(EU) č. 1343/2013Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1343/2013 ze dne 12. prosince 2013 , kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz peroxosíranů (persíranů) pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009

(1)

Nařízením Rady (ES) č. 1184/2007 (2) bylo uloženo konečné antidumpingové clo z dovozu peroxosíranů (persíranů) pocházejících ze Spojených států amerických, Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) a Tchaj-wanu (dále jen „původní šetření“ a „původní opatření“). Opatření měla podobu valorického cla v sazbě 71,8 % pro všechny společnosti s výjimkou dvou čínských vyvážejících výrobců, jimž bylo přiznáno individuální clo.

(2)

Dne 10. října 2012 informovala Komise prostřednictvím oznámení (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) (3) zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz persíranů pocházejících z ČLR.

(3)

Přezkum byl zahájen na základě odůvodněné žádosti, kterou podali dva evropští výrobci (RheinPerChemie GmbH & Co. KG a United Initiators GmbH & Co. KG) (dále jen „žadatelé“) představující 100 % celkové výroby persíranů v Unii.

(4)

Žádost byla odůvodněna tím, že pozbytí platnosti opatření by mělo pravděpodobně za následek obnovení dumpingu a újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(5)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. října 2011 do 30. září 2012 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání tendencí, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2009 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(6)

Komise oficiálně vyrozuměla o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti žadatele, vyvážející výrobce v ČLR, dovozce, kteří nejsou ve spojení, a uživatele, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, výrobce v potenciálních srovnatelných zemích a zástupce ČLR. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost písemně předložit svá stanoviska a podat žádosti o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(7)

S ohledem na potenciálně velký počet vyvážejících výrobců v ČLR a dovozců v Unii, kteří nejsou ve spojení a jichž se šetření týkalo, se v oznámení o zahájení přezkumu počítalo s výběrem vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byly výše uvedené strany podle článku 17 základního nařízení vyzvány, aby se do 15 dnů po zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu přihlásily a předložily Komisi informace požadované v uvedeném oznámení.

(8)

Žádný dovozce se nepřihlásil.

(9)

Na dotazník odpověděl pouze jeden vyvážející výrobce z ČLR. Nebylo proto nutné vybírat vzorek vyvážejících výrobců.

(10)

Komise zaslala dotazníky všem známým dotčeným stranám a těm, které se přihlásily ve lhůtách uvedených v oznámení o zahájení přezkumu. Odpovědi došly od dvou výrobců v Unii, jednoho vyvážejícího výrobce v ČLR a jednoho výrobce v Turecku, o němž se uvažovalo jako o potenciálně srovnatelné zemi.

(11)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro účely stanovení pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení dumpingu a následné újmy a pro stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

United Initiators (Shanghai) Co., Ltd., Šanghaj (4)

(12)

Dotčený výrobek je stejný jako výrobek, který byl předmětem původního šetření, tj. peroxosírany (persírany), včetně monopersíranu draselného (dále jen „dotčený výrobek“), v současnosti kódů KN 2833 40 00 a ex 2842 90 80.

(13)

Dotčený výrobek se používá v řadě aplikací jako iniciátor nebo jako oxidační činidlo. Používá se například jako iniciátor polymerace při výrobě polymerů, jako leptadlo při výrobě desek tištěných spojů, ve vlasové kosmetice, při odšlichtování textilií, při výrobě papíru, jako čistící prostředek zubních protéz a jako dezinfekční přípravek.

(14)

Šetřením, stejně jako v původním šetření, se potvrdilo, že dotčený výrobek a výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu v ČLR, jakož i výrobek vyráběný a prodávaný výrobním odvětvím Unie na trhu Unie, mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a stejné základní použití a jsou proto považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(15)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo prověřeno, zda v současné době dochází k dumpingu a zda je pravděpodobné přetrvávání nebo obnovení dumpingu po možném pozbytí platnosti platných opatření vůči dovozu určitého zboží z ČLR.

(16)

Jak je vysvětleno v 9. bodě odůvodnění, při šetření spolupracoval pouze jeden čínský vyvážející výrobce, který během období přezkumného šetření dotčený výrobek do Unie nevyvážel. Jak je uvedeno níže v 22. bodě odůvodnění a jak je podrobně vysvětleno v 51. až 53. bodě odůvodnění, šetření prokázalo, že v podstatě veškerý dovoz z ČLR během období přezkumného šetření uskutečnil jeden vývozce, u něhož nebyl v původním šetření dumping zjištěn a jehož se tento přezkum netýká. V tomto případě tudíž nebylo možné provést analýzu dumpingu.

(17)

Za účelem posouzení pravděpodobnosti obnovení dumpingu byly vzaty v úvahu informace poskytnuté spolupracujícím čínským vyvážejícím výrobcem, informace shromážděné v souladu s článkem 18 základního nařízení a dostupné údaje o nespolupracujících vyvážejících výrobcích. Dostupné údaje byly převzaty ze žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, z informacíc zveřejněných v rámci přezkumu před pozbytím platnosti, který v březnu 2013 zahájily Spojené státy americké (dále jen „USA“) (5), ze statistik, které má Komise k dispozici, tj. z měsíčních údajů předávaných členskými státy podle čl. 14 odst. 6 základního nařízení („databáze podle čl. 14 odst. 6“), a z údajů Eurostatu o dovozu.

(18)

Z údajů dostupných v šetření vyplynulo, že prakticky veškerý dovoz z ČLR během období přezkumného šetření uskutečnil jeden čínský vývozce, u něhož v původním šetření nebyl dumping zjištěn (6). Na tento dovoz se tudíž antidumpingová opatření nevztahují. V uvedeném období zůstávaly ceny tohoto dovozu pod úrovní cen výrobního odvětví Unie.

(19)

Navzdory skutečnosti, že čínské dovozní ceny do Unie vzrostly v posuzovaném období o 29 %, byly stále ještě nízké a v období přezkumného šetření se podbízely cenám výrobního odvětví Unie. Prodejní ceny výrobního odvětví Unie na trhu Unie se rovněž zvýšily, leč méně výrazným tempem o 7 %.

(20)

Jediný spolupracující čínský vývozce, na nějž se vztahují stávající antidumpingová opatření, nevyvážel dotčený výrobek do Unie během období přezkumného šetření. Šetření však ukázalo, že vyvážel za dumpingové ceny na trhy třetích zemí a že jeho ceny byly ještě nižší než ceny stávajícího dovozu z ČLR na trh Unie. Z toho lze vyvodit, že čínští vývozci nadále provádějí dumping a že jejich ceny jsou nízké.

(21)

Trh Unie zhruba tvoří dovoz ze tří zemí: Číny, Turecka a USA, které mají 8 % až 10 % podíl na trhu, a na dva výrobce v Unii připadá podíl na trhu ve výši přibližně 65 % až 75 %. Šetření prokázalo, že USA jsou i nadále přítomny na trhu Unie a během období přezkumného šetření představovaly přibližně jednu třetinu celkového dovozu. Ceny dovozu z USA byly v průměru o 10 % vyšší než dovozní ceny z ČLR. To, spolu s pozorovaným podbízením vůči cenám výrobního odvětví Unie, naznačuje, že čínský dovoz nadále vyvolával tlak na snižování prodejních cen v Unii.

(22)

Jak bylo uvedeno výše v 18. bodě odůvodnění, čínský dovoz byl v období přezkumného šetření záležitostí jediného vývozce, u něhož nebyl v původním šetření zjištěn dumping. Mezi rokem 2009 a obdobím přezkumného šetření se objem tohoto dovozu zvýšil o 24 % a odpovídající podíl na trhu vzrostl v témže období z 8 % na 9,6 % celkové spotřeby Unie.

(23)

Je třeba připomenout, že v letech 1995 až 2001 byla uložena antidumpingová opatření na persírany z ČLR. Po zrušení těchto opatření objem dovozu z ČLR vzrostl z necelých 200 tun v roce 2001 na více než 4 000 tun v roce 2003 a v roce 2006 se více než zdvojnásobil na téměř 9 000 tun. Jinými slovy, za několik málo let připadalo na čínský dovoz více než 20 % trhu Unie. V období 2003–2006 se čínský podíl na trhu zdvojnásobil, zatímco spotřeba se zvýšila o 7 %. Z toho je jasné, že v případě neexistence antidumpingových opatření jsou čínští vývozci schopni získat pro sebe značnou část podílu na trhu Unie.

(24)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a úvahám, zejména k čínské reakci na zrušení opatření na trhu Unie v roce 2001, úrovni čínských cen během období přezkumného šetření a pokračujícím dumpingovým praktikám na trzích třetích zemí, lze usuzovat, že pokud by stávající opatření byla zrušena, v krátkodobém horizontu by se na trhu Unie pravděpodobně znovu objevilo velké množství levného čínského dovozu.

(25)

Jak bylo uvedeno výše v 16. bodě odůvodnění, spolupracující čínská společnost nevyvážela do Unie během období přezkumného šetření a nebylo možné porovnat její běžné hodnoty na domácím trhu s vývozními cenami do Unie. Bylo však posouzeno, jak je uvedeno v 24. bodě odůvodnění, zda byl v průběhu období přezkumného šetření vývoz této společnosti do třetích zemí realizován za dumpingové ceny. Jelikož této společnosti bylo v původním šetření přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, byly běžné hodnoty stanoveny na základě jejích údajů.

(26)

U tří typů dotčeného výrobku, jejichž prodej na domácím trhu byl reprezentativní a uskutečnil se v běžném obchodním styku, byly běžné hodnoty určeny na základě cen, které platili nezávislí odběratelé na domácím trhu. U jednoho typu výrobku bylo nutno vypočítat běžnou hodnotu na základě výrobních nákladů podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení. V souladu s čl. 2 odst. 6 základního nařízení byly k určení běžné hodnoty dotyčného typu použity výrobní náklady, prodejní, správní a režijní náklady a zisk dosahovaný v běžném obchodním styku z prodeje na domácím trhu.

(27)

Výsledkem srovnání běžné vážené průměrné hodnoty a vážené průměrné vývozní ceny, na základě ceny ze závodu do třetích zemí, stanovené na základě vykázaných a ověřených údajů, bylo vážené průměrné dumpingové rozpětí 9,4 %.

(28)

Pokud jde o cenové chování, existence antidumpingových opatření v Indií a USA rovněž jasně svědčí o dumpingových praktikách čínských vyvážejících výrobců na jiných trzích.

(29)

Šetření ukázalo, že spolupracující čínská společnost vyvážela do mnoha třetích zemí, jako je Brazílie, Indonésie, Malajsie, Jižní Afrika, Jižní Korea, Tchaj-wan, Thajsko a Spojené arabské emiráty. Vývozní ceny spolupracující čínské společnosti na trhy třetích zemí byly porovnány s úrovní prodejních cen výrobního odvětví Unie a dovozními cenami pro ČLR během období přezkumného šetření na trhu Unie. Toto srovnání prokázalo, že v období přezkumného šetření se spolupracující čínský vývozce výrazně cenově podbízel, a to až do 40 % cen výrobního odvětví Unie.

(30)

Z této analýzy na jedné straně vyplývá, že ceny na trhu Unie jsou vyšší, a jsou tedy velmi atraktivní, a na druhé straně, že ceny, které nabízejí jiní čínští vývozci, jsou nižší než stávající čínské dovozní ceny na trhu Unie.

(31)

Rovněž je pozoruhodné, že běžné hodnoty spolupracující společnosti byly během období přezkumného šetření celkově nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie. Potvrzuje to přitažlivost trhu Unie, jelikož by čínským výrobcům nesporně přinášel vyšší zisky. Zdá se, že nízká úroveň cen v Číně není způsobena ničím jiným, než značnou výrobní kapacitou a nabídkou dotčeného výrobku.

(32)

Jak je uvedeno v 28. bodě odůvodnění, některé trhy ve třetích zemích, jako je USA a Indie, se staly pro čínské vývozce méně atraktivními z důvodu existence antidumpingových opatření. Kromě toho bylo zjištěno, že na trzích dalších třetích zemí se obchoduje za relativně nižší ceny než na trhu Unie. Pokud jde o trhy dalších třetích zemí, kde neplatí opatření, ty už zásobují společnosti, které tam působí, a případná volná kapacita v ČLR by tedy byla pravděpodobně využita pro vývoz na trh Unie.

(33)

Na základě výše uvedeného se očekává, že pokud by stávající opatření byla zrušena, čínský dovoz by se obnovil ve větším objemu a vyvíjel by větší cenový tlak na trhu Unie.

(34)

Jelikož nebyly k dispozici jiné informace, byla v souladu s článkem 18 základního nařízení provedena analýza volné kapacity v ČLR na základě dostupných údajů, konkrétně podle neúplných informací od spolupracujícího čínského vyvážejícího výrobce o situaci na trhu v ČLR, od výrobního odvětví Unie a podle veřejně dostupných informací na úrovni pěti hlavních výrobců zjištěných v ČLR a údajů získaných v zahajovací fázi. Informace poskytnuté z těchto zdrojů se ukázaly být v souladu.

(35)

Na základě těchto informací se předpokládá, že ČLR má volnou výrobní kapacitu na více než 100 tisíc tun, což představuje přibližně trojnásobek spotřeby Unie během období přezkumného šetření.

(36)

Na základě míry využití kapacity spolupracujícího výrobce se dospělo k závěru, že ČLR má k dispozici potenciálně významné kapacity, které by mohly být použity k zvýšení výroby a přesměrování na trh Unie, pokud by antidumpingová opatření pozbyla platnosti.

(37)

S ohledem na výše uvedené se mělo za to, že pokud by stávající opatření pozbyla platnosti, pravděpodobně by došlo k obnovení dumpingu. Na pravděpodobnost obnovení dumpingu v případě zrušení stávajících opatření ukazuje zejména úroveň zjištěné běžné hodnoty v Číně, dumpingové chování spolupracujícího výrobce na trzích třetích zemí, existence antidumpingových opatření vůči čínským vývozcům v Indii a USA, přitažlivost trhu Unie v porovnání s jinými trhy a dostupnost významné výrobní kapacity v ČLR.

(38)

Současné šetření potvrdilo, že persírany vyrábějí pouze dva výrobci v Unii. Ti představují 100 % celkové výroby v Unii během období přezkumného šetření. Oba výrobci podpořili žádost o přezkum a při šetření spolupracovali.

(39)

Tyto dvě společnosti tedy tvoří výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení, a budou dále označovány jako „výrobní odvětví Unie“.

(40)

V zájmu zachování důvěrnosti podle článku 19 základního nařízení jsou údaje týkající se dvou výrobců v Unii předkládány v podobě indexu nebo rozpětí.

(41)

Informace o dovozu byly analyzovány na úrovni kódu KN pro tři hlavní typy obdobného výrobku, tj. persíranu amonného, persíranu sodného a persíranu draselného, a na úrovni kódu TARIC pro čtvrtý typ, tj. monopersíranu draselného. Analýza dovozu byla doplněna o údaje shromážděné na základě čl. 14 odst. 6 základního nařízení.

(42)

Spotřeba v Unii byla stanovena na základě objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie a údajů o dovozu podle Eurostatu na úrovni kódu KN a kódu TARIC.

(43)

Spotřeba Unie v období přezkumného šetření byla o něco málo vyšší než na začátku posuzovaného období. Mezi roky 2009 a 2010 byl zaznamenán nárůst o 22 %, ale poté spotřeba postupně klesla přibližně o 18 %.

Tabulka 1

Spotřeba

(44)

Objem dovozu z ČLR a jeho podíl na trhu byl analyzován na základě údajů Eurostatu a údajů sebraných v souladu s čl. 14 odst. 6 základního nařízení.

(45)

Z porovnání výše uvedených databází vyplývá, že veškerý dovoz z ČLR pochází od jedné společnosti, u níž nebyl v původním šetření zjištěn dumping. V důsledku toho není možné analyzovat podíl dumpingového dovozu z ČLR na trhu a jeho cenový vývoj.

(46)

Dále, jelikož čínští vyvážející výrobci, na než se vztahuje režim antidumpingových opatření, nevyváželi dotčený výrobek do Unie během období přezkumného šetření, nebylo možné vypočítat cenové podbízení pro ČLR.

(47)

V následující tabulce je uveden objem dovozu z jiných zemí, jeho ceny a podíl na trhu během posuzovaného období. Tyto údaje byly zjištěny na základě statistických informací na úrovni kódů KN a kódu TARIC. Jak je vysvětleno ve 40. bodě odůvodnění, z důvodu důvěrnosti se údaje o podílech na trhu zveřejňují ve formě indexu.

Tabulka 2

Dovoz z jiných třetích zemí

(48)

Objem dovozu z dalších třetích zemí na trh Unie poklesl během posuzovaného období zhruba o 12 % a průměrná cena se za stejné období zvýšila o 6 %. Podíl na trhu, o který přišly další třetí země, získaly zčásti čínský dovoz a výrobní odvětví Unie. Ve stejném období výrobní odvětví Unie zvýšilo své ceny v průměru o 7 %, jak je uvedeno v 64. bodě odůvodnění.

(49)

Podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení přezkoumala Komise všechny hospodářské činitele a ukazatele, které ovlivňují stav výrobního odvětví Unie.

(50)

Výroba výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období výrazně zvýšila. Tento nárůst byl nejvýraznější v letech 2009 a 2010, kdy výroba vzrostla o 32 procentních bodů. Poté zůstala stabilní a mírně poklesla mezi rokem 2011 a obdobím přezkumného šetření.

Tabulka 3

Celková výroba v Unii

(51)

Výrobní kapacita zůstala v průběhu posuzovaného období stabilní. Jak rostla výroba v letech 2009–2011, i využití kapacity vykázalo celkové zvýšení o 34 %. Tato tendence se v období přezkumného šetření změnila, neboť pokles výroby vedl rovněž k nižšímu využití kapacity o šest procentních bodů, jak je uvedeno níže:

Tabulka 4

Výrobní kapacita a využití kapacity

(52)

Ačkoli konečný stav zásob výrobního odvětví Unie značně vzrostl mezi rokem 2009 a obdobím přezkumného šetření, s ohledem na úroveň produkce zůstává jejich úroveň relativně nízká.

Tabulka 5

Konečný stav zásob

(53)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, kopíroval vývoj spotřeby s vrcholem v roce 2010 a dále klesal v následujících letech až do konce období přezkumného šetření. V posuzovaném období se zvýšil o 6 %.

Tabulka 6

Prodej odběratelům, kteří nejsou ve spojení

(54)

Jelikož objem prodeje do Unie sledoval vývoj spotřeby, zůstal podíl výrobního odvětví Unie na trhu během posuzovaného období poměrně stálý.

Tabulka 7

Podíl na trhu Unie

(55)

Jak je vysvětleno výše, růst spotřeby v Unii nepřekročil během posuzovaného období 3 procentní body. Ve stejném období se výrobnímu odvětví Unie podařilo mírně zvýšit svůj objem prodeje a podíl na trhu.

(56)

Úroveň zaměstnanosti výrobního odvětví Unie se mezi rokem 2009 a obdobím přezkumného šetření udržela na stálé úrovni. V souladu s vývojem výroby však produktivita na zaměstnance, měřená výstupem v tunách na zaměstnance, v tomto období viditelně vzrostla. Podrobné údaje jsou uvedeny níže:

Tabulka 8

Celková zaměstnanost a produktivita v Unii

(57)

Mezi rokem 2009 a obdobím přezkumného šetření se jednotkové prodejní ceny výrobního odvětví Unie pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, zvýšily o 7 %. Tento 7 % nárůst průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie lze vysvětlit změnou ve skladbě sortimentu, který během posuzovaného období prodávalo. Tato cena, a to i s přihlédnutím k potenciálním rozdílům ve skladbě sortimentu, byla mnohem vyšší než cena, kterou si účtoval spolupracující čínský výrobce za vývoz do třetích zemí.

Tabulka 9

Jednotková cena prodeje v Unii

(58)

V roce 2009 byla ziskovost výrobního odvětví Unie téměř nulová. Následně v období od roku 2010 do období přezkumného šetření se ziskovost držela nad 10 %. Náhlý růst indexu ziskovosti mezi rokem 2009 a 2010 je výsledkem velmi nízké výchozí úrovně v roce 2009, což byl pro výrobní odvětví Unie kritický rok. V roce 2011 byla vysoká ziskovost výsledkem mimořádných jednorázových úspor nákladů, které se v budoucnosti nebudou opakovat. To se již bylo projevilo na nižší ziskovosti v období přezkumného šetření a tento vývoj pokračuje.

Tabulka 10

Ziskovost

(59)

Šetření ukázalo, že výrobní odvětví Unie si dokázalo udržet vysokou úroveň investic v celém posuzovaném období.

(60)

Návratnost investic věrně napodobovala vývoj ziskovosti v letech 2009 a 2011, který, jak je vysvětleno v 58. bodě odůvodnění, není reprezentativní.

Tabulka 11

Investice a návratnost investic

(61)

Peněžní tok, který ovlivňuje schopnost výrobního odvětví samofinancovat svou činnost a je vyjádřen jako procento obratu dotčeného výrobku, sledoval podobný vývoj jako ziskovost. Až do roku 2011 se výrazně lepšil a během období přezkumného šetření klesal.

Tabulka 12

Peněžní tok

(62)

I když počet osob zaměstnaných v odvětví Unie zůstal stabilní, jejich mzdy se v posuzovaném období zvýšily o 12 %.

(63)

Jak je vysvětleno výše, v posuzovaném období nedošlo k dumpingovému dovozu z ČLR, a proto nelze posoudit velikost dumpingového rozpětí.

(64)

Vzhledem k neexistenci levného dumpingového dovozu z ČLR, relativně vysokému využívání výrobní kapacity a zvýšení podílu výrobního odvětví Unie na trhu, jeho úrovni ziskovosti a příznivému vývoji některých finančních ukazatelů, lze dospět k závěru, že v průběhu posuzovaného období se výrobnímu odvětví Unie podařilo překonat účinky minulého dumpingu. Hospodářské oživení však nastalo teprve nedávno a v průběhu období přezkumného šetření byl na trhu Unie zaznamenán i určitý pokles různých ukazatelů újmy, jako je ziskovost, peněžní tok, návratnost investic a úroveň investic.

(65)

Šetření ukázalo, že dovoz levných dumpingových výrobků z ČLR na trh Unie skončil hned po uložení původních opatření v roce 2007 a v průběhu posuzovaného období nebo v období přezkumného šetření nebyl pozorován. Dovoz z ČLR na trh Unie pochází od jediného čínského výrobce, u něhož nebyl v původním šetření zjištěn dumping. Výrobní odvětví Unie mohlo díky tomu dosáhnout vysoké úrovně výroby, zvýšit svůj objem prodeje, průměrnou prodejní cenu, podíl na trhu a ziskovost a zlepšit svou celkovou finanční situaci.

(66)

Proto byl učiněn závěr, že výrobní odvětví Unie neutrpělo během období přezkumného šetření podstatnou újmu. Vzhledem k poklesu spotřeby a zhoršení některých ukazatelů újmy během období přezkumného šetření, jak je uvedeno výše, je situace výrobního odvětví Unie i nadále nestabilní.

(67)

Aby mohla být posouzena pravděpodobnost obnovení újmy v případě, že by opatření pozbyla platnosti, byl analyzován možný dopad dovozu z ČLR na trh Unie a na výrobní odvětví Unie v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(68)

Analýza se zaměřila na volnou kapacitu v ČLR a na chování čínských vývozců na trzích třetích zemí a na trhu Unie.

(69)

Podle informací získaných a ověřených během šetření se odhaduje, že v Číně je k dispozici kapacita na výrobu přibližně 100 tisíc tun dotčeného výrobku. Kromě toho existuje několik malých výrobců rozptýlených po celé zemi, kteří toto číslo ještě zvyšují.

(70)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských vývozců nejsou k dispozici žádné údaje o přesném podílu této kapacity, která je volná a dala byl se využít pro vývoz dotčeného výrobku na trh Unie. Šetření však prokázalo, že jediný čínský spolupracující výrobce má přibližně 30 % volné kapacity. Pokud se tento údaj extrapoluje na všechny čínské společnosti, znamenalo by to, že v současné době existuje v ČLR volná kapacit na výrobu více než 30 tisíc tun.

(71)

I kdyby čínské společnosti nevyužívaly svou plnou kapacitu, na základě výše uvedeného lze soudit, že v ČLR by bylo k dispozici pro vývoz 20–25 tisíc tun dotčeného výrobku. S ohledem na zjištění a závěry uvedené v 22. až 44. bodě odůvodnění je zřejmé, že pokud by opatření nebyla prodloužena, dostupná volná kapacita v Číně by byla určena na vývoz na trh Unie. Na tento potenciálně dodatečný objem vývozu by se mělo nahlížet v souvislosti se spotřebou Unie, která v období přezkumného šetření činila přibližně 25 000 až 35 000 tun.

(72)

Jak je uvedeno v 20. bodě odůvodnění, šetření ukázalo, že čínský vývoz do třetích zemí byl realizován za dumpingové ceny. Kromě toho výsledky přezkumů prováděných příslušnými orgány v USA a v Indii vedly k doporučení, aby platná antidumpingová opatření uložená na persírany z ČLR byla prodloužena. V této situaci lze předpokládat, že volná výrobní kapacita čínských vývozců bude využita hlavně pro výrobu na vývoz na trh Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti. Jak je objasněno v 32. bodě odůvodnění výše, vzhledem k tomu, že trhy dalších třetích zemí, na něž se opatření nevztahují, již zásobují tam působící společnosti, případná volná kapacita dostupná v ČLR by byla pravděpodobně využita k vývozu dotčeného výrobku na trh Unie.

(73)

S ohledem na minulé dumpingové praktiky čínských vývozců, které vedly k uložení platných opatření, a vzhledem k jejich současnému dumpingovému chování v třetích zemích lze vyvodit závěr, že tento objem vývozu do Unie by se uskutečňoval za dumpingové ceny.

(74)

Navíc, jak bylo uvedeno v 23. bodě odůvodnění výše, je třeba připomenout, že v letech 1995 až 2001 byla uložena antidumpingová opatření na vývoz persíranů z ČLR. Jelikož tato opatření nebyla prodloužena, dovoz z ČLR se zvýšil z necelých 200 tun v roce 2001 na téměř 10 000 tun v roce 2006, a tím získal na trhu Unie více než 20 % podíl.

(75)

S ohledem na výsledky šetření, zejména ohledně volné kapacity v ČLR, pokračování čínského dumpingu do třetích zemí, omezené schopnosti čínských vývozců prodávat na jiných hlavních trzích třetích zemí a jejich prokazatelné schopnosti přesměrovat vývoz na trh Unie, se má za to, že zrušení uložených opatření by oslabilo postavení výrobního odvětví Unie na jeho hlavním trhu a že by se v důsledku pravděpodobného čínského dovozu za dumpingové ceny zopakovala způsobená újma. Neexistuje žádný důvod k domněnce, že by lepší výsledky výrobního odvětví Unie dosažené díky platným opatřením zůstaly zachovány nebo by dále posílily, pokud by opatření byla zrušena. Naopak, existují příznivé podmínky pro pravděpodobný přesun čínského dovozu na trh Unie za dumpingové ceny a ve velkém objemu. Tento dovoz by pravděpodobně poškodil pozitivní vývoj na trhu Unie, jenž se projevil v posuzovaném období. Pravděpodobný objem dumpingového dovozu z ČLR by dokázal vyvinout tlak na prodejní ceny výrobního odvětví Unie a způsobit mu ztrátu podílu na trhu. To by mělo nepříznivý dopad na finanční výsledky výrobního odvětví Unie, které je stále nestabilní, jak je vysvětleno v 66. bodě odůvodnění.

(76)

V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo zkoumáno, zda by zachování stávajících opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl určen na základě zhodnocení zájmů různých subjektů, jichž se věc týká, tedy zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů. Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby předložily svá stanoviska podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení.

(77)

Toto šetření je přezkumem stávajících opatření, a proto bylo možné posoudit případný nepřípustný nepříznivý dopad stávajících antidumpingových opatření na zúčastněné strany.

(78)

V 70. bodě odůvodnění výše byl učiněn závěr, že situace výrobního odvětví Unie by se pravděpodobně vážně zhoršila, pokud by antidumpingová opatření pozbyla platnosti. Zachování opatření by tedy bylo ke prospěchu výrobního odvětví Unie, jelikož výrobci v Unii by měli být schopni udržet objem prodeje, podíl na trhu, ziskovost a celkově pozitivní hospodářskou situaci. Naopak ukončení platnosti opatření by vážně ohrozilo životaschopnost výrobního odvětví Unie, jelikož lze důvodně očekávat změnu orientace čínského dovozu na trh Unie za dumpingové ceny a ve velkém objemu, což by vedlo k obnovení újmy.

(79)

Žádný ze 44 oslovených uživatelů na dotazník neodpověděl ani nespolupracoval. Uživatelé nespolupracovali ani při původním šetření. Jelikož uživatelé neprojevili zájem, byl učiněn závěr, že zachování opatření by nebylo proti jejich zájmu. Kromě toho šetření ukázalo, že dopad dotčeného výrobku na náklady navazujících výrobků je spíše okrajový a zachování opatření nebude mít nepříznivý dopad na výrobní odvětví uživatelů. Šetření rovněž odhalilo, že vzhledem k charakteru dotyčného produktu, jakož i vzhledem k několika zdrojům zásobování trhu, mohou uživatelé snadno přejít k jinému dodavateli.

(80)

Žádný ze čtrnácti oslovených dovozců na dotazník neodpověděl ani nespolupracoval. Dovozci nespolupracovali ani při původním šetření. Jelikož dovozci neprojevili zájem, byl učiněn závěr, že zachování opatření by nebylo proti jejich zájmu. Šetřením bylo zjištěno, že dovozci mohou snadno nakupovat od různých zdrojů, které jsou v současné době dostupné na trhu, zejména od výrobního odvětví Unie, od vývozců z USA a od čínských vývozců, kteří prodávají za ceny, jež nejsou dumpingové.

(81)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byl učiněn závěr, že neexistují žádné přesvědčivé důvody proti zachování stávajících antidumpingových opatření.

(82)

Všechny strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo rozhodnuto doporučit, aby byla současná opatření zachována. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta pro podání připomínek k poskytnutým informacím. Podání a připomínky byly v odůvodněných případech náležitě vzaty v úvahu.

(83)

Z výše uvedených důvodů by antidumpingová opatření vztahující se na dovoz některých peroxosíranů (persíranů) pocházejících z ČLR uložená nařízením (ES) č. 1184/2007 měla být v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zachována.

(84)

Aby bylo minimalizováno riziko obcházení uložených opatření z důvodu velkých rozdílů v celních sazbách, má se za to, že v tomto případě jsou nezbytná zvláštní opatření za účelem zajištění řádného uplatňování antidumpingových cel. Tato zvláštní opatření, která se týkají pouze společností, pro něž je stanovena individuální celní sazba, zahrnují: povinnost předložit celním orgánům členských států platnou obchodní fakturu, která splňuje požadavky stanovené v příloze tohoto nařízení. Dovoz bez zmíněné faktury podléhá zbytkovému antidumpingovému clu použitelnému pro všechny ostatní výrobce,