(EU) č. 1042/2013Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1042/2013 ze dne 7. října 2013 , kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 282/2011, pokud jde o místo poskytnutí služby

Publikováno:	Úř. věst. L 284, 26.10.2013, s. 1-9	Druh předpisu:	Prováděcí nařízení
Přijato:	7. října 2013	Autor předpisu:	Rada Evropské unie
Platnost od:	15. listopadu 2013	Nabývá účinnosti:	15. listopadu 2013
Platnost předpisu:	Ano	Pozbývá platnosti:

Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 1042/2013

ze dne 7. října 2013,

kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 282/2011, pokud jde o místo poskytnutí služby

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (1), a zejména na článek 397 uvedené směrnice,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice 2006/112/ES stanoví, že od 1. ledna 2015 se veškeré telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované služby poskytované osobě nepovinné k dani zdaňují v členském státě, v němž je příjemce usazen nebo v němž má bydliště nebo se obvykle zdržuje, bez ohledu na to, kde je usazena osoba povinná k dani poskytující tyto služby. Většina ostatních služeb poskytovaných osobě nepovinné k dani se nadále zdaňuje v členském státě, ve kterém je usazen poskytovatel služby.

(2)

Pro stanovení, které služby musí být zdaněny v členském státě příjemce, je podstatné definovat telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované služby. Zejména pojem služeb rozhlasového a televizního vysílání by měl být upřesněn s odkazem na definice ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU (2).

(3)

V zájmu vyjasnění této otázky byly činnosti označované jako elektronicky poskytované služby vyjmenovány v prováděcím nařízení Rady (EU) č. 282/2011 (3), aniž by ale tento seznam byl taxativní. Tento seznam by se měl aktualizovat a podobné seznamy je třeba vypracovat pro telekomunikační služby a služby rozhlasového a televizního vysílání.

(4)	Je třeba upřesnit, kdo je pro účely daně z přidané hodnoty (DPH) poskytovatelem služby, jsou-li elektronicky poskytované služby nebo telefonní služby poskytované přes internet poskytovány příjemci prostřednictvím telekomunikačních sítí nebo rozhraní či portálu.

(5)

K zajištění jednotného uplatňování pravidel pro místo poskytnutí nájmu dopravního prostředku a místo poskytnutí telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytovaných služeb je třeba upřesnit, které místo se má považovat za místo usazení právnické osoby nepovinné k dani.

(6)

S cílem určit, kdo je povinen odvést DPH za poskytnutí telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání nebo elektronicky poskytovaných služeb, a vzhledem k tomu, že je místo zdanění stejné bez ohledu na to, zda příjemcem je osoba povinná k dani nebo osoba nepovinná k dani, by poskytovatel služby měl mít možnost určit status příjemce výlučně na základě toho, zda mu příjemce sdělí své osobní identifikační číslo pro DPH. Tento status musí být v souladu s obecnými pravidly změněn, pokud příjemce takové sdělení učiní následně. Pokud poskytovatel takové sdělení neobdrží, měl by být i nadále povinen daň odvést.

(7)

Pokud je osoba nepovinná k dani usazena ve více než jedné zemi nebo má bydliště v jedné zemi, avšak obvykle se zdržuje v jiné zemi, je třeba dát přednost místu, které nejlépe zajistí zdanění v místě skutečné spotřeby. Aby se zabránilo kompetenčním konfliktům mezi členskými státy, je třeba dát přednost místu skutečné spotřeby.

(8)

Měla by být stanovena pravidla pro vyjasnění daňového zacházení s poskytováním nájmu dopravního prostředku a telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytovaných služeb osobě nepovinné k dani, jejíž místo usazení, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje, je prakticky nemožné určit, nebo je nelze určit s jistotou. Je vhodné, aby byla tato pravidla založena na domněnkách.

