(EU) č. 118/2014Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 118/2014 ze dne 30. ledna 2014 , kterým se mění nařízení (ES) č. 1560/2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 343/2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států

Publikováno: Úř. věst. L 39, 8.2.2014, s. 1-43 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 30. ledna 2014 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 9. února 2014 Nabývá účinnosti: 9. února 2014
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 118/2014

ze dne 30. ledna 2014,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1560/2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 343/2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (1), a zejména na čl. 4 odst. 3, čl. 6 odst. 5, čl. 8 odst. 6, čl. 16 odst. 4, čl. 21 odst. 3, čl. 22 odst. 3, čl. 23 odst. 4, čl. 24 odst. 5, čl. 29 odst. 1 a 4, čl. 31 odst. 4, čl. 32 odst. 1 a 5 a čl. 35 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízením Komise (ES) č. 1560/2003 (2) byla přijata řada zvláštních opatření nutných k uplatňování nařízení Rady (ES) č. 343/2003 (3).

(2)

V červnu 2013 bylo přijato nařízení (EU) č. 604/2013, kterým se přepracovává nařízení (ES) č. 343/2003. K účinnému uplatňování nařízení (EU) č. 604/2013 by měla být přijata řada dalších zvláštních opatření.

(3)

S cílem zlepšit účinnost tohoto systému a spolupráci mezi vnitrostátními orgány je třeba změnit pravidla týkající se předávání a vyřizování žádostí za účelem převzetí a přijetí zpět, žádostí o informace, spolupráce na sloučení rodinných příslušníků a jiných příbuzných v případě nezletilých osob bez doprovodu a závislých osob a rovněž provádění přemístění.

(4)

V nařízení (ES) č. 1560/2003 není stanoven informační materiál o systémech Dublin/Eurodac ani zvláštní informační materiál pro nezletilé osoby bez doprovodu, standardní formulář pro výměnu příslušných informací o nezletilé osobě bez doprovodu, jednotné podmínky pro konzultace a výměnu informací o nezletilých a závislých osobách, standardní formulář pro předávání údajů před přemístěním, vzor obecného zdravotního osvědčení ani jednotné podmínky a praktická opatření pro předávání informací o zdravotním stavu před přemístěním. Proto by měla být doplněna nová ustanovení.

(5)

Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013 (4) se nahrazuje nařízení Rady (ES) č. 2725/2000 (5) a zavádí se změny systému Eurodac. Nařízení (ES) č. 1560/2003 by proto mělo být upraveno, aby odpovídajícím způsobem odráželo interakci mezi postupy stanovenými v nařízení (EU) č. 604/2013 a uplatňováním nařízení (EU) č. 603/2013.

(6)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 (6) stanoví pravidla pro zjednodušení uplatňování nařízení (EU) č. 604/2013. Jednotné podmínky pro vypracování a předkládání žádostí o převzetí žadatelů by proto měly být změněny tak, aby zahrnovaly pravidla pro používání údajů Vízového informačního systému.

(7)

Je nutné provést technické úpravy, aby bylo možné reagovat na vývoj platných norem a praktických opatření pro používání elektronické přenosové sítě stanovených nařízením (ES) č. 1560/2003, aby se zjednodušilo provádění nařízení (EU) č. 604/2013.

(8)

Na zpracování údajů prováděné podle tohoto nařízení by se měla použít směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (7).

(9)

Nařízení (EU) č. 604/2013 se použije na žádosti o mezinárodní ochranu podané po 1. lednu 2014. Proto je nezbytné, aby toto nařízení vstoupilo v platnost co nejrychleji, a umožnilo tak uplatňování nařízení (EU) č. 604/2013 v úplném rozsahu.

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 44 odst. 2 nařízení (EU) č. 604/2013.

(11)

Nařízení (ES) č. 1560/2003 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny nařízení (ES) č. 1560/2003

Nařízení (ES) č. 1560/2003 se mění takto:

1)

V článku 1 se vkládá nový odstavec, který zní:

„2a.   V případě, že je žádost založena na pozitivním výsledku (shodě) předaném Vízovým informačním systémem (VIS) v souladu s článkem 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 (8) po porovnání otisků prstů žadatele o mezinárodní ochranu se záznamy otisků prstů sejmutými dříve, které byly zaslány do VIS v souladu s článkem 9 uvedeného nařízení a překontrolovány v souladu s článkem 21 uvedeného nařízení, musí rovněž obsahovat údaje poskytnuté VIS.

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (nařízení o VIS) (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 60).“"

2)

Článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

Vyhotovení žádostí o přijetí zpět

Žádosti o přijetí zpět musí být podány na standardním formuláři v souladu se vzorem uvedeným v příloze III s uvedením povahy žádosti, jejích důvodů a ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 (9), na nichž je založena.

Žádost musí rovněž podle situace obsahovat:

a)

opisy všech přímých a nepřímých důkazů prokazujících, že dožádaný členský stát je příslušný k posouzení žádosti o mezinárodní ochranu, doprovázené v případě potřeby poznámkami k okolnostem jejich získání a důkazní silou, kterou jim dožadující členský stát připisuje s odkazem na seznam přímých a nepřímých důkazů uvedených v čl. 22 odst. 3 nařízení (EU) č. 604/2013, které jsou uvedeny v příloze II tohoto nařízení;

b)

pozitivní výsledek (shodu) předaný ústřední jednotkou Eurodac v souladu s čl. 4 odst. 5 nařízení (ES) č. 2725/2000 po porovnání otisků prstů žadatele se záznamy otisků prstů sejmutými dříve, které byly zaslány do ústřední jednotky v souladu s čl. 4 odst. 1 a 2 uvedeného nařízení a překontrolovány v souladu s čl. 4 odst. 6 uvedeného nařízení.

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 31).“"

3)

V článku 8 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„3.   Standardní formulář stanovený v příloze VI se použije pro účely předávání údajů nezbytných pro zajištění ochrany práv a bezprostředních potřeb osob, které mají být přemístěny, příslušnému členskému státu. Tento standardní formulář se považuje za informování ve smyslu odstavce 2.“

4)

V článku 9 se vkládá nový odstavec, který zní:

„1a.   Pokud bylo přemístění zpožděno na žádost přemísťujícího členského státu, musí přemísťující a příslušný členský stát navázat kontakt, aby umožnily organizaci nového přemístění v nejkratším možném čase v souladu s článkem 8 a nejpozději dva týdny od chvíle, co se orgány dozvěděly o tom, že pominuly okolnosti, které způsobily toto zpoždění nebo odložení. V tomto případě se před přemístěním zašle aktualizovaný standardní formulář pro předání údajů před provedením přemístění, který je stanoven v příloze VI.“

5)

V článku 9 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Členský stát, který z jednoho z důvodů uvedených v čl. 29 odst. 2 nařízení (EU) č. 604/2013 nemůže provést přemístění v obvyklé časové lhůtě šesti měsíců od data přijetí žádosti o převzetí nebo přijetí zpět dotčené osoby nebo od data konečného rozhodnutí o odvolání nebo o přezkumu, které má odkladný účinek, sdělí tuto skutečnost příslušnému členskému státu před uplynutím této lhůty. V opačném případě je za vyřízení žádosti o mezinárodní ochranu a ostatní povinnosti podle nařízení (EU) č. 604/2013 odpovědný dožadující členský stát v souladu s čl. 29 odst. 2 uvedeného nařízení.“

6)

V článku 11 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„6.   Pokud se žadatel nachází na území jiného členského státu, než je stát, v němž se nachází dítě, sourozenec nebo rodič, jak je uvedeno v čl. 16 odst. 1 nařízení (EU) č. 604/2013, konzultují se tyto dva členské státy vzájemně a vymění si informace za tím účelem, aby stanovily:

a)

prokázané rodinné vazby mezi žadatelem a dítětem, sourozencem nebo rodičem;

b)

vztah závislosti mezi žadatelem a dítětem, sourozencem nebo rodičem;

c)

způsobilost dotčené osoby postarat se o závislou osobu;

d)

v případě nutnosti prvky, jež je třeba zohlednit za účelem posouzení dlouhodobé neschopnosti vycestovat.

Při výměně informací uvedené v prvním pododstavci se použije standardní formulář uvedený v příloze VII tohoto nařízení.

Dožádaný členský stát odpoví do čtyř týdnů ode dne, kdy žádost obdrží. Pokud přesvědčivé důkazy naznačují, že další šetření by přineslo relevantnější informace, informuje dožádaný členský stát dožadující členský stát, že potřebuje dva týdny navíc.

Žádost o informace podle tohoto článku se provádí tak, aby byl zajištěn úplný soulad s lhůtami stanovenými v čl. 21 odst. 1, čl. 22 odst. 1, čl. 23 odst. 2, čl. 24 odst. 2 a čl. 25 odst. 1 nařízení (EU) č. 604/2013. Touto povinností není dotčen čl. 34 odst. 5 nařízení (EU) č. 604/2013.“

7)

V článku 12 se doplňují nové odstavce, které znějí:

„3.   S cílem zjednodušit příslušné opatření ke zjištění totožnosti rodinných příslušníků, sourozenců nebo příbuzných nezletilé osoby bez doprovodu musí členský stát, v němž byla nezletilou osobou bez doprovodu podána žádost o mezinárodní ochranu, po uskutečnění osobního pohovoru podle článku 5 nařízení (EU) č. 604/2013 za přítomnosti zástupce zmíněného v čl. 6 odst. 2 uvedeného nařízení vyhledat a/nebo zohlednit veškeré informace, které poskytla tato nezletilá osoba nebo které pocházejí od jakéhokoli jiného důvěryhodného zdroje, který je obeznámen s osobní situací nebo trasou cesty nezletilé osoby nebo člena její rodiny, sourozence nebo příbuzného.

Orgány, které provádějí postup určení členského státu příslušného pro posuzování žádosti nezletilé osoby bez doprovodu, zapojí do tohoto postupu v co největší možné míře zástupce uvedeného v čl. 6 odst. 2 nařízení (EU) č. 604/2013.

4.   Pokud členský stát, který provádí postup určení členského státu příslušného pro posuzování žádosti nezletilé osoby bez doprovodu, při uplatnění povinností vyplývajících z článku 8 nařízení (EU) č. 604/2013 disponuje informacemi, které umožňují zahájit identifikaci a/nebo nalezení rodinného příslušníka, sourozence nebo příbuzného, konzultuje podle situace ostatní členské státy a vymění si s nimi informace za tím účelem, aby:

a)

byli identifikováni rodinní příslušníci, sourozenci nebo příbuzní nezletilé osoby bez doprovodu, kteří se nacházejí na území členských států;

b)

se stanovilo, zda existují prokázané rodinné vazby;

c)

se posoudila způsobilost příbuzného postarat se o nezletilou osobu bez doprovodu, mimo jiné i v případě, kdy rodinní příslušníci, sourozenci nebo příbuzní nezletilé osoby bez doprovodu pobývají ve více než jednom členském státě.

5.   Pokud výměna informací uvedená v odstavci 4 naznačuje, že v jiném členském státě nebo státech pobývá více rodinných příslušníků, sourozenců nebo příbuzných, spolupracuje členský stát, v němž se nachází nezletilá osoba bez doprovodu, s dotčeným členským státem nebo státy, aby určil nejvhodnější osobu, které má být nezletilá osoba svěřena, a zejména aby stanovil:

a)

pevnost rodinných vazeb mezi nezletilou osobou a jednotlivými osobami identifikovanými na území členských států;

b)

způsobilost a dostupnost dotčených osob, pokud jde o péči o nezletilou osobu;

c)

nejlepší zájmy nezletilé osoby v každém jednotlivém případě.

6.   K provádění výměny informací uvedené v odstavci 4 se použije standardní formulář uvedený v příloze VIII tohoto nařízení.

Dožádaný členský stát odpoví do čtyř týdnů ode dne, kdy žádost obdrží. Pokud přesvědčivé důkazy naznačují, že další šetření by přineslo relevantnější informace, informuje dožádaný členský stát dožadující členský stát, že potřebuje dva týdny navíc.

Žádost o informace podle tohoto článku se vyřizuje tak, aby byl zajištěn úplný soulad s lhůtami stanovenými v čl. 21 odst. 1, čl. 22 odst. 1, čl. 23 odst. 2, čl. 24 odst. 2 a čl. 25 odst. 1 nařízení (EU) č. 604/2013. Touto povinností není dotčen čl. 34 odst. 5 nařízení (EU) č. 604/2013.“

8)

V čl. 15 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Žádosti, odpovědi a veškerá písemná korespondence mezi členskými státy týkající se používání nařízení (EU) č. 604/2013 se zasílají prostřednictvím elektronické komunikační sítě „DubliNet“ zřízené podle oddílu II tohoto nařízení.“

9)

Vkládá se nový článek 15a, který zní:

„Článek 15a

Jednotné podmínky a praktická opatření pro výměnu údajů o zdravotním stavu před provedením přemístění

K výměně údajů o zdravotním stavu před přemístěním, a zejména k předávání zdravotního osvědčení uvedeného v příloze IX, dochází pouze mezi orgány oznámenými Komisi v souladu s článkem 35 nařízení (EU) č. 604/2013 prostřednictvím sítě „DubliNet“.

Členský stát, který provádí přemístění žadatele, a příslušný členský stát se před předáním zdravotního osvědčení dohodnou na jazyku, který má být použit k vyplnění tohoto osvědčení, s přihlédnutím k okolnostem daného případu, zejména k potřebě urychleného opatření při příjezdu.“

10)

Vkládá se nový článek 16a, který zní:

„Článek 16a

Informační materiály pro žadatele o mezinárodní ochranu

1.   Společný informační materiál pro všechny žadatele o mezinárodní ochranu, který informuje o ustanoveních nařízení (EU) č. 604/2013 a o uplatňování nařízení (EU) č. 603/2013, je obsažen v příloze X.

2.   Zvláštní informační materiál pro děti bez doprovodu, které žádají o mezinárodní ochranu, je obsažen v příloze XI.

3.   Informace pro státní příslušníky třetích zemí nebo pro osoby bez státní příslušnosti zadržené v souvislosti s nedovoleným překročením vnější hranice jsou obsaženy v příloze XII.

4.   Informace pro státní příslušníky třetích zemí nebo pro osoby bez státní příslušnosti, u nichž byl zjištěn neoprávněný pobyt v členském státě, jsou obsaženy v příloze XIII.“

11)

V článku 18 se zrušuje odstavec 2.

12)

V článku 19 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Formuláře, jejichž vzory jsou uvedeny v přílohách I a III, a formuláře žádostí o poskytnutí informací uvedené v přílohách V, VI, VII, VIII, IX se mezi národními přístupovými body odesílají ve formátu, který poskytne Komise. Komise sdělí členským státům požadované technické detaily.“

13)

V článku 20 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Každý přenos má jednací číslo, které umožňuje jednoznačné určení případu, ke kterému se vztahuje, a členského státu, který podal žádost. Uvedené číslo musí rovněž umožňovat určení toho, zda se přenos týká žádosti o převzetí (typ 1), žádosti o přijetí zpět (typ 2), žádosti o poskytnutí informací (typ 3), výměny informací o dítěti, sourozenci nebo rodiči žadatele v situaci závislosti (typ 4), výměny informací o rodině, sourozenci nebo příbuzném nezletilé osoby bez doprovodu (typ 5), předání informací před přemístěním (typ 6) nebo předání obecného zdravotního osvědčení (typ 7).“

14)

V čl. 20 odst. 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Jestliže je žádost založena na údajích poskytnutých systémem Eurodac, musí obsahovat i jednací číslo dožádaného členského státu v systému Eurodac.“

15)

V článku 21 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Jestliže národní přístupový bod odeslal údaje národnímu přístupovému bodu, jehož provoz byl přerušen, použije se jako doklad o dni a čase přenosu záznam o přenosu vytvořený na úrovni ústřední komunikační infrastruktury. Lhůty stanovené nařízením (EU) č. 604/2013 k odeslání žádosti nebo odpovědi se po dobu přerušení provozu dotčeného národního přístupového bodu nepozastavují.“

16)

Přílohy se nahrazují zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. ledna 2014.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 31.

(2)  Nařízení Komise (ES) č. 1560/2003 ze dne 2. září 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 343/2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států (Úř. věst. L 222, 5.9.2003, s. 3).

(3)  Nařízení Rady (ES) č. 343/2003 ze dne 18. února 2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států (Úř. věst. L 50, 25.2.2003, s. 1).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013 ze dne 26. června 2013 o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování nařízení (EU) č. 604/2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států, a pro podávání žádostí orgánů pro vymáhání práva členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva a o změně nařízení (EU) č. 1077/2011, kterým se zřizuje Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 31).

(5)  Nařízení Rady (ES) č. 2725/2000 ze dne 11. prosince 2000 o zřízení systému Eurodac pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy (Úř. věst. L 316, 15.12.2000, s. 1).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (nařízení o VIS) (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 60).

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).


PŘÍLOHA

PŘÍLOHA I

Image

Image

Image

Image

PŘÍLOHA II

(Odkazy na články nařízení (EU) č. 604/2013)

SEZNAM A

DŮKAZY

I.   Řízení o určení státu příslušného k posouzení žádosti o mezinárodní ochranu

1.   Přítomnost rodinného příslušníka, příbuzného nebo člena rodiny (otce, matky, dítěte, sourozence, tety, strýce, prarodiče, dospělé osoby zodpovědné za dítě, poručníka) žadatele, který je nezletilou osobou bez doprovodu (článek 8)

Přímé důkazy

písemné potvrzení údajů jiným členským státem,

výpisy z rejstříků,

povolení k pobytu vydané rodinnému příslušníkovi,

důkazy o příbuzenském vztahu, pokud jsou k dispozici,

pokud tyto důkazy nejsou poskytnuty a je-li to nezbytné, test DNA nebo krevní test.

2.   Oprávněný pobyt rodinného příslušníka uznaného jako osoba požívající mezinárodní ochrany v některém členském státě (článek 9)

Přímé důkazy

písemné potvrzení údajů jiným členským státem,

výpisy z rejstříků,

povolení k pobytu vydané osobě se statusem uprchlíka nebo statusem osoby požívající doplňkové ochrany,

důkazy o příbuzenském vztahu, pokud jsou k dispozici,

souhlas dotčených osob.

3.   Přítomnost rodinného příslušníka žádajícího o mezinárodní ochranu, o jehož žádosti ještě nebylo vydáno v členském státě první rozhodnutí ve věci samé (článek 10)

Přímé důkazy

písemné potvrzení údajů jiným členským státem,

výpisy z rejstříků,

povolení k dočasnému pobytu vydané dotčené osobě během posuzování žádosti,

důkazy o příbuzenském vztahu, pokud jsou k dispozici,

pokud tyto důkazy nejsou poskytnuty a je-li to nezbytné, test DNA nebo krevní test,

souhlas dotčených osob.

4.   Platná povolení k pobytu (čl. 12 odst. 1 a 3) nebo povolení k pobytu, jejichž platnost skončila před méně než dvěma roky [a začátek doby platnosti] (čl. 12 odst. 4)

Přímé důkazy

povolení k pobytu,

výpisy z evidence cizinců nebo obdobných rejstříků,

zprávy / potvrzení údajů od členského státu, který vydal povolení k pobytu.

5.   Platná víza (čl. 12 odst. 2 a 3) a víza, jejichž platnost skončila před méně než šesti měsíci [a začátek doby platnosti] (čl. 12 odst. 4)

Přímé důkazy

vydaná víza (platná nebo s ukončenou platností, podle situace),

výpisy z evidence cizinců nebo obdobných rejstříků,

pozitivní výsledek (shoda) předaný systémem VIS v souladu s článkem 21 nařízení (ES) č. 767/2008,

zprávy/potvrzení od členského státu, který udělil vízum.

6.   Oprávněný vstup na území přes vnější hranici (článek 14)

Přímé důkazy

vstupní razítko v cestovním pase,

výstupní razítko země sousedící s členským státem, přičemž se vezme v úvahu trasa, kterou použil žadatel, a den překročení hranice,

jízdenky nezvratně potvrzující vstup přes vnější hranici,

vstupní razítko nebo obdobný záznam v cestovním pase.

7.   Neoprávněný vstup na území přes vnější hranici (čl. 13 odst. 1)

Přímé důkazy

shoda otisků prstů zjištěná ze systému Eurodac po porovnání otisků prstů žadatele s otisky prstů sejmutými podle článku 14 nařízení o systému Eurodac,

vstupní razítko v padělaném nebo pozměněném cestovním pase,

výstupní razítko země sousedící s členským státem, přičemž se vezme v úvahu trasa, kterou použil žadatel, a den překročení hranice,

jízdenky nezvratně potvrzující vstup přes vnější hranici,

vstupní razítko nebo obdobný záznam v cestovním pase.

8.   Pobyt v členském státě po dobu nejméně pěti měsíců (čl. 13 odst. 2)

Přímé důkazy

povolení k pobytu vydaná během posuzování žádosti o povolení k pobytu,

příkaz opustit území nebo příkaz k vyhoštění, které byly vydány v rozmezí nejméně pěti měsíců nebo které nebyly vykonány,

údaje ze záznamů nemocnic, věznic, zařízení k zajištění osob.

9.   Opuštění území členského státu (čl. 19 odst. 2)

Přímé důkazy

výstupní razítko,

výpisy z rejstříků třetích zemí (dokládající pobyt),

jízdenky nezvratně potvrzující vycestování nebo vstup přes vnější hranici,

zpráva/potvrzení od členského státu, ze kterého žadatel opustil území členských států,

razítko třetí země sousedící s členským státem, přičemž se vezme v úvahu trasa, kterou použil žadatel, a den překročení hranice.

II.   Povinnost členského státu příslušného k posouzení žádosti znovu přijmout nebo převzít žadatele

1.   Řízení o určení příslušného členského státu probíhá v členském státě, ve kterém byla žádost podána (čl. 20 odst. 5)

Přímé důkazy

shoda otisků prstů zjištěná ze systému Eurodac po porovnání otisků prstů žadatele s otisky prstů sejmutými podle článku 9 nařízení o systému Eurodac,

formulář předložený žadatelem,

úřední zpráva sepsaná orgány,

otisky prstů sejmuté při podání žádosti,

výpisy z příslušných rejstříků a spisů,

písemná zpráva od orgánů potvrzující podání žádosti.

2.   Žádost je posuzována nebo byla podána dříve (čl. 18 odst. 1 písm. b), c) a d))

Přímé důkazy

shoda otisků prstů zjištěná ze systému Eurodac po porovnání otisků prstů žadatele s otisky prstů sejmutými podle článku 9 nařízení o systému Eurodac,

formulář předložený žadatelem,

úřední zpráva sepsaná orgány,

otisky prstů sejmuté při podání žádosti,

výpisy z příslušných rejstříků a spisů,

písemná zpráva od orgánů potvrzující podání žádosti.

3.   Opuštění území členských států (čl. 20 odst. 5; čl. 19 odst. 2)

Přímé důkazy

výstupní razítko,

výpisy z rejstříků třetích zemí (dokládající pobyt),

výstupní razítko třetí země sousedící s členským státem, přičemž se vezme v úvahu trasa, kterou použil žadatel, a den překročení hranice,

úřední písemný doklad o skutečném vyhoštění cizince.

4.   Vyhoštění z území členských států (čl. 19 odst. 3)

Přímé důkazy

úřední písemný doklad o skutečném vyhoštění cizince,

výstupní razítko,

potvrzení údajů o vyhoštění provedeném třetí zemí.

SEZNAM B

NEPŘÍMÉ DŮKAZY

I.   Řízení o určení státu příslušného k posouzení žádosti o mezinárodní ochranu

1.   Přítomnost rodinného příslušníka (otce, matky, poručníka) žadatele, který je nezletilou osobou bez doprovodu (článek 8)

Nepřímé důkazy  (1)

ověřitelné informace získané od žadatele,

prohlášení dotčených rodinných příslušníků,

zprávy / potvrzení údajů od mezinárodních organizací, například UNHCR.

2.   Oprávněný pobyt rodinného příslušníka s uznaným statusem uprchlíka nebo osoby požívající mezinárodní ochrany v některém členském státě (článek 9)

Nepřímé důkazy

ověřitelné informace získané od žadatele,

zprávy / potvrzení údajů od mezinárodních organizací, například UNHCR.

3.   Přítomnost rodinného příslušníka žádajícího o mezinárodní ochranu, o jehož žádosti ještě nebylo vydáno v členském státě první rozhodnutí ve věci samé (článek 10)

Nepřímé důkazy

ověřitelné informace získané od žadatele,

zprávy / potvrzení údajů od mezinárodních organizací, například UNHCR.

4.   Platná povolení k pobytu (čl. 12 odst. 1 a 3) nebo povolení k pobytu, jejichž platnost skončila před méně než dvěma roky [a začátek doby platnosti] (čl. 12 odst. 4)

Nepřímé důkazy

podrobná a ověřitelná prohlášení žadatele,

zprávy / potvrzení údajů od mezinárodních organizací, například UNHCR,

zprávy / potvrzení údajů od členského státu, který nevydal povolení k pobytu,

zprávy / potvrzení údajů od rodinných příslušníků, spolucestujících atd.

5.   Platná víza (čl. 12 odst. 2 a 3) a víza, jejichž platnost skončila před méně než šesti měsíci [a začátek doby platnosti] (čl. 12 odst. 4)

Nepřímé důkazy

podrobná a ověřitelná prohlášení žadatele,

zprávy / potvrzení údajů od mezinárodních organizací, například UNHCR,

zprávy / potvrzení údajů od členského státu, který nevydal povolení k pobytu,

zprávy / potvrzení údajů od rodinných příslušníků, spolucestujících atd.

6.   Oprávněný vstup na území přes vnější hranici (článek 14)

Nepřímé důkazy

podrobná a ověřitelná prohlášení žadatele,

zprávy / potvrzení údajů od mezinárodních organizací, například UNHCR,

zprávy / potvrzení údajů od jiného členského státu nebo třetí země,

zprávy / potvrzení údajů od rodinných příslušníků, spolucestujících atd.,

otisky prstů s výjimkou případů, kdy se orgány rozhodly sejmout otisky prstů při překračování vnější hranice.

V tomto případě představují přímý důkaz podle definice v seznamu A,

jízdenky,

hotelové účty,

propustky do veřejných nebo soukromých institucí v členských státech,

objednací průkazky u lékaře, zubního lékaře atd.,

informace prokazující, že žadatel použil služby cestovní kanceláře,

jiné nepřímé důkazy stejného druhu.

7.   Nedovolený vstup na území přes vnější hranici (čl. 13 odst. 1)

Nepřímé důkazy

podrobná a ověřitelná prohlášení žadatele,

zprávy / potvrzení údajů od mezinárodních organizací, například UNHCR,

zprávy / potvrzení údajů od jiného členského státu nebo třetí země,

zprávy / potvrzení údajů od rodinných příslušníků, spolucestujících atd.,

otisky prstů s výjimkou případů, kdy se orgány rozhodly sejmout otisky prstů při překračování vnější hranice.

V tomto případě představují přímý důkaz podle definice v seznamu A,

jízdenky,

hotelové účty,

propustky do veřejných nebo soukromých institucí v členských státech,

objednací průkazky u lékaře, zubního lékaře atd.,

informace prokazující, že žadatel použil služeb kurýra nebo cestovní kanceláře,

jiné nepřímé důkazy stejného druhu.

8.   Pobyt v členském státě po dobu nejméně pěti měsíců (čl. 13 odst. 2)

Nepřímé důkazy

podrobná a ověřitelná prohlášení žadatele,

zprávy / potvrzení údajů od mezinárodních organizací, například UNHCR,

zprávy / potvrzení údajů od nevládních organizací, například od organizací poskytujících ubytování potřebným osobám,

zprávy / potvrzení údajů od rodinných příslušníků, spolucestujících atd.,

otisky prstů,

jízdenky,

hotelové účty,

propustky do veřejných nebo soukromých institucí v členských státech,

objednací průkazky u lékaře, zubního lékaře atd.,

informace prokazující, že žadatel použil služeb kurýra nebo cestovní kanceláře,

jiné nepřímé důkazy stejného druhu.

9.   Opuštění území členského státu (čl. 19 odst. 2)

Nepřímé důkazy

podrobná a ověřitelná prohlášení žadatele,

zprávy / potvrzení údajů od mezinárodních organizací, například UNHCR,

zprávy / potvrzení údajů od jiného členského státu,

(čl. 19 odst. 2): výstupní razítko, pokud dotčený žadatel opustil území členských států na dobu nejméně tří měsíců,

zprávy / potvrzení údajů od rodinných příslušníků, spolucestujících atd.,

otisky prstů s výjimkou případů, kdy se orgány rozhodly sejmout otisky prstů při překračování vnější hranice.

V tomto případě představují přímý důkaz podle definice v seznamu A,

jízdenky,

hotelové účty,

objednací průkazky u lékaře, zubního lékaře atd.,

informace prokazující, že žadatel použil služeb kurýra nebo cestovní kanceláře,

jiné nepřímé důkazy stejného druhu.

II.   Povinnost členského státu příslušného k posouzení žádosti o mezinárodní ochranu znovu přijmout nebo převzít žadatele

1.   Řízení o určení příslušného členského státu probíhá v členském státě, ve kterém byla žádost podána (čl. 20 odst. 5)

Nepřímé důkazy

ověřitelná prohlášení žadatele,

zprávy / potvrzení údajů od mezinárodních organizací, například UNHCR,

zprávy / potvrzení údajů od rodinných příslušníků, spolucestujících atd.,

zprávy / potvrzení údajů od jiného členského státu.

2.   Žádost o mezinárodní ochranu je posuzována nebo byla podána dříve (čl. 18 odst. 1 písm. b), c) a d))

Nepřímé důkazy

ověřitelná prohlášení žadatele,

zprávy / potvrzení údajů od mezinárodních organizací, například UNHCR,

zprávy / potvrzení údajů od jiného členského státu.

3.   Opuštění území členských států (čl. 20 odst. 5; čl. 19 odst. 2)

Nepřímé důkazy

podrobná a ověřitelná prohlášení žadatele,

zprávy / potvrzení údajů od mezinárodních organizací, například UNHCR,

zprávy / potvrzení údajů od jiného členského státu,

výstupní razítko, pokud dotčený žadatel opustil území členského státu na dobu nejméně tří měsíců,

zprávy / potvrzení údajů od rodinných příslušníků, spolucestujících atd.,

otisky prstů s výjimkou případů, kdy se orgány rozhodly sejmout otisky prstů při překračování vnější hranice.

V tomto případě představují přímý důkaz podle definice v seznamu A,

jízdenky,

hotelové účty,

objednací průkazky u lékaře, zubního lékaře atd.,

informace prokazující, že žadatel použil služeb kurýra nebo cestovní kanceláře,

jiné nepřímé důkazy stejného druhu.

4.   Vyhoštění z území členských států (čl. 19 odst. 3)

Nepřímé důkazy

ověřitelná prohlášení žadatele,

zprávy / potvrzení údajů od mezinárodních organizací, například UNHCR,

výstupní razítko, pokud dotčený žadatel opustil území členského státu na dobu nejméně tří měsíců,

zprávy / potvrzení údajů od rodinných příslušníků, spolucestujících atd.,

otisky prstů s výjimkou případů, kdy se orgány rozhodly sejmout otisky prstů při překračování vnější hranice.

V tomto případě představují přímý důkaz podle definice v seznamu A,

jízdenky,

hotelové účty,

objednací průkazky u lékaře, zubního lékaře atd.,

informace prokazující, že žadatel použil služeb kurýra nebo cestovní kanceláře,

jiné nepřímé důkazy stejného druhu.

PŘÍLOHA III

Image

Image

PŘÍLOHA IV

Image

PŘÍLOHA V

Image

PŘÍLOHA VI

Image

Image

PŘÍLOHA VII

Image

Image

PŘÍLOHA VIII

Image

Image

Image

PŘÍLOHA IX

Image

Image

PŘÍLOHA X

ČÁST A

INFORMACE O DUBLINSKÉM NAŘÍZENÍ PRO ŽADATELE O MEZINÁRODNÍ OCHRANU PODLE ČLÁNKU 4 NAŘÍZENÍ (EU) č. 604/2013 (2)

Protože se domníváte, že jste svou zemi musel (musela) opustit kvůli pronásledování, válce nebo riziku vážné újmy, žádáte nás o ochranu. V jazyce právních předpisů je to „žádost o mezinárodní ochranu“ a Vy jste „žadatel“. Osoby žádající o ochranu jsou často označovány jako „žadatelé o azyl“.

Skutečnost, že žádáte o azyl v naší zemi, nezaručuje, že zde také budeme Vaši žádost posuzovat. To, která země bude Vaši žádost posuzovat, se určuje postupem stanoveným v právním předpise Evropské unie, který je známý pod názvem „dublinské nařízení“. Podle tohoto právního předpisu je k posuzování Vaší žádosti příslušná pouze jedna země.

Tento právní předpis se uplatňuje v celé zeměpisné oblasti zahrnující 32 zemí (3). V tomto materiálu nazýváme těchto 32 zemí „země dublinského nařízení“.

Pokud něčemu v tomto materiálu nerozumíte, obraťte se na naše orgány.

Dříve než posoudíme Vaši žádost o azyl, musíme určit, zda je k posouzení Vaší žádosti příslušná naše země, nebo země jiná – tomuto zjišťování říkáme „dublinské řízení“. Dublinské řízení se netýká důvodů podání Vaší žádosti o azyl. Bude se zabývat pouze otázkou, která země je příslušná rozhodnout o Vaší žádosti o azyl.

Za jak dlouho bude rozhodnuto o tom, která země posoudí mou žádost?

Za jak dlouho se začne má žádost posuzovat?

Rozhodnou-li naše orgány, že jsme příslušni k rozhodování ve věci Vaší žádosti o azyl, znamená to, že v naší zemi smíte zůstat a nechat si zde svou žádost posoudit. Proces posuzování Vaší žádosti pak začne okamžitě.

Rozhodneme-li, že ve věci Vaší žádosti je příslušná jiná země, budeme se Vás do této země snažit přemístit co nejdříve, aby tam Vaše žádost mohla být posouzena. Celé dublinské řízení – do doby, než budete do této země přemístěni – může trvat až 11 měsíců. Vaše žádost o azyl se pak posoudí v příslušné zemi. Tato lhůta se může změnit, budete-li se před příslušnými orgány skrývat, budete-li uvězněn (uvězněna) či zadržen (zadržena), nebo odvoláte-li se proti rozhodnutí o přemístění. Pokud se ocitnete v jedné z těchto situací, dozvíte se konkrétní informace o tom, který časový rámec se Vás týká. Budete-li zadržen (zadržena), obdržíte informace o důvodech Vašeho zadržení a o dostupných opravných prostředcích.

Podle čeho se rozhodne, která země je příslušná k posuzování mé žádosti?

V dublinském nařízení je stanoveno, z jakých důvodů může být určitá země příslušná k posuzování Vaší žádosti. Tyto důvody jsou v tomto právním předpise uvedeny v pořadí podle důležitosti, počínaje tím, zda je v dané zemi přítomen Váš rodinný příslušník, zda máte nebo jste v minulosti měl (měla) vízum nebo povolení k pobytu vydané v některé zemi dublinského nařízení, nebo zda jste legálně či nelegálně cestoval (cestovala) do jiné země dublinského nařízení nebo přes tuto zemi.

Pokud máte v jiné zemi dublinského nařízení rodinné příslušníky, musíte nám to co nejdříve sdělit. Jestliže jsou Váš manžel, manželka nebo dítě žadateli o azyl v jiné zemi dublinského nařízení nebo tam požívají mezinárodní ochrany, mohla by být k posuzování Vaší žádosti o azyl příslušná tato země.

Můžeme se však rozhodnout, že Vaši žádosti posoudíme v naší zemi, přestože to podle kritérií dublinského nařízení není v naší příslušnosti. Nepřemístíme Vás do žádné země, která by podle našeho zjištění mohla porušovat Vaše základní práva.

A pokud nechci odejít do jiné země?

Můžete vyjádřit svůj nesouhlas s rozhodnutím o svém přemístění do jiné země dublinského nařízení a napadnout jej před soudem. Můžete také požádat, abyste mohl (mohla) v naší zemi zůstat, dokud se o Vašem odvolání nebo přezkumu nerozhodne.

Stáhnete-li svou žádost o azyl a odejdete do jiné země dublinského nařízení, budete pravděpodobně přemístěn (přemístěna) zpět do naší země nebo do země příslušné k rozhodování o Vaší žádosti.

Proto jakmile požádáte o azyl, musíte zůstat zde do doby, 1) než rozhodneme o tom, která země je příslušná k posouzení Vaší žádosti o azyl, a/nebo 2) než se rozhodneme Vaši žádost o azyl posoudit v naší zemi.

Vezměte prosím na vědomí, že pokud zjistíme, že se zřejmě pokusíte uprchnout nebo skrývat, protože nechcete být přemístěn (přemístěna) do jiné země, můžete být zadržen(a) (umístěn(a) do uzavřeného centra). Jestliže k tomu dojde, máte právo na právního zástupce a sdělíme Vám, jaká jsou Vaše další práva, včetně práva odvolat se proti zadržení.

Proč si mám nechat sejmout otisky prstů?

Podáváte-li žádost o azyl a je Vám 14 nebo více let, budou Vám sejmuty otisky prstů a poté budou předány do databáze otisků prstů nazvané „Eurodac“. Při tomto postupu musíte spolupracovat – jste povinen (povinna) ze zákona nechat si otisky prstů sejmout.

Pokud Vaše otisky prstů nejsou dost kvalitní (může jít i o úmyslné poškození prstů), budou Vám v budoucnu sejmuty znovu.

Vaše otisky prstů se zkontrolují v databázi Eurodac, aby se zjistilo, zda jste již dříve požádal (požádala) o azyl nebo zda Vám nebyly otisky prstů sejmuty již na hranici. Lze tak lépe stanovit, která země dublinského nařízení je příslušná k posouzení Vaší žádosti o azyl.

Vaše otisky prstů mohou být také zkontrolovány pomocí vízového informačního systému (VIS), což je databáze, která obsahuje informace týkající se víz udělovaných v schengenském prostoru. Máte-li platné nebo starší vízum pro vstup do jiné země dublinského nařízení, můžete být do této země přemístěn (přemístěna) kvůli posouzení Vaší žádosti o mezinárodní ochranu.

Jelikož jste požádal (požádala) o azyl, údaje o Vašich otiscích prstů budou uloženy v systému Eurodac po dobu 10 let – po uplynutí 10 let se z databáze automaticky vymažou. Pokud se svou žádostí o azyl uspějete, Vaše otisky prstů v databázi zůstanou, dokud nebudou automaticky vymazány. V případě, že se stanete občanem některé země dublinského nařízení, budou Vaše otisky prstů v tom okamžiku vymazány. V systému Eurodac budou uloženy Vaše otisky prstů a údaje o Vašem pohlaví; Vaše jméno, fotografie, datum narození a státní příslušnost se do databáze Eurodac nezasílají, ale mohou být uloženy ve vnitrostátní databázi.

Můžete nás kdykoli požádat o údaje, které se Vás týkají a které jsme zaznamenali do databáze Eurodac. Pokud se domníváte, že jsou tyto údaje nepřesné nebo že by neměly být uloženy, můžete požádat o jejich opravu nebo vymazání. Informace o našich orgánech příslušných k nakládání s Vašimi údaji (nebo k jejich kontrole) a o příslušných orgánech zodpovědných za dohled nad ochranou údajů lze nalézt níže.

Eurodac je provozován agenturou Evropské unie nazvanou eu-LISA. Vaše údaje mohou být použity pouze pro účely vymezené právními předpisy. Vaše údaje obdrží pouze ústřední systém Eurodac. Pokud v budoucnu požádáte o azyl v jiné zemi dublinského nařízení, Vaše otisky prstů budou zaslány této zemi pro ověření. Údaje uložené v databázi Eurodac nebudou sdíleny s žádnou další zemí ani organizací mimo země dublinského nařízení.

Od 20. července 2015 si budou moci Vaše otisky prstů vyhledat orgány, jako jsou policie a Evropský policejní úřad (Europol), které mohou požádat o přístup do databáze Eurodac pro účely prevence, odhalování a vyšetřování závažné trestné činnosti a terorismu.

Jaká mám práva během doby, kdy se rozhoduje o zemi příslušné k posouzení mé žádosti o azyl?

Máte právo zůstat v naší zemi, je-li příslušná k posouzení Vaší žádosti o azyl, anebo, je-li příslušná jiná země, dokud do této země nebudete přemístěn (přemístěna). Je-li k posouzení Vaší žádosti o azyl příslušná naše země, máte právo zde zůstat nejméně do vydání prvního rozhodnutí o Vaší žádosti o azyl. Máte rovněž nárok na využití materiálních podmínek přijímání, např. ubytování, stravy atd., jakož i na základní zdravotní péči a zdravotní pomoc v nouzi. Můžete nám ústně a/nebo písemně předat informace o Vaší situaci a o přítomnosti Vašich rodinných příslušníků na území zemí dublinského nařízení a použít k tomu Vaši mateřštinu nebo jiný jazyk, jejž dobře ovládáte (nebo můžete mít případně tlumočníka). Obdržíte rovněž písemné vyhotovení rozhodnutí o přemístění do jiné země. Můžete se na nás také obrátit se žádostí o další informace a/nebo se spojit s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v naší zemi.

Pokud zjistíme, že by k posouzení Vaší žádosti mohla být příslušná jiná země, obdržíte podrobnější informace o tomto postupu a o tom, jaký vliv to má na Vás a na Vaše práva. (4)

Základní kontaktní informace: (Vyplňte informace týkající se konkrétního členského státu)

adresa a kontaktní údaje azylového orgánu,

podrobnosti o vnitrostátním orgánu dozoru,

totožnost správce systému Eurodac a jeho zástupce,

kontaktní údaje úřadu správce,

kontaktní údaje úřadu místního komisaře OSN pro uprchlíky (pokud existuje),

kontaktní údaje poskytovatelů právní pomoci/organizací na podporu uprchlíků,

kontaktní údaje Mezinárodní organizace pro migraci (IOM).

ČÁST B

DUBLINSKÉ ŘÍZENÍ – INFORMACE PRO ŽADATELE O MEZINÁRODNÍ OCHRANU, S NIMIŽ JE VEDENO DUBLINSKÉ ŘÍZENÍ PODLE ČLÁNKU 4 NAŘÍZENÍ (EU) č. 604/2013 (5)

Obdržel (obdržela) jste tento materiál, protože žádáte o mezinárodní ochranu (azyl) v naší zemi nebo v jiné zemi dublinského nařízení a protože se místní orgány důvodně domnívají, že k posouzení Vaší žádosti by mohla být příslušná jiná země.

To, která země je příslušná, určíme prostřednictvím postupu stanoveného v právním předpise Evropské unie, který je znám pod názvem „dublinské nařízení“. Tento postup se nazývá „dublinské řízení“. Tento materiál má zodpovědět nejčastější dotazy týkající se tohoto řízení.

Pokud je v tomto materiálu uvedeno něco, čemu nerozumíte, obraťte se na příslušné orgány.

Proč je se mnou vedeno dublinské řízení?

Dublinské nařízení se uplatňuje v zeměpisné oblasti zahrnující 32 zemí. Mezi „země dublinského nařízení“ patří: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko, Švédsko), jakož i 4 země „přidružené“ k dublinskému nařízení (Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko).

Dublinským řízením se určuje, která země je příslušná k posouzení Vaší žádosti o azyl. To znamená, že z naší země můžete být přemístěn (přemístěna) do země příslušné k posouzení Vaší žádosti.

Dublinské řízení má dvojí účel:

zaručit, aby Vaši žádost o azyl obdržel orgán země příslušné k jejímu posouzení;

zajistit, že nepodáte více žádostí o azyl v několika zemích, abyste si prodloužil (prodloužila) pobyt v zemích dublinského nařízení.

Dokud nebude rozhodnuto, která země je příslušná rozhodnout o Vaší žádosti, nebudou se naše orgány podrobnostmi Vaší žádosti zabývat.

NEZAPOMEŇTE: Nesmíte odejít do jiné země dublinského nařízení. Pokud to učiníte, budete přemístěn (přemístěna) zpět nebo do té země, kde jste předtím požádal (požádala) o azyl. Stáhnete-li žádost podanou v naší zemi, nebude to mít vliv na to, která země je příslušná k posuzování Vaší žádosti. Pokud se budete skrývat nebo uprchnete, vystavujete se riziku zadržení.

Pokud jste se před tím, než jste přišel (přišla) do naší země, nacházel (nacházela) v některé zemi dublinského nařízení a poté jste oblast zemí dublinského nařízení opustil (opustila), musíte nám to sdělit. Je to důležité, neboť to může mít vliv na to, která země je příslušná k posuzování Vaší žádosti. Můžete být vyzván (vyzvána) k doložení doby strávené mimo země dublinského nařízení, např. razítkem v cestovním pasu, rozhodnutím o návratu či vyhoštění nebo úředními dokumenty prokazujícími, jste žil (žila) nebo pracoval (pracovala) mimo země dublinského nařízení.

Jaké informace bych měl (měla) rozhodně sdělit orgánům? Jaké vysvětlení jim mám k těmto informacím poskytnout?

Aby bylo možno určit, která země je příslušná k posuzování Vaší žádosti o azyl, budete pravděpodobně muset absolvovat pohovor. Při pohovoru Vám vysvětlíme, jak probíhá „dublinské řízení“. Měl (měla) byste nám poskytnout všechny informace o přítomnosti všech Vašich rodinných příslušníků či příbuzných v jednotlivých zemích dublinského nařízení, jakož i všechny další informace, které by podle Vašeho názoru mohly být relevantní pro stanovení příslušné země (podrobnosti o tom, které informace jsou relevantní, viz níže). Měl (měla) byste nám také poskytnout veškeré dokumenty, které obsahují relevantní informace, jež máte k dispozici.

Sdělte nám prosím všechny relevantní informace, které nám pomohou určit, která země je příslušná k posuzování Vaší žádosti.

Pohovor se povede v jazyce, jemuž rozumíte nebo o němž se předpokládá, že mu budete přiměřeně rozumět a dokážete v něm komunikovat.

Pokud použitému jazyku nerozumíte, můžete požádat o pomoc tlumočníka. Tlumočník musí tlumočit pouze Vaše slova a slova příslušných orgánů. Nesmí připojovat své osobní názory. Pokud je pro Vás obtížné tlumočníkovi porozumět, musíte to sdělit nám a/nebo svému právnímu zástupci.

Pohovor bude veden důvěrně. To znamená, že osobám ani orgánům ve Vaší zemi původu, které by mohly nějak poškodit Vás nebo Vaše rodinné příslušníky, kteří stále pobývají v zemi Vašeho původu, nebudou zaslány žádné Vámi poskytnuté informace včetně skutečnosti, že jste požádal (požádala) o azyl.

Právo na pohovor Vám může být odepřeno pouze tehdy, pokud jste již obdržel (obdržela) podrobnosti o dublinském řízení a jeho důsledcích pro Vaši situaci a následně jste tyto informace poskytl (poskytla) jinou cestou. Pokud se pohovor neuskuteční, můžete požádat o další informace v písemné podobě, jež jsou relevantní pro rozhodnutí o příslušné zemi.

Jak orgány určí, která země je příslušná k posuzování mé žádosti?

Existují různé důvody, proč může být některá země příslušná k posuzování Vaší žádosti. Tyto důvody se použijí v pořadí podle důležitosti stanovené v dublinském nařízení. Pokud není první důvod relevantní, zváží se další důvod atd.

Důvody se týkají následujících faktorů (v pořadí podle důležitosti):

máte rodinného příslušníka (manžela či manželku, děti mladší 18 let), kterému byla poskytnuta mezinárodní ochrana nebo který je žadatelem o azyl v jiné zemi dublinského nařízení,

Proto pokud máte rodinné příslušníky v jiné zemi dublinského nařízení, musíte nás o tom informovat před tím, než bude vydáno první rozhodnutí o Vaší žádosti o azyl. Chcete-li být sloučen (sloučena) s členem Vaší rodiny v jedné zemi, musíte toto své přání vyjádřit písemně.

jiná země dublinského nařízení Vám již udělila vízum nebo povolení k pobytu,

v jiné zemi dublinského nařízení Vám již byly odebrány otisky prstů (a byly uloženy v databázi nazvané Eurodac (6)),

existují důkazy o tom, že jste cestoval (cestovala) do jiné země dublinského nařízení nebo přes tuto zemi, přestože Vám tam nebyly sejmuty otisky prstů.

Jak to bude, jsem-li závislý na něčí péči nebo závisí-li někdo na mně?

Můžete být znovu sloučen (sloučena) v jedné zemi se svou matkou, otcem, dítětem, bratrem nebo sestrou, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

legálně pobývají v některé zemi dublinského nařízení,

jeden z Vás je těhotná žena, má novorozené dítě, je vážně nemocný, má vážné postižení nebo je starý,

jeden z Vás je závislý na pomoci dalšího z Vás, jenž je schopen se o něj postarat.

Země, kde má Vaše dítě, sourozenec nebo rodič bydliště, by obvykle měla přijmout příslušnost k posouzení Vaší žádosti, pokud jste v zemi svého původu měl (měla) rodinné vazby. Požádáme Vás také, abyste se oba písemně vyjádřili, že si přejete být znovu sloučeni.

O tuto možnost můžete požádat, pokud se již nacházíte v zemi, kde se nachází Vaše dítě, sourozenec nebo rodič, nebo pokud jste v jiné zemi, než kde mají Vaši rodinní příslušníci bydliště. Ve druhém případě to znamená, že budete muset odcestovat do této země, pokud Váš zdravotní stav delší cestování nevylučuje.

Kromě této možnosti můžete během azylového řízení kdykoli požádat, abyste se mohl (mohla) připojit k příbuzným z důvodů humanitárních, rodinných či kulturních. Pokud to bude schváleno, může se stát, že budete muset odejít do země, kde se Váš příbuzný nachází. I v tom případě Vás požádáme, abyste vyjádřil (vyjádřila) svůj souhlas písemně. Je důležité, abyste nás informoval (informovala) o všech humanitárních důvodech, jež by opodstatnily posouzení Vaší žádosti v naší nebo jiné zemi.

Pokud vznesete argument rodinných vztahů, závislosti nebo humanitárních důvodů, můžeme Vás vyzvat, abyste své tvrzení vysvětlil (vysvětlila) nebo dokázal (dokázala).

A pokud jsem nemocný (nemocná) nebo mám zvláštní potřeby?

Naše orgány musí znát všechny Vaše zvláštní potřeby včetně těch týkajících se Vašeho zdraví, aby Vám mohly poskytnout vhodnou zdravotní péči nebo ošetření, zejména pokud:

jste postižená osoba,

jste těhotná,

trpíte závažnou chorobou,

jste byl vystaven (byla vystavena) mučení, znásilnění nebo jiným závažným formám psychologického, fyzického či sexuálního násilí.

Pokud nám sdělíte informace o svém zdravotním stavu a bude rozhodnuto o Vašem odeslání do jiné země, požádáme Vás o svolení se sdílením informací o Vašem zdravotním stavu se zemí, kam budete přemístěn (přemístěna). Pokud s tím nebudete souhlasit, informace o Vašem zdravotním stavu nepošleme, ale nezabrání to Vašemu přemístění do příslušné země. Mějte na paměti, že pokud nám nedovolíte zaslat druhé zemi informace o Vašem zdravotním stavu, nebude se tato země moci postarat o Vaše zvláštní potřeby.

Uvědomte si prosím, že s informacemi o Vašem zdravotním stavu budou vždy nakládat pouze odborní pracovníci vázaní mlčenlivostí, a to přísně důvěrným způsobem.

Za jak dlouho bude rozhodnuto, která země zpracuje mou žádost? Za jak dlouho bude má žádost posouzena?

Rozhodnou-li naše orgány, že jsme příslušní k posouzení Vaší žádosti o azyl, znamená to, že v naší zemi smíte zůstat a nechat si zde svou žádost posoudit.

Co se stane, pokud se zjistí, že je k posuzování mé žádosti příslušná jiná země než ta, kde se nacházím?

Zjistíme-li, že k posuzování Vaší žádosti je příslušná jiná země, požádáme ji, aby převzala svou příslušnost do 3 měsíců od data podání Vaší žádosti v naší zemi.

Pokud je však určena jako příslušná jiná země na základě Vašich údajů o otiscích prstů, žádost bude této zemi zaslána do 2 měsíců od okamžiku získání výsledků ze systému Eurodac.

Žádáte-li o azyl v zemi dublinského nařízení poprvé, ale přitom se lze důvodně domnívat, že by Vaši žádost o azyl měla posoudit jiná země dublinského nařízení, požádáme tuto zemi, aby Váš případ „převzala“.

Země, jíž žádost zašleme, musí odpovědět do 2 měsíců po jejím obdržení. Jestliže tato země neodpoví v dané lhůtě, znamená to, že svou příslušnost k Vaší žádosti přijímá.

Pokud jste již požádal (požádala) o azyl v jiné zemi dublinského nařízení, než kde se nyní nacházíte, požádáme tuto zemi, aby si Vás „přijala zpět“.

Země, jíž žádost zašleme, musí odpovědět do 1 měsíce po jejím obdržení, nebo do 2 týdnů, byla-li žádost založena na údajích systému Eurodac. Jestliže tato země v dané lhůtě neodpoví, znamená to, že svou příslušnost k Vaší žádosti přijímá a souhlasí s tím, že Vás přijme zpět.

Pokud jste však o azyl v naší zemi nepožádal (nepožádala) a Vaše předchozí žádost o azyl v jiné zemi byla zamítnuta konečným rozhodnutím, můžeme buď požádat příslušnou zemi, aby Vás přijala zpět, nebo pokračovat v procesu Vašeho návratu do země Vašeho původu nebo do bezpečné třetí země (7).

Pokud jiná země uzná svou příslušnost k posuzování Vaší žádosti, informujeme Vás o svém rozhodnutí:

neposuzovat Vaši žádosti o azyl v naší zemi a

přemístit Vás do příslušné země.

Vaše přemístění bude provedeno do 6 měsíců ode dne, kdy druhá země přijala svou příslušnost, nebo – pokud se rozhodnete napadnout toto rozhodnutí – do 6 měsíců od okamžiku, kdy soud rozhodne, že Vás můžeme do této země odeslat. Tuto lhůtu lze prodloužit, pokud orgánům uprchnete nebo budete-li uvězněn (uvězněna).

Pokud budete v naší zemi v rámci dublinského řízení zadržen(a) (umístěn(a) do uzavřeného centra), použijí se kratší lhůty (další informace viz specifický oddíl týkající se zadržení).

Příslušná země Vás bude považovat za žadatele o azyl a budete moci využívat všech práv s tím souvisejících. Pokud jste o azyl v této zemi ještě nikdy nepožádal (nepožádala), budete to moci učinit po příjezdu.

A pokud s rozhodnutím o přemístění do jiné země nesouhlasím?

Můžete vyjádřit svůj nesouhlas s rozhodnutím o svém přemístění do jiné země dublinského nařízení. Říká se tomu „odvolání“ nebo „přezkum“.

Můžete také požádat o pozastavení přemístění do doby vyřízení Vašeho odvolání nebo přezkumu.

Na konci tohoto materiálu naleznete informace o tom, na které naše orgány se máte obrátit, chcete-li napadnout rozhodnutí vydané v naší zemi.

Až Vám orgány doručí oficiální rozhodnutí o přemístění, budete mít [x dnů  (8)] na podání odvolání k [název odvolacího orgánu  (9)]. Je velmi důležité napadnout odvolání nebo přezkum ve stanovené lhůtě.

Po dobu posuzování Vašeho odvolání nebo přezkumu smíte zůstat v naší zemi. Nebo  (10)

Dokud soud nerozhodne, zda je bezpečné, abyste do posouzení Vašeho odvolání pobýval (pobývala) v příslušné zemi, bude Vaše přemístění pozastaveno na dobu [y dnů  (11)]. Nebo

Máte [y dnů  (12)] na podání žádosti o pozastavení svého přemístění na dobu, než bude posouzeno Vaše odvolání. Soud rozhodne o této žádosti urychleně. Zamítne-li pozastavení, bude Vám sdělen důvod.

Během tohoto řízení máte právo na právní pomoc a v případě potřeby na jazykovou pomoc. Právní pomoc znamená, že máte právo mít právního zástupce, který připraví Vaše dokumenty a bude Vás zastupovat před soudem.

Pokud si nemůže dovolit uhradit náklady na tuto pomoc, můžete požádat, aby byla poskytnuta zdarma. Informace o organizacích poskytujících právní pomoc lze nalézt na konci tohoto materiálu.

Mohu být zadržen (zadržena)?

Ačkoli mohou existovat i jiné důvody zadržení, v rámci dublinského řízení můžete být zadržen (zadržena) pouze tehdy, pokud naše orgány zjistí, že existuje značné riziko, že byste mohl (mohla) uprchnout, protože nechcete být přesunut (přesunuta) do jiné země dublinského nařízení.

Co to znamená?

Pokud naše orgány zjistí, že existuje značné riziko, že byste mohl (mohla) uprchnout – např. protože už jste to učinil (učinila) nebo protože neplníte ohlašovací povinnost atd. –, mohou Vás v kterékoli fázi dublinského řízení zadržet. Důvody, pro které můžete být zadržen (zadržena), jsou uvedeny v dublinském nařízení. Žádné jiné důvody než ty, jež jsou uvedeny v dublinském nařízení, nelze pro Vaše zadržení uplatnit.

Máte právo být písemně informován (informována) o důvodech svého zadržení, jakož i o možnostech napadnout příkaz k zadržení. Pokud chcete příkaz k zadržení napadnout, máte rovněž právo na právní pomoc.

Budete-li zadržen (zadržena) v průběhu dublinského řízení, časový rámec postupu bude následující:

Požádáme druhou zemi, aby svou příslušnost přijala do 1 měsíce po podání Vaší žádosti o azyl.

Země, které žádost zašleme, musí odpovědět do 2 týdnů po obdržení naší žádosti.

Vaše přemístění by mělo být provedeno do 6 týdnů poté, co příslušná země žádost přijme. Pokud se proti rozhodnutí o přemístění odvoláte, lhůta 6 týdnů se počítá od okamžiku, kdy orgány nebo soud rozhodnou, že do doby, než bude Vaše odvolání posouzeno, je bezpečné Vás odeslat do příslušné země.

Nesplníme-li lhůtu pro zaslání žádosti nebo pro provedení Vašeho přemístění, bude Vaše zadržení za účelem přemístění podle dublinského nařízení ukončeno. V takovém případě platí obvyklé lhůty uvedené výše.

Co se stane s osobními informacemi, které poskytnu? Jak mám vědět, že nebudou zneužity?

Orgány zemí dublinského nařízení si mohou údaje, které jim poskytnete v průběhu dublinského řízení, vyměňovat výhradně za účelem plnění svých povinností podle dublinského nařízení a nařízení o Eurodacu. V průběhu celého dublinského řízení máte právo na ochranu všech poskytnutých osobních údajů a informací o sobě, o Vaší rodinné situaci atd. Vaše údaje mohou být použity pouze pro účely vymezené právními předpisy.

Budete mít právo na přístup:

k údajům, které se Vás týkají. Máte právo požádat o opravu těchto údajů, včetně údajů systému Eurodac, jsou-li nepřesné, nebo o jejich vymazání, pokud nebyly zpracovány v souladu s právem,

k informacím o tom, jakým způsobem žádat o opravu nebo vymazání Vašich údajů, včetně údajů systému Eurodac. Týká se to i kontaktních údajů orgánů příslušných zabývat se Vaším dublinským řízením a vnitrostátních orgánů pro ochranu údajů příslušných k vyřizování žádostí týkajících se ochrany osobních údajů.

PŘÍLOHA XI

INFORMACE PRO DĚTI BEZ DOPROVODU, KTERÉ ŽÁDAJÍ O MEZINÁRODNÍ OCHRANU PODLE ČLÁNKU 4 NAŘÍZENÍ (EU) č. 604/2013  (13)

Obdržel (obdržela) jste tento materiál, protože jste se vyjádřil (vyjádřila), že potřebujete ochranu a že jste mladší než 18 let. Pokud jste mladší než 18 let, považujeme Vás za dítě. Orgány se o Vás rovněž budou zmiňovat jako o „nezletilé osobě“, což znamená totéž co „dítě“. „Orgány“ jsou osoby příslušné k rozhodování o Vaší žádosti o ochranu.

Pokud žádáte o ochranu v naší zemi proto, že jste ve své zemi původu měl (měla) důvod ke strachu, říkáme tomu „žádat o azyl“. Azyl je místo, kde budete pod ochranou a v bezpečí.

Když podáváte příslušným orgánům formální žádost o azyl, podle právních předpisů se nazývá „žádost o mezinárodní ochranu“. Osoba, která žádá o ochranu, je „žadatel“. Někdy budete rovněž označen (označena) za „žadatele o azyl“.

Vaši rodiče by měli být s Vámi, ale pokud nejsou nebo pokud jste se cestou rozdělili, jste „nezletilá osoba bez doprovodu“.

V tom případě VÁM POSKYTNEME „ZÁSTUPCE“, COŽ JE DOSPĚLÝ, KTERÝ VÁM POMŮŽE V PRŮBĚHU ŘÍZENÍ. ZÁSTUPCE VÁM POMŮŽE S VAŠÍ ŽÁDOSTÍ A MŮŽE VÁS DOPROVÁZET, KDYŽ BUDETE MUSET HOVOŘIT S ORGÁNY. SE SVÝM ZÁSTUPCEM MŮŽETE MLUVIT O SVÝCH PROBLÉMECH A OBAVÁCH. VÁŠ ZÁSTUPCE JE TU PROTO, ABY ZAJISTIL, ABY STÁLY NA PRVNÍM MÍSTĚ VAŠE NEJLEPŠÍ ZÁJMY, TEDY ABY BYLY ZOHLEDNĚNY VAŠE POTŘEBY, BEZPEČNOST, BLAHO, SOCIÁLNÍ ROZVOJ A VAŠE NÁZORY. VÁŠ ZÁSTUPCE VEZME ROVNĚŽ V ÚVAHU MOŽNOSTI, JAK VAŠI RODINU ZNOVU SLOUČIT.

POKUD NĚČEMU NEROZUMÍTE, POŽÁDEJTE O POMOC SVÉHO ZÁSTUPCE NEBO NAŠE ORGÁNY!

PŘESTOŽE JSTE POŽÁDAL (POŽÁDALA) O AZYL V NAŠÍ ZEMI, MŮŽE SE STÁT, ŽE VAŠI ŽÁDOST O OCHRANU BUDE MUSET POSOUDIT JINÁ ZEMĚ.

K posouzení Vaší žádosti o ochranu smí být příslušná pouze jedna země. Tak to stanoví právní předpis, který se nazývá „dublinské nařízení“. Podle tohoto nařízení musíme určit, zda je k posouzení Vaší žádosti příslušná naše země, nebo země jiná – tomuto zjišťování říkáme „dublinské řízení“.

Tento právní předpis se uplatňuje v celé zeměpisné oblasti zahrnující 32 zemí (14). V tomto materiálu nazýváme těchto 32 zemí „země dublinského nařízení“.

NESMÍTE UPRCHNOUT PŘED ORGÁNY ANI DO JINÉ ZEMĚ DUBLINSKÉHO NAŘÍZENÍ. NĚKDO VÁM MŮŽE TVRDIT, ŽE TO JE TÍM NEJLEPŠÍM ŘEŠENÍM. POKUD VÁS NĚKDO NABÁDÁ, ŽE MÁTE UPRCHNOUT NEBO S NÍM ODEJÍT, IHNED TO ŘEKNĚTE SVÉMU ZÁSTUPCI NEBO STÁTNÍM ORGÁNŮM.

ŘEKNĚTE STÁTNÍM ORGÁNŮM CO NEJDŘÍVE:

jestli jste sám (sama) a myslíte si, že by se Vaše matka, otec, bratr nebo sestra, teta  (15), strýc  (16), babička nebo dědeček mohli nacházet v některé z těchto 32 zemí dublinského nařízení,

a pokud ano, jestli chcete žít s nimi,

jestli jste přicestoval (přicestovala) do naší země s někým jiným, a pokud ano, s kým,

jestli jste už byl (byla) v některé z uvedených 32 zemí dublinského nařízení,

jestli Vám již byly v jiné zemi dublinského nařízení sejmuty otisky prstů; otisky prstů jsou obrazy linií na Vašich prstech, jež pomáhají určit Vaši totožnost,

jestli jste již požádal (požádala) o azyl v jiné zemi dublinského nařízení.

JE VELMI DŮLEŽITÉ SPOLUPRACOVAT SE STÁTNÍMI ORGÁNY A VŽDY JIM ŘÍKAT PRAVDU.

Dublinský systém Vám může pomoci, pokud žádáte o ochranu a nejste při tom v doprovodu rodičů.

Jestliže o nich budeme mít dostatek informací, budeme Vaše rodiče nebo příbuzné v zemích dublinského nařízení hledat. Pokud se nám je podaří najít, pokusíme se zajistit, abyste mohli být pohromadě v zemi, kde Vaši rodiče nebo příbuzní pobývají. Tato země pak bude příslušná k posouzení Vaší žádosti o ochranu.

Jste-li sám (sama) a nemáte žádnou rodinu nebo příbuzné v jiné zemi dublinského nařízení, je velmi pravděpodobné, že se Vaše žádost bude posuzovat v naší zemi.

Můžeme se také rozhodnout, že Vaši žádost v naší zemi posoudíme, přestože by k tomu podle právních předpisů mohla být příslušná jiná země. Můžeme to učinit z důvodů humanitárních, rodinných či kulturních.

Během tohoto řízení budeme vždy jednat ve Vašem nejlepším zájmu a nepošleme Vás do země, kde by podle našeho zjištění mohla být porušována Vaše základní práva.

Co znamená, že musíme vždy jednat ve Vašem nejlepším zájmu? To znamená, že budeme muset:

zkontrolovat, jestli je možné, že by Vaše rodina byla pohromadě v jedné zemi,

zajistit, že budete v bezpečí, zejména před osobami, které s Vámi chtějí špatně zacházet/které Vám chtějí ublížit,

zajistit, že budete moci vyrůstat ve zdraví a v bezpečí, budete mít potraviny a přístřeší a budou splněny potřeby Vašeho sociálního rozvoje,

brát v úvahu Váš názor – například na to, jestli chcete zůstat s některým příbuzným, nebo raději ne.

VÁŠ VĚK

Osoby starší než 18 let jsou „dospělí“. Zachází se s nimi jinak než s dětmi a mládeží („nezletilými osobami“).

O svém věku prosím nelžete.

Máte-li nějaký doklad prokazující Váš věk, ukažte jej příslušným orgánům. Pokud budou orgány o Vašem věku pochybovat, je možné, že Vás bude chtít prohlédnout lékař, aby zjistil, jestli jste mladší nebo starší než 18 let. S jakýmkoli lékařským vyšetřením musíte nejprve souhlasit Vy a/nebo Váš zástupce.

V NÁSLEDUJÍCÍM TEXTU SE POKUSÍME ZODPOVĚDĚT NEJČASTĚJŠÍ DOTAZY TÝKAJÍCÍ SE TOHOTO ŘÍZENÍ, VYSVĚTLIT, JAK VÁM MŮŽE POMOCI A CO MÁTE OČEKÁVAT, ŽE SE BUDE DÍT:

OTISKY PRSTŮ – Co to je? Proč se snímají?

Podáváte-li žádost o azyl a je Vám 14 nebo více let, bude Vám sejmut obraz linií na Vašich prstech (nazývaný „otisk prstu“), který bude předán do databáze otisků prstů nazývané „Eurodac“. Při tomto postupu musíte spolupracovat – každý, kdo žádá o azyl, si musí ze zákona nechat otisky prstů sejmout.

Vaše otisky prstů mohou být v určitou chvíli zkontrolovány, aby se zjistilo, zda jste již dříve požádal (požádala) o azyl nebo zda Vám byly otisky prstů sejmuty již na hranici. Ukáže-li se, již jste požádal (požádala) o azyl v jiné zemi dublinského nařízení, můžete být do této země přemístěn (přemístěna), pokud je to ve Vašem nejlepším zájmu. Tato země pak bude příslušná k posouzení Vaší žádosti o mezinárodní ochranu.

Vaše otisky prstů budou uloženy po dobu 10 let. Po 10 letech budou z databáze automaticky vymazány. Pokud se svou žádostí o ochranu uspějete, Vaše otisky prstů v databázi zůstanou, dokud nebudou automaticky vymazány. V případě, že se později stanete občanem některé země dublinského nařízení, budou Vaše otisky prstů vymazány. V systému Eurodac budou uloženy jen Vaše otisky prstů a údaje o Vašem pohlaví; Vaše jméno, fotografie, datum narození a státní příslušnost se do databáze Eurodac nezasílají ani neukládají. Tyto údaje však mohou být uloženy v naší vnitrostátní databázi. Údaje uložené v databázi Eurodac nebudou sdíleny s žádnou další zemí ani organizací mimo země dublinského nařízení.

Od 20. července 2015 si budou moci Vaše otisky prstů vyhledat orgány, jako jsou policie a Evropský policejní úřad (Europol), které mohou požádat o přístup do databáze Eurodac pro účely prevence, odhalování a vyšetřování závažné trestné činnosti a terorismu.

Jaké informace o své situaci byste určitě měl (měla) sdělit státním orgánům?

Aby bylo možno určit, která země je příslušná k posuzování Vaší žádosti o azyl, budete pravděpodobně muset absolvovat pohovor. Při pohovoru Vám naše státní orgány vysvětlí, jak probíhá „dublinské řízení“, a pokusí se zjistit, jestli je možné Vás znovu sloučit s Vaší rodinou v jiné zemi dublinského nařízení.

Pokud víte o tom, že Vaši rodiče, sourozenci nebo nějaký další příbuzný jsou v jiné zemi dublinského nařízení, nezapomeňte to říci osobě, která s Vámi povede pohovor. Uveďte co nejvíce informací, které by nám mohly pomoci nalézt Vaši rodinu – jména, adresy, telefonní čísla atd.

Při pohovoru se Vás také mohou zeptat, jestli jste už byl (byla) v jiných zemích dublinského nařízení. Odpovídejte podle pravdy.

Na pohovor Vás může doprovázet Váš zástupce, bude Vám pomáhat, podporovat Vás a jednat ve Vašem nejlepším zájmu. Máte-li nějaký důvod si nepřát, aby tam byl Váš zástupce s Vámi, měl (měla) byste to říct státním orgánům.

NA ZAČÁTKU POHOVORU VÁM OSOBA, KTERÁ POHOVOR POVEDE, A VÁŠ ZÁSTUPCE VYSVĚTLÍ, JAKÝ BUDE PRŮBĚH ŘÍZENÍ A JAKÁ PRÁVA MÁTE. POKUD NĚČEMU NEROZUMÍTE NEBO MÁTE-LI DALŠÍ OTÁZKY, PTEJTE SE!

Na pohovor máte právo a je důležitou součástí Vaší žádosti.

Pohovor se povede v jazyce, jemuž rozumíte. Pokud použitému jazyku nerozumíte, můžete požádat, aby Vám s komunikací pomohl tlumočník. Tlumočník musí tlumočit pouze Vaše slova a slova osoby, která pohovor povede. Nesmí připojovat své osobní názory. Pokud je pro Vás obtížné tlumočníkovi porozumět, musíte to sdělit nám a/nebo svému zástupci.

Pohovor bude veden důvěrně. To znamená, že žádné informace, jež poskytnete, včetně skutečnosti, že jste požádal (požádala) o ochranu v naší zemi, nebudou zaslány osobám ani orgánům, které by mohly nějak ublížit Vám nebo Vašim rodinným příslušníkům, kteří jsou stále v zemi Vašeho původu.

JE DŮLEŽITÉ, ABYSTE VY I VÁŠ ZÁSTUPCE ZNALI LHŮTY DUBLINSKÉHO ŘÍZENÍ!

Přečtěte si odpovědi, které uvádíme níže.

Za jak dlouho se dozvíte, jestli budete muset odejít do jiné země, nebo jestli můžete zůstat zde?

Co se stane, pokud se zjistí, že je k posuzování Vaší žádosti příslušná jiná země?

Žádáte-li o azyl v zemích dublinského nařízení poprvé, budete přemístěn (přemístěna) do jiné země, protože tam pobývá Vaše matka, otec, bratr, sestra, teta, strýc, babička nebo dědeček, k nimž se připojíte a zůstanete s nimi po dobu, kdy se bude Vaše žádost o azyl vyřizovat.  (17)

Pokud jste nepožádal (nepožádala) o azyl v naší zemi, ale předtím jste požádal (požádala) o azyl v jiné zemi dublinského nařízení, můžete být do této země vrácen (vrácena), aby Vaši žádost o azyl mohly posoudit tamní úřady.  (18)
V obou případech může přijetí rozhodnutí o Vašem přemístění do jiné země trvat až pět měsíců, a to buď od okamžiku, kdy jste požádal (požádala) o azyl, nebo od okamžiku, kdy se dozvíme, že jste požádal (požádala) o mezinárodní ochranu v jiné zemi dublinského nařízení. Orgány Vás o vydání tohoto rozhodnutí informují co nejdříve poté, co bude vydáno.

Pokud jste o azyl v naší zemi nepožádal (nepožádala) a Vaše předchozí žádost o azyl v jiné zemi byla plně posouzena a poté zamítnuta, musíme buď požádat tuto zemi, aby si Vás přijala zpět, nebo budeme pokračovat v řízení o Vašem návratu do země Vašeho původu, do země Vašeho trvalého pobytu nebo do bezpečné třetí země.

Rozhodneme-li, že je k posuzování Vaší žádosti o azyl příslušná jiná země, požádáme tuto zemi, aby za Vás převzala odpovědnost. Když ji tato země přijme, oficiálně Vás informujeme o tom, že my Vaši žádost o mezinárodní ochranu posuzovat nebudeme, ale že Vás místo toho přemístíme do příslušné země.

Vaše přemístění bude provedeno do 6 měsíců ode dne, kdy za Vás druhá země přijme odpovědnost, nebo pokud s tímto rozhodnutím nebudete souhlasit a odvoláte se proti němu, pak se tato lhůta počítá od data konečného rozhodnutí o Vašem odvolání nebo přezkumu (podívejte se do dalšího oddílu, kde se vysvětluje, co to znamená!). Tato lhůta může být prodloužena až na jeden rok, pokud budete uvězněn (uvězněna), nebo až na 18 měsíců, pokud uprchnete.

Co se stane, pokud nebudete chtít odejít do jiné země?

PROMLUVTE SI O TOM SE SVÝM ZÁSTUPCEM!

Pokud rozhodneme, že byste měl (měla) odejít do jiné země a nechat si svou žádost posoudit tam, a Vy s tím nebudete souhlasit, máte možnost se proti rozhodnutí o přemístění odvolat. Říkáme tomu „odvolání“ nebo „přezkum“.

Až Vám orgány doručí své rozhodnutí, budete mít [x dnů  (19)] na podání odvolání k [název odvolacího orgánu  (20)]. Je velmi důležité předložit odvolání v této lhůtě. Váš zástupce by Vám s tím měl pomoci.

Po dobu posuzování Vašeho odvolání nebo přezkumu smíte zůstat v naší zemi. Nebo  (21)

Dokud soud nerozhodne, zda je bezpečné, abyste do posouzení Vašeho odvolání pobýval (pobývala) v příslušné zemi, bude Vaše přemístění pozastaveno na dobu [y dnů  (22)]. Nebo

Máte [y dnů  (23)] na podání žádosti o pozastavení svého přemístění na dobu, než bude posouzeno Vaše odvolání. Soud rozhodne o této žádosti urychleně. Zamítne-li pozastavení, bude Vám sdělen důvod.

Na zadní straně tohoto materiálu jsou uvedeny informace o tom, které orgány máte kontaktovat, chcete-li se v naší zemi odvolat proti vydanému rozhodnutí.

Během odvolacího řízení budete mít přístup k právní pomoci a v případě potřeby k pomoci jazykové od překladatele či tlumočníka. Pokud na tuto právní pomoc nemáte peníze, můžete požádat, aby Vám byla poskytnuta zdarma. Na zadní straně tohoto materiálu se nacházejí kontaktní údaje organizací poskytujících právní pomoc, které by Vám mohly s Vaším odvoláním poradit.

ZAJIŠTĚNÍ

Pokud někdo nemůže volně cestovat, kam chce, a je umístěn v uzavřené budově, kterou nemůže opustit, říkáme, že je „zajištěn“.

Pokud jste nezletilá osoba bez doprovodu, můžete pobývat v zařízení, kde existují určitá pravidla, jako že musíte v noci nebo za tmy zůstat uvnitř, nebo že musíte ohlásit lidem, kteří se o Vás starají, pokud jdete ven a kdy se vrátíte. Tato pravidla mají chránit Vaši bezpečnost. Neznamená to, že jste zajištěn (zajištěna).

DĚTI TÉMĚŘ NIKDY NEJSOU ZAJIŠTĚNY!

Jste Vy zajištěn (zajištěna)? Pokud s jistotou nevíte, jestli nejste zajištěn (zajištěna), zeptejte se co nejdříve příslušných orgánů, svého zástupce nebo právního poradce (24). Můžete si s nimi pak promluvit o své situaci, a pokud jste zajištěn (zajištěna), o možnosti odvolat se proti rozhodnutí o zadržení!

V průběhu dublinského řízení však může hrozit nebezpečí, že budete zadržen (zadržena). Obvykle se to může stát, pokud státní orgány neuvěří tomu, že je Vám méně než 18 let, a budou mít obavy, že byste mohl (mohla) uprchnout nebo se před nimi skrývat, protože se bojíte, že by Vás mohly poslat do jiné země.

Máte právo být písemně informován (informována) o důvodech svého zadržení a o možnostech, jak se můžete proti příkazu k zadržení odvolat. Pokud se chcete proti příkazu k zadržení odvolat, máte rovněž právo na právní pomoc; pokud tedy nejste spokojen (spokojena), promluvte si o tom se svým zástupcem nebo právním poradcem.

Budete-li v průběhu dublinského řízení zadržen (zadržena), časový rámec řízení bude následující: budeme muset požádat druhou zemi, aby za Vás převzala odpovědnost do jednoho měsíce po podání Vaší žádosti o azyl. Dožádaná země by měla odpovědět do dvou týdnů poté. Zůstanete-li zajištěn (zajištěna), Vaše přemístění by mělo být provedeno do šesti týdnů poté, co příslušná země žádost přijme.

Pokud se rozhodnete odvolat proti rozhodnutí o přemístění v době, kdy jste zajištěn (zajištěna), státní orgány Vás nemusejí přemístit ve lhůtě šesti týdnů. Státní orgány Vás pak informují o tom, jaké máte možnosti.

Pokud státní orgány nedodrží lhůty, během nichž mají požádat jinou zemi, aby za Vás převzala odpovědnost, nebo pokud neprovedou Vaše přemístění včas, Vaše zajištění za účelem přemístění podle dublinského nařízení bude ukončeno. V takovém případě platí obvyklé lhůty uvedené v oddílu „Co se stane, pokud se zjistí, že k posuzování Vaší žádosti je příslušná jiná země?“.

Jaká máte práva v době, kdy rozhodujeme o tom, kdo je za Vás odpovědný?

Máte právo zůstat v naší zemi, je-li příslušná k posouzení Vaší žádosti o azyl, anebo, je-li příslušná jiná země, dokud do této země nebudete přemístěn (přemístěna). Je-li k posouzení Vaší žádosti o azyl příslušná země, kde se nyní nacházíte, máte právo zde zůstat nejméně do doby, než bude přijato první rozhodnutí o Vaší žádosti o azyl. Máte také nárok na využití materiálních podmínek přijímání, např. ubytování, stravy atd., jakož i na základní zdravotní péči a zdravotní pomoc v nouzi. Máte dále nárok chodit do školy.

Můžete nám ústně a/nebo písemně předat informace o Vaší situaci a o přítomnosti Vašich rodinných příslušníků na území zemí dublinského nařízení a použít k tomu Vaši mateřštinu nebo jiný jazyk, jejž dobře ovládáte (nebo případně můžete mít tlumočníka). Obdržíte rovněž písemné vyhotovení rozhodnutí o Vašem přemístění do jiné země. Můžete se na nás také obrátit se žádostí o další informace a/nebo se spojit s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v naší zemi.

Váš zástupce a státní orgány Vám podrobněji vysvětlí Vaše práva!

Co se stane s osobními informacemi, které poskytnete? Jak máte s jistotou vědět, že nebudou využity k neoprávněným účelům?

Orgány zemí dublinského nařízení si mohou informace, které jim poskytnete v průběhu dublinského řízení, vyměňovat jen za účelem plnění svých povinností podle dublinského nařízení.

Budete mít právo na přístup:

k údajům, které se Vás týkají. Máte právo požádat o opravu těchto údajů, jsou-li nepřesné, nebo o jejich vymazání, pokud nebyly zpracovány v souladu s právem,

k informacím o tom, jakým způsobem žádat o opravu nebo vymazání Vašich údajů, včetně kontaktních údajů konkrétních příslušných orgánů příslušných k Vašemu dublinskému řízení a vnitrostátních orgánů pro ochranu údajů příslušných k přijímání žádostí týkajících se ochrany osobních údajů.

KAM SE MŮŽETE OBRÁTIT O POMOC? (Vyplňte informace týkající se konkrétního členského státu, zejména:)

adresa a kontaktní údaje azylového orgánu,

název, adresa a kontaktní údaje organizací poskytujících zastoupení nezletilým osobám bez doprovodu,

adresa a kontaktní údaje vnitrostátního orgán, který je odpovědný za ochranu dětí,

adresa a kontaktní údaje orgánu příslušného k provádění dublinského řízení,

podrobnosti o vnitrostátním orgánu dozoru,

totožnost správce systému Eurodac a jeho zástupce,

kontaktní údaje úřadu správce,

Červený kříž a jeho úloha,

kontaktní údaje úřadu místního komisaře OSN pro uprchlíky (pokud existuje) a jeho úloha,

kontaktní údaje poskytovatelů právní pomoci/organizací na podporu uprchlíků/dětí,

kontaktní údaje Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) a její úloha.

PŘÍLOHA XII

INFORMACE PRO STÁTNÍ PŘÍSLUŠNÍKY TŘETÍCH ZEMÍ NEBO OSOBY BEZ STÁTNÍ PŘÍSLUŠNOSTI ZADRŽENÉ V SOUVISLOSTI S NEOPRÁVNĚNÝM PŘEKROČENÍM VNĚJŠÍ HRANICE PODLE ČL. 29 ODST. 3 NAŘÍZENÍ (EU) č. 603/2013

Pokud je Vám 14 let nebo více a byl (byla) jste zadržen (zadržena) při neoprávněném překročení hranice, budou Vám sejmuty otisky prstů a budou předány do databáze otisků prstů s názvem „Eurodac“. Při tomto postupu musíte spolupracovat – ze zákona jste povinen (povinna) nechat si otisky prstů sejmout.

Pokud kvalita otisků prstů není dobrá, včetně případů, kdy jste si úmyslně poškodil (poškodila) prsty, mohou být otisky prstů sejmuty v budoucnu znovu.

Pokud někdy v budoucnu znovu požádáte o azyl, budou Vám otisky prstů sejmuty znovu. Pokud žádáte o azyl v jiné zemi než v zemi, kde Vám byly otisky prstů sejmuty poprvé, můžete být přemístěn (přemístěna) zpět do první země, kde Vám byly otisky prstů sejmuty.

Údaje o Vašich otiscích prstů zůstanou uloženy po dobu 18 měsíců – po uplynutí 18 měsíců se automaticky odstraní z databáze. V systému Eurodac budou uloženy pouze Vaše otisky prstů a údaje o Vašem pohlaví – Vaše jméno, fotografie, datum narození a státní příslušnost se do databáze nezasílají ani se neukládají.

Kdykoli v budoucnu můžete požádat o to, aby Vám země, která snímá Vaše otisky prstů, sdělila údaje, které se Vás týkají a které jsou zaznamenány v systému Eurodac. Můžete požádat, aby údaje byly opraveny nebo vymazány – například by měly být vymazány v případě, že se stanete občanem EU či přidružené země nebo že získáte povolení k pobytu v jedné z těchto zemí a nepožádal (nepožádala) jste o azyl.

Systém Eurodac provozuje agentura Evropské unie s názvem eu-LISA. Vaše údaje smějí být použity pouze pro účely vymezené právními předpisy. Vaše údaje obdrží pouze ústřední systém Eurodac. Pokud v budoucnu požádáte o azyl v jiné zemi EU či přidružené zemi (25), Vaše otisky prstů budou odeslány této zemi k ověření. Údaje uložené v systému Eurodac nejsou poskytovány žádné další zemi ani organizaci mimo EU a přidružené země.

S platností od 20. července 2015 si Vaše otisky prstů mohou vyhledat orgány, jako je policie nebo Evropský policejní úřad (Europol), které mohou požádat o přístup k databázi Eurodac pro účely prevence, odhalování a vyšetřování závažné trestné činnosti a terorismu.

Kontaktní informace (vyplňte příslušné informace pro daný členský stát)

totožnost kontrolora Eurodac a jeho zástupce,

kontaktní údaje úřadu kontrolora,

údaje o vnitrostátním kontrolním orgánu (ochrana údajů).

PŘÍLOHA XIII

INFORMACE PRO STÁTNÍ PŘÍSLUŠNÍKY TŘETÍCH ZEMÍ NEBO OSOBY BEZ STÁTNÍ PŘÍSLUŠNOSTI ZDRŽUJÍCÍ SE NEOPRÁVNĚNĚ V ČLENSKÉM STÁTĚ PODLE ČL. 29 ODST. 3 NAŘÍZENÍ (EU) č. 603/2013

Pokud se neoprávněně zdržujete v zemi, na niž se vztahuje dublinské nařízení (26), mohou Vám její orgány sejmout otisky prstů a předat je do databáze otisků prstů s názvem „Eurodac“. Účelem je pouze zjistit, zda jste již někdy dříve požádal (požádala) o azyl. Údaje o Vašich otiscích prstů nebudou v databázi Eurodac uloženy, ale pokud jste již dříve požádal (požádala) o azyl v jiné zemi, můžete být odeslán (odeslána) zpět do této země.

Pokud kvalita Vašich otisků prstů není dobrá, včetně případů, kdy jste si úmyslně poškodil (poškodila) prsty, mohou Vám být otisky prstů sejmuty v budoucnu znovu.

Systém Eurodac provozuje agentura Evropské unie s názvem eu-LISA. Vaše údaje smějí být použity pouze pro účely vymezené právními předpisy. Vaše údaje obdrží pouze ústřední systém Eurodac. Pokud v budoucnu požádáte o azyl v jiné zemi, na niž se vztahuje dublinské nařízení, Vaše otisky prstů budou rovněž sejmuty pro účely předání do systému Eurodac. Údaje uložené v systému Eurodac nebudou poskytnuty žádné další zemi ani organizaci mimo EU a přidružené země.

Kontaktní informace (vyplňte příslušné informace pro daný členský stát)

totožnost kontrolora Eurodac a jeho zástupce,

kontaktní údaje úřadu kontrolora,

údaje o vnitrostátním kontrolním orgánu (ochrana údajů).

Pokud se naše orgány domnívají, že jste mohl požádat o mezinárodní ochranu v jiné zemi, která by mohla být příslušná k posuzování uvedené žádosti, obdržíte podrobnější informace o následujícím postupu a o tom, jakým způsobem se týká Vás a Vašich práv (27)
.

(1)  Po těchto nepřímých důkazech musí vždy následovat přímý důkaz podle definice v seznamu A.

(2)  Tento materiál slouží pouze pro informaci. Jeho cílem je poskytnout žadatelům o mezinárodní ochranu příslušné informace, které se týkají dublinského řízení. Nevytváří/neobsahuje žádná práva ani právní závazky. Práva a povinnosti států a osob v rámci dublinského řízení jsou stanoveny v nařízení (EU) č. 604/2013.

(3)  Mezi země dublinského nařízení patří 28 zemí Evropské unie (Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko, Švédsko), jakož i čtyři země „přidružené“ k dublinskému nařízení (Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko).

(4)  Poskytované informace jsou specifikovány v části B této přílohy.

(5)  Tento materiál slouží pouze pro informaci. Jeho cílem je poskytnout žadatelům o mezinárodní ochranu příslušné informace, které se týkají dublinského řízení. Nevytváří/neobsahuje žádná práva ani právní závazky. Práva a povinnosti států a osob v rámci dublinského řízení jsou stanoveny v nařízení (EU) č. 604/2013.

(6)  Více informací o systému Eurodac naleznete v části A oddílu „Proč si mám nechat sejmout otisky prstů?“.

(7)  Tento odstavec se neobjevuje ve zvláštním materiálu pro členské státy, které se neúčastní uplatňování směrnice o navracení.

(8)  Vyplní každý členský stát podle zvláštních ustanovení vnitrostátních právních předpisů.

(9)  Vyplní každý každý členský stát.

(10)  Jedna ze tří možností podle volby každého členského státu, v závislosti na jeho výběru účinného systému opravných prostředků.

(11)  Vyplní každý členský stát podle zvláštních ustanovení vnitrostátních právních předpisů.

(12)  Vyplní každý členský stát podle zvláštních ustanovení vnitrostátních právních předpisů.

(13)  Tento materiál slouží pouze pro informaci. Jeho cílem je poskytnout žadatelům o mezinárodní ochranu příslušné informace, které se týkají dublinského řízení. Nevytváří/neobsahuje žádná práva ani právní závazky. Práva a povinnosti států a osob v rámci dublinského řízení jsou stanoveny v nařízení (EU) č. 604/2013.

(14)  Mezi země dublinského nařízení patří 28 zemí Evropské unie (Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko, Švédsko), jakož i čtyři země „přidružené“ k dublinskému nařízení (Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko).

(15)  Sestra Vaší matky nebo sestra Vašeho otce.

(16)  Bratr Vaší matky nebo bratr Vašeho otce.

(17)  Můžete o tom slyšet jako o „převzetí“.

(18)  Můžete o tom slyšet jako o „přijetí zpět“.

(19)  Vyplní každý členský stát podle zvláštních ustanovení vnitrostátních právních předpisů.

(20)  Vyplní každý každý členský stát.

(21)  Jedna ze tří možností podle volby každého členského státu, v závislosti na jeho výběru účinného systému opravných prostředků.

(22)  Vyplní každý členský stát podle zvláštních ustanovení vnitrostátních právních předpisů.

(23)  Vyplní každý členský stát podle zvláštních ustanovení vnitrostátních právních předpisů.

(24)  Osoba, o níž orgány uznají, že bude zastupovat Vaše zájmy před zákonem. Váš zástupce a/nebo příslušné orgány by Vám měli sdělit, jestli právního zástupce potřebujete, avšak můžete je rovněž požádat, aby jej pověřili Vaším jménem. Na zadní straně tohoto materiálu jsou uvedeny organizace, které Vám mohou poskytnout právního zástupce.

(25)  Údaje o Vašich otiscích prstů mohou být sdíleny, pokud to umožňují právní předpisy, mezi 28 členskými státy EU a 4 přidruženými zeměmi – Norskem, Islandem, Švýcarskem a Lichtenštejnskem.

(26)  Toto nařízení se vztahuje na celou Evropskou unii (Belgii, Bulharsko, Českou republiku, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francii, Chorvatsko, Irsko, Itálii, Kypr, Litvu, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Maltu, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko, Švédsko) a rovněž na 4 země „přidružené“ k dublinskému nařízení (Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko).

(27)  Poskytované informace jsou uvedeny v části B přílohy X.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU