(EU) č. 1371/2013Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1371/2013 ze dne 16. prosince 2013 , kterým se rozšiřuje konečné antidumpingové clo uložené prováděcím nařízením Rady (EU) č. 791/2011 na dovoz některých otevřených síťovin ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky na dovoz některých otevřených síťovin ze skleněných vláken zasílaných z Indie a Indonésie bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Indie a Indonésie či nikoli

(1)

Prováděcím nařízením (EU) č. 791/2011 (2) (dále jen „původní nařízení“) uložila Rada konečné antidumpingové clo ve výši 62,9 % na dovoz některých otevřených síťovin ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) pro všechny ostatní společnosti kromě společností uvedených v čl. 1 odst. 2 a v příloze I uvedeného nařízení. Uvedená opatření jsou platná a šetření, které vedlo k jejich uložení, je původní šetření.

(2)

Prováděcím nařízením Rady (EU) č. 672/2012 (3) byla platná opatření již rozšířena na Malajsii a prováděcím nařízením Rady (EU) č. 21/2013 (4) na Tchaj-wan a Thajsko.

(3)

Dne 25. února 2013 obdržela Evropská komise (dále jen „Komise“) žádost podle čl. 13 odst. 3 a čl. 14 odst. 5 základního nařízení, aby prošetřila možné obcházení antidumpingových opatření uložených na dovoz některých otevřených síťovin ze skleněných vláken pocházejících z ČLR a aby zavedla celní evidenci dovozu některých otevřených síťovin ze skleněných vláken zasílaných z Indie a Indonésie, bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Indie a Indonésie či nikoli.

(4)

Žádost předložily společnosti Saint-Gobain Adfors CZ s. r. o., Tolnatext Fonalfeldolgozo es Muszakiszovet-gyarto Bt., Valmieras „Stikla Skiedra“ AS a Vitrulan Technical Textiles GmbH, čtyři výrobci některých otevřených síťovin ze skleněných vláken v Unii.

(5)

Žádost obsahovala dostatečné důkazy prima facie, že po uložení platných opatření došlo k podstatné změně obchodních toků týkajících se vývozu z ČLR, Indie a Indonésie do Unie, pro kterou mimo uložení platných opatření neexistuje dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod. Tato změna obchodních toků údajně vyplynula ze zasílání některých otevřených síťovin ze skleněných vláken pocházejících z ČLR přes Indii a Indonésii a/nebo vyhotovením nepravdivého prohlášení o původu čínských výrobků.

(6)

Důkazy dále poukázaly na skutečnost, že byly mařeny vyrovnávací účinky platných opatření, pokud se jedná o množství i ceny. Z důkazů vyplynulo, že ceny u tohoto zvýšeného dovozu z Indie a Indonésie byly nižší než ceny, které nepůsobí újmu, stanovené v rámci původního šetření.

(7)

Existovaly rovněž důkazy, že ceny některých otevřených síťovin ze skleněných vláken zasílaných z Indie a Indonésie byly dumpingové ve srovnání s běžnou hodnotou, která byla stanovena pro obdobný výrobek v původním šetření.

(8)

Poté, co bylo po konzultaci s poradním výborem shledáno, že existují dostatečné důkazy prima facie pro zahájení šetření podle čl. 13 odst. 3 a čl. 14 odst. 5 základního nařízení, zahájila Komise šetření nařízením Komise (EU) č. 322/2013 (5) („zahajovací nařízení“). Podle čl. 13 odst. 3 a čl. 14 odst. 5 základního nařízení Komise zahajovacím nařízením rovněž nařídila celním orgánům, aby evidovaly dovoz některých otevřených síťovin ze skleněných vláken zasílaných z Indie a Indonésie.

(9)

Komise oficiálně informovala o zahájení šetření orgány ČLR, Indie a Indonésie, výrobce/vývozce v těchto zemích, známé dotčené dovozce v Unii a výrobní odvětví Unie. Výrobcům/vývozcům v ČLR, Indii a Indonésii známým Komisi nebo výrobcům/vývozcům, kteří se přihlásili ve lhůtách uvedených v 15. bodě odůvodnění zahajovacího nařízení, byly zaslány dotazníky. Dotazníky byly zaslány také dovozcům v Unii. Zúčastněné strany dostaly možnost písemně vyjádřit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v zahajovacím nařízení. Všechny strany byly informovány, že odmítnutí spolupráce by mohlo vést k použití článku 18 základního nařízení a k závěrům založeným pouze na dostupných údajích.

(10)

Přihlásili se dva vyvážející výrobci v Indii a jeden dovozce v Unii, který není ve spojení, a poskytli odpovědi na uvedené dotazníky. Dovozce v Unii později Komisi sdělil, že dovážel jiné výrobky a v minulosti nedovezl žádný výrobek, který je předmětem šetření. Odpověď na dotazník neposkytl žádný vyvážející výrobce v Indonésii. Níže uvedení vyvážející výrobci v Indii předložili vyplněný formulář s žádostí o osvobození:

(11)

Společnost Urja Products Pvt.Ltd. následně informovala Komisi, že není výrobcem výrobku, který je předmětem šetření, a že její výrobek má odlišné technické vlastnosti a využití (výrobek jiných kódů KN). Inspekce na místě byla proto provedena pouze v prostorách společnosti Montex.

(12)

Šetření se vztahovalo na období od 1. dubna 2009 do 31. března 2013 (dále jen „období šetření“). Za období šetření byly shromážděny údaje za účelem prošetření mimo jiné údajné změny obchodních toků. Za období od 1. dubna 2012 do 31. března 2013 (dále jen „období, o němž se podává zpráva“) byly shromážděny podrobnější údaje s cílem přezkoumat možné maření vyrovnávacího účinku platných opatření a existenci dumpingu.

(13)

V souladu s čl. 13 odst. 1 základního nařízení byla existence obcházení posouzena prostřednictvím postupné analýzy, jejímž účelem bylo zjistit, zda dochází ke změně obchodních toků mezi ČLR, Indií, Indonésií a Unií; zda je tato změna způsobena praktikami, zpracovatelskými postupy nebo pracemi, pro něž mimo uložení cla neexistuje dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod; zda existují důkazy o újmě nebo o tom, že vyrovnávací účinky cla jsou mařeny, pokud se jedná o ceny a/nebo množství výrobku, který je předmětem šetření; zda existují důkazy o dumpingu ve vztahu k běžné hodnotě, která byla dříve v případě nutnosti stanovena pro dotčený výrobek, v souladu s ustanoveními článku 2 základního nařízení.

(14)

Dotčený výrobek je definován v původním šetření takto: otevřené síťoviny ze skleněných vláken o velikosti buňky větší než 1,8 mm na délku i na šířku a o plošné hmotnosti větší než 35 g/m2, kromě kotoučů ze skleněných vláken, pocházející z ČLR, v současnosti kódů KN ex 7019 51 00 a ex 7019 59 00.

(15)

Výrobek, který je předmětem šetření, je stejný jako výrobek definovaný v předchozím bodě odůvodnění, avšak zasílaný z Indie a Indonésie, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Indie a Indonésie či nikoli.

(16)

Z šetření vyplynulo, že výše definované otevřené síťoviny ze skleněných vláken vyvážené z ČLR do Unie a otevřené síťoviny ze skleněných vláken zasílané z Indie a Indonésie do Unie mají stejné základní fyzické i technické vlastnosti a využití, a musí být tedy považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(17)

Jak je uvedeno v 10. bodě odůvodnění, dvě společnosti v Indii předložily vyplněný formulář s žádostí o osvobození. Vzhledem k tomu, že jedna z těchto společností, Urja Products Pvt.Ltd., není výrobcem výrobku, který je předmětem šetření, zůstala pouze jedna spolupracující společnost, a to společnost Montex. Tato společnost představovala ve srovnání s celkovým vývozem z Indie pouze 1 % vývozu z této země do Unie během období, o němž se podává zpráva. Proto byl použit čl. 18 odst. 1 základního nařízení a zjištění týkající se Indie založena na dostupných údajích.

(18)

Jak je uvedeno v 10. bodě odůvodnění, odpovědi na dotazník neposkytla žádná společnost v Indonésii. Ze společností v Indonésii nespolupracovala žádná. Proto byl použit čl. 18 odst. 1 základního nařízení a zjištění týkající se Indonésie založena na dostupných údajích.

(19)

Z čínských vyvážejících výrobců nespolupracoval žádný. Proto byl použit čl. 18 odst. 1 základního nařízení a zjištění týkající se ČLR založena na dostupných údajích.

(20)

Za účelem zjištění, zda došlo ke změně obchodních toků, byl posouzen dovoz výrobku, který je předmětem šetření, z Indie a Indonésie do Unie a vývoz výrobku, který je předmětem šetření, z ČLR do Indie a Indonésie. Vzhledem k poměrně malé či nulové spolupráci indických, indonéských a čínských společností (viz oddíl 2.3 výše) bylo posouzení dovozu podle čl. 18 odst. 1 základního nařízení založeno na dostupných údajích.

(21)

Za tímto účelem byly při analýze použity statistiky COMEXT (6), statistiky obchodu z Indie a Indonésie získané od vnitrostátních orgánů těchto zemí a statistiky Global Trade Information Services (7). Jako období dvanácti měsíců bylo použito účetní období, které začíná 1. dubna a končí 31. března.

(22)

Objem dovozu zaznamenaný ve statistikách COMEXT zahrnuje větší skupinu výrobků, než je dotčený výrobek a výrobek, který je předmětem šetření. Na základě odhadů poskytnutých výrobním odvětvím Unie však bylo možné zjistit, že významnou část tohoto objemu dovozu představoval dotčený výrobek a výrobek, který je předmětem šetření. Tyto údaje mohly být tudíž použity ke stanovení změny obchodních toků.

(23)

Statistiky COMEXT vykazují podstatnou změnu obchodních toků v období šetření (viz tabulka 1).

Tabulka 1

(24)

Dovoz dotčeného výrobku z ČLR do Unie dramaticky klesl po zavedení prozatímních opatření v únoru 2011 (9) a konečných opatření v srpnu 2011 (10). Tabulka 1 ukazuje, že v období 2010/2011 a 2011/2012 vývoz z ČLR do Unie poklesl z 385,85 milionu m2 na 110,30 milionu m2 (přibližně o 70 %) a v období 2010/2011 a 2012/2013 dále na 85,9 milionu m2 (přibližně o 80 %).

(25)

V účetním období 2009/2010 bylo podle statistik COMEXT z Indie do Unie dovezeno množství 0,35 milionu m2, v účetním období 2010/2011 0,28 milionu m2; dovezené množství se prudce zvýšilo mezi obdobím 2011/2012 a 2012/2013 a v účetním období 2012/2013 se jednalo o 13,13 milionu m2.

(26)

Jak je uvedeno v 17. bodě odůvodnění, společnost Montex vyvezla do Unie velmi malé množství výrobku, který byl v období šetření předmětem šetření – ve srovnání s celkovým vývozem z Indie se jedná o 1 % vývozu z Indie do Unie v období 2012/2013. Dále bylo zjištěno, že společnost Montex vyváží výrobek, který je předmětem šetření, pod nesprávným kódem KN – 7019 52. Vývoz této společnosti bylo proto nutno přidat do statistik COMEXT, jak ukazuje tabulka 1.

(27)

V účetním období 2009/2010 podle statistik COMEXT bylo z Indonésie na trh Unie dovezeno množství 0,004 milionu m2, v období 2010/2011 0,16 milionu m2; dovezené množství se prudce zvýšilo mezi obdobím 2011/2012 a 2012/2013 z 3,22 milionu m2 na 33,31 milionu m2.

(28)

Ve stejném období je rovněž patrný dramatický nárůst vývozu z ČLR do Indie a Indonésie.

Tabulka 2

(29)

Podle celní statistiky ČLR se vývoz výrobku, který je předmětem šetření, z ČLR do Indie zvýšil ze 4,8 milionu m2 v účetním období 2009/2010 na 29,3 milionu m2 v účetním období 2012/2013.

(30)

Podle celní statistiky ČLR se vývoz výrobku, který je předmětem šetření, z ČLR do Indonésie zvýšil z 5,78 milionu m2 v účetním období 2009/2010 na 11,54 milionu m2 v účetním období 2012/2013.

(31)

Celkový pokles vývozu z ČLR do Unie a souběžný nárůst vývozu z Indie a Indonésie do Unie a vývozu z ČLR do Indie a Indonésie po uložení prozatímních opatření v únoru 2011 a po uložení konečných opatření v srpnu 2011 představuje změnu obchodních toků mezi výše uvedenými zeměmi na straně jedné a vývozu těchto dvou zemí do Unie na straně druhé.

(32)

Ustanovení čl. 13 odst. 1 základního nařízení vyžaduje, aby byla změna obchodních toků způsobena praktikami, zpracovatelskými postupy nebo pracemi, pro něž mimo uložení vyrovnávacího cla neexistuje dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod. Praktiky, zpracovatelské postupy nebo práce mimo jiné zahrnují zasílání výrobku, na který se vztahují platná opatření, přes třetí země v souladu s čl. 13 odst. 2 základního nařízení.

(33)

V průběhu šetření byly shromážděny důkazy o praktikách překládky v Indonésii a Indii a/nebo o nesprávných osvědčeních o původu. V některých případech byl například dovážený dotčený výrobek do Unie přepravován přes Dubaj nebo Singapur s osvědčením o původu v Indonésii/Indii a část dovozu do Unie byla přepravována prostřednictvím jedné indické společnosti, která při šetření nespolupracovala. Nedostatečná spolupráce ze strany výrobců výrobku, který je předmětem šetření, s výjimkou společnosti Montex, poukazuje rovněž na to, že v Indonésii a Indii nedochází ke skutečné výrobě, která by zdůvodňovala úroveň vývozu z Indonésie a Indie do Unie. Lze důvodně předpokládat, že pokud by skuteční výrobci existovali, usilovali by o to, aby nebyli spojováni s obcházením antidumpingových opatření tak, že by se do šetření zapojili mezi prvními. Kromě toho šetření neprokázalo existenci skutečné výroby v obou dotčených zemích, kromě výroby společnosti Montex. Rovněž prudký nárůst dovozu z těchto dvou zemí naznačuje, že čínské výrobky jsou při vývozu do Unie předmětem překládky v Indii a Indonésii a/nebo jsou dováženy s nesprávným osvědčením o původu.

(34)

Existence překládky výrobků pocházejících z ČLR v Indii a Indonésii je tudíž potvrzena.

(35)

Během šetření nevyšlo najevo žádné jiné dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod překládky kromě snahy vyhnout se platným opatřením týkajícím se dotčeného výrobku. Kromě cla nebyly zjištěny žádné jiné skutečnosti, jež bylo možné považovat za vyrovnání nákladů na překládku, zejména pokud jde o náklady na dopravu některých otevřených síťovin ze skleněných vláken pocházejících z ČLR v Indii a Indonésii a s ní spojenou nakládku.

(36)

Dále bylo posuzováno, zda dovoz výrobku, který je předmětem šetření, do Unie mařil vyrovnávací účinky platných opatření, pokud jde o množství a ceny. Údaje databáze COMTEX byly použity jakožto nejlepší dostupné údaje o množstvích a cenách vývozu uskutečňovaného nespolupracujícími společnostmi v Indii a Indonésii. Takto stanovené ceny byly srovnány s úrovní pro odstranění újmy stanovenou pro výrobní odvětví Unie v 74. bodě odůvodnění původního nařízení.

(37)

Nárůst dovozu z Indie do Unie z 0,35 milionu m2 v období 2009/2010 na 13,10 milionu m2 v období, o němž se podává zpráva, tj. 2012/2013, byl značný z hlediska množství, ve srovnání s (velmi nízkým) objemem dovozu z Indie před uložením prozatímních opatření v období 2009/2010. Rovněž nárůst dovozu z Indonésie do Unie z 0,04 milionu m2 v období 2009/2010 na 33,31 milionu m2 v období, o němž se podává zpráva, tj. 2012/2013, byl považován za podstatný z hlediska množství, ve srovnání s (velmi nízkým) objemem dovozu z Indonésie před uložením prozatímních opatření v období 2009/2010.

(38)

Za účelem posoudit, zda byly vyrovnávací účinky platných opatření mařeny, pokud jde o ceny, byly ceny dovozu z Indonésie a Indie srovnány s úrovní pro odstranění újmy stanovenou v původním nařízení. Úroveň pro odstranění újmy stanovená v původním nařízení byla upravena s ohledem na inflaci. Vážená průměrná vývozní cena při vývozu z Indie a Indonésie byla upravena s ohledem na náklady vynaložené po dovozu a se zohledněním úprav ve vztahu ke kvalitě stanovených v původním šetření, pokud jde o dovoz z ČLR. Ze srovnání vyplynulo, že vývozní ceny při vývozu z dotčených zemí do Unie jsou značně nižší. Z toho důvodu byl vyvozen závěr, že vyrovnávací účinky platných opatření jsou rovněž mařeny z hlediska množství i cen.

(39)

V souladu s čl. 13 odst. 1 základního nařízení bylo také přezkoumáno, zda existuje důkaz o existenci dumpingu.

(40)

V původním nařízení byla běžná hodnota stanovena na základě cen v Kanadě, jež byla v případě ČLR během uvedeného šetření považována za vhodnou srovnatelnou zemi s tržním hospodářstvím. V souladu s čl. 13 odst. 1 základního nařízení se použila běžná hodnota, jak je stanovena v původním šetření.

(41)

Vývozní ceny při vývozu z Indie a Indonésie byly podle článku 18 základního nařízení založeny na dostupných údajích. Vývozní cena byla průměrnou vývozní cenou některých otevřených síťovin ze skleněných vláken pocházejících z obou dotčených zemí v průběhu období, o němž se podává zpráva, jak je uvedeno v databázi COMEXT. Vývoz uskutečňovaný indickou společností Montex se z důvodu nesprávného zařazení jejích výrobků (viz 25. bod odůvodnění) do statistik nepromítl a nebyl použit pro výpočet dumpingového rozpětí.

(42)

V zájmu spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy za účelem zohlednění rozdílů, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. Odpovídajícím způsobem byly provedeny úpravy o rozdíly v nákladech na dopravu, pojištění a náklady spojené s balením. Vzhledem k tomu, že dostupné údaje neumožnily stanovit úroveň úprav, musely být úpravy provedeny na základě nejlepších dostupných údajů. Úpravy byly proto stanoveny na základě procenta vypočteného jako podílu celkových nákladů na dopravu, pojištění a balení vůči hodnotě obchodních transakcí směřujících do Unie s dodacími podmínkami CIF udaných spolupracujícími čínskými výrobci v původním šetření.

(43)

V souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení byl dumping vypočten srovnáním vážené průměrné běžné hodnoty stanovené v původním nařízení a odpovídajících vážených průměrných vývozních cen dvou dotčených zemí v průběhu tohoto období šetření, o němž se podává zpráva, a je vyjádřen jako procento z ceny CIF na hranici Unie před proclením.

(44)

Ze srovnání vážené průměrné běžné hodnoty a takto stanovené vážené průměrné vývozní ceny je zřejmé, že docházelo k dumpingu.

(45)

Vzhledem k výše uvedenému byl učiněn závěr, že ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení bylo konečné antidumpingové clo uložené na dovoz některých otevřených síťovin ze skleněných vláken pocházejících z ČLR obcházeno překládkou v Indii a Indonésii.

(46)

V souladu s první větou čl. 13 odst. 1 základního nařízení by platná opatření na dovoz dotčeného výrobku měla být rozšířena na dovoz stejného výrobku, avšak zasílaného z Indie a Indonésie, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Indie a Indonésie či nikoli.

(47)

Opatření, která mají být rozšířena, by měla být opatření stanovená v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 791/2011 pro „všechny ostatní společnosti“, tedy konečné antidumpingové clo ve výši 62,9 %, které se použije na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením.

(48)

V souladu s čl. 13 odst. 3 a čl. 14 odst. 5 základního nařízení, které stanoví, že by se každé rozšířené opatření mělo vztahovat na dovoz výrobků, které vstoupily do Unie na základě celní evidence zavedené zahajovacím nařízením, by měla být z těchto evidovaných případů dovozu některých otevřených síťovin ze skleněných vláken zasílaných z Indie a Indonésie vybrána cla.

(49)

Jak je uvedeno v 10. bodě odůvodnění, po oznámení zahájení řízení se přihlásili dva vyvážející výrobci (společnosti Montex a Urja Products), poskytli odpovědi na dotazníky a v souladu s čl. 13 odst. 4 základního nařízení požádali o osvobození.

(50)

Jak je uvedeno v 11. bodě odůvodnění, bylo zjištěno, že jedna z těchto dvou společností, společnost Urja Products, není výrobcem výrobku, který je předmětem šetření. Osvobození podle čl. 13 odst. 4 základního nařízení se na uvedenou společnost nevztahuje.

(51)

Bylo zjištěno, že společnost Montex se nepodílela na praktikách obcházení, jež jsou předmětem tohoto šetření. Tato společnost prokázala, že je skutečným výrobcem, jehož výrobní kapacita přesahuje objem vývozu výrobku, který je předmětem šetření, do Unie. Tato společnost předložila úplný soubor údajů; tyto údaje byly ověřeny na místě. Ověřené údaje, které se týkají vzniku uvedené společnosti, nákupu strojního zařízení, postupu výroby, kapacity, zásob, nákupu surovin a výrobních nákladů, podporují vyvozený závěr. Uvedený výrobce mimoto prokázal, že není ve spojení s žádnými výrobci/vývozci v ČLR, kteří podléhají stávajícím opatřením, nebo se společnostmi, které se podílejí na obcházení platných opatření. Tato společnost proto mohla být osvobozena od rozšířených opatření.

(52)

Jak je uvedeno v 10. bodě odůvodnění, žádost o osvobození podle čl. 13 odst. 4 základního nařízení nepodal žádný vyvážející výrobce v Indonésii. Při šetření nebyl zjištěn žádný skutečný výrobce výrobku, který je předmětem šetření.

(53)

Výrobci v Indii a Indonésii, kteří se neúčastnili tohoto šetření nebo v období, o němž se podává zpráva, nevyváželi výrobek, který je předmětem šetření, do Unie, mohou podat žádost o osvobození od rozšířeného antidumpingového cla podle čl. 11 odst. 4 a čl. 13. odst. 4 základního nařízení. Budou požádáni o vyplnění dotazníku, aby Komise mohla stanovit, zda lze osvobození udělit. Osvobození tohoto druhu lze udělit po posouzení tržní situace dotčeného výrobku, výrobní kapacity a využití kapacity, nákupu a prodeje a pravděpodobnosti přetrvávání praktik, pro něž neexistuje dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod, jakož i důkazů o dumpingu. Komise obvykle vykonává také inspekci na místě. Žádost je třeba odeslat Komisi spolu se všemi příslušnými informacemi, zejména pokud jde o změny činností společnosti spojené s výrobou a prodejem.

(54)

Je-li osvobození uděleno, Komise po konzultaci s poradním výborem navrhne odpovídající změnu platných rozšířených opatření. Následně bude každé udělené osvobození sledováno, aby byl zaručen soulad s podmínkami stanovenými v osvobození.

(55)

Všem zúčastněným stranám byly sděleny podstatné skutečnosti a úvahy, které vedly k výše uvedeným závěrům, a bylo jim umožněno, aby se k nim vyjádřily. Ústní a písemné připomínky předložené stranami byly zváženy. Žádný z předložených argumentů nedal podnět ke změně konečných zjištění,

European Commission

Directorate-General for Trade

Directorate H

Office: N-105 8/20

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

Fax +32 22956505