(Euratom) č. 237/2014Nařízení Rady (Euratom) č. 237/2014 ze dne 13. prosince 2013 , kterým se zřizuje nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti

NAŘÍZENÍ RADY (EURATOM) č. 237/2014

ze dne 13. prosince 2013,

kterým se zřizuje nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 203 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti, zřízený nařízením Rady (Euratom) č. 300/2007 (2), je jedním z nástrojů poskytujících přímou podporu vnějším politikám Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii.

(2)

Unie je významným poskytovatelem hospodářské, finanční, technické, humanitární a makroekonomické pomoci třetím zemím. Toto nařízení tvoří součást rámce navrženého pro plánování spolupráce a poskytování pomoci s cílem podpořit prosazování vysoké úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a uplatňování účinného a efektivního dozoru nad jadernými materiály ve třetích zemích.

(3)

Havárie v Černobylu v roce 1986 upozornila na celosvětový význam jaderné bezpečnosti. Havárie ve Fukušimě Dai-iči v roce 2011 jen potvrdila, že je nutné i nadále pokračovat v úsilí o zlepšení jaderné bezpečnosti a splnění nejpřísnějších norem. V zájmu vytvoření bezpečnostních podmínek nezbytných k odstranění rizik pro život a zdraví obyvatelstva by Společenství mělo mít možnost podporovat jadernou bezpečnost ve třetích zemích.

(4)	Součinností v rámci společných politik a strategií se svými členskými státy má jen sama Unie schopnost jednat v takovém měřítku, aby reagovala na globální výzvy, a má také nejlepší předpoklady ke koordinaci spolupráce se třetími zeměmi.

(5)

Rozhodnutím Komise 1999/819/Euratom (3) přistoupilo Společenství k Úmluvě o jaderné bezpečnosti z roku 1994. Rozhodnutím Komise 2005/510/Euratom (4) přistoupilo Společenství rovněž ke Společné úmluvě o bezpečnosti při nakládání s vyhořelým palivem a o bezpečnosti při nakládání s radioaktivními odpady.

(6)

Pro udržování a podporu trvalého zdokonalování jaderné bezpečnosti a dozoru nad ní přijala Rada směrnici 2009/71/Euratom (5). Rada rovněž přijala směrnici 2011/70/Euratom (6). Tyto směrnice a přísné normy v oblasti jaderné bezpečnosti a nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým palivem zavedené ve Společenství představují názorné příklady, které lze využít k motivaci třetích zemí k tomu, aby přijaly podobně přísné normy.

(7)	Podpora spolupráce s rozvíjejícími se ekonomikami v oblasti regulačních opatření a dalších oblastech a prosazování přístupů, pravidel, norem a postupů uplatňovaných v Unii představují cíle vnější politiky v rámci strategie Evropa 2020.

(8)	Členské státy Společenství jsou smluvními stranami Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a dodatkového protokolu k ní.

(9)

V souladu s kapitolou 10 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „Smlouva o Euratomu“) Společenství v souvislosti s jadernou bezpečností již dlouhodobě usiluje o úzkou spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE), jak v souvislosti s jadernými zárukami (podpora cílů kapitoly 7 hlavy II Smlouvy o Euratomu), tak v souvislosti s jadernou bezpečností.

(10)

O cíle podobné cílům tohoto nařízení usiluje celá řada mezinárodních organizací a programů, jako například MAAE, Agentura pro jadernou energii při Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD/NEA), Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) a Ekologické partnerství pro Severní dimenzi (NDEP).

(11)	Je zvláště zapotřebí, aby Společenství nadále vyvíjelo úsilí na podporu uplatňování účinného dozoru nad jadernými materiály ve třetích zemích, a to na základě svých vlastních činností v oblasti dozoru v rámci Unie.

(12)

Při uplatňování tohoto nařízení by Komise před vypracováním a přijetím strategického dokumentu a víceletých orientačních programů měla konzultovat Skupinu evropských dozorných orgánů pro jadernou bezpečnost (ENSREG). Akční programy by měly v příslušných případech vycházet z konzultací s vnitrostátními dozornými orgány členských států a z dialogu s partnerskými zeměmi.

(13)	Opatření podporující cíle tohoto nařízení by měla rovněž být podpořena využíváním další součinnosti s přímými i nepřímými činnostmi rámcových programů Euratomu v jaderném výzkumu a odborné přípravě.

(14)	Rozumí se, že odpovědnost za bezpečnost zařízení nese provozovatel a stát, do jehož působnosti zařízení spadá.

