2014/509/EU2014/509/EU: Rozhodnutí Rady ze dne 23. července 2014 o přijetí eura Litvou ke dni 1. ledna 2015

Publikováno: Úř. věst. L 228, 31.7.2014, s. 29-32 Druh předpisu: Rozhodnutí
Přijato: 23. července 2014 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 28. července 2014 Nabývá účinnosti: 28. července 2014
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 23. července 2014

o přijetí eura Litvou ke dni 1. ledna 2015

(2014/509/EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 140 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na zprávu Evropské komise,

s ohledem na zprávu Evropské centrální banky,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

s ohledem na projednání v Evropské radě,

s ohledem na doporučení přijaté členy Rady zastupujícími členské státy, jejichž měnou je euro,

vzhledem k těmto důvodům:

1)

Dne 1. ledna 1999 byla zahájena třetí etapa hospodářské a měnové unie (HMU). Rada na svém zasedání na úrovni hlav států nebo předsedů vlád konaném v Bruselu dne 3. května 1998 rozhodla, že Belgie, Německo, Španělsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko, Portugalsko a Finsko splnily podmínky nezbytné pro přijetí eura ke dni 1. ledna 1999 (1).

2)

Rozhodnutím 2000/427/ES (2) Rada rozhodla, že Řecko splnilo podmínky nezbytné pro přijetí eura ke dni 1. ledna 2001. Rozhodnutím 2006/495/ES (3) Rada rozhodla, že Slovinsko splnilo podmínky nezbytné pro přijetí eura ke dni 1. ledna 2007. Rozhodnutími 2007/503/ES (4) a 2007/504/ES (5) Rada rozhodla, že Kypr a Malta splnily podmínky nezbytné pro přijetí eura ke dni 1. ledna 2008. Rozhodnutím 2008/608/ES (6) Rada rozhodla, že Slovensko splnilo podmínky nezbytné pro přijetí eura. Rozhodnutím 2010/416/EU (7) Rada rozhodla, že Estonsko splnilo podmínky nezbytné pro přijetí eura. Rozhodnutím 2013/387/EU (8) Rada rozhodla, že Lotyšsko splnilo podmínky nezbytné pro přijetí eura.

3)

Spojené království v souladu s odstavcem 1 Protokolu o některých ustanoveních týkajících se Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství („Smlouva o ES“), oznámilo Radě, že dne 1. ledna 1999 nemá v úmyslu vstoupit do třetí etapy HMU. Toto oznámení nebylo změněno. Dánsko v souladu s odstavcem 1 Protokolu o některých ustanoveních týkajících se Dánska, připojeného ke Smlouvě o ES, a v souladu s rozhodnutím, jež přijaly hlavy států a předsedové vlád v Edinburghu v prosinci 1992, oznámilo Radě, že se nezúčastní třetí etapy hospodářské a měnové unie. O zahájení postupu podle čl. 140 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) Dánsko nepožádalo.

4)

Na Švédsko se na základě rozhodnutí 98/317/ES vztahuje výjimka ve smyslu čl. 139 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Na Českou republiku, Litvu, Maďarsko a Polsko se vztahuje výjimka ve smyslu čl. 139 odst. 1 Smlouvy o fungování EU v souladu s článkem 4 aktu o přistoupení z roku 2003 (9). Na Bulharsko a Rumunsko se vztahuje výjimka ve smyslu čl. 139 odst. 1 Smlouvy o fungování EU v souladu s článkem 5 aktu o přistoupení z roku 2005 (10). Na Chorvatsko se vztahuje výjimka ve smyslu čl. 139 odst. 1 Smlouvy o fungování EU v souladu s článkem 5 příslušného aktu o přistoupení (11).

5)

Dne 1. července 1998 byla založena Evropská centrální banka (ECB). Evropský měnový systém byl nahrazen mechanismem směnných kurzů, jehož vytvoření bylo dohodnuto usnesením Evropské rady ze dne 16. června 1997 o zřízení mechanismu směnných kurzů ve třetí etapě hospodářské a měnové unie (12). Postupy používané v rámci mechanismu směnných kurzů ve třetí etapě hospodářské a měnové unie (ERM II) byly upraveny v Dohodě ze dne 16. března 2006 mezi Evropskou centrální bankou a národními centrálními bankami členských států mimo eurozónu o provozních postupech mechanismu směnných kurzů ve třetí etapě hospodářské a měnové unie (13).

6)

V čl. 140 odst. 2 Smlouvy o fungování EU je stanoven postup pro zrušení výjimky dotyčných členských států. Alespoň jednou za dva roky, nebo na žádost členského státu, na který se výjimka vztahuje, Komise a ECB podávají Radě zprávu postupem podle čl. 140 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

7)

Vnitrostátní právní předpisy členských států, včetně statutů jejich národních centrálních bank, je nutno podle potřeby upravit, aby byla zajištěna jejich slučitelnost s články 130 a 131 Smlouvy a se statutem Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB a ECB“). Slučitelnost právních předpisů Litvy s články 130 a 131 Smlouvy o fungování EU a se statutem ESCB a ECB je předmětem podrobného posouzení ve zprávách Komise a ECB.

8)

Podle článku 1 Protokolu č. 13 o kritériích konvergence uvedených v článku 140 Smlouvy o fungování EU se kritériem cenové stability, jak je uvedeno v čl. 140 odst. 1 první odrážce Smlouvy o fungování EU, rozumí, že členský stát vykazuje dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu a průměrnou míru inflace měřenou v průběhu jednoho roku před provedeným šetřením, jež nepřekračuje o více než 1,5 procentního bodu míru inflace nejvýše tří členských států, které v oblasti cenové stability dosáhly nejlepších výsledků. Pro účely kritéria cenové stability se inflace měří pomocí harmonizovaných indexů spotřebitelských cen (HISC), které jsou definovány v nařízení Rady (ES) č. 2494/95 (14). K posouzení kritéria cenové stability byla inflace členského státu změřena pomocí procentuální změny aritmetického průměru dvanácti měsíčních indexů ve srovnání s aritmetickým průměrem dvanácti měsíčních indexů za předcházející období. Ve zprávách Komise a ECB byla uvažována referenční hodnota vypočtená jako prostý aritmetický průměr míry inflace tří členských států, které v oblasti cenové stability dosáhly nejlepších výsledků, a navýšená o 1,5 procentního bodu. V jednoletém období, které skončilo v dubnu 2014, byla tato referenční hodnota inflace stanovena výpočtem na 1,7 procenta a jako tři členské státy, které v oblasti cenové stability dosáhly nejlepších výsledků, byly uvažovány Lotyšsko s mírou inflace 0,1 procenta, Portugalsko s 0,3 procenta a Irsko s 0,3 procenta. Ze skupiny členských států, které dosáhly nejlepších výsledků, je oprávněné vyloučit ty země, jejichž míru inflace nelze považovat za relevantní referenční hodnotu pro ostatní členské státy. Země takto vzdálené od průměru byly uvedeny v minulých konvergenčních zprávách z let 2004, 2010 a 2013. V současné situaci je oprávněné vyloučit ze skupiny států s nejlepšími výsledky Řecko, Bulharsko a Kypr (15). Pro účely výpočtu referenční hodnoty je nahrazují Lotyšsko, Portugalsko a Irsko, tedy členské státy, jejichž průměrná míra inflace se inflaci v takto vyloučených zemích nejvíce blíží.

9)

V souladu s článkem 2 protokolu č. 13 se kritériem stavu veřejných rozpočtů, jak je uvedeno v čl. 140 odst. 1 druhé odrážce Smlouvy o fungování EU, rozumí, že v době šetření se na členský stát nevztahuje rozhodnutí Rady podle čl. 126 odst. 6 Smlouvy o fungování EU o existenci nadměrného schodku.

10)

V souladu s článkem 3 protokolu č. 13 se kritériem účasti v mechanismu směnných kurzů Evropského měnového systému, jak je uvedeno v čl. 140 odst. 1 třetí odrážce Smlouvy, rozumí, že členský stát alespoň po dobu posledních dvou let před šetřením dodržoval fluktuační rozpětí stanovené mechanismem směnných kurzů (ERM) Evropského měnového systému, aniž by byl směnný kurz vystaven silným tlakům. Zejména pak nesmí členský stát v tomto období z vlastního podnětu devalvovat dvoustranný střední kurz své měny vůči euru. Počínaje 1. lednem 1999 je plnění kritéria směnného kurzu posuzováno v rámci ERM II. Komise a ECB při posuzování plnění tohoto kritéria ve svých zprávách zkoumaly dvouleté období, jež skončilo 15. května 2014.

11)

V souladu s článkem 4 protokolu č. 13 se kritériem konvergence úrokových sazeb, jak je uvedeno v čl. 140 odst. 1 čtvrté odrážce Smlouvy o fungování EU, rozumí, že v průběhu jednoho roku před šetřením průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba členského státu nepřekračovala o více než 2 procentní body úrokovou sazbu nejvýše tří členských států, které dosáhly v oblasti cenové stability nejlepších výsledků. Pro účely kritéria konvergence úrokových sazeb byly použity srovnatelné úrokové sazby referenčních desetiletých státních dluhopisů. K posouzení plnění kritéria úrokových sazeb byla ve zprávách Komise a ECB uvažována referenční hodnota vypočtená jako prostý aritmetický průměr dlouhodobých nominálních úrokových sazeb tří členských států, které dosáhly v oblasti cenové stability nejlepších výsledků, navýšená o dva procentní body. Tato referenční hodnota je odvozena od dlouhodobých úrokových sazeb v Lotyšsku (3,3 procenta), Irsku (3,5 procenta) a Portugalsku (5,9 procenta) a v jednoletém období, které skončilo v dubnu 2014, činila 6,2 procenta.

12)

Údaje, na jejichž základě je posuzováno plnění konvergenčních kritérií, poskytuje v souladu s článkem 5 protokolu č. 13 Komise. Komise poskytla též údaje pro přípravu tohoto návrhu. Rozpočtové údaje předložila Komise poté, co členské státy do 1. dubna 2014 podaly zprávu v souladu s nařízením Rady (ES) č. 479/2009 (16).

13)

Na základě zpráv předložených Komisí a ECB o pokroku, jehož Litva dosáhla při plnění svých závazků týkajících se uskutečňování hospodářské a měnové unie, zní závěr takto:

a)

vnitrostátní právní předpisy Litvy, včetně statutu národní centrální banky, jsou slučitelné s články 130 a 131 Smlouvy o fungování EU a se statutem ESCB a ECB;

b)

pokud jde o to, jak Litva plní konvergenční kritéria uvedená ve všech čtyřech odrážkách čl. 140 odst. 1 Smlouvy:

v roce, jenž skončil v dubnu 2014, dosahovala průměrná míra inflace v Litvě 0,6 procenta, tedy výrazně méně, než kolik činí referenční hodnota, a pod úrovní této referenční hodnoty pravděpodobně zůstane i v následujících měsících,

na Litvu se nevztahuje rozhodnutí Rady o existenci nadměrného schodku, přičemž v roce 2013 zde schodek rozpočtu činil 2,1 % HDP,

Litva je ode dne 28. června 2004 členem ERM II; při vstupu do ERM II se orgány jednostranně zavázaly zachovávat v rámci tohoto mechanismu režim pevných směnných kurzů. V průběhu dvouletého posuzovaného období se směnný kurz litasu neodchýlil od svého středního kurzu a nebyl vystaven tlakům,

v roce, jenž skončil v dubnu 2014, činila dlouhodobá úroková míra v Litvě v průměru 3,6 procenta, tedy výrazně méně, než kolik činí referenční hodnota;

c)

na základě posouzení slučitelnosti právních předpisů a plnění konvergenčních kritérií a s přihlédnutím k dalším faktorům splňuje Litva podmínky nezbytné pro přijetí eura,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Litva splňuje podmínky nezbytné pro přijetí eura. Výjimka ve prospěch Litvy podle článku 4 aktu o přistoupení z roku 2003 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2015.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 23. července 2014.

Za Radu

předseda

S. GOZI


(1)  Rozhodnutí Rady 98/317/ES ze dne 3. května 1998 v souladu s čl. 109j odst. 4 Smlouvy (Úř. věst. L 139, 11.5.1998, s. 30).

(2)  Rozhodnutí Rady 2000/427/ES ze dne 19. června 2000 v souladu s čl. 122 odst. 2 Smlouvy o přijetí jednotné měny Řeckem ke dni 1. ledna 2001 (Úř. věst. L 167, 7.7.2000, s. 19).

(3)  Rozhodnutí Rady 2006/495/ES ze dne 11. července 2006 v souladu s čl. 122 odst. 2 Smlouvy o přijetí jednotné měny Slovinskem ke dni 1. ledna 2007 (Úř. věst. L 195, 15.7.2006, s. 25).

(4)  Rozhodnutí Rady 2007/503/ES ze dne 10. července 2007 v souladu s čl. 122 odst. 2 Smlouvy o přijetí jednotné měny Kyprem ke dni 1. ledna 2008 (Úř. věst. L 186, 18.7.2007, s. 29).

(5)  Rozhodnutí Rady 2007/504/ES ze dne 10. července 2007 v souladu s čl. 122 odst. 2 Smlouvy o přijetí jednotné měny Maltou ke dni 1. ledna 2008 (Úř. věst. L 186, 18.7.2007, s. 32).

(6)  Rozhodnutí Rady 2008/608/ES ze dne 8. července 2008 v souladu s čl. 122 odst. 2 Smlouvy o přijetí jednotné měny Slovenskem ke dni 1. ledna 2009 (Úř. věst. L 195, 24.7.2008, s. 24).

(7)  Rozhodnutí Rady 2010/416/EU ze dne 13. července 2010 v souladu s čl. 140 odst. 2 Smlouvy o přijetí eura Estonskem ke dni 1. ledna 2011 (Úř. věst. L 196, 28.7.2010, s. 24).

(8)  Rozhodnutí Rady 2013/387/EU ze dne 9. července 2013 o přijetí eura Lotyšskem ke dni 1. ledna 2014 (Úř. věst. L 195, 18.7.2013, s. 24).

(9)  Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 33.

(10)  Úř. věst. L 157, 21.6.2005, s. 203.

(11)  Úř. věst. L 112, 24.4.2012, s. 21.

(12)  Úř. věst. C 236, 2.8.1997, s. 5.

(13)  Úř. věst. C 73, 25.3.2006, s. 21.

(14)  Nařízení Rady (ES) č. 2494/95 ze dne 23. října 1995 o harmonizovaných indexech spotřebitelských cen (Úř. věst. L 257, 27.10.1995, s. 1).

(15)  V dubnu 2014 dosahovala průměrná 12měsíční míra inflace v Řecku –1,2 %, v Bulharsku – 0,8 %, na Kypru – 0.4 % a v eurozóně 1,0 %.

(16)  Nařízení Rady (ES) č. 479/2009 ze dne 25. května 2009 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství (Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 1).


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU