(EU) č. 1294/2013Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1294/2013 ze dne 11. prosince 2013 , kterým se zavádí akční program pro oblast cel v Evropské unii na období let 2014–2020 (Clo 2020) a zrušuje rozhodnutí č. 624/2007/ES

(1)

Víceletý akční program pro oblast cel, který platil před rokem 2014, významně přispěl k usnadnění a posílení spolupráce mezi celními orgány v rámci Unie. Řada činností v celní oblasti je přeshraniční povahy a zahrnuje a ovlivňuje všechny členské státy, takže jednotlivé členské státy nemohou tyto činnosti účinně a efektivně provádět samy. Program Clo na úrovni Unie, který provádí Komise, nabízí členským státům unijní rámec pro rozvoj této spolupráce, což je nákladově efektivnější, než kdyby si každý členský stát zřídil svůj vlastní rámec pro spolupráci na dvoustranné nebo mnohostranné úrovni. Je tudíž vhodné zajistit pokračování předchozího víceletého akčního programu pro oblast cel zavedením nového programu ve stejné oblasti, a sice programu Clo 2020 (dále jen „program“).

(2)

Činnosti v rámci programu, tedy evropské informační systémy, společné akce pro úředníky celní správy a iniciativy v oblasti společné odborné přípravy, přispějí k naplňování strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění tím, že posílí fungování vnitřního trhu. Tím, že tento program poskytne rámec pro činnosti, které se zaměřují na účinnější a modernizované fungování celních orgánů, posilují konkurenceschopnost podniků, podporují zaměstnanost a racionalizují a koordinují opatření členských států na ochranu jejich finančních a hospodářských zájmů a zájmů Unie, zároveň aktivně posílí fungování celní unie, díky čemuž budou moci podniky a občané v plné míře využívat potenciálu vnitřního trhu a světového obchodu.

(3)

S cílem podpořit proces přistoupení a přidružení třetích zemí by měly mít přistupující a kandidátské země i potenciální kandidáti a partnerské země evropské politiky sousedství možnost účasti na programu, jestliže budou splněny určité podmínky. Vzhledem ke zvyšující se vzájemné propojenosti světového hospodářství by program měl nadále nabízet možnost zapojit do určitých činností externí odborníky, jako jsou například úředníci ze třetích zemí, zástupci mezinárodních organizací nebo hospodářské subjekty. Účast externích odborníků je považována za zásadní vždy, když bez jejich přispění nelze dosáhnout cílů programu. Zřízení Evropské služby pro vnější činnost pod vedením vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku přispívá ke koordinaci a soudržnosti politik v oblasti, která je významnou součástí vnějších strategií a akcí Unie, a to na dvoustranné i mnohostranné úrovni.

(4)

Cíle programu by měly odrážet problémy a úkoly, které bude v oblasti cel nutné řešit v příštím desetiletí. Program by měl nadále hrát roli v takových klíčových oblastech, jako je soudržné provádění práva Unie v oblasti cel a v souvisejících oblastech. Program by se měl kromě toho zaměřit na ochranu finančních a hospodářských zájmů Unie a zajištění bezpečnosti. To by mělo zahrnovat mimo jiné spolupráci a sdílení informací mezi vnitrostátními a unijními orgány odpovědnými za monitorování vnitřního trhu a celními orgány. Program by se měl rovněž věnovat usnadňování obchodu, mimo jiné společným úsilím v boji proti podvodům, a na zvyšování administrativní kapacity celních orgánů. V této souvislosti by měla být provedena analýza detekčních zařízení a souvisejících technologií z hlediska nákladů a přínosů s cílem umožnit, aby celní orgány mohly i v období po roce 2020 snadněji pořizovat moderní nástroje celní kontroly. Posouzeny by rovněž měly být metody usnadňující pořizování moderních nástrojů celní kontroly, včetně společného zadávání veřejných zakázek.

(5)

Nástroje využívané v programu, které byly v platnosti před rokem 2014, se ukázaly být náležitými, a měly by proto být zachovány. S ohledem na potřebu strukturovanější operační spolupráce by měly být přidány další nástroje, konkrétně skupiny odborníků složené z odborníků Unie a členských států, kteří mají společně vykonávat úkoly ve specifických oblastech, a dále akce zaměřené na budování kapacit veřejné správy, které by měly poskytovat specializovanou pomoc zúčastněným zemím, které potřebují budovat správní kapacitu.

(6)

V posilování celních systémů v rámci Unie hrají klíčovou roli evropské informační systémy, a proto by měly být v rámci programu i nadále financovány. Kromě toho by mělo být možné do programu zahrnout i nové celní informační systémy zřízené podle právních předpisů Unie. Evropské informační systémy by měly být ve vhodných případech v zájmu vyšší flexibility a účinnosti celní správy založeny na sdílených vývojových modelech a sdílené informační architektuře.

(7)

Prostřednictvím programu by měla rovněž být budována odborná způsobilost, které by mělo být dosaženo formou společné odborné přípravy. Celní úředníci si musí rozšiřovat a obnovovat znalosti a dovednosti, které jsou pro Unii potřebné. Program by měl hrát významnou úlohu při rozvoji lidských kapacit prostřednictvím posílení podpory odborné přípravy, která se zaměří na celní úředníky i na hospodářské subjekty. Za tímto účelem by se současná koncepce Unie v oblasti společné odborné přípravy, která se dosud zakládala zejména na rozvoji centrálního elektronického vzdělávání (eLearning), měla vyvinout v mnohostranný program Unie pro podporu odborné přípravy.

(8)

Program by měl přikládat náležitý význam fungování stávajících evropských informačních systémů pro cla a rozvoji nových evropských informačních systémů nezbytných pro provádění celního kodexu Unie a vynakládat na ně odpovídající podíl svého rozpočtu. Zároveň by měly být věnovány odpovídající prostředky na činnosti sdružující úředníky pracující v celní oblasti a činnosti v oblasti budování odborné způsobilosti. Kromě toho by měl program umožnit určitou míru pružnosti v rámci rozpočtu, aby bylo možné reagovat na změny politických priorit.

(9)

Program by měl být v platnosti po dobu sedmi let, aby bylo jeho trvání sladěno s platností víceletého finančního rámce stanoveného v nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2003 (2).

(10)

Toto nařízení stanoví pro celou dobu trvání programu finanční krytí, které pro Evropský parlament a Radu představuje během ročního rozpočtového procesu hlavní referenční částku ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení ze dne 2. prosince 2013 (3).

(11)

V souladu se závazkem, který si Komise stanovila pro dosažení soudržnosti a zjednodušení programů financování stanovila ve sdělení Komise ze dne 19. října 2010 nazvaném „Přezkum rozpočtu EU“, je třeba zdroje sdílet s ostatními nástroji Unie pro financování, jestliže předpokládané činnosti v rámci programu sledují cíle, které jsou společné různým nástrojům financování, avšak s vyloučením dvojího financování. U akcí v rámci tohoto programu by měla být zajištěna soudržnost ve využívání zdrojů Unie, které jsou určeny na podporu fungování celní unie.

(12)

Opatření, nezbytná pro finanční provádění tohoto nařízení by měla být přijímána v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (4), a s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (5).

(13)

Finanční zájmy Unie by měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných sankcí.

(14)

Zcela zásadní je spolupráce v oblasti inteligentního posuzování rizik, neboť ta umožňuje, aby měly ze zjednodušené elektronické celní správy co největší užitek důvěryhodné podniky dodržující předpisy, a umožňuje zaměřit se na nesrovnalosti.

(15)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o sestavování ročních pracovních programů. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (6).

(16)

Za účelem odpovídající reakce na změny politických priorit by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny seznamu ukazatelů k měření dosažení zvláštních cílů a pozměnění orientačních částek vyhrazených na jednotlivé druhy akcí. Je obzvlášť důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(17)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zavedení víceletého programu, který má zlepšit fungování celní unie, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, protože členské státy nemohou účinně zajistit spolupráci a koordinaci potřebnou pro provádění programu, a proto jich může být z důvodu jejich rozsahu a účinku lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(18)

Při provádění programu by Komisi měl být nápomocen výbor pro program Clo 2020.

(19)

V zájmu usnadnění hodnocení programu by měl být od samotného začátku zaveden odpovídající rámec pro sledování výsledků dosažených programem. Mělo by být provedeno hodnocení v polovině období zaměřené na dosahování cílů programu, jeho účinnost a přidanou hodnotu programu na evropské úrovni. Závěrečné hodnocení by dále mělo posoudit dlouhodobý dopad a udržitelnost výsledků programu. Měla by být zajištěna plná transparentnost spojená s pravidelným podáváním zpráv o sledování a hodnocení Evropskému parlamentu a Radě. Tato hodnocení by měla vycházet z ukazatelů měřících účinky programu na základě předem stanovených základních hodnot. Ukazatele by mimo jiné měly měřit dobu, během níž společná komunikační síť funguje bez systémových selhání, neboť to představuje podmínku řádného fungování všech evropských informačních systémů, aby celní orgány v celní unii mohly účinně spolupracovat.

(20)

Zpracovávání osobních údajů prováděné v členských státech v souvislosti s tímto nařízením a pod dohledem příslušných orgánů členských států, zejména nezávislých veřejných orgánů určených členskými státy, se řídí směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (7). Zpracovávání osobních údajů prováděné Komisí v rámci tohoto nařízení a pod dohledem evropského inspektora ochrany údajů se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 45/2001 (8). Výměna nebo předávání informací příslušnými orgány by se měly uskutečňovat v souladu s pravidly o předávání osobních údajů stanovenými ve směrnici 95/46/ES a výměna nebo předávání informací ze strany Komise by se měly uskutečňovat v souladu s pravidly o předávání osobních údajů stanovenými v nařízení (ES) č. 45/2001.

(21)

Toto nařízení nahrazuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 624/2007/ES (9). Uvedené rozhodnutí by proto mělo být zrušeno,

1)

„celními orgány“ orgány odpovědné za uplatňování celních předpisů;

2)

„externími odborníky“:

a)

přistupujícím zemím, kandidátským zemím a potenciálním kandidátům, jež využívají předvstupní strategie, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách, v rozhodnutích Rady přidružení nebo podobných dohodách;

b)

partnerským zemím v rámci evropské politiky sousedství, pokud tyto země dosáhly dostatečné úrovně sblížení příslušných právních předpisů a správních postupů s právními předpisy a správními postupy Unie.

a)

využitím výpočetní techniky,

b)

zajištěním moderních a harmonizovaných přístupů k celním postupům a kontrolám,

c)

usnadňováním zákonného obchodu,

d)

snižováním administrativní zátěže a nákladů na dodržování předpisů; a

e)

posilováním fungování celních orgánů.

a)

podporovat přípravu, soudržné uplatňování a účinné provádění právních předpisů Unie a politiky v oblasti cel;

b)

rozvíjet, zdokonalovat, provozovat a podporovat evropské informační systémy v oblasti cel;

c)

určovat, rozvíjet, sdílet a uplatňovat osvědčené pracovní postupy a správní postupy, zejména v návaznosti na srovnávací analýzy;

d)

upevňovat dovednosti a schopnosti celních úředníků;

e)

zlepšovat spolupráci mezi celními orgány a mezinárodními organizacemi, třetími zeměmi, jinými vládními orgány, včetně unijních a vnitrostátních orgánů dozoru nad trhem, jakož i hospodářskými subjekty a organizacemi zastupujícími hospodářské subjekty.

a)

společné akce:

b)

budování kapacit v oblasti informačních technologií: vývoj, údržba, provoz a kontrola kvality unijních složek evropských informačních systémů stanovených v oddílu A přílohy II a nových evropských informačních systémů zřízených právem Unie;

c)

budování odborné způsobilosti: společné akce v oblasti odborné přípravy, jejichž cílem je podpora nezbytných odborných dovedností a znalostí vztahujících se k oblasti cel.

a)

grantů;

b)

zadávání veřejných zakázek;

c)

náhrady nákladů vynaložených externími odborníky uvedenými v článku 4.

a)

náklady vzniklé v souvislosti s přípravnými, monitorovacími, auditními a hodnotícími činnostmi, kterých je zapotřebí pro řízení programu a dosažení jeho cílů, zejména náklady na studie, na schůzky odborníků, informační a komunikační akce, včetně institucionální komunikace o politických prioritách Unie, jestliže se vztahují k cílům tohoto programu;

b)

náklady spojené se sítěmi informačních technologií se zaměřením na zpracování a výměnu informací; a

c)

všechny ostatní náklady na technickou a administrativní pomoc, které vzniknou Komisi při řízení programu.

a)

akce v souladu s obecnými, zvláštními a operačními cíli stanovenými v článcích 5 a 6, způsob provádění a ve vhodných případech rovněž podmínky zřizování týmů odborníků uvedených v čl. 7 písm. a) bodu v), jakož i očekávané výsledky;

b)

rozpis rozpočtu podle druhu akce;

c)

míru spolufinancování u grantů, jak je uvedeno v čl. 12 odst. 3.