(EU) č. 390/2014Nařízení Rady (EU) č. 390/2014 ze dne 14. dubna 2014, kterým se zavádí program „Evropa pro občany“ na období 2014–2020

(1)

V souladu s články 10 a 11 Smlouvy o Evropské unii má každý občan právo podílet se na demokratickém životě Unie a orgány Unie by měly občanům a reprezentativním sdružením dávat možnost projevovat a veřejně si vyměňovat své názory na všechny oblasti činnosti Unie a měly by udržovat otevřený, transparentní a pravidelný dialog s reprezentativními sdruženími a občanskou společností.

(2)

Prostřednictvím sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvaným „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ se Unie a členské státy snaží zajistit růst, zaměstnanost, produktivitu a sociální soudržnost pro nadcházející desetiletí.

(3)

Ačkoli být občanem Unie s pevně stanovenými právy objektivně představuje přidanou hodnotu, Unie ne vždy účinně poukazuje na souvislost mezi řešením celé řady hospodářských a sociálních problémů a svými politikami. Působivé úspěchy, pokud jde o mír a stabilitu v Evropě, dlouhodobě udržitelný růst, stabilní ceny, účinnou ochranu spotřebitelů a životního prostředí a prosazování základních práv, tudíž ne vždy vedly k silnému pocitu sounáležitosti občanů s Unií.

(4)

Je zapotřebí nejrůznějších opatření a koordinovaného úsilí prostřednictvím činností na nadnárodní úrovni a na úrovni Unie, aby se Evropa přiblížila jejím občanům a umožnilo se jim plně se podílet na budování stále semknutější Unie. Evropská občanská iniciativa je jedinečnou příležitostí, jak občanům umožnit podílet se přímo na vytváření právních předpisů EU (3).

(5)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1904/2006/ES (4), vytyčilo akční program, jenž potvrdil potřebu prosazovat trvalý dialog s organizacemi občanské společnosti a městy či obcemi a potřebu podporovat aktivní účast občanů ve veřejném životě.

(6)

Průběžná hodnotící zpráva programu Evropa pro občany (2017–2013), spolu s veřejnou internetovou konzultací a dvěmi po sobě jdoucími konzultačními setkáními zúčastněných stran potvrdily, že je nový program „Evropa pro pro občany“ považován za důležitý jak organizacemi občanské společnosti, tak zúčastněnými jednotlivci. Bylo také potvrzeno, že by měl být stanoven tak, aby měl dopad na organizační úrovni, pokud jde o budování kapacit, i na osobní úrovni, pokud jde o zvyšování zájmu o problematiku Unie. Toto nařízení by tedy mělo zřídit program „Evropa pro občany“ na období 2014 až 2020 (dále jen „program“).

(7)

S ohledem na témata projektů, jejich začlenění do místních a regionálních souvislostí a na složení zúčastněných stran by měly existovat důležité synergie s dalšími programy Unie, zejména v oblastech vzdělávání, odborné přípravy a mládeže, sportu, kultury a audiovizuálního odvětví, základních práv a svobod, sociálního začleňování, rovnosti žen a mužů, boje proti diskriminaci, výzkumu a inovací, informační společnosti, rozšíření Unie a vnější činnosti Unie.

(8)

Program by měl pokrývat široké spektrum nejrůznějších akcí, mimo jiné setkání občanů, kontakty a debaty o otázkách občanství, akce na úrovni Unie, iniciativy určené ke zvyšování povědomí o významných okamžicích v evropských dějinách a k podpoře reflexe těchto okamžiků, iniciativy zaměřené na informování evropských občanů, zejména mladých lidí, o dějinách Unie a o fungování jejích orgánů, a rozpravy o otázkách evropské politiky s cílem oživit všechny aspekty veřejného života.

(9)

V usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. dubna 2009 o svědomí Evropy a totalitě a v závěrech Rady ze zasedání ve dnech 9. a 10. června 2011 o povědomí o zločinech spáchaných totalitními režimy v Evropě se zdůrazňuje význam uchování vzpomínek v živé paměti jako prostředku k překonání minulostí a vytváření budoucnosti a je vyzdvižen význam úlohy Unie při zprostředkovávání, sdílení a uchovávání kolektivní paměti týkající se těchto zločinů. Je proto zapotřebí vzít v úvahu rovněž význam historických, kulturních a mezikulturních aspektů, jakož i stávající vazby mezi historickým povědomím a evropskou identitou.

(10)

Horizontální rozměr programu by měl zajistit zhodnocení a přenositelnost výsledků umožňující lepší dopad a dlouhodobou udržitelnost. Pořádané činnosti by proto měly mít vazbu na politický program Unie a občané by o nich měli být vhodným způsobem informováni.

(11)

Zvláštní pozornost je třeba věnovat vyváženému začleňování občanů a organizací občanské společnosti ze všech členských států do nadnárodních projektů a činností a jejich účasti na těchto projektech a činnostech při zohlednění mnohojazyčné povahy Unie a potřeby začlenit nedostatečně zastoupené skupiny.

(12)

Za možné účastníky programů Unie jsou považovány na jedné straně přistupující země, kandidátské a potenciální kandidátské země, jež využívají předvstupní strategie, a na straně druhé země ESVO, které jsou stranami Dohody o EHP, a to v souladu s dohodami, jež s nimi byly uzavřeny. Podle článku rozhodnutí Rady 2001/822/ES (5) se programu mohou účastnit i zámořské země a území.

(13)

Vytvoření pevné a udržitelné demokracie a rozvoj prosperující občanské společnosti by měly být společnými cíli programu i nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 232/2014 (6). Unie nabízí zemím, kterým je evropský nástroj sousedství určen, privilegovaný vztah založený na oboustranném odhodlání prosazovat společné hodnoty a zásady.

(14)

Prostředky určené na komunikační akce podle tohoto nařízení by mohly rovněž přispět k institucionální komunikaci o politických prioritách Unie, pokud souvisejí s obecnými cíli tohoto nařízení.

(15)

Program by měl být pravidelně sledován a nezávisle hodnocen ve spolupráci s Komisí a členskými státy tak, aby bylo možné provádět úpravy nezbytné pro řádné plnění opatření.

(16)

Finanční zájmy Unie by měly být chráněny prostřednictvím přiměřených opatření v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných správních a finančních sankcí, a to podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (7) (dále „finanční nařízení“) a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (8).

(17)

Přednost by měly mít granty na projekty, u nichž nebude rozhodující jejich rozsah, které však budou mít vysoký dopad, zejména ty, které přímo souvisejí s politikami Unie a jejichž cílem je podílet se na formování politického programu Unie. V souladu se zásadou řádného finančního řízení by se kromě toho mělo provádění programu dále zjednodušit používáním paušálních částek, paušálním financováním a uplatňováním sazeb jednotkových nákladů.

(18)

V zájmu zajištění kontinuity finanční podpory poskytované v rámci programu by toto nařízení mělo být použitelné ode dne 1. ledna 2014. Vzhledem k naléhavosti situace by toto nařízení tudíž mělo vstoupit v platnost bezprostředně po vyhlášení.

(19)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž přispívat k tomu, aby občané chápali Unii, její dějiny a rozmanitost, podporovat evropské občanství a zlepšovat podmínky aktivního občanství a demokratické angažovanosti, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu nadnárodní a vícestranné povahy programu lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(20)

Finanční referenční částka programu ve smyslu bodu 18 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (9) je zahrnuta v tomto nařízení po celou dobu trvání programu, aniž jsou tím dotčeny rozpočtové pravomoci Evropského parlamentu a Rady vymezené Smlouvou o fungování Evropské unie.

(21)

Toto nařízení stanoví přechodná opatření pro sledování akcí zahájených před 31. prosincem 2013 podle rozhodnutí č. 1904/2006/ES.

(22)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci v rámci oblasti působnosti a cílů programu. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (10),

a)

přispívat k tomu, aby občané chápali Unii, její dějiny a rozmanitost;

b)

podporovat evropské občanství a zlepšovat podmínky aktivního občanství a demokratické angažovanosti na úrovni Unie.

a)

prostřednictvím podněcování diskusí, úvah a vytváření sítí zvyšovat historické povědomí, povědomí o společných dějinách a hodnotách Unie a o cíli Unie, jímž je podpora míru, prosazování hodnot Unie a blahobyt jejích obyvatel;

b)

podporovat demokratickou angažovanost občanů a aktivní občanství na úrovni Unie, a to zvyšováním míry, v jaké občané chápou proces tvorby politik Unie, a podporou příležitostí ke společenské a mezikulturní angažovanosti a dobrovolnictví na úrovni Unie.

a)

„Evropské historické povědomí“;

b)

„Demokratická angažovanost a aktivní občanství“.

a)

činnosti zaměřené na vzájemné učení a spolupráci, jako jsou:

b)

strukturální podpora organizací, jako jsou:

c)

analytické činnosti na úrovni Unie, jako jsou:

d)

činnosti zaměřené na zvyšování informovanosti a šíření informací a určené k využívání a dalšímu zhodnocení výsledků podporovaných iniciativ a k upozorňování na osvědčené postupy, jako jsou:

a)

členské státy EU;

b)

přistupující, kandidátské a potenciální kandidátské země v souladu s obecnými zásadami a podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách, rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách;

c)

země ESVO, které jsou stranami Dohody o EHP, v souladu s uvedenou dohodou.

a)

do 31. prosince 2017 průběžnou hodnotící zprávu o dosažených výsledcích a o kvalitativních a kvantitativních aspektech provádění programu;

b)

do 31. prosince 2018 sdělení o pokračování programu;

c)

do 1. července 2023 zprávu o následném hodnocení.