(EU) č. 135/2014Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 135/2014 ze dne 11. února 2014 , kterým se zrušuje antidumpingové clo na dovoz dikyandiamidu pocházejícího z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009

(1)

Rada na základě antidumpingového šetření (dále jen „původní šetření“) uložila nařízením (ES) č. 1331/2007 (2) konečné antidumpingové clo na dovoz 1-kyanoguanidinu (dikyandiamidu) pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále též „Čína“ nebo „dotčená země“) (dále jen „konečná antidumpingová opatření“). Opatření měla podobu valorického cla s výší sazby 49,1 %.

(2)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti platných konečných antidumpingových opatření (3) obdržela Komise dne 14. srpna 2012 žádost o zahájení přezkumu těchto opatření před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Žádost byla podána společností AlzChem AG (dále jen „žadatel“), která představuje 100 % celkové produkce dikyandiamidu v Unii.

(3)

Podaná žádost byla odůvodněna tím, že by skončení platnosti konečných antidumpingových opatření pravděpodobně vedlo k pokračování dumpingu a obnovení újmy pro výrobní odvětví Unie.

(4)

Komise po konzultaci s poradním výborem dospěla k závěru, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 15. listopadu 2012 oznámila zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (4) (dále jen „oznámení o zahájení“) zahájení přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(5)

Šetření ohledně pokračování dumpingu se týkalo období od 1. října 2011 do 30. září 2012 (dále jen „období přezkumného šetření“). Posouzení trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2009 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(6)

Po zveřejnění závěrečných informací žadatel uvedl, že posuzované období mělo začít již v roce 2008, neboť posouzení až od roku 2009 by vedlo k nereprezentativním zjištěním. Zde je třeba v prvé řadě poznamenat, že při stanovení uvažovaného období za účelem ověření újmy jedná Komise do značné míry podle vlastního uvážení. Za druhé, žadatel tuto námitku přednesl příliš pozdě na to, aby délka období mohla být změněna. Posuzované období bylo navíc oznámeno již v rané fázi řízení, kdy však proti jeho délce žadatel námitku nevznesl. V nynější pokročilé fázi řízení již délku období nelze změnit, a to jak z praktických důvodů, tak proto, že změna na základě shromážděných důkazů by nebyla slučitelná s nestranností šetření. Tato námitka byla tedy zamítnuta.

(7)

O zahájení přezkumu před pozbytím platnosti Komise oficiálně vyrozuměla žadatele, vyvážející výrobce v dotčené zemi, dovozce, kteří nejsou ve spojení, uživatele v Unii, o nichž je známo, že se jich řízení týká, a zástupce země vývozu. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost k písemnému podání stanovisek a k podání žádosti o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(8)

Vzhledem k zjevně vysokému počtu vyvážejících výrobců v dotčené zemi a dovozců, kteří nejsou ve spojení, bylo považováno za vhodné přezkoumat v souladu s článkem 17 základního nařízení, zda by měla být použita metoda výběru vzorku. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byly uvedené strany podle článku 17 základního nařízení požádány, aby se do 15 dnů po zahájení přezkumu přihlásily a předložily Komisi informace požadované v oznámení o zahájení přezkumu.

(9)

V Číně bylo kontaktováno dvanáct známých vyvážejících výrobců. Jelikož požadované informace předložil pouze jeden vyvážející výrobce z Číny, nebylo nutné vybírat vzorek vyvážejících výrobců.

(10)

Pokud jde o dovozce, bylo identifikováno deset dovozců dikyandiamidu do Unie, kteří nejsou ve spojení, a tito dovozci byli vyzváni, aby poskytli informace pro výběr vzorku. S ochotou spolupracovat na současném přezkumu se přihlásili pouze dva z nich. Výběr vzorku u dovozců, kteří nejsou ve spojení, tudíž nebyl nutný.

(11)

Všem známým dotčeným stranám a těm, které se přihlásily, zaslala Komise ve lhůtách uvedených v oznámení o zahájení přezkumu dotazníky. Odpovědi zaslali výrobce v Unii, spolupracující vyvážející výrobce v Číně, dva dovozci, kteří nejsou ve spojení, a jeden uživatel v Unii.

(12)

Dodatečná stanoviska zaslali dva dovozci/obchodníci, kteří nejsou ve spojení, a tři uživatelé v Unii.

(13)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti pokračování dumpingu a pravděpodobnosti obnovení újmy a ke stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto zúčastněných stran:

(14)

Výrobek, jehož se týká tento přezkum, je tentýž jako při původním šetření, tj. 1-kyanoguanidin (dikyandiamid) (dále jen „DCD“) pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčený výrobek“), v současnosti kódu KN 2926 20 00. Vyrábí se z páleného vápna a sazí v několika výrobních krocích. Je to tuhá látka ve formě jemného bílého krystalického prášku, obvykle bez zápachu.

