(EU) č. 499/2014Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 499/2014 ze dne 11. března 2014 , kterým se doplňují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 a (EU) č. 1306/2013 prostřednictvím změny prováděcího nařízení Komise (EU) č. 543/2011, pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny

(1)

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 (3) bylo přijato na základě nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 (4), jež bylo zrušeno a nahrazeno nařízením (EU) č. 1308/2013.

(2)

Nařízení (EU) č. 1308/2013 obsahuje některá nová ustanovení týkající se odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny. Tato ustanovení je třeba doplnit, pokud jde o finanční příspěvky členů organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny (dále jen „organizace producentů“), uvádění celé produkce na trh prostřednictvím příslušné organizace producentů, externí zajišťování činností, demokratickou odpovědnost, stanovování stropů pro výdaje na řešení krizí a prevenci, podmínky pro opětovnou výsadbu sadů jako opatření na předcházení krizím a jejich řešení, některé prvky postupu v případě, že nebyla dodržena kritéria uznávání, a uplatnění režimu vstupní ceny i podmínky pro skládání jistoty.

(3)

Článek 160 nařízení (EU) č. 1308/2013 stanoví, že stanovy organizace producentů ukládají členům povinnost, aby celou svoji produkci uváděli na trh prostřednictvím své příslušné organizace producentů. S cílem umožnit flexibilitu v odvětví ovoce a zeleniny je vhodné za určitých podmínek producentům povolit, aby svoji produkci uváděli na trh i jinak než prostřednictvím organizace producentů.

(4)

Podle článku 26 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 se hlavní činnost organizace producentů má týkat koncentrace nabídky a uvádění produktů, které vyprodukují její členové a pro které je uznána, na trh. Je třeba upřesnit, jakým způsobem je tato činnost prováděna, zejména v případě externího zajišťování činností. Aby členské státy mohly provádět nezbytné kontroly, měly by navíc organizace producentů vést záznamy, které umožní členskému státu ověřit, zda organizace producentů plní své úkoly.

(5)

Článek 27 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví, že organizace producentů musí zůstat odpovědné za činnosti zajišťované externě. Je vhodné přesněji stanovit, jak má být zajištěno, aby takové činnosti zůstaly pod kontrolou organizace producentů, která tyto činnosti zadala externě.

(6)

Článek 31 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví, že členské státy musí přijmout veškerá opatření, která považují za nezbytná k tomu, aby se předešlo jakémukoliv zneužití pravomoci nebo vlivu jedním nebo několika členy některé organizace producentů. Organizace producentů by měly členským státům prokázat demokratickou odpovědnost, pokud jde o členy jejich organizace. Za tím účelem by mělo být omezeno maximální procento hlasovacích práv a podílů, které může mít fyzická nebo právnická osoba v organizaci producentů.

(7)

V čl. 153 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 1308/2013 stanoví, že stanovy organizace producentů předepisují členské příspěvky nezbytné k jejímu financování. S cílem zajistit, aby členové organizace producentů platili požadované finanční příspěvky potřebné pro vytvoření a doplňování provozního fondu stanoveného v článku 32 uvedeného nařízení, je nezbytné stanovit, že tato povinnost musí být uvedena ve stanovách organizace producentů.

(8)

Aby se zabránilo situacím, kdy by opatření pro předcházení krizím a jejich řešení vedla k nerovnoměrnému financování v rámci sdružení organizací producentů, měly by být na úrovni jednotlivých organizací producentů vypočteny stropy pro výdaje na předcházení krizím a jejich řešení v rámci operačních programů sdružení organizací producentů. Kromě toho by měly být také stanoveny podmínky pro opětovnou výsadbu sadů jako opatření pro předcházení krizím a jejich řešení. Aby se zamezilo nerovnoměrnému financování operačních programů, měl by být stanoven maximální procentní podíl výdajů, který lze vyčlenit na opětovnou výsadbu sadů.

(9)

Článek 114 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví sankce, které mají být uplatněny v případě nedodržení kritérií uznání. Podle čl. 154 odst. 4 nařízení (EU) č. 1308/2013 musí členské státy provádět v pravidelných intervalech kontroly, aby se ujistily, že organizace producentů dodržují kritéria uznání, ukládat těmto organizacím sankce v případě nedodržování opatření nebo v případě nesrovnalostí a v případě nutnosti rozhodnout o odebrání uznání. Systém, který rozlišuje mezi závažným a méně závažným nedodržením kritérií uznání, by byl účinnější a nedocházelo by k rozdílným výkladům členskými státy. Je proto vhodné zavést zjednodušený postup a odstupňované ukládání sankcí podle článku 64 nařízení (EU) č. 1306/2013, aby se zabránilo organizacím producentů, které nadále nesplňují kritéria uznání, neoprávněně využívat podpory Unie.

(10)

Článek 181 nařízení (EU) č. 1308/2013 stanoví použití celního kodexu pro odbavení zboží, na které se vztahuje režim vstupní ceny. Jelikož dotyčné zboží rychle podléhá zkáze a jeho hodnota v okamžiku celního odbavení není vždy stanovena, je nezbytné, aby Komise mohla přijmout pravidla pro účely kontroly věrohodnosti vstupní ceny zásilky uvedené v prohlášení ve srovnání s paušální dovozní hodnotou v zájmu urychlení celního odbavení. Kromě toho zkušenosti získané při uplatňování režimu vstupní ceny ukázaly, že je vhodné požadovat složení jistoty, pokud celní hodnota určená podle hodnoty transakce uvedené v článku 29 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 (5) překročí o více než 8 % paušální dovozní hodnotu vypočítanou Komisí.

(11)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(12)

V zájmu zajištění hladkého přechodu operačních programů schválených podle nařízení (ES) č. 1234/2007 na nová pravidla podle nařízení (EU) č. 1308/2013 by měla být stanovena přechodná ustanovení.

(13)

Ustanovení o předcházení krizím a jejich řešení by se měla uplatňovat od 1. ledna 2014, tj. ode dne, od kterého se použijí příslušná nová ustanovení nařízení (EU) č. 1308/2013. Aby se organizace producentů mohly přizpůsobit novým pravidlům týkajícím se požadavků na externí zajišťování činností a demokratickou odpovědnost, měla by se příslušná ustanovení použít až ode dne 1. ledna 2015. Článek 181 nařízení (EU) č. 1308/2013 se použije ode dne 1. října 2014, a proto by se měla příslušná nová ustanovení tohoto nařízení o kontrole věrohodnosti vstupní ceny zásilky uvedené v prohlášení a o podmínkách skládání jistoty použít od téhož dne,

1)

V čl. 26 odst. 1 se doplňuje nový druhý a třetí pododstavec, které znějí:

„Uvádění na trh musí provádět organizace producentů nebo v případě externího zajišťování činností podle článku 27 musí probíhat pod kontrolou organizace producentů. Uvádění na trh zahrnuje rozhodnutí o prodeji produktu, výběr distribučního řetězce, a pokud k prodeji nedojde formou aukce, jednání o jeho množství a ceně.

Organizace producentů po dobu nejméně 5 let uchovává záznamy, včetně účetních dokladů, které prokazují, že organizace producentů koncentrovala nabídku a uváděla na trh produkty svých členů, pro které byla uznána.“

2)

Vkládá se nový článek 26a, který zní:

„Článek 26a

Uvádění produkce na trh mimo organizaci producentů

Pokud je k tomu organizace producentů oprávní a pokud je to v souladu s podmínkami stanovenými organizací producentů, členové této organizace producentů mohou:

3)

Článek 27 se nahrazuje tímto:

„Článek 27

Externí zajišťování činností

1.   Činnosti, jejichž zajištění externími subjekty mohou členské státy povolit podle článku 155 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (6), se vztahují k cílům organizací producentů uvedeným v čl. 152 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení a mohou mimo jiné zahrnovat shromažďování, skladování, balení a uvádění produktu členů organizace producentů na trh.

2.   Organizace producentů zajišťující nějakou činnost externě uzavře pro účely provádění příslušné činnosti s jiným subjektem, včetně jednoho nebo několika svých členů nebo dceřiného podniku, obchodní dohodu formou písemné smlouvy. Organizace producentů zůstává nadále odpovědná za provádění činnosti zajišťované externě i za celkovou kontrolu řízení a dohled nad obchodní dohodou o provádění uvedené činnosti.

3.   Celková kontrola řízení a dohled uvedené v odstavci 2 musí být účinné a vyžadují, aby smlouva o externím zajišťování činnosti:

Smlouvy o externím zajištění činnosti, jakož i zprávy uvedené v písmenu b) uchovává organizace producentů po dobu nejméně 5 let pro účely následných kontrol a musí být na požádání přístupné všem členům.

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).“"

4)

Článek 31 se nahrazuje tímto:

„Článek 31

Demokratická odpovědnost organizací producentů

1.   Členské státy stanoví maximální procentní část hlasovacích práv a podílů, kterou může mít fyzická nebo právnická osoba v organizaci producentů. Maximální procentní část hlasovacích práv a podílů musí být nižší než 50 % celkových hlasovacích práv a nižší než 50 % podílů. V řádně odůvodněných případech mohou členské státy stanovit vyšší maximální procentní část podílů, které může mít právnická osoba v organizaci producentů, za předpokladu, že se v každém případě zamezí zneužití pravomoci touto právnickou osobou.

Odchylně od prvního pododstavce se v případě organizací producentů provádějících operační program dne 17. května 2014 maximální procentní část podílů stanovená členským státem při použití prvního pododstavce uplatní až po skončení operačního programu.

2.   Orgány členských států provádějí kontroly hlasovacích práv a podílů, a to včetně kontrol totožnosti fyzických nebo právnických osob majících členské podíly v organizaci producentů, které jsou samy právnickou osobou.

3.   Pokud je organizace producentů jasně vymezenou složkou právnické osoby, členské státy přijmou opatření a omezí či zruší pravomoci uvedené právnické osoby, pokud jde o změnu, schvalování nebo zamítání rozhodnutí organizace producentů.“

5)

V článku 53 se doplňuje nový odstavec 3, který zní:

„3.   Stanovy organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny vyžadují od jejích členů, aby platili finanční příspěvky stanovené ve stanovách sdružení pro potřeby vytvoření a doplňování provozního fondu stanoveného v článku 32 nařízení (EU) č. 1308/2013.“

6)

V článku 62 se doplňuje nový odstavec 5, který zní:

„5.   Strop pro výdaje na opatření pro předcházení krizím a jejich řešení podle čtvrtého pododstavce čl. 33 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013 se v rámci operačních programů sdružení organizací producentů vypočte na úrovni jednotlivých organizací producentů, které jsou jeho členy.“

7)

Vkládá se nový článek 89a, který zní:

„Článek 89a

Opětovná výsadba sadů po povinném vyklučení

Pokud členské státy zahrnou do svých vnitrostátních strategií opětovnou výsadbu sadů po povinném vyklučení ze zdravotních nebo fytosanitárních důvodů provedeném jako krizové opatření, musí stanovit vhodné druhy a případně odrůdy i podmínky týkající se uplatňování uvedeného opatření. V případě klučení z fytosanitárních důvodů musí opatření přijatá členskými státy ohledně opětovné výsadby sadů splňovat podmínky směrnice Rady 2000/29/ES (7).

Na opětovnou výsadbu sadů se nesmí použít více než 20 % celkových výdajů v rámci operačních programů. Členské státy mohou rozhodnout, že stanoví nižší procento.

(7)  Směrnice Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství (Úř. věst. L 169, 10.7.2000, s. 1).“"

8)

Článek 114 se nahrazuje tímto:

„Článek 114

Nedodržení kritérií uznání

1.   Pokud členský stát zjistí, že organizace producentů nesplňuje jedno z kritérií uznání v souvislosti s požadavky článků 21, 23, čl. 26 odst. 1 a 2 a článku 31, zašle dotyčné organizaci producentů nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy byla uvedená skutečnost zjištěna, doporučeně dopis s upozorněním na chybu, v němž budou uvedena nápravná opatření a lhůty, do kdy je třeba tato opatření přijmout; tyto lhůty nepřesáhnou čtyři měsíce. Od okamžiku zjištění nedodržení členské státy pozastaví platby podpory až do okamžiku přijetí nápravných opatření k jejich spokojenosti.

2.   Nedodržení kritérií uznání podle odstavce 1 ve lhůtě stanovené členským státem má za následek pozastavení uznání organizace producentů. Členský stát oznámí organizaci producentů dobu pozastavení, která nepřesáhne 12 měsíců od data přijetí dopisu s upozorněním organizací producentů. Není tím dotčeno uplatňování horizontálních vnitrostátních právních předpisů, které mohou stanovit pozastavení této akce po zahájení soudního řízení v dané věci.

Během doby pozastavení uznání může organizace producentů pokračovat ve své činnosti, ale podpory se přestanou vyplácet až do okamžiku, kdy je pozastavení uznání zrušeno. Roční částka podpory se sníží o 2 % za každý započatý kalendářní měsíc, v němž bylo uznání pozastaveno.

Pozastavení končí dnem kontroly, která prokáže, že předmětná kritéria uznání byla dodržena.

3.   Pokud nejsou kritéria dodržena do konce doby pozastavení stanovené příslušným orgánem členského státu, členský stát odejme uznání s účinností ode dne, od něhož přestaly být podmínky uznání dodržovány, nebo pokud není možné toto datum určit, ode dne, kdy bylo nedodržení zjištěno. Není tím dotčeno uplatňování horizontálních vnitrostátních právních předpisů, které mohou stanovit pozastavení této akce po zahájení soudního řízení v této věci. Neuhrazená podpora se nevyplatí a podpora vyplacená neoprávněně se vrátí.

4.   Pokud členský stát zjistí, že organizace producentů nedodržuje nějaké jiné kritérium uznání stanovené v článku 154 nařízení (EU) č. 1308/2013, než které je uvedeno v odstavci 1, zašle dotyčné organizaci producentů nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy byla uvedená skutečnost zjištěna, doporučeně dopis s upozorněním na chybu, v němž budou uvedena nápravná opatření a lhůty, do kdy je třeba tato opatření přijmout; tyto lhůty nepřesáhnou čtyři měsíce.

5.   Nejsou-li nápravná opatření přijata podle odstavce 4 ve lhůtě stanovené členským státem, dojde k pozastavení plateb a ke snížení roční výše podpory o 1 % za každý započatý kalendářní měsíc, který překračuje tuto lhůtu. Není tím dotčeno uplatňování horizontálních vnitrostátních právních předpisů, které mohou stanovit pozastavení této akce po zahájení soudního řízení v této věci.

6.   Pokud však organizace producentů členskému státu prokáže, že není schopna dodržovat kritéria uznání stanovená v čl. 154 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud jde o minimální objem nebo hodnotu tržní produkce, které stanoví členské státy, v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů nebo chorob či škůdců, přestože podnikla nezbytná opatření na prevenci rizik, může členský stát pro daný rok této organizaci producentů udělit výjimku ohledně minimálního objemu nebo hodnoty tržní produkce.

7.   V případech použití odstavců 1, 2, 4 a 5 mohou členské státy provádět platby po uplynutí lhůty stanovené v článku 70, je-li to pro uplatňování tohoto článku nezbytné. Tyto platby však musí být uskutečněny nejpozději 15. října druhého roku následujícího po roce provádění programu.“

9)

Článek 137 se nahrazuje tímto:

„Článek 137

Základ vstupní ceny

1.   Ustanovení čl. 181 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013 se použije na produkty uvedené v příloze XVI.

2.   Pokud se celní hodnota produktů uvedených v příloze XVI části A určí podle hodnoty transakce uvedené v článku 29 nařízení (EHS) č. 2913/92 a tato celní hodnota je vyšší o více než 8 % než paušální částka vypočtená Komisí jako paušální dovozní hodnota v době přijetí prohlášení o propuštění produktů do volného oběhu, musí dovozce složit jistotu podle čl. 248 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2454/93. Pro tento účel se částka dovozního cla, které mohou nakonec produkty uvedené v příloze XVI části A podléhat, rovná částce dlužného cla, pokud byl dotčený produkt zařazen na základě dotyčné paušální dovozní hodnoty.

První pododstavec se nepoužije, pokud je paušální dovozní hodnota vyšší než vstupní ceny uvedené v příloze I části III oddílu I příloze 2 nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (8) a pokud deklarant žádá o okamžité zaúčtování částky cla, která může být pro zboží nakonec vyměřena namísto složení jistoty.

3.   Pokud se celní hodnota produktů uvedených v příloze XVI části A vypočte podle čl. 30 odst. 2 písm. c) nařízení (EHS) č. 2913/92, odečte se clo podle čl. 136 odst. 1 tohoto nařízení. V uvedeném případě složí dovozce jistotu uvedenou v čl. 248 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2454/93, která se rovná výši cla, které by zaplatil, kdyby byly produkty zařazeny na základě platné paušální dovozní hodnoty.

4.   Celní hodnota zboží dováženého do komisního prodeje je určena přímo podle čl. 30 odst. 2 písm. c) nařízení (EHS) č. 2913/92 a pro tento účel se použije paušální dovozní hodnota vypočítaná v souladu s článkem 136 během platných lhůt.

5.   Dovozce má jeden měsíc od data prodeje dotčených produktů, s výhradou maximální lhůty čtyř měsíců ode dne přijetí prohlášení o propuštění do volného oběhu, na to, aby prokázal, že šarže byla prodána za podmínek potvrzujících správnost cen uvedených v článku 29 nařízení (EHS) č. 2913/92, nebo aby určil celní hodnotu uvedenou v čl. 30 odst. 2 písm. c) uvedeného nařízení. Nedodržení jednoho z těchto konečných termínů má za následek propadnutí jistoty, aniž je dotčeno použití odstavce 6.

Složená jistota se uvolní v tom rozsahu, ve kterém je celním orgánům poskytnut uspokojivý důkaz o podmínkách odbytu. V opačném případě jistota propadá na zaplacení dovozních cel.

Aby dovozce prokázal, že šarže byla prodána za podmínek stanovených v prvním pododstavci, předloží kromě faktury veškeré doklady nezbytné pro provádění příslušných celních kontrol v souvislosti s prodejem a odbytem jednotlivých produktů dotyčné šarže, včetně dokladů týkajících se dopravy, pojištění, manipulace a skladování šarže.

Pokud obchodní normy uvedené v článku 3 vyžadují, aby byla na obalu uvedena odrůda produktu nebo tržní druh ovoce a zeleniny, je třeba uvést odrůdu produktu nebo tržní druh ovoce a zeleniny, jež tvoří součást šarže, v dokladech o dopravě, na fakturách a ve vydacím listu.

6.   Lhůtu čtyř měsíců uvedenou v odstavci 5 prvním pododstavci mohou příslušné orgány členského státu na základě řádně zdůvodněné žádosti dovozce prodloužit maximálně o tři měsíce.

Pokud příslušné orgány členských států při kontrole zjistí, že nebyly splněny požadavky tohoto článku, vymáhají dlužné clo podle článku 220 nařízení (EHS) č. 2913/92. Do částky vymahatelného cla nebo částky, kterou ještě zbývá uhradit, se započítá také úrok ode dne propuštění zboží do volného oběhu až do dne úhrady. Použije se úroková sazba platná pro úhradu pohledávek podle vnitrostátního práva.

(8)  Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1).“"

a)

pokračovat až do konce;

b)

být upraven tak, aby splňoval požadavky nařízení (EU) č. 1308/2013; nebo

c)

být nahrazen novým operačním programem schváleným podle nařízení (EU) č. 1308/2013.