(EU) č. 480/2014Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014 ze dne 3. března 2014 , kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu a o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu

Publikováno: Úř. věst. L 138, 13.5.2014, s. 5-44 Druh předpisu: Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato: 3. března 2014 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 14. května 2014 Nabývá účinnosti: 1. července 2015
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 480/2014

ze dne 3. března 2014,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu a o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (1), a zejména na čl. 22 odst. 7, čl. 37 odst. 13, čl. 38 odst. 4, čl. 40 odst. 4, čl. 41 odst. 3, čl. 42 odst. 1, čl. 42 odst. 6, čl. 61 odst. 3, čl. 68 odst. 1, článek 101, čl. 125 odst. 8, čl. 125 odst. 9, čl. 127 odst. 7, čl. 127 odst. 8 a čl. 144 odst. 6 tohoto nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Část druhá nařízení (EU) č. 1303/2013 stanoví společná ustanovení, která se vztahují na Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF), Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský námořní a rybářský fond (ENRF), jež nyní fungují ve společném rámci (dále jen „evropské strukturální a investiční fondy“ či „ESI fondy“). Třetí část uvedeného nařízení dále obsahuje obecná ustanovení, která se vztahují na EFRR, ESF a Fond soudržnosti, ale nevztahují se na EZFRV a ENRF, a čtvrtá část uvedeného nařízení obsahuje obecná ustanovení, která se vztahují na EFRR, ESF, Fond soudržnosti a ENRF, ale nevztahují se na EZFRV. Toto nařízení tedy stanoví ustanovení, která se vztahují na všechny ESI fondy, jakož i ustanovení, která se vztahují jen na EFRR a Fond soudržnosti, nebo na EFRR, ESF, Fond soudržnosti a ENRF.

(2)

Je nutné stanovit podrobná pravidla týkající se kritérií pro určení výše finanční opravy, kterou může Komise uplatnit ve výkonnostním rámci na každou prioritu uvedenou v programech podporovaných z ESI fondů.

(3)

Tyto finanční opravy mohou být uplatněny jen za předpokladu, že je najednou splněno několik podmínek. Výše finanční opravy by měla být určena na základě paušálních sazeb odvozených z koeficientu vypočteného na základě rozsahu fyzického dokončení a úrovně absorpce finančních prostředků. Vnější faktory přispívající k závažnému nesplnění cílů stanovených ve výkonnostním rámci do roku 2023, vyjma faktorů vylučujících finanční opravy, by se měly zvažovat případ od případu a mohly by být důvodem pro nižší sazbu opravy, než jaká by byla uplatněna na základě koeficientu.

(4)

V ustanoveních týkajících se kritérií pro určení výše finančních oprav, které mají být uplatněny ve výkonnostním rámci, by se zvláštní příspěvek z Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí měl posuzovat zvlášť.

(5)

Ustanovení o nákupu pozemků s podporou finančních nástrojů by měla být vyjasněna specifickými pravidly.

(6)

Aby rámec pro kombinování grantů na technickou podporu a finančního nástroje do jedné operace byl soudržný, je třeba, aby takové kombinování bylo dovoleno pouze pro účely technické přípravy budoucí investice ve prospěch konečného příjemce.

(7)

Aby bylo zajištěno, že prováděním finančních nástrojů jsou pověřeny subjekty, které mají náležitou schopnost je provádět v souladu s cíli a prioritami ESI fondů a tím nejefektivnějším způsobem, měla by být stanovena kritéria výběru těchto subjektů a také jejich úloha, závazky a odpovědnost.

(8)

Aby bylo zajištěno řádné finanční řízení finančních nástrojů poskytujících záruky, příspěvky z programů by měly být podloženy obezřetným předběžným posouzením rizik s přihlédnutím k odpovídajícímu multiplikačnímu poměru.

(9)

Aby bylo zajištěno, že finanční nástroje jsou prováděny v souladu s platným právem, měla by být přijata zvláštní ustanovení pro jejich řízení a kontrolu, včetně auditu.

(10)

Aby bylo zajištěno řádné finanční řízení příspěvků z programu na finanční nástroje, mělo by se jakékoli odejmutí takových příspěvků náležitě promítnout do příslušných žádostí o platby.

(11)

Pro zajištění neměnného způsobu výpočtu způsobilých kapitalizovaných subvencí úrokových sazeb a subvencí poplatků za záruky by měla být stanovena specifická pravidla jejich výpočtu.

(12)

Ve snaze o rychlé a efektivní poskytnutí finančních prostředků reálné ekonomice a o řádné finanční řízení při zajištění přiměřeného odměňování subjektů provádějících finanční nástroje by měla být stanovena kritéria pro výpočet nákladů a poplatků spojených s řízením na základě výkonnosti a příslušné prahové hodnoty a pravidla pro úhradu kapitalizovaných nákladů a poplatků spojených s řízením v případě akciových nástrojů a mikroúvěrů.

(13)

V souladu se zásadou řádného finančního řízení by se při výpočtu příspěvku z veřejných zdrojů měly zohlednit příjmy z operací.

(14)

Je nezbytné stanovit metodu výpočtu diskontovaného čistého příjmu z operace s přihlédnutím k referenčním obdobím pro sektor dané operace, k ziskovosti běžně očekávané u druhu dané investice, k uplatnění zásady „znečišťovatel platí“ a případně ke kapitálu v souvislosti s relativní prosperitou daného členského státu nebo regionu.

(15)

Pro sektory by měla být stanovena referenční období, která vycházejí ze zaznamenaných a uchovaných historických údajů o projektech vytvářejících příjmy v programovém období 2007–2013.

(16)

Je nezbytné definovat náklady a příjmy, které se zohledňují při výpočtu diskontovaných čistých příjmů, jakož i podmínky pro stanovení zbytkové hodnoty a finanční diskontní sazby.

(17)

Diskontní sazba ve výši 4 %, navržená jako orientační referenční hodnota, by měla vycházet ze současné dlouhodobé míry návratnosti u mezinárodního portfolia investic vypočtené jako průměrný výnos z aktiv ve výši 3 % upravený směrem nahoru o 1 %, což odpovídá procentnímu poklesu průměrného výnosu z dlouhodobých státních dluhopisů v zemích Unie od doby, kdy byla stanovena finanční diskontní sazba pro programové období 2007–2013.

(18)

Zásada „znečišťovatel platí“ vyžaduje, aby environmentální náklady v důsledku znečištění i prevence hradili ti, kdo znečištění způsobují, a aby systémy zpoplatnění odrážely úplné náklady, včetně kapitálových nákladů, nákladů na environmentální služby, environmentálních nákladů v důsledku znečištění a nákladů na realizovaná preventivní opatření a nákladů souvisejících s nedostatkem použitých zdrojů.

(19)

Za účelem snížení administrativní zátěže by příjemcům mělo být pro výpočet nepřímých nákladů dovoleno použít stávající metody a odpovídající sazby stanovené v rámci jiných politik Unie, jsou-li tyto operace a příjemci podobné povahy.

(20)

Aby bylo zajištěno, že operace financované z ESI fondů, u kterých lze u nepřímých nákladů uplatnit paušální sazbu stanovenou v rámci jiných politik Unie, jsou podobné operacím financovaným v rámci těchto jiných politik Unie, je nezbytné definovat kategorie zásahu a investiční priority nebo opatření, pod něž tyto operace spadají.

(21)

Měla by být vytvořena metodika přezkumu kvality velkých projektů. Přezkum kvality provedený nezávislými odborníky je nezbytnou podmínkou pro to, aby členský stát mohl Komisi předložit velký projekt prostřednictvím oznamovacího postupu stanoveného v nařízení (EU) č. 1303/2013.

(22)

Rozhodne-li se členský stát použít oznamovací postup, měl by se rozhodnout, zda má být daný velký projekt posouzen nezávislými odborníky za technické pomoci Komise, nebo po dohodě s Komisí jinými nezávislými odborníky.

(23)

Mezi hlavní faktory určující, zda bude výsledek přezkumu kvalitní a spolehlivý, patří kapacita, způsobilost a nestrannost nezávislých odborníků provádějících přezkum kvality velkých projektů. Pro zajištění spolehlivosti a vysoké úrovně práce odborníků na přezkumu kvality by tudíž měly být stanoveny jisté požadavky na nezávislé odborníky. Tato kritéria by měli splňovat všichni nezávislí odborníci bez ohledu na to, zda je jejich činnost podpořena technickou pomocí z podnětu Komise nebo členským státem. Povinností členského státu by mělo být ověřit, zda nezávislí odborníci tyto požadavky splňují, a to ještě předtím, než Komisi požádá o souhlas s výběrem nezávislých odborníků.

(24)

Jelikož Komisi mohou být prostřednictvím oznamovacího postupu předloženy pouze velké projekty, které byly nezávislými odborníky ohodnoceny pozitivně, je nezbytné stanovit pro tento účel jasná kritéria. Je také nutné stanovit fáze tohoto přezkumu a parametry pro posouzení kvality, jež mají být při přezkumu použity, aby bylo zajištěno, že přezkum kvality každého velkého projektu je založen na stejném metodickém přístupu a že přezkum kvality je prováděn způsobem, jenž přispěje ke zlepšení kvality velkých projektů, které jsou předmětem tohoto přezkumu.

(25)

Nařízení (EU) č. 1303/2013 požaduje, aby řídicí orgán zřídil systém pro zaznamenávání a uchovávání počítačových údajů o každé operaci, které jsou nezbytné pro monitorování, hodnocení, finanční řízení, ověřování a audit, případně včetně údajů o jednotlivých účastnících operací. Je proto nezbytné stanovit seznam údajů, které mají být v uvedeném systému zaznamenávány a uchovávány.

(26)

Některé údaje jsou relevantní pouze pro určité druhy operací nebo pro některé z ESI fondů; použitelnost požadavků na údaje je proto třeba upřesnit. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 1304/2013 (2) stanoví konkrétní požadavky na zaznamenávání a uchovávání údajů o jednotlivých účastnících operací podporovaných z ESF, ke kterým je třeba přihlédnout.

(27)

Seznam údajů by měl zohlednit požadavky na podávání zpráv stanovené v nařízení (EU) č. 1303/2013 a nařízeních o jednotlivých fondech, aby bylo zajištěno, že pro každou operaci existují údaje nezbytné pro finanční řízení a monitorování, včetně údajů nutných k vypracování žádostí o platby, účetních závěrek a zpráv o provádění operace, a to v podobě, ve které je lze snadno shromažďovat a upravovat. Tento seznam by měl zohlednit fakt, že některé základní údaje o operacích v počítačové podobě jsou nezbytné pro účinné finanční řízení operací a splnění požadavku na zveřejňování základních informací o operacích. Pro účinné plánování a provádění ověřování a auditů jsou nutné některé další údaje.

(28)

Seznam údajů, které mají být zaznamenávány a uchovávány, by neměl předjímat technické vlastnosti ani strukturu počítačových systémů vytvořených řídicími orgány, ani předurčovat formát zaznamenaných a uchovávaných údajů, nejsou-li v tomto nařízení výslovně uvedeny. Seznam by rovněž neměl předjímat způsob, jakým se údaje do systému zadávají nebo se v něm generují; v některých případech mohou údaje obsažené v seznamu vyžadovat zadání vícero hodnot. Je však nezbytné stanovit některá pravidla ohledně povahy těchto údajů, aby bylo zajištěno, že řídicí orgán je schopen splnit své povinnosti, pokud jde o monitorování, hodnocení, finanční řízení, ověřování a audit, včetně případů, kdy to vyžaduje zpracování údajů o jednotlivých účastnících.

(29)

Aby mohla být prováděna kontrola a audit výdajů v rámci operačních programů, je nutné stanovit kritéria, kterými by se měla řídit auditní stopa, aby byla považována za adekvátní.

(30)

V souvislosti s auditní činností podle nařízení (EU) č. 1303/2013 je nezbytné stanovit, že Komise i členské státy by měly zabránit jakémukoli neoprávněnému zveřejnění osobních údajů či přístupu k nim, a specifikovat účely, pro které Komise a členské státy mohou tyto údaje zpracovávat.

(31)

Za audit operací odpovídá auditní orgán. Aby byly rozsah a účinnost auditů adekvátní a aby byly tyto audity prováděny na stejné úrovni ve všech členských státech, je nezbytné stanovit podmínky, které by tyto audity měly splňovat.

(32)

Je nezbytné podrobně stanovit základ pro výběr vzorku operací, u nichž má být proveden audit, kterým by se měl auditní orgán řídit při vypracování či schvalování metody výběru vzorků, a dále stanovit jednotku pro výběr vzorku, určitá technická kritéria, která mají být použita při výběru vzorku, a případně faktory, které mají být zohledněny při výběru doplňkových vzorků.

(33)

Auditní orgán by měl vypracovat výrok auditora zahrnující účetní závěrky podle nařízení (EU) č. 1303/2013. Aby byly rozsah a obsah auditů účetních závěrek adekvátní a aby byly tyto audity prováděny na stejné úrovni ve všech členských státech, je nezbytné stanovit podmínky, které by tyto audity měly splňovat.

(34)

Aby byla zajištěna právní jistota a rovné zacházení se všemi členskými státy při uplatňování finančních oprav v souladu se zásadou proporcionality, je nezbytné stanovit kritéria pro určování závažných nedostatků v účinném fungování systémů řízení a kontroly, definovat základní druhy nedostatků a kritéria, která slouží k určení výše finančních oprav, jež mají být uplatněny, a stanovit kritéria pro uplatnění paušálních sazeb nebo extrapolovaných finančních oprav.

(35)

S cílem umožnit co nejrychlejší uplatňování opatření stanovených v tomto nařízení by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví následující ustanovení, kterými se doplňuje nařízení (EU) č. 1303/2013:

a)

ustanovení, kterými se doplňuje část druhá uvedeného nařízení, která se vztahuje na EFRR, ESF, Fond soudržnosti, EZFRV a ENRF (dále jen „ESI fondy“), pokud jde o:

i)

kritéria pro stanovení výše finanční opravy, jež má být uplatněna ve výkonnostním rámci,

ii)

pravidla týkající se finančních nástrojů, pokud jde o:

další zvláštní pravidla ohledně nákupu pozemků a spojení technické podpory s finančními nástroji,

další zvláštní pravidla týkající se úlohy, závazků a odpovědnosti subjektů provádějících finanční nástroje, souvisejících kritérií výběru a produktů, jež lze prostřednictvím finančních nástrojů poskytovat,

pravidla týkající se řízení a kontroly některých finančních nástrojů, včetně kontrol, které mají být prováděny řídicími a auditními orgány, opatření pro uchovávání podkladů, prvků, které mají být doloženy podklady, a řídicích, kontrolních a auditních mechanismů,

pravidla pro odejmutí plateb do finančních nástrojů a následné úpravy žádostí o platby,

zvláštní pravidla týkající se zavedení systému kapitalizace ročních splátek pro subvence úrokových sazeb a subvence poplatků za záruky,

zvláštní pravidla ohledně kritérií pro výpočet nákladů a poplatků spojených s řízením na základě výkonnosti a příslušných prahových hodnot a pravidla pro úhradu kapitalizovaných nákladů a poplatků spojených s řízením v případě akciových nástrojů a mikroúvěrů,

iii)

metodu výpočtu diskontovaného čistého příjmu z operací, které po dokončení vytvářejí čistý příjem,

iv)

paušální sazbu u nepřímých nákladů a související metody uplatňované v jiných politikách Unie;

b)

ustanovení, kterými se doplňuje část třetí uvedeného nařízení, která se vztahuje na EFRR a Fond soudržnosti, pokud jde o metodiku přezkumu kvality velkých projektů;

c)

ustanovení, kterými se doplňuje část čtvrtá uvedeného nařízení, která se vztahuje na EFRR, ESF, Fond soudržnosti a ENRF, pokud jde o:

i)

pravidla upřesňující informace týkající se údajů, jež je třeba v rámci monitorovacího systému zavedeného řídicím orgánem zaznamenat a uchovat v elektronické podobě,

ii)

podrobné minimální požadavky na auditní stopu, pokud jde o účetní záznamy, které mají být uchovány, a o podklady, které mají být uchovávány na úrovni certifikačního orgánu, řídicího orgánu, zprostředkujících subjektů a příjemců podpory,

iii)

rozsah a obsah auditů operací a auditů účetních závěrek a metodiku výběru vzorku operací,

iv)

podrobná pravidla pro používání údajů shromážděných během auditů prováděných úředníky Komise nebo pověřenými zástupci Komise,

v)

podrobná pravidla týkající se kritérií pro určování závažných nedostatků v účinném fungování systémů řízení a kontroly, včetně základních typů těchto nedostatků, kritérií, která slouží k určení výše finančních oprav, jež mají být uplatněny, a kritérií pro uplatnění paušální sazby nebo extrapolovaných finančních oprav.

KAPITOLA II

USTANOVENÍ, KTERÝMI SE DOPLŇUJE ČÁST DRUHÁ NAŘÍZENÍ (EU) Č. 1303/2013, KTERÁ SE VZTAHUJE NA ESI FONDY

ODDÍL I

KRitéria pro stanovení výše finanční opravy, jež má být uplatněna ve výkonnostním rámci

(Čl. 22 odst. 7 čtvrtý pododstavec nařízení (EU) č. 1303/2013)

Článek 2

Stanovení výše finanční opravy

(Čl. 22 odst. 7 čtvrtý pododstavec nařízení (EU) č. 1303/2013)

1.   Výše finanční opravy, již má Komise uplatnit v souladu s čl. 22 odst. 7 nařízení (EU) č. 1303/2013, je paušální sazba stanovená na základě poměru mezi průměrem hodnot konečné míry plnění u všech ukazatelů výstupů a klíčových kroků provádění podle výkonnostního rámce a konečnou mírou plnění finančního ukazatele podle uvedeného výkonnostního rámce (dále jen „koeficient plnění/absorpce“).

2.   Koeficient plnění/absorpce se vypočte následujícím způsobem:

a)

konečná hodnota dosažená u každého ukazatele výstupů a klíčového kroku provádění zvoleného pro výkonnostní rámec v rámci dané priority se vydělí příslušnými cílovými hodnotami, výsledkem čehož je konečná míra plnění vyjádřená jako procento cílové hodnoty;

b)

stanoví se průměr hodnot konečné míry plnění u všech ukazatelů výstupů a klíčových kroků provádění zvolených pro výkonnostní rámec v rámci dané priority. Je-li vypočtená konečná míra plnění vyšší než 100 %, použije se pro tento účel hodnota 100 %;

c)

konečná hodnota dosažená u finančního ukazatele zvoleného pro výkonnostní rámec v rámci dané priority se vydělí příslušnou cílovou hodnotou, výsledkem čehož je konečná míra plnění vyjádřená jako procento cílové hodnoty. Je-li vypočtená konečná míra plnění vyšší než 100 %, použije se pro tento účel hodnota 100 %;

d)

průměr hodnot konečné míry plnění u všech ukazatelů výstupů a klíčových kroků provádění zvolených pro výkonnostní rámec v rámci dané priority se vydělí konečnou mírou plnění finančního ukazatele zvoleného pro výkonnostní rámec v rámci dané priority.

3.   Týká-li se priorita více než jednoho ESI fondu nebo kategorie regionů, vypočte se koeficient plnění/absorpce zvlášť pro každý ESI fond nebo kategorii regionů.

Článek 3

Výše finanční opravy

(Čl. 22 odst. 7 čtvrtý pododstavec nařízení (EU) č. 1303/2013)

1.   Výše finanční opravy je stanovena následovně:

a)

u koeficientu plnění/absorpce nižšího než 65 %, ale vyššího než 60 % se uplatní paušální sazba ve výši 5 %;

b)

u koeficientu plnění/absorpce nižšího než 60 %, ale vyššího než 50 % se uplatní paušální sazba ve výši 10 %;

c)

u koeficientu plnění/absorpce nižšího než 50 % se uplatní paušální sazba ve výši 25 %.

2.   Paušální sazba se uplatní na příspěvky z ESI fondů určené na základě výdajů vykázaných členským státem v rámci priority, která splňuje podmínky uvedené v čl. 22 odst. 7 prvním pododstavci nařízení (EU) č. 1303/2013, a to po uplatnění jakýchkoli jiných finančních oprav.

U priorit týkajících se více než jednoho ESI fondu či kategorie regionů se paušální sazba uplatní na každý jednotlivý ESI fond nebo kategorii regionů.

3.   Vnější faktory, které se podílely na závažném nesplnění cílů, jež nejsou uvedeny v čl. 22 odst. 7 třetím pododstavci nařízení (EU) č. 1303/2013, se posuzují případ od případu. Paušální opravu podle odstavce 1 lze snížit až o 50 % při zvážení rozsahu vlivu těchto faktorů na závažné nesplnění cílů.

4.   Pokud by uplatnění paušální sazby podle odstavce 1 bylo nepřiměřené, výše opravy se sníží.

ODDÍL II

Finanční nástroje

Článek 4

Zvláštní pravidla ohledně nákupu pozemků

(Čl. 37 odst. 13 nařízení (EU) č. 1303/2013)

1.   Finanční nástroje financované z EFRR, Fondu soudržnosti a EZFRV mohou podporovat investice, které zahrnují nákup nezastavěných i zastavěných pozemků za částku nepřevyšující 10 % příspěvku z programu vyplaceného konečnému příjemci. V případě záruk se toto procento použije na částku příslušné půjčky nebo jiných rizikových nástrojů.

2.   Pokud je konečným příjemcům poskytována podpora z finančních nástrojů na investice do infrastruktury s cílem podpořit rozvoj nebo obnovu měst, hraniční hodnota uvedená v odstavci 1 činí 20 %.

3.   Ve výjimečných a řádně odůvodněných případech operací týkajících se ochrany životního prostředí se řídicí orgán může od hraničních hodnot uvedených v odstavcích 1 a 2 odchýlit.

Článek 5

Spojení technické podpory s finančními nástroji

(Čl. 37 odst. 13 nařízení (EU) č. 1303/2013)

Granty na technickou podporu lze kombinovat s finančními nástroji do jediné operace podle čl. 37 odst. 7 nařízení (EU) č. 1303/2013 pouze za účelem technické přípravy budoucí investice ve prospěch konečného příjemce, který má být takovou operací podpořen.

Článek 6

Zvláštní pravidla týkající se úlohy, závazků a odpovědnosti subjektů provádějících finanční nástroje

(Čl. 38 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 1303/2013)

1.   Subjekty provádějící finanční nástroje vykonávají své povinnosti v souladu s platným právem a jednají s takovou mírou odborné péče, efektivity, transparentnosti a pečlivosti, jaká se očekává od profesionálního subjektu se zkušenostmi v provádění finančních nástrojů. Tyto subjekty zajistí, aby:

a)

koneční příjemci získávající podporu z finančních nástrojů byli vybíráni s řádným přihlédnutím k povaze finančního nástroje a potenciální ekonomické životnosti investičních projektů, které mají být financovány. Výběr musí být transparentní, podložený objektivními důvody a nesmí vést ke střetu zájmů;

b)

koneční příjemci byli informováni o tom, že financování je poskytováno z programů spolufinancovaných ESI fondy, a to v souladu s požadavky stanovenými v článku 115 nařízení (EU) č. 1303/2013 pro EFRR, ESF a Fond soudržnosti, v čl. 66 odst. 1 písm. c) bodu i) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (3) pro EZFRV a v souladu s budoucím právním aktem Unie, kterým se stanoví podmínky finanční podpory v rámci námořní a rybářské politiky na programové období 2014–2020 („nařízení o ENRF“) pro ENRF;

c)

podpora z finančních nástrojů byla poskytována způsobem, který je přiměřený a který co nejméně narušuje hospodářskou soutěž;

d)

preferenční odměňování soukromých investorů nebo veřejných investorů působících podle zásady tržního hospodářství, jak je uvedeno v čl. 37 odst. 2 písm. c) a čl. 44 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1303/2013, bylo přiměřené rizikům, která tito investoři přijímají, a omezené na minimum nutné k přilákání takových investorů, což je zajištěno podmínkami a procesními zárukami.

2.   Jelikož přímá finanční odpovědnost řídicího orgánu vůči subjektům provádějícím finanční nástroje nebo konečným příjemcům, jakož i jeho odpovědnost, pokud jde o jiný dluh či závazek finančního nástroje, nesmí překročit částku přidělenou řídicím orgánem na finanční nástroj podle příslušných dohod o financování, subjekty provádějící finanční nástroje zajistí, aby vůči řídicímu orgánu nebyly uplatňovány žádné nároky nad částku jím přidělenou na finanční nástroj.

3.   Subjekty provádějící finanční nástroje jsou odpovědné za úhradu příspěvků z programu vykazujících nesrovnalosti spolu s úrokem a dalšími výnosy z těchto příspěvků.

Subjekty provádějící finanční nástroje však za úhradu částek uvedených v prvním pododstavci nejsou odpovědné, doloží-li v případě jednotlivé nesrovnalosti splnění těchto kumulativních podmínek:

a)

k nesrovnalosti došlo na úrovni konečných příjemců, nebo v případě fondu fondů na úrovni finančních zprostředkovatelů nebo konečných příjemců;

b)

subjekty provádějící finanční nástroje vyhověly ustanovením odstavce 1 tohoto článku, pokud jde o příspěvky z programu vykazující nesrovnalost;

c)

částky vykazující nesrovnalost nebylo možné získat zpět navzdory tomu, že subjekty provádějící finanční nástroje s náležitou péčí podnikly veškerá použitelná smluvní a právní opatření.

Článek 7

Kritéria pro výběr subjektů provádějících finanční nástroje

(Čl. 38 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 1303/2013)

1.   Při výběru subjektu, který má provádět finanční nástroj, v souladu s čl. 38 odst. 4 písm. a) a čl. 38 odst. 4 písm. b) body ii) a iii) nařízení (EU) č. 1303/2013, se řídicí orgán ujistí, že tento subjekt splňuje následující minimální podmínky:

a)

je podle unijního a vnitrostátního práva oprávněn vykonávat příslušné prováděcí úkoly;

b)

má přiměřenou ekonomickou a finanční životaschopnost;

c)

má přiměřenou schopnost provádět finanční nástroj, včetně organizační struktury a rámce správy a řízení, která pro řídicí orgán představuje nezbytnou jistotu;

d)

disponuje systémem účinné a efektivní vnitřní kontroly;

e)

používá účetní systém, který včas poskytuje přesné, úplné a spolehlivé informace;

f)

souhlasí s tím, aby byl auditován auditními orgány členského státu, Komisí a Evropským účetním dvorem.

2.   Při výběru subjektu podle odstavce 1 řídicí orgán náležitě zohlední povahu finančního nástroje, který má být prováděn, předchozí zkušenosti subjektu s prováděním podobných finančních nástrojů, odbornost a zkušenosti navrhovaných členů týmu a provozní a finanční způsobilost subjektu. Výběr musí být transparentní, podložený objektivními důvody a nesmí vést ke střetu zájmů. Použijí se alespoň následující kritéria výběru:

a)

podloženost a věrohodnost metodiky určování a hodnocení finančních zprostředkovatelů a konečných příjemců;

b)

výše nákladů a poplatků spojených s řízením souvisejících s prováděním finančního nástroje a navrhovaná metodika jejich výpočtu;

c)

podmínky uplatňované v souvislosti s podporou poskytovanou konečným příjemcům, včetně cen;

d)

schopnost obstarat prostředky na investice do konečných příjemců doplňující příspěvky z programu;

e)

schopnost doložit další činnost kromě stávající činnosti;

f)

v případech, kdy subjekt provádějící finanční nástroj přidělí do finančního nástroje vlastní finanční prostředky nebo se podílí na riziku, opatření navrhovaná ke sladění zájmů a zmírnění případných střetů zájmů.

3.   Pokud subjekt, který provádí fond fondů, včetně EIB, svěří prováděcí úkoly dále finančnímu zprostředkovateli, musí zajistit, aby tento finanční zprostředkovatel splňoval požadavky a kritéria uvedené v odstavcích 1 a 2.

Článek 8

Zvláštní pravidla týkající se záruk poskytovaných prostřednictvím finančních nástrojů

(Čl. 38 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 1303/2013)

Pokud finanční nástroje poskytují záruky, musí být splněny následující požadavky:

a)

mezi částkou příspěvku z programu vyčleněnou na pokrytí očekávaných i neočekávaných ztrát z nových půjček nebo jiných nástrojů pro sdílení rizik, které mají být kryté zárukami, a hodnotou odpovídajících vyplacených nových půjček nebo jiných nástrojů pro sdílení rizik musí existovat přiměřený multiplikační poměr;

b)

multiplikační poměr se stanoví pomocí obezřetného předběžného hodnocení rizik konkrétního záručního produktu, který má být poskytnut, s přihlédnutím ke konkrétním tržním podmínkám, investiční strategii dotyčného finančního nástroje a zásadám hospodárnosti a efektivnosti. Toto předběžné posouzení rizik je možné revidovat, je-li to odůvodněno pozdějšími tržními podmínkami;

c)

příspěvek z programu vyčleněný na proplacení záruk musí vycházet z tohoto předběžného hodnocení rizik;

d)

nevyplatil-li finanční zprostředkovatel nebo subjekt, jenž má prospěch ze záruk, plánovanou částku nových půjček nebo jiných nástrojů pro sdílení rizik konečným příjemcům, způsobilé výdaje se úměrně sníží.

Článek 9

Řízení a kontrola finančních nástrojů zřízených na celostátní, regionální, nadnárodní či přeshraniční úrovni

(Čl. 40 odst. 4 nařízení (EU) č. 1303/2013)

1.   U operací s podporou z programů pro finanční nástroje zřízené na celostátní, regionální, nadnárodní či přeshraniční úrovni podle čl. 38 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1303/2013 řídicí orgán zajistí, aby:

a)

operace byla v souladu s platným právem, příslušným programem a příslušnou dohodou o financování, a to jak v průběhu hodnocení a výběru operace, tak v průběhu zřizování a provádění finančního nástroje;

b)

dohody o financování obsahovaly ustanovení o auditních požadavcích a auditní stopě podle bodu 1 písm. e) přílohy IV nařízení (EU) č. 1303/2013;

c)

řídicí kontroly byly po celou dobu programového období a během zřizování a provádění finančních nástrojů prováděny v souladu s čl. 125 odst. 4 nařízení (EU) č. 1303/2013 pro EFRR, ESF, Fond soudržnosti a ENRF a v souladu s čl. 58 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 1305/2013 pro EZFRV;

d)

podklady k výdajům vykázaným jako způsobilé:

i)

byly pro danou operaci uchovávány řídicím orgánem, finančním zprostředkovatelem, nebo subjektem provádějícím fond fondů, je-li daný finanční nástroj prováděn prostřednictvím fondu fondů, aby byly poskytnuty důkazy o tom, že finanční prostředky byly použity k zamýšleným účelům, že byl dodržen soulad s platným právem a že byla splněna kritéria a podmínky pro financování v rámci příslušných programů,

ii)

byly k dispozici za účelem ověření legality a správnosti výdajů vykázaných Komisi;

e)

mezi podklady pro ověřování souladu s právem Unie a členských států a s podmínkami financování byly alespoň:

i)

dokumenty o zřízení finančního nástroje,

ii)

dokumenty uvádějící výši příspěvku na finanční nástroj z každého programu a v rámci každé prioritní osy, výdaje způsobilé v rámci programů a úrok a další výnosy vytvářené podporou z ESI fondů a opakované použití prostředků připadajících na podporu z ESI fondů v souladu s články 43 a 44 nařízení (EU) č. 1303/2013,

iii)

dokumenty o fungování finančního nástroje, včetně dokumentů týkajících se monitorování, podávání zpráv a ověřování,

iv)

dokumenty dokládající soulad s články 43, 44 a 45 nařízení (EU) č. 1303/2013,

v)

dokumenty týkající se ukončení příspěvků z programů a ukončení finančního nástroje,

vi)

dokumenty o nákladech a poplatcích spojených s řízením,

vii)

formuláře žádostí nebo rovnocenné doklady předložené konečnými příjemci spolu s podklady, včetně podnikatelských plánů a případně předchozích ročních účetních závěrek,

viii)

kontrolní seznamy a zprávy od subjektů provádějících finanční nástroj, jsou-li k dispozici,

ix)

prohlášení učiněná v souvislosti s podporou de minimis, je-li to na místě,

x)

dohody podepsané v souvislosti s podporou poskytnutou prostřednictvím finančního nástroje, zahrnující kapitál, půjčky, záruky nebo jiné formy investic poskytnutých konečným příjemcům,

xi)

důkazy o tom, že podpora poskytnutá prostřednictvím finančního nástroje byla použita k zamýšlenému účelu,

xii)

záznamy o finančních tocích mezi řídicím orgánem a finančním nástrojem a v rámci finančního nástroje na všech úrovních až ke konečným příjemcům a v případě záruk důkaz, že příslušné půjčky byly vyplaceny,

xiii)

oddělené záznamy nebo účetní kódy pro příspěvek z programu vyplacený nebo záruku vyčleněnou finančním nástrojem ve prospěch konečného příjemce.

2.   U operací s podporou z programů pro finanční nástroje v rámci EFRR, ESF, Fondu soudržnosti a ENRF auditní orgány zajistí, aby finanční nástroje byly auditovány po celou dobu programového období až do uzavření, a to v rámci jak auditů systémů, tak auditů operací v souladu s čl. 127 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013.

U operací s podporou z programů pro finanční nástroje v rámci EZFRV auditní orgány zajistí, aby finanční nástroje byly auditovány po celou dobu programového období až do uzavření, a to v rámci jak auditů systémů, tak auditů operací v souladu s článkem 59 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (4).

3.   Provádí-li finanční nástroje EIB podle čl. 38 odst. 4 písm. b) bodu i) nařízení (EU) č. 1303/2013, pak:

a)

řídicí orgán pověří společnost, která působí v podmínkách společného rámce stanoveného Komisí, aby prováděla ověřování operací na místě ve smyslu čl. 125 odst. 5 písm. b) nařízení (EU) č. 1303/2013;

b)

auditní orgán pověří společnost, která působí v podmínkách společného rámce stanoveného Komisí, aby prováděla audity operací.

Auditní orgán vychází ve výroku auditora z informací poskytnutých pověřenou společností.

4.   Neexistuje-li společný rámec stanovený Komisí, na nějž se odkazuje v odstavci 3, řídicí orgán předloží Komisi ke schválení návrh metodiky ověřování na místě a auditní orgán předloží Komisi ke schválení návrh metodiky auditů.

Článek 10

Pravidla pro odejmutí plateb do finančních nástrojů a následné úpravy žádostí o platby

(Čl. 41 odst. 3 nařízení (EU) č. 1303/2013)

Členské státy a řídicí orgány mohou odejmout příspěvky z programů na finanční nástroje uvedené v čl. 38 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1303/2013 a na finanční nástroje uvedené v čl. 38 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení prováděné v souladu s čl. 38 odst. 4 písm. a) a b) uvedeného nařízení, pouze pokud tyto příspěvky nebyly již zahrnuty v žádosti o platbu podle článku 41 uvedeného nařízení. Pokud však jde o finanční nástroje podporované z EFRR, ESF, Fondu soudržnosti a ENRF, mohou být příspěvky rovněž odejmuty, je-li příští žádost o platbu změněna tak, aby příslušné výdaje byly odejmuty nebo nahrazeny.

Článek 11

Systém kapitalizace ročních splátek pro subvence úrokových sazeb a subvence poplatků za záruky

(Čl. 42 odst. 1 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 1303/2013)

1.   Kapitalizované subvence úrokových sazeb i subvence poplatků za záruky podle čl. 42 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1303/2013 se vypočtou na konci období způsobilosti jako součet diskontovaných platebních závazků pro účely a období stanovené v uvedeném článku a v souladu s příslušnými dohodami o financování.

2.   Zdroje, jež zůstaly na účelově vázaném účtu po skončení období uvedeného v čl. 42 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1303/2013, nebo v důsledku neočekávaného ukončení finančního nástroje před koncem tohoto období, se použijí v souladu s článkem 45 uvedeného nařízení.

Článek 12

Kritéria pro výpočet nákladů a poplatků spojených s řízením na základě výkonnosti

(Čl. 42 odst. 6 nařízení (EU) č. 1303/2013)

1.   Řídicí orgán vypočte náklady a poplatky spojené s řízením, které lze vykázat jako způsobilé výdaje podle čl. 42 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 1303/2013, na základě následujících výkonnostních kritérií podle čl. 42 odst. 5 uvedeného nařízení:

a)

výplata příspěvků poskytnutých z programu ESI fondů;

b)

prostředky získané zpět z investic nebo z uvolněných prostředků vyčleněných na smlouvy o zárukách;

c)

kvalita opatření doprovázejících investici před investičním rozhodnutím maximalizovat její dopad a po něm a

d)

přínos finančního nástroje k cílům a výstupům programu.

2.   Řídicí orgán informuje monitorovací výbor zřízený podle článku 47 nařízení (EU) č. 1303/2013 o opatřeních ohledně výkonnostně založeného výpočtu vynaložených nákladů nebo poplatků spojených s řízením a správou finančního nástroje. Monitorovací výbor dostává každoročně zprávy o nákladech a poplatcích spojených s řízením skutečně zaplacených v předchozím kalendářním roce.

Článek 13

Prahové hodnoty pro výpočet nákladů a poplatků spojených s řízením

(Čl. 42 odst. 5 a 6 nařízení (EU) č. 1303/2013)

1.   V případě subjektu, který provádí fond fondů, nesmí náklady a poplatky spojené s řízením, jež lze vykázat jako způsobilé výdaje podle čl. 42 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 1303/2013, překročit:

a)

3 % v prvních 12 měsících od podpisu dohody o financování, 1 % v dalších 12 měsících a poté 0,5 % za rok z příspěvků z programu uhrazených do fondu fondů, vypočtených poměrným dílem ode dne uskutečnění platby do fondu fondů až do konce způsobilého období, do zpětné úhrady řídicímu orgánu nebo do dne ukončení, podle toho, co nastane dříve, a

b)

0,5 % za rok z příspěvků z programu vyplacených z fondu fondů finančním zprostředkovatelům a vypočtených poměrným dílem od okamžiku uskutečnění platby z fondu fondů až do zpětné úhrady do fondu fondů, konce období způsobilosti nebo do dne ukončení podle toho, co nastane dříve.

2.   V případě subjektů provádějících finanční nástroje poskytující kapitál, půjčky, záruky a mikroúvěry, včetně jejich kombinací s granty, subvencemi úrokových sazeb nebo subvencemi poplatků za záruky podle čl. 37 odst. 7 nařízení (EU) č. 1303/2013, nesmí náklady a poplatky spojené s řízením, jež lze vykázat jako způsobilé výdaje podle čl. 42 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení, překročit:

a)

základní odměnu, která se vypočte takto:

i)

u finančního nástroje poskytujícího kapitál 2,5 % za rok v prvních 24 měsících od podpisu dohody o financování a poté 1 % za rok z příspěvků z programu vyčleněných podle příslušné dohody o financování, vypočtených poměrným dílem ode dne podpisu příslušné dohody o financování až do konce období způsobilosti, do zpětné úhrady příspěvků řídicímu orgánu nebo do fondu fondů, nebo do data ukončení podle toho, co nastane dříve,

ii)

u finančního nástroje ve všech ostatních případech 0,5 % za rok z příspěvků z programu uhrazených do finančního nástroje, vypočtených poměrným dílem od data uskutečnění platby do finančního nástroje až do konce doby způsobilosti, zpětné úhrady řídicímu orgánu či do fondu fondů, nebo do data ukončení finančního nástroje podle toho, co nastane dříve, a

b)

výkonnostní odměnu, která se vypočte takto:

i)

u finančního nástroje poskytujícího kapitál 2,5 % za rok z příspěvků z programu uhrazených ve smyslu čl. 42 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1303/2013 konečným příjemcům ve formě kapitálu a z reinvestovaných zdrojů připadajících na příspěvky z programu, které teprve mají být do finančního nástroje vráceny, vypočtených poměrným dílem ode dne platby konečnému příjemci až do zaplacení investice, do konce postupu zpětného získávání v případě odpisů, nebo do konce období způsobilosti podle toho, co nastane dříve,

ii)

u finančního nástroje poskytujícího půjčky 1 % za rok z příspěvků z programu uhrazených ve smyslu čl. 42 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1303/2013 konečným příjemcům ve formě půjček a z reinvestovaných zdrojů připadajících na příspěvky z programu, které teprve mají být do finančního nástroje vráceny, vypočtených poměrným dílem ode dne platby konečnému příjemci až do zaplacení investice, do konce postupu zpětného získávání v případě selhání, nebo do konce období způsobilosti podle toho, co nastane dříve,

iii)

u finančního nástroje poskytujícího záruky 1,5 % za rok z příspěvků z programu vyčleněných na dosud nesplacené smlouvy o zárukách ve smyslu čl. 42 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1303/2013 a z opětovně využitých zdrojů připadajících na příspěvky z programu, vypočtených poměrným dílem ode dne vyčlenění až do splatnosti smlouvy o záruce, do konce postupu zpětného získávání v případě selhání, nebo do konce období způsobilosti podle toho, co nastane dříve,

iv)

u finančního nástroje poskytujícího mikroúvěr 1,5 % za rok z příspěvků z programu uhrazených ve smyslu čl. 42 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1303/2013 konečným příjemcům ve formě mikroúvěru a z reinvestovaných zdrojů připadajících na příspěvky z programu, které teprve mají být do finančního nástroje vráceny, vypočtených poměrným dílem ode dne platby konečnému příjemci až do zaplacení investice, do konce postupu zpětného získávání v případě selhání, nebo do konce období způsobilosti podle toho, co nastane dříve,

v)

u finančního nástroje poskytujícího granty, subvence úrokových sazeb nebo subvence poplatků za záruky podle čl. 37 odst. 7 nařízení (EU) č. 1303/2013 0,5 % z částky grantu uhrazené ve smyslu čl. 42 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení ve prospěch konečných příjemců.

Ustanovení tohoto odstavce se použijí na subjekt provádějící finanční nástroj poskytující záruky bez ohledu na to, zda stejný subjekt provádí fond fondů, s výhradou ustanovení odstavce 4.

3.   Souhrnná částka nákladů a poplatků spojených s řízením v průběhu období způsobilosti stanoveného v čl. 65 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013 nesmí přesáhnout:

a)

u fondu fondů 7 % celkové výše příspěvků z programu vyplacených do fondu fondů;

b)

u finančního nástroje poskytujícího kapitál 20 % celkové výše příspěvků z programu vyplacených do finančního nástroje;

c)

u finančního nástroje poskytujícího půjčky 8 % celkové výše příspěvků z programu vyplacených do finančního nástroje;

d)

u finančního nástroje poskytujícího záruky 10 % celkové výše příspěvků z programu vyplacených do finančního nástroje;

e)

u finančního nástroje poskytujícího mikroúvěr 10 % celkové výše příspěvků z programu vyplacených do finančního nástroje;

f)

u finančního nástroje poskytujícího granty, subvence úrokových sazeb nebo subvence poplatků za záruky podle čl. 37 odst. 7 nařízení (EU) č. 1303/2013 6 % celkové výše příspěvků z programu vyplacených do finančního nástroje.

4.   Pokud stejný subjekt provádí fond fondů a finanční nástroj, částky způsobilých nákladů a poplatků spojených s řízením uvedené v odstavcích 1 a 2 ani hraniční hodnoty uvedené v odstavci 3 nelze kumulovat v případě stejných příspěvků z programu nebo stejných reinvestovaných zdrojů připadajících na příspěvky z programu.

5.   Pokud většinu kapitálu investovaného do finančních zprostředkovatelů poskytujících kapitál poskytují soukromí investoři nebo veřejní investoři působící podle zásady tržního hospodářství a příspěvek z programu je poskytnut za podmínek platných pro soukromé investory, náklady a poplatky spojené s řízením musí odpovídat tržním podmínkám a nesmí být vyšší než náklady a poplatky spojené s řízením hrazené soukromými investory.

6.   Prahové hodnoty stanovené v odstavcích 1, 2 a 3 lze překročit, účtuje-li je subjekt provádějící finanční nástroj nebo případně fond fondů, který byl vybrán v souladu s platnými pravidly ve výběrovém řízení, během kterého se prokázala potřeba vyšších nákladů a poplatků spojených s řízením.

Článek 14

Úhrada kapitalizovaných nákladů a poplatků spojených s řízením v případě akciových nástrojů a mikroúvěrů

(Čl. 42 odst. 6 nařízení (EU) č. 1303/2013)

1.   Kapitalizované náklady a poplatky spojené s řízením, které mají být uhrazeny jako způsobilé výdaje podle čl. 42 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013, se vypočtou na konci období způsobilosti jako součet diskontovaných nákladů a poplatků spojených s řízením, jež mají být zaplaceny po období způsobilosti za období uvedené v čl. 42 odst. 2 uvedeného nařízení a v souladu s příslušnými dohodami o financování.

2.   Kapitalizované náklady a poplatky spojené s řízením, které mají být zaplaceny po období způsobilosti za finanční nástroj poskytující mikroúvěr, nesmí překročit 1 % za rok z příspěvků z programu uhrazených konečným příjemcům ve smyslu čl. 42 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1303/2013 ve formě půjček, které teprve mají být do finančního nástroje vráceny, vypočtených poměrným dílem od konce období způsobilosti do zaplacení investice, do konce postupu zpětného získávání v případě selhání, nebo do období uvedeného v čl. 42 odst. 2 uvedeného nařízení podle toho, co nastane dříve.

3.   Kapitalizované náklady a poplatky spojené s řízením, které mají být zaplaceny po období způsobilosti za finanční nástroj poskytující kapitál, nesmí překročit 1,5 % za rok z příspěvků z programu uhrazených konečným příjemcům ve smyslu čl. 42 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1303/2013 ve formě kapitálu, který teprve má být do finančního nástroje vrácen, vypočtených poměrným dílem od konce období způsobilosti do zaplacení investice, do konce postupu zpětného získávání v případě selhání, nebo do období uvedeného v čl. 42 odst. 2 uvedeného nařízení podle toho, co nastane dříve.

4.   Zdroje, jež zůstaly na účelově vázaném účtu po skončení období uvedeného v čl. 42 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013, nebo v důsledku neočekávaného ukončení finančního nástroje před koncem tohoto období, se použijí v souladu s článkem 45 uvedeného nařízení.

ODDÍL III

Metoda výpočtu diskontovaného čistého příjmu z operací vytvářejících čistý příjem

Článek 15

Metoda výpočtu diskontovaného čistého příjmu

(Čl. 61 odst. 3 sedmý pododstavec nařízení (EU) č. 1303/2013)

1.   Pro účely použití metody uvedené v čl. 61 odst. 3 prvním pododstavci písm. b) nařízení (EU) č. 1303/2013 se diskontovaný čistý příjem operace vypočte odečtením diskontovaných nákladů od diskontovaného příjmu a případně přičtením zbytkové hodnoty investice.

2.   Diskontovaný čistý příjem operace se vypočte za konkrétní referenční období pro sektor dané operace, jak je uvedeno v příloze I. Období provádění operace je součástí referenčního období.

3.   Příjmy a náklady se stanoví inkrementální metodou na základě srovnání příjmů a nákladů ve scénáři s novou investicí s příjmy a náklady ve scénáři bez nové investice.

Představuje-li operace nové aktivum, příjmy a náklady se rozumí příjmy a náklady nové investice.

4.   Pokud daň z přidané hodnoty není způsobilým výdajem podle čl. 69 odst. 3 písm. c) nařízení (EU) č. 1303/2013, výpočet diskontovaného čistého příjmu vychází z hodnot bez daně z přidané hodnoty.

Článek 16

Stanovení příjmů

(Čl. 61 odst. 3 sedmý pododstavec nařízení (EU) č. 1303/2013)

Pro účely výpočtu diskontovaného čistého příjmu se příjmy stanoví následovně:

a)

poplatky za užívání, jsou-li účtovány, se stanoví v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ a ve vhodných případech zohlední finanční přiměřenost;

b)

příjmy neobsahují převody ze státních nebo regionálních rozpočtů ani vnitrostátních systémů veřejného pojištění;

c)

pokud operace přidává nová aktiva ke stávající službě či infrastruktuře, zohlední se jak příspěvky od nových uživatelů, tak příspěvky od stávajících uživatelů nové nebo rozšířené služby či infrastruktury.

Článek 17

Stanovení nákladů

(Čl. 61 odst. 3 sedmý pododstavec nařízení (EU) č. 1303/2013)

Pro účely výpočtu diskontovaného čistého příjmu se zohlední následující náklady, které vzniknou během referenčního období uvedeného v čl. 15 odst. 2:

a)

náklady na výměnu vybavení s krátkou životností pro zajištění technického fungování operace;

b)

fixní provozní náklady, včetně nákladů na údržbu, například náklady na zaměstnance, údržbu a opravy, obecné řízení a správu a pojištění;

c)

variabilní provozní náklady, včetně nákladů na údržbu, například spotřeba surovin, energie, jiného spotřebního materiálu a veškerá údržba a opravy nezbytné k prodloužení životnosti operace.

Článek 18

Zbytková hodnota investice

(Čl. 61 odst. 3 sedmý pododstavec nařízení (EU) č. 1303/2013)

1.   Pokud je předpokládaná životnost aktiv operace delší než referenční období uvedené v čl. 15 odst. 2, určí se jejich zbytková hodnota vypočtením čisté současné hodnoty peněžních toků ve zbývajících letech životnosti operace. Za řádně odůvodněných okolností lze použít i jiné metody výpočtu zbytkové hodnoty.

2.   Zbytková hodnota investice se započte do výpočtu diskontovaného čistého příjmu pouze tehdy, pokud příjmy převažují nad náklady podle článku 17.

Článek 19

Diskontování peněžních toků

(Čl. 61 odst. 3 sedmý pododstavec nařízení (EU) č. 1303/2013)

1.   Při výpočtu nákladů a příjmů se zohlední pouze peněžní toky, které mají být vyplaceny či získány danou operací. Peněžní toky se stanovují pro každý rok, ve kterém jsou vyplaceny nebo získány danou operací během referenčního období uvedeného v čl. 15 odst. 2.

2.   Do výpočtu se nezapočítávají nepeněžní účetní položky, jako jsou například odpisy, veškeré rezervy pro budoucí náklady na výměnu vybavení a rezervy pro nepředvídatelné události.

3.   Peněžní toky jsou diskontovány až do současnosti finanční diskontní sazbou ve výši 4 % v reálných hodnotách, což je orientační referenční hodnota pro operace, které mají podobu veřejných investic a jsou spolufinancovány z ESI fondů.

4.   Členské státy mohou uplatnit jinou než 4 % finanční diskontní sazbu, poskytnou-li pro takovou jinou referenční hodnotu odůvodnění a zajistí-li její důsledné uplatňování u podobných operací ve stejném sektoru.

5.   Jiné než 4 % referenční hodnoty mohou opravňovat tyto důvody:

a)

konkrétní makroekonomické podmínky daného členského státu, mezinárodní makroekonomické trendy a konjunktury; nebo

b)

povaha investora nebo forma provádění, např. partnerství veřejného a soukromého sektoru; nebo

c)

povaha dotyčného sektoru.

6.   Při stanovení vlastních finančních diskontních sazeb členské státy provedou odhad průměrné dlouhodobé návratnosti alternativního bezrizikového investičního koše, ať už domácího či zahraničního, který považují za nejvíce relevantní. Příjemci budou o odlišných finančních diskontních sazbách informováni.

ODDÍL IV

Definice paušální sazby pro nepřímé náklady a související metody uplatňované v jiných politikách unie

Článek 20

Paušální financování nepřímých nákladů podle nařízení (EU) č. 1290/2013

(Čl. 68 odst. 1 druhý pododstavec nařízení (EU) č. 1303/2013)

Nepřímé náklady lze vypočítat uplatněním paušální sazby stanovené podle čl. 29 odst. 1 nařízení (EU) č. 1290/2013 u následujících druhů operací nebo projektů, jež jsou součástí operací:

a)

operace podporované z EFRR, které spadají pod oblasti zásahu kódů 056, 057 nebo 060 až 065 uvedené v tabulce 1 přílohy prováděcího nařízení Komise (EU) č. 215/2014 (5) a které jsou prováděny v rámci jedné z investičních priorit stanovených v čl. 5 odst. 1 písm. a) a b), odst. 2 písm. b), odst. 3 písm. a) a c) a odst. 4 písm. f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 (6);

b)

operace podporované z ESF, které spadají pod oblast zásahu kódu 04 uvedenou v tabulce 6 přílohy prováděcího nařízení Komise (EU) č. 215/2014 a které přispívají k posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací v souladu s čl. 3 odst. 2 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013;

c)

operace podporované z EZFRV v souladu s články 17, 26 nebo 35 nařízení (EU) č. 1305/2013, které přispívají k prioritě Unie uvedené v čl. 5 odst. 1 uvedeného nařízení. Je-li operace programována podle článků 17 a 26 nařízení (EU) č. 1305/2013, jsou brány v potaz pouze operace prováděné operační skupinou v rámci evropského inovačního partnerství financovanou podle čl. 35 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení;

d)

operace podporované z ENRF a programované v souladu s články 28, 37 nebo čl. 41 odst. 5 budoucího právního aktu Unie, kterým se stanoví podmínky finanční podpory námořní a rybářské politiky na programové období 2014–2020.

Článek 21

Paušální financování nepřímých nákladů podle nařízení č. 966/2012

(Čl. 68 odst. 1 druhý pododstavec nařízení (EU) č. 1303/2013)

Nepřímé náklady lze vypočítat uplatněním paušální sazby stanovené podle čl. 124 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (7) u následujících druhů operací nebo projektů, jež jsou součástí operací:

a)

operace podporované z EFRR, které spadají pod oblasti zásahu kódů 085, 086 nebo 087 uvedené v tabulce 1 přílohy prováděcího nařízení Komise (EU) č. 215/2014 a které jsou prováděny v rámci jedné z investičních priorit stanovených v čl. 5 odst. 5 písm. a) a odst. 6 písm. d) nařízení (EU) č. 1301/2013;

b)

operace podporované z ESF, které spadají pod oblast zásahu kódu 01 uvedenou v tabulce 6 přílohy prováděcího nařízení Komise (EU) č. 215/2014 a které přispívají k podpoře přechodu na nízkouhlíkové hospodářství, které bude odolné vůči změně klimatu, bude efektivně využívat zdroje a bude udržitelné z hlediska životního prostředí v souladu s čl. 3 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1304/2013;

c)

operace podporované z EZFRV v souladu s články 17 a 25 nařízení (EU) č. 1305/2013, které přispívají k prioritě Unie uvedené v čl. 5 odst. 4 nebo 5 uvedeného nařízení;

d)

operace podporované z ENRF a programované v souladu s články 36, 38, čl. 39 odst. 1, čl. 46 odst. 1 písm. e) a i), článkem 54, čl. 79c odst. 1 písm. b) budoucího právního aktu Unie, kterým se stanoví podmínky finanční podpory námořní a rybářské politiky na programové období 2014–2020.

KAPITOLA III

Ustanovení, kterými se doplňuje část třetí nařízení (EU) č. 1303/2013, která se vztahuje na EFRR a Fond soudržnosti, pokud jde o metodiku přezkumu kvality velkých projektů

Článek 22

Požadavky na nezávislé odborníky provádějící přezkum kvality

(Čl. 101 čtvrtý odstavec nařízení (EU) č. 1303/2013)

1.   Přezkum kvality velkých projektů podle čl. 101 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1303/2013 provádějí nezávislí odborníci, kteří:

a)

mají značné technické zkušenosti se všemi fázemi projektového cyklu;

b)

mají rozsáhlé mezinárodní zkušenosti s příslušnými investičními sektory;

c)

mají značné odborné znalosti, pokud jde o analýzu a hodnocení socioekonomických přínosů;

d)

mají značné znalosti a zkušenosti v oblasti příslušného práva, politik a postupů Unie;

e)

jsou nezávislí na všech orgánech přímo nebo nepřímo zainteresovaných na schvalování, provádění nebo provozu velkého projektu;

f)

nemají v souvislosti s velkým projektem střet zájmů na žádné úrovni;

g)

nemají žádný obchodní zájem v souvislosti s velkým projektem;

h)

disponují nezbytnými jazykovými znalostmi.

2.   Navrhne-li členský stát pověřit jiné nezávislé odborníky než ty, kterým je z podnětu Komise poskytnuta technická pomoc v souladu s článkem 58 nařízení (EU) č. 1303/2013, podá v souladu s čl. 101 třetím odstavcem uvedeného nařízení žádost o souhlas Komise. Tento souhlas musí být podložen dokumenty dokládajícími skutečnost, že odborníci vyhovují požadavkům stanoveným v odstavci 1 tohoto článku.

Komise informuje členský stát o tom, zda s návrhem týkajícím se nezávislých odborníků souhlasí, do tří měsíců od podání žádosti.

Článek 23

Přezkum kvality velkých projektů

(Čl. 101 čtvrtý pododstavec nařízení (EU) č. 1303/2013)

1.   Nezávislí odborníci provádějí posouzení na základě informací uvedených v čl. 101 prvním pododstavci písm. a) až i) nařízení (EU) č. 1303/2013. Nezávislí odborníci mohou požádat o doplňující údaje k těmto informacím, považují-li je za nutné pro přezkum kvality.

Členský stát a nezávislí odborníci se mohou dohodnout na tom, že součástí činnosti na přezkumu kvality budou kontroly na místě.

Nezávislí odborníci mohou se souhlasem členských států konzultovat s Komisí příslušné otázky týkající se státní podpory za účelem jejich vyhodnocení.

2.   Nezávislí odborníci za účelem přezkumu kvality vykonají následující kroky:

a)

nezávislí odborníci ověří, že operace je velkým projektem ve smyslu článku 100 nařízení (EU) č. 1303/2013, že tento velký projekt není dokončenou operací ve smyslu čl. 2 odst. 14 a čl. 65 odst. 6 uvedeného nařízení a že velký projekt je součástí příslušného operačního programu;

b)

nezávislí odborníci zkontrolují úplnost, konzistentnost a přesnost informací podle čl. 101 prvního pododstavce písm. a) až i) nařízení (EU) č. 1303/2013, poskytnutých ve formátu uvedeném v čl. 101 pátém pododstavci nařízení (EU) č. 1303/2013;

c)

nezávislí odborníci ohodnotí kvalitu velkého projektu na základě kritérií uvedených v příloze II tohoto nařízení;

d)

nezávislí odborníci vypracují zprávu o nezávislém přezkumu kvality ve formátu uvedeném v čl. 102 odst. 1 třetím pododstavci nařízení (EU) č. 1303/2013. Ve zprávě o nezávislém přezkumu kvality nezávislí odborníci jednoznačným způsobem uvedou a odůvodní svoje stanoviska týkající se prvků uvedených v tomto odstavci.

3.   Velký projekt je přezkumem kvality ohodnocen pozitivně ve smyslu čl. 102 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud nezávislí odborníci shledají, že byla splněna všechna kritéria uvedená v příloze II tohoto nařízení.

KAPITOLA IV

USTANOVENÍ, KTERÝMI SE DOPLŇUJE ČÁST ČTVRTÁ NAŘÍZENÍ (EU) Č. 1303/2013, KTERÁ SE VZTAHUJE NA EFRR, ESF, FOND SOUDRŽNOSTI A ENRF

ODDÍL I

Údaje, jež je třeba zaznamenat a uchovat v elektronické podobě

Článek 24

Údaje, jež je třeba zaznamenat a uchovat v elektronické podobě

(Čl. 125 odst. 8 nařízení (EU) č. 1303/2013)

1.   Informace o údajích, které je třeba zaznamenat a uchovat v elektronické podobě pro každou operaci v rámci systému pro monitorování zřízeného podle čl. 125 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) č. 1303/2013, jsou uvedeny v příloze III tohoto nařízení.

2.   Údaje se zaznamenávají a uchovávají pro každou operaci, včetně případně údajů o jednotlivých účastnících, za účelem jejich agregace v případech, kdy je to nezbytné pro účely monitorování, hodnocení, finančního řízení, ověřování a auditu. Možná musí být také kumulativní agregace těchto údajů za celé programové období. V případě ESF se údaje zaznamenávají a uchovávají tak, aby řídicím orgánům umožňovaly provádět úkoly spojené s monitorováním a hodnocením v souladu s požadavky stanovenými v článku 56 nařízení (EU) č. 1303/2013 a v článcích 5 a 19 nařízení (EU) č. 1304/2013 a v přílohách I a II uvedeného nařízení.

3.   Je-li operace podporována více než jedním operačním programem, prioritou, fondem nebo v rámci více než jedné kategorie regionů, informace uvedené v řádcích 23 až 113 přílohy III se zaznamenávají tak, aby bylo možné v těchto údajích vyhledávat podle operačního programu, priority, fondu nebo kategorie regionu. Podobně musí být možné vyhledávat v údajích o ukazatelích uvedených v řádcích 31 až 40 přílohy III podle investiční priority a případně pohlaví.

ODDÍL II

Auditní stopa a používání údajů shromážděných při auditech

Článek 25

Podrobné minimální požadavky na auditní stopu

(Čl. 125 odst. 9 nařízení (EU) č. 1303/2013)

1.   Podrobné minimální požadavky na auditní stopu, pokud jde o účetní záznamy, které mají být uchovány, a o podklady, které mají být uchovávány, jsou následující:

a)

auditní stopa umožňuje ověření uplatňování kritérií výběru stanovených monitorovacím výborem pro operační program;

b)

v souvislosti s granty a vratnou pomocí podle čl. 67 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1303/2013 auditní stopa umožňuje sesouhlasení souhrnných částek potvrzených Komisi s podrobnými účetními záznamy a podklady vedenými certifikačním orgánem, řídicím orgánem, zprostředkujícími subjekty a příjemci, pokud jde o operace spolufinancované v rámci operačního programu;

c)

v souvislosti s granty a vratnou pomocí podle čl. 67 odst. 1 písm. b) a c) a článku 109 nařízení (EU) č. 1303/2013 a podle čl. 14 odst. 1 nařízení (EU) č. 1304/2013 auditní stopa umožňuje sesouhlasení souhrnných částek potvrzených Komisi s podrobnými údaji o výstupech či výsledcích a podklady vedenými certifikačním orgánem, řídicím orgánem, zprostředkujícími subjekty a příjemci, případně včetně dokladů o metodě stanovení standardních stupnic jednotkových nákladů a paušálních částek, pokud jde o operace spolufinancované v rámci operačního programu;

d)

v souvislosti s náklady stanovenými v souladu s čl. 67 odst. 1 písm. d) a čl. 68 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1303/2013 auditní stopa podle potřeby dokládá a odůvodňuje metodu výpočtu a základ, na němž bylo rozhodnuto o paušálních sazbách, a způsobilé přímé náklady nebo náklady vykázané v rámci jiných vybraných kategorií, u kterých se uplatní paušální sazba;

e)

v souvislosti s náklady stanovenými v souladu s čl. 68 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (EU) č. 1303/2013, s čl. 14 odst. 2 nařízení (EU) č. 1304/2013 a s článkem 20 nařízení (EU) č. 1299/2013 auditní stopa umožňuje doložení způsobilých přímých nákladů, u kterých se uplatní paušální sazba;

f)

auditní stopa umožňuje ověření platby příspěvku z veřejných zdrojů příjemci;

g)

u každé operace, je-li to na místě, auditní stopa obsahuje technické specifikace a plán financování, dokumenty týkající se schválení grantu, dokumenty související se zadáváním veřejných zakázek, zprávy od příjemce a zprávy o provedených ověřováních a auditech;

h)

auditní stopa obsahuje informace o řídicích kontrolách a o provedených auditech operací;

i)

aniž je dotčen čl. 19 odst. 3 a přílohy I a II nařízení (EU) č. 1304/2013, auditní stopa umožňuje sesouhlasení údajů týkajících se ukazatelů výstupů operace s cíli a vykázanými údaji a výsledkem programu;

j)

u finančních nástrojů auditní stopa obsahuje podklady uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. e) tohoto nařízení.

U nákladů uvedených v písmenech c) a d) auditní stopa umožňuje ověřování metody výpočtu použité řídicím orgánem z hlediska souladu s čl. 67 odst. 5 a čl. 68 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013 a s čl. 14 odst. 3 nařízení (EU) č. 1304/2013.

2.   Řídicí orgán zajistí, aby existoval záznam o totožnosti a umístění subjektů uchovávajících všechny podklady, které jsou nutné k tomu, aby auditní stopa splňovala minimální požadavky uvedené v odstavci 1.

Článek 26

Používání údajů shromážděných během auditů prováděných úředníky Komise nebo pověřenými zástupci Komise

(Čl. 127 odst. 8 nařízení (EU) č. 1303/2013)

1.   Komise přijme veškerá nezbytná opatření k tomu, aby zabránila jakémukoli neoprávněnému zveřejnění údajů shromážděných Komisí v průběhu auditů či přístupu k nim.

2.   Údaje shromážděné v průběhu auditů používá Komise výlučně za účelem plnění svých povinností podle článku 75 nařízení (EU) č. 1303/2013. Ke shromážděným údajům má přístup Evropský účetní dvůr i Evropský úřad pro boj proti podvodům.

3.   Shromážděné údaje nesmí být bez výslovného souhlasu členského státu, který tyto údaje poskytl, zaslány jiným osobám v členských státech či v orgánech Unie než těm, jejichž náplň práce vyžaduje přístup k těmto údajům v souladu s příslušnými pravidly.

ODDÍL III

Rozsah a obsah auditů operací a auditů účetních závěrek a metodika pro výběr vzorku operací

Článek 27

Audity operací

(Čl. 127 odst. 7 nařízení (EU) č. 1303/2013)

1.   Audity operací se provádějí za každé účetní období na vzorku operací vybraném metodou stanovenou či schválenou auditním orgánem v souladu s článkem 28 tohoto nařízení.

2.   Audity operací se provádějí na základě podkladů, jež představují auditní stopu, a ověřuje se jimi legalita a správnost výdajů vykázaných Komisi, včetně těchto skutečností:

a)

operace byla vybrána v souladu s kritérii výběru pro operační program, operace nebyla fyzicky dokončená nebo plně provedená před tím, než příjemce podal žádost o financování v rámci operačního programu, operace byla provedena v souladu s rozhodnutím o schválení a splňovala v době auditu veškeré platné podmínky, pokud jde o funkčnost, použití a cíle, které mají být dosaženy;

b)

výdaje vykázané Komisi odpovídají účetním záznamům a požadované podklady dokládají adekvátní auditní stopu podle článku 25 tohoto nařízení;

c)

u výdajů vykázaných Komisi stanovených v souladu s čl. 67 odst. 1 písm. b) a c) a článkem 109 nařízení (EU) č. 1303/2013 a s čl. 14 odst. 1 nařízení (EU) č. 1304/2013 byly splněny výstupy a výsledky, na jejichž základě se příjemci vyplácejí platby, údaje o účastnících či jiné záznamy týkající se výstupů a výsledků jsou v souladu s informacemi předloženými Komisi a požadované podklady představují adekvátní auditní stopu podle článku 25 tohoto nařízení.

Audity se dále ověří, zda byl příspěvek z veřejných zdrojů příjemci vyplacen v souladu s článkem 132 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013.

3.   Součástí auditů operací je v příslušných případech ověření fyzického provádění operace na místě.

4.   Audity operací se ověřuje přesnost a úplnost odpovídajících výdajů zachycených certifikačním orgánem v jeho účetním systému a soulad auditní stopy na všech úrovních.

5.   Vyjde-li najevo, že zjištěné problémy jsou systémové povahy, a představují tudíž riziko pro jiné operace v rámci operačního programu, zajistí auditní orgán další kontrolu, včetně případných doplňkových auditů, za účelem stanovení rozsahu problémů a doporučí nezbytná nápravná opatření.

6.   Pro účel podávání zpráv Komisi o ročním pokrytí se do částky auditovaných výdajů započítávají pouze výdaje spadající do rozsahu auditu provedeného podle odstavce 1. Pro tento účel se použije vzor kontrolní zprávy podle čl. 127 odst. 6 nařízení (EU) 1303/2013.

Článek 28

Metodika pro výběr vzorku operací

(Čl. 127 odst. 7 nařízení (EU) č. 1303/2013)

1.   Auditní orgán stanoví metodu výběru vzorku v souladu s požadavky uvedenými v tomto článku a s přihlédnutím k mezinárodně uznávaným auditorským standardům INTOSAI, IFAC nebo IIA.

2.   Kromě vysvětlení uvedených v auditní strategii vede auditní orgán záznamy o dokumentech a odborném úsudku, které použil ke stanovení metod výběru vzorku ve fázi plánování, výběru, testování a hodnocení, aby prokázal, že stanovená metoda je vhodná.

3.   Vzorek je reprezentativní částí souboru, ze kterého je vybrán, a umožňuje auditnímu orgánu vypracovat platný výrok auditora v souladu s čl. 127 odst. 5 písm. a) nařízení (EU) č. 1303/2013. Soubor zahrnuje výdaje operačního programu nebo skupiny operačních programů spadajících do společného systému řízení a kontroly, které jsou uvedeny v žádostech o platbu předložených Komisi v souladu s článkem 131 nařízení (EU) č. 1303/2013 za dané účetní období. Vzorek může být vybrán během účetního období nebo po jeho skončení.

4.   Pro účely čl. 127 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013 se metoda výběru vzorku považuje za statistickou, pokud zajišťuje:

i)

náhodný výběr položek vzorku,

ii)

uplatnění teorie pravděpodobnosti k vyhodnocení výsledků vzorku včetně měření a kontroly výběrového rizika a plánované a dosažené přesnosti.

5.   Metoda výběru vzorku zajistí náhodný výběr každé jednotky vzorku ze souboru pomocí náhodných čísel generovaných pro každou jednotku souboru, na jejichž základě se vyberou jednotky, které se zařadí do vzorku, nebo systematický výběr pomocí náhodného počátku a následného uplatnění systematického pravidla pro výběr dalších položek.

6.   Jednotku vzorku stanoví auditní orgán na základě odborného úsudku. Jednotkou vzorku může být operace, projekt v rámci operace nebo žádost příjemce o platbu. Údaje o stanoveném typu jednotky vzorku a o odborném úsudku použitém k tomuto účelu se uvedou do kontrolní zprávy.

7.   Pokud jsou celkové výdaje spojené s jednotkou vzorku za účetní období záporné, vyřadí se ze souboru podle odstavce 3 a auditují se samostatně. Auditní orgán může rovněž vybrat vzorek tohoto samostatného souboru.

8.   Platí-li podmínky přiměřené kontroly podle čl. 148 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013, může auditní orgán vyloučit položky stanovené v uvedeném článku ze souboru, z něhož se vybírá vzorek. V případě, že dotčená operace již byla do vzorku zařazena, auditní orgán ji nahradí pomocí patřičného náhodného výběru.

9.   Veškeré výdaje vykázané Komisi ve vzorku podléhají auditu.

Pokud vybrané jednotky vzorku zahrnují velký počet souvisejících žádostí o platbu či faktur, auditní orgán je může auditovat prostřednictvím dílčího výběrového souboru, přičemž související žádosti o platbu nebo faktury vybere pomocí stejných parametrů použitých pro vybírání jednotek hlavního vzorku.

V takovém případě se příslušné velikosti vzorku vypočtou pro každou jednotku vzorku, jež má být auditována, a v žádném případě nesmí být menší než 30 souvisejících žádostí o platbu nebo faktur pro každou jednotku vzorku.

10.   Auditní orgán může soubor stratifikovat rozdělením do podsouborů, z nichž každý je skupinou jednotek vzorku s podobnými vlastnostmi, zejména pokud jde o riziko nebo očekávanou chybovost nebo pokud soubor zahrnuje operace sestávající z finančních příspěvků z operačního programu na finanční nástroje či jiné položky vysoké hodnoty.

11.   Pro stanovení technických parametrů výběru vzorku auditní orgán vyhodnotí spolehlivost systému s přihlédnutím k výsledkům auditů systémů jako vysokou, průměrnou nebo nízkou tak, aby kombinovaný stupeň jistoty získaný z auditů systémů a auditů operací byl vysoký. U systému vyhodnoceného jako vysoce spolehlivý nesmí být úroveň spolehlivosti použitá pro výběr operací nižší než 60 %. U systému vyhodnoceného jako nízce spolehlivý nesmí být úroveň spolehlivosti použitá pro výběr operací nižší než 90 %. Maximální úroveň významnosti je 2 % výdajů uvedených v odstavci 3.

12.   Jsou-li zjištěny nesrovnalosti nebo riziko nesrovnalostí, auditní orgán rozhodne na základě odborného úsudku, zda je nutné provést audit doplňkového vzorku dalších operací nebo částí operací, které nebyly auditovány v náhodném vzorku, aby byly zohledněny konkrétní zjištěné rizikové faktory.

13.   Auditní orgán výsledky auditů doplňkového vzorku analyzuje zvlášť a vypracuje na základě těchto výsledků závěry, které sdělí Komisi ve výroční kontrolní zprávě. Nesrovnalosti zjištěné v doplňkovém vzorku se nezahrnují do výpočtu předpokládané náhodné chyby v náhodném vzorku.

14.   Na základě výsledků auditů operací za účelem vypracování výroku auditora a kontrolní zprávy uvedených v čl. 127 odst. 5 písm. a) nařízení (EU) č. 1303/2013 vypočte auditní orgán celkovou chybovost, jež se rovná součtu promítnutých náhodných chyb a případně také systémových chyb a neopravených neobvyklých chyb, vydělených souborem.

Článek 29

Audity účetních závěrek

(Čl. 127 odst. 7 nařízení (EU) č. 1303/2013)

1.   Audity účetních závěrek podle čl. 137 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013 provádí auditní orgán za každé účetní období.

2.   Audit účetních závěrek musí poskytovat přiměřenou jistotu, pokud jde o úplnost, přesnost a pravdivost částek vykázaných v účetních závěrkách.

3.   Pro účel odstavců 1 a 2 auditní orgán přihlédne zejména k výsledkům auditů systémů provedených u certifikačního orgánu a k výsledkům auditů operací.

4.   Součástí auditu systémů je ověření spolehlivosti účetního systému certifikačního orgánu a na základě vzorku ověření přesnosti výdajů částek odejmutých a částek získaných zpět zachycených v účetním systému certifikačního orgánu.

5.   Aby mohl pro účely výroku auditora prohlásit, že účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz, ověří auditní orgán, že veškeré prvky, jež jsou vyžadovány podle článku 137 nařízení (EU) č. 1303/2013, jsou v účetní závěrce řádně uvedeny a jsou v souladu s podkladovými účetními záznamy, které vedou všechny příslušné orgány nebo subjekty a příjemci. Na základě účetních závěrek, které mu poskytne certifikační orgán, auditní orgán ověří, zda:

a)

celková výše způsobilých výdajů vykázaných v souladu s čl. 137 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1303/2013 souhlasí s výdaji a příslušným příspěvkem z veřejných zdrojů uvedenými v žádostech o platbu předložených Komisi za příslušné účetní období, a jsou-li nesrovnalosti, zda jsou v účetní závěrce uvedena adekvátní vysvětlení pro nesouhlasící částky;

b)

částky odejmuté a získané zpět v průběhu účetního období, částky, které mají být získány zpět na konci účetního období, částky získané zpět podle článku 71 nařízení (EU) č. 1303/2013 a částky, které zpět získat nelze, uvedené v účetní závěrce odpovídají částkám zaneseným v účetních systémech certifikačního orgánu a vycházejí z rozhodnutí odpovědného řídicího nebo certifikačního orgánu;

c)

byly v příslušných případech z účetní závěrky v souladu s čl. 137 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013 výdaje vyjmuty a zda byly v účetní závěrce pro dané účetní období uplatněny všechny nutné opravy;

d)

výše příspěvků z programů vyplacených do finančních nástrojů a výše záloh státní podpory vyplacených příjemcům souhlasí s informacemi poskytnutými řídicím orgánem a certifikačním orgánem.

Ověřování podle písmen b), c) a d) lze provádět na základě vzorku.

ODDÍL IV

Finanční opravy prováděné komisí ve vztahu k nedostatkům systémů

Článek 30

Kritéria pro určování závažných nedostatků v účinném fungování systémů řízení a kontroly

(Čl. 144 odst. 6 nařízení (EU) č. 1303/2013)

1.   Komise posuzuje účinné fungování systémů řízení a kontroly na základě výsledků všech dostupných auditů systémů včetně zkoušek kontrol a auditů operací.

Toto posouzení se týká prostředí vnitřní kontroly programu, řídících a kontrolních činností řídicích a certifikačních orgánů, monitorování ze strany řídicího a certifikačního orgánu a kontrolních činností auditního orgánu a je podloženo ověřením souladu s klíčovými požadavky uvedenými v tabulce 1 přílohy IV.

Splnění těchto klíčových požadavků se posuzuje na základě kategorií uvedených v tabulce 2 přílohy IV.

2.   Hlavními druhy závažného nedostatku v účinném fungování systému řízení a kontroly jsou případy, kdy je kterýkoli z klíčových požadavků uvedených v bodech 2, 4, 5, 13, 15, 16 a 18 v tabulce 1 přílohy IV, nebo kdy jsou dva nebo více ostatních klíčových požadavků uvedených v tabulce 1 přílohy IV posouzeny jako spadající do kategorie 3 nebo 4 definované v tabulce 2 přílohy IV.

Článek 31

Kritéria pro uplatnění paušálních sazeb nebo extrapolovaných finančních oprav a kritéria pro stanovení výše finanční opravy

(Čl. 144 odst. 6 nařízení (EU) č. 1303/2013)

1.   Finanční opravy se uplatní na celý operační program nebo jeho část, pokud Komise zjistí jeden nebo více závažných nedostatků ve fungování systému řízení a kontroly.

Bez ohledu na první pododstavec se na celý operační program nebo jeho část uplatní extrapolované finanční opravy, pokud Komise zjistí systémové nesrovnalosti v reprezentativním vzorku operací, který umožňuje přesnější kvantifikaci rizika pro rozpočet Unie. V tomto případě se za účelem stanovení finanční opravy výsledky posouzení reprezentativního vzorku extrapolují na zbytek souboru, z nějž byl vzorek vybrán.

2.   Výše paušální opravy se stanoví s přihlédnutím k následujícím hlediskům:

a)

relativní významnost závažného nedostatku nebo závažných nedostatků v kontextu systému řízení a kontroly jako celku;

b)

četnost a rozsah závažného nedostatku nebo závažných nedostatků;

c)

míra rizika ztráty pro rozpočet Unie.

3.   S přihlédnutím k těmto hlediskům se výše finanční opravy stanoví následovně:

a)

je-li závažný nedostatek nebo závažné nedostatky v systému řízení a kontroly natolik zásadní, častý nebo rozšířený, že představuje naprosté selhání systému, kterým je ohrožena legalita a správnost všech dotčených výdajů, uplatní se paušální sazba ve výši 100 %;

b)

je-li závažný nedostatek nebo závažné nedostatky v systému řízení a kontroly natolik častý nebo rozšířený, že představuje krajně závažné selhání systému, kterým je ohrožena legalita a správnost velmi vysokého podílu dotčených výdajů, uplatní se paušální sazba ve výši 25 %;

c)

je-li závažný nedostatek nebo závažné nedostatky v systému řízení a kontroly zapříčiněn tím, že systém není plně funkční nebo funguje natolik chabě nebo natolik zřídka, že tím ohrožena legalita a správnost vysokého podílu dotčených výdajů, uplatní se paušální sazba ve výši 10 %;

d)

je-li závažný nedostatek nebo závažné nedostatky v systému řízení a kontroly zapříčiněn tím, že systém nefunguje důsledně, takže je tím ohrožena legalita a správnost významného podílu dotčených výdajů, uplatní se paušální sazba ve výši 5 %.

4.   Pokud by uplatnění paušální sazby podle odstavce 3 bylo nepřiměřené, výše opravy se sníží.

5.   Pokud proto, že odpovědné orgány v jenom účetním období nepřijaly v návaznosti na uplatnění finanční opravy příslušná nápravná opatření, je stejný závažný nedostatek zjištěn i v následujícím účetním období, sazba opravy může být z důvodu trvání závažného nedostatku nebo závažných nedostatků zvýšena na výši, jež nepřesahuje výši nejbližší vyšší kategorie.

Článek 32

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 24 se použije ode dne 1. prosince 2014, pokud jde o informace o zaznamenávaných a uchovávaných údajích uvedených v příloze III, s výjimkou údajů v řádcích 23 až 40, 71 až 78 a 91 až 105. Pokud jde o tyto řádky v příloze III, článek 24 se použije ode dne 1. července 2015.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 3. března 2014.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 470).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549).

(5)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 215/2014 ze dne 7. března 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu, pokud jde o metodiky podpory opatření v souvislosti se změnou klimatu, určování milníků a cílů ve výkonnostním rámci a nomenklaturu kategorií zásahů pro evropské strukturální a investiční fondy (Úř. věst. L 69, 8.3.2014, s. 65).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 289).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).


PŘÍLOHA I

Referenční období uvedená v čl. 15 odst. 2

Sektor

Referenční období (roky)

Železnice

30

Dodávka vody/hygiena

30

Pozemní komunikace

25–30

Nakládání s odpady

25–30

Přístavy a letiště

25

Městská doprava

25–30

Energetika

15–25

Výzkum a inovace

15–25

Širokopásmové sítě

15–20

Podnikatelská infrastruktura

10–15

Jiné sektory

10–15


PŘÍLOHA II

Kritéria přezkumu kvality velkých projektů podle článku 23

1.   Kritéria přezkumu kvality týkající se požadavků na informace uvedené v čl. 101 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (1)

Doklad o dostačující technické, právní, finanční a administrativní kapacitě řídit projekt v realizační a provozní fázi.

2.   Kritéria přezkumu kvality týkající se požadavků na informace uvedené v čl. 101 písm. b) nařízení (EU) č. 1303/2013

Doklad o způsobilosti projektu k financování na základě souvisejících požadavků týkajících se umístění nebo oblasti projektu.

3.   Kritéria přezkumu kvality týkající se požadavků na informace uvedené v čl. 101 písm. c) nařízení (EU) č. 1303/2013

3.1.   Správnost výpočtu celkových nákladů a celkových způsobilých nákladů s ohledem na požadavky stanovené v článku 61 nařízení (EU) č. 1303/2013 a dostatečně podrobné údaje a vhodnost způsobu výpočtu nákladů jak pokud jde o celkové náklady k dosažení očekávaných cílů, tak případně pokud jde o jednotkové náklady.

3.2.   Doklad o způsobilosti k podpoře z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) nebo Fondu soudržnosti a o finančních prostředcích, s nimiž se počítá pouze pro ty prvky, které vyhovují pravidlům způsobilosti uvedeným v nařízení (EU) č. 1303/2013, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 (2) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1300/2013 (3) a pravidlům způsobilosti stanoveným členským státem.

3.3.   Doklad o tom, že podpora z veřejných zdrojů nepředstavuje státní podporu, nebo v případě státní podpory že byla řádně zohledněna při výpočtu celkového příspěvku z veřejných zdrojů na projekt.

4.   Kritéria přezkumu kvality týkající se požadavků na informace uvedené v čl. 101 písm. d) nařízení (EU) č. 1303/2013

4.1.   Spolehlivost analýzy poptávky (nebo podnikatelského plánu v případě produktivní investice) na základě realistických odhadů a v souladu s hlavními demografickými trendy a vývojem v příslušném sektoru, které odůvodňují potřebu projektu a celkovou kapacitu infrastruktury projektu.

4.2.   Adekvátnost kvality analýzy variant na podporu závěru členského státu, že byla provedena analýza hlavních alternativ a že pro realizaci byla vybrána nejlepší varianta, včetně odůvodnění této vybrané varianty.

4.3.   Adekvátnost technologií navrhovaných pro projekt a schopnost konečného příjemce zajistit jejich udržitelnost, nebo v případě nedostatečné schopnosti konečného příjemce dostatečné rezervy pro navýšení této schopnosti na nezbytnou úroveň.

4.4.   Podloženost závěru, že projekt je proveditelný a lze jej realizovat v období pro něj plánovaném nebo nejpozději do konce období způsobilosti, jak je stanoveno v čl. 65 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013.

5.   Kritéria přezkumu kvality týkající se požadavků na informace uvedené v čl. 101 písm. e) nařízení (EU) č. 1303/2013

5.1.   Analýza nákladů a přínosů byla provedena správně v souladu s požadovanou metodikou podle článku 101 nařízení (EU) č. 1303/2013 a byla v ní správně použita metoda výpočtu čistého příjmu podle článku 61 uvedeného nařízení a článků 15 až 19 tohoto nařízení.

5.2.   Podloženost závěru, že projekt je ekonomicky i finančně životaschopný a má pozitivní socioekonomické dopady, které opravňují výši podpory z EFRR nebo Fondu soudržnosti v plánovaném rozsahu.

6.   Kritéria přezkumu kvality týkající se požadavků na informace uvedené v čl. 101 písm. f) nařízení (EU) č. 1303/2013

6.1.   Prokázaný přínos k cílům politiky životního prostředí a politiky v oblasti změny klimatu, zejména k cílům souvisejícím se strategií Evropa 2020 a doklad o zohlednění rizik souvisejících se změnou klimatu, potřeby přizpůsobit se jí a potřeby zmírnit její dopad, odolnosti vůči přírodním pohromám a příslušných realizovaných nebo plánovaných opatření s cílem zajistit odolnost projektu vůči variabilitě změny klimatu.

6.2.   Doklad o správném uplatnění zásady „znečišťovatel platí“ a zásady preventivních opatření.

6.3.   Soulad projektu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU (4), pokud jde o projekty uvedené v příloze I uvedené směrnice a o projekty uvedené v příloze II uvedené směrnice, u nichž příslušné orgány posouzením podle článku 4 shledaly, že je u nich stejně jako u projektů uvedených v příloze I směrnice 2011/92/EU nutno provést posouzení vlivů na životní prostředí:

a)

netechnické shrnutí zprávy o posouzení vlivů na životní prostředí je v souladu s článkem 5 a přílohou IV směrnice 2011/92/EU a bylo předmětem veřejných konzultací; a

b)

konzultace s orgány pro ochranu životního prostředí, s veřejností a případně s jinými členskými státy proběhly v souladu s články 6 a 7 směrnice 2011/92/EU; a

c)

rozhodnutí příslušného orgánu bylo vydáno v souladu s články 8 a 9 směrnice 2011/92/EU; nebo

d)

v případech, kdy byl postup posuzování vlivů na životní prostředí ukončen právně závazným rozhodnutím, do doby vydání povolení v souladu s články 8 a 9 směrnice 2011/92/EU písemný příslib členského státu o tom, že povolení bude vydáno nejpozději před zahájením prací.

6.4.   Soulad projektu se směrnicí 2011/92/EU, pokud jde o projekty uvedené v příloze II uvedené směrnice, u kterých příslušné orgány posouzením podle článku 4 shledaly, že u nich posouzení vlivů na životní prostředí není třeba provádět:

a)

příslušné orgány vydaly určení o posouzení, které bylo zpřístupněno veřejnosti; a

b)

pokud určení o posouzení neodkazuje na kritéria uvedená v příloze III směrnice 2011/92/EU, byly poskytnuty příslušné informace podle článku 4 a přílohy III uvedené směrnice.

6.5.   V náležitých případech doložení nepoužitelnosti směrnice 2011/92/EU.

6.6.   Vychází-li projekt z plánu nebo programu (podléhajícího požadavkům směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES (5)) jiného než operačního programu, doložení souladu projektu s plánem nebo programem.

6.7.   V případě nesplnění obecné předběžné podmínky o předpisech v oblasti životního prostředí a případně příslušných tematických předběžných podmínek pro sektory odpadu a vody a sektor dopravy (požadavky strategického posuzování vlivů na životní prostředí), jak stanoví článek 19 a příloha XI nařízení (EU) č. 1303/2013, musí být doložena souvislost s dohodnutým akčním plánem.

6.8.   Soulad projektu se směrnicí Rady 92/43/EHS (6):

a)

v případě projektu, který bude pravděpodobně mít významný dopad na lokalitu nebo lokality sítě Natura 2000 (v souladu s čl. 6 odst. 3), patřičné posouzení bylo provedeno a dokončeno před vydáním povolení pro projekt;

b)

v případě projektu s významnými negativními účinky na lokalitu nebo lokality sítě Natura 2000 splnění požadavků čl. 6 odst. 4 směrnice 92/43/EHS, včetně oznámení Komisi nebo stanoviska Komise.

6.9.   Adekvátnost informací o dodatečných opatřeních k začlenění problematiky životního prostředí, např. o environmentálním auditu, environmentálním řízení, specifickém monitorování životního prostředí, které dokládají jejich adekvátnost z hlediska zjištěných potřeb.

6.10.   Adekvátnost odhadu nákladů na opatření přijatá k řešení negativních vlivů na životní prostředí.

6.11.   Soulad projektu s příslušnými sektorovými směrnicemi v oblasti životního prostředí, jsou-li použitelné, zejména:

a)

směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (7) u projektů s dopadem na vodní útvary (případně ověření posouzení u projektů podléhajících výjimkám podle čl. 4 odst. 7 uvedené směrnice);

b)

směrnicí Rady 91/271/EHS (8) u projektů v sektoru městských odpadních vod;

c)

směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (9) a s příslušnými použitelnými směrnicemi, např. směrnicí Rady 1999/31/ES (10) u projektů týkajících se pevného odpadu; a

d)

směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU (11) u projektů vyžadujících udělení povolení podle uvedené směrnice.

7.   Kritéria přezkumu kvality týkající se požadavků na informace uvedené v čl. 101 písm. g) nařízení (EU) č. 1303/2013

7.1.   Soulad a adekvátnost cílů projektu se specifickými cíli stanovenými v rámci příslušných prioritních os dotčených operačních programů.

7.2.   Adekvátnost očekávaného přínosu projektu k ukazatelům výsledků a výstupů prioritní osy.

7.3.   Adekvátnost očekávaného přínosu projektu pro socioekonomický rozvoj.

7.4.   Doklad o tom, že příjemce podnikl příslušná opatření k zajištění optimálního využití infrastruktury v provozní fázi.

8.   Kritéria přezkumu kvality týkající se požadavků na informace uvedené v čl. 101 písm. h) nařízení (EU) č. 1303/2013

8.1.   Odůvodněné celkové plánované finanční zdroje a odůvodněná plánovaná podpora z fondů řádně předložené v plánu financování.

8.2.   Adekvátnost plánu financování projektu, který dokládá finanční schůdnost z pohledu ročních finančních potřeb k realizaci projektu.

8.3.   Vhodnost a ověřitelnost materiálních a finančních ukazatelů pro monitorování pokroku s ohledem na zjištěná rizika.

9.   Kritéria přezkumu kvality týkající se požadavků na informace uvedené v čl. 101 písm. i) nařízení (EU) č. 1303/2013

9.1.   Podloženost a proveditelnost navrženého harmonogramu realizace velkého projektu s ohledem na zjištěná rizika.

9.2.   Je-li realizace projektu časově delší než programové období, vhodnost stanovených fází a jejich optimální rozložení z hlediska efektivnosti a účelnosti.


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 289).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1300/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1084/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 281).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30).

(6)  Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

(8)  Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40).

(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

(10)  Směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů (Úř. věst. L 182, 16.7.1999, s. 1).

(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17).


PŘÍLOHA III

Údaje, jež je třeba zaznamenat a uchovat v elektronické podobě v systému monitorování (podle článku 24)

Údaje jsou povinné u operací podporovaných z ESF, EFRR, Fondu soudržnosti a ENRF, není-li v druhém sloupci stanoveno jinak.

Datová pole

Fondy, u kterých není údaj požadován

Údaje o příjemci (1)  (2)

1.

Název nebo jednoznačný identifikátor každého příjemce

 

2.

Informace, zda je příjemce veřejnoprávním subjektem nebo soukromoprávním subjektem

 

3.

Informace, zda je DPH u výdajů vzniklých příjemci nevratnou položkou podle vnitrostátních právních předpisů

 

4.

Kontaktní údaje příjemce

 

Údaje o operaci

5.

Název nebo jednoznačný identifikátor operace

 

6.

Krátký popis operace

 

7.

Datum podání žádosti o operaci

 

8.

Datum zahájení uvedené v dokladu o podmínkách podpory

 

9.

Datum ukončení uvedené v dokladu o podmínkách podpory

 

10.

Skutečné datum fyzického dokončení nebo úplné realizace operace

 

11.

Subjekt, který vydal doklad o podmínkách podpory

 

12.

Datum dokladu o podmínkách podpory

 

13.

Informace, zda operace je velký projekt, a identifikátor CCI

Neplatí pro ESF a ENRF

14.

Informace, zda operace je společný akční plán, a identifikátor CCI

Neplatí pro ENRF

15.

Informace, zda operace zahrnuje financování v rámci Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí

Neplatí pro EFRR, Fond soudržnosti a ENRF

16.

Informace, zda podpora operace z veřejných zdrojů představuje státní podporu

 

17.

Informace, zda je operace realizována v rámci struktury partnerství veřejného a soukromého sektoru

Neplatí pro ENRF

18.

Měna operace

 

19.

CCI programu (programů), ze kterého je operace podporována

 

20.

Priorita nebo priority programu (programů), ze kterého je operace podporována

 

21.

Fond (fondy), ze kterého je operace podporována

 

22.

Příslušná kategorie regionu

Neplatí pro Fond soudržnosti a ENRF

Informace o kategoriích zásahu

23.

Kód(y) pro oblast zásahu

Neplatí pro ENRF

24.

Kód(y) pro formu financování

Neplatí pro ENRF

25.

Kód(y) pro typ území

Neplatí pro ENRF

26.

Kód(y) pro mechanismy územního plnění

Neplatí pro ENRF

27.

Kód(y) pro tematický cíl

Neplatí pro ESF a ENRF

28.

Kód(y) pro vedlejší téma ESF

Neplatí pro EFRR, Fond soudržnosti a ENRF

29.

Kód(y) pro hospodářskou činnost

Neplatí pro ENRF

30.

Kód(y) pro polohu

Neplatí pro ENRF

Údaje o ukazatelích

31.

Název a jednoznačný identifikátor každého společného ukazatele výstupů a ukazatele výstupů specifického pro program, který je relevantní pro operaci, nebo pokud to vyžadují pravidla fondu, název a jednoznačný identifikátor každého společného ukazatele výstupů, členěno podle pohlaví účastníků

 

32.

Měrná jednotka každého ukazatele výstupů

 

33.

Cílová hodnota ukazatele výstupů, členěno případně podle pohlaví

 

34.

Úroveň plnění každého ukazatele výstupů za každý kalendářní rok, členěno případně podle pohlaví

 

35.

Název a jednoznačný identifikátor každého společného ukazatele výsledků a ukazatele výsledků specifického pro program (3), který je relevantní pro operaci, nebo pokud to vyžadují pravidla fondu, název a jednoznačný identifikátor každého společného ukazatele výsledků, členěno případně podle pohlaví

 

36.

Měrná jednotka každého ukazatele výsledků

 

37.

Výchozí hodnota každého uvedeného ukazatele výsledků

Neplatí pro ESF

38.

Cílová hodnota každého uvedeného ukazatele výsledků, členěno případně podle pohlaví

Neplatí pro EFRR a Fond soudržnosti

39.

Měrná jednotka každé cílové hodnoty ukazatele výsledků a výchozí hodnoty

 

40.

Úroveň plnění každého uvedeného ukazatele výsledků za každý kalendářní rok, členěno případně podle pohlaví

Neplatí pro EFRR a Fond soudržnosti

Finanční údaje o každé operaci (v měně operace)

41.

Výše celkových způsobilých nákladů operace schválených v dokladu o podmínkách podpory

 

42.

Výše celkových způsobilých nákladů představujících veřejné výdaje podle definice čl. 2 odst. 15 nařízení (EU) č. 1303/2013

 

43.

Výše veřejné podpory uvedené v dokladu o podmínkách podpory

 

Údaje o žádosti příjemce o platbu (v měně operace)

44.

Datum přijetí každé žádosti příjemce o platbu

 

45.

Datum každé platby příjemci na základě žádosti o platbu

 

46.

Výše způsobilých výdajů v žádosti o platbu tvořících základ každé platby příjemci

 

47.

Výše veřejných výdajů podle definice čl. 2 odst. 15 nařízení (EU) č. 1303/2013 odpovídajících způsobilým výdajům tvořícím základ každé platby

 

48.

Výše každé platby příjemci na základě žádosti o platbu

 

49.

Čisté příjmy vytvořené operací během její realizace, které nejsou zohledněny v dokladu o podmínkách podpory a které jsou odečteny od způsobilých výdajů

 

50.

Datum zahájení ověřování operací na místě podle čl. 125 odst. 5 písm. b) nařízení (EU) č. 1303/2013

 

51.

Datum auditů operací na místě podle čl. 127 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013 a článku 28 tohoto nařízení

 

52.

Subjekt provádějící audit nebo ověřování

 

Údaje o výdajích v žádosti příjemce o platbu na základě reálných nákladů (v měně operace)

53.

Způsobilé výdaje vykázané Komisi stanovené na základě nákladů skutečně vzniklých a uhrazených, případně spolu s věcnými příspěvky a odpisy

 

54.

Veřejné výdaje podle definice čl. 2 odst. 15 nařízení (EU) č. 1303/2013 odpovídající způsobilým výdajům vykázaným Komisi stanoveným na základě nákladů skutečně proplacených a uhrazených, případně spolu s věcnými příspěvky a odpisy

 

55.

Druh zakázky, pokud zadávání zakázek podléhá ustanovením směrnice 2004/17/ES (4) nebo směrnice 2004/18/ES (5) (stavební práce, poskytování služeb, poskytování zboží) nebo směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU (6)

 

56.

zakázky, pokud zakázka podléhá ustanovením směrnice 2004/17/ES nebo směrnice 2004/18/ES nebo směrnice 2014/23/EU

 

57.

Způsobilé výdaje vynaložené a uhrazené na základě zakázky, pokud zakázka podléhá ustanovením směrnice 2004/17/ES nebo směrnice 2004/18/ES nebo směrnice 2014/23/EU

 

58.

Použité zadávací řízení, pokud zadávání zakázek podléhá ustanovením směrnice 2004/17/ES nebo směrnice 2004/18/ES nebo směrnice 2014/23/EU

 

59.

Název nebo jednoznačný identifikátor dodavatele, pokud zadávání zakázek podléhá ustanovením směrnice 2004/17/ES nebo směrnice 2004/18/ES nebo směrnice 2014/23/EU

 

Údaje o výdajích v žádosti příjemce o platbu na základě standardních stupnic jednotkových nákladů (v měně operace)

60.

Výše způsobilých výdajů vykázaných Komisi stanovených na základě standardních stupnic jednotkových nákladů

 

61.

Veřejné výdaje podle definice čl. 2 odst. 15 nařízení (EU) č. 1303/2013 odpovídající způsobilým výdajům vykázaným Komisi stanoveným na základě standardních stupnic jednotkových nákladů

 

62.

Definice jednotky pro účely standardní stupnice jednotkových nákladů

 

63.

Počet splněných jednotek, jak je uvedeno v žádosti o platbu u každé jednotkové položky

 

64.

Jednotkové náklady na jednu jednotku pro každou jednotkovou položku

 

Údaje o výdajích v žádosti příjemce o platbu na základě jednorázových částek (v měně operace)

65.

Výše způsobilých výdajů vykázaných Komisi stanovených na základě jednorázových částek

 

66.

Veřejné výdaje podle definice čl. 2 odst. 15 nařízení (EU) č. 1303/2013 odpovídající způsobilým výdajům vykázaným Komisi stanoveným na základě jednorázových částek

 

67.

U každé jednorázové částky položky ke splnění (výstupy nebo výsledky) dohodnuté v dokladu o podmínkách podpory jako základ pro vyplacení jednorázových částek

 

68.

U každé jednorázové částky výše dohodnutá v dokladu o podmínkách podpory

 

Údaje o výdajích v žádosti příjemce o platbu na základě paušálních sazeb (v měně operace)

69.

Výše způsobilých výdajů vykázaných Komisi stanovených na základě paušální sazby

 

70.

Veřejné výdaje podle definice čl. 2 odst. 15 nařízení (EU) č. 1303/2013 odpovídající způsobilým výdajům vykázaným Komisi stanoveným na základě paušální sazby

 

Údaje o prostředcích vrácených příjemcem

71.

Datum každého rozhodnutí o vracení prostředků

 

72.

Celková výše podpory z veřejných zdrojů dotčená každým rozhodnutím o vracení prostředků

 

73.

Celkové výdaje dotčené každým rozhodnutím o vracení prostředků

 

74.

Datum přijetí každé částky vracené příjemcem v návaznosti na rozhodnutí o vracení prostředků

 

75.

Výše podpory z veřejných zdrojů vrácená příjemcem v návaznosti na rozhodnutí o vracení prostředků (bez úroků a sankcí)

 

76.

Celkové způsobilé výdaje odpovídající podpoře z veřejných zdrojů vrácené příjemcem

 

77.

Výše nedobytné podpory z veřejných zdrojů v návaznosti na rozhodnutí o vracení prostředků

 

78.

Celkové způsobilé výdaje odpovídající nedobytné částce podpory z veřejných zdrojů

 

Údaje o žádostech o platbu předložené Komisi (v EUR)

79.

Datum podání každé žádosti o platbu včetně způsobilých výdajů v rámci operace

 

80.

Celková výše způsobilých výdajů vynaložených příjemcem a uhrazených v průběhu realizace operace zahrnutých v každé žádosti o platbu

 

81.

Celková výše veřejných výdajů operace podle definice čl. 2 odst 15 nařízení (EU) č. 1303/2013 zahrnutých v každé žádosti o platbu

 

82.

Je-li operace finanční nástroj, celková výše příspěvků z programů vyplacených do finančního nástroje zahrnutých v každé žádosti o platbu

 

83.

Je-li operace finanční nástroj, celková výše veřejných výdajů podle definice čl. 2 odst. 15 nařízení (EU) č. 1303/2013 odpovídající celkové výši příspěvků z programů vyplacených do finančních nástrojů zahrnutých do každé žádosti o platbu

 

84.

Je-li operace finanční nástroj, celková výše příspěvků z programů skutečně uhrazených jako způsobilé výdaje ve smyslu čl. 42 odst. 1 písm. a), b) a d) nařízení (EU) č. 1303/2013 zahrnutých v každé žádosti o platbu

 

85.

Je-li operace finanční nástroj, celková výše veřejných výdajů odpovídající celkové výši příspěvků z programů skutečně uhrazených jako způsobilé výdaje ve smyslu čl. 42 odst. 1 písm. a), b) a d) nařízení (EU) č. 1303/2013 zahrnutých v každé žádosti o platbu

 

86.

V případě státní podpory, kde se použije čl. 131 odst. 5 nařízení (EU) č. 1303/2013, částka vyplacená příjemci jako záloha v rámci operace zahrnutá v každé žádosti o platbu

 

87.

V případě státní podpory, kde se použije čl. 131 odst. 5 nařízení (EU) č. 1303/2013, částka zálohy zahrnutá v žádosti o platbu, která byla kryta výdaji uhrazenými příjemcem během tří let od výplaty zálohy

 

88.

V případě státní podpory, kde se použije čl. 131 odst. 5 nařízení (EU) č. 1303/2013, částka vyplacená příjemci v rámci operace jako záloha zahrnutá v žádosti o platbu, která nebyla kryta výdaji uhrazenými příjemcem a pro kterou dosud neuběhlo tříleté období

 

89.

Výše způsobilých výdajů zahrnutých v každé žádosti o platbu na základě čl. 14 odst. 1 nařízení (EU) č. 1304/2013

Neplatí pro EFRR, Fond soudržnosti a ENRF

90.

Výše veřejných výdajů podle definice čl. 2 odst. 15 nařízení (EU) č. 1303/2013 zahrnutých v každé žádosti o platbu na základě čl. 14 odst. 1 nařízení (EU) č. 1304/2013

Neplatí pro EFRR, Fond soudržnosti a ENRF

Údaje o účetních závěrkách předložených Komisi podle článku 138 nařízení (EU) č. 1303/2013 (v EUR)

91.

Datum podání každé účetní závěrky zahrnující výdaje v rámci operace

 

92.

Datum předložení účetní závěrky zahrnující konečné výdaje operace po dokončení operace (jsou-li celkové způsobilé výdaje rovny 1 000 000 EUR nebo vyšší (článek 140 nařízení (EU) č. 1303/2013))

 

93.

Celková výše způsobilých výdajů operace zachycených v účetních systémech certifikačního orgánu, které jsou zahrnuty v účetní závěrce

 

94.

Celková výše veřejných výdajů podle definice čl. 2 odst. 15 nařízení (EU) č. 1303/2013 vynaložených při realizaci operace odpovídajících celkové výši způsobilých výdajů zachycených v účetních systémech certifikačního orgánu, které jsou zahrnuty v účetní závěrce

 

95.

Celková výše plateb příjemci podle čl. 132 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013 odpovídající celkové výši způsobilých výdajů zachycených v účetních systémech certifikačního orgánu, které jsou zahrnuty v účetní závěrce

 

96.

Celkové způsobilé výdaje operace odejmuté v průběhu účetního období zahrnuté v účetní závěrce

 

97.

Celkové veřejné výdaje podle definice čl. 2 odst. 15 nařízení (EU) č. 1303/2013 odpovídající celkovým způsobilým výdajům odejmutým v průběhu účetního období zahrnutým v účetní závěrce

 

98.

Celkové způsobilé výdaje operace vrácené v průběhu účetního období zahrnuté v účetní závěrce

 

99.

Celkové způsobilé výdaje odpovídající celkovým způsobilým výdajům operace vráceným v průběhu účetního období zahrnutým v účetní závěrce

 

100.

Celkové způsobilé výdaje operace, které mají být vráceny na konci účetního období, zahrnuté v účetní závěrce

 

101.

Celkové veřejné výdaje operace odpovídající celkovým způsobilým výdajům, které mají být vráceny na konci účetního období, zahrnutým v účetní závěrce

 

102.

U operace zahrnuté v každé účetní závěrce celková způsobilá výše výdajů vrácených podle článku 71 nařízení (EU) č. 1303/2013 v průběhu účetního období

 

103.

U operace zahrnuté v každé účetní závěrce veřejné výdaje podle definice čl. 2 odst. 15 nařízení (EU) č. 1303/2013 odpovídající celkové způsobilé výši výdajů vrácených podle článku 71 uvedeného nařízení v průběhu účetního období

 

104.

Celková výše výdajů operace nedobytných na konci účetního období zahrnutých v účetní závěrce

 

105.

Celkové veřejné výdaje operace odpovídající celkové způsobilé výši výdajů nedobytných na konci účetního období zahrnutých v účetní závěrce

 

Údaje o zvláštních druzích výdajů podléhajících stropům

106.

Výše vynaložených a uhrazených výdajů typu EFRR spolufinancovaných z ESF podle čl. 98 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013

Neplatí pro EFRR, Fond soudržnosti a ENRF

107.

Výše vynaložených a uhrazených výdajů typu ESF spolufinancovaných z EFRR podle čl. 98 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013

Neplatí pro ESF, Fond soudržnosti a ENRF

108.

Výše výdajů vynaložených a uhrazených mimo programovou oblast, ale v rámci Unie podle čl. 70 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013 a čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) č. 1304/2013

 

109.

Výše výdajů vynaložených a uhrazených mimo Unii podle čl. 13 odst. 3 nařízení (EU) č. 1304/2013

Neplatí pro EFRR, Fond soudržnosti a ENRF

110.

Výše výdajů vynaložených a uhrazených mimo unijní část programové oblasti podle čl. 20 odst. 2 nařízení (EU) č. 1299/2013

Neplatí pro ESF, Fond soudržnosti a ENRF

111.

Výše výdajů vynaložených a uhrazených na nákup pozemků podle čl. 69 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) č. 1303/2013

 

112.

Výše věcných příspěvků na operaci podle čl. 69 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013

 

113.

Výše výdajů vynaložených a uhrazených ve třetích zemích, na které se vztahuje nástroj předvstupní pomoci nebo evropský nástroj sousedství v rámci operací EÚS

Neplatí pro ESF, Fond soudržnosti a ENRF


(1)  V případě EÚS zahrnuje příjemce hlavního příjemce a další příjemce.

(2)  Příjemce zahrnuje případně jiné subjekty, kterým vznikají výdaje v rámci operace, které jsou chápány jako výdaj vzniklý příjemci.

(3)  U ESF patří ke společným ukazatelům výsledků ukazatele uvedené v příloze I a II nařízení (EU) č. 1304/2013.

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 1).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1).


PŘÍLOHA IV

Klíčové požadavky na systémy řízení a kontroly a jejich klasifikace s ohledem na jejich účinné fungování podle článku 30

Tabulka 1

Klíčové požadavky

Klíčové požadavky na systém řízení a kontroly

Dotčené subjekty/orgány

Rozsah

1

Adekvátní oddělení funkcí a adekvátní systémy podávání zpráv a monitorování v případech, kdy odpovědný orgán pověří výkonem úkolů jiný subjekt

Řídicí orgán

Prostředí vnitřní kontroly

2

Vhodný výběr operací

Řídicí orgán

Řídicí a kontrolní činnosti

3

Adekvátní informace pro příjemce o příslušných podmínkách u vybraných operací

Řídicí orgán

4

Adekvátní řídicí kontroly

Řídicí orgán

5

Účinný systém, ve kterém je zajištěno uchovávání všech dokladů týkajících se výdajů a auditů pro zajištění adekvátní auditní stopy

Řídicí orgán

Řídicí a kontrolní činnosti/monitorování

6

Spolehlivý systém shromažďování, zaznamenávání a ukládání údajů pro účely monitorování, hodnocení, finančního řízení, ověřování a auditu, včetně propojení se systémy elektronické výměny dat příjemců

Řídicí orgán

7

Účinná realizace přiměřených opatření proti podvodům

Řídicí orgán

Řídicí a kontrolní činnosti

8

Vhodné postupy pro vypracování prohlášení řídicího subjektu a ročního shrnutí výsledků závěrečných zpráv o auditu a provedených kontrol

Řídicí orgán

9

Adekvátní oddělení funkcí a adekvátní systémy podávání zpráv a monitorování v případech, kdy odpovědný orgán pověří výkonem úkolů jiný subjekt

Certifikační orgán

Prostředí vnitřní kontroly

10

Vhodné postupy pro vypracování a předkládání žádostí o platbu

Certifikační orgán

Řídicí a kontrolní činnosti/monitorování

11

Jsou uchovávány náležité elektronické záznamy o vykázaných výdajích a odpovídajících příspěvcích z veřejných zdrojů

Certifikační orgán

Řídicí a kontrolní činnosti

12

Náležitý a úplný výkaz částek, které mají být vráceny, částek vrácených a odejmutých

Certifikační orgán

13

Vhodné postupy pro vypracování účetních závěrek a osvědčování jejich úplnosti, přesnosti a pravdivosti

Certifikační orgán

14

Vhodné oddělení funkcí a vhodné systémy pro zajištění toho, aby jiný subjekt provádějící audit v souladu s auditní strategií programu disponoval nezbytnou mírou funkční nezávislosti a zohledňoval mezinárodně uznávané auditní standardy

Auditní orgán

Prostředí vnitřní kontroly

15

Adekvátní audity systémů

Auditní orgán

Kontrolní činnosti

16

Adekvátní audity operací

Auditní orgán

17

Adekvátní audity účetních závěrek

Auditní orgán

18

Adekvátní postupy pro vydávání spolehlivého výroku auditora a pro přípravu výroční kontrolní zprávy

Auditní orgán


Tabulka 2

Klasifikace klíčových požadavků na systémy řízení a kontroly s ohledem na jejich fungování

Kategorie 1

Funguje dobře. Žádná, nebo jen drobná zlepšení nutná.

Kategorie 2

Funguje. Jistá zlepšení nutná.

Kategorie 3

Částečně funguje. Podstatná zlepšení nutná.

Kategorie 4

V podstatě nefunguje.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2018
Zavřít
MENU