(15)

DCD se obvykle používá jako meziprodukt k výrobě širokého spektra dalších chemických meziproduktů, například farmaceutických přípravků, v různých průmyslových použitích – ve vodárenství, při výrobě papíru a celulózy, textilu a v kožedělném průmyslu – a v různých oblastech použití epoxidů. Je klíčovým článkem řetězce dusík-uhlík-dusík (NCN) v konečných výrobcích pro úzký segment trhu, k nimž patří například guanidin nitrát a jiné NCN deriváty.

(16)

Většina DCD prodávaného na trhu Unie je standardního typu. DCD v menších částicích (tzv. mikronizovaný DCD) se prodává v menším množství. Spolupracující čínští vyvážející výrobci poskytli údaje pouze k standardnímu typu.

(17)

Jeden uživatel vznesl dotaz, zda lze DCD z Unie a čínský DCD považovat za obdobné výrobky, neboť standardní typ DCD vyráběný výrobním odvětvím Unie je údajně vyšší kvality než DCD vyráběný čínskými vyvážejícími výrobci. Tento uživatel zejména uvedl, že obsah vody v čínském DCD má být oproti obsahu vody v DCD vyráběném v Unii výrazně vyšší a mnohem nestálejší. Čínský DCD má kromě toho obsahovat také vyšší obsah nečistot.

(18)

Stejně jako původní šetření i toto šetření prokázalo, že přestože jisté kvalitativní rozdíly mohou existovat, není možné je kvantifikovat a navíc nemají vliv na základní chemické, fyzikální a technické vlastnosti DCD vyráběného a prodávaného výrobním odvětvím Unie a dotčeného výrobku, a bylo shledáno, že oba výrobky jsou stejné a mají stejné konečné využití.

(19)

Podle jiného uživatele by se antidumpingová opatření neměla vztahovat na mikronizovaný DCD, neboť ten se od standardního DCD údajně liší fyzikálními vlastnostmi, konečným využitím a cenou.

(20)

Šetřením bylo nicméně prokázáno, že oba typy mají stejné základní chemické, fyzikální a technické vlastnosti. Následné zpracování standardního DCD, jímž vzniká mikronizovaný DCD, totiž spočívá v prostém fyzickém postupu (mletí), nikoli chemickém zpracování. Navíc přestože ceny mikronizovaného DCD jsou vyšší než ceny standardního DCD, mají oba typy stejné konečné využití a jsou zaměnitelné.

(21)

Stejně jako původní šetření i toto šetření potvrdilo, že dotčený výrobek a výrobky vyráběné a prodávané na domácím trhu v Číně, jakož i výrobky vyráběné a prodávané výrobcem v Unii na trhu v Unii, mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a stejné použití, a považují se tudíž za obdobný výrobek ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(22)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo zjišťováno, zda by pozbytí platnosti stávajících opatření vedlo k pokračování dumpingu.

(23)

Jak je uvedeno v 9. bodě odůvodnění, vzhledem k tomu, že spolupracovala pouze jedna společnost, nebylo nutné vybírat vzorek vyvážejících výrobců v Číně. Tato společnost dovezla během období průzkumného šetření více než 35 % objemu dovozu dotčeného výrobku z Číny do Unie. Během období původního šetření tato společnost nevyvážela, a tudíž na původním šetření nespolupracovala.

(24)

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení bylo nutné určit běžnou hodnotu na základě cen nebo početně zjištěné hodnoty v odpovídající třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“) nebo ceny, za niž se prodává výrobek ze srovnatelné země do jiných zemí včetně Unie, nebo v případě, že to není možné, na jakémkoli jiném přiměřeném základě, včetně ceny skutečně zaplacené nebo ceny, kterou je třeba zaplatit, za obdobný výrobek v Unii, která se v případě nutnosti náležitě upraví tak, aby zahrnovala přiměřené ziskové rozpětí.

(25)

Jelikož se dotčený výrobek mimo Unii a Čínu nevyráběl, uvedla Komise v oznámení o zahájení, že běžnou cenu stanoví na základě cen skutečně zaplacených nebo cen, které je třeba zaplatit, za obdobný výrobek v Unii, stejně jako tomu bylo v případě původního šetření.

(26)

Obdobný výrobek byl výrobním odvětvím Unie prodáván v reprezentativním množství. Domácí prodej výrobního odvětví Unie byl ovšem mírně ztrátový. Proto byla běžná hodnota založena na výrobních nákladech výrobního odvětví Unie zvýšených o přiměřené prodejní, správní a režijní náklady a o zisk. Prodejní, správní a režijní náklady a zisk byly stanoveny stejnou metodou jako v původním šetření. V souladu s čl. 11 odst. 9 základního nařízení byla provedeny úpravy výrobních nákladů výrobního odvětví Unie tak, aby došlo k vyrovnání dodatečných nákladů na dopravu v důsledku fyzického oddělení výrobních jednotek, neexistujícího přímého přístupu k surovinám, které musí být přepravovány ze vzdálených míst jejich výroby, a v důsledku likvidace vedlejšího produktu (černé vápno). Stejné úpravy byly provedeny také v původním šetření.

(27)

Všechen prodej na vývoz do Unie ze strany spolupracujícího vyvážejícího výrobce proběhl přímo nezávislým zákazníkům usazeným v Unii. V souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení byla vývozní cena určena na základě skutečně zaplacených cen nebo cen, které je třeba zaplatit.

(28)

Srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou bylo provedeno na základě ceny ze závodu.

(29)

Pro účely zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny spolupracujícího vyvážejícího výrobce a v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení se formou úprav přihlédlo k některým rozdílům v dopravném, pojistném, daních a úvěrových nákladech, které se promítly do cen a jejich srovnatelnosti.

(30)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrnem vývozní ceny.

(31)

U spolupracujícího vyvážejícího výrobce toto srovnání prokázalo existenci dumpingu, ačkoli výrazně nižšího, než jaká byla úroveň dumpingu zjištěná v původním šetření.

(32)

V návaznosti na zjištění existence dumpingu během období přezkumného šetření byla šetřena pravděpodobnost pokračování dumpingu, pokud by opatření byla zrušena, přičemž byla analyzována následující hlediska: výrobní kapacita a volná kapacita v Číně; objem a ceny dumpingového dovozu z Číny; atraktivita trhu Unie ve vztahu k dovozu z Číny.

(33)

V tomto ohledu je třeba poznamenat, že spolupracující vyvážející výrobce představoval více než 30 % celkové výrobní kapacity v Číně během období přezkumného šetření.

(34)

Jelikož o čínském výrobním odvětví zabývajícím se výrobou DCD není veřejně k dispozici mnoho informací, vycházelo se při formulování závěrů ohledně volné kapacity především z informací uvedených v žádosti o přezkum a z informací získaných od jediného spolupracujících výrobce, jež byly pokud možno ověřeny porovnáním s veřejně dostupnými informacemi.

(35)

Na základě výše uvedeného se předpokládá, že se celková instalovaná kapacita v Číně mezi roky 2007 a 2012 zvýšila. Skutečná výroba během období přezkumného šetření však činila jen 80 000 tun, což nasvědčuje tomu, že volná kapacita zřejmě existuje. Instalovaná kapacita v Číně během období přezkumného šetření představovala více než celosvětovou poptávku po DCD a volná kapacita zřejmě představuje více než celkovou spotřebu Unie během období přezkumného šetření, zatímco domácí čínská spotřeba během období přezkumného šetření představovala pouhých 40 000 tun, tj. polovinu skutečné čínské výroby.

(36)

Pokud jde o volnou kapacitu, z informací shromážděných na místě během období přezkumného šetření plyne, že jediný spolupracující výrobce, jenž v roce 2012 představoval 20 % celkové instalované kapacity v Číně, získal povolení k rozšíření kapacity o 50 % do roku 2014. Očekává se, že tato nová kapacita bude mimo jiné využita pro vlastní výrobní postupy výrobce (využití DCD pro vlastní potřebu) a pro čínský domácí trh, který během období přezkumného šetření absorboval přibližně polovinu výroby DCD jediného spolupracujícího výrobce. Z informací získaných od jediného spolupracujícího výrobce plyne, že budoucí investice do kapacity budou využity mimo jiné k zásobování čínského domácího trhu, který je rozsáhlý a rychle roste.

(37)

Čína je tak schopna vyrábět značná množství na vývoz, a to především proto, že nic nenasvědčuje tomu, že by domácí trh dokázal absorbovat všechnu volnou kapacitu.

(38)

Podle Eurostatu a ověřených údajů o dovozu objem dovozu z Číny po zavedení opatření v roce 2007 prudce klesl a zvyšovat se pomalu začal mezi rokem 2009 a obdobím přezkumného šetření, avšak na úroveň roku 2007 se už nedostal. Tento průběh se taktéž odráží v podílu čínského dovozu na trhu, který se z 40–45 % v roce 2007 propadl na 10–15 % v roce 2009, přičemž na konci období přezkumného šetření se vrátil na úroveň 15–20 %, a to navzdory nárůstu čínských cen o 73 %.

(39)

Trh Unie je relativně velký trh, který spotřebovává zhruba 18 % světové produkce DCD, ale není to nutně nejatraktivnější ani jediný atraktivní trh z hlediska prodejních segmentů a cen (viz 74. bod odůvodnění). Z dostupných informací totiž plyne, že čínští výrobci očekávají nárůst poptávky ze strany farmaceutického průmyslu, například v Indii, který DCD používá mimo jiné jako vstupní produkt při výrobě léku k léčbě diabetu (metformin). Tato nová poptávka by tak případně mohla absorbovat velkou část volné čínské kapacity. Na základě výše uvedeného se má za to, že trh Unie není pro čínské vývozce jediný atraktivní trh.

(40)

Šetřením bylo prokázáno, že čínský dovoz na trh Unie během období přezkumného šetření nadále probíhal za dumpingové ceny. S ohledem na pokračující dumping, na skutečnost, že trh Unie je velký trh, který byl v minulosti pro čínské vývozce poměrně přitažlivý, a na volné kapacity v Číně, jež jsou vyšší než celková spotřeba Unie, lze vyvodit závěr, že pokud by byla opatření zrušena, dumping by pravděpodobně pokračoval. Je však třeba poznamenat, že současná úroveň dumpingu je výrazně nižší, než jaká byla zjištěna v původním šetření.

(41)

Protože se analýza týká pouze jedné společnosti, je s ohledem na důvěrnost většina ukazatelů uváděna v podobě indexů nebo rozpětí.

(42)

Výroba výrobce v Unii, společnosti AlzChem AG, představuje 100 % výroby DCD v Unii. Má se proto za to, že společnost AlzChem AG představuje výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(43)

Spotřeba v Unii byla stanovena na základě objemu jiného než závislého prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie a údajů Eurostatu o dovozu, jež byly ověřeny porovnáním s jinými statistickými zdroji. Během posuzovaného období se spotřeba vyvíjela následovně:

Tabulka 1

(44)

Vedle volné tržní spotřeby uvedené výše bylo zjištěno, že v průběhu posuzovaného období se využití DCD pro vlastní potřebu výrobním odvětvím Unie pohybovalo mezi 10 a 20 % výroby v Unii a vyvíjelo se následovně:

Tabulka 2

(45)

Vzhledem k tomu, že na šetření spolupracoval pouze jeden vývozce, bylo shledáno, že údaje Eurostatu jsou nejlepším zdrojem informací ohledně objemů dovozu a cen. Údaje Eurostatu se týkají 27 členských států Unie a byly ověřeny porovnáním s jinými zdroji, například čínskými vývozními statistikami, databází podle čl. 14 odst. 6 a s údaji od spolupracujícího dovozce/uživatele.

(46)

Zásilky DCD z Číny byly dováženy ve dvou celních režimech. V běžném režimu bylo povinné jak běžné clo, tak antidumpingové clo. V režimu aktivního zušlechťovacího styku nebylo povinné žádné z cel, neboť materiál byl použit k výrobě následných výrobků, jež byly vyvezeny mimo Unii. Jak plyne z níže uvedené tabulky, režim aktivního zušlechťovacího styku představoval během období přezkumného šetření přibližně dvě třetiny dovozu.

(47)

Po uložení antidumpingových opatření v roce 2007 objem čínského dovozu výrazně poklesl. Celkový podíl na trhu činil během období přezkumného šetření zhruba 15–20 %. Přesto objem dovozu pocházejícího z Číny v běžném celním režimu během posuzovaného období fluktuoval, zatímco čínský dovoz v režimu aktivního zušlechťovacího styku se více než zdvojnásobil. Vezmeme-li v úvahu oba režimy, objem dovozu se během sledovaného období zvýšil, zůstal nicméně pod úrovní z doby před uložením opatření (více než 6 000 tun).

Tabulka 3

(48)

Jak vyplývá z tabulky výše, ceny čínského dovozu se během posuzovaného období výrazně zvýšily.

(49)

Výrobní odvětví Unie přišlo s tvrzením, že tento vývoj cen nelze vysvětlit vývojem cen hlavních nákladových položek, tj. surovin a energií. Na podporu svého tvrzení však nepředložilo žádné jiné vysvětlení ani přesvědčivé důkazy.

(50)

Pro účely analýzy cenového podbízení byly porovnány vážené průměry prodejních cen výrobního odvětví Unie pro zákazníky na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, s odpovídacími váženými průměry cen CIF dovozu z Číny (pouze u standardního DCD). Prodejní ceny výrobního odvětví Unie byly upraveny zejména o přepravní náklady a provize na úroveň ceny ze závodu. Údaje o cenách CIF vývozu z Číny byly získány od Eurostatu a byly porovnány s cenami v databázi podle čl. 14 odst. 6, přičemž údaje o dovozu v režimu aktivního zušlechťovacího styku byly vyřazeny. Tyto ceny CIF byly zvýšeny o náklady související s celním odbavením, totiž o clo a náklady po dovozu. Cenové podbízení, pokud jde o dovoz v režimu aktivního zušlechťovacího styku, je analyzováno v 83. bodě odůvodnění.

(51)

Ze srovnání vyplynulo, že v období přezkumného šetření nedocházelo u dovozu dotčeného výrobku k cenovému podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie.

(52)

Z jiných třetích zemí se dováželo pouze v zanedbatelném množství.

(53)

Objem dovozu z USA během posuzovaného období nikdy nepřekročil 2 % podílu na trhu. Šetřením bylo zjištěno, že šlo ve skutečnosti o dovoz standardního DCD původně vyrobeného v Číně a následně mikronizovaného v USA.

Tabulka 4

(54)

Podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo posouzení dopadu dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských faktorů a ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie v průběhu posuzovaného období.

(55)

Výrobní odvětví Unie provozovalo integrovaný výrobní řetězec, kam spadala výroba nejen DCD, ale také výrobních surovin a následných výrobků. Kapacita Unie, pokud jde o výrobu DCD, se od roku 2009 nezměnila. Během posuzovaného období zvyšoval výrobce v Unii výrobu zejména z důvodu zvýšené poptávky na trhu Unie, jak uvádí tabulka 1. Od roku 2010 výrobce v Unii vyrábí spíše na plnou kapacitu. V roce 2009 vyráběl méně, neboť výroba i prodej byly ovlivněny finanční krizí.

Tabulka 5

(56)

Výrobce v Unii v průběhu posuzovaného období udržoval nízké zásoby, což nebylo jako faktor pro posouzení situace výrobního odvětví Unie považováno za významné.

Tabulka 6

(57)

Prodej výrobního odvětví Unie na trhu Unie zákazníkům, kteří nejsou ve spojení, vzrostl během posuzovaného období o 26 %, přičemž prodejní ceny stouply o 7 %.

(58)

Výrobnímu odvětví Unie se podařilo zvýšit prodej v Unii díky zvýšené spotřebě, jak uvádí tabulka 1. Výrobní odvětví Unie drželo na trhu Unie velmi velký podíl.

Tabulka 7

(59)

Během posuzovaného období se ziskovost výrobního odvětví Unie významně zlepšila, neboť bylo schopno zvýšit objem prodeje i prodejní cenu na trhu Unie zákazníkům, kteří nejsou ve spojení. Míra zlepšení ziskovosti vynikne ještě více ve srovnání s obdobím původního šetření, kdy výrobní odvětví bojovalo s těžkými ztrátami (– 20 až – 30 %).

Tabulka 8

(60)

Ziskovost transakcí pro vlastní potřebu byla poměrně dobrá.

(61)

Během posuzovaného období byl tok peněz vždy záporný, ovšem s výjimkou období přezkumného šetření, což je v souladu s vývojem celkové ziskovosti.

Tabulka 9

(62)

Výrobní odvětví Unie během posuzovaného období investovalo do údržby a optimalizace stávajícího výrobního strojního vybavení. V roce 2009 uskutečnilo významnou novou investici související s mikronizovaným DCD.

Tabulka 10

(63)

Návratnost investic během posuzovaného období zůstala záporná, což je v souladu s výše zmíněnou ziskovostí.

Tabulka 11

(64)

Výrobní odvětví Unie neuvedlo, že by během posuzovaného období narazilo na potíže při opatřování kapitálu.

(65)

Investice uskutečněné během posuzovaného období přispěly ke zvýšení počtu kvalifikovaných zaměstnanců. Průměrná úroveň mezd se během posuzovaného období zvýšila o 15 %.

(66)

Zvýšení zaměstnanosti a produktivity se odrazilo ve zvýšení výroby v roce 2010.

Tabulka 12

(67)

Jak je vysvětleno v bodě 3.2 výše, dumping během období přezkumného šetření pokračoval.

(68)

Dopad velikosti skutečného dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Unie vzhledem k objemu dumpingového dovozu z Číny nelze považovat za příliš významný. V porovnání s původním šetřením se situace výrobního odvětví Unie výrazně zlepšila – vytrvale se zotavovalo z dřívějšího dumpingu, zejména pokud jde o ziskovost, prodej a podíl na trhu.

(69)

Přestože některé výše zmíněné aspekty pozitivního vývoje jsou relativně nedávné, má se za to, že situace výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období výrazně zlepšila. Ke konci období přezkumného šetření byly všechny finanční ukazatele pozitivní nebo téměř pozitivní.

(70)

Uložení antidumpingových opatření v roce 2007 umožnilo výrobnímu odvětví Unie postupně se zotavit ze škodlivých účinků dumpingu a dále využívat vlastní potenciál směrem na trh Unie a země mimo Unii. To, že opatření byla ku prospěchu výrobního odvětví Unie, nejlépe ilustrují vysoká úroveň výroby, využití kapacity a zvýšení jak prodejních cen v Unii, tak ziskovosti. Během období přezkumného šetření již nedocházelo k podstatné újmě v důsledku čínského dovozu.

(71)

Po zveřejnění informací žadatel vznesl námitku, že skutečnost, že v rámci původního šetření vykazovaly některé ukazatele újmy pozitivní trend, tehdy Komisi nezabránila ve stvrzení existence podstatné újmy. Tato námitka musí být zamítnuta. Nařízení (ES) č. 1331/2007 reagovalo na odlišné okolnosti, zejména pak na malou ziskovost výrobního odvětví Unie. Přezkum před pozbytím platnosti je navíc zcela jiným postupem než šetření podle článku 5 základního nařízení. Zatímco v šetření podle článku 5 základního nařízení se zjišťuje, zda dumping způsobuje újmu domácímu výrobnímu odvětví, přezkum před pozbytím platnosti je výhledovou studií, jejímž cílem je analyzovat vývoj událostí v případě, že opatření pozbudou platnosti.

(72)

Jak je doloženo výše, výrobní odvětví Unie během období přezkumného šetření neutrpělo podstatnou újmu. V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo proto zkoumáno, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy, pokud stávající opatření pozbudou platnosti.

(73)

Šetřením bylo zjištěno, že Čína disponuje rozsáhlými výrobními kapacitami (viz 34. až 37. bod odůvodnění). Neexistují však žádné rozumné důvody ke tvrzení, že tyto volné kapacity by mohly mít za následek zvýšený dovoz do Unie.

(74)

Unie je jen jedním z mnoha trhů, kde čínští vyvážející výrobci prodávají své výrobky. Údaje poskytnuté výrobním odvětvím Unie, spolupracujícím čínským vyvážejícím výrobcem a získané z čínských vývozních statistik potvrzují, že pokud jde o ceny, nejméně stejně atraktivní jako trh Unie je několik dalších trhů mimo Unii.

(75)

Pokud jde o vývozní ceny výrobního odvětví Unie, ty byly často vyšší než ceny v Unii. Po zveřejnění informací žadatel přednesl námitku, že jeho vyšší vývozní ceny nijak nesouvisejí s relativní atraktivností těchto trhů, nýbrž že je lze vysvětlit skutečností, že tento prodej se týkal pouze malých objemů. Tato námitka by měla být zamítnuta, poněvadž celkové prodejní objemy výrobního odvětví Unie vyvážené na vývozní trhy byly během období přezkumného šetření stále významné (mezi 20 a 30 % výroby výrobního odvětví Unie). Nebylo rovněž nijak doloženo, že se prodejní transakce zákazníkům uskutečňovaly ve výrazně nižších objemech.

(76)

Na zvláštní atraktivitu trhu Unie oproti ostatním vývozním trhům nepoukazují ani statistické údaje o čínských vývozních cenách DCD na různé trhy. Značná volná kapacita existovala již během období přezkumného šetření, do cenotvorby čínských vývozců se však nijak škodlivě nepromítla. To, že volná kapacita se bude dále zvyšovat, v tomto případě nenaznačuje pravděpodobnost obnovení újmy. Zdaleka největším trhem na světě pro DCD je totiž Indie. Z čínských vývozních statistik plyne, že objem čínského prodeje do Unie představoval jen asi 10 % objemu prodeje do Indie a že průměrné čínské prodejní ceny do Unie za tunu výrobku byly víceméně shodné s čínskými prodejními cenami do Indie. Jinými slovy, stejně přitažlivé pro výrobce DCD jsou převažující tržní ceny na důležitém indickém trhu (které se během posuzovaného období zvýšily v průměru o 65 %). Nic nenasvědčuje tomu, že se volné kapacity v Číně promítnou do nárůstu dovozu do Unie. Pro tuto chvíli lze očekávat, že alespoň část těchto volných kapacit nebude v nejbližší budoucnosti využita. Tento závěr je vysloven na základě dřívějšího vývoje, neboť údaje poskytnuté žadatelem naznačují, že zatímco od roku 2008 do konce období přezkumného šetření Čína zvýšila kapacitu o zhruba 50 %, celkovou výrobu zvýšila jen o zhruba 20 %. Výhled do roku 2016, který vypracoval žadatel, naznačuje, že čínské kapacity budou výrazně přesahovat celosvětovou poptávku, a zůstanou tudíž prozatím nevyužity. Přebytečná kapacita na celostátní úrovni by byla nižší, kdyby předpoklady vycházely z údajů o prodeji od spolupracujícího vyvážejícího výrobce v Číně. To, že čínská výroba DCD na rozdíl od výroby v Unii (viz 55. bod odůvodnění výše) netvoří součást plně integrovaného výrobního řetězce, znamená, že nevyužití kapacit představuje nižší finanční zátěž.

(77)

Jistá rostoucí poptávka, zejména ze strany farmaceutického odvětví v zemích jako Indie (viz 39. bod odůvodnění), bude kromě toho zřejmě schopna absorbovat další část přebytku čínské výrobní kapacity. Na základě šetření byl navíc vyvozen závěr, že výrobky DCD společnosti AlzChem AG jsou pro uživatele v Unii atraktivnější, a to mimo jiné díky zeměpisné poloze a spolehlivosti dodávek. Z pohledu klíčových uživatelů v Unii, kteří nakupují významná množství DCD, má společnost AlzChem AG díky tomu před čínskými výrobci jistou výhodu. S ohledem na tyto souvislosti proto nejsou rozsáhlé výrobní kapacity v Číně jako takové důvodem k závěru, že existuje pravděpodobnost obnovení újmy. Pouze skutečnost, že výrobní odvětví Unie ztratilo podíl na celosvětové výrobní kapacitě, nemůže tento závěr zvrátit.

(78)

Několik stran zmínilo očekávaný výrazný růst trhu s DCD na celosvětové úrovni, který poženou vpřed především zavedená využití ve farmaceutickém průmyslu a zemědělství. Je tomu tak v důsledku nárůstu výroby léku k léčbě diabetu zejména v Indii. Tento růst lze sledovat již nyní v nárůstu spotřeby Unie, jak je patrné z tabulky 1.

(79)

Také na trhu Unie se očekává další růst, třebaže omezenější. To proto, že v Unii se nachází jeden velký výrobce farmaceutických výrobků, které prodává do celého světa.

(80)

Po zveřejnění informací žadatel zpochybnil rozsah tohoto růstu. Je však třeba poznamenat, že jeho interpretace jsou v tomto ohledu protichůdné a že na solidní poptávku v Unii a na významný celosvětový růst poukazuje několik zdrojů. Údaje o prodeji od spolupracujícího čínského vyvážejícího výrobce svědčí o rychle rostoucí spotřebě na čínském domácím trhu. Nic v dokumentaci tedy nemohlo podpořit tvrzení žadatele, že poptávka stagnuje nebo bude stagnovat.

(81)

Po zveřejnění informací žadatel také zdůraznil, že přišel o prodejní objemy a podíl na trzích mimo Unii. V tomto ohledu je nutno poznamenat, že výrobní odvětví Unie vyrábělo na téměř plnou kapacitu se zanedbatelnými zásobami, zatímco spotřeba DCD v Unii rostla. To, že výrobní odvětví Unie nemohlo plně využít výhod růstu na jiných trzích, lze přičíst spíše tomu, že se rozhodlo zaměřit se více na trh Unie, aniž by podstatně zvýšilo svou výrobní kapacitu. To by se však mohlo změnit, pokud se uskuteční jeho plány na rozšíření výroby. Očekává se proto, že i když se objemy dovozu čínského DCD do Unie v nejbližší době zvýší, nebude to automaticky znamenat obnovení újmy. Výrobní odvětví Unie bude stejně jako čínští výrobci těžit ze zvýšení celosvětové poptávky.

(82)

Jak bylo uvedeno výše, výrobce v Unii se v tomto směru těší na trhu dobrému jménu a je podle všeho pro několik klíčových zákazníků preferovaným dodavatelem, přinejmenším u některých využití DCD. Kvalita a spolehlivost jeho výrobků DCD v Unii znamená, že je schopen zajistit si u klíčových zákazníků významné zakázky, a očekává se, že tato situace bude pokračovat bez ohledu na to, zda budou opatření zrušena či nikoliv. Po zveřejnění závěrečných informací jeden významný uživatel v Unii uvedl, že bude i nadále nakupovat výrobek dotčený řízením od výrobního odvětví Unie, i kdyby antidumpingová opatření byla zrušena.

(83)

Jak je vysvětleno v 50. a 51. bodě odůvodnění, během období přezkumného šetření nedocházelo u cen čínského dovozu k cenovému podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie. V normálním režimu k cenovému podbízení nedocházelo (zhruba jedna třetina objemu dovozu). Jisté cenové podbízení bylo zaznamenáno v režimu aktivního zušlechťovacího cyklu (zhruba dvě třetiny dovozu během období přezkumného šetření). Tato situace je však zcela odlišná od cenového podbízení zjištěného v původním šetření a je výsledkem celkového postupného nárůstu dovozních cen od zavedení opatření, přestože tento nárůst neprobíhal plynule. Ceny CIF čínského dovozu na hranici Unie se ve skutečnosti od roku 2009 do konce období přezkumného šetření zvýšily o 73 %.

(84)

Výrobní odvětví Unie prokázalo, že dokáže být konkurenceschopné i bez opatření, neboť vyvezlo významné objemy (20 až 30 % výroby během období přezkumného šetření) do zemí mimo Unii, kde žádná opatření neplatí a kde čelilo čínské konkurenci bez podpory antidumpingových opatření. Níže uvedený klesající objem vývozu je nutné vnímat ve spojitosti s rostoucím objemem prodeje do Unie a nezměněnou výrobní kapacitou výrobního odvětví Unie, jež byla v zásadě plně využita.

Tabulka 13

(85)

Protože výrobní odvětví Unie učinilo podání, byly analyzovány také ceny čínského vývozu během osmi měsíců po období přezkumného šetření. Výrobní odvětví Unie v podání konstatovalo, že krátce po období přezkumného šetření opět začal tvrdý cenový nátlak ze strany čínských dovozců. Podle čl. 6 odst. 1 ve spojení s čl. 11 odst. 5 základního nařízení se zpravidla nepřihlíží k informacím, které se týkají období po období přezkumného šetření. I kdyby však k těmto informacím přihlédnuto bylo, nebylo by v této fázi možné vyvodit žádný závěr, poněvadž není jasné, zda je tato změna cen, pokud by byla potvrzena, trvalé povahy. Například ačkoli ceny od konce období přezkumného šetření do května 2013 klesaly, v červnu 2013 opět o 10 % vzrostly. Vzhledem k tomu, že tyto ceny po období přezkumného šetření byly stále výrazně vyšší než ceny sledované v původním šetření, předpoklad, že by v blízké budoucnosti mohly významně zhoršit současnou situaci výrobního odvětví Unie, které netrpí podstatnou újmou, nedosahuje hranice pravděpodobnosti.

(86)

Závěrem lze říci, že nic nenasvědčuje tomu, že zrušení opatření by mělo v krátkodobém až střednědobém výhledu dopad na tržní ceny. Je nutné poznamenat, že velký podíl DCD prodávaného v Unii podléhá smlouvám uzavřeným na několik let a že pro výrobní odvětví uživatelů mají spolehlivé a stále dodávky zásadní význam. Dvě třetiny dovozu během období přezkumného šetření se navíc uskutečnily v režimu aktivního zušlechťovacího styku, a dovozní ani antidumpingová cla tudíž nebyla povinná. Souhrnně vzato, přestože nelze vyloučit, že u některých smluv dojde ke změně vyjednaných podmínek a u dovozních cen franko přístav určení k jejich snížení, není pravděpodobné, že pokud budou opatření zrušena, bude se tak dít v rozsahu, který by působil újmu.

(87)

Vzhledem k výše uvedenému není pravděpodobné, že pokud budou opatření zrušena, muselo by výrobní odvětví Unie snížit prodejní a výrobní objemy nebo ceny DCD v rozsahu, který by měl podstatný dopad na jeho ziskovost a celkové postavení.

(88)

S ohledem na rostoucí celosvětovou poptávku, na objemy a ceny čínského dovozu během období přezkumného šetření a na ceny na jiných trzích se naopak očekává, že i přes neexistenci opatření prodej DCD ze strany výrobního odvětví Unie neoslabí a že bude mít pozitivní vliv na jeho řetězec DCD a řetězec činností NCN.

(89)

Očekává se, že výrobní odvětví Unie zůstane ve stavu plné kapacity, ať už budou opatření zrušena či nikoliv. Výrobní odvětví Unie krom toho tento rok dokončilo předběžnou přípravu programu rozšíření výroby. Na podzim roku 2013 v zásadě souhlasilo se zvýšením své kapacity výroby DCD. Trh, včetně významných zákazníků sídlících v Unii, tento program rozšíření výroby přivítal. Tento plán rozšíření výroby naznačuje, že výrobní odvětví Unie věří v silnou celosvětovou poptávku a že tento růst bude pro společnost AlzChem přínosný.

(90)

Přestože výrobní odvětví Unie bude v blízké budoucnosti vystaveno jistému cenovému tlaku čínského dovozu, neočekává se, že jeho účinky z hlediska cen a ziskovosti budou významné, neboť výrobní odvětví Unie má velký podíl na trhu, výhodu z hlediska kvality a spolehlivosti dodávek a schopnost zajistit si významné zakázky. Tyto účinky by tudíž nesplňovaly kritérium „pravděpodobnosti újmy“ ve smyslu čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(91)

Komise došla k závěru, že není pravděpodobné obnovení újmy výrobnímu odvětví Unie, pokud by stávající opatření byla zrušena.

(92)

Vzhledem k závěru, že není pravděpodobné obnovení újmy, nejsou nutná zjištění týkající se zájmu Unie.

(93)

Všechny strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo rozhodnuto doporučit, aby byla současná opatření zrušena. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta pro podání připomínek v návaznosti na poskytnutí závěrečných informací. Tato podání a připomínky byly v podložených případech vzaty řádně v úvahu, avšak žádné z nich nemohlo změnit výše uvedený závěr.

(94)

Z uvedeného vyplývá, že podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení by antidumpingová opatření uplatňovaná na dovoz DCD pocházejícího z Číny měla být zrušena a řízení zastaveno.

(95)

Vzhledem k některým výše popsaným okolnostem, zejména existenci volné kapacity v Číně a možného výskytu cenového podbízení po období přezkumného šetření, bude Komise dovoz dotčeného výrobku sledovat, aby mohla urychleně a příslušným způsobem zakročit, pokud by si to situace vyžádala. Monitorování se omezí na dobu dvou let po vyhlášení tohoto nařízení,