(15)

Zatímco finanční potřeby související s vnější pomocí Unie stále rostou, hospodářská a rozpočtová situace Unie dostupné zdroje pro tuto pomoc omezuje. Komise by proto měla usilovat o co nejefektivnější využívání dostupných zdrojů, zejména prostřednictvím používání finančních nástrojů s pákovým efektem. Tento pákový efekt se zvyšuje s možností jednorázově a opakovaně využívat finanční prostředky investované a vytvořené těmito finančními nástroji.

(16)	K zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by měly být prováděcí pravomoci svěřeny Komisi.

(17)

Prováděcí pravomoci, které se vztahují k programování a financování činností podporovaných podle tohoto nařízení, by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (7), které se má použít pro účely tohoto nařízení, ačkoli se v něm neodkazuje na článek 106a Smlouvy o Euratomu. Vzhledem k povaze těchto prováděcích aktů, zejména k jejich povaze politické orientace či finančním dopadům, se pro jejich přijímání má v zásadě použít přezkumný postup uvedený ve zmíněném nařízení, s výjimkou technických prováděcích opatření malého finančního rozsahu. V řádně odůvodněných případech souvisejících s jadernou nebo radiologickou havárií, včetně havarijního ozáření, by Komise tam, kde je to z mimořádně naléhavých důvodů nebo vzhledem k nezbytnosti rychlé reakce Společenství v zájmu zmírnění následků nutné, měla přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty.

(18)	Na provádění tohoto nařízení by se měly v příslušných případech vztahovat pravidla a postupy stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2014 (8).

(19)	Unie a Společenství mají i nadále jeden institucionální rámec. Je proto nezbytně nutné zajistit soudržnost v oblasti jejich vnějších vztahů. V souladu s rozhodnutím Rady 2010/427/EU (9) se ve vhodných případech má na programování tohoto nástroje podílet Evropská služba pro vnější činnost.

(20)

Unie by měla v zájmu optimalizace dopadu své vnější činnosti usilovat o co nejúčinnější využití dostupných zdrojů. Tohoto cíle by mělo být dosaženo zajištěním soudržnosti a doplňkovosti nástrojů Unie pro vnější činnost, jakož i vytvářením součinnosti mezi tímto nástrojem, dalšími nástroji vnější činnosti a dalšími politikami Unie. To by mělo dále vést k vzájemnému posílení programů navržených podle těchto nástrojů.

(21)	Toto nařízení nahrazuje nařízení (Euratom) č. 300/2007, které pozbývá platnosti dnem 31. prosince 2013,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Obecný cíl

Unie financuje opatření podporující prosazování vysoké úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a provádění účinného a efektivního dozoru nad jadernými materiály ve třetích zemích v souladu s ustanoveními tohoto nařízení a přílohy k němu.

Článek 2

Specifické cíle

Spolupráce podle tohoto nařízení sleduje tyto specifické cíle:

1)	podporu účinné kultury jaderné bezpečnosti a uplatňování nejpřísnějších norem jaderné bezpečnosti a radiační ochrany a trvalé zdokonalování jaderné bezpečnosti;

2)	odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, totiž přepravu, třídění, úpravu, zpracování, skladování a ukládání, vyřazování jaderných zařízení z provozu a sanaci bývalých jaderných areálů a jaderných zařízení;

3)	zavedení rámců a metod pro provádění účinného a efektivního dozoru nad jadernými materiály ve třetích zemích.

Článek 3

Specifická opatření

1.   Cílů uvedených v čl. 2 bodě 1 je dosahováno zejména těmito opatřeními:

a)	podporou dozorných orgánů a organizací technické podpory;

b)	posílením dozorného rámce, zejména pokud jde o prověrky a posuzování, udělování povolení a dozor týkající se jaderných elektráren a jiných jaderných zařízení;

c)	prosazováním účinných dozorných rámců, postupů a systémů s cílem zajistit odpovídající ochranu před ionizujícím zářením z radioaktivních materiálů, zvláště z vysoce aktivních radioaktivních zdrojů, a jejich bezpečné ukládání;

d)

zavedením účinných mechanismů pro předcházení haváriím s radiologickými následky, včetně havarijního ozáření. a zmírňování jejich následků například monitorování životního prostředí v případě úniků radioaktivity, plánování a provádění zmírňovacích a sanačních opatření a spolupráce s vnitrostátními a mezinárodními organizacemi v případě havarijního ozáření, a pro přípravu nouzových plánů, připravenost a reakci na mimořádné události, opatření v oblasti civilní ochrany a obnovy;

e)	podporou zaměřenou na zajištění bezpečnosti jaderných zařízení a areálů, pokud jde o praktická ochranná opatření ke snížení stávajících radiačních rizik ohrožujících zdraví pracovníků i obyvatelstva.

2.   Cílů uvedených v čl. 2 bodě 2 je dosahováno zejména těmito opatřeními:

a)	podporou dozorných orgánů a organizací technické podpory a posílením dozorného rámce, zejména v souvislosti s odpovědným a bezpečným nakládáním s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem;

b)	vypracováváním a prováděním zvláštních strategií a rámců pro odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem;

c)	vypracováváním a prováděním strategií a rámců pro vyřazování stávajících zařízení z provozu, pro sanaci bývalých jaderných areálů a bývalých oblastí těžby uranu a vyzdvižení potopených radioaktivních objektů a materiálů z moře a nakládání s nimi.

3.   Cíl stanovený v čl. 2 bodě 3 je omezen na technické aspekty zajišťující, aby rudy, výchozí materiály a zvláštní štěpné materiály nebyly využívány k jiným účelům, než které uživatelé uvedli. Je ho dosahováno zejména těmito opatřeními:

a)	vytvořením potřebného dozorného rámce, metod, technologií a přístupů pro provádění jaderných záruk, včetně řádné evidence a kontroly štěpných materiálů na úrovni státu a provozovatelů;

b)	podporou infrastruktury a odborné přípravy personálu.

4.   Opatření uvedená v odstavcích 1 a 2 mohou zahrnovat činnosti na podporu mezinárodní spolupráce, včetně provádění a monitorování mezinárodních smluv. Podstatnou součástí těchto opatření je rovněž předávání znalostí, jako jevýměna informací, budování kapacit a odborná příprava v oblasti jaderné bezpečnosti a výzkumu, s cílem posílit udržitelnost dosažených výsledků. Tato opatření se provádějí prostřednictvím spolupráce s příslušnými orgány členských států Unie nebo s orgány třetích zemí, orgány jaderného dozoru a jejich organizacemi technické podpory nebo s příslušnými mezinárodními organizacemi, zejména MAAE. Ve zvláštních a řádně odůvodněných případech se opatření týkající se odst. 1 písm. b) a c) provádějí prostřednictvím spolupráce s provozovateli nebo příslušnými organizacemi z členských států a s provozovateli jaderných zařízení ze třetích zemí ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice 2009/71/Euratom a jaderných areálů.

Článek 4

Soulad, soudržnost a doplňkovost

1.   Pokrok při dosahování specifických cílů stanovených v článku 2 se posuzuje na základě těchto výkonnostních ukazatelů:

a)	počet a důležitost otázek identifikovaných během uskutečňované spolupráce;

b)	stav rozvoje strategií pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem a vyřazování zařízení z provozu, příslušného právního a dozorného rámce a provádění projektů;

c)	počet a závažnost otázek identifikovaných v příslušných zprávách o jaderných zárukách.

Před prováděním projektů a s přihlédnutím ke specifickým rysům každé činnosti jsou stanoveny konkrétní ukazatele pro sledování, hodnocení a přezkum výkonnosti podle čl. 7 odst. 2.

2.   Komise zajistí, aby přijatá opatření byla v souladu s celkovým strategickým politickým rámcem Unie pro dotčenou partnerskou zemi, a zejména s cíli jejích politik a programů v oblasti rozvoje a hospodářské spolupráce.

3.   Finanční, hospodářská a technická spolupráce poskytovaná podle tohoto nařízení doplňuje spolupráci, kterou Unie poskytuje podle jiných nástrojů.

HLAVA II

PROGRAMOVÁNÍ A ORIENTAČNÍ PŘÍDĚLY FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ

Článek 5

Strategický dokument

1.   Spolupráce Společenství podle tohoto nařízení se provádí na základě obecného víceletého strategického dokumentu pro nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti.

2.   Strategický dokument tvoří obecný základ pro spolupráci a vypracovává se na období až sedmi let. Vymezuje strategii Společenství pro spolupráci podle tohoto nařízení s ohledem na potřeby dotčených zemí, priority Společenství, mezinárodní situaci a činnosti příslušných třetích zemí. Ve strategickém dokumentu je rovněž popsána přidaná hodnota spolupráce a způsob, jak zabránit zdvojování činností s jinými programy a iniciativami, zejména s těmi, které uskutečňují mezinárodní organizace sledující stejné cíle a významní dárci.

3.   Cílem strategického dokumentu je poskytnout soudržný rámec pro spolupráci mezi Společenstvím a dotyčnými třetími zeměmi či regiony, který je v souladu s celkovým účelem a oblastí působnosti, cíli, zásadami a politikou Společenství.

4.   Při přípravě strategického dokumentu se uplatňují zásady účinnosti pomoci: odpovědnost jednotlivých států, partnerství, koordinace, harmonizace, přizpůsobení systémům přijímající země nebo regionu, vzájemná odpovědnost a zaměření na výsledky.

5.   Strategický dokument schvaluje Komise přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2. Stejným postupem Komise v polovině období, a kdykoli je to nezbytné, strategický dokument přezkoumá a v případě potřeby aktualizuje.

Článek 6

Víceleté orientační programy

1.   Víceleté orientační programy se vypracovávají na základě strategického dokumentu uvedeného v článku 5. Víceleté orientační programy pokrývají období dvou až čtyř let.

2.   Víceleté orientační programy stanoví zvolené prioritní oblasti pro financování, specifické cíle, očekávané výsledky, výkonnostní ukazatele a orientační finanční příděly, a to jak celkové, tak i pro jednotlivé prioritní oblasti, a včetně přiměřené rezervy nepřidělených prostředků. Ta může být stanovena formou rozpětí nebo případně minimální výše. Víceleté orientační programy stanoví pokyny pro zabránění zdvojování činností.

3.   Víceleté orientační programy jsou založeny na žádosti partnerských zemí či regionů a na dialogu s těmito zeměmi či regiony, do něhož jsou zapojeny zúčastněné strany, aby bylo zajištěno, že dotyčná země či region převezmou za proces dostatečnou vlastní odpovědnost, a aby se podnítila podpora vnitrostátních rozvojových strategií. V zájmu dosažení doplňkovosti a zamezení zdvojování činností zohledňují víceleté orientační programy stávající a plánovanou mezinárodní spolupráci v oblastech uvedených v článku 2, zejména s mezinárodními organizacemi sledujícími podobné cíle a s významnými dárci. Ve víceletých orientačních programech je rovněž popsána přidaná hodnota spolupráce.

4.   Víceleté orientační programy přijímá Komise přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2. Stejným postupem Komise orientační programy přezkoumá a v případě potřeby aktualizuje s přihlédnutím k případnému přezkumu strategického dokumentu podle článku 5.

HLAVA III

PROVÁDĚNÍ

Článek 7

Roční akční programy

1.   Roční akční programy (dále jen „akční programy“) se vypracovávají na základě strategického dokumentu podle článku 5 a víceletých orientačních programů podle článku 6. Akční programy se stanoví pro každou třetí zemi nebo region a určí podrobnosti týkající se provádění spolupráce poskytované podle tohoto nařízení.

Výjimečně, zejména pokud akční program nebyl dosud přijat, může Komise na základě orientačních programových dokumentů přijmout individuální opatření za stejných pravidel a stejnými postupy, které se používají v případě akčních programů.

V případě neočekávaných a řádně odůvodněných potřeb, okolností nebo závazků může Komise přijmout zvláštní opatření, která nejsou stanovena v orientačních programových dokumentech.

2.   Akční programy blíže určují sledované cíle, oblasti zásahu, předpokládaná opatření a projekty, očekávané výsledky, řídicí postupy a celkovou plánovanou částku financování. Obsahují souhrnný popis operací, které mají být financovány, údaje o finančních částkách přidělených pro jednotlivé operace a orientační harmonogram provádění a konkrétní ukazatele pro sledování, hodnocení a případně přezkum výkonnosti. Případně obsahují také výsledky plynoucí ze zkušeností získaných během předchozí spolupráce.

3.   Akční programy, individuální opatření a zvláštní opatření přijímá Komise přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2. Stejným postupem může Komise tyto akční programy a opatření přezkoumat a prodloužit jejich platnost.

4.   Odchylně od odstavce 3 se přezkumný postup podle čl. 11 odst. 2 nevyžaduje:

i)	u individuálních opatření, u nichž finanční pomoc Unie nepřesahuje částku 5 milionů EUR,

ii)	u zvláštních opatření, u nichž finanční pomoc Unie nepřesahuje částku 5 milionů EUR,

iii)	u technických změn akčních programů, individuálních opatření a zvláštních opatření.

Pro účely tohoto odstavce se technickými změnami rozumějí takové úpravy, jako jsou:

—	prodloužení prováděcího období,

—	přerozdělení prostředků mezi činnostmi v rámci ročních akčních programů, individuálních a zvláštních opatření a projektů v objemu nejvýše 20 % původního rozpočtu, přičemž částka nesmí přesáhnout 5 milionů EUR, nebo

—	zvýšení nebo snížení rozpočtu ročních akčních programů, individuálních nebo zvláštních opatření nejvýše o 20 % původního rozpočtu, přičemž částka nesmí přesáhnout 5 milionů EUR,

za předpokladu, že tyto změny nemají podstatný vliv na cíle původních opatření a akčních programů.

Opatření přijatá podle tohoto odstavce se do jednoho měsíce od přijetí oznámí Evropskému parlamentu, Radě a výboru uvedenému v čl. 11 odst. 1.

5.   V řádně odůvodněných případech, kdy je to nutné z mimořádně naléhavých důvodů vzhledem k nezbytnosti rychlé reakce Společenství v zájmu zmírnění následků jaderné nebo radiologické havárie, Komise postupem podle čl. 11 odst. 3 přijme nebo pozmění akční programy nebo opatření prostřednictvím okamžitě použitelných prováděcích aktů.

6.   Komise může rozhodnout o přistoupení k jakékoli iniciativě, kterou zahájí mezinárodní organizace a významní dárci sledující podobné cíle, pokud je tato iniciativa v souladu s obecným cílem stanoveným v článku 1. Odpovídající rozhodnutí o financování se přijme postupem podle odstavců 2 a 3 tohoto článku.

Článek 8

Soudržnost a doplňkovost

Při veškerém plánování nebo přezkumech programů probíhajících po zveřejnění zprávy v polovině období podle článku 17 nařízení (EU) č. 236/2014 se zohlední její výsledky, zjištění a závěry.

Článek 9

Provádění

Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, provádí se toto nařízení v souladu s čl. 1 odst. 3 a 4 a články 3, 4, 5, 7, 8, 9, 12 a 17 nařízení (EU) č. 236/2014.

Článek 10

Zpráva

Komise posuzuje pokrok dosažený při provádění opatření přijatých podle tohoto nařízení a předkládá Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o provádění spolupráce podle tohoto nařízení. Tato zpráva obsahuje informace o financovaných opatřeních týkající se předcházejícího roku a dále informace o výsledcích monitorování a hodnocení a o plnění rozpočtových závazků a plateb, rozčleněné podle zemí, regionů a druhů spolupráce.

HLAVA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 11

Výbor

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

Článek 12

Evropská služba pro vnější činnost

Toto nařízení se uplatňuje v souladu s článkem 9 rozhodnutí 2010/427/EU.

Článek 13

Finanční referenční částka

1.   Finanční referenční částka pro provádění tohoto nařízení v letech 2014 až 2020 se stanoví na 225 321 000 EUR.

2.   Roční rozpočtové prostředky schvaluje Evropský parlament a Rada v mezích víceletého finančního rámce.

Článek 14

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2014 do dne 31. prosince 2020.

---

(1)  Stanovisko z dne 19. listopadu 2013 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Nařízení Rady (Euratom) č. 300/2007 ze dne 19. února 2007, kterým se zřizuje nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti (Úř. věst. L 81, 22.3.2007, s. 1).

(3)  Rozhodnutí Komise 1999/819/Euratom ze dne 16. listopadu 1999 o přistoupení Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) k Úmluvě o jaderné bezpečnosti z roku 1994 (Úř. věst. L 318, 11.12.1999, s. 20).

(4)  Rozhodnutí Komise 2005/510/Euratom ze dne 14. června 2005 o přistoupení Evropského společenství pro atomovou energii ke „Společné úmluvě o bezpečnosti při nakládání s vyhořelým palivem a o bezpečnosti při nakládání s radioaktivními odpady“ (Úř. věst. L 185, 16.7.2005, s. 33).

(5)  Směrnice Rady 2009/71/Euratom ze dne 25. června 2009, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení (Úř. věst. L 172, 2.7.2009, s. 18).

(6)  Směrnice Rady 2011/70/Euratom ze dne 19. července 2011, kterou se stanoví rámec Společenství pro odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem (Úř. věst. L 199, 2.8.2011, s. 48).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se stanoví společná pravidla a postupy pro provádění nástrojů pro vnější činnost Unie (viz strana 95 v tomto čísle Úředního věstníku).

(9)  Rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30).

---

---