2014/95/EUSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU ze dne 22. října 2014 , kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami Text s významem pro EHP

(1)

Komise ve svém sdělení nazvaném „Akt o jednotném trhu – Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry – 'Společně pro nový růst'“ přijatém dne 13. dubna 2011 vymezila potřebu docílit úrovně transparentnosti sociálních a environmentálních informací poskytovaných podniky ve všech odvětvích, která by byla srovnatelně vysoká, ve všech členských státech. To je plně v souladu s možností, aby členské státy vyžadovaly podle potřeby další zlepšení transparentnosti nefinančních informací podniků, což je ve své podstatě nepřetržité úsilí.

(2)

Potřebu zlepšit uvádění sociálních a environmentálních informací podniky předložením legislativního návrhu v této oblasti zopakovala Komise ve sdělení nazvaném „Obnovená strategie EU pro sociální odpovědnost podniků na období 2011–2014“, které bylo přijato dne 25. října 2011.

(3)

Evropský parlament ve svých usneseních ze dne 6. února 2013 nazvaných „Sociální odpovědnost podniků: řádné, transparentní a odpovědné obchodní chování a udržitelný růst“ a „Sociální odpovědnost podniků: podpora zájmů společnosti a cesta k udržitelné obnově podporující začlenění“ uznal, že je důležité, aby podniky zveřejňovaly informace o udržitelnosti, například o sociálních a environmentálních faktorech, s cílem zjistit rizika udržitelnosti a zvýšit důvěru investorů a spotřebitelů. Uvádění nefinančních informací je totiž zásadním krokem pro zvládnutí změny vedoucí k udržitelnému světovému hospodářství, které spojuje dlouhodobou ziskovost se sociální spravedlností a ochranou životního prostředí. Uvádění nefinančních informací v této souvislosti umožňuje měřit, sledovat a řídit výkonnost podniků a jejich dopad na společnost. Evropský parlament tedy vyzval Komisi, aby předložila legislativní návrh na uvádění nefinančních informací podniky, který poskytne velkou flexibilitu s cílem zohlednit mnohorozměrnou povahu sociální odpovědnosti podniků a rozmanitost politik sociální odpovědnosti podniků, které podniky provádějí, společně s dostatečnou mírou srovnatelnosti tak, aby byly uspokojeny potřeby investorů a dalších zúčastněných stran a také potřeba umožnit spotřebitelům snadný přístup k informacím o dopadu podniků na společnost.

(4)

Koordinace vnitrostátních právních předpisů týkajících se uvádění nefinančních informací některými velkými podniky je důležitá pro zájmy podniků, akcionářů i jiných zúčastněných stran. Koordinace je v těchto oblastech nezbytná, neboť většina z těchto podniků působí ve více než jednom členském státě.

(5)

Je rovněž třeba stanovit určitý minimální právní požadavek, pokud jde o rozsah informací, které by měly podniky v celé Unii zpřístupnit veřejnosti a orgánům. Podniky spadající do oblasti působnosti této směrnice by měly poskytnout věrný a komplexní přehled o svých politikách, výsledcích a rizicích.

(6)

Aby se zvýšila soudržnost a srovnatelnost uváděných nefinančních informací v celé Unii, měly by některé velké podniky vypracovávat přehled nefinančních informací obsahující informace týkající se alespoň environmentálních, sociálních a zaměstnaneckých otázek, dodržování lidských práv a boje proti korupci a úplatkářství. Tento přehled by měl zahrnovat popis politik, výsledků a rizik týkajících se těchto otázek a měl by být zahrnut do zprávy vedení daného podniku. Přehled nefinančních informací by měl obsahovat i informace o postupech náležité péče uplatňovaných podnikem, zejména s ohledem na jeho dodavatelské a subdodavatelské řetězce v relevantních a přiměřených případech, s cílem odhalit existující a potenciální nepříznivé dopady, předcházet jim a zmírňovat je. Členské státy by měly mít možnost osvobodit podniky, na něž se vztahuje tato směrnice, od povinnosti vypracovávat přehled nefinančních informací, pokud podniky předkládají samostatnou zprávu, jež je sestavována za stejné účetní období a obsahuje stejné informace.

(7)

Přehled nefinančních informací, jejž jsou podniky povinny vypracovávat, by měl obsahovat, pokud jde o záležitosti související s životním prostředím, podrobnosti o současných a předvídatelných dopadech působení podniku na životní prostředí a případně na zdraví a bezpečnost, využívání obnovitelných a neobnovitelných zdrojů energie, emise skleníkových plynů, využívání vodních zdrojů a znečištění ovzduší. Pokud jde o sociální a zaměstnanecké záležitosti, mohou se informace poskytované v přehledu týkat opatření k zajištění rovnosti pohlaví, provádění základních úmluv Mezinárodní organizace práce, pracovních podmínek, sociálního dialogu, dodržování práva zaměstnanců na informace a konzultace, dodržování práv odborů, zdraví a bezpečnosti při práci a dialogu s místními společenstvími a opatření k zajištění ochrany a rozvoje těchto společenství. Co se týče lidských práv a boje proti korupci a úplatkářství, mohl by přehled nefinančních informací obsahovat informace o předcházení porušování lidských práv nebo o nástrojích pro boj proti korupci a úplatkářství.

(8)

Podniky, na něž se vztahuje tato směrnice, by měly poskytovat odpovídající informace týkající se záležitostí, které by mohly nejpravděpodobněji přivodit vznik hlavních rizik s vážnými dopady, spolu s riziky, která již existují. Závažnost těchto dopadů by měla být posouzena z hlediska jejich rozsahu a významu. Riziko nepříznivých dopadů může být způsobeno činností samotných podniků nebo může být spojeno s jejich působením a v relevantních a přiměřených případech s jejich produkty, službami a obchodními vztahy, včetně vztahů s dodavatelskými a subdodavatelskými řetězci. To by nemělo vést k přílišnému nárůstu administrativní zátěže pro malé a střední podniky.

(9)

Při poskytování těchto informací by podniky, na něž se vztahuje tato směrnice, mohly vycházet z vnitrostátních rámců, unijních rámců, jako je systém pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS), nebo mezinárodních rámců, jako je úmluva OSN „Global Compact“, obecné zásady v oblasti podnikání a lidských práv, které provádějí rámec OSN „Chránit, dodržovat a napravovat“, směrnice Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pro nadnárodní společnosti, norma Mezinárodní organizace pro normalizaci ISO 26000, tripartitní deklarace Mezinárodní organizace práce o zásadách pro nadnárodní společnosti a sociální politiku, globální iniciativa pro podávání zpráv („Global Reporting Initiative“) nebo jiné uznávané mezinárodní rámce.

(10)

Členské státy by měly zajistit zavedení vhodných a účinných mechanismů, které zaručí, aby podniky uváděly nefinanční informace v souladu s touto směrnicí. Za tímto účelem by členské státy měly zajistit, aby byly zavedeny účinné vnitrostátní postupy, které umožní vymáhat dodržování povinností stanovených touto směrnicí, a aby těchto postupů mohly využívat všechny fyzické i právnické osoby, které mají v souladu s vnitrostátním právem oprávněný zájem na tom, aby bylo zajištěno dodržování ustanovení této směrnice.

(11)

Odstavec 47 závěrečného dokumentu konference OSN Rio+20 nazvané „Budoucnost, jakou chceme,“ uznává význam podávání zpráv podniků o udržitelnosti a vyzývá podniky, aby případně zvážily zahrnutí informací o udržitelnosti do svého cyklu podávání zpráv. Rovněž vyzývá průmysl, zainteresované vlády a příslušné zúčastněné strany, aby za podpory systému OSN případně vypracovaly modely osvědčených postupů a s ohledem na zkušenosti stávajících rámců zjednodušily začlenění finančních a nefinančních informací.

(12)

Přístup investorů k nefinančním informacím je krokem k dosažení cíle stanoveného v rámci Plánu pro Evropu účinněji využívající zdroje, podle kterého mají být do roku 2020 zavedeny tržní a politické pobídky, které odměňují investice podniků do účinného využívání zdrojů.

(13)

Evropská rada ve svých závěrech ze dnů 24. a 25. března 2011 vyzvala ke snížení celkové regulační zátěže na evropské a vnitrostátní úrovni, zejména pro malé a střední podniky, a navrhla opatření ke zvýšení produktivity, zatímco cílem strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění je zlepšit podnikatelské prostředí pro malé a střední podniky a podpořit jejich internacionalizaci. Proto by se v souladu se zásadou „zelenou malým a středním podnikům“ měly nové požadavky na uvádění informací vztahovat pouze na některé velké podniky a skupiny.

(14)

Rozsah těchto požadavků na uvádění nefinančních informací by měl být vymezen ve vztahu k průměrnému počtu zaměstnanců, bilanční sumě a čistému obratu. Malé a střední podniky by měly být osvobozeny od dalších požadavků a povinnost uvádět přehled nefinančních informací by se měla vztahovat pouze na ty velké podniky, které jsou subjekty veřejného zájmu, a na ty subjekty veřejného zájmu, které jsou mateřským podnikem velké skupiny, v obou případech pokud jejich průměrný počet zaměstnanců přesahuje 500, a to v případě skupiny na konsolidovaném základě. To by nemělo bránit členským státům, aby vyžadovaly uvádění nefinančních informací od podniků a skupin jiných než podniky, na které se vztahuje tato směrnice.

(15)

Mnoho podniků, které spadají do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (3), je členy skupin podniků. Konsolidované zprávy vedení podniku by měly být sestavovány tak, aby informace týkající se těchto skupin podniků mohly být předány členům a třetím stranám. Vnitrostátní právní předpisy týkající se konsolidovaných zpráv vedení podniku by proto měly být koordinovány, aby se docílilo srovnatelnosti a soudržnosti informací, jež by měly podniky v Unii zveřejňovat.

(16)

Statutární auditoři a auditorské společnosti by měli pouze ověřit, zda byly přehled nefinančních informací nebo samostatná zpráva vypracovány. Kromě toho by členské státy měly mít možnost požadovat, aby byly informace obsažené v přehledu nefinančních informací nebo v samostatné zprávě ověřeny nezávislým poskytovatelem ověřovacích služeb.

(17)

S cílem usnadnit uvádění nefinančních informací podniky by Komise měla vypracovat nezávazné pokyny, včetně obecných a odvětvových nefinančních klíčových ukazatelů výkonnosti. Komise by měla vzít v úvahu stávající osvědčené postupy, mezinárodní vývoj a výsledky souvisejících iniciativ Unie. Komise by měla vést odpovídající konzultace, a to i s příslušnými zúčastněnými stranami. Při odkazech na environmentální aspekty by Komise měla zahrnout přinejmenším využívání půdy, vodních zdrojů, emise skleníkových plynů a využívání materiálů.

(18)

Rozmanitost pravomocí a stanovisek členů správních, řídících a dozorčích orgánů podniků usnadňuje dobré porozumění podnikové organizaci a záležitostem dotyčného podniku. Umožňuje členům těchto orgánů konstruktivně zpochybňovat rozhodnutí řídících pracovníků a být otevřenější vůči inovativním myšlenkám, čímž se zamezí podobnosti názorů členů známé jako jev „skupinového myšlení“. Přispívá tak k účinnému dohledu nad řídícími pracovníky a úspěšné správě a řízení podniku. Z tohoto důvodu je důležité zvýšit transparentnost, pokud jde o uplatňovanou politiku rozmanitosti. Tím by byl trh informován o postupech správy a řízení podniků, a mohl by tak na podniky vytvářet nepřímý tlak, aby posílily rozmanitost v rámci svých řídících a dozorčích orgánů.

(19)

Povinnost uvádět politiky rozmanitosti pro správní, řídící a dozorčí orgány, pokud jde o takové aspekty, jako jsou například věk, pohlaví, vzdělání nebo profesní zkušenosti, by se měla vztahovat pouze na některé velké podniky. Uvádění politiky rozmanitosti by mělo být součástí výkazu o správě a řízení podniku, jak je stanoveno v článku 20 směrnice 2013/34/EU. Pokud se neuplatňuje žádná politika rozmanitosti, neměla by existovat povinnost ji zavést, ale ve výkazu o správě a řízení podniku by mělo být jasně vysvětleno, proč tomu tak je.

(20)

Byly vzaty na vědomí iniciativy na úrovni Unie, včetně podávání zpráv podle jednotlivých zemí v několika odvětvích, a také odkazy Evropské rady uvedené v jejích závěrech ze dnů 22. května a 19. a 20. prosince 2013 na podávání zpráv podle jednotlivých zemí ze strany velkých podniků a skupin, obdobná ustanovení ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (4) a mezinárodní úsilí o zvýšení transparentnosti v oblasti finančního výkaznictví. V rámci vrcholných schůzek skupin G8 a G20 byla OECD požádána, aby vypracovala standardizovaný vzor pro podávání zpráv pro nadnárodní podniky, jimiž by podávaly daňovým orgánům zprávy o svých ziscích a daňových platbách po celém světě. Tento vývoj doplňují návrhy obsažené v této směrnici jako vhodná opatření pro dané účely.

(21)

Jelikož cíle této směrnice, totiž zvýšit relevantnost, soudržnost a srovnatelnost informací uváděných některými velkými podniky a skupinami v Unii, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.

(22)

Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie, včetně práva na svobodu podnikání, respektování soukromého života a ochranu osobních údajů. Tato směrnice musí být provedena v souladu s těmito právy a zásadami.

(23)

Směrnice 2013/34/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

1)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 19a

Přehled nefinančních informací

1.   Velké podniky, které jsou subjekty veřejného zájmu a které k rozvahovému dni překročí kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců za účetní období, zahrnou do zprávy vedení podniku přehled nefinančních informací obsahující v rozsahu potřebném k pochopení vývoje podniku, jeho výkonnosti a postavení a dopadů jeho činnosti informace týkající se alespoň environmentálních, sociálních a zaměstnaneckých otázek, dodržování lidských práv a boje proti korupci a úplatkářství, včetně:

Pokud podnik nesleduje politiky ve vztahu k jedné nebo více z těchto otázek, poskytne přehled nefinančních informací jasné a odůvodněné vysvětlení, proč je nesleduje.

Přehled nefinančních informací uvedený v prvním pododstavci obsahuje případně také odkazy na částky vykazované v roční účetní závěrce a další komentář k nim.

Členské státy mohou povolit, aby byly informace týkající se budoucího vývoje nebo záležitostí, které se právě projednávají, vynechány, a to ve výjimečných případech, kdy by podle řádně odůvodněného stanoviska členů správních, řídících a dozorčích orgánů, jednajících v mezích pravomocí, které jim svěřuje vnitrostátní právo, a majících za toto stanovisko kolektivní odpovědnost, uvedení těchto informací výrazně poškodilo obchodní postavení daného podniku, neznemožňuje-li ovšem jejich vynechání objektivní a vyvážené pochopení vývoje podniku, jeho výkonnosti a postavení a dopadu jeho činnosti.

Při ukládání požadavku na uvádění informací podle prvního pododstavce členské státy stanoví, že podniky mohou vycházet z vnitrostátních, unijních nebo mezinárodních rámců; pokud tak podniky učiní, upřesní, ze kterých rámců vycházely.

2.   Pokud podniky plní povinnost stanovenou v odstavci 1, má se za to, že splnily povinnost týkající se analýzy nefinančních informací stanovenou v čl. 19 odst. 1 třetím pododstavci.

3.   Podnik, který je dceřiným podnikem, je osvobozen od povinnosti stanovené v odstavci 1, jestliže jsou on sám a jeho případné dceřiné podniky zahrnuty do konsolidované zprávy vedení podniku nebo samostatné zprávy jiného podniku, která je vypracována v souladu s článkem 29 a s tímto článkem.

4.   Pokud podnik vypracovává za stejné účetní období samostatnou zprávu, ať již vycházející z vnitrostátních, unijních nebo mezinárodních rámců či nikoli, která obsahuje informace požadované pro přehled nefinančních informací stanovené v odstavci 1, mohou ho členské státy osvobodit od povinnosti vypracovat přehled nefinančních informací stanovený v odstavci 1, je-li tato samostatná zpráva:

Odstavec 2 se použije na podniky vypracovávající samostatnou zprávu podle prvního pododstavce tohoto odstavce obdobně.

5.   Členské státy zajistí, aby statutární auditor nebo auditorská společnost ověřili, zda byl vypracován přehled nefinančních informací podle odstavce 1 nebo samostatná zpráva podle odstavce 4.

6.   Členské státy mohou požadovat, aby byly informace obsažené v přehledu nefinančních informací podle odstavce 1 nebo v samostatné zprávě podle odstavce 4 ověřeny nezávislým poskytovatelem ověřovacích služeb.“

2)

Článek 20 se mění takto:

3)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 29a

Konsolidovaný přehled nefinančních informací

1.   Subjekty veřejného zájmu, které jsou mateřskými podniky velké skupiny, jež k rozvahovému dni překročí na konsolidovaném základě kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců za účetní období, zahrnou do konsolidované zprávy vedení podniku konsolidovaný přehled nefinančních informací obsahující v rozsahu nezbytném pro pochopení vývoje skupiny, její výkonnosti a postavení a dopadů její činnosti informace týkající se alespoň environmentálních, sociálních a zaměstnaneckých otázek, dodržování lidských práv a boje proti korupci a úplatkářství, včetně:

Pokud skupina nesleduje politiky ve vztahu k jedné nebo více z těchto otázek, poskytne konsolidovaný přehled nefinančních informací jasné a odůvodněné vysvětlení, proč je nesleduje.

Konsolidovaný přehled nefinančních informací uvedený v prvním pododstavci obsahuje případně také odkazy na částky vykazované v konsolidované účetní závěrce a další komentář k nim.

Členské státy mohou povolit, aby byly informace týkající se budoucího vývoje nebo záležitostí, které se právě projednávají, vynechány, a to ve výjimečných případech, kdy by podle řádně odůvodněného stanoviska členů správních, řídících a dozorčích orgánů, jednajících v mezích pravomocí, které jim svěřuje vnitrostátní právo, a majících za toto stanovisko kolektivní odpovědnost, uvedení těchto informací výrazně poškodilo obchodní postavení dané skupiny, neznemožňuje-li ovšem jejich vynechání objektivní a vyvážené pochopení vývoje skupiny, její výkonnosti a postavení a dopadů její činnosti.

Při ukládání požadavku na uvádění informací podle prvního pododstavce členské státy stanoví, že mateřský podnik může vycházet z vnitrostátních, unijních nebo mezinárodních rámců; pokud tak mateřský podnik učiní, upřesní, ze kterých rámců vycházel.

2.   Pokud mateřský podnik plní povinnost stanovenou v odstavci 1, má se za to, že splnil povinnost týkající se analýzy nefinančních informací stanovenou v čl. 19 odst. 1 třetím pododstavci a v článku 29.

3.   Mateřský podnik, který je zároveň dceřiným podnikem, je osvobozen od povinnosti stanovené v odstavci 1, jestliže jsou on sám a jeho dceřiné podniky zahrnuty do konsolidované zprávy vedení podniku nebo samostatné zprávy jiného podniku, která je vypracována v souladu s článkem 29 a s tímto článkem.

4.   Pokud mateřský podnik vypracovává za stejné účetní období samostatnou zprávu odkazující na celou skupinu, ať již vycházející z vnitrostátních, unijních nebo mezinárodních rámců či nikoli, která obsahuje informace požadované pro konsolidovaný přehled nefinančních informací stanovený v odstavci 1, mohou ho členské státy osvobodit od povinnosti vypracovat konsolidovaný přehled nefinančních informací stanovený v odstavci 1, je-li tato samostatná zpráva:

Odstavec 2 se použije na podniky vypracovávající samostatnou zprávu podle prvního pododstavce tohoto odstavce obdobně.

5.   Členské státy zajistí, aby statutární auditor nebo auditorská společnost ověřili, zda byl vypracován konsolidovaný přehled nefinančních informací podle odstavce 1 nebo samostatná zpráva podle odstavce 4.

6.   Členské státy mohou požadovat, aby byly informace obsažené v konsolidovaném přehledu nefinančních informací podle odstavce 1 nebo v samostatné zprávě podle odstavce 4 ověřeny nezávislým poskytovatelem ověřovacích služeb.“

4)

V článku 33 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Členské státy zajistí, aby členové správních, řídících a dozorčích orgánů podniku jednající v mezích pravomocí, které jim svěřuje vnitrostátní právo, měli kolektivní povinnost zajistit, aby

byly vypracovány a zveřejněny v souladu s požadavky této směrnice a případně s mezinárodními účetními standardy přijatými podle nařízení (ES) č. 1606/2002.“

5)

V článku 34 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„3.   Tento článek se nevztahuje na přehled nefinančních informací uvedený v čl. 19a odst. 1, na konsolidovaný přehled nefinančních informací uvedený v čl. 29a odst. 1 ani na samostatné zprávy uvedené v čl. 19a odst. 4 a čl. 29a odst. 4.“

6)

V článku 48 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Ve zprávě se také s přihlédnutím k vývoji v OECD a k výsledkům souvisejících evropských iniciativ zváží možnost zavedení povinnosti pro velké podniky, aby každoročně vydaly zprávu podle jednotlivých zemí za každý členský stát a třetí zemi, v nichž podniky působí, která by obsahovala přinejmenším informace o dosažených ziscích, o zaplacených daních ze zisku a o obdržených veřejných podporách.“