)

V souladu s článkem 3 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, Irsko oznámilo své přání účastnit se přijímání a uplatňování tohoto nařízení.

(38)

V souladu s článkem 1 a 2 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Spojené království neúčastní přijímání tohoto nařízení, a proto pro ně není závazné ani použitelné.

(39)

Je vhodné uvést dobu použitelnosti tohoto nařízení do souladu s dobou použitelnosti nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (9). Toto nařízení by se tedy mělo použít ode dne 1. ledna 2014,

a)

cíle, způsobilé akce a strategické priority pro finanční podporu, která má být v rámci nástroje poskytována;

b)

obecný rámec k provádění způsobilých akcí;

c)

zdroje dostupné v rámci nástroje od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 a jejich rozdělení.

a)

„policejní spoluprací“ konkrétní opatření a typy spolupráce zahrnující příslušné orgány všech členských států uvedené v článku 87 Smlouvy o fungování EU;

b)

„výměnou informací a přístupem k informacím“ bezpečné shromažďování, uchovávání, zpracovávání, analýza a výměna informací relevantních pro orgány uvedené v článku 87 Smlouvy o fungování EU při předcházení trestným činům, jejich odhalování, vyšetřování a stíhání, zejména pokud jde o přeshraniční, závažnou a organizovanou trestnou činnost;

c)

„předcházením trestné činnosti“ veškerá opatření, která mají snižovat trestnou činnost a pocit nejistoty občanů nebo k tomuto snižování přispět, jak uvádí čl. 2 odst. 2 rozhodnutí Rady 2009/902/SVV (20);

d)

„organizovanou trestnou činností“ trestné jednání související s účastí na zločinném spolčení, jak je vymezeno v rámcovém rozhodnutí Rady 2008/841/SVV (21);

e)

„terorismem“ úmyslná jednání a trestné činy definované v rámcovém rozhodnutí 2002/475/SVV (22);

f)

„řízením rizik a řešením krizí“ opatření týkající se posouzení, prevence, připravenosti a zvládání následků terorismu, organizované trestné činnosti a jiných bezpečnostních rizik;

g)

„prevencí a připraveností“ opatření zaměřená na prevenci nebo omezení rizik spojených s možnými teroristickými útoky a jinými událostmi souvisejícími s bezpečností;

h)

„zvládáním následků“ účinná koordinace akcí přijímaných na úrovni členských států nebo Unie s cílem reagovat na teroristický útok nebo jinou událost související s bezpečností a snížit jejich dopad;

i)

„kritickou infrastrukturou“ prostředky, sítě, systémy nebo jejich části, které mají zásadní význam pro zachování nejdůležitějších společenských funkcí, zdraví, bezpečnosti, ekonomického nebo sociálního blahobytu občanů a jejichž narušení nebo zničení by mělo pro členský stát nebo Unii závažný dopad v důsledku selhání těchto funkcí;

j)

„mimořádnou situací“ událost související s bezpečností nebo nová hrozba, jež má nebo může mít významný negativní dopad na bezpečnost občanů v jednom či více členských státech.

a)

předcházení trestné činnosti, boj proti přeshraniční, závažné a organizované trestné činnosti včetně terorismu a posílení koordinace a spolupráce mezi donucovacími orgány a jinými vnitrostátními orgány členských států, včetně Europolu a jiných příslušných subjektů Unie, a příslušnými třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi;

b)

posílení kapacity členských států a Unie k účinnému zvládání bezpečnostních rizik a krizí a připravenost na teroristické útoky a jiné události související s bezpečností, jakož i ochrana občanů a kritické infrastruktury před těmito útoky a událostmi.

a)

podporovat a rozvíjet opatření posilující schopnost členských států předcházet trestné činnosti a boji proti přeshraniční, závažné a organizované trestné činnosti včetně terorismu, a to zejména prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru, výměny informací a osvědčených postupů, přístupu k údajům, interoperabilních technologií, porovnatelných statistik, aplikované kriminologie, komunikace s veřejností a zvyšování informovanosti;

b)

podporovat a rozvíjet administrativní a operativní koordinaci, spolupráci, vzájemné porozumění a výměnu informací mezi donucovacími orgány členských států, jinými vnitrostátními orgány, Europolem a jinými příslušnými subjekty Unie a případně se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi;

c)

podporovat a rozvíjet systémy odborné přípravy, včetně přípravy zaměřené na technické a odborné znalosti a dovednosti, pokud jde o povinnosti spojené s dodržováním lidských práv a základních svobod, při provádění evropských politik odborné přípravy, mimo jiné prostřednictvím unijních výměnných programů zaměřených na vymáhání práva v zájmu podpory opravdové evropské kultury v oblasti justice a vymáhání práva;

d)

podporovat a rozvíjet opatření, záruky, mechanismy a osvědčené postupy pro včasnou identifikaci svědků a obětí trestné činnosti, včetně obětí terorismu, a na jejich ochranu a podporu, a zejména pak na ochranu a podporu dětských svědků a obětí, obzvláště jedná-li se o děti bez doprovodu a děti, které se jiným způsobem ocitnou v situaci, kdy potřebují poručenství;

e)

opatření posilující administrativní a operativní kapacitu členských států k ochraně kritické infrastruktury ve všech hospodářských odvětvích, a to mimo jiné prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru a lepší koordinace, spolupráce, výměny a šíření know-how a zkušeností v rámci Unie a s příslušnými třetími zeměmi;

f)

zabezpečené spojení a účinná koordinace mezi stávajícími subjekty v oblasti včasného varování a krizové spolupráce v rámci jednotlivých odvětví na unijní a vnitrostátní úrovni, včetně informačních středisek pro různé situace, s cílem umožnit rychlé vyhotovení souhrnných a přesných přehledů v krizových situacích, koordinovat protiopatření a vyměňovat si volně přístupné, důvěrné a utajované informace;

g)

opatření posilující administrativní a operativní kapacitu členských států a Unie při vypracovávání komplexních posouzení hrozeb a rizik, jež jsou podloženy důkazy a jsou v souladu s prioritami a iniciativami stanovenými na úrovni Unie, zejména s těmi, které schválil Evropský parlament a Rada, aby Unie mohla rozvíjet integrované přístupy založené na společném a sdíleném vyhodnocení krizových situací a aby se zvýšilo vzájemné porozumění různě definovaným stupňům ohrožení v členských státech a partnerských zemích.

a)

akce na zlepšení policejní spolupráce a koordinace mezi donucovacími orgány, jež zahrnují spolupráci s příslušnými subjekty Unie, zejména Europolem a Eurojustem, a mezi nimi, společné vyšetřovací týmy a jiné formy přeshraničních společných operací, přístup k informacím, výměnu informací a interoperabilní technologie;

b)

projekty zaměřené na vytváření sítí, partnerství veřejného a soukromého sektoru, vzájemnou důvěru, porozumění a učení, určování, výměnu a šíření know-how, zkušeností a osvědčených postupů, sdílení informací, sdílení poznatků o situaci a prognózy jejího vývoje, plánování pro nepředvídané události a interoperabilitu;

c)

analytické, monitorovací a hodnotící činnosti, včetně studií a posuzování hrozeb, rizik a dopadů, jež jsou podložené důkazy a v souladu s prioritami a iniciativami stanovenými na úrovni Unie, zejména s těmi, které schválil Evropský parlament a Rada;

d)

činnosti v oblasti zvyšování informovanosti, šíření informací a komunikace;

e)

pořizování, údržba unijních a vnitrostátních systémů informačních technologií přispívajících k dosažení cílů tohoto nařízení, nebo modernizace systémů informačních technologií a technického vybavení, včetně testování kompatibility systémů, zabezpečeného zařízení, infrastruktury, souvisejících budov a systémů, zejména systémů informačních a komunikačních technologií a součástí těchto systémů, mimo jiné za účelem evropské spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti, kyberkriminality, a to zejména s evropským centrem pro boj proti kyberkriminalitě;

f)

výměna, odborná příprava a vzdělávání zaměstnanců a odborníků různých orgánů, včetně jazykové přípravy a společných cvičení a programů;

g)

opatření určená na využívání, převod, testování a validaci nových metod a technologií, včetně pilotních projektů a opatření následujících po projektech výzkumu v oblasti bezpečnosti financovaných Unií.

a)

akce na zlepšení policejní spolupráce a koordinace mezi donucovacími orgány, jež zahrnují společné vyšetřovací týmy a jiné formy přeshraničních společných operací, přístup k informacím a výměnu informací, a interoperabilní technologie;

b)

vytváření sítí, vzájemná důvěra, porozumění a učení, určování, výměna a šíření know-how, zkušeností a osvědčených postupů, sdílení informací, sdílení poznatků o situaci a prognózy jejího vývoje, plánování pro nepředvídané události a interoperabilita;

c)

výměna, odborná příprava a vzdělávání zaměstnanců a odborníků příslušných orgánů;

a)

v rámci národních programů podle článku 7;

b)

v rámci akcí Unie podle článku 8;

c)

v rámci technické pomoci podle článku 9;

d)

v rámci mimořádné pomoci podle článku 10.

a)

662 milionů EUR na národní programy členských států;

b)

342 milionů EUR na akce Unie, mimořádnou pomoc a technickou pomoc z podnětu Komise.

a)

alespoň 20 % na akce týkající se specifických cílů uvedených v čl. 3 odst. 2 prvním pododstavci písm. a); a

b)

alespoň 10 % na akce týkající se specifických cílů uvedených v čl. 3 odst. 2 prvním pododstavci písm. b).

a)

30 % v poměru k celkovému počtu jejich obyvatel;

b)

10 % v poměru k rozloze jejich území;

c)

15 % v poměru k počtu cestujících a 10 % k tunám nákladu odbavených na jejich mezinárodních letištích a v námořních přístavech;

d)

35 % nepřímo úměrně k jejich hrubému domácímu produktu (standard kupní síly na obyvatele).

a)

přípravné, monitorovací, administrativní a technické činnosti a vývoj hodnotícího mechanismu nutného k provádění politik v oblasti policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí;

b)

nadnárodní projekty, do nichž jsou zapojeny dva nebo více členských států či alespoň jeden členský stát a jedna třetí země;

c)

analytické, monitorovací a hodnotící činnosti, včetně posouzení hrozeb, rizik a dopadů, jež jsou podložené důkazy a jsou v souladu s prioritami a iniciativami stanovenými na úrovni Unie, zejména s těmi, které schválil Evropský parlament a Rada, a projektů monitorujících provádění práva Unie a plnění cílů politiky Unie v členských státech;

d)

projekty zaměřené na vytváření sítí, partnerství veřejného a soukromého sektoru, vzájemnou důvěru, porozumění a učení, určování a šíření osvědčených postupů a inovativních přístupů na úrovni Unie, vzdělávací a výměnné programy;

e)

projekty zaměřené na rozvoj metodických, zejména statistických nástrojů a postupů a společných ukazatelů;

f)

pořizování, údržbu nebo modernizaci technického vybavení, odborného zázemí, zabezpečeného zařízení, infrastruktury, souvisejících budov a systémů, zejména systémů informačních a komunikačních technologií a součástí těchto systémů na úrovni Unie, mimo jiné za účelem evropské spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti a kyberkriminality, a to zejména s evropským centrem pro boj proti kyberkriminalitě;

g)

projekty zaměřené na zvyšování informovanosti o politikách a cílech Unie mezi zúčastněnými stranami a širokou veřejností, včetně institucionální komunikace týkající se politických priorit Unie;

h)

mimořádně inovativní projekty, jež rozvíjejí nové metody nebo využívají nové technologie s potenciálem jejich převedení do ostatních členských států, zejména projekty zaměřené na testování a validaci výsledků výzkumu v oblasti bezpečnosti financovaného Unií;

i)

studie a pilotní projekty.

a)

akce ke zlepšení policejní spolupráce a koordinace mezi donucovacími orgány, případně i s mezinárodními organizacemi, jež zahrnují společné vyšetřovací týmy a jiné formy přeshraničních společných operací, přístup k informacím, výměnu informací a interoperabilní technologie;

b)

akce zaměřené na vytváření sítí, vzájemnou důvěru, porozumění a učení, určování, výměnu a šíření know-how, zkušeností a osvědčených postupů, sdílení informací, sdílení poznatků o situaci a prognózy jejího vývoje, plánování pro nepředvídané události a interoperabilitu;

c)

pořizování, údržba nebo modernizace technického vybavení, včetně systémů informačních a komunikačních technologií a součástí těchto systémů;

d)

výměna, odborná příprava a vzdělávání zaměstnanců a odborníků příslušných orgánů, včetně jazykové přípravy;

e)

činnosti v oblasti zvyšování informovanosti, šíření informací a komunikace;

f)

posouzení hrozeb, rizik a dopadů;

g)

studie a pilotní projekty.