(EU) č. 1381/2013Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/2013 ze dne 17. prosince 2013 , kterým se zavádí program Práva, rovnost a občanství na období 2014 až 2020 Text s významem pro EHP

(1)

Evropská unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv a základních svobod. Tyto hodnoty jsou společné členským státům žijícím ve společnosti, která se vyznačuje pluralismem, nediskriminací, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností mezi muži a ženami. Jednotlivé osoby v Unii mají nárok požívat práv, která jim přiznávají Smlouva o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a Smlouva o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). Kromě toho Listina základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), která je od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost v Unii právně závazná, odráží základní práva a svobody, na které mají osoby v Unii nárok. Tato práva by měla být prosazována a dodržována. Mělo by být zaručeno plné požívání těchto práv i práv vyplývajících z mezinárodních úmluv, k nimž Unie přistoupila, jako je Úmluva Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením, a veškeré překážky by měly být odstraněny. Požívání těchto práv s sebou navíc nese odpovědnost a povinnosti vůči druhým, vůči lidskému společenství i vůči budoucím generacím.

(2)

Ve Stockholmském programu (4) Evropská rada znovu potvrdila prioritu, kterou představuje budování prostoru svobody, bezpečnosti a práva, a za politickou prioritu vyhlásila vytvoření Evropy práv. Financování bylo označeno jako jeden z významných nástrojů pro úspěšné provádění politických priorit Stockholmského programu. Ambiciózních cílů stanovených ve Smlouvách a Stockholmském programu je třeba dosáhnout mimo jiné zřízením flexibilního a účinného programu Práva, rovnost a občanství na období 2014 až 2020 (dále jen „program“), který usnadní plánování a provádění. Obecné a specifické cíle programu by měly být vykládány v souladu s odpovídajícími strategickými hlavními směry stanovenými Evropskou radou.

(3)

Sdělení Komise ze dne 3. března 2010 o strategii „Evropa 2020“ stanoví strategii pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Podpora a prosazování práv osob v rámci Unie, řešení diskriminace a nerovností a podpora občanství Unie přispívají k plnění konkrétních cílů a hlavních iniciativ strategie Evropa 2020.

(4)

Zákaz diskriminace je základní zásadou Unie. Článek 19 Smlouvy o fungování EU upravuje boj proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Zákaz diskriminace je rovněž zakotven v článku 21 Listiny, který by měl být uplatňován v mezích stanovených v článku 51 Listiny a v souladu s ním. Mělo by se přihlédnout ke zvláštním rysům různých forem diskriminace a souběžně by měla být vypracována příslušná opatření pro předcházení diskriminaci založené na jednom nebo více důvodech a pro boj proti ní.

(5)

Program by měl být prováděn způsobem, jímž se bude vzájemně posilovat s dalšími činnostmi Unie, které sledují stejné cíle, zejména ty, které uvádí sdělení Komise ze dne 5. dubna 2011 nazvané „Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020“ a závěry Rady ze dne 19. května 2011 o Rámci EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020 (5), které členské státy vyzývají, aby řešily sociální a ekonomické vyloučení Romů prostřednictvím komplexního přístupu ve čtyřech klíčových oblastech – vzdělávání, zaměstnání, zdravotní péče a bydlení – a zajistily, aby Romové nebyli diskriminováni, ale dostalo se jim rovného uznání jejich základních práv, a aby učinily opatření k vymýcení segregace tam, kde k ní dochází, zejména v oblastech vzdělávání a bydlení.

(6)

Rasismus, xenofobie, homofobie a další formy nesnášenlivosti jsou přímým porušením zásad svobody, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a právního státu, zásad, na kterých je Unie založena a které jsou společné členským státům. Boj proti těmto jevům je tedy trvalým cílem, který vyžaduje koordinované úsilí, včetně přidělování finančních prostředků. Uvedené jevy zahrnují mimo jiné veřejné podněcování k násilí nebo nenávisti namířeným proti skupině osob nebo proti příslušníkovi této skupiny, jakož i jiné trestné činy spáchané z rasistických, xenofobních nebo homofobních pohnutek. Velká pozornost by v této souvislosti měla být rovněž věnována předcházení všem formám násilí a nenávisti, segregace a stigmatizace a boji proti nim, jakož i boji proti šikanování, obtěžování a netolerantnímu zacházení, například ve veřejné správě, policii, soudnictví, ve škole a na pracovišti.

(7)

Rovnost žen a mužů je jednou z hodnot, na kterých je Unie založena. Nerovné zacházení se ženami a muži je porušením základních práv. Prosazování rovnosti žen a mužů navíc přispívá k dosažení cílů strategie Evropa 2020. Cíl prosazování rovnosti žen a mužů by měl být prováděn způsobem, jímž se bude vzájemně posilovat s dalšími činnostmi Unie anebo členských států, které sledují stejné cíle, zejména ty, které uvádí Evropský pakt pro rovnost žen a mužů (2011-2020).

(8)

Podle judikatury Soudního dvora Evropské unie zahrnuje diskriminace na základě pohlaví i diskriminaci vyplývající ze změny pohlaví osoby. Při provádění programu by se měl rovněž zohlednit vývoj práva Unie a judikatury Soudního dvora Evropské unie, pokud jde o další související genderové aspekty včetně genderové identity.

(9)

Právo na důstojné zacházení na pracovišti a obecně v celé společnosti je výrazem hodnot, na kterých je Unie založena, a je nutné přijmout koordinovaný postup, který umožní cílené činnosti, pokud jde o trh práce. Opatření týkající se rovnosti žen a mužů a zákazu diskriminace by proto měla zahrnovat prosazování rovnosti žen a mužů a boj proti diskriminaci na pracovišti i na trhu práce.

(10)

Násilí na dětech, mladých lidech a ženách i vůči dalším ohroženým skupinám představuje ve všech svých podobách porušení základních práv a závažné ohrožení zdraví. K tomuto násilí dochází v celé Unii a má závažné následky pro tělesné a duševní zdraví obětí i pro společnost jako celek. V reakci na toto násilí a v zájmu ochrany obětí je zapotřebí silné politické vůle a koordinovaného postupu, založeného na metodách a výsledcích programů Daphne (6). Akce v boji proti násilí vůči ženám přispívají k prosazování rovnosti žen a mužů. Vzhledem k tomu, že financování Daphne bylo od svého zahájení v roce 1997 skutečným úspěchem, a to jak pokud jde o jeho popularitu u zúčastněných stran (orgánů veřejné akademických orgánů a nevládních organizací), tak pokud jde o účinnost financovaných projektů, je velmi důležité, aby při provádění programu zůstalo jméno Daphne spojeno s tímto specifickým cílem, jež je zaměřena na prevenci násilí vůči dětem, mladým lidem a ženám a boj proti němu, a aby tak profil programů Daphne zůstal na co nejvyšší úrovni.

(11)

Podle čl. 3 odst. 3 Smlouvy o EU má Unie podporovat ochranu práv dítěte a zároveň bojovat proti diskriminaci. Děti jsou zranitelné, a to zejména v případech chudoby, sociálního vyloučení nebo zdravotního postižení nebo v jiných zvláštních situacích, které je ohrožují, jako je zanedbávání, únosy a zmizení dětí. Je zapotřebí přijmout opatření na ochranu práv dítěte a přispět k jejich ochraně před škodami a násilím, které ohrožují jejich tělesné nebo duševní zdraví a představují porušení jejich práv na rozvoj, ochranu a důstojnost.

(12)

Osobní údaje by měly být i nadále účinně chráněny, zejména s ohledem na konstantní technický rozvoj a globalizaci. Právní rámec Unie na ochranu údajů by se měl účinně a jednotně uplatňovat v rámci Unie. K dosažení tohoto cíle by Unie měla mít možnost podporovat úsilí členských států v oblasti provádění tohoto právního rámce a zvláštní pozornost by měla být věnována zajištění toho, aby osoby mohly svá práva účinně vykonávat.

(13)

Občané by si měli být více vědomi svých práv vyplývajících z občanství Unie, konkrétně své právo svobodně se pohybovat a pobývat v Unii, právo volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu a v obecních volbách v členském státě svého bydliště za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto členského státu, petiční právo k Evropskému parlamentu v kterémkoliv z jazyků Smluv, právo předkládat občanské iniciativy a právo zaslat evropskému veřejnému ochránci práv stížnost na nesprávný úřední postup některého z orgánů, a měli by mít možnost tato práva vykonávat. Pokud budou občané motivováni, aby hráli aktivnější úlohu v demokratickém procesu na úrovni Unie, posílí se tím evropská občanská společnost a podpoří se rozvoj evropské identity. Občané by měli bez problémů žít, cestovat, studovat, pracovat a angažovat se dobrovolnicky v jiném členském státě a měli by mít pocit, že mohou důvěřovat tomu, že je vůči nim uplatňován rovný přístup a že jejich práva jsou plně vymahatelná a chráněná, aniž by docházelo k diskriminaci, bez ohledu na to, v jaké části Unie se nacházejí.

(14)

Spotřebitelé a podnikatelé na vnitřním trhu by měli mít možnost dovolat se svých práv vyplývajících z práva Unie v přeshraničním rámci.

(15)

Podle článků 8 a 10 Smlouvy o fungování EU by program měl ve všech svých činnostech podporovat začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a zohlednění cílů v oblasti zákazu diskriminace. Mělo by být prováděno pravidelné sledování a hodnocení, které umožní posoudit, jak činnosti programu reagují na otázky rovnosti žen a mužů a zákazu diskriminace.

(16)

Ze zkušeností s akcemi na úrovni Unie vyplývá, že plnění cílů programu v praxi vyžaduje spojení jednotlivých nástrojů, včetně právních aktů, politických iniciativ a financování. Financování je důležitý nástroj, který doplňuje legislativní opatření.

(17)

Kromě toho, že akce financované z programu představují pro příjemce skutečné hodnoty, mohou také přinášet důkazy, o nějž lze opřít zlepšenou tvorbu politiky na úrovni členských států i Unie. Programy Daphne tak například umožnily skutečné předávání znalostí a osvědčených postupů mezi všemi zúčastněnými stranami, včetně členských států, pokud jde o předcházení násilí vůči dětem, mladým lidem a ženám a boj proti němu.

(18)

Sdělení Komise nazvané „Rozpočet – Evropa 2020“ ze dne 29. června 2011 zdůrazňuje potřebu racionalizovat a zjednodušit financování Unie. Zejména vzhledem ke stávající hospodářské krizi je nanejvýš důležité, aby finanční prostředky Unie byly strukturovány a spravovány co nejsvědomitěji. Smysluplného zjednodušení a účinného řízení financování lze dosáhnout snížením počtu programů a racionalizací, zjednodušením a harmonizací pravidel a postupů v oblasti financování.

(19)

V reakci na potřebu zjednodušit a účinně řídit poskytování finančních prostředků a usnadnit přístup k nim by tento program měl pokračovat v činnostech prováděných v minulosti na základě oddílu 4 („Boj proti diskriminaci a rozmanitost“) a oddílu 5 („Rovnost žen a mužů“) programu Progress, zavedeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1672/2006/ES (7), programu „Základní práva a občanství“, zavedeného rozhodnutím Rady 2007/252/ES (8), a programu Daphne III a rozvíjet tyto činnosti. Hodnocení těchto programů v polovině období zahrnují doporučení s cílem zlepšit jejich provádění. Výsledky těchto hodnocení v polovině období, jakož i výsledky příslušných hodnocení ex post je třeba zohlednit při provádění tohoto programu.

(20)

Hlavní zásady pro dosažení cílů programu by měly spočívat v zajištění optimálního využívání finančních zdrojů a zlepšení účinnosti výdajů. Měly by být zaručeny odpovídající finanční prostředky na podporu úsilí o uskutečnění Evropy práv. Je důležité dohlédnout na to, aby byl program prováděn co nejúčinnějším a uživatelsky nejvstřícnějším způsobem, a zároveň zajistit právní jistotu a jeho přístupnost pro všechny účastníky. Pro snazší přístup všech potenciálních příjemců k finančním prostředkům by měly být zjednodušeny i postupy podávání žádostí a požadavky na finanční řízení a odstraněna administrativní zátěž.

(21)

Sdělení Komise nazvané „Přezkum rozpočtu EU“ ze dne 19. října 2010 a sdělení Komise nazvané „Rozpočet – Evropa 2020“ ze dne 29. června 2011 zdůrazňují potřebu zacílit financování na akce, které mají zřejmou evropskou přidanou hodnotu, tj. na případy, kdy zásah Unie může oproti opatřením na úrovni členských států přinést přidanou hodnotu. Akce, na něž se vztahuje toto nařízení, by měly přispívat rozvoji vzájemné důvěry mezi členskými státy, zdokonalovat přeshraniční spolupráci a vytváření sítí a umožňovat správné, soudržné a jednotné uplatňování práva Unie. Činnosti v oblasti financování by měly rovněž přispívat k tomu, aby všichni zúčastnění získávali účinnější a lepší znalosti o právu a politikách Unie, a měly by poskytovat stabilní analytický základ pro podporu a rozvoj práva a politik Unie, a přispívat tak k jejich vymáhání a řádnému provádění. Opatření na úrovni Unie umožní, aby tyto akce byly prováděny jednotně v rámci celé Unie a aby přinášely úspory z rozsahu. Kromě toho může Unie lépe reagovat na přeshraniční situace, než mohou členské státy, a může poskytnout evropskou platformu pro vzájemné čerpání zkušeností.

(22)

Při výběru akcí, jež mají být financovány z programu, by Komise měla návrhy posuzovat podle předem určených kritérií. Tato kritéria by měla zahrnovat posouzení evropské přidané hodnoty navrhovaných akcí. I u vnitrostátních projektů a projektů malého rozsahu lze prokázat, že obsahují evropskou přidanou hodnotu.

(23)

Orgány a subjekty sledující cíl v obecném evropském zájmu v oblastech, na něž se program vztahuje, by měly být považovány za klíčové aktéry, pokud prokázaly, anebo pokud lze očekávat, že prokáží, že mají podstatný vliv na realizaci uvedeného cíle, a měly by obdržet financování v souladu s postupy a kritérii stanovenými v ročních pracovních programech přijatých Komisí podle tohoto nařízení.

(24)

Harmonizované služby se sociální hodnotou by měly být vykládány ve smyslu článku 2 rozhodnutí Komise č. 116/2007/ES (9).

(25)

Orgány a subjekty, které mají přístup k programu, by měly zahrnovat celostátní, regionální a místní orgány.

(26)

Toto nařízení stanoví finanční krytí pro celou dobu trvání programu, které představuje pro Evropský parlament a Radu hlavní referenční částku při ročním rozpočtovém procesu ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2 december 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení (10).

(27)

S cílem zajistit, aby byl program dostatečně pružný na to, aby reagoval na měnící se potřeby a odpovídající politické priority během doby svého trvání, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu procentních podílů stanovených v příloze tohoto nařízení pro každou skupinu specifických cílů, která by se tyto podíly přesáhla o více než 5 procentních bodů. K posouzení potřeby takového aktu v přenesené pravomoci by se tyto procentní podíly měly vypočítat na základě finančního krytí programu pro celou dobu jeho trvání, a nikoli na základě ročních prostředků. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(28)

Toto nařízení by mělo být provedeno v plném souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (11) (dále jen „finanční nařízení“). Zejména pokud jde o podmínky způsobilosti daně z přidané hodnoty (DPH), kterou hradí příjemci grantů, by způsobilost DPH neměla záviset na právním postavení příjemců pro činnosti, jež mohou provádět soukromé a veřejné orgány a subjekty za stejných právních podmínek. S ohledem na zvláštní povahu cílů a činnosti, na něž se vztahuje toto nařízení, je ve výzvách k podávání návrhů třeba upřesnit, že pro činnosti, jež mohou provádět veřejné i soukromé orgány a subjekty, má být za způsobilou považována neodpočitatelná DPH odváděná veřejnými orgány a subjekty, pokud je placena v souvislosti s prováděním činností jako odborné vzdělávání nebo zvyšování informovanosti, které nelze považovat za výkon veřejné moci. Toto nařízení by mělo rovněž využívat nástroje pro zjednodušení, které byly zavedeny finančním nařízením. Cílem kritérií pro určování akcí, jež mají být podporovány, by navíc mělo být poskytování dostupných finančních prostředků na akce, jež mají největší dopad na sledované cíle politiky.

(29)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci pro schvalování ročních pracovních programů. Tyto pravomoci je třeba vykonávat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (12).

(30)

Roční pracovní programy přijímané Komisí podle tohoto nařízení by měly zajistit vhodné rozdělení finančních prostředků mezi granty a veřejné zakázky. Program by měl nejprve přidělit finanční prostředky na granty a zároveň zachovat dostatečné úrovně financování pro zakázky. Minimální podíl ročních výdajů, které mají být přiděleny na granty, by měl být stanoven v ročním pracovním programu a neměl by být nižší než 65 %. Pro usnadnění plánování projektů a spolufinancování zúčastněnými stranami by Komise měla stanovit jasný harmonogram pro výzvy k podávání návrhů, výběr projektů a rozhodnutí o přidělení finančních prostředků.

(31)

Aby se zajistilo účinné přidělování finančních prostředků ze souhrnného rozpočtu Unie, je zapotřebí dodržovat celkový soulad, doplňkovost a součinnost mezi finančními programy, které podporují vzájemně související oblasti politiky, a to zejména v případě tohoto programu a programu Spravedlnost, zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1382/2013 (13), programu „Evropa pro občany“, Programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace, zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 (14), a dalších programů v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí; vnitřních věcí; zdraví a ochrany spotřebitele, vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu, informační společnosti a rozšíření, a to zejména s nástrojem předvstupní pomoci (NPP II) a s evropskými strukturálními a investičními fondy, pro něž společná ustanovení stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (15).

(32)

Komise by měla zajistit celkový soulad, doplňkovost a součinnost s prací orgánů, úřadů a agentur Unie, jako je Evropský institut pro rovnost žen a mužů a Agentura pro základní práva, a měla by zhodnotit práci dalších vnitrostátních a mezinárodních aktérů v oblastech, na něž se vztahuje program.

(33)

Finanční zájmy Unie by měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně opatření pro prevenci, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných správních a finančních sankcí v souladu s finančním nařízením.

(34)

V zájmu uplatňování zásady řádného finančního řízení by toto nařízení mělo upravovat vhodné nástroje pro posouzení jeho výsledků. Za tímto účelem by mělo definovat obecné a specifické cíle. Aby bylo možné posoudit plnění těchto specifických cílů, je zapotřebí vytvořit soubor konkrétních a měřitelných ukazatelů, které by měly zůstat v platnosti po celou dobu trvání programu. Komise by měla každoročně podávat Evropskému parlamentu a Radě zprávu o sledování, která by se měla zakládat mimo jiné na ukazatelích stanovených v tomto nařízení a která by měla podat informace o využití dostupných finančních prostředků.

(35)

Komise by při provádění programu měla zohlednit cíl, jímž je zeměpisně spravedlivé rozdělování finančních prostředků, a měla by poskytnout pomoc v těch členských státech, v nichž je počet financovaných akcí relativně nízký. Komise by přitom měla rovněž zohlednit, zda je – podle mezinárodně uznaných ukazatelů či kontrolních orgánů – třeba přijmout v některých členských státech opatření s cílem zajistit účinné dosažení cílů programu, a měla by podporovat akce členských států nebo občanské společnosti v těchto oblastech.

(36)

V souladu s čl. 180 odst. 1 písm. l) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (16) (dále jen „prováděcí pravidla“) by grantové dohody měly obsahovat ustanovení, jimiž se řídí zviditelnění finanční podpory, kterou Unie poskytuje, s výjimkou řádně odůvodněných případů, kdy její prezentace vůči veřejnosti není možná či vhodná.

(37)

V souladu s čl. 35 odst. 2 a 3 finančního nařízení a článku 21 prováděcích pravidel by měla Komise vhodným způsobem včas zpřístupnit informace o příjemcích finančních prostředků a o povaze a účelu opatření financovaných ze souhrnného rozpočtu Unie. Při zpřístupnění těchto informací by měly být řádně dodrženy požadavky na zachování důvěrnosti a bezpečnosti, zejména pokud je o ochranu osobních údajů.

(38)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž konkrétně přispět k dalšímu rozvoji prostoru, kde jsou prosazovány, chráněny a účinně uplatňovány rovnost a práva osob zakotvené ve Smlouvě o EU, Smlouvě o fungování EU, v Listině a v mezinárodních úmluvách o lidských právech, ke kterým Unie přistoupila, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej může být z důvodu jeho rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(39)

S cílem zabezpečit kontinuitu financování činností dříve prováděných na základě oddílů 4 a 5 rozhodnutí č. 1672/2006/ES, rozhodnutí 2007/252/ES a rozhodnutí č. 779/2007/ES by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení,

a)

prosazovat účinné provádění zásady zákazu diskriminace na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace a dodržovat zásadu zákazu diskriminace na základě důvodů uvedených v článku 21 Listiny;

b)

předcházet rasismu, xenofobii, homofobii a dalším formám nesnášenlivosti a bojovat proti nim;

c)

podporovat a chránit práva osob se zdravotním postižením;

d)

prosazovat rovnost žen a mužů a prosazovat začleňování hlediska rovnosti žen a mužů;

e)

předcházet všem formám násilí vůči dětem, mladým lidem a ženám, jakož i násilí vůči dalším ohroženým skupinám, zejména skupinám ohroženým násilím v úzkých vztazích, bojovat proti takovému násilí a chránit jeho oběti;

f)

podporovat a chránit práva dítěte;

g)

přispívat k zajištění nejvyššího stupně ochrany soukromí a osobních údajů;

h)

podporovat a zlepšovat výkon práv vyplývajících z občanství Unie;

i)

umožnit spotřebitelům a podnikatelům na vnitřním trhu, aby prosazovali svá práva vyplývající z práva Unie, pokud jde o projekty financované v rámci programu Spotřebitelé.

a)

zlepšováním povědomí a znalostí o právu a politikách Unie, jakož i o právech, hodnotách a zásadách, na nichž je založena Unie;

b)

podporou účinného, uceleného a jednotného provádění a používání právních nástrojů a politik Unie v členských státech a jejich sledováním a hodnocením;

c)

podporou přeshraniční spolupráce, zlepšováním vzájemných znalostí a prohlubováním vzájemné důvěry mezi všemi zúčastněnými stranami;

d)

zdokonalováním znalostí a porozumění ohledně případných překážek, které ovlivňují výkon práv a zásad zaručených Smlouvou o EU, Smlouvou o fungování EU, Listinou, mezinárodními úmluvami, ke kterým Unie přistoupila, a sekundárními právními předpisy Unie.

a)

analytické činnosti, jako je shromažďování údajů a statistik; rozvoj společných metodik a případně ukazatelů nebo měřítek; studie, výzkum, analýzy a průzkumy; hodnocení; příprava a publikace pokynů, zpráv a vzdělávacích materiálů; workshopy, semináře, setkání odborníků a konference;

b)

vzdělávací činnosti, jako jsou například výměny zaměstnanců, workshopy, semináře, školící programy pro školitele a rozvíjení internetových nebo jiných vzdělávacích modulů;

c)

vzájemná výměna zkušeností, spolupráce, zvyšování povědomí a šíření informací, jako je například identifikace a výměna osvědčených postupů, inovativních přístupů a zkušeností; organizace vzájemného hodnocení a vzájemné výměny zkušeností; pořádání konferencí, seminářů, mediálních kampaní včetně v on-line médiích, informačních kampaní včetně institucionální komunikace o politických prioritách Unie, pokud souvisejí s cíli programu; shromažďování a zveřejňování materiálů pro šíření informací o programu a jeho výsledcích; rozvíjení, provozování a údržba systémů a nástrojů využívajících informační a komunikační technologie;

d)

podpora hlavních aktérů, jejichž činnosti přispívají k provádění cílů programu, jako je podpora nevládních organizací při provádění akcí s evropskou přidanou hodnotou, podpora klíčových evropských aktérů, sítí na evropské úrovni a harmonizovaných služeb se sociální hodnotou; podpora členských států při provádění práva a politik Unie; a podpora činnosti sítí na evropské úrovni mezi specializovanými orgány a subjekty, jakož i celostátními, regionálními a místními orgány a nevládními organizacemi, včetně podpory prostřednictvím grantů na činnosti a grantů na provoz.

a)

členských státech,

b)

zemích Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), které jsou členy Dohody o Evropském hospodářském prostoru, v souladu s podmínkami stanovenými v uvedené dohodě;

c)

kandidátských zemích, potenciálních kandidátech a zemích přistupujících k Unii, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami stanovenými pro účast těchto zemí na programech Unie zavedených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích rad přidružení nebo podobných dohodách.

a)

akce, jež mají být uskutečněny v souladu s obecnými a specifickými cíli stanovenými v článku 3 a čl. 4 odst. 1, včetně orientačního přidělení finančních zdrojů;

b)

základní kritéria způsobilosti, výběru a udělování grantů, podle nichž se vybírají návrhy, které mají obdržet finanční příspěvky, v souladu s článkem 84 finančního nařízení a s článkem 94 prováděcích pravidel.

c)

minimální procentní podíl ročních výdajů, které mají být přiděleny na granty.

a)

výroční zprávu o sledování na základě ukazatelů stanovených v čl. 14 odst. 2 a o využití dostupných finančních prostředků;

b)

průběžnou hodnotící zprávu do 30. června 2018;

c)

zprávu o hodnocení ex post do 31. prosince 2021.

a)

počet a procentní podíl osob v cílové skupině, které byly osloveny činnostmi na zvyšování povědomí financovanými z programu;

b)

počet zúčastněných stran, které se zapojily do činností mimo jiné v oblasti vzdělávání, výměn, studijních pobytů, workshopů a seminářů financovaných z programu;

c)

zvýšení úrovně znalostí o právních předpisech a politikách Unie a popřípadě o právech, hodnotách a zásadách, na nichž je založena Unie, ve skupinách účastnících se činností financovaných z programu ve srovnání s celou cílovou skupinou;

d)

počet případů, činnosti a výsledky v oblasti přeshraniční spolupráce;

e)

hodnocení účastníků činností, jichž se zúčastnili, a jejich (očekávané) udržitelnosti;

f)

zeměpisné pokrytí činností financovaných z programu;

g)

počet žádostí a grantů týkajících se každého specifického cíle;

h)

pro každý specifický cíl výše finančních prostředků požadovaná žadateli a výše udělená.

a)

evropská přidaná hodnota programu, včetně zhodnocení činností programu s přihlédnutím k podobným iniciativám vytvořeným na vnitrostátní či evropské úrovni a bez finanční podpory Unie a k jejich (očekávaným) výsledkům; a výhody či nevýhody financování Unií ve srovnání s vnitrostátním financováním dotyčného druhu činnosti;

b)

úroveň financování v poměru k dosaženým výsledkům (účinnost);

c)

případné administrativní, organizační nebo strukturální překážky bránící hladšímu, účinnějšímu a účelnějšímu provádění programu (prostor pro zjednodušení).