(9)	Pokud jsou k dispozici informace ke stanovení skutečného místa, kde je příjemce usazen, má bydliště nebo se obvykle zdržuje, je nezbytné zajistit, aby příslušná domněnka mohla být vyvrácena.

(10)

V určitých případech, kdy je služba poskytována příležitostně, je obvykle spojena s nízkými částkami a vyžaduje fyzickou přítomnost příjemce, jako například poskytování telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání nebo elektronicky poskytovaných služeb na přístupovém bodě Wi-Fi nebo v internetové kavárně, nebo kdy se obvykle nevydávají stvrzenky o zaplacení či jiné důkazy o poskytnutí služby, jako v případě telefonních budek, by však poskytování a kontrola důkazů, pokud jde o místo usazení příjemce nebo jeho bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje, způsobovala nepřiměřené zatížení nebo by mohla představovat problémy z hlediska ochrany údajů.

(11)

Protože daňové zacházení s poskytováním pronájmu dopravního prostředku a telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytovaných služeb osobě nepovinné k dani závisí na tom, kde je příjemce usazen, kde má bydliště nebo kde se obvykle zdržuje, je nezbytné vyjasnit, co by měl poskytovatel služby získat jako důkaz pro určení místa příjemce v případech, kdy nejsou stanoveny žádné zvláštní domněnky, nebo pro vyvrácení domněnky. Za tímto účelem by měl být vypracován informativní, demonstrativní seznam důkazů.

(12)

V zájmu zajištění jednotného daňového zacházení s poskytováním služeb souvisejících s nemovitostí je třeba definovat pojem nemovitost. Měla by se upřesnit požadovaná souvislost s nemovitostí a měl by být stanoven demonstrativní seznam příkladů plnění, která jsou označena jako služby související s nemovitostí.

(13)	Je rovněž nezbytné vyjasnit daňové zacházení s poskytováním služeb, jimiž se příjemci dává k dispozici zařízení k vykonávání prací na nemovitosti.

(14)

Z praktických důvodů by mělo být jasně stanoveno, že telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání nebo elektronicky poskytované služby poskytnuté osobou povinnou k dani jednající vlastním jménem v souvislosti s poskytnutím ubytování v hotelech nebo místech s podobnou funkcí by pro účely určení místa poskytnutí měly být považovány za poskytnuté v těchto místech.

(15)

V souladu se směrnicí 2006/112/ES se vstup na kulturní, umělecké, sportovní, vědecké, vzdělávací, zábavní nebo podobné akce má za všech okolností zdanit v místě, kde se akce skutečně koná. Je třeba jasně stanovit, že to platí i v případě, že vstupenky na takové akce neprodává přímo organizátor, ale distribuují je zprostředkovatelé.

(16)

Podle směrnice 2006/112/ES může daňová povinnost vzniknout před dodáním zboží nebo poskytnutím služeb, při tomto dodání nebo poskytnutí nebo brzy poté. Pokud jde o telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání nebo elektronicky poskytované služby poskytnuté v období přechodu na nová pravidla o místě poskytnutí služby, podmínky související s poskytnutím služby nebo rozdíly mezi členskými státy při jejich uplatňování by mohly vést ke dvojímu zdanění či k nezdanění. Aby se tomu zabránilo a aby se zajistilo jednotné uplatňování členskými státy, je třeba stanovit přechodná ustanovení.

(17)

Pro účely tohoto nařízení může být vhodné, aby členské státy přijaly legislativní opatření omezující určitá práva a povinnosti stanovené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (4), tak aby byl ochráněn významný hospodářský nebo finanční zájem členského státu nebo Evropské unie včetně měnové, rozpočtové a daňové oblasti v případě, že tato opatření jsou nezbytná a přiměřená s přihlédnutím k riziku daňových podvodů a daňových úniků v členských státech a potřebě zajistit řádný výběr DPH podle tohoto nařízení.

(18)

Měl by být zaveden pojem nemovitost, aby bylo zajištěno jednotné daňové zacházení členských států s poskytováním služeb souvisejících s nemovitostmi. Zavedení tohoto pojmu by mohlo mít značný dopad na právní předpisy a správní postupy členských států. Aniž jsou dotčena předpisy nebo postupy, které se v členských státech již uplatňují, a s cílem zajistit plynulý přechod by tento pojem měl být zaveden k pozdějšímu dni.

(19)	Prováděcí nařízení (EU) č. 282/2011 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Prováděcí nařízení (EU) č. 282/2011 se mění takto:

Kapitola IV se mění takto:

vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 6a

1. Telekomunikační služby ve smyslu čl. 24 odst. 2 směrnice 2006/112/ES zahrnují zejména:

a)	pevné a mobilní telefonní služby pro obousměrný přenos hlasu, dat a videa, včetně telefonních služeb s obrazovým prvkem (videofonní služby);

b)	telefonní služby poskytované přes internet, včetně hlasových služeb přes internet (Voice over Internet Protocol – VoIP);

c)	hlasovou schránku, čekající hovor, přesměrování hovoru, identifikaci volajícího, třícestnou konferenci a jiné služby řízení hovorů;

d)	pagingové služby;

e)	audiotextové služby;

f)	fax, telegraf a dálnopis;

g)	přístup na internet, včetně world wide webu;

h)	připojování soukromých sítí poskytující telekomunikační spojení pro výhradní použití daným zákazníkem.

2. Telekomunikační služby ve smyslu čl. 24 odst. 2 směrnice 2006/112/ES nezahrnují:

a)	elektronicky poskytované služby;

b)	služby rozhlasového a televizního vysílání.

Článek 6b

1. Služby rozhlasového a televizního vysílání zahrnují služby, které sestávají ze zvukového a audiovizuálního obsahu, jako jsou rozhlasové a televizní pořady pro simultánní poslech nebo sledování na základě programové skladby poskytované široké veřejnosti prostřednictvím komunikačních sítí poskytovatelem mediálních služeb pod jeho redakční odpovědností.

2. Odstavec 1 se vztahuje zejména na tyto případy:

a)	rozhlasové nebo televizní pořady vysílané nebo přenášené rozhlasovou nebo televizní sítí;

b)	rozhlasové nebo televizní pořady šířené prostřednictvím internetu nebo podobné elektronické sítě (IP streaming), pokud jsou přenášeny simultánně s jejich vysíláním nebo přenosem rozhlasovou nebo televizní sítí.

3. Odstavec 1 se nevztahuje na:

a)	telekomunikační služby;

b)	elektronicky poskytované služby;

c)	poskytování informací o konkrétních pořadech na požádání;

d)	převod práv rozhlasového a televizního vysílání nebo přenosových práv;

e)	nájem technického vybavení nebo zařízení k příjmu vysílání;

f)	rozhlasové nebo televizní pořady šířené prostřednictvím internetu nebo podobné elektronické sítě (IP streaming), pokud nejsou přenášeny simultánně s jejich vysíláním nebo přenosem rozhlasovou nebo televizní sítí.“;

v článku 7 se odstavec 3 mění takto:

i)	návětí se nahrazuje tímto: „3. Odstavec 1 se nevztahuje na tyto případy:“,

ii)

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)	služby rozhlasového a televizního vysílání;“,

iii)	písmena q), r) a s) se zrušují,

iv)

doplňují se nová písmena, která znějí:

„t)	vstupenky na kulturní, umělecké, sportovní, vědecké, vzdělávací, zábavní nebo podobné akce rezervované online;

u)	ubytování, pronájem vozidel, restaurační služby, přeprava cestujících nebo podobné služby rezervované online.“;

vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 9a

1. Pro účely článku 28 směrnice 2006/112/ES, pokud jsou elektronicky poskytované služby poskytnuty prostřednictvím telekomunikační sítě, rozhraní nebo portálu, jako je platforma pro stahování aplikací, má se za to, že osoba povinná k dani, která se na tomto poskytnutí služeb podílí, jedná vlastním jménem, avšak na účet poskytovatele těchto služeb, ledaže tato osoba povinná k dani výslovně označí tohoto poskytovatele za osobu poskytující dotyčné služby a tato skutečnost je zohledněna ve smluvních ujednáních mezi oběma stranami.

Aby byl poskytovatel elektronicky poskytovaných služeb považován za osobu, kterou osoba povinná k dani výslovně označila za osobu poskytující dotyčné elektronicky poskytované služby, musí být splněny tyto podmínky:

a)	na faktuře vystavené nebo zpřístupněné každou osobou povinnou k dani, která se podílí na poskytnutí elektronicky poskytované služby, musí být specifikovány tyto služby a jejich poskytovatel;

b)	na účtence vystavené nebo zpřístupněné příjemci musí být specifikovány elektronicky poskytované služby a jejich poskytovatel.

Pro účely tohoto odstavce není osobě povinné k dani, která v souvislosti s poskytnutím elektronicky poskytovaných služeb schvaluje účtování poplatku příjemci, schvaluje provedení služby nebo stanoví obecné podmínky poskytnutí služby, povoleno výslovně označit za poskytovatele těchto služeb jinou osobu.

2. Odstavec 1 se použije, za podmínek v něm uvedených, rovněž v případě, že jsou telefonní služby poskytované přes internet, včetně hlasových služeb přes internet (Voice over Internet Protocol – VoIP), poskytovány prostřednictvím telekomunikační sítě, rozhraní nebo portálu, jako je platforma pro stahování aplikací.

3. Tento článek se nepoužije na osobu povinnou k dani, která pouze poskytuje zpracování plateb vztahujících se k elektronicky poskytovaným službám nebo telefonním službám poskytovaným přes internet, včetně hlasových služeb přes internet (VoIP), ale na poskytnutí těchto elektronicky poskytovaných služeb nebo telefonních služeb se nepodílí.“

Kapitola V se mění takto:

v oddíle 1 se vkládají nové články, které znějí:

„Článek 13a

Místem, kde je právnická osoba nepovinná k dani usazena, jak je uvedeno v čl. 56 odst. 2 prvním pododstavci a v článcích 58 a 59 směrnice 2006/112/ES, je:

a)	místo, kde dochází k výkonu její ústřední správy, nebo

b)	místo jakékoli jiné provozovny, jež se vyznačuje dostatečnou úrovní stálosti a vhodnou strukturou z hlediska lidských a technických zdrojů, což jí umožňuje přijímat a využívat služby, které jí jsou poskytovány pro její vlastní potřebu.

Článek 13b

Pro účely směrnice 2006/112/ES se za „nemovitost“ považuje:

a)	každá určitá část země na povrchu nebo pod ním, k nimž lze založit vlastnické právo a držbu;

b)	každá budova nebo stavba spojená se zemí nebo v zemi nad úrovní moře nebo pod ní, kterou nelze snadno rozebrat nebo přemístit;

c)	každý prvek, který byl nainstalován a tvoří nedílnou součást budovy nebo stavby, bez něhož by budova nebo stavba byla neúplná, jako například dveře, okna, střechy, schodiště a výtahy;

d)	každý prvek, zařízení nebo stroj trvale nainstalovaný v budově nebo stavbě, které nelze přemístit bez zničení nebo změny budovy nebo stavby.“;

v čl. 18 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Avšak bez ohledu na informace o opaku může poskytovatel telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání nebo elektronicky poskytovaných služeb považovat příjemce usazeného ve Společenství za osobu nepovinnou k dani, dokud mu uvedený příjemce nesdělí své osobní identifikační číslo pro DPH.“;

článek 24 se nahrazuje tímto:

„Článek 24

Pokud jsou služby, na něž se vztahuje čl. 56 odst. 2 první pododstavec nebo články 58 a 59 směrnice 2006/112/ES, poskytnuty osobě nepovinné k dani, která je usazena ve více než jedné zemi nebo má bydliště v jedné zemi, ale obvykle se zdržuje v jiné zemi, přednost má:

a)	v případě právnické osoby nepovinné k dani místo uvedené v čl. 13a písm. a) tohoto nařízení, ledaže existuje důkaz, že se služba využívá v provozovně uvedené v písmenu b) uvedeného článku;

b)	v případě fyzické osoby místo, kde se tato osoba obvykle zdržuje, ledaže existuje důkaz, že se služba využívá v jejím bydlišti.“;

oddíl 4 se mění takto:

vkládají se nové pododdíly, které znějí:

„Pododdíl 3a

Domněnky o místě příjemce

Článek 24a

1. Pro účely článků 44, 58 a 59a směrnice 2006/112/ES, jestliže poskytovatel telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání nebo elektronicky poskytovaných služeb poskytuje tyto služby na místě, jako je například telefonní budka, telefonní stánek, přístupový bod Wi-Fi, internetová kavárna, restaurace nebo hotelová hala, na kterém musí být příjemce fyzicky přítomen, aby mu mohla být služba poskytovatelem poskytnuta, má se za to, že příjemce je usazen, má bydliště nebo se obvykle zdržuje v daném místě a že tato služba se tam skutečně používá a využívá.

2. Je-li místo uvedené v odstavci 1 tohoto článku na palubě lodi, letadla anebo ve vlaku, které provádějí přepravu cestujících uskutečněnou ve Společenství podle článků 37 a 57 směrnice 2006/112/ES, zemí tohoto místa se rozumí země zahájení osobní přepravy.

Článek 24b

Pro účely článku 58 směrnice 2006/112/ES, jsou-li osobě nepovinné k dani poskytnuty telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání nebo elektronicky poskytované služby:

a)	prostřednictvím její pevné linky, má se za to, že příjemce je usazen, má bydliště nebo se obvykle zdržuje v místě instalace pevné linky;

b)	prostřednictvím mobilních sítí, má se za to, že se místo, kde je příjemce usazen, má bydliště nebo se obvykle zdržuje, nachází v zemi určené mezinárodním směrovým kódem země SIM karty použité při příjmu těchto služeb;

pro které je třeba použít dekodér nebo podobné zařízení nebo televizní kartu, bez použití pevné linky, má se za to, že příjemce je usazen, má bydliště nebo se obvykle zdržuje v místě, kde je umístěn dekodér nebo podobné zařízení, nebo není-li toto místo známo, v místě, na které byla zaslána televizní karta za účelem použití tamtéž;

d)	za jiných okolností, než které jsou uvedeny v článku 24a a v písmenech a), b) a c) tohoto článku, má se za to, že příjemce je usazen, má bydliště nebo se obvykle zdržuje v místě, které je jako takové označeno s použitím dvou důkazů, které si neprotiřečí, podle článku 24f tohoto nařízení.

Článek 24c

Pro účely čl. 56 odst. 2 směrnice 2006/112/ES, má se v případě jiného než krátkodobého nájmu dopravního prostředku osobě nepovinné k dani za to, že příjemce je usazen, má bydliště nebo se obvykle zdržuje v místě, které jako takové určí poskytovatel služby s použitím dvou důkazů, které si neprotiřečí, podle článku 24e tohoto nařízení.

Pododdíl 3b

Vyvracení domněnek

Článek 24d

1. Poskytovatel služby uvedené v článku 58 směrnice 2006/112/ES může vyvrátit domněnku podle článku 24a nebo čl. 24b písm. a), b) nebo c) tohoto nařízení s použitím tří důkazů, které si neprotiřečí a z nichž vyplývá, že je příjemce usazen, má bydliště nebo se obvykle zdržuje jinde.

2. Správce daně může vyvrátit domněnky podle článků 24a, 24b nebo 24c, pokud existují náznaky nesprávného použití nebo zneužití ze strany poskytovatele.

Pododdíl 3c

Důkazy pro určení místa příjemce a vyvracení domněnek

Článek 24e

Pro účely uplatnění pravidel stanovených v čl. 56 odst. 2 směrnice 2006/112/ES a splnění požadavků článku 24c tohoto nařízení, slouží jako důkaz zejména toto:

a)	fakturační adresa příjemce;

b)	bankovní údaje, například místo, kde je veden bankovní účet používaný k placení, nebo kontaktní adresa příjemce, kterou má uvedená banka k dispozici;

c)	evidenční údaje dopravního prostředku, který si příjemce pronajímá, pokud se evidence uvedeného dopravního prostředku požaduje v místě jeho používání, nebo další podobné informace;

d)	jiné informace důležité z obchodního hlediska.

Článek 24f

Pro účely uplatnění pravidel uvedených v článku 58 směrnice 2006/112/ES a splnění požadavků čl. 24b písm. d) nebo čl. 24d odst. 1 tohoto nařízení slouží jako důkaz zejména:

a)	fakturační adresa příjemce;

b)	adresa internetového protokolu (IP) zařízení, které používá příjemce, nebo jakýkoli způsob geolokalizace;

c)	bankovní údaje, například místo, kde je veden bankovní účet používaný k placení, nebo kontaktní adresa příjemce, kterou má uvedená banka k dispozici;

d)	mezinárodní směrový kód země (MCC) mezinárodní identifikace mobilního účastníka (IMSI) uložený na SIM kartě, kterou příjemce používá;

e)	místo pevné linky příjemce, jejímž prostřednictvím je mu služba poskytována;

f)	jiné informace důležité z obchodního hlediska.“,

ii)

vkládá se nový pododdíl, který zní:

„Pododdíl 6a

Poskytnutí služby související s nemovitostí

Článek 31a

1. Služby související s nemovitostí podle článku 47 směrnice 2006/112/ES zahrnují pouze služby, které mají dostatečně přímou souvislost s danou nemovitostí. V níže uvedených případech se má za to, že služby mají dostatečnou přímou souvislost s nemovitostí:

a)	v případě, že vyplývají z nemovitosti a že daná nemovitost tvoří konstitutivní prvek služby a je pro poskytnutou službu hlavní a zásadní;

b)	v případě, že jsou poskytovány na nemovitosti nebo na ni jsou zaměřeny a jejich cílem je právní nebo fyzická změna uvedené nemovitosti.

2. Odstavec 1 se vztahuje zejména na tyto případy:

a)	vypracování plánů budovy nebo částí budovy určených pro určitou parcelu bez ohledu na to, zda budova je nebo není postavena;

b)	poskytování služeb stavebního dozoru nebo bezpečnostních služeb;

c)	stavba budovy na pozemku, jakož i stavební a demoliční práce prováděné na budově nebo na jejích částech;

d)	stavba trvalých staveb na pozemku, jakož i stavební a demoliční práce prováděné na trvalých konstrukcích, jako jsou potrubní systémy pro plyn, vodu, odpadní vodu a podobně;

e)	práce na pozemku, včetně zemědělských služeb, jako je orba, setí, zavlažování a hnojení;

f)	průzkum a posouzení rizika a celistvosti nemovitosti;

g)	oceňování nemovitosti, včetně případu, že je této služby potřeba pro účely pojištění, ke stanovení hodnoty nemovitosti jako zajištění úvěru nebo pro posouzení rizika a škod v rámci sporů;

h)	pacht nebo nájem nemovitosti jiný než spadající pod odst. 3 písm. c), včetně skladování zboží, u kterého je určitá část dané nemovitosti určena pro výlučné používání příjemcem;

i)	poskytování ubytování v hotelech nebo místech s podobnou funkcí, jako jsou prázdninové tábory nebo místa upravená k využívání jako tábořiště, včetně práva pobývat na určitém místě vyplývajícího z převodu práv dočasného užívání a podobně;

udělení nebo převod jiných práv, než která spadají pod písmena h) a i), k užívání celé nemovitosti nebo její části, včetně povolení k užívání části nemovitosti, jako je poskytování rybolovných a lovných práv nebo přístupu do salónků na letištích nebo využívání infrastruktury, za které se vybírá mýto, například mostu nebo tunelu;

k)	údržba, renovace a opravy budovy nebo její části, včetně práce, jako je čištění, obkládání, tapetování a pokládání dřevěných podlah;

l)	údržba, renovace a opravy trvalých konstrukcí, například potrubních systémů pro plyn, vodu, odpadní vody a podobně;

m)	instalace nebo montáž strojů nebo zařízení, které se po instalaci nebo montáži považuje za nemovitost;

n)	údržba a opravy, inspekce a kontrola strojů nebo zařízení, pokud se tyto stroje nebo zařízení považují za nemovitost;

o)	jiná správa nemovitostí než správa portfolia investic do nemovitostí spadající pod odst. 3 písm. g), která spočívá v provozování obchodních, průmyslových nebo obytných nemovitostí vlastníkem nemovitosti nebo na jeho účet;

p)	zprostředkování v případě prodeje, pachtu nebo pronájmu nemovitosti a při zřizování nebo převodu některých práv k nemovitosti nebo věcných práv k nemovitosti (ať již jsou nebo nejsou považována za hmotný majetek), kromě zprostředkování spadajícího pod odst. 3 písm. d);

právní služby související s převodem vlastnictví nemovitosti, se zřizováním nebo převodem některých práv k nemovitosti nebo věcných práv k nemovitosti (ať již jsou nebo nejsou považována za hmotný majetek), například notářské úkony, nebo s vypracováním smlouvy o prodeji nebo o koupi nemovitosti, a to i v případě, že vlastní transakce vedoucí k právní změně u nemovitosti není dokončena.

3. Odstavec 1 se nevztahuje na:

a)	vypracování plánů pro budovu nebo její části, pokud nejsou určeny pro konkrétní parcelu;

b)	skladování zboží v nemovitosti, pokud žádná určitá část nemovitosti není určena k výhradnímu užívání příjemcem;

c)	reklamní služby, i když zahrnují použití nemovitosti;

d)	zprostředkování při poskytování ubytování v hotelech nebo místech s podobnou funkcí, jako jsou prázdninové tábory nebo místa upravená k využívání jako tábořiště, pokud zprostředkovatel jedná jménem a na účet jiné osoby;

e)	poskytnutí místa pro stánek na veletrhu nebo výstavě spolu s jinými souvisejícími službami, které umožňují vystavovateli vystavit předměty, například projekt stánku, přeprava a skladování předmětů, poskytnutí přístrojů, pokládka kabelů, pojištění a reklama;

f)	instalaci nebo montáž, údržbu a opravu, inspekci nebo kontrolu přístrojů nebo zařízení, které není ani se nestane součástí nemovitosti;

g)	správu portfolia investic do nemovitostí;

h)	jiné právní služby, než které spadají pod odst. 2 písm. q), v souvislosti se smlouvami, včetně poradenství týkajícího se podmínek smlouvy o převodu nemovitosti nebo provádění takové smlouvy nebo prokázání existence takové smlouvy, pokud tyto služby nesouvisejí s převodem vlastnictví k nemovitosti.

Článek 31b

Pokud se dá příjemci k dispozici zařízení za účelem výkonu práce na nemovitosti, představuje dané plnění poskytnutí služeb souvisejících s nemovitostí pouze v případě, že poskytovatel přebírá odpovědnost za provedení práce.

Pokud poskytovatel služby poskytne příjemci zařízení společně s dostatečným personálem k jeho obsluze za účelem výkonu práce, platí domněnka, že poskytovatel převzal odpovědnost za provedení dané práce. Domněnku, že poskytovatel je odpovědný za provedení práce, lze vyvrátit jakýmikoli relevantními skutkovými nebo právními prostředky.

Článek 31c

Za účelem určení místa poskytnutí telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání nebo elektronicky poskytovaných služeb poskytovaných osobou povinnou k dani jednající vlastním jménem spolu s ubytováním v hotelech nebo místech s podobnou funkcí, jako jsou prázdninové tábory nebo místa upravená k využívání jako tábořiště, se tyto služby považují za poskytnuté v těchto místech.“,

iii)

v pododdíle 7 se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 33a

Na poskytnutí vstupenek, které opravňují ke vstupu na kulturní, umělecké, sportovní, vědecké, vzdělávací, zábavní nebo podobné akce, zprostředkovatelem jednajícím vlastním jménem, ale na účet organizátora, nebo jinou osobou povinnou k dani, než je organizátor, jednající na vlastní účet, se vztahují článek 53 a čl. 54 odst. 1 směrnice 2006/112/ES.“

V bodě 4 přílohy I se doplňují nová písmena, která znějí:

„f)

příjem rozhlasových nebo televizních pořadů distribuovaných prostřednictvím rozhlasové nebo televizní sítě, internetu nebo podobné elektronické sítě k poslechu nebo sledování pořadů v okamžiku, který si uživatel zvolil, a na jeho individuální žádost na základě katalogu pořadů sestaveného poskytovatelem mediálních služeb, například televize nebo video na požádání;

g)	příjem rozhlasových nebo televizních pořadů šířených prostřednictvím internetu nebo podobné elektronické sítě (IP streaming), pokud nejsou přenášeny simultánně s jejich vysíláním nebo přenosem rozhlasovou nebo televizní sítí;

h)	poskytnutí zvukového a audiovizuálního obsahu prostřednictvím komunikačních sítí, který neposkytuje a za který není redakčně odpovědný poskytovatel mediálních služeb;

i)	následná poskytnutí zvukového a audiovizuálního výstupu poskytovatele mediálních služeb prostřednictvím komunikačních sítí jiné osoby než poskytovatele mediálních služeb.“

Článek 2

Pokud jde o telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání nebo elektronicky poskytované služby, které poskytuje poskytovatel usazený ve Společenství osobě nepovinné k dani, která je usazena, má bydliště nebo se obvykle zdržuje ve Společenství, platí toto:

a)	místem poskytnutí každého zdanitelného plnění, které se uskuteční před 1. lednem 2015, je místo, kde je usazen poskytovatel, jak je uvedeno v článku 45 směrnice 2006/112/ES, a to bez ohledu na to, kdy je poskytnutí nebo průběžné poskytování této služby dokončeno;

b)	místem poskytnutí každého zdanitelného plnění, které se uskuteční dne 1. ledna 2015 nebo po tomto dni, je místo, kde je usazen, má bydliště nebo kde se obvykle zdržuje příjemce, bez ohledu na to, kdy bylo poskytnutí nebo průběžné poskytování této služby zahájeno;

c)	došlo-li k uskutečnění zdanitelného plnění před 1. lednem 2015 v členském státě, kde je usazen poskytovatel, nevzniká v členském státě příjemce dne 1. ledna 2015 nebo po tomto dni žádná daňová povinnost ve vztahu k témuž zdanitelnému plnění.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2015.

Články 13b, 31a a 31b prováděcího nařízení (EU) č. 282/2011, jak jsou vloženy tímto nařízením, se však použijí ode dne 1. ledna 2017.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Lucemburku dne 7. října 2013.

Za Radu

předseda

J. BERNATONIS

(1) Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1.

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1).

(3) Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 282/2011 ze dne 15. března 2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 77, 23.3.2011, s. 1).

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

Zavřít

(EU) č. 1042/2013Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1042/2013 ze dne 7. října 2013 , kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 282/2011, pokud jde o místo poskytnutí služby

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání