(EU) č. 241/2014Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014 ze dne 7. ledna 2014 , kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro kapitálové požadavky na instituce Text s významem pro EHP

Publikováno: Úř. věst. L 74, 14.3.2014, s. 8-26 Druh předpisu: Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato: 7. ledna 2014 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 3. dubna 2014 Nabývá účinnosti: 3. dubna 2014
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 241/2014

ze dne 7. ledna 2014,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro kapitálové požadavky na instituce

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (1), a zejména na čl. 26 odst. 4 třetí pododstavec, čl. 27 odst. 2 třetí pododstavec, čl. 28 odst. 5 třetí pododstavec, čl. 29 odst. 6 třetí pododstavec; čl. 32 odst. 2 třetí pododstavec, čl. 36 odst. 2 třetí pododstavec, čl. 41 odst. 2 třetí pododstavec, čl. 52 odst. 2 třetí pododstavec, čl. 76 odst. 4 třetí pododstavec, čl. 78 odst. 5 třetí pododstavec, čl. 79 odst. 2 třetí pododstavec, čl. 83 odst. 2 třetí pododstavec, čl. 481 odst. 6 a čl. 487 odst. 3 třetí pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení tohoto nařízení spolu úzce souvisejí, jelikož se týkají složek požadavků na kapitál, které jsou uloženy institucím, a odpočtů takových složek od kapitálu při uplatňování nařízení (EU) č. 575/2013. Za účelem zajištění souladu mezi uvedenými ustanoveními, která by měla vstoupit v platnost současně, a usnadnění komplexního pohledu a jednoduchého přístupu k nim osobám, na něž se tyto povinnosti vztahují, je vhodné zařadit všechny regulační technické normy týkající se kapitálu vyžadované nařízením (EU) č. 575/2013 do jednoho nařízení.

(2)

K zajištění větší konvergence v Unii, pokud jde o způsob, jakým mají být předvídatelné dividendy odečteny od mezitímního zisku nebo od zisku ke konci roku, je nezbytné zavést hierarchii způsobů ohodnocení odpočtu: za prvé existence rozhodnutí příslušného subjektu o rozdělení výnosů, poté dividendová politika a za třetí poměr vyplacených dividend v minulosti.

(3)

Kromě obecných požadavků na kapitál, které jsou připojeny ke zvláštním požadavkům na kapitál vztahujícím se na tyto typy institucí nebo které jsou těmito zvláštními požadavky pozměněny, to vyžaduje upřesnění podmínek, podle nichž mohou příslušné orgány určit, že pro účely kapitálu se určitý typ podniku uznaného podle použitelného vnitrostátního práva považuje za vzájemnou instituci, družstvo, spořitelnu nebo podobnou instituci. To má snížit riziko, že by instituce mohla působit na základě zvláštního postavení vzájemné instituce, družstva, spořitelny nebo podobné instituce, na niž se mohou vztahovat zvláštní kapitálové požadavky, v případě, že dotyčná instituce nevykazuje společné znaky institucí sektoru družstevního bankovnictví v Unii.

(4)

V případě instituce uznané podle použitelného vnitrostátního práva za vzájemnou instituci, družstvo, spořitelnu nebo podobnou instituci je v některých případech vhodné rozlišovat mezi držiteli nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 instituce a členy takové instituce, jelikož členové obvykle musí držet kapitálové nástroje, aby měli nárok na dividendy a rovněž nárok na část zisků a rezerv.

(5)

Společným znakem družstva, spořitelny, vzájemné instituce nebo podobné instituce je obvykle provozování činnosti ve prospěch zákazníků a členů instituce a jako služby pro veřejnost. Hlavním cílem není vytvářet a vyplácet finanční zisk externím poskytovatelům kapitálu, jako v případě akcionářů akciových společností. Z tohoto důvodu se kapitálové nástroje používané těmito institucemi liší od kapitálových nástrojů vydávaných akciovými společnostmi, které v běžných situacích a v případě likvidace držitelům obvykle udělují přímý přístup k rezervám a ziskům a jsou převoditelné na třetí stranu.

(6)

Co se týká družstev, společným znakem je obvykle možnost členů z družstva vystoupit, a tudíž požádat o splacení kapitálových nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1, které drží. To družstvu nebrání ve vydávání kvalifikovaných kapitálových nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1, u nichž nemají držitelé možnost vrátit nástroje instituci, pokud tyto nástroje splňují ustanovení článku 29 nařízení (EU) č. 575/2013. Vydává-li instituce různé typy nástrojů podle článku 29 uvedeného nařízení, nemělo by dojít k tomu, že pouze některým těmto typům nástrojů by byly uděleny výsady, jež by se lišily od výsad stanovených v čl. 29 odst. 4 uvedeného nařízení.

(7)

Spořitelny jsou obvykle strukturovány jako nadace, která nemá žádného vlastníka kapitálu, to znamená nikoho, kdo se podílí na kapitálu a může mít prospěch ze zisků instituce. Jedním z hlavních znaků vzájemných institucí je to, že členové obvykle nepřispívají ke kapitálu instituce a za normální situace nemají prospěch z přímého rozdělení rezerv. To by těmto institucím nemělo bránit v tom, aby za účelem rozvoje své činnosti investorům nebo členům, kteří se mohou podílet na kapitálu a v běžných situacích a v případě likvidace mít do jisté míry prospěch z rezerv, vydávaly nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1.

(8)

Všechny existující instituce, které jsou zřízeny a uznány za vzájemné instituce, družstva, spořitelny nebo podobné instituce podle použitelného vnitrostátního práva přede dnem 31. prosince 2012, jsou pro účely části druhé nařízení (EU) č. 575/2013 za takové považovány i nadále bez ohledu na jejich právní formu, nepřestávají-li splňovat kritéria, na jejichž základě byly uznány za jeden z těchto subjektů podle použitelného vnitrostátního práva.

(9)

Při vymezení případů, které se budou u všech typů kapitálových nástrojů považovat za nepřímé financování, je praktičtější a komplexnější učinit tak stanovením charakteristik opačného pojmu, tj. přímého financování.

(10)

Za účelem uplatňování pravidel týkajících se kapitálu na vzájemné instituce, družstva, spořitelny a podobné instituce je nutné náležitě zohlednit zvláštnosti těchto institucí. Je třeba zavést pravidla, která mimo jiné zajistí, aby tyto instituce mohly případně omezit splacení svých kapitálových nástrojů. Je-li proto u těchto typů institucí podle použitelného vnitrostátního práva zakázáno odmítnout splacení nástrojů, je nezbytné, aby předpisy, kterými se nástroje řídí, instituci umožňovaly odložit jejich splacení a omezit objem, který má být splacen. Vzhledem k významu možnosti omezit nebo odložit splacení by měly mít příslušné orgány pravomoc omezit splacení družstevních podílů a instituce by měly jakékoli rozhodnutí o omezení splacení zdokumentovat.

(11)

Je třeba vymezit pojem „zisk z prodeje“, který souvisí s budoucím maržovým příjmem v rámci sekuritizace, sladit jej s mezinárodními postupy, jako jsou postupy stanovené Basilejským výborem pro bankovní dohled, a zajistit, aby žádný zrušitelný zisk z prodeje nebyl vzhledem ke své nestálosti zahrnut do kapitálu instituce.

(12)

Aby se zamezilo regulatorní arbitráži a zajistilo harmonizované uplatňování pravidel týkajících se kapitálových požadavků v Unii, je důležité zajistit jednotný přístup, pokud jde o odpočet určitých položek od kapitálu, jako jsou ztráty v běžném účetním roce, odložené daňové pohledávky závislé na budoucím zisku a aktiva penzijního fondu definovaných požitků.

(13)

V zájmu zajištění jednotného postupu v celé Unii, pokud jde o způsob hodnocení pobídek ke splacení nástrojů, je nezbytné stanovit popis případů, kdy je vytvořeno očekávání, že nástroj bude pravděpodobně splacen. Je rovněž nutné navrhnout pravidla vedoucí k včasné aktivaci mechanismů absorpce ztrát u hybridních nástrojů za účelem vyšší absorpce ztrát u těchto nástrojů v budoucnu. Jelikož nástroje vydávané jednotkami pro speciální účel poskytují z hlediska obezřetnosti menší jistotu než přímo vydané nástroje, musí být použití jednotek pro speciální účel v případě nepřímého vydávání kapitálu omezené a přesně ohraničené.

(14)

Je nutné vyvážit potřebu zajištění obezřetných výpočtů expozic institucí vůči nepřímým investicím do kapitálových nástrojů zahrnutých do indexů s potřebou zajistit, aby to pro instituce nepředstavovalo přílišnou zátěž.

(15)

Je nezbytné vymezit podrobný a komplexní postup pro udělování svolení příslušných orgánů ke snížení kapitálu. Splacení, snížení a zpětné odkoupení kapitálových nástrojů by nemělo být držitelům oznámeno dříve, než instituce získala předchozí svolení příslušného orgánu. Instituce by měly poskytnout podrobný seznam údajů, aby měl příslušný orgán před udělením svolení k dispozici všechny příslušné informace.

(16)

Dočasné výjimky z odpočtů od položek kapitálu jsou stanoveny s cílem případně umožnit použití plánů finanční pomoci. Doba trvání těchto výjimek by proto neměla přesáhnout dobu trvání plánů finanční pomoci.

(17)

Aby mohly být jednotky pro speciální účel zahrnuty do položek vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2, měla by být aktiva jednotek pro speciální účel, která nejsou investována do kapitálových nástrojů vydaných institucemi, zanedbatelná a nevýznamná. K dosažení tohoto cíle by měl být objem takových aktiv omezen limitem vyjádřeným ve vztahu k průměrným celkovým aktivům jednotky pro speciální účel.

(18)

Přechodná ustanovení mají umožnit bezproblémový přechod na nový regulační rámec, proto je důležité, aby při uplatňování přechodných ustanovení týkajících se filtrů a odpočtů byly tyto přechodné postupy stanovené v nařízení (EU) č. 575/2013 uplatňovány jednotně, avšak způsobem, který přihlíží k původnímu výchozímu stavu vytvořenému vnitrostátními předpisy k provedení předchozího regulačního režimu Unie, který představují směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES (2) a 2006/49/ES (3).

(19)

Přebytečné nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1 nebo vedlejšího kapitálu tier 1 zachované podle přechodných ustanovení nařízení (EU) č. 575/2013 mohou být na základě těchto ustanovení zahrnuty do limitů pro zachované nástroje u nižších tříd kapitálu. To však nemůže změnit limity pro zachované nástroje u nižších tříd kapitálu, proto by případné zahrnutí do limitů pro zachování právních účinků u nižší třídy mělo být možné pouze tehdy, pokud v této nižší třídě existuje dostatečné rozpětí. Jelikož se jedná o přebytečné nástroje vyšší třídy, mělo by být u těchto nástrojů možné, aby byly později reklasifikovány na kapitál vyšší třídy.

(20)

Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem, které Komisi předložil Evropský orgán pro bankovnictví.

(21)

Evropský orgán pro bankovnictví uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (4).

(22)

Evropský orgán pro bankovnictví by měl provést přezkum uplatňování tohoto nařízení, a zejména pravidel pro stanovování postupů, jimiž se povoluje splacení nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1, které vydaly vzájemné instituce, družstva, spořitelny nebo podobné instituce, a případně navrhnout změny.

(23)

Evropský orgán pro bankovnictví konzultoval Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění ohledně zacházení s kapitálovými nástroji vydanými pojišťovnami a zajišťovnami ze třetích zemí a ohledně zacházení s kapitálovými nástroji vydanými podniky vyňatými z působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (5) pro účely čl. 36 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví pravidla týkající se:

a)

významu slova „předvídatelný“ při určování, zda byly od kapitálu odečteny předvídatelné výplaty nebo dividendy, podle čl. 26 odst. 4 nařízení (EU) č. 575/2013;

b)

podmínek, podle nichž mohou příslušné orgány určit, zda typ podniku uznaného podle použitelného vnitrostátního práva lze považovat za vzájemnou instituci, družstvo, spořitelnu nebo podobnou instituci, podle čl. 27 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013;

c)

použitelných forem a povahy nepřímého financování kapitálových nástrojů podle čl. 28 odst. 5 nařízení (EU) č. 575/2013;

d)

povahy nezbytných omezení splacení nástrojů, pokud použitelné vnitrostátní právo instituci zakazuje splacení kapitálových nástrojů odmítnout, podle čl. 29 odst. 6 nařízení (EU) č. 575/2013;

e)

dalšího upřesnění pojmu „zisk z prodeje“ podle čl. 32 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013;

f)

uplatnění odpočtů od položek kmenového kapitálu tier 1 a ostatních odpočtů od položek kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 podle čl. 36 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013;

g)

kritérií, podle nichž příslušné orgány povolují institucím snížit výši aktiv penzijního fondu definovaných požitků, podle čl. 41 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013;

h)

formy a povahy možných pobídek ke splacení nástrojů, povahy zvýšení účetní hodnoty nástroje zahrnovaného do vedlejšího kapitálu tier 1 po dočasném snížení účetní hodnoty jeho jistiny, postupů a načasování, pokud jde o rozhodné události, vlastnosti nástrojů, které by mohly bránit rekapitalizaci, a použití jednotek pro speciální účel, podle čl. 52 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013;

i)

dostatečné konzervativnosti odhadů použitých jako alternativa k výpočtu podkladové expozice u nepřímých investic do kapitálových nástrojů zahrnutých do indexů podle čl. 76 odst. 4 nařízení (EU) č. 575/2013;

j)

některých podrobných podmínek, které musí být splněny před udělením svolení příslušných orgánů ke snížení kapitálu, a příslušného postupu podle čl. 78 odst. 5 nařízení (EU) č. 575/2013;

k)

podmínek pro dočasnou výjimku z odpočtů kapitálu podle čl. 79 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013;

l)

typů aktiv, která mohou souviset s provozem jednotky pro speciální účel, a pojmů „zanedbatelný“ a „nevýznamný“ pro účely určení kvalifikovaného vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 vydaného jednotkou pro speciální účel podle čl. 83 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013;

m)

podrobných podmínek pro úpravy kapitálu podle přechodných ustanovení v souladu s čl. 481 odst. 6 nařízení (EU) č. 575/2013;

n)

podmínek pro položky vyloučené ze zachování právních účinků v rámci položek kmenového kapitálu tier 1 nebo vedlejšího kapitálu tier 1 v ostatních složkách kapitálu podle čl. 487 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013.

KAPITOLA II

SLOŽKY KAPITÁLU

ODDÍL 1

Položky a nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1

Pododdíl 1

Předvídatelné dividendy a výplaty

Článek 2

Význam pojmu „předvídatelný“ ve spojení „předvídatelná dividenda“ pro účely čl. 26 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013

1.   Hodnota předvídatelných dividend, kterou mají instituce odečíst od mezitímního zisku nebo zisku ke konci roku, jak je stanoveno v čl. 26 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013, se určí podle odstavců 2 až 4.

2.   Pokud vedoucí orgán instituce oficiálně vydal nebo navrhl příslušnému subjektu instituce rozhodnutí týkající se výše dividend, které mají být vyplaceny, odečte se tato hodnota od příslušného mezitímního zisku nebo zisku ke konci roku.

3.   Jsou-li vypláceny zálohy na dividendy, zbytková částka mezitímního zisku vyplývající z výpočtu stanoveného v odstavci 2, která má být připočítána ke kmenovému kapitálu tier 1, se s přihlédnutím k pravidlům uvedeným v odstavcích 2 a 4 sníží o hodnotu předvídatelných dividend, které mohou být podle očekávání vyplaceny ze zbytkového mezitímního zisku s konečnými dividendami za celý hospodářský rok.

4.   Předtím, než vedoucí orgán oficiálně vydá nebo navrhne příslušnému subjektu rozhodnutí týkající se výplaty dividend, se hodnota předvídatelných dividend, kterou mají instituce odečíst od mezitímního zisku nebo zisku ke konci roku, rovná hodnotě mezitímního zisku nebo zisku na konci roku vynásobené poměrem vyplacených dividend.

5.   Poměr vyplacených dividend se určí na základě dividendové politiky schválené pro příslušné období vedoucím orgánem nebo jiným příslušným subjektem.

6.   Obsahuje-li dividendová politika rozpětí vyplácení místo pevně stanovené hodnoty, použije se pro účely odstavce 2 horní mez tohoto rozpětí.

7.   Pokud neexistuje schválená dividendová politika nebo pokud je podle názoru příslušného orgánu pravděpodobné, že instituce svou dividendovou politiku nepoužije nebo že tato politika nepředstavuje obezřetný základ pro určení výše odpočtu, je poměr vyplacených dividend založen na nejvyšší z těchto hodnot:

a)

průměrný poměr vyplacených dividend za tři roky předcházející zvažovanému roku;

b)

poměr vyplacených dividend v roce předcházejícím zvažovanému roku.

8.   Příslušný orgán může povolit, aby instituce upravila výpočet poměru vyplacených dividend podle odst. 7 písm. a) a b) k vyloučení mimořádných dividend vyplacených v daném období.

9.   Hodnota předvídatelných dividend, která má být odečtena, se stanoví s přihlédnutím k případným regulačním omezením týkajícím se rozdělování výnosů, zejména omezením stanoveným v souladu článkem 141 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (6). Výše zisku po odpočtu předvídatelných výplat s výhradou těchto omezení může být zcela zahrnuta do kmenového kapitálu tier 1, je-li splněna podmínka stanovená v čl. 26 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013. Jsou-li použitelná takováto omezení, vycházejí předvídatelné dividendy, které mají být odečteny, z plánu zachování kapitálu schváleného příslušným orgánem podle článku 142 směrnice 2013/36/EU.

10.   Hodnota předvídatelných dividend, které mají být vyplaceny ve formě, která nesnižuje výši kmenového kapitálu tier 1, například dividend ve formě akcí, tj. akcií vydaných z titulu dividend, se od mezitímního zisku nebo zisku ke konci roku, který má být zahrnut do kmenového kapitálu tier 1, neodečítá.

11.   Dříve než příslušný orgán povolí, aby instituce zahrnula mezitímní zisk nebo zisk ke konci roku do kmenového kapitálu tier 1, přesvědčí se o tom, že byly provedeny veškeré nezbytné odpočty od mezitímního zisku nebo zisku ke konci roku a všechny odpočty související s předvídatelnými dividendami, a to buď na základě použitelného účetního rámce, nebo v rámci jiných úprav.

Článek 3

Význam pojmu „předvídatelný“ ve spojení „předvídatelná výplata“ pro účely čl. 26 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013

1.   Hodnota předvídatelných výplat, která má být vzata v úvahu, zahrnuje:

a)

výši daní;

b)

hodnotu případných závazků nebo okolností vzniklých během souvisejícího účetního období, které pravděpodobně sníží zisk instituce a s ohledem na něž není příslušný orgán přesvědčen o tom, že byly provedeny všechny potřebné úpravy ocenění, jako jsou dodatečné úpravy ocenění podle článku 34 nařízení (EU) č. 575/2013, nebo vytvořeny rezervy.

2.   Předvídatelné výplaty, které nebyly zohledněny ve výsledovce, jsou přiřazeny mezitímnímu období, během něhož vznikly, takže každé mezitímní období nese přiměřenou výši těchto výplat. Podstatné nebo neopakující se události jsou zohledněny v plném rozsahu a neprodleně v mezitímním období, v němž nastaly.

3.   Dříve než příslušný orgán svolí, aby instituce zahrnula mezitímní zisk nebo zisk ke konci roku do kmenového kapitálu tier 1, se přesvědčí o tom, že byly provedeny veškeré nezbytné odpočty od mezitímního zisku nebo zisku ke konci roku a všechny odpočty související s předvídatelnými výplatami, a to buď na základě použitelného účetního rámce, nebo v rámci jiných úprav.

Pododdíl 2

Družstva, spořitelny, vzájemné instituce a podobné instituce

Článek 4

Typ podniku uznaného podle použitelného vnitrostátního práva za družstvo pro účely čl. 27 odst. 1 písm. a) bodu ii) nařízení (EU) č. 575/2013

1.   Příslušné orgány mohou určit, že určitý typ podniku uznaného podle použitelného vnitrostátního práva lze pro účely části druhé nařízení (EU) č. 575/2013 považovat za družstvo, jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavcích 2, 3 a 4.

2.   Aby byla instituce považována pro účely odstavce 1 za družstvo, musí její právní postavení spadat do jedné z těchto kategorií:

a)

v Rakousku: instituce zaregistrované jako „eingetragene Genossenschaft (e.Gen.)“ nebo „registrierte Genossenschaft“ podle „Gesetz über Erwerbs- und Wirtschaftsgenossenschaften (GenG)“;

b)

v Belgii: instituce zaregistrované jako „société coopérative/coöperatieve vennootschap“ a schválené podle královské vyhlášky ze dne 8. ledna 1962, kterou se stanoví podmínky pro schvalování vnitrostátních seskupení družstev a družstev;

c)

na Kypru: instituce zaregistrované jako „Συνεργατικό Πιστωτικό Ίδρυμα ή ΣΠΙ“ zřízené podle zákona o družstvech z roku 1985;

d)

v České republice: instituce schválené jako „spořitelní a úvěrní družstvo“ podle „zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev“;

e)

v Dánsku: instituce zaregistrované jako „andelskasser“ nebo „sammenslutninger af andelskasser“ podle dánského zákona o finančních podnicích;

f)

ve Finsku: instituce zaregistrované jako jeden z těchto typů:

1)

„osuuspankki“ nebo „andelsbank“ podle „laki osuuspankeista ja muista osuuskuntamuotoisista luottolaitoksista“ nebo „lag om andelsbanker och andra kreditinstitut i andelslagsform“;

2)

„muu osuuskuntamuotoinen luottolaitos“ nebo „annat kreditinstitut i andelslagsform“ podle „laki osuuspankeista ja muista osuuskuntamuotoisista luottolaitoksista“ nebo „lag om andelsbanker och andra kreditinstitut i andelslagsform“;

3)

„keskusyhteisö“ nebo „centralinstitutet“ podle „laki talletuspankkien yhteenliittymästä“ nebo „lag om en sammanslutning av inlåningsbanker“;

g)

ve Francii: instituce zaregistrované jako „sociétés coopératives“ podle „Loi no47-1775 du 10 septembre 1947 portant statut de la coopération“ a schválené jako „banques mutualistes ou coopératives“ podle „Code monétaire et financier, partie législative, Livre V, titre Ier, chapitre II“;

h)

v Německu: instituce zaregistrované jako „eingetragene Genossenschaft (eG)“ podle „Gesetz betreffend die Erwerbs- und Wirtschaftsgenossenschaften (Genossenschaftsgesetz –GenG)“;

i)

v Řecku: instituce zaregistrované jako „Πιστωτικοί Συνεταιρισμοί“ podle zákona o družstvech 1667/1986, které působí jako úvěrové instituce a mohou být označeny jako „Συνεταιριστική Τράπεζα“ podle zákona o bankovnictví 3601/2007;

j)

v Maďarsku: instituce zaregistrované jako „Szövetkezeti hitelintézet“ podle zákona CXII o úvěrových institucích a finančních podnicích z roku 1996;

k)

v Itálii: instituce zaregistrované jako jeden z těchto typů:

1)

„Banche popolari“ uvedené v legislativním dekretu č. 385 ze dne 1. září 1993;

2)

„Banche di credito cooperativo“ uvedené v legislativním dekretu č. 385 ze dne 1. září 1993;

3)

„Banche di garanzia collettiva dei fidi“ uvedené v článku 13 legislativního nařízení č. 269 ze dne 30. září 2003 přeměněného na zákon č. 326 ze dne 24. listopadu 2003;

l)

v Lucembursku: instituce zaregistrované jako „Sociétés coopératives“ podle definice v oddíle VI zákona ze dne 10. srpna 1915 o obchodních společnostech;

m)

v Nizozemsku: instituce zaregistrované jako „coöperaties“ nebo „onderlinge waarborgmaatschappijen“ podle svazku 2 hlavy 3 Rechtspersonen občanského zákoníku („Burgerlijk wetboek“);

n)

v Polsku: instituce zaregistrované jako „bank spółdzielczy“ podle ustanovení „Prawo bankowe“;

o)

v Portugalsku: instituce zaregistrované jako „Caixa de Crédito Agrícola Mútuo“ nebo jako „Caixa Central de Crédito Agrícola Mútuo“ podle „Regime Jurídico do Crédito Agrícola Mútuo e das Cooperativas de Crédito Agrícola“ schváleného předpisem „Decreto-Lei n.o 24/91, de 11 de Janeiro“;

p)

v Rumunsku: instituce zaregistrované jako „Organizații cooperatiste de credit“ podle ustanovení mimořádného vládního nařízení č. 99/2006 o úvěrových institucích a kapitálové přiměřenosti, který byl se změnami a doplňky schválen zákonem č. 227/2007;

q)

ve Španělsku: instituce zaregistrované jako „Cooperativas de Crédito“ podle „Ley 13/1989, de 26 de mayo, de Cooperativas de Crédito“;

r)

ve Švédsku: instituce zaregistrované jako „Medlemsbank“ podle „Lag (1995:1570) om medlemsbanker“ nebo jako „Kreditmarknadsförening“ podle „Lag (2004:297) om bank- och finansieringsrörelse“;

s)

ve Spojeném království: instituce zaregistrované jako „cooperative societies“ podle „Industrial and Provident Societies Act 1965“ a podle „Industrial and Provident Societies Act (Northern Ireland) 1969“.

3.   Co se týká kmenového kapitálu tier 1, aby byla instituce považována pro účely odstavce 1 za družstvo, může podle použitelného vnitrostátního práva nebo stanov společnosti na úrovni právního subjektu vydávat pouze kapitálové nástroje uvedené v článku 29 nařízení (EU) č. 575/2013.

4.   Aby byla instituce považována pro účely odstavce 1 za družstvo, mohou být držitelé (kterými mohou být členové nebo nečlenové instituce) nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 podle odstavce 3 v případě, že podle použitelného vnitrostátního práva mohou odstoupit, rovněž oprávněni vrátit kapitálový nástroj instituci s výhradou omezení podle použitelného vnitrostátního práva, stanov společnosti, nařízení (EU) č. 575/2013 a tohoto nařízení. To instituci nebrání v tom, aby v souladu s použitelným vnitrostátním právem vydávala členům a nečlenům nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, které jsou v souladu s článkem 29 nařízení (EU) č. 575/2013 a které neudělují právo na vrácení kapitálového nástroje instituci.

Článek 5

Typ podniku uznaného podle použitelného vnitrostátního práva za spořitelnu pro účely čl. 27 odst. 1 písm. a) bodu iii) nařízení (EU) č. 575/2013

1.   Příslušné orgány mohou určit, že určitý typ podniku uznaného podle použitelného vnitrostátního práva lze pro účely části druhé nařízení (EU) č. 575/2013 považovat za spořitelnu, jsou-li splněny všechny podmínky uvedené v odstavcích 2, 3 a 4.

2.   Aby byla instituce považována pro účely odstavce 1 za spořitelnu, musí její právní postavení spadat do jedné z těchto kategorií:

a)

v Rakousku: instituce zaregistrované jako „Sparkasse“ podle § 1 odst. 1 „Bundesgesetz über die Ordnung des Sparkassenwesens (Sparkassengesetz – SpG)“;

b)

v Dánsku: instituce zaregistrované jako „Sparekasser“ podle dánského zákona o finančních podnicích;

c)

ve Finsku: instituce zaregistrované jako „Säästöpankki“ nebo „Sparbank“ podle „Säästöpankkilaki“ nebo „Sparbankslag“;

d)

v Německu: instituce zaregistrované jako „Sparkasse“ následovně:

1)

„Sparkassengesetz für Baden-Württemberg (SpG)“;

2)

„Gesetz über die öffentlichen Sparkassen (Sparkassengesetz – SpkG) in Bayern“;

3)

„Gesetz über die Berliner Sparkasse und die Umwandlung der Landesbank Berlin – Girozentrale – in eine Aktiengesellschaft (Berliner Sparkassengesetz – SpkG)“;

4)

„Brandenburgisches Sparkassengesetz (BbgSpkG)“;

5)

„Sparkassengesetz für öffentlich-rechtliche Sparkassen im Lande Bremen (Bremisches Sparkassengesetz)“;

6)

„Hessisches Sparkassengesetz“;

7)

„Sparkassengesetz des Landes Mecklenburg-Vorpommern (SpkG)“;

8)

„Niedersächsisches Sparkassengesetz (NSpG)“;

9)

„Sparkassengesetz Nordrhein-Westfalen (Sparkassengesetz – SpkG)“;

10)

„Sparkassengesetz (SpkG) für Rheinland-Pfalz“;

11)

„Saarländisches Sparkassengesetz (SSpG)“;

12)

„Gesetz über die öffentlich-rechtlichen Kreditinstitute im Freistaat Sachsen und die Sachsen-Finanzgruppe“;

13)

„Sparkassengesetz des Landes Sachsen-Anhalt (SpkG-LSA)“;

14)

„Sparkassengesetz für das Land Schleswig-Holstein (Sparkassengesetz – SpkG)“;

15)

„Thüringer Sparkassengesetz (ThürSpkG)“;

e)

ve Španělsku: instituce zaregistrované jako „Cajas de Ahorros“ podle „Real Decreto-Ley 2532/1929, de 21 de noviembre, sobre Régimen del Ahorro Popular“;

f)

ve Švédsku: instituce zaregistrované jako „Sparbank“ podle „Sparbankslag (1987:619)“.

3.   Co se týká kmenového kapitálu tier 1, aby byla instituce považována pro účely odstavce 1 za spořitelnu, může podle použitelného vnitrostátního práva nebo stanov společnosti na úrovni právního subjektu vydávat pouze nástroje uvedené v článku 29 nařízení (EU) č. 575/2013.

4.   Aby byla instituce považována pro účely odstavce 1 za spořitelnu, nesmí být celková výše kapitálu, rezerv a mezitímního zisku nebo zisku ke konci roku podle použitelného vnitrostátního práva rozdělena držitelům nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1. Tato podmínka se pokládá za splněnou i v případě, že instituce vydává nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, které držitelům v běžných situacích přiznávají právo na část zisků a rezerv, je-li to přípustné podle použitelného vnitrostátního práva, pokud je tato část úměrná jejich příspěvku ke kapitálu a rezervám nebo v případě, že to připouští použitelné vnitrostátní právo podle jiné úpravy. Instituce může vydávat nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, které v případě platební neschopnosti nebo likvidace instituce udělují držitelům právo na rezervy, které nemusí být úměrné jejich příspěvku ke kapitálu a rezervám, jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 29 odst. 4 a 5 nařízení (EU) č. 575/2013.

Článek 6

Typ podniku uznaného podle použitelného vnitrostátního práva za vzájemnou instituci pro účely čl. 27 odst. 1 písm. a)bodu i) nařízení (EU) č. 575/2013

1.   Příslušné orgány mohou určit, že určitý typ podniku uznaného podle použitelného vnitrostátního práva lze pro účely části druhé nařízení (EU) č. 575/2013 považovat za vzájemnou instituci, jsou-li splněny všechny podmínky uvedené v odstavcích 2, 3 a 4.

2.   Aby byla instituce považována pro účely odstavce 1 za vzájemnou instituci, musí její právní postavení spadat do jedné z těchto kategorií:

a)

v Dánsku: sdružení („Foreninger“) nebo fondy („Fonde“), vzniklé přeměnou pojišťoven („Forsikringsselskaber“), hypotečních úvěrových institucí („Realkreditinstitutter“), spořitelen („Sparekasser“), družstevních spořitelen („Andelskasser“) a přidružených podniků družstevních spořitelen („Sammenslutninger af andelskasser“) na společnosti s ručením omezeným, jak jsou vymezeny podle dánského zákona o finančních podnicích;

b)

v Irsku: instituce zaregistrované jako „building societies“ podle „Building Societies Act 1989“;

c)

ve Spojeném království: instituce zaregistrované jako „building societies“ podle „Building Societies Act 1986“; instituce zaregistrované jako „savings bank“ podle „Savings Bank (Scotland) Act 1819“.

3.   Co se týká kmenového kapitálu tier 1, aby byla instituce považována pro účely odstavce 1 za vzájemnou instituci, může podle použitelného vnitrostátního práva nebo stanov společnosti na úrovni právního subjektu vydávat pouze kapitálové nástroje uvedené v článku 29 nařízení (EU) č. 575/2013.

4.   Aby byla instituce považována pro účely odstavce 1 za vzájemnou instituci, musí celkový nebo částečný objem kapitálu a rezerv vlastnit členové instituce, kteří za normální situace nemají prospěch z přímého rozdělení rezerv, zejména prostřednictvím výplaty dividend. Tyto podmínky se považují za splněné i v případě, že instituce vydává nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, které udělují právo na zisk a rezervy, je-li to přípustné podle použitelného vnitrostátního práva.

Článek 7

Typ podniku uznaného podle použitelného vnitrostátního práva za podobnou instituci pro účely čl. 27 odst. 1 písm. a) bodu iv) nařízení (EU) č. 575/2013

1.   Příslušné orgány mohou určit, že určitý typ podniku uznaného podle použitelného vnitrostátního práva lze pro účely části druhé nařízení (EU) č. 575/2013 považovat za instituci podobnou družstvům, vzájemným institucím a spořitelnám, jsou-li splněny všechny podmínky uvedené v odstavcích 2, 3 a 4.

2.   Aby byla instituce považována pro účely odstavce 1 za instituci podobnou družstvům, vzájemným institucím a spořitelnám, musí její právní postavení spadat do jedné z těchto kategorií:

a)

v Rakousku: „Pfandbriefstelle der österreichischen Landes-Hypothekenbanken“ podle „Bundesgesetz über die Pfandbriefstelle der österreichischen Landes-Hypothekenbanken (Pfandbriefstelle-Gesetz – PfBrStG)“;

b)

ve Finsku: instituce zaregistrované jako „Hypoteekkiyhdistys“ nebo „Hypoteksförening“ podle „Laki hypoteekkiyhdistyksistä“ nebo „Lag om hypoteksföreningar“.

3.   Co se týká kmenového kapitálu tier 1, aby byla instituce považována pro účely odstavce 1 za instituci podobnou družstvům, vzájemným institucím a spořitelnám, může podle vnitrostátního použitelného práva nebo stanov společnosti na úrovni právního subjektu vydávat pouze kapitálové nástroje uvedené v článku 29 nařízení (EU) č. 575/2013.

4.   Aby byla instituce považována pro účely odstavce 1 za instituci podobnou družstvům, vzájemným institucím a spořitelnám, musí být splněna rovněž jedna či několik těchto podmínek:

a)

pokud držitelé (kteří mohou být členy nebo nečleny instituce) nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 podle odstavce 3 mohou podle použitelného vnitrostátního práva odstoupit, mohou být rovněž oprávněni vrátit kapitálový nástroj instituci, avšak pouze s výhradou omezení uvedených v použitelném vnitrostátním právu, stanovách společnosti a nařízení (EU) č. 575/2013 a tomto nařízení. To instituci nebrání v tom, aby podle použitelného vnitrostátního práva vydávala členům a nečlenům nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, které jsou v souladu s článkem 29 nařízení (EU) č. 575/2013 a které neudělují právo na vrácení kapitálového nástroje instituci;

b)

celková výše kapitálu, rezerv a mezitímního zisku nebo zisku na konci roku nesmí být podle použitelného vnitrostátního práva rozdělena držitelům nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1. Tato podmínka se pokládá za splněnou i v případě, že instituce vydává nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, které v běžných situacích udělují držitelům právo na část zisku a rezerv, je-li to přípustné podle použitelných právních předpisů, pokud je tato část úměrná jejich příspěvku ke kapitálu a rezervám nebo v případě, je-li to přípustné podle použitelného vnitrostátního práva podle jiné úpravy. Instituce může vydávat nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, které v případě platební neschopnosti nebo likvidace udělují držitelům právo na rezervy, které nemusí být úměrné příspěvku ke kapitálu a rezervám, jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 29 odst. 4 a 5 nařízení (EU) č. 575/2013;

c)

celkový nebo částečný objem kapitálu a rezerv vlastní členové instituce, kteří za běžných okolností nemají prospěch z přímého rozdělení rezerv, zejména prostřednictvím výplaty dividend.

Pododdíl 3

Nepřímé financování

Článek 8

Nepřímé financování kapitálových nástrojů pro účely čl. 28 odst. 1 písm. b), čl. 52 odst. 1 písm. c) a čl. 63 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013

1.   Za nepřímé financování kapitálových nástrojů podle čl. 28 odst. 1 písm. b), čl. 52 odst. 1 písm. c) a čl. 63 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013 se považuje financování, které není přímé.

2.   Pro účely odstavce 1 se přímé financování týká situací, kdy instituce poskytla investorovi půjčku nebo jiné financování v jakékoli formě, které jsou použity k nákupu jejích kapitálových nástrojů.

3.   Přímé financování zahrnuje rovněž financování pro jiné účely než nákup kapitálových nástrojů instituce poskytnuté fyzické nebo právnické osobě, která má kvalifikovanou účast v úvěrové instituci, jak je uvedeno v čl. 4 bodě 36 nařízení (EU) č. 575/2013, nebo která se považuje za spřízněnou stranu ve smyslu definic uvedených v odstavci 9 mezinárodního účetního standardu 24 o zveřejnění spřízněných stran, používaného v Unii podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 (7), s přihlédnutím k dodatečným pokynům stanoveným příslušným orgánem, není-li instituce schopna prokázat všechny tyto skutečnosti:

a)

transakce se uskuteční za podobných podmínek jako jiné transakce se třetími stranami;

b)

při platbě úroků a splacení financování není fyzická nebo právnická osoba či spřízněná strana závislá na rozdělení výnosů nebo na prodeji držených kapitálových nástrojů.

Článek 9

Použitelné formy a povaha nepřímého financování kapitálových nástrojů pro účely čl. 28 odst. 1 písm. b), čl. 52 odst. 1 písm. c) a čl. 63 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013

1.   Použitelné formy a povaha nepřímého financování nákupu kapitálových nástrojů instituce zahrnují:

a)

financování nákupu kapitálových nástrojů instituce investorem (při vydání nebo posléze) ze strany subjektů, nad nimiž instituce vykonává přímou nebo nepřímou kontrolu, nebo subjektů zahrnutých do:

1)

účetní nebo obezřetnostní konsolidace instituce;

2)

konsolidované rozvahy nebo rozšířeného souhrnného výpočtu, je-li rovnocenný konsolidované účetní závěrce, jak je uvedeno v čl. 49 odst. 3 písm. a) bodu iv) nařízení (EU) č. 575/2013, jež sestavuje institucionální systém ochrany nebo síť institucí přidružených k ústřednímu subjektu, které nejsou organizovány jako skupina, do níž instituce náleží;

3)

oblasti působnosti doplňkového dozoru nad institucí v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES (8) o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu;

b)

financování nákupu kapitálových nástrojů instituce investorem (při vydání nebo posléze) ze strany externích subjektů, které jsou chráněny zárukou nebo použitím úvěrového derivátu nebo jsou určitým způsobem zajištěny, takže úvěrové riziko je přeneseno na instituci nebo na jiné subjekty, nad nimiž instituce vykonává přímou nebo nepřímou kontrolu, nebo na subjekty zahrnuté do:

1)

účetní nebo obezřetnostní konsolidace instituce;

2)

konsolidované rozvahy nebo rozšířeného souhrnného výpočtu, je-li rovnocenný konsolidované účetní závěrce, jak je uvedeno v čl. 49 odst. 3 písm. a) bodu iv) nařízení (EU) č. 575/2013, jež sestavuje institucionální systém ochrany nebo síť institucí přidružených k ústřednímu subjektu, které nejsou organizovány jako skupina, do níž instituce náleží;

3)

oblasti působnosti doplňkového dozoru nad institucí v souladu se směrnicí 2002/87/ES;

c)

financování poskytnuté dlužníkovi, který financování předá konečnému investorovi za účelem nákupu kapitálových nástrojů instituce v době vydání nebo posléze.

2.   Aby bylo financování považováno pro účely odstavce 1 za nepřímé financování, musí být případně splněny rovněž tyto podmínky:

a)

investor není zahrnut do:

1)

účetní nebo obezřetnostní konsolidace instituce;

2)

konsolidované rozvahy nebo rozšířeného souhrnného výpočtu, je-li rovnocenný konsolidované účetní závěrce, jak je uvedeno v čl. 49 odst. 3 písm. a) bodu iv) nařízení (EU) č. 575/2013, jež sestavuje institucionální systém ochrany nebo síť institucí přidružených k ústřednímu subjektu, které nejsou organizovány jako skupina, do níž instituce náleží. Za tímto účelem se má za to, že investor je zahrnut do rozšířeného souhrnného výpočtu, je-li příslušný kapitálový nástroj předmětem konsolidace nebo rozšířeného souhrnného výpočtu v souladu s čl. 49 odst. 3 písm. a) bodem iv) nařízení (EU) č. 575/2013 takovým způsobem, že je vyloučeno vícenásobné použití položek kapitálu a tvorba kapitálu mezi členy institucionálního systému ochrany. Jestliže příslušné orgány neudělily povolení podle čl. 49 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, považuje se tato podmínka za splněnou, pokud subjekty uvedené v odst. 1 písm. a) i instituce jsou členy téhož institucionálního systému ochrany a dotyčné subjekty odečtou financování poskytnuté na nákup kapitálových nástrojů instituce podle čl. 36 odst. 1 písm. f) až i), čl. 56 písm. a) až d) případně čl. 66 písm. a) až d) nařízení (EU) č. 575/2013;

3)

oblasti působnosti doplňkového dozoru nad institucí v souladu se směrnicí 2002/87/ES;

b)

externí subjekt není zahrnut do:

1)

účetní nebo obezřetnostní konsolidace instituce;

2)

konsolidované rozvahy nebo rozšířeného souhrnného výpočtu, je-li rovnocenný konsolidované účetní závěrce, jak je uvedeno v čl. 49 odst. 3 písm. a) bodu iv) nařízení (EU) č. 575/2013, jež sestavuje institucionální systém ochrany nebo síť institucí přidružených k ústřednímu subjektu, které nejsou organizovány jako skupina, do níž instituce náleží;

3)

oblasti působnosti doplňkového dozoru nad institucí v souladu se směrnicí 2002/87/ES.

3.   Při zjišťování, zda nákup kapitálového nástroje zahrnuje přímé nebo nepřímé financování podle článku 8, se sníží posuzovaná částka o individuálně posouzenou opravnou položku pro snížení hodnoty, která byla použita.

4.   Aby se zamezilo kvalifikaci jako přímého nebo nepřímého financování podle článku 8 v případě, jsou-li půjčka nebo jiná forma financování či záruky poskytnuty fyzické nebo právnické osobě s kvalifikovanou účastí v úvěrové instituci nebo osobě, která se považuje za spřízněnou stranu, jak je uvedeno v odstavci 3, instituce trvale zajišťuje, aby neposkytla půjčku nebo jinou formu financování či záruky za účelem přímého či nepřímého upsání kapitálových nástrojů instituce. Jsou-li půjčka nebo jiná forma financování či záruky poskytnuty jinému typu stran, instituce provádí tuto kontrolu na základě nejlepšího úsilí.

5.   Co se týká vzájemných institucí, družstev a podobných institucí, má-li zákazník podle vnitrostátního práva nebo stanov společnosti povinnost upsat kapitálové nástroje, aby získal půjčku, nepovažuje se tato půjčka za přímé nebo nepřímé financování, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a)

příslušný orgán považuje výši úpisu za nepodstatnou;

b)

účelem půjčky není nákup kapitálových nástrojů instituce poskytující půjčku;

c)

upsání jednoho nebo více kapitálových nástrojů instituce je nezbytné, aby se příjemce půjčky stal členem vzájemné instituce, družstva nebo podobné instituce.

Pododdíl 4

Omezení splacení kapitálových nástrojů

Článek 10

Omezení splacení kapitálových nástrojů vydaných vzájemnými institucemi, spořitelnami, družstvy a podobnými institucemi pro účely čl. 29 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013 a čl. 78 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013

1.   Instituce může vydávat nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1 s možností splacení pouze tehdy, stanoví-li tuto možnost použitelné vnitrostátní právo.

2.   Možnost instituce omezit splacení podle ustanovení, kterými se řídí kapitálové nástroje, jak je uvedeno v čl. 29 odst. 2 písm. b) a čl. 78 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, zahrnuje jak právo odložit splacení, tak právo omezit objem, který má být splacen. Instituce může odložit splacení nebo omezit objem, který má být splacen, na neomezenou dobu v souladu s odstavcem 3.

3.   Rozsah omezení týkajících se splacení, která jsou obsažena v ustanoveních, kterými se nástroje řídí, stanoví instituce kdykoli na základě obezřetnostního stavu instituce s přihlédnutím mimo jiné k těmto skutečnostem:

a)

celkové finanční a likvidní situaci a platební schopnosti instituce;

b)

výši kmenového kapitálu tier 1, kapitálu tier 1 a celkového kapitálu v porovnání s celkovým objemem rizikové expozice vypočteným podle požadavků stanovených v čl. 92 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013, zvláštních kapitálových požadavků uvedených v čl. 104 odst. 1 písm. a) směrnice 2013/36/EU a požadavku kombinovaných kapitálových rezerv vymezeného v čl. 128 bodě 6 uvedené směrnice.

Článek 11

Omezení splacení kapitálových nástrojů vydaných vzájemnými institucemi, spořitelnami, družstvy a podobnými institucemi pro účely čl. 29 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013 a čl. 78 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013

1.   Omezení splacení zahrnutá do smluvních nebo právních ustanovení, kterými se nástroje řídí, příslušnému orgánu nebrání v tom, aby splacení nástrojů odpovídajícím způsobem dále omezil, jak je stanoveno v článku 78 nařízení (EU) č. 575/2013.

2.   Příslušné orgány posoudí základ pro omezení splacení zahrnutý ve smluvních a právních ustanoveních, kterými se nástroj řídí. Příslušné orgány instituce požádají, aby změnily příslušná smluvní ustanovení, nejsou-li přesvědčeny o vhodnosti základu pro omezení. Pokud se vzhledem k neexistenci smluvních ustanovení nástroje řídí pouze vnitrostátním právem, umožňují právní předpisy instituci omezit splacení, jak je uvedeno v čl. 10 odst. 1 až 3, aby se nástroje mohly považovat za kmenový kapitál tier 1.

3.   Každé rozhodnutí o omezení splacení je interně zdokumentováno a instituce je písemně oznámí příslušnému orgánu, včetně důvodů pro odmítnutí splacení částečně nebo v plném rozsahu či jeho odložení, a to na základě kritérií stanovených v odstavci 3.

4.   Je-li v témže období přijato několik rozhodnutí o omezení splacení, může instituce tato rozhodnutí zdokumentovat v jednom souboru dokumentů.

ODDÍL 2

Obezřetnostní filtry

Článek 12

Pojem „zisk z prodeje“ pro účely čl. 32 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013

1.   Pojem „zisk z prodeje“ uvedený v čl. 32 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013 znamená uznaný zisk z prodeje náležející instituci, který je zaznamenán jako zvýšení jakékoli složky kapitálu a který souvisí s budoucím maržovým příjmem vyplývajícím z prodeje sekuritizovaných aktiv, jsou-li odstraněna z rozvahy instituce v rámci sekuritizace.

2.   Uznaný zisk z prodeje se určí jako rozdíl mezi hodnotami uvedenými v písmenu a) a b), které jsou stanoveny podle příslušného účetního rámce:

a)

čistá hodnota přijatých aktiv včetně případných nových získaných aktiv minus jiná postoupená aktiva nebo nové převzaté závazky;

b)

účetní hodnota sekuritizovaných aktiv nebo odúčtované části.

3.   Uznaný zisk z prodeje, který souvisí s budoucím maržovým příjmem, v tomto kontextu odkazuje na očekávané budoucí „nadměrné rozpětí“, jak je definováno v článku 242 nařízení (EU) č. 575/2013.

ODDÍL 3

Odpočty od položek kmenového kapitálu tier 1

Článek 13

Odpočet ztrát běžného účetního roku pro účely čl. 36 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013

1.   Za účelem výpočtu kmenového kapitálu tier 1 během roku a bez ohledu na to, zda instituce provádí účetní závěrku na konci každého mezitímního období, sestaví instituce svou výsledovku a odečte případné výsledné ztráty od položek kmenového kapitálu tier 1.

2.   Pro účely sestavení výsledovky instituce podle odstavce 1 se příjmy a výdaje stanoví stejným postupem a na základě stejných účetních standardů jako při účetní závěrce na konci roku. Příjmy a výdaje jsou odhadnuty obezřetně a jsou přiřazeny mezitímnímu období, v němž vznikly, takže každé mezitímní období nese přiměřenou výši očekávaných ročních příjmů a výdajů. Podstatné a neopakující se události jsou zohledněny v plném rozsahu a neprodleně v mezitímním období, v němž nastaly.

3.   Jsou-li ztráty běžného účetního roku již odečteny od položek kmenového kapitálu tier 1 v důsledku mezitímní účetní závěrky nebo účetní závěrky na konci roku, není odpočet zapotřebí. Pro účely tohoto článku se účetní závěrkou rozumí stanovení zisku a ztrát po uzavření mezitímního nebo ročního účetnictví v souladu s účetním rámcem, který se na instituci vztahuje podle nařízení (ES) č. 1606/2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů a směrnice Rady 86/635/EHS (9) o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí.

4.   Odstavce 1 až 3 se použijí stejně na zisky a ztráty zahrnuté do kumulovaného ostatního úplného výsledku hospodaření.

Článek 14

Odpočty odložených daňových pohledávek závislých na budoucím zisku pro účely čl. 36 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013

1.   Odpočty odložených daňových pohledávek závislých na budoucím zisku podle čl. 36 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013 se provádějí podle odstavců 2 a 3.

2.   Vyrovnání mezi odloženými daňovými pohledávkami a odloženými daňovými závazky se provádí pro každý subjekt podléhající dani zvlášť. Související odložené daňové závazky jsou omezeny na závazky, které vyplývají z daňových předpisů téže jurisdikce jako odložené daňové pohledávky. Při výpočtu odložených daňových pohledávek a závazků na konsolidované úrovni zahrnuje subjekt podléhající dani jakýkoli počet subjektů, které jsou podle použitelného vnitrostátního práva členy stejné daňové skupiny, daňové konsolidace, daňové jednotky nebo konsolidovaného daňového přiznání.

3.   Výše souvisejících odložených daňových závazků, které jsou způsobilé pro započtení oproti odloženým daňovým pohledávkám závislým na budoucím zisku, se rovná rozdílu mezi hodnotou uvedenou v písmenu a) a b):

a)

hodnota odložených daňových závazků uznaných podle použitelného účetního rámce;

b)

hodnota souvisejících odložených daňových závazků z nehmotných aktiv a z aktiv penzijního fondu definovaných požitků.

Článek 15

Odpočet aktiv penzijního fondu definovaných požitků pro účely čl. 36 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) č. 575/2013 a čl. 41odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013

1.   Příslušný orgán udělí předchozí svolení uvedené v čl. 41 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013 pouze tehdy, pokud neomezená možnost používat příslušná aktiva penzijního fondu definovaných požitků znamená okamžitý a neomezený přístup k aktivům, není-li například použití aktiv nijak omezeno a s ohledem na tato aktiva neexistují žádné pohledávky třetích stran.

2.   Neomezený přístup k aktivům bude pravděpodobně existovat, nemusí-li si instituce při každém přístupu k přebytečným finančním prostředkům v plánu vyžádat a obdržet výslovný souhlas od správce penzijních fondů nebo příjemců penzijních dávek.

Článek 16

Odpočty předvídatelných daňových plateb pro účely čl. 36 odst. 1 písm. l) a čl. 56 písm. f) nařízení (EU) č. 575/2013

1.   Pod podmínkou, že instituce používá účetní rámec a účetní metody, které umožňují úplné uznání splatných a odložených daňových závazků souvisejících s transakcemi a jinými událostmi vykázanými v rozvaze nebo výsledovce, může instituce mít za to, že předvídatelné daňové platby již byly zohledněny. Příslušný orgán se přesvědčí, že byly provedeny veškeré potřebné odpočty, a to buď podle použitelných účetních standardů, nebo v rámci jiných úprav.

2.   Pokud instituce vypočítává svůj kmenový kapitál tier 1 na základě finančních výkazů sestavených podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, má se za to, že podmínka uvedená v odstavci 1 je splněna.

3.   Není-li podmínka uvedená v odstavci 1 splněna, sníží instituce položky kmenového kapitálu tier 1 o odhadovanou výši splatných a odložených daňových plateb, které nebyly dosud vykázány v rozvaze a výsledovce a které souvisejí s transakcemi a jinými událostmi vykázanými v rozvaze nebo výsledovce. Odhadovaná výše splatných a odložených daňových plateb se stanoví pomocí přístupu, který je rovnocenný přístupu podle nařízení (ES) č. 1606/2002. Odhadovanou výši odložených daňových plateb nelze odečíst od odložených daňových pohledávek, které nejsou vykázány ve finančních výkazech.

ODDÍL 4

Ostatní odpočty od položek kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2

Článek 17

Ostatní odpočty u kapitálových nástrojů finančních institucí pro účely čl. 36 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013

1.   Investice do kapitálových nástrojů finančních institucí definovaných v čl. 4 bodě 26 nařízení (EU) č. 575/2013 se odečítají podle těchto výpočtů:

a)

všechny nástroje považované za kapitál podle práva obchodních společností použitelného na finanční instituci, která je vydala, a v případě, že se na finanční instituci vztahují požadavky týkající se platební schopnosti, nástroje, které jsou zahrnuty do regulatorního kapitálu nejvyšší kvality bez jakýchkoli omezení, se odečítají od kmenového kapitálu tier 1;

b)

všechny nástroje, které se považují za kapitál podle práva obchodních společností použitelného na emitenta, a v případě, že se na finanční instituci nevztahují požadavky týkající se platební schopnosti, nástroje, které jsou věčné, absorbují první a proporcionálně největší podíl vzniklých ztrát, v případě platební neschopnosti nebo likvidace instituce se řadí za všechny ostatní pohledávky a nemají přednostní nebo předem stanovené rozdělování výnosů, se odečítají od položek kmenového kapitálu tier 1;

c)

veškeré podřízené nástroje absorbující ztráty v běžných situacích, včetně rozhodnutí o zrušení výplaty kuponů, se odečítají od vedlejšího kapitálu tier 1. Pokud objem těchto podřízených nástrojů překročí výši vedlejšího kapitálu tier 1, odečte se převyšující částka od kmenového kapitálu tier 1;

d)

jakékoli jiné podřízené nástroje se odečítají od kapitálu tier 2. Pokud objem těchto podřízených nástrojů překročí výši kapitálu tier 2, odečte se převyšující částka od vedlejšího kapitálu tier 1. Pokud výše vedlejšího kapitálu tier 1 nepostačuje, odečte se zbývající částka od kmenového kapitálu tier 1;

e)

jakékoli jiné nástroje zahrnované do kapitálu finanční instituce podle příslušného použitelného obezřetnostního rámce nebo jakékoli jiné nástroje, u nichž instituce nemůže prokázat, že platí podmínky uvedené v písmenech a), b), c) nebo d), se odečítají od kmenového kapitálu tier 1.

2.   V případech uvedených v odstavci 3 použijí instituce odpočty stanovené v nařízení (EU) č. 575/2013 na investice do kapitálových nástrojů podle přístupu uplatnění odpovídajících odpočtů. Pro účely tohoto odstavce se přístupem uplatnění odpovídajících odpočtů rozumí přístup, který uplatňuje odpočet na stejnou složku kapitálu, za kterou by se kapitál považoval v případě, že by jej vydala samotná instituce.

3.   Odpočty uvedené v odstavci 1 se nepoužijí v těchto případech:

a)

je-li finanční instituce povolena a kontrolována příslušným orgánem a podléhá-li obezřetnostním požadavkům, které jsou rovnocenné požadavkům uplatňovaným na instituce podle nařízení (EU) č. 575/2013. Tento přístup se použije na finanční instituce ze třetích zemí pouze v případě, bylo-li provedeno posouzení rovnocennosti obezřetnostního režimu dotyčné třetí země podle uvedeného nařízení a byl-li vyvozen závěr, že obezřetnostní režim dotyčné třetí země je přinejmenším rovnocenný režimu uplatňovanému v Unii;

b)

je-li finanční instituce institucí elektronických peněz ve smyslu článku 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES (10) a nevyužívá-li volitelných výjimek podle článku 9 uvedené směrnice;

c)

je-li finanční instituce platební institucí ve smyslu článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES (11) a nevyužívá-li výjimku podle článku 26 uvedené směrnice;

d)

je-li finanční instituce správcem alternativních investičních fondů ve smyslu článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU (12) nebo správcovskou společností ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES (13).

Článek 18

Kapitálové nástroje pojišťoven a zajišťoven ze třetích zemí pro účely čl. 36 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013

1.   Investice do kapitálových nástrojů pojišťoven a zajišťoven ze třetích zemí, které podléhají režimu platební schopnosti, jenž byl ohodnocen jako režim, který není rovnocenný režimu stanovenému v hlavě I kapitole VI směrnice 2009/138/ES, podle postupu stanoveného v článku 227 uvedené směrnice, nebo režimu, který nebyl posouzen, se odečítají takto:

a)

všechny nástroje, které se považují za kapitál podle práva obchodních společností použitelného na pojišťovny a zajišťovny ze třetích zemí, které je vydaly, a které jsou zahrnuty do regulatorního kapitálu nejvyšší kvality bez jakýchkoli omezení podle režimu dotyčné třetí země, se odečítají od kmenového kapitálu tier 1;

b)

veškeré podřízené nástroje absorbující ztráty v běžných situacích, včetně rozhodnutí o zrušení výplaty kuponů, se odečítají od vedlejšího kapitálu tier 1. Pokud objem těchto podřízených nástrojů překročí výši vedlejšího kapitálu tier 1, odečte se převyšující částka od kmenového kapitálu tier 1;

c)

jakékoli jiné podřízené nástroje se odečítají od kapitálu tier 2. Pokud objem těchto podřízených nástrojů překročí výši kapitálu tier 2, odečte se převyšující částka od vedlejšího kapitálu tier 1. Překračuje-li tato převyšující částka výši vedlejšího kapitálu tier 1, odečte se zbývající částka od kmenového kapitálu tier 1;

d)

v případě pojišťoven a zajišťoven ze třetích zemí, které podléhají obezřetnostním požadavkům týkajícím se platební schopnosti, se jakékoli jiné nástroje zahrnované do kapitálu pojišťoven a zajišťoven ze třetích zemí podle příslušného použitelného režimu platební schopnosti nebo jakékoli jiné nástroje, u nichž instituce nemůže prokázat, že platí podmínky stanovené v písmenech a), b) nebo c), odečítají od kmenového kapitálu tier 1.

2.   Pokud byl režim platební schopnosti dotyčné třetí země včetně pravidel týkajících se kapitálu ohodnocen jako režim, který je rovnocenný režimu stanovenému v hlavě I kapitole VI směrnice 2009/138/ES, podle postupu stanoveného v článku 227 uvedené směrnice, zachází se s investicemi do kapitálových nástrojů pojišťoven nebo zajišťoven ze třetích zemí jako s investicemi do kapitálových nástrojů pojišťoven nebo zajišťoven povolených podle článku 14 směrnice 2009/138/ES.

3.   V případech stanovených v odstavci 2 tohoto článku použijí instituce odpočty podle čl. 44 písm. b), čl. 58 písm. b) případně čl. 68 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013 na kapitálové investice do položek kapitálu pojišťovny.

Článek 19

Kapitálové nástroje podniků vyňatých z působnosti směrnice 2009/138/ES pro účely čl. 36 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013

Investice do kapitálových nástrojů podniků vyňatých z působnosti směrnice 2009/138/ES v souladu s článkem 4 uvedené směrnice se odečítají takto:

a)

všechny nástroje, které se považují za kapitál podle práva obchodních společností použitelného na podnik, který je vydal, a které jsou zahrnuty do regulatorního kapitálu nejvyšší kvality bez jakýchkoli omezení, se odečítají od kmenového kapitálu tier 1;

b)

veškeré podřízené nástroje absorbující ztráty v běžných situacích, včetně rozhodnutí o zrušení výplaty kuponů se odečítají od vedlejšího kapitálu tier 1. Pokud objem těchto podřízených nástrojů překročí výši vedlejšího kapitálu tier 1, odečte se převyšující částka od kmenového kapitálu tier 1;

c)

jakékoli jiné podřízené nástroje se odečítají od kapitálu tier 2. Pokud objem těchto podřízených nástrojů překročí výši kapitálu tier 2, odečte se převyšující částka od vedlejšího kapitálu tier 1. Překračuje-li tato převyšující částka výši vedlejšího kapitálu tier 1, odečte se zbývající částka od kmenového kapitálu tier 1;

d)

jakékoli jiné nástroje zahrnované do kapitálu podniku podle příslušného použitelného režimu platební schopnosti nebo jakékoli jiné nástroje, u nichž nemůže instituce prokázat, že platí podmínky stanovené v písmenech a), b) nebo c), se odečítají od kmenového kapitálu tier 1.

KAPITOLA III

VEDLEJŠÍ KAPITÁL TIER 1

ODDÍL 1

Forma a povaha možných pobídek ke splacení nástrojů

Článek 20

Forma a povaha možných pobídek ke splacení nástrojů pro účely čl. 52 odst. 1 písm. g) a čl. 63 písm. h) nařízení (EU) č. 575/2013

1.   Pobídkami ke splacení nástrojů se rozumí veškeré vlastnosti, které ke dni vydání vedou k očekávání, že kapitálový nástroj bude pravděpodobně splacen.

2.   Pobídky uvedené v odstavci 1 zahrnují tyto formy:

a)

kupní opce spojená se zvýšením úvěrového rozpětí nástroje, není-li opce uplatněna;

b)

kupní opce spojená s požadavkem na konverzi nástroje nebo možností investora konvertovat nástroj na nástroj zahrnovaný do kmenového kapitálu tier 1, není-li opce uplatněna;

c)

kupní opce spojená se změnou referenční sazby, pokud je úvěrové rozpětí oproti druhé referenční sazbě vyšší než první platba po odečtení swapové sazby;

d)

kupní opce spojená se zvýšením hodnoty při splacení v budoucnu;

e)

možnost opětovného uvedení na trh se zvýšením úvěrového rozpětí nástroje nebo změnou referenční sazby, je-li úvěrové rozpětí oproti druhé referenční sazbě vyšší než první platba po odečtení swapové sazby, pokud není nástroj opětovně uveden na trh;

f)

uvedení nástroje na trh způsobem, který investorům naznačuje, že nástroj bude vypovězen.

ODDÍL 2

Konverze nebo snížení účetní hodnoty jistiny

Článek 21

Povaha zvýšení účetní hodnoty jistiny po snížení účetní hodnoty pro účely čl. 52 odst. 1 písm. n) a odst. 2 písm. c) bodu ii) nařízení (EU) č. 575/2013

1.   Snížení účetní hodnoty jistiny se použije poměrně na všechny držitele nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1, které zahrnují podobný mechanismus snížení účetní hodnoty a totožnou spouštěcí úroveň.

2.   Aby se snížení účetní hodnoty pokládalo za dočasné, musí být splněny všechny tyto podmínky:

a)

případné rozdělení výnosů splatné po snížení účetní hodnoty vychází ze snížené hodnoty jistiny;

b)

zvýšení účetní hodnoty vychází ze zisku poté, co instituce přijala oficiální rozhodnutí potvrzující konečný zisk;

c)

případné zvýšení účetní hodnoty nástroje nebo výplata kuponů ze snížené hodnoty jistiny se provedou zcela dle vlastního uvážení instituce s výhradou omezení vyplývajících z písmen d) až f) a instituce nemá povinnost provést nebo urychlit účetní zvýšení hodnoty za určitých okolností;

d)

zvýšení účetní hodnoty se provádí poměrně u podobných nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1, na něž se vztahovalo snížení účetní hodnoty;

e)

maximální hodnota, která bude přiřazena součtu zvýšené účetní hodnoty nástroje společně s výplatou kuponů ze snížené hodnoty jistiny, se rovná zisku instituce vynásobenému hodnotou získanou vydělením hodnoty stanovené v bodě 1 hodnotou určenou v bodě 2:

1)

celková nominální hodnota všech nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 instituce před snížením účetní hodnoty, na něž se vztahovalo snížení hodnoty;

2)

celkový kapitál tier 1 instituce;

f)

se součtem zvýšených účetních hodnot a výplat kuponů ze snížené hodnoty jistiny se zachází jako s platbou, která vede k snížení kmenového kapitálu tier 1, a tento součet podléhá společně s jiným rozdělením výnosů z nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 omezením týkajícím se nejvyšší rozdělitelné částky podle čl. 141 odst. 2 směrnice 2013/36/EU provedené do vnitrostátního právního nebo správního předpisu.

3.   Pro účely odst. 2 písm. e) se výpočet provádí k okamžiku zvýšení účetní hodnoty.

Článek 22

Postupy a načasování, pokud jde o určení, že došlo k rozhodné události, pro účely čl. 52 odst. 1 písm. n) nařízení (EU) č. 575/2013

1.   Pokud instituce zjistila, že poměr kmenového kapitálu tier 1 klesl pod úroveň, která vede ke konverzi nebo k snížení hodnoty nástroje na úrovni uplatňování požadavků stanovených v části první hlavě II nařízení (EU) č. 575/2013, vedoucí orgán nebo jiný příslušný subjekt instituce neprodleně rozhodne o tom, že došlo k rozhodné události, a existuje neodvolatelný závazek týkající se snížení hodnoty nástroje nebo jeho konverze.

2.   Objem nástrojů, které mají být odepsány nebo konvertovány, se určí co nejdříve, nejdéle však do jednoho měsíce od okamžiku, kdy je rozhodnuto, že došlo k rozhodné události podle odstavce 1.

3.   Příslušný orgán může požádat o zkrácení maximální lhůty v délce jednoho měsíce uvedené v odstavci 2 v případech, kdy usuzuje, že existuje dostatečná jistota, pokud jde o objem nástrojů, které mají být konvertovány nebo odepsány, nebo v případech, kdy má za to, že je nezbytná okamžitá konverze nebo snížení hodnoty.

4.   Je-li podle ustanovení, jimiž se řídí nástroj zahrnovaný do vedlejšího kapitálu tier 1, zapotřebí nezávislý přezkum objemu nástrojů, které mají být odepsány nebo konvertovány, nebo pokud příslušný orgán požaduje nezávislý přezkum za účelem určení objemu nástrojů, které mají být odepsány nebo konvertovány, vedoucí orgán nebo jiný příslušný subjekt instituce zajistí, aby byl tento přezkum proveden neprodleně. Takový nezávislý přezkum je dokončen co nejdříve a nesmí instituci bránit v tom, aby provedla snížení hodnoty nebo konverzi nástroje zahrnovaného do vedlejšího kapitálu tier 1 a splnila požadavky uvedené v odstavcích 2 a 3.

ODDÍL 3

Vlastnosti nástrojů, které by mohly bránit rekapitalizaci

Článek 23

Vlastnosti nástrojů, které by mohly bránit rekapitalizaci, pro účely čl. 52 odst. 1 písm. o) nařízení (EU) č. 575/2013

K vlastnostem, které by mohly bránit rekapitalizaci instituce, patří ustanovení, která vyžadují, aby se instituce vyrovnala se stávajícími držiteli kapitálových nástrojů, je-li vydán nový kapitálový nástroj.

ODDÍL 4

Použití jednotek pro speciální účel k nepřímé emisi kapitálových nástrojů

Článek 24

Použití jednotek pro speciální účel k nepřímé emisi kapitálových nástrojů pro účely čl. 52 odst. 1 písm. p) a čl. 63 písm. n) nařízení (EU) č. 575/2013

1.   Pokud instituce nebo subjekt zahrnutý do konsolidace podle části první hlavy II kapitoly 2 nařízení (EU) č. 575/2013 vydává kapitálový nástroj, který je upsán jednotkou pro speciální účel, nesmí být tento kapitálový nástroj na úrovni instituce nebo výše zmíněného subjektu uznán jako kapitál vyšší kvality, než je nejnižší kvalita kapitálu vydaného jednotce pro speciální účel a kapitálu vydaného třetím stranám jednotkou pro speciální účel. Takový požadavek se vztahuje na konsolidovanou, subkonsolidovanou a individuální úroveň uplatňování obezřetnostních požadavků.

2.   Práva držitelů nástrojů vydaných jednotkou pro speciální účel nejsou příznivější než v případě, že by nástroj vydala přímo instituce nebo subjekt zahrnutý do konsolidace podle části první hlavy II kapitoly 2 nařízení (EU) č. 575/2013.

KAPITOLA IV

OBECNÉ POŽADAVKY

ODDÍL 1

Nepřímé kapitálové investice do kapitálových nástrojů zahrnutých do indexů

Článek 25

Požadovaná míra konzervativnosti odhadů použitých jako alternativa při výpočtu podkladové expozice pro účely čl. 76 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013

1.   Odhad je dostatečně konzervativní, je-li splněna některá z těchto podmínek:

a)

pokud investiční oprávnění indexu stanoví, že kapitálový nástroj subjektu finančního sektoru, který je součástí indexu, nemůže překročit maximální procentní podíl indexu, použije instituce tento procentní podíl jako odhad hodnoty kapitálových investic, které se odečítají od položek kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 nebo případně kapitálu tier 2 v souladu s čl. 17 odst. 2 nebo od kmenového kapitálu tier 1 v případech, kdy instituce nemůže určit přesnou povahu kapitálové investice;

b)

pokud není instituce schopna stanovit maximální procentní podíl uvedený v písmenu a) a index zahrnuje kapitálové nástroje subjektů finančního sektoru (jak dokládá jeho investiční oprávnění nebo jiné příslušné informace), odečte instituce hodnotu investic do kapitálových nástrojů zahrnutých do indexů v plném rozsahu od položek kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 nebo případně kapitálu tier 2 v souladu s čl. 17 odst. 2 nebo od kmenového kapitálu tier 1 v případech, kdy instituce nemůže určit přesnou povahu kapitálové investice.

2.   Pro účely odstavce 1 platí toto:

a)

nepřímou kapitálovou investici do kapitálových nástrojů zahrnutých do indexů představuje část indexu investovaná do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 subjektů finančního sektoru obsažených v indexu;

b)

index zahrnuje mimo jiné indexové fondy, akciové nebo dluhopisové indexy či jakýkoli jiný systém, v němž je podkladovým nástrojem kapitálový nástroj vydaný subjektem finančního sektoru.

Článek 26

Význam spojení „provozně nepřiměřeně náročné“ v čl. 76 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013

1.   Pro účely čl. 76 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 se spojením „provozně nepřiměřeně náročné“ rozumí situace, kdy příslušné orgány usoudí, že přístupy se zohledněním uplatňované průběžně na kapitálové investice do subjektů finančního sektoru nejsou opodstatněné. Při posuzování povahy provozně nepřiměřeně náročných situací vezmou příslušné orgány v úvahu nízkou míru významnosti a krátkou dobu držení těchto pozic. Krátká doba držení vyžaduje doložení silné likvidity indexu ze strany instituce.

2.   Pro účely odstavce 1 se má za to, že pozice má nízkou míru významnosti, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a)

individuální čistá expozice vznikající z investic do kapitálových nástrojů zahrnutých do indexů určená před případným uplatněním přístupu se zohledněním nepřesahuje 2 % položek kmenového kapitálu tier 1, jak je vypočteno v čl. 46 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013;

b)

celková čistá expozice vznikající z investic do kapitálových nástrojů zahrnutých do indexů určená před případným uplatněním přístupu se zohledněním nepřesahuje 5 % položek kmenového kapitálu tier 1, jak je vypočteno v čl. 46 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013;

c)

součet celkové čisté expozice vznikající z investic do kapitálových nástrojů zahrnutých do indexů určené před případným uplatněním přístupu se zohledněním a jakýchkoli jiných kapitálových investic, které mají být odečteny podle čl. 36 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) č. 575/2013, nepřesahuje 10 % položek kmenového kapitálu tier 1, jak je vypočteno v čl. 46 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013.

ODDÍL 2

Svolení příslušných orgánů ke snížení kapitálu

Článek 27

Význam spojení „udržitelné z hlediska ekonomických možností instituce“ pro účely čl. 78 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013

Spojením „udržitelné z hlediska ekonomických možností instituce“ podle čl. 78 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013 se rozumí, že po nahrazení nástrojů kapitálovými nástroji stejné nebo vyšší kvality je ziskovost instituce podle hodnocení příslušného orgánu i nadále přiměřená nebo k tomuto datu ani v dohledné budoucnosti nedojde k žádným negativním změnám ziskovosti. Hodnocení příslušného orgánu přihlíží k ziskovosti instituce v krizových situacích.

Článek 28

Postup a požadavky na údaje v případě žádosti instituce o svolení k provedení splacení, snížení nebo zpětného odkoupení nástrojů pro účely článku 77 nařízení (EU) č. 575/2013

1.   Splacení, snížení nebo zpětné odkoupení kapitálových nástrojů nesmí být držitelům nástrojů oznámeno dříve, než instituce získala předchozí svolení příslušného orgánu.

2.   Pokud se předpokládá, že ke splacení, snížení nebo zpětnému odkoupení nástrojů dojde s dostatečnou jistotou, a jakmile bylo získáno předchozí svolení příslušného orgánu, odečte instituce odpovídající hodnoty nástrojů, které mají být splaceny, sníženy nebo zpětně odkoupeny, od příslušných položek kapitálu před uskutečněním tohoto splacení, snížení nebo zpětného odkoupení. Má se za to, že dostatečná jistota existuje zejména tehdy, pokud instituce veřejně oznámila svůj záměr týkající se splacení, snížení nebo zpětného odkoupení kapitálového nástroje.

3.   Odstavce 1 a 2 se použijí na konsolidované, subkonsolidované případně individuální úrovni uplatňování obezřetnostních požadavků.

Článek 29

Podání žádosti instituce o svolení k provedení splacení, snížení nebo zpětného odkoupení nástrojů pro účely článku 77 a článku 78 nařízení (EU) č. 575/2013 a přiměřenost omezení splacení pro účely čl. 78 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013

1.   Instituce podá příslušnému orgánu žádost před snížením nebo zpětným odkoupením nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 nebo před vypovězením, splacením nebo zpětným odkoupením nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2.

2.   Žádost může zahrnovat plán na provedení kroků uvedených v článku 77 nařízení (EU) č. 575/2013 u několika kapitálových nástrojů během omezeného časového období.

3.   V případě zpětného odkoupení nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1, nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2 pro účely tvorby trhu mohou příslušné orgány předem udělit svolení v souladu s kritérii stanovenými v článku 78 nařízení (EU) č. 575/2013 k provedení kroků uvedených v článku 77 uvedeného nařízení s ohledem na určitý předem stanovený objem.

a)

V případě nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 tento objem nepřesáhne nižší z těchto hodnot:

1)

3 % hodnoty příslušné emise;

2)

10 % hodnoty, o kterou kmenový kapitál tier 1 překračuje součet požadavků na kmenový kapitál tier 1 podle článku 92 nařízení (EU) č. 575/2013, zvláštních kapitálových požadavků uvedených v čl. 104 odst. 1 písm. a) směrnice 2013/36/EU a požadavku kombinovaných kapitálových rezerv vymezeného v čl. 128 bodě 6 uvedené směrnice.

b)

V případě nástroje zahrnovaného do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2 tento předem stanovený objem nepřesáhne nižší z těchto hodnot:

1)

10 % hodnoty příslušné emise;

2)

nebo 3 % celkové hodnoty nesplacených nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo případně nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2.

4.   Příslušné orgány mohou předem udělit svolení k provedení kroků uvedených v článku 77 nařízení (EU) č. 575/2013 rovněž v případě, jsou-li související kapitálové nástroje převedeny na zaměstnance instituce jako součást jejich odměny. Instituce informují příslušné orgány o pořízení kapitálových nástrojů za tímto účelem a odečtou tyto nástroje od kapitálu podle přístupu uplatnění odpovídajících odpočtů za období, kdy jsou v držení instituce. Odpočet na odpovídajícím základě se nevyžaduje, jsou-li výdaje související s jakýmkoli krokem podle tohoto odstavce zahrnuty do kapitálu v důsledku mezitímní účetní závěrky nebo účetní závěrky na konci roku.

5.   Příslušný orgán může předem udělit svolení v souladu s kritérii stanovenými v článku 78 nařízení (EU) č. 575/2013 k provedení kroků uvedených v článku 77 uvedeného nařízení s ohledem na určitý předem stanovený objem, je-li hodnota kapitálových nástrojů, které mají být vypovězeny, splaceny nebo zpětně odkoupeny, nepodstatná ve vztahu k nesplacenému objemu odpovídající emise po provedení vypovězení, splacení nebo zpětného odkoupení.

6.   Odstavce 1 až 5 se použijí na konsolidované, subkonsolidované případně individuální úrovni uplatňování obezřetnostních požadavků.

Článek 30

Obsah žádosti, kterou má instituce podat pro účely článku 77 nařízení (EU) č. 575/2013

1.   K žádosti uvedené v článku 29 jsou připojeny tyto informace:

a)

náležité vysvětlení důvodu pro provedení jednoho z kroků uvedených v čl. 29 odst. 1;

b)

informace o kapitálových požadavcích a kapitálových rezervách pro nejméně tříleté období, včetně výše a složení kapitálu před provedením daného kroku a posléze a dopadu daného kroku na regulační požadavky;

c)

dopad nahrazení kapitálového nástroje podle čl. 78 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013 na ziskovost instituce;

d)

hodnocení rizik, kterým instituce je nebo může být vystavena, a toho, zda výše kapitálu zajišťuje náležité pokrytí těchto rizik, včetně zátěžových testů týkajících se hlavních rizik, které dokládají potenciální ztráty v rámci různých scénářů;

e)

jakékoli jiné informace, které příslušný orgán považuje za nezbytné pro posouzení toho, zda je vhodné udělit svolení podle článku 78 nařízení (EU) č. 575/2013.

2.   Příslušný orgán upustí od poskytnutí některých informací uvedených v odstavci 2, pokud se přesvědčí o tom, že tyto informace již má k dispozici.

3.   Odstavce 1 a 2 se použijí na konsolidované, subkonsolidované případně individuální úrovni uplatňování obezřetnostních požadavků.

Článek 31

Lhůty pro podání žádosti institucí a vyřízení žádosti příslušným orgánem pro účely článku 77 nařízení (EU) č. 575/2013

1.   Instituce předá úplnou žádost a informace uvedené v článcích 29 a 30 příslušnému orgánu nejméně tři měsíce přede dnem, k němuž bude držitelům nástrojů oznámen jeden z kroků uvedených v článku 77 nařízení (EU) č. 575/2013.

2.   Příslušné orgány mohou institucím po posouzení v každém jednotlivém případě a ve výjimečných případech povolit, aby žádost uvedenou v odstavci 1 předložily v kratší než tříměsíční lhůtě.

3.   Příslušný orgán vyřídí žádost ve lhůtě uvedené v odstavci 1, nebo ve lhůtě uvedené v odstavci 2. Příslušné orgány vezmou v úvahu nové informace, které obdrží během tohoto období, pokud jsou tyto informace k dispozici a pokud je pokládají za podstatné. Příslušné orgány přikročí k vyřizování žádosti až poté, co se přesvědčily, že od instituce obdržely informace požadované v článku 28.

Článek 32

Žádosti o svolení k provedení splacení, snížení nebo zpětného odkoupení podané vzájemnými institucemi, družstvy, spořitelnami nebo podobnými institucemi pro účely článku 77 nařízení (EU) č. 575/2013

1.   Co se týká splacení nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 vzájemných institucí, družstev, spořitelen nebo podobných institucí, žádost uvedená v čl. 29 odst. 1, 2 a 6 a informace uvedené v čl. 30 odst. 1 musí být příslušnému orgánu předloženy ve stejné lhůtě, jako je lhůta, kterou příslušný orgán instituce používá při přezkumu splacení nástrojů.

2.   Příslušné orgány mohou předem udělit svolení k provedení kroku uvedeného v článku 77 nařízení (EU) č. 575/2013 s ohledem na určitý předem stanovený objem nástrojů, které mají být splaceny, snížený o hodnotu úpisu nových nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 v období jednoho roku. Takový předem stanovený objem může činit až 2 % kmenového kapitálu tier 1, pokud se příslušné orgány přesvědčí o tom, že tento krok neohrozí stávající ani budoucí platební schopnost instituce.

ODDÍL 3

Dočasná výjimka z odpočtů od kapitálu

Článek 33

Dočasná výjimka z odpočtů od kapitálu pro účely čl. 79 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013

1.   Doba trvání dočasné výjimky nesmí překročit časový rámec stanovený v plánu finanční pomoci. Taková výjimka nesmí být udělena na dobu delší než pět let.

2.   Výjimka se použije pouze ve vztahu k novým kapitálovým investicím do nástrojů subjektu finančního sektoru, kterého se finanční pomoc týká.

3.   Pro účely udělení dočasné výjimky z odpočtů od kapitálu může příslušný orgán pokládat dočasné kapitálové investice podle čl. 79 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 za finanční pomoc určenou k reorganizaci a záchraně daného subjektu finančního sektoru, je-li pomoc poskytnuta podle plánu a schválena příslušným orgánem a pokud jsou v plánu jednoznačně uvedeny jednotlivé fáze, časový harmonogram a cíle a je v něm upřesněn vzájemný vztah mezi dočasnými kapitálovými investicemi a finanční pomocí.

KAPITOLA V

MENŠINOVÉ PODÍLY A NÁSTROJE ZAHRNOVANÉ DO VEDLEJŠÍHO KAPITÁLU TIER 1 A KAPITÁLU TIER 2 VYDANÉ DCEŘINÝMI PODNIKY

Článek 34

Typ aktiv, která mohou souviset s provozem jednotek pro speciální účel, a význam pojmů „zanedbatelný“ a „nevýznamný“ s ohledem na kvalifikovaný vedlejší kapitál tier 1 a kapitál tier 2 vydaný jednotkami pro speciální účel pro účely čl. 83 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013

1.   Aktiva jednotky pro speciální účel se považují za zanedbatelná a nevýznamná, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

a)

aktiva jednotky pro speciální účel, která netvoří investice do kapitálu dceřiného podniku, jsou omezena na peněžní aktiva určená na výplatu kuponů a splacení kapitálových nástrojů, které nabyly splatnosti;

b)

objem jiných aktiv jednotky pro speciální účel, než jsou aktiva uvedená v písmenu a), není vyšší než 0,5 % průměrných celkových aktiv jednotky pro speciální účel v posledních třech letech.

2.   Pro účely odst. 1 písm. b) může příslušný orgán instituci povolit používání vyššího procentního podílu, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

a)

vyšší procentní podíl je nezbytný k pokrytí výhradně provozních nákladů jednotky pro speciální účel;

b)

odpovídající nominální hodnota nepřekročí 500 000 EUR.

KAPITOLA VI

UPŘESNĚNÍ PŘECHODNÝCH USTANOVENÍ NAŘÍZENÍ (EU) Č. 575/2013 VE VZTAHU KE KAPITÁLU

Článek 35

Dodatečné filtry a odpočty pro účely čl. 481 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013

1.   Úpravy položek kmenového kapitálu tier 1, položek vedlejšího kapitálu tier 1 a položek kapitálu tier 2 podle článku 481 nařízení (EU) č. 575/2013 se použijí v souladu s odstavci 2 až 7.

2.   Pokud podle opatření k provedení směrnice 2006/48/ES a směrnice 2006/49/ES tyto odpočty a filtry vyplývají z položek kapitálu podle čl. 57 písm. a), b) a c) směrnice 2006/48/ES, provede se úprava položek kmenového kapitálu tier 1.

3.   V ostatních případech, na něž se nevztahuje odstavec 1 a kdy byly podle opatření k provedení směrnice 2006/48/ES a směrnice 2006/49/ES tyto odpočty a filtry použity na celkový objem položek uvedených v čl. 57 písm. a) až ca) směrnice 2006/48/ES s přihlédnutím k článku 154 uvedené směrnice, se provede úprava položek vedlejšího kapitálu tier 1.

4.   Je-li hodnota položek vedlejšího kapitálu tier 1 nižší než související úprava, provede se zbytková úprava u položek kmenového kapitálu tier 1.

5.   V případech, na něž se nevztahuje odstavec 1 a 2 a kdy byly podle opatření k provedení směrnice 2006/48/ES a směrnice 2006/49/ES tyto odpočty a filtry použity na položky kapitálu uvedené v čl. 57 písm. d) až h) nebo celkový kapitál podle směrnice 2006/48/ES a směrnice 2006/49/ES, se provede úprava položek kapitálu tier 2.

6.   Je-li hodnota položek kapitálu tier 2 nižší než související úprava, provede se zbytková úprava u položek vedlejšího kapitálu tier 1.

7.   Je-li hodnota položek kapitálu tier 2 a vedlejšího kapitálu tier 1 nižší než související úprava, provede se zbytková úprava u položek kmenového kapitálu tier 1.

Článek 36

Položky vyloučené ze zachování právních účinků kapitálových nástrojů, které nepředstavují státní podporu, v rámci položek kmenového kapitálu tier 1 nebo vedlejšího kapitálu tier 1 v ostatních složkách kapitálu pro účely čl. 487 odst. 1a 2 nařízení (EU) č. 575/2013

1.   Je-li v období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2021 kapitálovým nástrojům přiznáno zacházení uvedené v čl. 487 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 575/2013, lze s dotyčnými nástroji zacházet tímto způsobem zcela, nebo částečně. Toto zacházení nemá žádný účinek na výpočet limitu podle čl. 486 odst. 4 nařízení (EU) č. 575/2013.

2.   S kapitálovými nástroji uvedenými v odstavci 1 lze opět zacházet jako s položkami uvedenými v čl. 484 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, pokud představují položky uvedené v čl. 484 odst. 3 zmíněného nařízení a pokud jejich hodnota již nepřekračuje použitelné procentní podíly stanovené v čl. 486 odst. 2 uvedeného nařízení.

3.   S kapitálovými nástroji uvedenými v odstavci 1 lze opět zacházet jako s položkami uvedenými v čl. 484 odst. 4, pokud představují položky uvedené v čl. 484 odst. 3 nebo odst. 4 nařízení (EU) č. 575/2013 a pokud jejich hodnota již nepřekračuje použitelné procentní podíly stanovené v čl. 486 odst. 3 zmíněného nařízení.

Článek 37

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 7. ledna 2014.

Za Komisi

předseda

José Manuel BARROSO


(1)  Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1.

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES ze dne 14. června 2006 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 201).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1).

(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu (Úř. věst. L 35, 11.2.2003, s. 1).

(9)  Směrnice Rady 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí (Úř. věst. L 372, 31.12.1986, s. 1).

(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. prosince 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností (Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7).

(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 319, 5.12.2007, s. 1).

(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).

(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU