(EU, Euratom) č. 1023/2013Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1023/2013 ze dne 22. října 2013 , kterým se mění služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie

Publikováno: Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 15-62 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 22. října 2013 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 1. listopadu 2013 Nabývá účinnosti: 1. listopadu 2013
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU, EURATOM) č. 1023/2013

ze dne 22. října 2013,

kterým se mění služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 336 této smlouvy,

s ohledem na Protokol o výsadách a imunitách Evropské unie, a zejména na článek 12 tohoto protokolu,

s ohledem na návrh Evropské komise předložený po konzultaci s Výborem pro služební řád,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Soudního dvora (1),

s ohledem na stanovisko Účetního dvora (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Evropská unie by měla být se svými více než padesáti orgány a agenturami i nadále vybavena vysoce kvalitní evropskou veřejnou správou, jež jí umožní sledovat své cíle, provádět své politiky a činnosti a plnit úkoly na nejvyšší možné úrovni v souladu se Smlouvami s cílem reagovat na vnitřní i vnější výzvy, kterým bude v budoucnu čelit, a sloužit občanům Unie.

(2)

Je tudíž nezbytné zajistit rámec pro přilákání, přijímání a udržení vysoce kvalifikovaných zaměstnanců ovládajících několik jazyků, kteří jsou vybíráni na co nejširším zeměpisném základě ze státních příslušníků členských států, a s náležitým přihlédnutím k vyváženému zastoupení obou pohlaví, kteří jsou nezávislí a splňují nejvyšší profesní požadavky; dále je nezbytné umožnit těmto zaměstnancům, aby co nejúčelněji a nejúčinněji vykonávali své povinnosti. V tomto ohledu je třeba překonat stávající obtíže, jimž orgány čelí při přijímání úředníků či zaměstnanců z některých členských států.

(3)

Vzhledem k rozměru evropské veřejné služby v porovnání s cíli Unie a počtem jejích obyvatel by snižování počtu zaměstnanců orgánů a agentur Unie nemělo nijak narušovat plnění jejich úkolů, povinností a výkon funkcí v souladu s povinnostmi a pravomocemi, které stanoví Smlouvy. V tomto ohledu je třeba, aby náklady na personál všech orgánů a agentur byly, ve vztahu ke všem kategoriím zaměstnanců transparentní.

(4)

Od zaměstnanců evropské veřejné služby se očekává, že budou dodržovat nejpřísnější normy profesní etiky a budou za všech okolností nezávislí. Za tímto účelem by měla hlava II služebního řádu (4), která stanoví rámec pro práva a povinnosti, obsahovat podrobnější úpravu. Proti každému úředníkovi nebo bývalému úředníkovi, který tyto povinnosti poruší, by mělo být možné zahájit disciplinární řízení.

(5)

Hodnota evropské veřejné služby spočívá také v její kulturní a jazykové rozmanitosti, které je možné dosáhnout pouze tehdy, jestliže bude existovat přiměřená rovnováha, pokud jde o státní příslušnost úředníků. Při přijímání a jmenování zaměstnanců je třeba zajistit, aby byli zaměstnanci přijímáni na co nejširším možném zeměpisném základě ze státních příslušníků všech členských států Evropské unie, aniž by však některá pracovní místa byla vyhrazena pro státní příslušníky určitého členského státu. Za tímto účelem a aby bylo možné řešit případnou výraznou nerovnováhu, pokud jde o státní příslušnost úředníků, jestliže není opodstatněna objektivními kritérii, by měl mít každý orgán možnost přijmout odůvodněná a přiměřená opatření. Taková opatření by nikdy neměla vést k zavedení jiných kritérií pro přijímání zaměstnanců, než jsou kritéria založená na výkonech. Komise by měla Evropskému parlamentu a Radě podávat zprávu o provádění přiměřených opatření jednotlivými orgány.

(6)

Za účelem usnadnění přijímání zaměstnanců na co nejširším možném zeměpisném základě by orgány měly usilovat o podporu mnohojazyčného a multikulturního vzdělávání dětí svých zaměstnanců. Je vhodné, aby příspěvek Unie na financování Evropských škol stanovený rozpočtovým orgánem v souladu s příslušnými pravidly byl vyplácen z rozpočtu Unie. Pokud je to v zájmu fungování orgánu třeba, měla by mít Komise možnost příslušné orgány požádat, aby přehodnotily umístění nové Evropské školy.

(7)

Širším cílem by měla být optimalizace řízení lidských zdrojů v evropské veřejné službě, která se vyznačuje vysokou kvalitou, odbornou způsobilostí, nezávislostí, loajalitou, nestranností a stabilitou, jakož i kulturní a jazykovou rozmanitostí a atraktivními podmínkami pro přijímání zaměstnanců.

(8)

Úředníci by měli procházet devítiměsíční zkušební dobou. Při rozhodování o jmenování úředníka by orgán oprávněný ke jmenování měl zohlednit zprávu o zkušební době připravenou na konci tohoto období a skutečnost, jak úředník plnil své povinnosti stanovené služebním řádem. Pokud se ukáže, že výkon úředníka ve zkušební době je zjevně nedostatečný, mělo by být možné vypracovat zprávu o tomto úředníkovi kdykoli. V ostatních případech by tato zpráva měla být vypracována až na konci zkušební doby.

(9)

Aby bylo zaručeno, že se kupní síla úředníků i ostatních zaměstnanců Evropské unie vyvíjí paralelně s kupní silou státních úředníků v ústředních státních správách členských států, je nezbytné zachovat zásadu víceletého mechanismu aktualizace platů, známou též jako „metoda“, a to tak, že se zajistí používání této metody do konce roku 2023 a na začátku roku 2022 se provede přezkum, součástí metody bude mechanismus pro její dočasné prodloužení. Aby se napravily obtíže při uplatňování metody, k nimž v minulosti docházelo, měla by být stanovena metoda, která umožní každoroční automatickou aktualizaci všech platů, důchodů a příspěvků, včetně automatické doložky pro případ krize. Za tímto účelem by příslušné částky uvedené ve služebním řádu a pracovním řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie měly být považovány za orientační částky, které budou pravidelně a automaticky aktualizovány. Aktualizované částky by měla Komise pro informaci zveřejňovat v Úředním věstníku Evropské unie řadě C. Tento mechanismus aktualizace platů by se měl používat i ve všech ostatních případech, v nichž je takováto aktualizace stanovena.

(10)

Je důležité zabezpečit kvalitu statistických údajů používaných při aktualizaci odměn a důchodů. Statistické instituce nebo jiné příslušné orgány členských států by měly v souladu se zásadou nestrannosti shromažďovat údaje na vnitrostátní úrovni a předkládat je Eurostatu.

(11)

Možné výhody pro úředníky a ostatní zaměstnance Evropské unie plynoucí z používání této metody by měly být vyrovnány tím, že se znovu zavede systém „odvodu“. Stejně jako v případě metody může být uplatňování solidárního odvodu dočasně prodlouženo. Za současných okolností se zdá být vhodné tento solidární odvod ve srovnání s úrovní zvláštního odvodu uplatňovaného v letech 2004 až 2012 zvýšit a stanovit progresivnější sazbu. Cílem je zohlednit mimořádně složitou hospodářskou a sociální situaci v Unii a její důsledky pro veřejné finance v celé Unii. Potřeba konsolidovat veřejné finance v Unii, a to i v krátkodobém horizontu, vyžaduje ze strany všech zaměstnanců orgánů Unie okamžitou a mimořádnou solidaritu. Tento solidární odvod by se proto měl vztahovat na všechny úředníky a ostatní zaměstnance Unie od 1. ledna 2014.

(12)

Evropská rada ve svých závěrech ze dne 8. února 2013 týkajících se víceletého finančního rámce zdůraznila, že nutnost konsolidace veřejných financí v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém horizontu vyžaduje ze strany každého orgánu veřejné správy a jeho zaměstnanců mimořádné úsilí o zvýšení účinnosti a účelnosti a o přizpůsobení se měnícímu se hospodářskému prostředí. Tato výzva ve skutečnosti zopakovala cíl uvedený v návrhu Komise z roku 2011 na změnu služebního řádu úředníků Evropské unie a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie, který usiloval o zajištění efektivity nákladů a zohledňoval skutečnost, že výzvy, kterým Evropská unie v současnosti čelí, vyžadují mimořádné úsilí každého orgánu veřejné správy i každého jejich zaměstnance s cílem zvýšit efektivitu a přizpůsobit se měnícímu se hospodářskému a společenskému prostředí v Evropě. Kromě toho Evropská rada v rámci reformy služebního řádu také vyzvala k pozastavení metody pro úpravu platů a důchodů všech zaměstnanců orgánů Unie na dva roky a obnovení solidárního odvodu jako součásti metody.

(13)

Vzhledem k těmto závěrům a s cílem reagovat na budoucí rozpočtová omezení a prokázat solidaritu evropské veřejné služby s přísnými opatřeními přijatými členskými státy v důsledku finanční krize nebývalého rozsahu a s mimořádně složitou sociální a hospodářskou situací v členských státech a Unii jako celku, je nezbytné stanovit pozastavení metody pro úpravu všech platů, důchodů a příspěvků úředníků na dva roky, a přesto uplatňovat solidární odvod.

(14)

Vzhledem k demografickým změnám a měnící se věkové struktuře zaměstnanců je nutné, aby se zvýšil důchodový věk; na úředníky a ostatní zaměstnance Evropské unie, kteří jsou již ve služebním či pracovním poměru, se nicméně budou vztahovat přechodná opatření. Tato přechodná opatření jsou nutná proto, aby byla respektována nabytá práva úředníků, kteří jsou již ve služebním poměru a kteří přispívají do virtuálního penzijního fondu pro úředníky Evropské unie. Důchodový věk by rovněž měl být pružnější, aby bylo pro zaměstnance snazší dobrovolně pokračovat v práci až do 67 let a aby ve výjimečných případech a za specifických podmínek měli možnost pracovat až do 70 let.

(15)

Jelikož je důchodový systém Evropské unie v pojistně matematické rovnováze a tato rovnováha se musí zachovat v krátkodobém i dlouhodobém horizontu, zaměstnancům přijatým do služebního nebo pracovního poměru před 1. lednem 2014 by se mělo poskytnout vyrovnání za jejich příspěvky do důchodového systému prostřednictvím přechodných opatření, jako je upravená akruální sazba za odpracovanou dobu po dosažení důchodového věku (barcelonský stimul), a prostřednictvím uplatnění polovičního snížení v případě předčasného odchodu do důchodu v období mezi dosažením 60 let věku a služebním řádem stanoveným důchodovým věkem.

(16)

Všeobecně přijatá pojistněmatematická praxe vyžaduje, aby se v zájmu zajištění rovnováhy důchodových systémů vycházelo při stanovování úrokových sazeb a růstu platů z poznatků za posledních 20 až 40 let. Proto by měly být pohyblivé průměry pro úrokové sazby a růst platů rozšířeny na 30 let se sedmiletým přechodným obdobím.

(17)

Rada požádala Komisi o vypracování studie a předložení vhodných návrhů týkajících se čl. 5 odst. 4 přílohy I oddílu A a čl. 45 odst. 1 služebního řádu, aby byla vytvořena jasná vazba mezi odpovědnostmi a platovou třídou a zdůrazněna míra odpovědnosti při porovnávání zásluh v souvislosti s povýšením.

(18)

Vzhledem k tomuto požadavku je vhodné, aby bylo povýšení do vyšší platové třídy podmíněno osobním nasazením, zdokonalováním dovedností a odborných schopností a plněním úkolů, jejichž význam odůvodňuje jmenování úředníka do této vyšší platové třídy.

(19)

Služební postup ve funkčních skupinách AD a AST by měl být restrukturalizován takovým způsobem, aby nejvyšší platové třídy byly vyhrazeny omezenému počtu úředníků, kteří nesou nejvyšší odpovědnost. Proto mohou administrátoři postoupit pouze do platové třídy AD 12, s výjimkou případů, kdy jsou jmenováni na konkrétní místo ve vyšší platové třídě, a platové třídy AD 13 a 14 by měly být vyhrazeny těm úředníkům, jimž je svěřena značná odpovědnost. Podobně by měli mít úředníci platové třídy AST 9 možnost postoupit do platové třídy AST 10 pouze v souladu s postupem stanoveným v článku 4 a čl. 29 odst. 1 služebního řádu.

(20)

Aby se kariérní struktury ve stávajících oblastech činnosti ve funkční skupině AST dále přizpůsobily různým úrovním odpovědnosti a zajistil se nezbytný příspěvek k omezování správních výdajů, měla by být vytvořena nová funkční skupina AST/SC pro administrativní pracovníky. Platy a koeficienty při povýšení by měly být stanoveny tak, aby si úroveň odpovědnosti a úroveň odměny přiměřeně odpovídaly. Tímto způsobem bude možno zachovat stabilní a všestrannou evropskou veřejnou službu. Komise by měla posoudit rozsah a dopady zavedení této nové funkční skupiny a podat o nich zprávu, přičemž by měla zaměřit zvláštní pozornost na postavení žen, aby se zajistilo zachování stabilní a všestranné evropské veřejné služby.

(21)

Zachovává se minimální doba dvou let setrvání v platové třídě před povýšením úředníka do vyšší platové třídy, aby bylo možné rychleji povyšovat nejvýkonnější pracovníky. Každý orgán by měl zajistit, aby jeho vnitřní politika v oblasti lidských zdrojů využívala možností poskytovaných služebním řádem a umožnila vysoce výkonným úředníkům se značným potenciálem přiměřený profesní postup.

(22)

Pracovní doba v orgánech by měla být uvedena do souladu s pracovní dobou v některých členských státech Evropské unie, aby se vyrovnalo snížení počtu zaměstnanců v orgánech. Tato úprava by měla brát v potaz pracovní dobu ve veřejných službách členských států. Zavedením minimálního počtu hodin odpracovaných za týden se zajistí, aby zaměstnanci orgánů byli schopni nést pracovní zátěž vyplývající z politických cílů Evropské unie a aby se zároveň v zájmu solidarity v celé veřejné službě Unie harmonizovaly pracovní podmínky v orgánech.

(23)

Pružná pracovní doba je hlavním prvkem moderní a účinné veřejné správy, neboť nabízí příznivé pracovní podmínky pro rodinný život a umožňuje patřičně vyvážené zastoupení mužů a žen v rámci orgánů. Ve služebním řádu musí být tudíž ustanovení týkající se pružné pracovní doby výslovně uvedena.

(24)

Pravidla upravující roční nárok na dobu na cestu, jakož i pravidla upravující roční příspěvek na cestu mezi místem zaměstnání a místem původu by měla být modernizována, racionalizována a měla by být spojena s postavením pracovníka vyslaného do zahraničí, aby bylo uplatňování těchto pravidel jednodušší a transparentnější. Zejména roční nárok na dobu na cestu by měl být nahrazen dovolenou na cestu do vlasti a omezen na maximálně dva a půl dne.

(25)

Podobně je tomu u pravidel týkajících se proplacení nákladů na stěhovaní, která by měla být zjednodušena, aby je mohl snadněji uplatňovat nejen správní orgán, ale i dotyční zaměstnanci. K tomuto účelu by měly být zavedeny nákladové stropy, které by zohlednily rodinnou situaci úředníka či zaměstnance, jeho průměrné náklady na stěhování i příslušné pojištění.

(26)

Někteří zaměstnanci musí pravidelně jezdit na služební cesty na jiná hlavní pracoviště jejich orgánu. Tyto situace nejsou v pravidlech týkajících se služebních cest v současné době přiměřeně zohledněny. Uvedená pravidla by měla být tudíž upravena tak, aby v těchto případech byla povolena úhrada nákladů na ubytování na základě paušální částky.

(27)

Je vhodné modernizovat pracovní podmínky pro zaměstnance ve třetích zemích tak, aby byly nákladově efektivnější a vedly k úsporám nákladů. Měly by být upraveny nároky na dovolenou za kalendářní rok a měla by být stanovena možnost využít pro určení příspěvku za životní podmínky širší škálu parametrů, aniž by to ovlivnilo celkový cíl dosáhnout úspory nákladů. Podmínky pro poskytování příspěvku na ubytování by měly být přezkoumány tak, aby lépe zohledňovaly místní podmínky a omezily administrativní zátěž.

(28)

Je vhodné poskytnout pružnější rámec pro zaměstnávání smluvních zaměstnanců. Orgánům Evropské unie by mělo být tudíž umožněno přijímání smluvních zaměstnanců na maximální dobu šesti let, aby vykonávali úkoly pod dohledem úředníků či dočasných zaměstnanců. Ačkoli bude navíc velká většina úředníků i nadále přijímána na základě otevřeného výběrového řízení, orgány by měly být oprávněny organizovat interní výběrová řízení, která mohou být výjimečně a za zvláštních podmínek otevřená také pro smluvní zaměstnance.

(29)

K postupnému uplatňování nových pravidel a opatření by měla být stanovena přechodná ustanovení a zároveň by měla být respektována nabytá práva zaměstnanců, kteří byli ve služebním nebo pracovním poměru před vstupem těchto změn služebního řádu v platnost, jakož i oprávněná očekávání těchto zaměstnanců.

(30)

Na zaměstnance agentur se stejně jako na ostatní zaměstnance podléhající služebnímu řádu vztahuje důchodový systém EU. Agentury, které jsou zcela samofinancovány, odvádějí v současné době příspěvky zaměstnavatele do tohoto systému. V zájmu zajištění transparentnosti rozpočtu a vyváženějšího sdílení nákladů by měly agentury, které jsou částečně financovány ze souhrnného rozpočtu Evropské unie, odvádět část příspěvků zaměstnavatele odpovídající poměru mezi příjmy agentury sníženými o dotaci ze souhrnného rozpočtu Evropské unie a jejími celkovými příjmy. Vzhledem k tomu, že v důsledku tohoto nového ustanovení může být nutná úprava příslušných předpisů o poplatcích vybíraných agenturami, mělo by vstoupit v platnost až dne 1. ledna 2016. Tam, kde je to vhodné, by měla Komise předložit návrhy na úpravu těchto předpisů.

(31)

V zájmu zjednodušování a jednotného provádění personální politiky by měla být pravidla, která Komise přijala pro účely provádění služebního řádu, analogicky uplatňována na agentury. Aby se však zajistilo to, že bude specifická situace agentur v případě nutnosti zohledněna, měly by být tyto agentury oprávněny požádat Komisi o povolení přijmout prováděcí pravidla, která se odchylují od pravidel přijatých Komisí, nebo by měly být oprávněny pravidla Komise vůbec neuplatňovat.

(32)

Měl by být zaveden seznam všech pravidel přijatých k provedení tohoto služebního řádu a tento seznam by měl být spravován v rámci Soudního dvora Evropské unie. Tento seznam, k němuž budou mít přístup všechny orgány, agentury a členské státy umožní transparentnost a přispěje k jednotnému uplatňování služebního řádu.

(33)

V zájmu harmonizace a objasnění pravidel o přijímání prováděcích ustanovení a vzhledem k jejich interní a správní povaze je vhodné svěřit příslušné rozhodovací pravomoci orgánu oprávněnému ke jmenování a orgánu oprávněnému k uzavírání smluv.

(34)

Vzhledem k vysokému počtu dočasných zaměstnanců v agenturách a potřebě vymezení jednotné personální politiky je nutné vytvořit novou kategorii dočasných zaměstnanců a stanovit specifická pravidla pro tuto kategorii.

(35)

Komise by měla i nadále sledovat rozpočtovou situaci společného systému zdravotního pojištění a přijmout veškerá nezbytná opatření v případě strukturální nerovnováhy tohoto systému.

(36)

Článek 15 protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie stanoví, že některé údaje úředníků a jiných zaměstnanců mají být sdělovány vládám členských států.

(37)

Za účelem dosažení cílů stanovených ve služebním řádu by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, zejména pokud jde o některé aspekty pracovních podmínek. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Služební řád úředníků Evropské unie se mění takto:

1)

Článek 1d se mění takto:

a)

V odstavci 3 se slovo „Orgány“ nahrazuje slovy „Orgány oprávněné ke jmenování v rámci příslušných orgánů“.

b)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Pro účely odstavce 1 je osobou se zdravotním postižením osoba, která má dlouhodobé tělesné, duševní, mentální nebo smyslové poškození, které v interakci s různými překážkami může bránit jejímu plnému a účinnému zapojení do společnosti na rovnocenném základě s ostatními. Postižení se určí v souladu s postupem uvedeným v článku 33.

Osoba se zdravotním postižením splňuje podmínky stanovené v čl. 28 písm. e), pokud je schopna po provedení přiměřených úprav plnit základní služební úkoly.

„Přiměřenými úpravami“ ve vztahu k základním služebním funkcím se rozumí vhodná opatření, která, jsou-li třeba, umožňují osobě se zdravotním postižením přístup k zaměstnání, účast nebo postup v zaměstnání, případně účast na dalším vzdělávání, pokud uvedená opatření nepředstavují nepřiměřené zatížení pro zaměstnavatele.

Zásada rovného zacházení nebrání orgánům oprávněným ke jmenování v rámci příslušných orgánů zachovat nebo zavést opatření poskytující zvláštní výhody pro usnadnění profesní činnosti osob se zdravotním postižením nebo pro předcházení či vyrovnávání nevýhod v profesní kariéře.“;

2)

V článku 1e se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Úředníci v činné službě mají přístup k opatřením sociální povahy přijímaným orgány, k nimž patří i zvláštní opatření za účelem skloubení pracovního a rodinného života, a ke službám poskytovaným subjekty sociální péče uvedenými v článku 9. Bývalí úředníci mohou mít přístup k některým zvláštním opatřením sociální povahy.“;

3)

Článek 5 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Pracovní místa, na která se vztahuje tento služební řád, se řadí podle povahy a významu odpovídajících služebních povinností do funkční skupiny administrátorů (dále jen „AD“), do funkční skupiny asistentů (dále jen „AST“) a funkční skupiny administrativních pracovníků (dále jen „AST/SC“).“;

b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Funkční skupina AD zahrnuje dvanáct platových tříd pro výkon vedoucích, koncepčních, analytických úkolů, jakož i úkolů v oblasti lingvistických služeb či výzkumu. Funkční skupina AST zahrnuje jedenáct platových tříd pro výkon prováděcích a technických úkolů. Funkční skupina AST/SC zahrnuje šest platových tříd pro výkon kancelářských a sekretářských úkolů.“;

c)

v odst. 3 písm. a) se za slova „ve funkční skupině AST“ vkládají slova „a funkční skupině AST/SC“;

d)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   V příloze I oddílu A je tabulka uvádějící druhy pracovních míst. Orgán oprávněný ke jmenování v rámci příslušného orgánu může na základě této tabulky po projednání s Výborem pro služební řád podrobněji vymezit povinnosti a pravomoci spojené s každým druhem pracovního místa.“

4)

Článek 6 se nahrazuje tímto:

„Článek 6

1.   Seznam pracovních míst přiložený k rozpočtu každého orgánu udává počet pracovních míst v každé platové třídě a funkční skupině.

2.   Aniž je dotčena zásada povýšení podle zásluh stanovená v článku 45, tento seznam zaručuje, že pro každý orgán odpovídá počet volných pracovních míst v každé platové třídě uvedené na zmíněném seznamu k 1. lednu každého roku počtu úředníků v činné službě, kteří se k 1. lednu předchozího roku nacházeli v nižší platové třídě, přičemž posledně jmenovaný počet se vynásobí koeficientem stanoveným pro tuto platovou třídu v příloze I oddílu B. Tyto koeficienty se použijí počínaje dnem 1. ledna 2014 na základě pětiletého průměru.

3.   Koeficienty stanovené v příloze I oddílu B jsou součástí zprávy podle článku 113.

4.   Provádění ustanovení týkajících se funkční skupiny AST/SC a přechodných ustanovení v článku 31 přílohy XIII s přihlédnutím k vývoji potřeby zaměstnanců provádějících kancelářské a sekretářské práce ve všech orgánech a k vývoji stálých a dočasných pracovních míst ve funkčních skupinách AST a AST/SC je součástí zprávy podle článku 113.“;

5)

Článek 9 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Aniž je dotčen odstavec 1a, zřídí se v rámci každého orgánu:

výbor zaměstnanců případně rozdělený na oddělení pro různá místa zaměstnání,

jeden nebo více smíšených výborů podle počtu úředníků v místech zaměstnání,

jedna nebo více disciplinárních komisí podle počtu úředníků v místech zaměstnání,

jeden nebo více smíšených poradních výborů pro otázky odborné nezpůsobilosti podle počtu úředníků v místech zaměstnání,

popřípadě zpravodajský výbor,

výbor pro otázky invalidity,

které vykonávají funkce stanovené tímto služebním řádem.“;

b)

odstavec 1a se nahrazuje tímto:

„1a.   K provádění některých ustanovení tohoto služebního řádu může být zřízen smíšený výbor společný pro dva nebo více orgánů. Ostatní výbory uvedené v odstavci 1 a disciplinární komise mohou být zřízeny dvěma nebo více agenturami jako společné subjekty.“;

c)

v odstavci 2 se za první pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:

„Agentury se mohou odchýlit od ustanovení článku 1 přílohy II týkajících se členství ve výborech zaměstnanců, aby se zohlednilo složení zaměstnanců těchto výborů. Agentury mohou rozhodnout o tom, že zástupce ve smíšeném výboru či výborech uvedené v článku 2 přílohy II nebudou jmenovat.“;

6)

V čl. 10 prvním pododstavci druhé větě se slovo „orgány“ nahrazuje slovy „orgány oprávněnými ke jmenování v rámci příslušných orgánů“.

7)

Článek 11 se nahrazuje tímto:

„Článek 11

Úředník plní své služební povinnosti a řídí se výhradně zájmy Unie. Nežádá ani nepřijímá pokyny žádné vlády, orgánu, organizace nebo osoby mimo jeho orgán. Vykonává služební povinnosti, které mu byly uloženy, objektivně, nestranně a v souladu se zásadou loajality k Unii.

Bez souhlasu orgánu oprávněného ke jmenování nepřijme úředník od žádné vlády nebo jiného zdroje mimo svůj orgán jakoukoli poctu, vyznamenání, službu, dar nebo úplatu jakéhokoli druhu, s výjimkou služeb poskytnutých před jeho jmenováním nebo v průběhu zvláštního volna za účelem vojenské nebo jiné státní služby a s ohledem na tuto službu.

Před přijetím úředníka orgán oprávněný ke jmenování přezkoumá, zda kandidát má osobní zájmy, které by mohly ohrozit jeho nezávislost, nebo zda dochází k jakémukoli jinému střetu zájmů. Za tímto účelem informuje kandidát orgán oprávněný ke jmenování prostřednictvím zvláštního formuláře o všech existujících nebo potenciálních střetech zájmů. V takových případech orgán oprávněný ke jmenování tyto informace zohlední v odůvodněném stanovisku. Pokud je to nezbytné, přijme orgán oprávněný ke jmenování opatření uvedená v čl. 11a odst. 2.

Tento článek se použije obdobně na úředníky, kteří se vracejí po období pracovního volna z osobních důvodů.“;

8)

Článek 16 se nahrazuje tímto:

„Článek 16

Po odchodu z činné služby je úředník nadále povinen chovat se čestně a uvážlivě, pokud jde o přijímání některých funkcí nebo výhod.

Úředníci, kteří hodlají do dvou let po opuštění služby vykonávat pracovní činnost, výdělečnou i nevýdělečnou, jsou povinni o tom informovat svůj služební orgán prostřednictvím zvláštního formuláře. Pokud uvedená činnost souvisí s prací, kterou úředník vykonával v průběhu posledních tří let služby, a pokud by uvedená činnost mohla vést ke střetu s oprávněnými zájmy orgánu, může orgán oprávněný ke jmenování, s ohledem na služební zájmy, úředníkovi takovou činnost zakázat nebo vydat souhlas za určitých podmínek, které považuje za přiměřené. Orgán oprávněný ke jmenování oznámí své rozhodnutí po projednání se smíšeným výborem do 30 pracovních dnů od obdržení informace. Nebylo-li do konce uvedené lhůty učiněno žádné oznámení, považuje se tento postup za nepřímý souhlas.

Bývalým vedoucím pracovníkům vymezeným v prováděcích opatřeních orgán oprávněný ke jmenování v zásadě zakáže v průběhu 12 měsíců od skončení služebního poměru lobbovat ve prospěch vlastního podniku, klientů či zaměstnavatelů u pracovníků jejich bývalého orgánu v záležitostech, za něž byli v průběhu posledních tří let služebního poměru odpovědní.

V souladu s nařízením Evropského parlamentu a rady (ES) č. 45/2001 (5) každý orgán každoročně zveřejní informace o provádění třetího pododstavce, včetně seznamu posuzovaných případů.

9)

V článku 18 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Veškerá práva k psaným dílům nebo jiným pracím vytvořeným úředníkem při plnění služebních povinností jsou vlastnictvím Evropské unie, pokud se tato psaná díla nebo jiné práce týkají jejích činností, nebo vlastnictvím Evropského společenství pro atomovou energii, pokud se tato psaná díla nebo jiné práce týkají činností tohoto společenství. Unie nebo případně Evropské společenství pro atomovou energii mohou požadovat, aby na ně byla autorská práva převedena.“

10)

článek 19 se nahrazuje tímto:

„Článek 19

Úředník nesmí bez souhlasu orgánu oprávněného ke jmenování při řízení před soudem prozradit z jakéhokoli důvodu jakékoli skutečnosti, které se dozvěděl při plnění svých povinností. Tento souhlas lze odepřít, pouze pokud to vyžadují zájmy Unie a pokud z tohoto odepření nevyplývají pro úředníka trestněprávní důsledky. Touto povinností zůstává úředník vázán i po skončení služebního poměru.

Ustanovení prvního pododstavce se nevztahují na úředníka nebo bývalého úředníka vypovídajícího před Soudním dvorem Evropské unie nebo před disciplinární komisí orgánu v záležitosti týkající se zaměstnance nebo bývalého zaměstnance Evropské unie.“

11)

V článku 21a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec, který zní:

„3.   Úředník, který své nadřízené uvědomí o pokynech, které považuje za nestandardní nebo o kterých se domnívá, že by mohly vést k závažným obtížím, nesmí utrpět z tohoto důvodu žádnou újmu.“

12)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 22c

V souladu s články 24 a 90 zavede každý orgán postup pro vyřizování stížností podaných úředníky ohledně způsobu, jakým s nimi bylo zacházeno poté, co splnili své povinnosti podle článku 22a nebo článku 22b, nebo v důsledku splnění těchto povinností. Příslušný orgán zajistí, aby tyto stížnosti byly zpracovávány důvěrně, a pokud je to odůvodněné okolnostmi, před uplynutím lhůty uvedené v článku 90.

Orgán oprávněný ke jmenování v rámci příslušného orgánu stanoví vnitřní pravidla týkající se mimo jiné:

informování úředníků uvedených v čl. 22a odst. 1 nebo v článku 22b o řešení záležitostí, o nichž podali informace,

ochrany oprávněných zájmů těchto úředníků a jejich soukromí a

postupu při vyřizování stížností uvedených v prvním pododstavci tohoto článku.“;

13)

V článku 26a se slovo „orgány“ nahrazuje slovy „orgány oprávněnými ke jmenování v rámci příslušných orgánů“.

14)

Článek 27 se nahrazuje tímto:

„Článek 27

Přijímání se řídí potřebou orgánu zajistit si služby úředníků s nejvyšší úrovní způsobilosti, výkonnosti a bezúhonnosti, vybraných na co nejširším zeměpisném základě ze státních příslušníků členských států Unie. Žádné pracovní místo nesmí být vyhrazeno státním příslušníkům určitého členského státu.

Zásada rovnosti občanů Unie jednotlivým orgánům umožňuje přijmout vhodná opatření při zjištění značné nerovnováhy, pokud jde o státní příslušnost úředníků, která by nebyla opodstatněna objektivními kritérii. Tato vhodná opatření musí být odůvodněná a nesmí vést k jiným kritériím pro přijímání pracovníků než těm, která jsou založena na výkonech. Orgán oprávněný ke jmenování v rámci příslušného orgánu přijme před přijetím takových vhodných opatření obecná prováděcí ustanovení k tomuto pododstavci v souladu s článkem 110.

Po tříletém období, které začíná dnem 1. ledna 2014, Komise podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění druhého pododstavce.

S cílem usnadnit přijímání zaměstnanců na co nejširším možném zeměpisném základě usilují orgány o podporu mnohojazyčného a multikulturního vzdělávání dětí svých zaměstnanců.“

15)

V článku 29 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Orgán oprávněný ke jmenování před obsazením volného místa v orgánu nejprve zváží:

a)

zda místo může být obsazeno:

i)

přeložením, nebo

ii)

jmenováním v souladu s článkem 45a, nebo

iii)

povýšením

v rámci příslušného orgánu;

b)

zda byly obdrženy žádosti o přeložení od úředníků v téže platové třídě z jiných orgánů nebo

c)

pokud nebylo možné volné místo obsadit prostřednictvím možností uvedených v písmenech a) a b), zda lze případně zohlednit seznamy vhodných kandidátů ve smyslu článku 30 s ohledem na příslušná ustanovení týkající se vhodných kandidátů v příloze III nebo

d)

zda lze v příslušném orgánu uspořádat interní výběrové řízení, kterého se mohou zúčastnit pouze úředníci a dočasní zaměstnanci ve smyslu článku 2 pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie;

nebo se řídí postupy pro výběrová řízení založená buď na kvalifikačních předpokladech, nebo zkouškách, či na kvalifikačních předpokladech i zkouškách zároveň. Postup při výběrovém řízení stanoví příloha III.

Tento postup může být použit i pro vytvoření rezervy pro budoucí přijímání pracovníků.

Při zachování zásady, že naprostá většina úředníků je přijímána na základě otevřených výběrových řízení, může orgán oprávněný ke jmenování odchylně od písm. d) a pouze ve výjimečných případech rozhodnout o organizaci vnitřního výběrového řízení otevřeného také pro smluvní zaměstnance definovaných v článcích 3a a 3b pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie. Pokud jde o tuto možnost, podléhá tato kategorie zaměstnanců omezením stanoveným v čl. 82 odst. 7 pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie a s ohledem na úkoly, které mohou smluvní zaměstnanci vykonávat.“;

16)

Článek 30 se nahrazuje tímto:

„Článek 30

Pro každé výběrové řízení jmenuje orgán oprávněný ke jmenování zkušební komisi. Tato komise vypracuje seznam vhodných kandidátů.

Orgán oprávněný ke jmenování rozhodne, kterého z těchto kandidátů jmenuje na volné místo.

Tito kandidáti mají přístup k odpovídajícím informacím o příslušných volných místech zveřejněných orgány a agenturami.“;

17)

V čl. 31 odst. 2 se první věta prvního pododstavce nahrazuje tímto:

„Aniž je dotčen čl. 29 odst. 2, jsou úředníci přijímáni pouze do platových tříd SC 1 až SC 2, AST 1 až AST 4 nebo AD 5 až AD 8.“

18)

V čl. 32 třetím pododstavci se slovo „orgánem“ nahrazuje slovy „orgánem oprávněným ke jmenování v rámci příslušného orgánu“.

19)

Článek 34 se nahrazuje tímto:

„Článek 34

1.   Úředníci procházejí devítiměsíční zkušební dobou předtím, než mohou být jmenováni. Rozhodnutí jmenovat úředníka je přijato na základě zprávy podle odstavce 3 a na základě informací o chování úředníka ve zkušební době podle hlavy II, které má orgán oprávněný ke jmenování k dispozici.

Zabrání-li úředníkovi během zkušební doby nemoc, mateřská dovolená podle článku 58 nebo úraz vykonávat povinnosti po souvislou dobu jednoho měsíce nebo delší, může mu orgán oprávněný ke jmenování zkušební dobu prodloužit o odpovídající časový úsek. Celková délka zkušební doby nesmí za žádných okolností přesáhnout patnáct měsíců.

2.   Kdykoli před koncem zkušební doby se může vyhotovit zpráva o úředníkovi ve zkušební době, pokud se jeho práce ukazuje jako zjevně nedostatečná.

Tato zpráva se předá dotyčné osobě a ta má právo se k ní písemně vyjádřit ve lhůtě osmi dnů. Bezprostřední nadřízený úředníka ve zkušební době zašle zprávu a vyjádření neprodleně orgánu oprávněnému ke jmenování a tento orgán obstará ve lhůtě tří týdnů stanovisko smíšeného zpravodajského výboru k opatřením, která je třeba přijmout. Orgán oprávněný ke jmenování může rozhodnout o propuštění úředníka ve zkušební době s výpovědní dobou v délce jednoho měsíce, nebo jej může po zbytek zkušební doby přeřadit do jiného oddělení.

3.   Nejpozději měsíc před skončením zkušební doby se vyhotoví zpráva o schopnostech úředníka ve zkušební době vykonávat povinnosti spojené s jeho funkcí, jakož i o jeho chování a služební výkonnosti. Zpráva se předá úředníkovi ve zkušební době a ten má právo se k ní písemně vyjádřit ve lhůtě osmi pracovních dnů.

Je-li závěrem zprávy návrh na propuštění, nebo ve výjimečných případech na prodloužení zkušební doby v souladu s odstavcem 1, zašle bezprostřední nadřízený úředníka ve zkušební době zprávu a vyjádření neprodleně orgánu oprávněnému ke jmenování a tento orgán se ve lhůtě tří týdnů poradí se smíšeným zpravodajským výborem o opatřeních, která je třeba přijmout.

Úředník ve zkušební době, který svou prací nebo chováním neprokázal, že je vhodné jej jmenovat ustanoveným úředníkem, bude propuštěn.

4.   Úředník, který byl propuštěn ve zkušební době, obdrží, pokud nemá bezprostředně poté přijmout zaměstnání jinde, finanční vyrovnání ve výši tří základních měsíčních platů, dokončil-li více než jeden rok služby, dvou základních měsíčních platů, dokončil-li alespoň šest měsíců služby, a jednoho základního měsíčního platu, dokončil-li méně než šest měsíců služby.

5.   Na úředníky, kteří před koncem zkušební doby odstoupí z funkce, se odstavce 2, 3 a 4 nevztahují.“

20)

V článku 35 se vkládá nové písmeno, které zní:

„g)

volno ze služebních důvodů.“

21)

V čl. 37 písm. b) druhé odrážce se slovo „orgány“ nahrazuje slovy „orgány oprávněné ke jmenování v rámci příslušných orgánů“.

22)

Článek 40 se mění takto:

a)

vkládá se odstavec, který zní:

„1a.   Článek 12b se použije i po dobu pracovního volna z osobních důvodů. Souhlas ve smyslu článku 12b nemůže být úředníkovi udělen za účelem účasti na výdělečné nebo nevýdělečné činnosti, jejíž součástí by bylo lobbování u jeho služebního orgánu a která by mohla vést ke střetu s oprávněnými zájmy orgánu.“;

b)

v odst. 2 druhém pododstavci se slova „15 let“ nahrazují slovy „12 let“;

c)

odst. 2 třetí pododstavec se mění takto:

i)

bod ii) se nahrazuje tímto:

„ii)

následování manžela / manželky, který / která je také úředníkem nebo jiným zaměstnancem Unie a je během své služby nucen / nucena přesunout bydliště do takové vzdálenosti od místa zaměstnání žádajícího úředníka, že založení společné domácnosti v uvedeném místě by žádajícímu úředníkovi bránilo ve výkonu jeho služby nebo“;

ii)

vkládá se nový bod, který zní:

„iii)

pomoc manželovi / manželce, příbuznému ve vzestupné přímé linii, příbuzného v sestupné přímé linii, bratrovi nebo sestře v případě lékařsky potvrzeného vážného onemocnění nebo postižení,“

23)

Článek 42a se nahrazuje tímto:

„Článek 42a

Úředník má nárok na rodičovskou dovolenou na každé dítě v délce až šesti měsíců bez nároku na základní plat, kterou čerpá v průběhu prvních dvanácti let po narození nebo adopci dítěte. Rodičům samoživitelům uznaným na základě obecných prováděcích ustanovení přijatých orgánem oprávněným ke jmenování v rámci příslušného orgánu a rodičům vyživovaného dítěte s postižením nebo se závažnou chorobou uznanou lékařem pověřeným orgánem může být přiznána dvojnásobná délka dovolené. Minimální délka dovolené nesmí být kratší než jeden měsíc.

Během rodičovské dovolené je úředníkovi nadále zajištěno členství v systému sociálního zabezpečení; tato doba se zahrnuje do odsloužených let pro vyměření starobního důchodu, zůstává mu zachován příspěvek na vyživované dítě a příspěvek na vzdělání. Jeho pracovní místo mu nadále náleží, jakož i nárok na postup do vyššího platového stupně nebo na povýšení do vyšší platové třídy. Dovolenou je možno čerpat v plném nebo v polovičním rozsahu. Je-li rodičovská dovolená čerpána v polovičním rozsahu, maximální délka dovolené stanovená v prvním pododstavci se zdvojnásobí. Během rodičovské dovolené má úředník nárok na měsíční příspěvek ve výši 911,73 EUR nebo na 50 % z uvedené částky, čerpá-li dovolenou v polovičním rozsahu, ale bez nároku na výkon jakékoli jiné výdělečné činnosti. Orgán hradí plnou výši příspěvku do systému sociálního zabezpečení stanoveného v článcích 72 a 73, která se vypočítá z výše základního platu úředníka. V případě čerpání dovolené v polovičním rozsahu se však toto ustanovení vztahuje pouze na rozdíl mezi plnou výší základního platu a poměrným dílem sníženou výší základního platu. Z té části základního platu, kterou úředník skutečně pobírá, se výše příspěvku vypočítá pomocí stejných procentních údajů, jaké by se použily v případě zaměstnání na plný úvazek.

Pro rodiče samoživitele a rodiče vyživovaného dítěte s postižením nebo se závažnou chorobou uznanou lékařem uvedeným v prvním pododstavci činí po dobu prvních tří měsíců rodičovské dovolené, čerpá-li uvedenou dovolenou otec během mateřské dovolené nebo jeden z rodičů bezprostředně po mateřské dovolené nebo v průběhu či bezprostředně po skončení dovolené po adopci, je výše měsíčního příspěvku 1 215,63 EUR nebo 50 % z uvedené částky při čerpání dovolené v polovičním rozsahu.

Rodičovská dovolená může být prodloužena o dalších šest měsíců, během nichž má úředník nárok na 50 % z částky uvedené ve druhém pododstavci. Pro rodiče samoživitele ve smyslu prvního pododstavce může být rodičovská dovolená prodloužena o dalších dvanáct měsíců, během nichž má rodič nárok na 50 % z částky uvedené ve třetím pododstavci.

Částky zmiňované v tomto článku se upravují při aktualizaci odměňování.“

24)

V hlavě III kapitole 2 se vkládá nový oddíl, který zní:

Oddíl 7

Volno ze služebních důvodů

Článek 42c

Úředník, který dokončil alespoň deset let služby, může být nejdříve pět let před dosažením důchodového věku převeden z rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování na volno ze služebních důvodů v zájmu uspokojení organizačních potřeb spojených s nabýváním nových dovedností v rámci orgánů.

Celkový počet úředníků, kteří jsou každoročně převedeni na volno ze služebních důvodů, nesmí být vyšší než 5 % z celkového počtu úředníků všech orgánů, kteří odešli do důchodu v předchozím roce. Takto vypočtený celkový počet je každému orgánu přidělen poměrným dílem podle počtu jeho úředníků ke 31. prosinci předchozího roku. Výsledek tohoto přidělení se u všech orgánů zaokrouhlí nahoru na nejbližší celé číslo.

Toto volno nepředstavuje disciplinární opatření.

Délka volna v zásadě odpovídá období, které úředníkovi zbývá do dosažení důchodového věku. Ve výjimečných situacích však může orgán oprávněný ke jmenování rozhodnout o ukončení tohoto volna a převedení úředníka zpět do služby.

Úředník převedený na volno ze služebních důvodů automaticky odejde do důchodu, jakmile dosáhne důchodového věku.

Volno ze služebních důvodů se řídí následujícími pravidly:

a)

na místo úředníka může být jmenován jiný úředník;

b)

úředník převedený na volno ze služebních důvodů nemá nárok na postup do vyššího stupně nebo povýšení do vyšší platové třídy.

Úředník převedený na volno ze služebních důvodů obdrží finanční příspěvek vypočtený v souladu s přílohou IV.

Na žádost úředníka se z příspěvku odvádějí příspěvky do důchodového systému, které se vypočítají z výše uvedeného příspěvku. V takovém případě se doba služby, během níž byl úředník převeden na volno ze služebních důvodů, vezme v úvahu pro účely výpočtu roků započitatelných pro důchod ve smyslu článku 2 přílohy VIII.

Příspěvek nepodléhá úpravě koeficientem.“

25)

Článek 43 se nahrazuje tímto:

„Článek 43

Způsobilost, výkonnost a chování každého úředníka ve službě se hodnotí v ročních posudcích za podmínek stanovených orgánem oprávněným ke jmenování v rámci příslušného orgánu v souladu s článkem 110. V posudku se uvede, zda byl výkon úředníka uspokojivý, či nikoli. Orgán oprávněný ke jmenování v rámci příslušného orgánu přijme ustanovení přiznávající právo podat odvolání v rámci posudkového řízení, které musí předcházet podání stížnosti podle čl. 90 odst. 2.

Od platové třídy AST 5 může posudek obsahovat také stanovisko, zda má dotčený úředník vzhledem ke služebnímu výkonu předpoklady pro výkon funkce administrátora.

Úředník musí být s posudkem seznámen. Úředník je oprávněn vznést k posudku připomínky, které považuje za důležité.“

26)

Článek 44 se nahrazuje tímto:

„Článek 44

Úředník, který je dva roky služby ve stejném stupni, postoupí automaticky do dalšího stupně své platové třídy, pokud nebyl jeho výkon v posledním ročním posudku uvedeném v článku 43 hodnocen jako neuspokojivý. Úředník postupuje do dalšího stupně ve své platové třídě nejpozději po čtyřech letech, nepoužije-li se postup stanovený v čl. 51 odst. 1.

Je-li úředník jmenován do funkce vedoucího oddělení, ředitele nebo generálního ředitele ve stejné platové třídě, a pokud v souladu s článkem 43 během prvních devíti měsíců od jmenování uspokojivě plnil své služební povinnosti, je se zpětnou platností v době, kdy jmenování nabývá účinku, povýšen o jeden platový stupeň v uvedené platové třídě. Toto povýšení vede ke zvýšení základního měsíčního platu, které odpovídá procentnímu rozdílu mezi prvním a druhým platovým stupněm v každé platové třídě. Je-li platový nárůst nižší nebo je-li v dané době úředník již v posledním platovém stupni své platové třídy, je mu přiznáno zvýšení základního platu v hodnotě rozdílu mezi prvním a druhým platovým stupněm do doby, než nabude účinku jeho příští povýšení.“

27)

Článek 45 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   O povýšení rozhoduje s ohledem na čl. 6 odst. 2 orgán oprávněný ke jmenování. Pokud se nepoužije postup uvedený v článku 4 a čl. 29 odst. 1, úředníci mohou být povýšeni pouze tehdy, pokud jejich pracovní místo odpovídá jednomu druhu pracovních míst v nejbližší vyšší platové třídě podle oddílu A přílohy I. Povýšení se provádí jmenováním úředníka do nejbližší vyšší platové třídy ve funkční skupině, do které přísluší. Provádí se výhradně výběrem z okruhu úředníků, kteří splnili minimální dobu dvou let setrvání v platové třídě, po zvážení srovnatelných zásluh úředníků připadajících v úvahu pro povýšení. Při zvažování srovnatelných zásluh přihlíží orgán oprávněný ke jmenování zejména k posudkům vypracovaným na úředníky, k tomu, jaké jiné jazyky než ty, jejichž důkladnou znalost doložili v souladu s čl. 28 písm. f), používají při výkonu služebních povinností, a k míře jejich služební odpovědnosti.“;

b)

v odst. 2 první větě se slova „v článku 55 Smlouvy o Evropské unii“ nahrazují slovy „v čl. 55 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii“;

c)

v odst. 2 druhé větě se slovo „Orgány“ nahrazuje slovy „Orgány oprávněné ke jmenování v rámci příslušných orgánů“.

28)

Článek 45a se mění takto:

a)

v odst. 2 prvním pododstavci se slova „pravidelných posudků“ nahrazují slovy „ročních posudků“;

b)

v odst. 5 se slovo „Orgán“ nahrazuje slovy „Orgán oprávněný ke jmenování v rámci příslušného orgán“.

29)

V čl. 48 třetím pododstavci se slova „ve funkční skupině AST“ nahrazují slovy „ve funkčních skupinách AST a AST/SC“.

30)

V čl. 50 osmém pododstavci se slova „padesáti pěti“ nahrazují slovy „padesáti osmi“.

31)

Článek 51 se nahrazuje tímto:

„Článek 51

1.   Orgán oprávněný ke jmenování v rámci příslušného orgánu vymezí postupy, jak odhalovat, řešit a napravovat případy nezpůsobilosti včasným a přiměřeným způsobem.

Orgán oprávněný ke jmenování v rámci příslušného orgánu dodržuje při přijímání vnitřních ustanovení následující požadavky:

a)

úředník, který na základě tří po sobě jdoucích neuspokojivých ročních posudků uvedených v článku 43 nadále nevykazuje žádný pokrok ve své odborné způsobilosti, je přeřazen do platové třídy nižší o jeden stupeň. Pokud z následujících dvou ročních posudků stále vyplývá nevyhovující výkon, úředník je propuštěn;

b)

každý návrh na přeřazení úředníka do nižší platové třídy nebo jeho propuštění musí obsahovat důvody, na kterých je založen, a musí být oznámen dotčenému úředníkovi. Návrh orgánu oprávněného ke jmenování se předloží smíšenému poradnímu výboru stanovenému v čl. 9 odst. 6.

2.   Úředník má právo získat svůj úplný osobní spis a pořídit opisy všech dokumentů, které s postupem souvisejí. Na přípravu své obhajoby má úředník přinejmenším 15, avšak nejvýše 30 dnů ode dne obdržení návrhu. Úředníkovi může být nápomocna osoba podle jeho výběru. Úředník může předložit písemné připomínky. Jeho stanovisko bude vyslechnuto smíšeným poradním výborem. Úředník může také povolat svědky.

3.   Orgán je před smíšeným poradním výborem zastupován úředníkem, kterého pro uvedený účel určí orgán oprávněný ke jmenování. Tento úředník má stejná práva jako dotčený úředník.

4.   S ohledem na návrh podle odstavce 1 písm. b) a veškerá písemná a ústní prohlášení dotčeného úředníka nebo svědků přijme smíšený poradní výbor většinou hlasů odůvodněné stanovisko, v němž uvede opatření, která považuje vzhledem ke zjištěným skutečnostem za přiměřená. Uvedené stanovisko předloží orgánu oprávněnému ke jmenování a dotčenému úředníkovi do dvou měsíců ode dne, kdy mu byla záležitost přednesena. Předseda nehlasuje o rozhodnutích smíšeného poradního výboru s výjimkou procedurálních záležitostí a případů rovnosti hlasů.

5.   Úředník propuštěný pro nezpůsobilost má po dobu vymezenou v odstavci 6 nárok na měsíční odstupné ve výši základního měsíčního platu úředníka v prvním platovém stupni platové třídy AST 1. Po stejnou dobu má úředník také nárok na rodinné přídavky stanovené v článku 67. Příspěvek na domácnost se vypočítá z výše základního měsíčního platu úředníka v platové třídě AST 1 v souladu s článkem 1 přílohy VII.

Příspěvek se nevyplácí, odstoupí-li úředník po zahájení postupu stanoveného v odstavcích 1 a 2 nebo má-li nárok na bezodkladnou výplatu plné výše důchodu. Má-li úředník nárok na podporu v nezaměstnanosti na základě vnitrostátního programu podpory v nezaměstnanosti, odečte se výše uvedené podpory od uvedeného příspěvku.

6.   Doba, po kterou budou prováděny platby uvedené v odstavci 5, je:

a)

tři měsíce, má-li úředník odslouženo ke dni přijetí rozhodnutí o jeho propuštění méně než pět služebních let;

b)

šest měsíců, má-li úředník odslouženo alespoň pět služebních let, ale méně než deset;

c)

devět měsíců, má-li úředník odslouženo alespoň deset služebních let, ale méně než 20;

d)

12 měsíců, má-li úředník odslouženo alespoň 20 služebních let.

7.   Úředníci, kteří jsou přeřazeni do nižší platové třídy z důvodu nezpůsobilosti, mohou po uplynutí šesti let požádat o výmaz veškerých odkazů na uvedené opatření z jejich osobního spisu.

8.   Úředníci mají nárok na náhradu přiměřených výdajů vzniklých z jejich podnětu v průběhu řízení, včetně poplatků za obhájce, který není zaměstnancem orgánu, pokud řízení stanovené v tomto článku skončí, aniž by bylo přijato jakékoli rozhodnutí o propuštění nebo přeřazení úředníka do nižší platové třídy.“

32)

Článek 52 se nahrazuje tímto:

„Článek 52

Aniž jsou dotčena ustanovení článku 50, odchází úředník do důchodu:

a)

buď automaticky v poslední den měsíce, ve kterém dosáhne věku 66 let nebo

b)

na vlastní žádost v poslední den měsíce, ve kterém žádost podal, pokud dosáhl důchodového věku, nebo je ve věku mezi 58 lety a důchodovým věkem a splňuje podmínky bezodkladné výplaty důchodu podle článku 9 přílohy VIII. Obdobně se použije čl. 48 druhý pododstavec druhá věta.

Úředník však může na vlastní žádost v případě, který považuje orgán oprávněný ke jmenování za odůvodněný služebním zájmem, vykonávat práci až do věku 67 let, nebo výjimečně až do věku 70 let, přičemž automaticky odejde do důchodu k poslednímu dni v měsíci, v němž dosáhne tohoto věku.

V případě že, orgán oprávněný ke jmenování rozhodne, že povolí úředníkovi zůstat ve službě poté, co dosáhl věku 66 let, vydává se toto rozhodnutí na dobu nejvýše jednoho roku. Na žádost úředníka může být jeho platnost prodloužena.“

33)

Článek 55 se mění takto:

a)

z pododstavců se stávají číslované odstavce;

b)

v odstavci 2 se první věta nahrazuje tímto:

„Délka obvyklého pracovního týdne činí 40 až 42 pracovních hodin, přičemž denní pracovní dobu stanoví orgán oprávněný ke jmenování.“;

c)

v odstavci 3 se druhá věta nahrazuje tímto:

„Prováděcí pravidla pro používání tohoto odstavce stanoví orgán oprávněný ke jmenování v rámci příslušného orgánu po projednání s výborem zaměstnanců“;

d)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„4.   Orgán oprávněný ke jmenování v rámci příslušného orgánu může zavést pružnou pracovní dobu. V rámci této pružné pracovní doby nejsou úředníkům v platových třídách AD/AST9 nebo vyšších poskytovány celé pracovní dny. Pružná pracovní doba se nepoužije pro úředníky, na něž se vztahují ustanovení čl. 44 druhého pododstavce. Tito úředníci řídí svoji pracovní dobu na základě dohody se svými nadřízenými.“

34)

V článku 55a se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Úředník má nárok na uvedené povolení v těchto případech:

a)

pečuje-li o vyživované dítě mladší 9 let,

b)

pečuje-li o vyživované dítě mezi 9. a 12. rokem věku, pokud není pracovní doba zkrácena o více než 20 % obvyklé pracovní doby,

c)

je-li úředník rodičem samoživitelem a pečuje-li o vyživované dítě do 14 let věku dítěte,

d)

je-li ve velmi tíživé situaci a pečuje-li o vyživované dítě do 14 let věku dítěte, pokud není pracovní doba zkrácena o více než 5 % obvyklé pracovní doby; v takovém případě se nepoužije článek 3první a druhý pododstavec přílohy IVa. Pokud jsou ve službě Unie zaměstnáni oba rodiče, má na toto snížení nárok jen jeden z nich,

e)

pečuje-li o vážně nemocného manžela nebo manžela ze zdravotním postižením / vážně nemocnou manželku nebo manželku se zdravotním postižením, příbuzného ve vzestupné linii, příbuzného v sestupné linii, bratra nebo sestru,

f)

účastní-li se dalšího vzdělávání nebo

g)

od ve věku 58 let, po dobu posledních tří let před dosažením důchodového věku.

Žádá-li úředník o povolení výkonu funkce na zkrácený úvazek z důvodu účasti na dalším vzdělávání nebo po dobu posledních tří let před dosažením důchodového věku, nejdříve však ve věku 58 let, může orgán oprávněný ke jmenování toto povolení odepřít nebo odložit datum jeho účinku pouze ve výjimečných případech a ze závažných služebních důvodů.

Uplatňuje-li se nárok na uvedené povolení z důvodu péče o vážně nemocného manžela nebo manžela ze zdravotním postižením / vážně nemocnou manželku nebo manželku se zdravotním postižením, příbuzného ve vzestupné linii, příbuzného v sestupné linii, bratra nebo sestru nebo z důvodu účasti na dalším vzdělávání, nepřesáhne celková délka všech uvedených období pět let z celé doby služby úředníka.“

35)

V článku 56 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Za podmínek stanovených v příloze VI mají úředníci v platových třídách SC1 až SC6 a platových třídách AST1 až AST4 nárok na náhradní volno za práci přesčas nebo na její proplacení, pokud služební důvody neumožňují udělení náhradního volna během dvou měsíců následujících po tom, ve kterém byla práce přesčas vykonána.“

36)

V článku 56a se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Po projednání s výborem pro služební řád Komise stanoví prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článků 111 a 112 kategorie dotčených úředníků, podmínky poskytování a sazby takových příplatků.“

37)

V článku 56b se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Po projednání s výborem pro služební řád je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s články 111 a 112, pokud jde o kategorie dotčených úředníků, podmínky poskytování a sazby takových příplatků.“;

38)

V článku 56c se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Po projednání s výborem pro služební řád je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s články 111 a 112, pokud jde o kategorie dotčených úředníků, podmínky poskytování a sazby takových příplatků“

39)

V čl. 57 prvním pododstavci se slovo „orgánů“ nahrazuje slovy „orgánů oprávněných ke jmenování v rámci příslušných orgánů“.

40)

Článek 58 se nahrazuje tímto:

„Článek 58

Těhotné ženy mají po předložení lékařského potvrzení kromě nároku na dovolenou podle článku 57 navíc nárok na 20 týdnů dovolené. Tato dovolená začíná nejdříve šest týdnů před předpokládaným dnem porodu uvedeným v lékařském potvrzení a končí nejdříve čtrnáct týdnů po dnu porodu. V případě několikanásobného nebo předčasného porodu nebo porodu vážně nemocného dítěte nebo dítěte se zdravotním postižením činí délka dovolené 24 týdnů. Předčasným porodem se pro účely tohoto ustanovení rozumí porod před koncem 34. týdne těhotenství.“

41)

Článek 61 se nahrazuje tímto:

„Článek 61

Seznamy veřejných svátků se vypracují po projednání s orgány oprávněnými ke jmenování v rámci příslušných orgánů Unie po projednání s výborem pro služební řád.“.

42)

Článek 63 se nahrazuje tímto:

„Článek 63

Odměna úředníka je vyjádřena v eurech. Vyplácí se ve měně země, ve které úředník vykonává svoji funkci, nebo v eurech.

Odměna vyplácená v jiné měně než v eurech se přepočte směnnými kurzy používanými pro plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie k 1. červenci příslušného roku.

Směnné kurzy se aktualizují každý rok se zpětnou platností v rámci roční aktualizace odměn stanovené v článku 65.“

43)

Článek 64 se nahrazuje tímto:

„Článek 64

Pokud je odměna úředníka vyjádřena v eurech, upravuje se po povinných srážkách stanovených tímto služebním řádem nebo jakýmikoli prováděcími předpisy koeficientem vyšším, nižším nebo rovnajícím se 100 % v závislosti na životních podmínkách v různých místech zaměstnání.

Koeficienty jsou stanovovány, rušeny, nebo každoročně aktualizovány v souladu s přílohou XI. S ohledem na aktualizaci jsou všechny hodnoty chápány jako referenční hodnoty. Komise pro informaci zveřejní aktualizovanou hodnotu do dvou týdnů od aktualizace v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.

V Belgii a Lucembursku se s ohledem na jejich zvláštní úlohu referenčních míst zaměstnání, kterou mají coby hlavní a původní sídla většiny orgánů, neuplatňuje žádný koeficient.“

44)

Článek 65 se nahrazuje tímto:

„Článek 65

1.   Odměna úředníků a ostatních zaměstnanců Evropské unie se každý rok aktualizuje s ohledem na hospodářské a sociální politiky Unie. Přihlédne se zejména k případnému zvýšení platů ve státních správách členských států a nutnosti přijmout nové zaměstnance. Aktualizace odměn se provádí v souladu s přílohou XI. Tato aktualizace se provádí před koncem každého roku s ohledem na zprávu Komise založenou na statistických údajích vypracovaném Statistickým úřadem Evropské unie po dohodě s národními statistickými úřady členských států; tyto statistické údaje odrážejí situaci k 1. červenci v každém členském státě. Tato zpráva obsahuje údaje týkající se rozpočtových dopadů na odměny a důchody úředníků Unie. Je zaslána Evropskému parlamentu a Radě.

V souladu s přílohou XI se každoročně aktualizují částky uvedené v článku 42a druhém a třetím pododstavci, článcích 66 a 69, čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 1, čl. 3 odst. 1 a 2, čl. 4 odst. 1, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 2 a čl. 10 odst. 1 přílohy VII a v čl. 8 odst. 2 přílohy XIII, částky uvedené v bývalém článku 4a přílohy VII, jež mají být aktualizovány podle čl. 18 odst. 1 přílohy XIII, částky v čl. 24 odst. 3, čl. 28a odst. 3 druhém pododstavci, čl. 28a odst. 7, článcích 93 a 94, v čl. 96 odst. 3 druhém pododstavci a čl. 96 odst. 7, v článcích 133, 134 a 136 pracovního řádu ostatních zaměstnanců, částky v čl. 1 odst. 1 prvním pododstavci nařízení Rady (ESUO, EHS, Euratom) č. 300/76 (6) a koeficient pro částky v článku 4 nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 260/68 (7). Komise pro informaci zveřejní aktualizovanou hodnotu do dvou týdnů od aktualizace v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.

2.   Dojde-li k podstatné změně životních nákladů, aktualizují se částky uvedené v odstavci 1 a koeficienty uvedené v článku 64 v souladu s přílohou XI. Komise pro informaci zveřejní aktualizovanou hodnotu a koeficienty do dvou týdnů od aktualizace v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.

3.   Částky uvedené v odstavci 1a koeficienty uvedené v článku 64 jsou chápány jako částky a koeficienty, jejichž skutečná hodnota může být v určitém okamžiku aktualizována bez zásahu jiného právního aktu.

4.   Aniž je dotčen čl. 3 odst. 5 a 6 přílohy XI, aktualizace stanovená v odstavcích 1 a 2 neproběhne v letech 2013 a 2014.

45)

Článek 66 se mění takto:

a)

návětí v prvním pododstavci se nahrazuje tímto:

„Základní měsíční platy pro každou platovou třídu a každý platový stupeň ve funkčních skupinách AD a AST jsou uvedeny v této tabulce:“;

b)

doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Základní měsíční platy pro každou platovou třídu a každý platový stupeň ve funkční skupině AST/SC jsou uvedeny v této tabulce:

 

Stupeň

Platová třída

1

2

3

4

5

SC 6

4 349,59

4 532,36

4 722,82

4 854,21

4 921,28

SC 5

3 844,31

4 005,85

4 174,78

4 290,31

4 349,59

SC 4

3 397,73

3 540,50

3 689,28

3 791,92

3 844,31

SC 3

3 003,02

3 129,21

3 260,71

3 351,42

3 397,73

SC 2

2 654,17

2 765,70

2 881,92

2 962,10

3 003,02

SC 1

2 345,84

2 444,41

2 547,14

2 617,99

2 654,17“

46)

Článek 66a se nahrazuje tímto:

„Článek 66a

1.   Odchylně od čl. 3 odst. 1 nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 260/68 a s cílem zohlednit, aniž je dotčen článek 65 odst. 3, uplatňování metody používané pro aktualizaci odměn a důchodů úředníků se dočasné opatření týkající se odměn vyplácených Unií zaměstnancům v činné službě, tzv. solidární odvod, vztahuje na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2023.

2.   Sazba tohoto solidárního odvodu, která se použije na základ uvedený v odstavci 3, činí 6 %. Sazba pro úředníky od platové třídy AD 15, stupně 2 však činí 7 %.

3.

a)

Základem pro solidární odvod je základní plat použitý pro výpočet odměny po odečtení:

i)

příspěvků do systému sociálního zabezpečení a do důchodového systému a daně, před odečtením solidárního odvodu, splatných úředníkem ve stejné platové třídě a stupni bez vyživovaných osob ve smyslu článku 2 přílohy VII, a

ii)

částky rovnající se základnímu platu úředníka v platové třídě AST 1 stupni 1.

b)

Částky použité ke stanovení základu pro solidární odvod jsou vyjádřeny v eurech a upraveny koeficientem 100.

4.   Solidární odvod se vybírá každý měsíc srážkami ze zdroje příjmu; výtěžek je zapsán jako příjem souhrnného rozpočtu Evropské unie.“

47)

V článku 67 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Příspěvek na vyživované dítě může být zdvojnásoben zvláštním odůvodněným rozhodnutím orgánu oprávněného ke jmenování založeným na lékařské dokumentaci potvrzující zdravotní postižení nebo dlouhodobé onemocnění dítěte spojené se značnými výdaji pro úředníka.“

48)

Článek 72 se mění takto:

a)

v odst. 1 prvním pododstavci první větě a ve třetím pododstavci se slovo „orgány“ nahrazuje slovy „orgány oprávněnými ke jmenování v rámci příslušných orgánů“;

b)

v odstavci 2 se slova „do věku 63 let“ nahrazují slovy „do stanoveného důchodového věku pro odchod do důchodu“;

c)

v odstavci 2a bodech i) a ii) se slova „před dosažením věku 63 let“ nahrazují slovy „před dosažením stanoveného důchodového věku“;

d)

v odstavci 2b se slova „platové třídě 1“ nahrazují slovy „platové třídě AST 1“.

49)

V čl. 73 odst. 1 se slovo „orgánů“ nahrazuje slovy „orgánů oprávněných ke jmenování v rámci příslušných orgánů“.

50)

V čl. 76a druhé větě se slovo „orgány“ nahrazuje slovy „orgány oprávněnými ke jmenování v rámci příslušných orgánů“.

51)

Článek 77 se nahrazuje tímto:

„Článek 77

Úředník, který dovrší alespoň deset let služby, má nárok na starobní důchod. Bez ohledu na délku služby má nárok na takový důchod, přesáhl-li důchodový věk, nebylo-li možné zařadit jej zpět do služby během jeho postavení mimo službu nebo v případě propuštění ze služebních důvodů.

Horní hranice starobního důchodu činí 70 % posledního základního platu v posledním stupni, do kterého byl úředník zařazen nejméně po dobu jednoho roku. Za každý rok služby podle článku 3 přílohy VIII náleží úředníkovi 1,80 % z tohoto posledního základního platu.

Avšak v případě úředníků, kteří byli asistenty u osoby zastávající funkci stanovenou ve Smlouvě o Evropské unii či ve Smlouvě o fungování Evropské unie nebo u voleného předsedy jednoho z orgánů či institucí Unie nebo u voleného předsedy jedné z politických skupin Evropského parlamentu, kteří mají nárok na důchod odpovídající letům služby započitatelným pro důchod získaný při výkonu asistentské funkce, se vypočte z posledního základního platu, který pobírali během uvedené doby, je-li pobíraný základní plat vyšší než plat, který se vezme v úvahu podle druhého pododstavce tohoto článku.

Výše starobního důchodu nesmí být nižší než 4 % částky životního minima za jeden rok služby.

Nárok na starobní důchod vzniká dosažením věku 66 let.

Důchodový věk je každých pět let počínaje 1. lednem 2014 posuzován na základě zprávy Komise předložené Evropskému parlamentu a Radě. Zpráva posoudí zejména vývoj důchodového věku pro zaměstnance ve státních správách členských států a vývoj střední délky života úředníků orgánů.

V případě potřeby předloží Komise návrh na změnu důchodového věku v souladu se závěry této zprávy, přičemž zvláštní pozornost věnuje vývoji v členských státech.“

52)

Článek 78 se nahrazuje tímto:

„Článek 78

Za podmínek stanovených v článcích 13 až 16 přílohy VIII má úředník nárok na příspěvek v invaliditě, pokud je v trvalé pracovní neschopnosti a z toho důvodu nemůže plnit služební povinnosti odpovídající pracovnímu místu v jeho funkční skupině.

Obdobně se na příjemce příspěvku v invaliditě použije článek 52. Odejde-li příjemce příspěvku v invaliditě do starobního důchodu před dosažením 66 let věku, aniž by dosáhl nároku na maximální výši důchodu, použijí se obecná pravidla pro starobní důchody. Výše starobního důchodu se stanoví na základě výše platu pro platovou třídu a platový stupeň, ve kterém byl úředník zařazen v době, kdy se stal invalidním.

Výše příspěvku v invaliditě se rovná 70 % konečného základního platu úředníka. Nesmí však být nižší než částka životního minima.

Z příspěvku v invaliditě se odvádí příspěvky do důchodového systému, které se vypočtou z výše uvedeného příspěvku v invaliditě.

Pokud invalidita nastala následkem úrazu během výkonu nebo v souvislosti s výkonem funkce, následkem nemoci z povolání nebo veřejně prospěšné činnosti nebo při nasazování vlastního života pro záchranu jiného lidského života, nesmí být výše příspěvku v invaliditě nižší než 120 % částky životního minima. V uvedených případech se navíc příspěvky do důchodového systému platí v plné výši z rozpočtu orgánu nebo subjektu uvedeného v článku 1b.“

53)

V článku 80 se šestý pododstavec nahrazuje tímto:

„Nároky uvedené v prvním, druhém a třetím pododstavci platí v případě úmrtí bývalého úředníka, který má nárok na příspěvek ve smyslu článku 50 služebního řádu, článku 5 nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (8), článku 3 nařízení Rady (Euratom, ESUO, EHS) č. 2530/72 (9) nebo článku 3 nařízení Rady (ESUO, EHS, Euratom) č. 1543/73 (10). a v případě úmrtí bývalého úředníka, který opustil službu před dosažením důchodového věku a požádal o odklad starobního důchodu k prvnímu dni měsíce následujícího po měsíci, ve kterém dosáhne důchodového věku.

54)

Čl. 81a odst. 1 se mění takto:

a)

v písm. b) se slova „věk šedesáti pěti let“ nahrazují slovy „věk šedesáti šesti let“;

b)

písmeno d) se nahrazuje tímto:

„d)

v případě úmrtí bývalého úředníka, který opustil službu před dovršením důchodového věku a požádal o odklad starobního důchodu k prvnímu dni měsíce následujícího po měsíci, ve kterém dosáhne důchodového věku, částku starobního důchodu, na kterou by měl nárok při dosažení důchodového věku, kdyby byl naživu, upravenou o přídavky a odvody uvedené v písmenu b),“;

c)

v písm. e) se slova „příspěvek podle článku 41 nebo 50“ nahrazují slovy „příspěvek podle článku 41, 42c nebo 50“;

55)

V článku 82 se druhý odstavec nahrazuje tímto:

„2.   Pokud se aktualizuje výše odměn podle čl. 65 odst. 1, aktualizují se stejně i důchody.“;

56)

V čl. 83 odst. 1 se druhý pododstavec zrušuje.

57)

V článku 83a se odstavce 2, 3, 4 a 5 nahrazují tímto:

„2.   Agentury, které nejsou příjemci dotací ze souhrnného rozpočtu Evropské unie, odvádějí do uvedeného rozpočtu plnou výši příspěvků na financování systému. Agentury, které jsou z tohoto rozpočtu financovány částečně, odvádějí od 1. ledna 2016 část příspěvku zaměstnavatele odpovídající poměru mezi příjmy agentury bez dotace ze souhrnného rozpočtu Evropské unie a jejími celkovými příjmy.

3.   Rovnováha důchodového systému je zajištěna důchodovým věkem a sazbou příspěvku do systému. U příležitosti pětiletého pojistně matematického posouzení důchodového systému v souladu s přílohou XII bude sazba příspěvku aktualizována za účelem zajištění rovnováhy systému.

4.   Každý rok Komise aktualizuje pojistně matematické posouzení uvedené v odstavci 3 v souladu s čl. 1 odst. 2 přílohy XII. Prokáže-li se, že mezi stávající sazbou příspěvku a sazbou potřebnou k udržení pojistně matematické rovnováhy existuje rozdíl v hodnotě nejméně 0,25 bodu, aktualizuje Komise výši této sazby postupem stanoveným v příloze XII.

5.   Pro účely odstavců 3 a 4 tohoto článku se aktualizuje referenční hodnota uvedená v čl. 83 odst. 2. Komise pro informaci zveřejní výslednou aktualizovanou sazbu příspěvku do dvou týdnů od aktualizace v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.“

58)

Hlava VIII se zrušuje.

59)

článek 110 se nahrazuje tímto:

„Článek 110

1.   Obecná prováděcí ustanovení k tomuto služebnímu řádu jsou přijímána každým orgánem oprávněným ke jmenování v rámci příslušného orgánu po projednání s výborem zaměstnanců a Výborem pro služební řád.

2.   Prováděcí pravidla k tomuto služebnímu řádu přijatá Komisí, včetně obecných prováděcích ustanovení uvedených v odstavci 1, se obdobně použijí na agentury. Komise proto uvědomí agentury o všech prováděcích pravidlech neprodleně po jejich přijetí.

Tato prováděcí pravidla vstoupí v agenturách v platnost devět měsíců od jejich vstupu v platnost v Komisi nebo devět měsíců ode dne, kdy Komise o přijetí příslušných pravidel agentury informovala, podle toho, co nastane později. Bez ohledu na výše uvedené může jakákoli agentura také rozhodnout, že tato prováděcí pravidla vstoupí v platnost dříve.

Odchylně může agentura před uplynutím devítiměsíční lhůty uvedené v druhém pododstavci tohoto odstavce a po projednání s výborem zaměstnanců předložit Komisi ke schválení prováděcí pravidla, jež jsou odlišná od pravidel přijatých Komisí. Za stejných podmínek může agentura požádat Komisi o souhlas s tím, že nebude určitá prováděcí pravidla uplatňovat. V tomto případě může Komise místo přijetí či zamítnutí uvedené žádosti agenturu požádat, aby jí ke schválení předložila ta prováděcí pravidla, jež jsou odlišná od pravidel přijatých Komisí.

Devítiměsíční lhůta uvedená v druhém pododstavci tohoto odstavce se pozastaví ode dne, kdy agentura požádala Komisi o souhlas, až do dne, kdy Komise vyjádří své stanovisko.

Agentura rovněž může po projednání se svým výborem zaměstnanců Komisi předložit ke schválení prováděcí pravidla, která se týkají i jiných otázek, než jsou prováděcí pravidla přijatá Komisí.

Pro účely přijímání prováděcích pravidel jsou agentury zastoupeny správní radou či odpovídajícím subjektem uvedeným v příslušném aktu Unie, kterým se agentura zřizuje.

3.   Pro účely přijímání pravidel vzájemnou dohodou mezi orgány se agentury nepovažují za orgány. Komise však uvedená pravidla před jejich přijetím s agenturami projedná.

4.   Pravidla k tomuto služebnímu řádu, včetně obecných prováděcích ustanovení uvedených v odstavci 1, a pravidla přijímaná vzájemnou dohodou mezi orgány oprávněnými ke jmenování v rámci příslušných orgánů se dávají na vědomí zaměstnancům.

5.   Správní oddělení orgánů a agentur spolu pravidelně projednávají použití ustanovení tohoto služebního řádu. Agentury jsou při uvedeném projednávání společně zastoupeny v souladu s pravidly stanovenými vzájemnou dohodou.

6.   Soudní dvůr Evropské unie vede seznam pravidel k tomuto služebnímu řádu, která byla přijata orgány oprávněnými ke jmenování v rámci příslušných orgánů, jakož i těch pravidel přijatých agenturami postupem podle odstavce 2, která se liší od pravidel přijatých Komisí, včetně veškerých změn těchto pravidel. Orgány a agentury mají k tomuto seznamu přímý přístup a jsou oprávněny ke změně svých pravidel. Členské státy mají k tomuto seznamu přímý přístup. Každé tři roky Komise předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě o pravidlech přijatých orgánem oprávněným ke jmenování k tomuto služebnímu řádu.“

60)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 111

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 112, které se týkají určitých aspektů pracovních podmínek, určitých aspektů provádění pravidel pro odměňování a systému sociálního zabezpečení.

Článek 112

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 56a, 56b a 56c služebního řádu, v čl. 13 odst. 3 přílohy VII a čl. 9 odst. 2 přílohy XI služebního řádu a v čl. 28a odst. 11 a čl. 96 odst. 11 pracovního řádu ostatních zaměstnanců je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje 1. lednem 2014.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 56a, 56b a 56c služebního řádu, v čl. 13 odst. 3 přílohy VII a čl. 9 odst. 2 přílohy XI služebního řádu a v čl. 28a odst. 11 a čl. 96 odst. 11 pracovního řádu ostatních zaměstnanců kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 56a, 56b a 56c služebního řádu podle čl. 13 odst. 3 přílohy VII nebo čl. 9 odst. 2 přílohy XI služebního řádu nebo čl. 28a odst. 11 nebo čl. 96 odst. 11 pracovního řádu ostatních zaměstnanců vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 113

Do 31. prosince 2020 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ve které vyhodnotí fungování služebního řádu.“

61)

Příloha I se mění takto:

a)

oddíl A se nahrazuje tímto:

„A.   Přehled druhů pracovních míst v každé funkční skupině podle čl. 5 odst. 4

1.   Funkční skupina AD

Generální ředitel

AD 15 - AD 16

Ředitel

AD 14 - AD 15

Poradce nebo rovnocenné pracovní místo

AD 13- AD 14

Vedoucí oddělení nebo rovnocenné pracovní místo

AD 9 - AD 14

Administrátor

AD 5 - AD 12


2.   Funkční skupina AST

Hlavní asistent

vykonává administrativní nebo technickou činnost či činnost v oblasti školení, jež vyžadují vysokou míru samostatnosti a je mu svěřena značná odpovědnost v rámci vedení zaměstnanců, plnění rozpočtu či koordinace politik

AST 10 – AST 11

Asistent

vykonává administrativní nebo technickou činnost či činnost v oblasti školení, jež vyžadují určitou míru samostatnosti zejména při provádění pravidel a nařízení nebo obecných pokynů nebo jako osobní asistent člena orgánu, vedoucího sekretariátu člena orgánu, generálního ředitele, zástupce generálního ředitele či vedoucího pracovníka na rovnocenné pozici

AST 1 – AST 9


3.   Funkční skupina AST/SC

Administrativní pracovník

vykonává kancelářské a sekretářské práce, řízení kancelářského úseku a jiné obdobné činnosti vyžadující určitou míru samostatnosti (11)

SC 1 – SC 6

b)

oddíl B se nahrazuje tímto:

„B.   Koeficient pro povýšení u průměrného služebního postupu

1.

Koeficient pro povýšení u průměrného služebního postupu ve funkčních skupinách AST a AD:

Platová třída

Asistenti

Administrátoři

13

15 %

12

15 %

11

25 %

10

20 %

25 %

9

8 %

25 %

8

25 %

33 %

7

25 %

36 %

6

25 %

36 %

5

25 %

36 %

4

33 %

3

33 %

2

33 %

1

33 %

2.

Koeficient pro povýšení u průměrného služebního postupu ve funkční skupině AST/SC:

Platová třída

Administrativní pracovník

SC 6

SC 5

12 %

SC 4

15 %

SC 3

17 %

SC 2

20 %

SC 1

25 %“

62)

Příloha II se mění takto:

a)

v čl. 1 prvním pododstavci druhé větě se slovo „Orgán“ nahrazuje slovy „Orgán oprávněný ke jmenování v rámci příslušného orgánu“;

b)

v čl. 1 druhém pododstavci se druhá věta nahrazuje tímto:

„Orgán oprávněný ke jmenování v rámci příslušného orgánu však může rozhodnout, že o postupu voleb nechá rozhodnout své zaměstnance v referendu.“;

c)

v čl. 1 čtvrtém pododstavci se slova „obou funkčních skupin“ nahrazují slovy „všech tří funkčních skupin“;

d)

v čl. 2 druhém pododstavci první odrážce se slova „čl. 2 třetím pododstavci“ nahrazují slovy „článku 2“.

63)

V příloze IV se jediný článek mění takto:

a)

v odst. 1 druhém pododstavci a se číslovka „63“ nahrazuje číslovkou „66“;

b)

v odstavci 1 se zrušuje třetí pododstavec.

c)

V odstavci 3 v posledním řádku tabulky se slova „59 až 64“ nahrazují slovy „59 až 65“;

d)

v odst. 4 čtvrtém pododstavci se číslovka „63“ nahrazuje číslovkou „66“;

64)

Příloha IVa se mění takto:

a)

V článku 1 druhém pododstavci se slova „článek 55a odst. 2 písm. e)“ nahrazují slovy „článek 55a odst. 2 písm. g)“

b)

v čl. 4 prvním pododstavci se slova „úředníci starší 55 let, kteří mají povoleno pracovat na poloviční úvazek před odchodem do důchodu“ nahrazují slovy „úředníci, kteří mají v souladu s čl. 55a odst. 2 písm. g) služebního řádu povoleno pracovat na poloviční úvazek“.

65)

Příloha V se mění takto:

a)

článek 6 se nahrazuje tímto:

„Článek 6

Kromě dovolené za kalendářní rok může být úředníkovi na jeho žádost poskytnuto mimořádné volno. Nárok na mimořádné volno vzniká zejména v následujících případech:

svatba úředníka: čtyři dny;

stěhování úředníka: až dva dny,

vážné onemocnění manžela/manželky: až tři dny;

úmrtí manžela/manželky: čtyři dny;

vážné onemocnění příbuzného ve vzestupné linii: až dva dny,

úmrtí příbuzného ve vzestupné linii: dva dny;

svatba dítěte: dva dny;

narození dítěte: deset dní, které lze čerpat během 14 týdnů po porodu;

narození dítěte se zdravotním postižením nebo vážně nemocného dítěte: dvacet dní, které lze čerpat během 14 týdnů po porodu;

úmrtí manželky během mateřské dovolené: počet dnů odpovídající zbývající mateřské dovolené; nebyla-li zesnulá manželka úřednicí, stanoví se délka zbývající mateřské dovolené obdobně podle článku 58 služebního řádu;

vážné onemocnění dítěte: až dva dny,

závažné onemocnění dítěte potvrzené lékařským potvrzením nebo hospitalizace dítěte mladšího 12 let: nejvýše pět dnů;

úmrtí dítěte: čtyři dny;

adopce dítěte: 20 týdnů, v případě adopce dítěte se zdravotním postižením 24 týdnů:

Na každé adoptované dítě se poskytuje nárok pouze na jedno období mimořádného volna, o které se mohou adoptivní rodiče, jsou-li oba úředníky, podělit. Toto mimořádné volno se poskytuje pouze tehdy, vykonává-li manžel / manželka úředníka výdělečnou činnost alespoň na poloviční úvazek. Pracuje-li manžel / manželka mimo orgány Unie a je-li mu / jí poskytnuto srovnatelné volno, odečte se odpovídající počet dnů z nároku úředníka.

Orgán oprávněný ke jmenování může v nezbytném případě poskytnout dodatečné mimořádné volno, pokud vnitrostátní právní předpisy země, v níž probíhá adopční řízení a která není zemí, v níž je adoptující úředník zaměstnán, vyžadují přítomnost jednoho nebo obou adoptivních rodičů.

Mimořádné volno v délce deseti dnů se poskytuje, pokud úředník nemá nárok na plné mimořádné volno v délce 20 nebo 24 týdnů z důvodu obsaženého v první větě této odrážky; toto dodatečné mimořádné volno se uděluje pouze jednorázově na každé adoptované dítě.

Orgán může navíc v rámci další odborné přípravy poskytnout mimořádné volno v mezích stanovených v programu další odborné přípravy sestaveném orgánem v souladu s článkem 24a služebního řádu.

Mimořádné volno může být úředníkovi dále výjimečně uděleno v případě výjimečných pracovních úkolů, které přesahují rámec běžných povinností zaměstnance. Toto mimořádné volno je úředníkovi poskytnuto nejpozději do tří měsíců po rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování, které se týká výjimečného charakteru pracovních úkolů úředníka.

Partner úředníka, který není ženatý / vdaná, se považuje pro účely tohoto článku za manžela / manželku, jsou-li splněny první tři podmínky uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. c) přílohy VII.

Pokud je poskytnuto mimořádné volno podle tohoto oddílu, doba na cestu se stanoví zvláštním rozhodnutím s přihlédnutím ke specifickým potřebám.“;

b)

článek 7 se nahrazuje tímto:

„Článek 7

Úředníkům, kteří mají nárok na příspěvek za práci v zahraničí nebo na příspěvek za pobyt v zahraničí, se pro účely návštěvy jejich vlasti k dovolené za kalendářní rok přičte dodatečná dovolená v rozsahu dvou a půl dne.

První odstavec se vztahuje na úředníky, jejichž místo zaměstnání se nachází na území členských států. V případě, že místo zaměstnání leží mimo uvedená území, stanoví se délka dovolené ve vlasti zvláštním rozhodnutím, které přihlédne ke zvláštním potřebám.“

66)

Příloha VI se mění takto:

a)

článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

Úředníci platových tříd SC 1 až SC 6 nebo AST 1 až AST 4 mají za dobu odpracovanou přesčas v rámci omezení stanovených v článku 56 služebního řádu nárok na náhradní volno nebo odměnu za následujících podmínek:

a)

za každou hodinu práce přesčas má úředník nárok na jeden a půl hodiny náhradního volna; jsou-li přesčasové hodiny odpracovány mezi 22:00 a 07:00 nebo v neděli nebo ve veřejný svátek, činí nárok na náhradní volno dvě hodiny; při udělování náhradního volna se přihlédne ke služebním potřebám i k přání dotyčného úředníka;

b)

pokud služební potřeby neumožňují čerpání náhradního volna v průběhu dvou měsíců následujících po měsíci, během kterého byla práce přesčas vykonána, povolí orgán oprávněný ke jmenování proplacení nenahrazených přesčasových hodin ve výši 0,56 % měsíčního základního platu za každou přesčasovou hodinu na základě stanoveném v písmenu a);

c)

náhradní volno nebo odměna za hodinu práce přesčas mohou být poskytnuty, pokud doba práce přesčas přesahuje 30 minut.“.

b)

článek 3 se nahrazuje tímto:

„Článek 3

Bez ohledu na předchozí ustanovení této přílohy mohou být práce přesčas některých skupin úředníků v platových třídách SC 1 až SC 6 a platových třídách AST 1 až AST 4 4 vykonávajících službu za zvláštních podmínek proplaceny formou paušálních náhrad, jejichž výši a podmínky jejich přiznání stanoví orgán oprávněný ke jmenování po projednání se smíšeným výborem.“

67)

Příloha VII se mění takto:

a)

v čl. 1 odst. 3 se slova „třídy 3“ nahrazují slovy „třídy AST 3“;

b)

v čl. 3 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Nárok na tento příspěvek vzniká prvním dnem měsíce, kdy dítě začne navštěvovat základní školu, a zaniká na konci měsíce, ve kterém dítě ukončí své vzdělání, nebo na konci měsíce, ve kterém dítě dosáhne věku dvaceti šesti let, podle toho, co nastane dříve.“;

c)

článek 7 se nahrazuje tímto:

„Článek 7

1.   Úředník má nárok na paušální náhradu odpovídající nákladům na cestu pro sebe, svého manžela/manželku a vyživované osoby žijící s ním skutečně v jeho domácnosti:

a)

při svém jmenování, na cestu z místa náboru do místa jeho zaměstnání;

b)

při skončení služebního poměru ve smyslu článku 47 služebního řádu, z místa jeho zaměstnání do místa svého původu vymezeném v odstavci 4 tohoto článku;

c)

při jakémkoli stěhování, které zahrnuje změnu místa jeho zaměstnání.

V případě úmrtí úředníka má pozůstalý manžel/manželka a vyživované osoby nárok na náhradu cestovních výdajů za stejných podmínek.

Cestovní výdaje dětí, které byly v celém kalendářním roce mladší dvou let, se neproplácejí.

2.   Paušální náhrada je založena na příspěvku na jeden kilometr zeměpisné vzdálenosti mezi místy uvedenými v odstavci 1.

Výše příspěvku podle vzdálenosti v kilometrech činí:

0 EUR za každý km vzdálenosti od

0 do 200 km

0,1895 EUR za každý km vzdálenosti od

201 do 1 000 km

0,3158 EUR za každý km vzdálenosti od

1 001 do 2 000 km

0,1895 EUR za každý km vzdálenosti od

2 001 do 3 000 km

0,0631 EUR za každý km vzdálenosti od

3 001 do 4 000 km

0,0305 EUR za každý km vzdálenosti od

4 001 do 10 000 km

0 EUR za každý km vzdálenosti nad

10 000 km.

K výše uvedenému příspěvku podle vzdálenosti v kilometrech se připočítá paušální příplatek ve výši:

94,74 EUR, je-li zeměpisná vzdálenost mezi místy uvedenými v odstavci 1 od 600 do 1 200 km,

189,46 EUR, je-li zeměpisná vzdálenost mezi místy uvedenými v odstavci 1 větší než 1 200 km.

Výše shora uvedeného příspěvku podle vzdálenosti v kilometrech a paušálního příplatku se upravuje každým rokem ve stejném poměru jako odměny.

3.   Odchylně od odstavce 2 se paušální platbou vycházející z nákladů na leteckou dopravu třídou, která je bezprostředně vyšší než ekonomická třída, proplácejí cestovní výdaje, které vznikly při stěhování v důsledku změny místa zaměstnání ležícího na území členských států Evropské unie do místa zaměstnání mimo toto území či stěhování v důsledku změny místa zaměstnání mimo toto území.

4.   Místo úředníkova původu se určí při jeho jmenování s přihlédnutím k místu náboru; na výslovnou a řádně odůvodněnou žádost úředníka se v úvahu vezme jeho střed zájmu. Takto určené místo původu může být zvláštním rozhodnutím orgánu oprávněného ke jmenování změněno v průběhu úředníkovy služby nebo v době odchodu ze služby. Je-li však úředník ve funkci, učiní se takové rozhodnutí pouze výjimečně a po předložení příslušných průkazných dokladů úředníkem.

Při takové změně není možné uznat za střed úředníkova zájmu místo mimo území členských států Unie, mimo země a území uvedené v příloze II ke Smlouvě o fungování Evropské unie, ani mimo území členských států Evropského sdružení volného obchodu.“;

d)

článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

1.   Úředník, který má nárok na příspěvek za práci v zahraničí nebo na příspěvek za pobyt v zahraničí, má v rámci omezení stanoveného v odstavci 2 nárok, aby mu v každém kalendářním roce byla proplacena za jeho osobu, a jestliže má nárok na příspěvek na domácnost, také za manžela/manželku a vyživované děti ve smyslu článku 2, paušální náhrada odpovídající nákladům na cestu z místa zaměstnání do místa původu, jak je uvedeno v článku 7.

Pokud jsou oba manželé úředníky Evropské unie, má každý z nich sám za sebe a za vyživované osoby nárok na paušální náhradu cestovních výdajů v souladu s výše uvedenými ustanoveními; každá vyživovaná osoba má nárok pouze na jednu platbu. Náhrada výdajů za vyživované děti se stanoví na žádost manžela nebo manželky na základě místa původu jednoho z manželů.

V případě, že úředník uzavře v daném roce manželství a je mu tím přiznán nárok na příspěvek na domácnost, vypočítají se cestovní výdaje jeho manžela/manželky v poměru k době mezi dnem sňatku a koncem roku.

Jakékoliv změny základu pro výpočet, ke kterým může dojít změnou rodinného stavu po dni výplaty dotčených částek, nezakládají povinnost dotčeného úředníka vyplacené částky vrátit.

Cestovní výdaje dětí, které jsou v celém kalendářním roce mladší dvou let, se neproplácejí.

2.   Paušální náhrada je založena na příspěvku na jeden kilometr zeměpisné vzdálenosti mezi místem zaměstnání a místem původu úředníka.

Nachází-li se místo původu určené podle článku 7 mimo území členských států Unie, mimo země a území uvedené v příloze II ke Smlouvě o fungování Evropské unie a mimo území členských států Evropského sdružení volného obchodu, je paušální náhrada založena na příspěvku na jeden kilometr zeměpisné vzdálenosti mezi místem zaměstnání úředníka a hlavním městem členského státu, jehož je státním příslušníkem. Na paušální náhradu nemá nárok úředník, jehož místo původu se nachází mimo území členských států Unie, mimo země a území uvedené v příloze II ke Smlouvě o fungování Evropské unie, mimo území členských států Evropského sdružení volného obchodu, a který není státním příslušníkem členského státu.

Výše příspěvku podle vzdálenosti v kilometrech činí:

0 EUR za každý km vzdálenosti od

0 do 200 km

0,3790 EUR za každý km vzdálenosti od

201 do 1 000 km

0,6316 EUR za každý km vzdálenosti od

1 001 do 2 000 km

0,3790 EUR za každý km vzdálenosti od

2 001 do 3 000 km

0,1262 EUR za každý km vzdálenosti od

3 001 do 4 000 km

0,0609 EUR za každý km vzdálenosti od

4 001 do 10 000 km

0 EUR za každý km vzdálenosti nad

10 000 km.

K uvedenému příspěvku podle vzdálenosti v kilometrech se připočítá paušální příplatek ve výši:

189,48 EUR, je-li zeměpisná vzdálenost mezi místem zaměstnání a místem původu od 600 km do 1 200 km,

378,93 EUR, je-li zeměpisná vzdálenost mezi místem zaměstnání a místem původu větší než 1 200 km.

Výše shora uvedeného příspěvku na kilometrovné a paušálního příplatku se upravuje každým rokem ve stejném poměru jako odměny.

3.   Úředník, jehož pracovní poměr skončil v průběhu kalendářního roku z jiných důvodů než úmrtím, nebo úředník, který má volno z osobních důvodů během části roku a je v činné službě v orgánu Evropské unie méně než devět měsíců toho roku, má nárok pouze na poměrnou část paušální náhrady stanovené v odstavci 1 a 2 odpovídající délce jeho činné služby.

4.   Odstavce 1, 2 a 3 tohoto článku se vztahují na úředníky, jejichž místo zaměstnání se nachází na území členských států. Úředník, jehož místo zaměstnání se nachází mimo území členských států, má za svou osobu, a pokud má nárok na příspěvek na domácnost, také za manžela/manželku a další vyživované osoby ve smyslu článku 2, v každém kalendářním roce nárok na paušální náhradu cestovních výdajů do místa jeho původu nebo do jiného místa, přičemž v tomto druhém případě nesmí výše cestovních výdajů překročit výši cestovních výdajů do místa původu. Pokud však manžel/manželka a osoby uvedené v čl. 2 odst. 2 nežijí ve společné domácnosti s úředníkem v místě zaměstnání, mají v každém kalendářním roce nárok na proplacení cestovních výdajů z místa původu do místa zaměstnání, případně do jiného místa až do výše těchto nákladů.

Tato paušální náhrada vychází z nákladů na leteckou dopravu v ekonomické třídě.“;

e)

článek 9 se nahrazuje tímto:

„Článek 9

1.   Úředník, který je nucen při nástupu do služby nebo při následné změně místa zaměstnání ve služebním poměru změnit místo bydliště, aby splnil podmínky článku 20 služebního řádu, a jemuž nebyly tyto výdaje nahrazeny z jiných zdrojů, má v rámci nákladových stropů nárok na úhradu výdajů spojených se stěhováním nábytku a osobních věcí, včetně nákladů na pojištění proti běžným škodám (zejména poškození, krádež, požár).

Nákladové stropy zohlední rodinnou situaci úředníka v době stěhování a průměrné náklady na stěhování a související pojištění.

Orgán oprávněný ke jmenování v rámci příslušného orgánu přijme k tomuto odstavci obecná prováděcí ustanovení.

2.   Při skončení služebního poměru nebo v případě úmrtí úředníka jsou v rámci omezení stanovených v odstavci 1 hrazeny náklady spojené se stěhováním z místa zaměstnání do jeho místa původu. Pokud byl zesnulý úředník svobodný, nahradí se výdaje jeho právním nástupcům.

3.   V případě úředníka v trvalém služebním poměru musí ke stěhování dojít v průběhu jednoho roku po uplynutí jeho zkušební doby. Při skončení služebního poměru musí ke stěhování dojít ve lhůtě tří let stanovené v čl. 6 odst. 4 druhém pododstavci. Výdaje na stěhování po uplynutí lhůt uvedených v tomto odstavci jsou nahrazeny jen ve výjimečných případech a na základě zvláštního rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování.“;

f)

článek 13 se mění takto:

i)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Komise přezkoumá každé dva roky sazby stanovené v odst. 2 písm. a). Přezkum se provádí na základě zprávy o cenách hotelového ubytování, restauračních a stravovacích služeb s ohledem na vývojové ukazatele uvedených cen. Pro účel tohoto přezkumu Komise jedná prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci ve smyslu článků 111 a 112 služebního řádu.“;

ii)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„4.   Odchylně od odstavce 1 mohou být náklady na ubytování, které vznikly úředníkovi při služební cestě do hlavního pracoviště jeho orgánu uvedeného v protokolu č. 6 ke Smlouvě o fungování Evropské unie, uhrazeny paušální částkou, jež nesmí přesáhnout maximální výši stanovenou pro každou zemi.“;

g)

v článku 13a se slova „jednotlivé orgány“ nahrazují slovy „orgány oprávněné ke jmenování v rámci příslušných orgánů“;

h)

článek 17 se mění takto:

i)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Splatné částky jsou vypláceny v místě a ve měně země, kde úředník plní své povinnosti, nebo na žádost úředníka v eurech na bankovní účet vedený na území Evropské unie.“;

ii)

v odstavci 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Za podmínek upravených pravidly stanovenými vzájemnou dohodou mezi orgány oprávněnými ke jmenování v rámci příslušného orgánu a po projednání s Výborem pro služební řád může úředník požádat o pravidelný zvláštní převod části své odměny.“;

iii)

v odstavci 3 první větě se za slova „se provádějí“ vkládají slova „v měně příslušného členského státu“.

iv)

v odstavci 4 první větě se za slova „do jiného členského státu“ vkládají slova „v místní měně“.

68)

Příloha VIII se mění takto:

a)

v čl. 3 písm. b) se slova „podle článků 41 a 50“ nahrazují slovy „podle článků 41, 42c a 50“;

b)

článek 5 se nahrazuje tímto:

„Článek 5

Bez ohledu na ustanovení článku 2 této přílohy má úředník, který setrvá ve službě po dosažení důchodového věku, nárok na zvýšení důchodu odpovídající 1,5 % základního platu, jenž byl vzat v úvahu pro výpočet důchodu na každý rok odpracovaný po dosažení uvedeného věku, za předpokladu, že celková výše jeho důchodu, včetně zvýšení, nepřesáhne 70 % jeho konečného základního platu, který je vymezen v článku 77 druhém, případně ve třetím pododstavci, služebního řádu.

Toto zvýšení se vyplácí rovněž v případě úmrtí úředníka, který zůstal ve služebním poměru po dosažení důchodového věku.“

c)

v článku 6 se slova „v prvním platovém stupni platové třídy 1“ nahrazují slovy „v prvním platovém stupni platové třídy AST 1“;

d)

článek 9 se nahrazuje tímto:

„Článek 9

Úředník, který odejde z funkce před dosažením důchodového věku, může požádat, aby jeho starobní důchod:

a)

byl odložen k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém dosáhne důchodového věku nebo

b)

byl bezodkladně vyplácen za předpokladu, že mu není méně než 58 let. V tomto případě se starobní důchod sníží o částku vypočtenou na základě úředníkova věku v okamžiku, kdy začal důchod pobírat.

Výše důchodu bude snížena o 3,5 % za každý rok před rokem, v němž úředníkovi vzniká nárok na starobní důchod ve smyslu článku 77 služebního řádu. Jestliže je rozdíl mezi věkem, ve kterém vzniká nárok na starobní důchod ve smyslu článku 77 služebního řádu, a věkem dotčené osoby v dané době vyšší než přesný počet let, prodlouží se doba snížení o jeden rok.“;

e)

v čl. 11 odst. 2 druhém pododstavci se slovo „orgán“ nahrazuje slovy „orgán oprávněný ke jmenování v rámci příslušného orgánu“;

f)

článek 12 se mění takto:

i)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Úředník, který nedosáhl důchodového věku a který ukončí služební poměr z jiných důvodů, než je úmrtí nebo invalidita, a který nemá nárok na bezodkladné nebo odložené vyplácení starobního důchodu, má po skončení služebního poměru nárok:

a)

za předpokladu, že výkon jeho služby trval méně než jeden rok a že nevyužil možnosti stanovené v čl. 11 odst. 2, na výplatu odchodného ve výši trojnásobku částek, které byly formou srážky zaplaceny z jeho základního platu jako příspěvky do důchodového systému po odečtení všech částek hrazených podle článků 42 a 112 pracovního řádu ostatních zaměstnanců;

b)

nebo v ostatních případech na dávky stanovené v čl. 11 odst. 1 nebo na převod pojistně matematické protihodnoty uvedených dávek do soukromé pojišťovny nebo penzijního fondu dle vlastního výběru, pokud příslušná pojišťovna nebo fond zaručí, že:

i)

nevyplatí žádný kapitálový obnos;

ii)

bude měsíčně vyplácen důchod, a to nejdříve od 60. roku věku a nejpozději od 66. roku věku;

iii)

oprávněným osobám budou vypláceny pozůstalostní důchody;

iv)

převod na jinou pojišťovnu nebo jiný fond bude povolen pouze tehdy, splní-li uvedený fond podmínky stanovené v bodech i), ii) a iii).“.

ii)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Odchylně od odst. 1 písm. b) mají úředníci, kteří nedosáhli důchodového věku a kteří od doby převzetí služebních povinností odváděli platby za účelem vytvoření nebo zachování nároku na důchod do vnitrostátního důchodového systému, soukromého systému důchodového pojištění nebo do penzijního fondu dle vlastního výběru, který splňuje podmínky stanovené v odstavci 1, a jejichž služební poměr byl ukončen z jiných důvodů, než je úmrtí nebo invalidita, aniž by jim vznikl nárok na bezodkladný nebo odložený starobní důchod, nárok při odchodu ze služby na odchodné ve výši pojistně matematické protihodnoty jejich nároku na důchod vzniklého během služby v orgánu. V těchto případech jsou platby prováděné v rámci vnitrostátního důchodového systému při uplatňování článku 42 nebo 112 pracovního řádu ostatních zaměstnanců odečítány od částky odchodného.“;

g)

v článku 15 se slova „věku 63 let“ nahrazují slovy „důchodového věku“;

h)

v článku 18a se slova „věku 63 let“ nahrazují slovy „důchodového věku“;

i)

v článku 27 se v druhém pododstavci slovo „upravena“ nahrazuje slovem „aktualizována“;

j)

článek 45 se mění takto:

i)

v třetím pododstavci se slova „členském státě stálého bydliště“ nahrazují slovy „Evropské unii“;

ii)

ve čtvrtém pododstavci se do první věty za slova „na bankovní účet“ vkládají slova „v Evropské unii nebo“;

iii)

ve čtvrtém pododstavci se v druhé větě zrušují slova „v eurech na bankovní účet v zemi, kde má orgán své sídlo, nebo“.

69)

Příloha IX se mění takto:

a)

v čl. 2 odst. 3 se slovo „Orgány“ nahrazuje slovy „Orgány oprávněné ke jmenování v rámci příslušných orgánů“;

b)

v čl. 5 odst. 1 se první věta nahrazuje tímto:

„V každém orgánu bude zřízena disciplinární komise (dále jen „komise“), avšak dvě a více agentur se mohou podle čl. 9 odst. 1a dohodnout na zřízení společné komise.“;

c)

článek 30 se nahrazuje tímto:

„Článek 30

Aniž je dotčen čl. 2 odst. 3, každý orgán oprávněný ke jmenování v rámci příslušného orgánu přijme, bude-li třeba, po projednání s výborem zaměstnanců prováděcí pravidla k této příloze“.

70)

Příloha X se mění takto:

a)

článek 6 se nahrazuje tímto:

„Článek 6

V každém kalendářním roce má úředník nárok na dovolenou za kalendářní rok v rozsahu dvou pracovních dnů za každý měsíc služby.

Bez ohledu na první pododstavec tohoto článku mají úředníci již vyslaní do třetí země ke dni 1. ledna 2014 nárok na:

tři pracovní dny v době od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2014;

dva a půl pracovního dne v době od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2015.“;

b)

článek 7 se nahrazuje tímto:

„Článek 7

V roce přijetí a v roce ukončení výkonu služebních povinností ve třetí zemi má úředník nárok na dovolenou za kalendářní rok v rozsahu dvou pracovních dnů za každý úplný měsíc služby, dvou pracovních dnů za každý neúplný měsíc služby s více než 15 dny služby a jednoho pracovního dne za každý neúplný měsíc služby s 15 a méně dny služby.

Nevyužil-li úředník do konce běžného kalendářního roku svou dovolenou za kalendářní rok z jiných důvodů než kvůli služebním povinnostem, smí být do dalšího kalendářního roku převedeno nejvýše čtrnáct pracovních dnů dovolené“.

c)

v článku 8 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„Úředníci, kteří se účastní odborného vzdělávání podle článku 24a služebního řádu a kterým byla podle prvního pododstavce poskytnuta dovolená na zotavenou, spojí, je-li to vhodné, svůj pobyt za účelem odborného vzdělávání s dovolenou na zotavenou.“;

d)

v článku 9 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Dovolenou za kalendářní rok si úředník může vybrat najednou nebo po částech podle svého přání a s ohledem na požadavky služby. Alespoň jedna část dovolená však musí zahrnovat dva po sobě jdoucí týdny.“;

e)

článek 10 se nahrazuje tímto:

„Článek 10

1.   Příspěvek za životní podmínky se stanoví procentem z referenční částky podle místa úředníkova zaměstnání. Tuto referenční částku tvoří celkový základní plat zvýšený o příspěvek za práci v zahraničí, příspěvek na domácnost a příspěvek na vyživované dítě a snížený o povinné odvody uvedené ve služebním řádu nebo v prováděcích předpisech k němu.

Tento příspěvek se nevyplácí v případě, že je úředník zaměstnán v zemi, ve které lze životní podmínky považovat za srovnatelné s běžnými podmínkami v Evropské unii.

U ostatních míst zaměstnání se příspěvek za životní podmínky stanoví mimo jiné s ohledem na tyto parametry:

zdraví a zdravotnická zařízení,

bezpečnost,

podnebí,

stupeň izolace,

ostatní místní životní podmínky.

Orgán oprávněný ke jmenování každoročně přezkoumává příspěvek za životní podmínky stanovený pro každé místo zaměstnání a v případě potřeby po obdržení stanoviska výboru zaměstnanců jej upravuje.

Orgán oprávněný ke jmenování může kromě poskytnutí příspěvku za životní podmínky rozhodnout o poskytnutí mimořádného příplatku v případech, v nichž byl úředník přidělen více než jednou na místo zaměstnání, kde jsou podmínky k výkonu služby obtížné nebo velmi obtížné. Tento mimořádný příplatek nepřesáhne 5 % referenční částky uvedené v prvním pododstavci a orgán oprávněný ke jmenování řádně zdůvodní svá jednotlivá rozhodnutí, která učinil s cílem respektovat zásadu rovného zacházení, přičemž vychází z úrovně obtížnosti předchozího zařazení.

2.   Ohrožují-li životní podmínky v místě zaměstnání tělesnou integritu úředníka, vyplácí mu orgán oprávněný ke jmenování na základě zvláštního odůvodněného rozhodnutí dočasný dodatečný příspěvek. Výše tohoto příspěvku se určí procentem z referenční částky uvedené v odstavci 1 prvním pododstavci takto:

pokud orgán svým zaměstnancům nedoporučuje, aby se jejich rodiny či jiné vyživované osoby stěhovaly do daného místa zaměstnání za předpokladu, že toto doporučení dodržují;

rozhodne-li orgán o dočasném omezení počtu zaměstnanců vykonávajících služební povinnosti v daném místě zaměstnání.

V náležitě odůvodněných případech může orgán oprávněný ke jmenování rovněž stanovit, že pracovní místo vylučuje usídlení rodiny úředníka. Dočasný dodatečný příspěvek se vyplácí zaměstnancům, kteří toto stanovení dodržují.

3.   O prováděcích ustanoveních k tomuto článku rozhodne orgán oprávněný ke jmenování.“;

f)

v článku 11 první větě se slovo „Belgii“ nahrazuje slovem „Evropské unii“;

g)

článek 13 se nahrazuje tímto:

„Článek 13

Aby se v maximální míře zaručila rovná kupní síla úředníků bez ohledu na místo zaměstnání, koeficienty uvedené v článku 12 se aktualizují jednou za rok v souladu s přílohou XI. Pokud jde o aktualizaci, veškeré hodnoty jsou chápany jako hodnoty referenční. Komise pro informaci zveřejní aktualizované hodnoty do dvou týdnů od aktualizace v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.

Avšak změní-li se zjištěné životní náklady v dané zemi přepočítané podle koeficientu a odpovídajícího směnného kurzu od poslední aktualizace více než 5 %, provádí se mimořádná aktualizace za účelem úpravy koeficientů postupem podle prvního pododstavce.“;

h)

článek 23 se nahrazuje tímto:

„Článek 23

Úředníkovi, kterému orgán neposkytuje ubytování, zaplatí orgán oprávněný ke jmenování buď příspěvek na ubytování, nebo mu uhradí zaplacené nájemné, a to na základě seznamu zemí, jenž stanoví orgán oprávněný ke jmenování.

Příspěvek na ubytování se vyplatí po předložení nájemní smlouvy, pokud orgán oprávněný ke jmenování předložení nájemní smlouvy nepožaduje z řádně odůvodněných příčin souvisejících s postupy a místními podmínkami v místě výkonu zaměstnání v dotčené třetí zemi. Příspěvek na ubytování se vypočte primárně v závislosti na úrovni jeho služebních povinností a následně na počtu vyživovaných rodinných příslušníků.

Nájemné se uhradí za předpokladu, že bylo ubytování výslovně povoleno orgánem oprávněným ke jmenování a odpovídá primárně jeho služebním povinnostem a následně počtu jím vyživovaných rodinných příslušníků.

Podrobná prováděcí pravidla k tomuto článku stanoví orgán oprávněný ke jmenování. Příspěvek na ubytování nesmí v žádném případě překročit náklady, které úředníkovi vznikly.“

71)

Příloha XI se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA XI

PROVÁDĚCÍ PRAVIDLA K ČLÁNKŮM 64 A 65 SLUŽEBNÍHO ŘÁDU

KAPITOLA 1

ROČNÍ PŘEZKOUMÁNÍ ODMĚN PODLE ČL. 65 ODST. 1 SLUŽEBNÍHO ŘÁDU

Oddíl 1

Faktory pro stanovení ročních aktualizací

Článek 1

1.   Zpráva Statistického úřadu Evropské unie (Eurostat)

Pro účely aktualizace ve smyslu čl. 65 odst. 1 služebního řádu a článku 13 přílohy X sestavuje Statistický úřad Evropských společenství, dále jen Eurostat, každoročně do konce října zprávu o změnách životních nákladů v Belgii a Lucembursku, paritách kupní síly mezi Bruselem a některými místy v členských státech, případně ve třetích zemích, a o změnách kupní síly mezd státních zaměstnanců v ústředních státních správách jednotlivých států.

2.   Změny životních nákladů v Belgii a Lucembursku

Eurostat sestavuje index k měření změn životních nákladů úředníků Evropské unie v Belgii a Lucembursku. Tento index (dále jen „společný index“) se vypočítá vážením vnitrostátní inflace (měřené harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HISC) v případě Belgie a indexem spotřebitelských cen (ISC) v případě Lucemburska) v období od června předcházejícího roku do června běžného roku podle rozdělení zaměstnanců vykonávajících službu v těchto členských státech.

3.   Změny životních nákladů mimo Brusel

a)

Eurostat po dohodě s národními statistickými úřady nebo jinými příslušnými orgány členských států vymezenými v nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 223/2009 (12) (dále jen „národní statistické úřady nebo jiné příslušné orgány členských států“) vypočítá hospodářské parity, jimiž se stanoví ekvivalence kupní síly:

i)

platů úředníků Unie sloužících v hlavních městech členských států, s výjimkou Nizozemska, kde se místo Amsterdamu používá Haag, a na některých jiných místech zaměstnání, ve srovnání s Bruselem,

ii)

důchodů úředníků vyplácených v členských státech, ve srovnání s Belgií.

b)

Tyto hospodářské parity se uvádějí každoročně za měsíc červen.

c)

Hospodářské parity se vypočítají takovým způsobem, aby bylo možno každý základní prvek dvakrát ročně aktualizovat a kontrolovat pomocí přímého zjišťování alespoň jednou za pět let. Eurostat aktualizuje hospodářské parity na základě změny v harmonizovaném indexu spotřebitelských cen členských států a nejvhodnějších indexů stanovených Pracovní skupinou pro články 64 a 65 služebního řádu uvedenou v článku 13.

d)

Kromě území Belgie a Lucemburska se změny životních nákladů během referenčního období měří pomocí implicitních indexů. Tyto indexy se vypočtou vynásobením společného indexu změnou v hospodářské paritě.

4.   Změny kupní síly platů státních zaměstnanců v ústřední státní správě (specifické ukazatele)

a)

Pro účely měření procentuální změny kupní síly platů zaměstnanců ve státních správách, buď směrem nahoru nebo dolů, vypočítá Eurostat podle informací, které do konce září poskytly příslušné národní statistické úřady nebo jiné příslušné orgány členských států, specifické ukazatele zachycující změny reálných mezd státních zaměstnanců v ústřední státní správě za období od července předcházejícího roku do července běžného roku. Oba by měly zahrnovat jednu dvanáctinu všech ročně vyplácených složek.

Specifické ukazatele mají dvě podoby:

i)

jeden ukazatel pro každou funkční skupinu na základě definice ve služebním řádu,

ii)

průměrný ukazatel vážený počtem zaměstnanců ve státní službě, který odpovídá každé funkční skupině.

Každý z těchto ukazatelů se stanoví pro reálné hrubé a reálné čisté hodnoty. Při přepočtu z hrubých částek na čisté se přihlédne k zákonem stanoveným odvodům a k obecným daňovým faktorům.

Ke stanovení hrubých a čistých ukazatelů za Evropskou unii celkem použije Eurostat vzorek složený z těchto členských států: Belgie, Německo, Španělsko, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko, Polsko, Švédsko a Spojené království. Na základě návrhu Komise podle článku 336 Smlouvy o fungování Evropské unie může Evropský parlament a Rada schválit nový vzorek, který představuje alespoň 75 % hrubého domácího produktu (HDP) Evropské unie a který bude používán od roku, jenž následuje po jeho přijetí. Výsledky za každou zemi budou váženy v poměru k příslušnému národnímu celkovému HDP měřenému pomocí parity kupní síly znázorněné v nejnovější statistice uveřejněné v souladu s definicemi národních účtů v platném Evropském systému účtů.

b)

Národní statistické úřady nebo jiné příslušné orgány členských států poskytnou Eurostatu na jeho žádost doplňující informace, které Eurostat považuje za nezbytné k sestavení specifického ukazatele přesně měřícího změny kupní síly ve státní službě jednotlivých států.

Pokud po dalších projednáních s národními statistickými úřady, nebo jinými příslušnými orgány členských států zjistí Eurostat statistické odchylky v získaných informacích, nebo pokud zjistí, že není možné sestavit ukazatele měřící se statistickou přesností změny reálného příjmu státních zaměstnanců v daném členském státě, informuje o tom Komisi a poskytne jí všechny nezbytné podklady.

c)

Kromě specifických ukazatelů vypočítá Eurostat příslušné kontrolní ukazatele. Jeden takový ukazatel se předkládá ve formě údajů o reálných platových poměrech na hlavu v ústřední státní správě a sestavuje se v souladu s definicemi národních účtů v platném Evropském systému účtů.

Ke zprávě Eurostatu o specifických ukazatelích se připojí vysvětlení rozdílů mezi těmito ukazateli a kontrolními ukazateli uvedenými v tomto bodu.

Článek 2

Pro účely článku 15 této přílohy Komise pravidelně provádí průzkum potřeb orgánů, pokud jde o přijímání zaměstnanců.

Oddíl 2

Postup pří roční aktualizaci odměn a důchodů

Článek 3

1.

V souladu s čl. 65 služebního řádu a na základě kritérií stanovených v oddíle 1 této přílohy se před koncem každého roku aktualizují odměny a důchody s účinkem od 1. července.

2.

Výše aktualizace se určí vynásobením společného indexu specifickým ukazatelem. Aktualizace se vyjádří v čistých hodnotách jako jednotná procentní sazba.

3.

Výše aktualizace stanovená tímto způsobem se zanese do tabulek základních platů uvedených v článku 66 služebního řádu a v příloze XIII služebního řádu a v článcích 20, 93 a 133 pracovního řádu ostatních zaměstnanců podle této metody:

a)

čistá odměna a čistý důchod bez koeficientu se zvýší nebo sníží o částku výše zmíněné aktualizace;

b)

sestaví se nová tabulka základních platů výpočtem hrubé částky, která po odpočtu daně ve smyslu odstavce 4 a povinných odvodů příspěvků na sociální a důchodové zabezpečení odpovídá čisté částce;

c)

převedení čistých částek na hrubé částky vychází ze situace svobodného úředníka, který nepobírá příspěvky uvedené ve služebním řádu.

4.

Pro účely nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 260/68 se částky uvedené v článku 4 tohoto nařízení vynásobí činitelem složeným z:

a)

činitele vyplývajícího z předchozí aktualizace nebo

b)

míra aktualizace uvedené v odstavci 2.

5.

V Belgii a Lucembursku se nepoužijí žádné koeficienty. Opravné koeficienty, které se použijí:

a)

na platy úředníků Evropské unie vykonávajících službu v ostatních členských státech a na některých jiných místech zaměstnání;

b)

odchylně od čl. 82 odst. 1 služebního řádu na důchody Evropské unie vyplácené v ostatních členských státech pro tu část, která odpovídá nároku získanému před 1. květnem 2004.

se stanoví na základě poměru mezi hospodářskými paritami uvedenými v článku 1 této přílohy a směnnými kurzy uvedenými v článku 63 služebního řádu platnými pro odpovídající země.

Použijí se postupy stanovené v článku 8 této přílohy, které se týkají použití koeficientů se zpětnou platností v místech zaměstnání s vysokou mírou inflace.

6.

Orgány provedou odpovídající zpětné aktualizace odměn a důchodů úředníků, bývalých úředníků a ostatních dotčených osob (nahoru i dolů) za období mezi dnem nabytí účinku a dnem vstupu v platnost příští aktualizace.

Pokud tato zpětná aktualizace vyžaduje, aby byly přeplatky vráceny, může být vrácení přeplatků rozloženo na dobu nejvýše 12 měsíců ode dne vstupu v platnost příští roční aktualizace.

KAPITOLA 2

MIMOŘÁDNÁ AKTUALIZACE ODMĚN A DŮCHODŮ (ČL. 65 ODST. 2 SLUŽEBNÍHO ŘÁDU)

Článek 4

1.

Mimořádná aktualizace odměn a důchodů ve smyslu čl. 65 odst. 2 služebního řádu, které nabývají účinku k 1. lednu, se provádějí v případě podstatné změny životních nákladů v období mezi červnem a prosincem (podle údaje o prahu citlivosti vymezeném v čl. 6 odst. 1 této přílohy) a s patřičným přihlédnutím k předběžným odhadům změn kupní síly v průběhu referenčního období běžného roku.

2.

Tyto mimořádné aktualizace se vezmou v úvahu při ročních aktualizacích platů.

Článek 5

1.

V březnu každého roku vypracuje Eurostat předběžný odhad změn kupní síly za příslušné období na základě informací získaných na zasedání uvedeném v článku 13 této přílohy.

Pokud z tohoto předběžného odhadu vyplývají záporná procenta, vezme se při výpočtu mimořádné aktualizace v úvahu polovina tohoto počtu procent.

2.

Změna životních nákladů v Belgii a Lucembursku se měří společným indexem za období od června do prosince předcházejícího kalendářního roku.

3.

Pro každé místo, pro které byl stanoven koeficient (kromě Belgie a Lucemburska) se vypočítá odhad hospodářských parit uvedených v čl. 1 odst. 3 za měsíc prosinec. Změna životních nákladů se vypočítá podle pravidel stanovených v čl. 1 odst. 3.

Článek 6

1.

Práh citlivosti je stanoven za šestiměsíční období zmiňované v čl. 5 odst. 2 této přílohy jako procentní sazba odpovídající 6 % za období 12 měsíců.

2.

Práh stanovený tímto způsobem se použije podle následujícího postupu, s výhradou použití čl. 5 odst. 1 druhého pododstavce této přílohy:

a)

pokud je hodnota prahu citlivosti dosažena nebo překročena v Belgii a Lucembursku (měřeno pomocí společného indexu v období mezi červnem a prosincem), aktualizuje se výše odměn pro všechna místa zaměstnání na základě postupu ročních aktualizace;

b)

pokud není v Belgii a Lucembursku dosažena hodnota prahu citlivosti, aktualizují se pouze koeficienty pro místa, kde změna životních nákladů (měřeno pomocí implicitních indexů v období mezi červnem a prosincem) překročila hodnotu prahu.

Článek 7

Pro účely článku 6 této přílohy:

Výše aktualizace se stanoví jako společný index, případně vynásobený polovinou předpokládaného specifického ukazatele, je-li tento předběžný odhad záporný.

Koeficienty se stanoví jako poměr mezi relevantní hospodářskou paritou a směnným kurzem uvedeným v článku 63 služebního řádu, vynásobený hodnotou aktualizace, pokud pro Belgii a Lucembursko nebylo dosaženo hodnoty prahu aktualizace.

KAPITOLA 3

DATUM NABYTÍ ÚČINKU KOEFICIENTU (MÍSTA ZAMĚSTNÁNÍ S VYSOKÝM NÁRŮSTEM ŽIVOTNÍCH NÁKLADŮ)

Článek 8

1.

Pro místa s vysokým nárůstem životních nákladů (měřeno pomocí změny implicitních indexů) nabudou koeficienty účinku před 1. lednem v případě mimořádné aktualizace nebo před 1. červencem v případě roční aktualizace. Tak by se mělo vyrovnat snížení kupní síly se stavem v místě zaměstnání, kde změna životních nákladů odpovídala prahu citlivosti.

2.

Datum nabytí účinku roční aktualizace je stanoveno takto:

a)

dnem 16. května pro místa zaměstnání, v nichž je míra inflace vyšší než 6 % a

b)

dnem 1. května pro místa zaměstnání, v nichž je míra inflace vyšší než 10 %.

3.

Datum nabytí účinku mimořádné aktualizace je stanoveno takto:

a)

dnem 16. listopadu pro místa zaměstnání, v nichž je míra inflace vyšší než 6 % a

b)

dnem 1. listopadu pro místa zaměstnání, v nichž je míra inflace vyšší než 10 %.

KAPITOLA 4

STANOVENÍ A ZRUŠENÍ KOEFICIENTŮ (ČLÁNEK 64 SLUŽEBNÍHO ŘÁDU)

Článek 9

1.

Příslušné úřady dotčených členských států, správní oddělení orgánu Unie nebo zástupci úředníků Unie v daném místě zaměstnání mohou požadovat stanovení koeficientu pro toto místo.

Tato žádost by měla být podpořena objektivními faktory poukazujícími na významný rozdíl ve výši životních nákladů, který vznikl v průběhu let mezi místem zaměstnání a hlavním městem dotčeného členského státu (s výjimkou Nizozemska, kde se místo Amsterdamu používá Haag). Pokud Eurostat potvrdí, že rozdíl je skutečně významný (více než 5 %) a dlouhodobě udržitelný, stanoví Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článků 111 a 112 služebního řádu koeficient pro toto místo.

2.

Komise rozhoduje prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s články 111 a 112 služebního řádu o zrušení koeficientu stanoveného pro určité místo. V tomto případě vychází rozhodnutí z jednoho z následujících předpokladů:

a)

žádost příslušných úřadů dotčeného členského státu, správního oddělení orgánu Unie nebo zástupců úředníků Evropské unie v daném místě zaměstnání, která prokazuje, že životní náklady v tomto místě se již nadále významně neliší (méně než o 2 %) od životních nákladů hlavního města dotčeného členského státu. Toto sblížení by mělo být dlouhodobě udržitelné a potvrzené Eurostatem;

b)

v uvedeném místě již nadále nejsou zaměstnáni žádní úředníci ani dočasní zaměstnanci Unie.

KAPITOLA 5

USTANOVENÍ O UMÍRNĚNOSTI A VÝJIMCE

Článek 10

Hodnota specifického ukazatele používaného pro roční aktualizaci je omezena horní hranicí 2 % a spodní hranicí – 2 %. Jestliže hodnota specifického ukazatele překročí horní hranici nebo je nižší než spodní hranice, použije se pro výpočet hodnoty aktualizace hodnota hranice.

První odstavec se nepoužije, pokud se použije článek 11.

Zbývající část hodnoty aktualizace vyplývající z rozdílu mezi hodnotou aktualizace vypočítané pomocí specifického ukazatele a hodnotou aktualizace vypočítanou pomocí hranice se použije počínaje 1. dubnem následujícího roku.

Článek 11

1.

Pokud podle předpovědi Komise dojde ke snížení HDP Unie za běžný rok a specifický ukazatel bude pozitivní, použije se k vypočtu hodnoty aktualizace pouze část specifického ukazatele. Zbývající hodnota aktualizace odpovídající zbytku specifického ukazatele se použije k pozdějšímu datu následujícího roku. Zbývající část hodnoty aktualizace se pro účel uplatňování článku 10 nebere v potaz. Hodnota HDP Unie, dopady na rozdělení specifického ukazatele a datum použití jsou stanoveny v souladu s následující tabulkou:

HDP Unie

dopady na specifický ukazatel

den výplaty druhé části

[– 0,1 %; – 1 %]

33 %; 67 %

1. duben roku n + 1

[– 1 %; – 3 %]

0 %; 100 %

1. duben roku n + 1

menší než – 3 %

0 %

2.

Pokud vznikne rozdíl mezi předpovědí uvedenou v odstavci 1 a konečnými údaji o HDP Unie poskytnutými Komisí a pokud by tyto konečné údaje změnily dopady podle tabulky uvedené v odstavci 1, provádí se v souladu s touto tabulkou nezbytné pozitivní nebo negativní opravy, včetně oprav se zpětnou platností.

3.

Každou aktualizovanou referenční částku vyplývající z opravy zveřejní Komise do dvou týdnů od opravy pro informaci v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.

4.

Pokud uplatňování odstavce 1 nebo 2 vede k tomu, že hodnota specifického ukazovatele neslouží účelu aktualizace odměn a důchodů, je posledně jmenovaná hodnota použita jako základ výpočtu budoucí aktualizace, jakmile celkové zvýšení HDP Unie měřené od roku, v němž byl použit odstavec 1 nebo 2, bude pozitivní. V každém případě je hodnota uvedená v první větě obdobně omezena hranicemi a řídí se zásadami stanovenými v článku 10 této přílohy. Vývoj HDP Unie k tomuto účelu pravidelně měří Eurostat.

5.

V případě potřeby mají právní důsledky vyplývající z uplatňování článku 10 a tohoto článku plný účinek i po ukončení platnosti této přílohy podle článku 15.

KAPITOLA 6

ÚLOHA EUROSTATU A VZTAHY S NÁRODNÍMI STATISTICKÝMI ÚŘADY NEBO JINÝMI PŘÍSLUŠNÝMI ORGÁNY ČLENSKÝCH STÁTŮ

Článek 12

Úkolem Eurostatu je sledovat kvalitu základních údajů a statistických metod používaných při sestavování činitelů, které se berou v úvahu při aktualizaci odměn. Zejména se jedná o vypracování posudků nebo studií požadovaných pro toto sledování.

Článek 13

Každoročně v březnu svolává Eurostat zasedání pracovní skupiny složené z odborníků z národních statistických úřadů nebo jiných příslušných orgánů členských států, která se nazývá Pracovní skupina pro články 64 a 65 služebního řádu.

Na zasedání se přezkoumá statistická metodika a její používání v oblasti specifických a kontrolních ukazatelů, společného indexu a výpočtu hospodářských parit.

Poskytnuty budou také informace potřebné k předložení předběžného odhadu změn v kupní síle pro účely mimořádné aktualizace odměn, jakož i údaje o pracovní době v orgánech ústřední státní správy.

Článek 14

Členské státy informují Eurostat na jeho žádost o všech faktorech, které mají přímý nebo nepřímý dopad na složení odměn a změny v odměňování státních zaměstnanců v ústředních státních správách.

KAPITOLA 7

ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ A DOLOŽKA O PŘEZKUMU

Článek 15

1.

Ustanovení této přílohy se použijí od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2023.

2.

Do 31. března 2022 předloží Komise zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Zpráva zohlední průzkum provedený na základě článku 2 této přílohy a zejména posoudí, zda vývoj kupní síly odměn a důchodů úředníků Unie odpovídá změnám v kupní síle platů státních zaměstnanců v ústředních státních správách jednotlivých států. Komise na základě této zprávy předloží případně návrh na změnu této přílohy a článku 66a služebního řádu v souladu s článkem 336 Smlouvy o fungování Evropské unie.

3.

Dokud Evropský parlament a Rada nepřijmou nařízení na návrh Komise, uplatňuje se tato příloha a článek 66a služebního řádu prozatímně i po uplynutí období stanoveného v odstavci 1 a v článku 66a služebního řádu.

4.

Na konci roku 2018 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě průběžnou zprávu o uplatňování této přílohy a článku 66a služebního řádu.“;

72)

Příloha XII se mění takto:

a)

článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

1.   Každá aktualizace příspěvkové sazby nabývá účinku k 1. červenci zároveň s roční aktualizací odměn podle článku 65 služebního řádu. Aktualizací se výše příspěvku změní nejvýše o jeden procentní bod nad nebo pod platnou sazbu za předcházející rok.

2.   Rozdíl stanovený mezi aktualizací příspěvkové sazby, která by byla výsledkem pojistně matematického výpočtu, a aktualizací vyplývající z odchylky uvedené v poslední větě odstavce 1 nebude nikdy uhrazen nebo následně brán v úvahu při pozdějších pojistně matematických výpočtech. Příspěvková sazba, která by byla výsledkem pojistně matematického výpočtu, bude zmíněna v hodnotící zprávě stanovené v článku 1 této přílohy.“;

b)

v čl. 4 odst. 6 se slovo „dvanáctiletého“ nahrazuje slovem „třicetiletého“;

c)

v čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 2 se slova „12 let“ nahrazují slovy „30 let“;

d)

vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 11a

Pro účely čl. 4 odst. 6, čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 2 této přílohy se do roku 2020 klouzavý průměr vypočítá na základě tohoto časového rozpětí:

 

v roce 2014 – 16 let

 

v roce 2015 – 18 let

 

v roce 2016 – 20 let

 

v roce 2017 – 22 let

 

v roce 2018 – 24 let

 

v roce 2019 – 26 let

 

v roce 2020 – 28 let.“;

e)

Článek 12 se nahrazuje tímto:

„Článek 12

Pro výpočet úroku z úroků podle článků 4 a 8 přílohy VIII se použije skutečná úroková míra ve smyslu článku 10 této přílohy a bude v případě potřeby aktualizována při pětiletém pojistně matematickém posouzení.

Ve vztahu k této aktualizaci se úroková míra uvedená v článcích 4 a 8 přílohy VIII považuje za referenční úrokovou míru. Komise pro informaci zveřejní aktualizovanou skutečnou úrokovou míru do dvou týdnů od aktualizace v Úředním věstníku Evropské unie, sérii C.“;

f)

článek 14 se nahrazuje tímto:

„Článek 14

1.   V roce 2022 předloží Komise zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Ve zprávě budou zohledněny rozpočtové dopady této přílohy a bude posouzena pojistně matematická rovnováha důchodového systému. Na základě této zprávy Komise předloží, bude-li to vhodné, návrh na změnu této přílohy.

2.   V roce 2018 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě průběžnou zprávu o uplatňování této přílohy.“;

73)

Příloha XIII se mění takto:

a)

v čl. 7 odst. 2 třetí pododstavec se slovo „úpravě“ nahrazuje slovem „aktualizaci;“

b)

články 10, 14 až 17 a čl. 18 odst. 2 se zrušují;

c)

v čl. 18 odst. 1 se slovo „upravovány“ nahrazuje slovem „aktualizovány“ a slovo „úprava“ nahrazuje slovem „aktualizace“;

d)

článek 19 se nahrazuje tímto:

„Článek 19

Bez ohledu na ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1023/2013, kterým se mění služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád zaměstnanců Evropské unie (13), se i nadále uplatňují články 63, 64, 65, 82 a 83a služebního řádu, přílohy XI a XII služebního řádu a čl. 20 odst. 1, články 64, 92 a 132 pracovního řádu ostatních zaměstnanců, jež vstoupily v platnost před 1.11.2013, výhradně pro účely jakékoli úpravy nutné k zajištění souladu s rozhodnutím Soudního dvora Evropské unie o uplatňování těchto článků podle článku 266 Smlouvy o fungování Evropské unie.

e)

článek 20 se mění takto:

i)

odstavec 2 se zrušuje;

ii)

v odstavci 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Jejich důchody podléhají použití koeficientu, pouze pokud se bydliště úředníků shoduje s jejich posledním místem zaměstnání a se zemí jejich místa původu ve smyslu čl. 7 odst. 4 přílohy VII. Z rodinných nebo zdravotních důvodů je však možné požádat orgán oprávněný ke jmenování o změnu místa jejich původu; toto rozhodnutí je učiněno poté, co dotyčný úředník předloží odpovídající průkazné doklady.“;

iii)

v odstavci 4 se zrušuje poslední věta;

f)

článek 21 se nahrazuje tímto:

„Článek 21

Bez ohledu na čl. 77 druhý pododstavec druhou větu služebního řádu mají úředníci, kteří nastoupili do služebního poměru před 1. květnem 2004, nárok na 2 % platu uvedeného v tomto ustanovení za každý rok služby započitatelný pro důchod vypočtený v souladu s článkem 3 přílohy VIII.

Úředníci, kteří nastoupili do služebního poměru v období mezi 1. květnem 2004 a 31. prosincem 2013 mají nárok na 1,9 % platu uvedeného v tomto ustanovení za každý rok služby započitatelný pro důchod vypočtený v souladu s článkem 3 přílohy VIII.“;

g)

článek 22 se nahrazuje tímto:

„Článek 22

1.   Úředníci, kteří ke dni 1. května 2004 dosáhli nejméně 20 let služby, mají po dosažení 60. roku věku nárok na starobní důchod.

Úředníci, kteří ke dni 1. května 2014 dosáhli věku 35 či více let a kteří nastoupili do služebního poměru před 1. lednem 2014, mají nárok na starobní důchod po dosažení důchodového věku uvedené v následující tabulce:

Věk ke dni 1. května 2014

Důchodový věk

Věk ke dni 1. května 2014

Důchodový věk

60 let a více

60 let

47 let

62 let 6 měsíců

59 let

60 let 2 měsíce

46 let

62 let 8 měsíců

58 let

60 let 4 měsíce

45 let

62 let 10 měsíců

57 let

60 let 6 měsíců

44 let

63 let 2 měsíce

56 let

60 let 8 měsíců

43 let

63 let 4 měsíce

55 let

61 let

42 let

63 let 6 měsíců

54 let

61 let 2 měsíce

41 let

63 let 8 měsíců

53 let

61 let 4 měsíce

40 let

63 let 10 měsíců

52 let

61 let 6 měsíců

39 let

64 let 3 měsíce

51 let

61 let 8 měsíců

38 let

64 let 4 měsíce

50 let

61 let 11 měsíců

37 let

64 let 5 měsíců

49 let

62 let 2 měsíce

36 let

64 let 6 měsíců

48 let

62 let 4 měsíce

35 let

64 let 8 měsíců

Úředníci, kterým je ke dni 1. května 2014 méně než 35 let, mají nárok na starobní důchod po dosažení 65 let věku.

U úředníků, kteří ke dni 1. května 2014 dosáhli 45 let věku a více a kteří nastoupili do služebního poměru mezi 1. lednem 2004 a 31. prosincem 2013, však důchodový věk zůstane 63 let.

V případě úředníků, kteří nastoupili do služebního poměru před 1. lednem 2014, se důchodový věk pro účely všech odkazů na důchodový věk v tomto služebním řádu stanoví podle výše uvedených ustanovení, není-li v tomto služebním řádu stanoveno jinak.

2.   Bez ohledu na článek 2 přílohy VIII mají úředníci, kteří nastoupili do služebního poměru před 1. lednem 2014 a setrvají ve služebním poměru i po dosažení důchodového věku podle okolností nárok na dodatečné zvýšení jejich konečného základního platu o 2,5 % za každý rok odpracovaný po dosažení uvedeného důchodového věku, pokud celková výše jejich důchodu nepřekročí 70 % konečného základního platu ve smyslu čl. 77 druhého nebo třetího pododstavce služebního řádu.

U úředníků, kteří ke dni 1. května 2004 dosáhli nejméně 50 let věku nebo nejméně 20 let služby, však zvýšení důchodu stanovené v předchozím pododstavci nebude menší než 5 % částky nároku na důchod přiznané ve věku 60 let.

Zvýšení se poskytuje také v případě úmrtí, pokud úředník setrval ve služebním poměru po dosažení důchodového věku.

Přispívá-li úředník, který nastoupí do služebního poměru před 1. lednem 2014 a pracuje na zkrácený úvazek, podle přílohy IVa do důchodového systému v poměru k odpracované době, zvýšení nároku na důchod stanovené v tomto článku se uplatní pouze do výše tohoto poměru.

3.   Pokud odejde úředník do důchodu před dosažením důchodového věku stanovené v tomto článku, použije se pro období mezi 60. rokem věku a důchodovým věkem pouze poloviční snížení stanovené v čl. 9 odst. 1 písm. b) přílohy VIII.

4.   Odchylně od jediného článku odst. 1 druhého pododstavce přílohy IV obdrží úředník, na kterého se podle odstavce 1 vztahuje důchodový věk nižší než 65 let, příspěvek stanovený v uvedené příloze za podmínek v ní stanovených až do dne, kdy úředník dosáhne svého důchodového věku.

Po dosažení tohoto věku však bude úředník dostávat příspěvek maximálně do věku 65 let, dokud nedosáhne maximální výše starobního důchodu, pokud se nepoužije článek 42c služebního řádu.“;

h)

článek 23 se nahrazuje tímto:

„Článek 23

1.   Jestliže se použije čl. 52 písm. a) služebního řádu a aniž jsou dotčena ustanovení článku 50, úředník, který byl ve služebním poměru před 1. lednem 2014, odejde do důchodu automaticky k poslednímu dni v měsíci, v němž dosáhne věku 65 let. V případě úředníků, kteří byli ve služebním poměru již před 1. lednem 2014, se slova „66 let věku“, „věk šedesáti šesti let“ a „66. roku věku“ v čl. 78 druhém pododstavci a v čl. 81a odst. 1 písm. b) služebního řádu a v čl. 12 odst. 1 písm. b) přílohy VIII nahrazují slovy „65 let věku“, „věk šedesáti pěti let“ a „65. roku věku“.

2.   Bez ohledu na článek 52 služebního řádu může být úředníky, kteří nastoupili do služebního poměru před 1. lednem 2014 a kteří ze služby odcházejí před dosažením věku, v němž by měli v souladu s článkem 22 této přílohy nárok na starobní důchod, požadováno použití čl. 9 odst. 1 písm. b) druhého pododstavce přílohy VIII:

a)

do 31. prosince 2015 od věku 55 let

b)

do 31. prosince 2016 od věku 57 let.

3.   Odchylně od čl. 50 osmého pododstavce služebního řádu má úředník, který v souladu s čl. 50 prvním pododstavcem odejde do důchodu ve služebním zájmu, nárok pobírat důchod podle článku 9 přílohy VIII v souladu s touto tabulkou:

Datum rozhodnutí podle čl. 50 prvního pododstavce

Věk

Před 31. prosincem 2016

55 let

Po 31. prosinci 2016

58 let“;

i)

za článek 24 se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 24a

V případě důchodu stanoveného před 1. lednem 2014 bude příjemcův nárok na starobní důchod po tomto dni nadále stanovován v souladu s pravidly použitými při původním stanovení nároku. Totéž se vztahuje na pojištění v rámci společného systému nemocenského pojištění.“;

j)

článek 28 se nahrazuje tímto:

„Článek 28

1.   Zaměstnanci ve smyslu článku 2 pracovního řádu ostatních zaměstnanců, kteří jsou ke dni 1. května 2004 zaměstnáni na základě smlouvy a kteří jsou po tomto datu a před 1. lednem 2014 jmenováni úředníky, mají při odchodu do důchodu nárok, aby jim práva na důchod, která získali jako dočasní zaměstnanci, byla pojistně matematicky upravena s ohledem na změnu jejich důchodového věku uvedeného v článku 77 služebního řádu.

2.   Zaměstnanci ve smyslu článků 2, 3a a 3b pracovního řádu ostatních zaměstnanců, kteří jsou ke dni 1. ledna 2014 zaměstnáni na základě smlouvy a kteří jsou po tomto datu jmenováni úředníky, mají při odchodu do důchodu nárok, aby jim práva na důchod, která získali jako dočasní nebo smluvní zaměstnanci, byla pojistně matematicky upravena s ohledem na změnu jejich důchodového věku uvedeného v článku 77 služebního řádu v případě, že ke dni 1. května 2014 dosáhli věku alespoň 35 let.“;

k)

doplňuje se nový oddíl, který zní:

Oddíl 5

Článek 30

1.   Odchylně od přílohy I oddílu A bodu 2 se následující tabulka druhů pracovních míst ve funkční skupině AD vztahuje na úředníky ve služebním poměru ke dni 31. prosince 2013:

Generální ředitel

AD 15 – AD 16

Ředitel

AD 14 – AD 15

Vedoucí oddělení nebo rovnocenné pracovní místo

AD 9 – AD 14

Poradce nebo rovnocenné pracovní místo

AD 13 – AD 14

Hlavní administrátor v přechodném období

AD 14

Administrátor v přechodném období

AD 13

Administrátor

AD 5 – AD 12

2.   S účinkem od 1. ledna 2014 zařadí orgán oprávněný ke jmenování úředníky, kteří jsou k 31. prosinci 2013 ve služebním poměru ve funkční skupině AD, do těchto druhů pracovních míst:

a)

úředníci, kteří k 31. prosinci 2013 byli zařazeni do platové třídy AD 14 a nepůsobili na pracovním místě ředitele, vedoucího oddělení, poradce či na rovnocenných pracovních místech, budou zařazeni na pracovní místo: „hlavní administrátor v přechodném období“;

b)

úředníci, kteří k 31. prosinci 2013 byli zařazeni do platové třídy AD 13 a nepůsobili na pracovním místě vedoucího oddělení nebo poradce či na rovnocenných pracovních místech, budou zařazeni na pracovní místo: „administrátor v přechodném období“;

c)

úředníci, kteří k 31. prosinci 2013 byli zařazeni do platové třídy AD 9 až AD 14, a to na pracovním místě vedoucího oddělení či na rovnocenném pracovním místě, budou zařazeni na pracovní místo: „vedoucí oddělení nebo rovnocenné pracovní místo“;

d)

úředníci, kteří k 31. prosinci 2013 byli zařazeni do platové třídy AD 13 nebo AD 14, a to na pracovním místě poradce či na rovnocenném pracovním místě, budou zařazeni na pracovní místo: „poradce nebo rovnocenné pracovní místo“;

e)

úředníci, kteří k 31. prosinci 2013 byli zařazeni do platové třídy AD 5 až AD 12 a nepůsobili na pracovním místě vedoucího oddělení či na rovnocenném pracovním místě, budou zařazeni na pracovní místo: „administrátor“.

3.   Odchylně od odstavce 2 může orgán oprávněný ke jmenování zařadit úředníky v platové třídě AD 9 až AD 14, kteří nesou zvláštní odpovědnost, před 31. prosincem 2015 na pracovní místo: „vedoucí oddělení nebo rovnocenné pracovní místo“ nebo „poradce nebo rovnocenné pracovní místo“. Každý orgán oprávněný ke jmenování přijme ustanovení s cílem provést tento článek. Celkový počet úředníků, kteří mají prospěch z tohoto ustanovení, nepřekročí k 31. prosinci 2013 5 % úředníků ve funkční skupině AD.

4.   Zařazení na určitý druh pracovního místa platí, dokud úředníkovi není svěřena nová funkce odpovídající jinému druhu pracovního místa.

5.   Za předpokladu, že splňují podmínky stanovené v čl. 44 prvním pododstavci, je úředníkům v platové třídě AD 12 stupni 5 na pracovním místě administrátora od 1. ledna 2016 přiznáno zvýšení základního platu, jež se rovná rozdílu mezi platem odpovídajícím platové třídě AD 12 stupni 4 a platem platové třídy AD 12 stupně 3.

6.   Za předpokladu, že splňují podmínky stanovené v čl. 44 prvním pododstavci, je úředníkům, kteří jsou zařazeni do platové třídy AD 12 stupně 5 na pracovním místě administrátora a mají prospěch z opatření uvedeného v odstavci 5, po dvou letech přiznáno dodatečné zvýšení základního platu, jež se rovná rozdílu mezi platem odpovídajícím platové třídě AD 12 stupni 5 a platem platové třídy AD 12 stupně 4.

7.   Odchylně od odstavce 5 se následující ustanovení vztahují na úředníky v platové třídě AD 12 na pracovním místě administrátora, kteří byli do služebního poměru přijati před 1. květnem 2004 a od 1. května 2004 do 31. prosince 2013 nebyli povýšeni:

a)

za předpokladu, že splňují podmínky stanovené v čl. 44 prvním pododstavci, je úředníkům ve stupni 8 od 1. ledna 2016 přiznáno zvýšení základního platu, jež se rovná rozdílu mezi platem odpovídajícím platové třídě AD 12 stupni 4 a platem platové třídy AD 12 stupně 3;

b)

za předpokladu, že mají prospěch z opatření uvedeného v bodě a), je úředníkům ve stupni 8 po dvou letech přiznáno dodatečné zvýšení základního platu, jež se rovná rozdílu mezi platem odpovídajícím platové třídě AD 12 stupni 5 a platem platové třídy AD 12 stupně 4.

8.   Za předpokladu, že splňují podmínky stanovené v čl. 44 prvním pododstavci, je úředníkům v platové třídě AD 13 stupni 5 na pracovním místě administrátora v přechodném období od 1. ledna 2016 přiznáno zvýšení základního platu, jež se rovná rozdílu mezi platem odpovídajícím platové třídě AD 13 stupni 4 a platem platové třídy AD 13 stupně 3.

9.   Za předpokladu, že splňují podmínky stanovené v čl. 44 prvním pododstavci, je úředníkům, kteří jsou zařazeni do platové třídy AD 13 stupně 5 na pracovním místě administrátora v přechodném období a mají prospěch z opatření uvedeného v odstavci 8, po dvou letech přiznáno dodatečné zvýšení základního platu, jež se rovná rozdílu mezi platem odpovídajícím platové třídě AD 13 stupni 5 a platem platové třídy AD 13 stupně 4.

10.   Úředníkům, kterým bylo přiznáno zvýšení základního platu stanovené v odstavcích 5 až 9 a kteří byli následně jmenováni vedoucím oddělení nebo zařazeni na rovnocenné pracovní místo, případně byli jmenováni poradcem nebo zařazeni na rovnocenné pracovní místo ve stejné platové třídě, toto zvýšení základního platu zůstává.

11.   Odchylně od první věty článku 46 jsou úředníci, kteří byli jmenováni do nejbližší vyšší platové třídy a mají prospěch ze zvýšení základního platu stanoveného v odstavcích 5, 6, 8 a 9, zařazeni do druhého stupně této platové třídy. Tito úředníci ztrácí výhodu zvýšení základního platu dle odstavců 5, 6, 8 a 9.

12.   Zvýšení základního platu podle ustanovení odstavce 7 se neposkytuje po povýšení a není součástí základu, který se používá ke stanovení zvýšení základního měsíčního platu, jež je uvedeno v čl. 7 odst. 5 této přílohy.

Článek 31

1.   Odchylně od oddílu A bodu 2 přílohy I se následující tabulka druhů pracovních míst ve funkční skupině AST vztahuje na úředníky ve služebním poměru ke dni 31. prosince 2013:

Hlavní asistent v přechodném období

AST 10 – AST 11

Asistent v přechodném období

AST 1 – AST 9

Administrativní asistent v přechodném období

AST 1 – AST 7

Podpůrný zaměstnanec v přechodném období

AST 1 – AST 5

2.   S účinkem od 1. ledna 2014 zařadí orgán oprávněný ke jmenování úředníky, kteří jsou k 31. prosinci 2013 ve služebním poměru ve funkční skupině AST, do těchto pracovních míst:

a)

úředníci, kteří k 31. prosinci 2013 byli zařazeni do platové třídy AST 10 nebo AST 11, budou zařazeni na pracovní místo: „hlavní asistent v přechodném období“.

b)

Úředníci, na něž se nevztahuje písmeno a) a kteří před 1. květnem 2004 byli zařazeni do dřívější kategorie B nebo před 1. květnem 2004 byli zařazeni do dřívějších kategorií C či D a byli bez omezení zařazeni do funkční skupiny AST a úředníci AST, kteří byli přijati po 1. květnu 2004, budou zařazeni na pracovní místo: „asistent v přechodném období“.

c)

Úředníci, na něž se nevztahují písmena a) a b) a kteří před 1. květnem 2004 byli zařazeni do dřívější kategorie C, budou zařazeni na pracovní místo: „administrativní asistent v přechodném období“.

d)

Úředníci, na něž se nevztahují písmena a) a b) a kteří před 1. květnem 2004 byli zařazeni do dřívější kategorie D, budou zařazeni na pracovní místo: „podpůrný zaměstnanec v přechodném období“.

3.   Zařazení na určitý druh pracovního místa platí, dokud úředníkovi není svěřena nová funkce odpovídající jinému druhu pracovního místa. Administrativní asistenti v přechodném období a podpůrní zaměstnanci v přechodném období mohou být zařazeni na pracovní místo asistenta, které je definováno v příloze I oddílu A, pouze tehdy, je-li to v souladu s postupem stanoveným v článku 4 a čl. 29 odst. 1 služebního řádu. Povýšení je povoleno výhradně v rámci služebního postupu, který odpovídá jednotlivým druhům pracovních míst uvedeným v odstavci 1.

4.   Odchylně od čl. 6 odst. 1 služebního řádu a od oddílu B přílohy I se počet volných pracovních míst v nejbližší vyšší platové třídě, která se požadují pro účely služebního postupu, pro podpůrné zaměstnance v přechodném období vypočítá zvlášť. Použijí se tyto koeficienty pro povyšování:

 

Platová třída

Koeficient

Podpůrný zaměstnanec v přechodném období

5

4

10 %

3

22 %

2

22 %

1

Pokud jde o podpůrné zaměstnance v přechodném období, zváží se pro účely povýšení srovnatelné zásluhy (čl. 45 odst. 1 služebního řádu) mezi způsobilými úředníky stejné platové třídy a zařazení.

5.   Administrativní asistenti v přechodném období a podpůrní zaměstnanci v přechodném období, kteří před 1. květnem 2004 byli zařazeni do dřívějších kategorií C či D, mají nadále podle přílohy VI nárok na náhradní volno nebo na odměnu, pokud služební podmínky neumožňují čerpání náhradního volna v průběhu dvou měsíců následujících po měsíci, kdy byla vykonána práce přesčas.

6.   Úředníci, kterým bylo na základě čl. 55a odst. 2 písm. g) služebního řádu a článku 4 přílohy IVa služebního řádu povoleno pracovat na zkrácený úvazek v období, které začíná před 1. lednem 2014 a trvá po tomto dni, mohou i nadále pracovat na zkrácený úvazek za stejných podmínek po celkovou dobu nejvýše pěti let.

7.   U úředníků, jejichž důchodový věk podle článku 22 této přílohy je méně než 65 let, může tříleté období uvedené v čl. 55a odst. 2 písm. g) služebního řádu přesáhnout jejich důchodový věk, avšak nesmí překročit věk 65 let.

Článek 32

Odchylně od čl. 1 čtvrtého pododstavce první věty přílohy II služebního řádu nemusí být zastoupení funkční skupiny AST/SC ve výboru zaměstnanců zajištěno až do příštích voleb nového výboru zaměstnanců, v němž mohou být zaměstnanci skupiny AST/SC zastoupeni.

Článek 33

Odchylně od čl. 40 odst. 2 služebního řádu celková délka volna z osobních důvodů úředníka, který k 31. prosinci 2013 v průběhu dosavadní služby vyčerpal více než 10 let volna z osobních důvodů, nepřekročí za celé období služby úředníka 15 let.“

Článek 2

Pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie se mění takto:

1)

V článku 1 se zrušuje druhá odrážka.

2)

V článku 2 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„f)

zaměstnanci přijatí za účelem obsazení pracovního místa, které je uvedeno v seznamu pracovních míst přiloženém k oddílu rozpočtu určité agentury uvedené v čl. 1a odst. 2 služebního řádu a které rozpočtové orgány zařadily jako dočasné, s výjimkou vedoucích agentur a zástupců vedoucích agentur, jak je stanoveno v aktu Unie o zřízení dotyčné agentury, a úředníků, kteří byli ve služebním zájmu dočasně přiděleni do agentury.“

3)

Článek 3 se zrušuje.

4)

V čl. 3b písm. b) se bod i) nahrazuje tímto:

„i)

úředníků nebo dočasných zaměstnanců ve funkčních skupinách AST/SC a AST;“

5)

V čl. 8 prvním pododstavci se slova „čl. 2 písm. a)“ nahrazují slovy „čl. 2 písm. a) nebo čl. 2 písm. f)“.

6)

V článku 10 se zrušuje odstavec 4.

7)

Článek 11 se mění takto:

a)

v první větě prvního pododstavce se slova „článků 11 až 26“ nahrazují slovy „článků 11 až 26a“;

b)

v třetím pododstavci se slova „druhém pododstavci“ nahrazuje slovy „třetím pododstavci“.

8)

Článek 12 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Přijímání dočasných zaměstnanců je zaměřeno na zajištění služeb osob s co nejvyšší mírou schopnosti, výkonnosti a bezúhonnosti, vybraných na co nejširším zeměpisném základě mezi státními příslušníky členských států Unie.

Dočasní zaměstnanci se vybírají bez ohledu na rasu, politické, filozofické nebo náboženské přesvědčení, pohlaví nebo sexuální orientaci a nezávisle na jejich rodinném stavu nebo rodinné situaci.

Žádné pracovní místo nesmí být vyhrazeno státním příslušníkům určitého členského státu. Zásada rovnosti občanů Unie však jednotlivým orgánům umožňuje přijmout vhodná opatření při zjištění dlouhodobé a značné nerovnováhy, pokud jde o státní příslušnost dočasných zaměstnanců, která není oprávněna na základě objektivních kritérií. Tato vhodná opatření musí být opodstatněna a nesmí vést k jiným kritériím pro přijímání pracovníků než těm, která jsou založena na výkonech. Před přijetím takových vhodných opatření přijme orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci obecná ustanovení s cílem provést tento odstavec v souladu s článkem 110 služebního řádu.

Po tříletém období, které začíná dne 1. ledna 2014, Komise podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění předcházejícího pododstavce.

S cílem usnadnit přijímání zaměstnanců na co nejširším možném zeměpisném základě usilují orgány o podporu mnohojazyčného a multikulturního vzdělávání dětí svých zaměstnanců.“;

b)

v odstavci 5 se slova „každý orgán“ nahrazují slovy „orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci“.

9)

článek 14 se nahrazuje tímto:

„Článek 14

1.   Dočasný zaměstnanec prochází devítiměsíční zkušební dobou.

Pokud dočasnému zaměstnanci brání nemoc, mateřská dovolená podle článku 58 služebního řádu nebo úraz v plnění jeho pracovních povinností po souvislou dobu jednoho měsíce nebo delší, může orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci zkušební dobu odpovídajícím způsobem prodloužit. Celková délka zkušební doby nesmí za žádných okolností přesáhnout patnáct měsíců.

2.   Zpráva o dočasném zaměstnanci se vyhotoví kdykoli před uplynutím zkušební doby, pokud se jeho práce ukazuje jako zjevně nedostatečná.

Tato zpráva se předá dotyčné osobě a ta má právo se k ní písemně vyjádřit ve lhůtě osmi pracovních dnů. Přímý nadřízený dočasného zaměstnance tuto zprávu a vyjádření neprodleně zašle orgánu uvedenému v čl. 6 prvním pododstavci. Na základě zprávy může orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci rozhodnout o propuštění dočasného zaměstnance před koncem zkušební doby s měsíční výpovědní dobou, nebo jej může po zbytek zkušební doby přeřadit do jiného útvaru.

3.   Nejpozději měsíc před koncem zkušební doby se vyhotoví zpráva o schopnosti dočasného zaměstnance vykonávat povinnosti spojené s jeho funkcí, jakož i o jeho chování a výkonnosti. Tato zpráva se předá dočasnému zaměstnanci a ten má právo se k ní písemně vyjádřit ve lhůtě osmi pracovních dnů.

Je-li doporučeno propuštění nebo ve výjimečných případech prodloužení zkušební doby v souladu s odstavcem 1, zašle přímý nadřízený dočasného zaměstnance zprávu a vyjádření neprodleně orgánu uvedenému v čl. 6 prvním pododstavci.

Dočasný zaměstnanec, který svou prací nebo chováním neprokázal, že je vhodné jej dále zaměstnávat, bude propuštěn.

Konečné rozhodnutí se přijímá na základě zprávy uvedené v tomto odstavci a informací o chování dočasného zaměstnance s ohledem na hlavu II služebního řádu dostupných orgánu uvedenému v čl. 6 prvním pododstavci.

4.   Propuštěný dočasný zaměstnanec má nárok na odstupné ve výši jedné třetiny svého základního platu za každý celý měsíc ve zkušební době.“

10)

V čl. 15 odst. 1 první pododstavci se doplňuje nová věta, která zní:

„Dočasným zaměstnancům zařazeným v souladu s kritérii pro zařazení, která přijal orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci, zůstane zachována délka odpracované doby v platovém stupni získaném při výkonu této funkce, pokud budou zaměstnáni jako dočasní zaměstnanci ve stejné platové třídě bezprostředně po ukončení předchozího pracovního poměru.“

11)

Článek 16 se nahrazuje tímto:

„Článek 16

Ustanovení článků 42a, 42b a 55 až 61 služebního řádu se použijí obdobně, pokud jde o dovolenou, pracovní dobu, práci přesčas, směnný provoz, pracovní pohotovost na pracovišti nebo doma a úřední svátky. Mimořádná dovolená a rodičovská dovolená nesmějí být delší než délka trvání smlouvy. Kromě toho se články 41, 42, 45 a 46 služebního řádu použijí obdobně na dočasné zaměstnance ve smyslu článku 29 přílohy XIII služebního řádu, a to nezávisle na datu počátku jejich pracovního poměru.

Placené volno z důvodu nemoci stanovené v článku 59 služebního řádu však nepřesáhne tři měsíce ani dobu odpracovanou dočasným zaměstnancem, pokud je tato doba delší. Volno nesmí překročit dobu platnosti pracovní smlouvy zaměstnance.

Po uplynutí této lhůty je zaměstnanec, jehož smlouva nebyla vypovězena, bez ohledu na skutečnost, že je nadále v pracovní neschopnosti, převeden na neplacené pracovní volno.

Pokud však u zaměstnance vznikla nemoc z povolání nebo utrpěl úraz při výkonu svých pracovních povinností, pobírá nadále odměnu za práci v plné výši po celou dobu pracovní neschopnosti až do doby, kdy je mu přiznán invalidní důchod podle článku 33.“

12)

Článek 17 se nahrazuje tímto:

„Článek 17

Za výjimečných okolností může být dočasnému zaměstnanci ze závažných osobních důvodů přiznáno na jeho žádost neplacené pracovní volno. Článek 12b služebního řádu se použije i po dobu pracovního volna z osobních důvodů.

Povolení podle článku 12b nemůže být dočasnému zaměstnanci uděleno za účelem účasti na výdělečné nebo nevýdělečné činnosti, jejíž součástí by bylo lobbování u jeho služebního orgánu a která by mohla vést ke střetu s oprávněnými zájmy orgánu.

Orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci stanoví délku tohoto volna, která nepřesáhne jednu čtvrtinu doby odpracované zaměstnancem, nebo:

tři měsíce, pokud pracovní poměr zaměstnance netrvá déle než čtyři roky, nebo

v ostatních případech dvanáct měsíců.

Doba volna poskytnutého podle prvního odstavce se pro účely čl. 44 prvního pododstavce služebního řádu nepočítá.

Po dobu neplaceného pracovního volna se pozastavuje členství dočasného zaměstnance v systému sociálního zabezpečení podle článku 28.

Dočasný zaměstnanec, který nevykonává výdělečnou činnost, však může nejpozději do jednoho měsíce od konce měsíce, ve kterém započalo jeho neplacené pracovní volno, požádat o prodloužení pojištění proti rizikům uvedeným v článku 28, bude-li během volna hradit polovinu příspěvků stanovených v uvedeném článku; výše příspěvku se vypočte na základě jeho posledního základního platu.

Navíc může dočasný zaměstnanec, na nějž se vztahuje čl. 2 písm. c) nebo d), prokáže-li, že nemá možnost členství v jiném systému sociálního zabezpečení, požádat o prodloužení členství v systému sociálního zabezpečení po dobu neplaceného pracovního volna, bude-li hradit příspěvek ve výši trojnásobku sazby uvedené v článku 41; příspěvky se vypočtou podle základního platu v jeho třídě a stupni.

Ženám, jejichž mateřská dovolená byla zahájena před skončením platnosti jejich smlouvy, je zaručena mateřská dovolená a výplata s ní souvisejících dávek.“

13)

Článek 20 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se slovo „úpravy“ nahrazuje slovem „aktualizace“;

b)

v odstavci 3 se slova „zvláštním odvodu“ nahrazují slovy „solidárním odvodu“;

c)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Článek 44 služebního řádu se pro dočasné zaměstnance použije obdobně.“

14)

Článek 28a se mění takto:

a)

v odst. 3 poslední větě se slovo „upravují“ nahrazuje slovem „aktualizují“;

b)

v odstavci 10 se slova „orgány Unie“ nahrazují slovy „orgány v rámci příslušných orgánů Unie uvedené v čl. 6 prvním pododstavci“;

c)

odstavec 11 se nahrazuje tímto:

„Každé dva roky předkládá Komise zprávu o finanční situaci systému pojištění v nezaměstnanosti. Nezávisle na této zprávě může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s články 111 a 112 služebního řádu upravovat příspěvky na pojistné uvedené v odstavci 7 tohoto článku, je-li to nezbytné v zájmu finanční rovnováhy systému.“

15)

V čl. 33odst. 1 druhém pododstavci se slova „65 let“ nahrazují slovy „66 let“.

16)

Článek 34 se nahrazuje tímto:

„Článek 34

Pozůstalé osoby po zemřelém zaměstnanci, které jsou vymezeny v kapitole 4 přílohy VIII služebního řádu, mají nárok na pozůstalostní důchod za podmínek stanovených v článcích 35 až 38.

Pokud zemře bývalý zaměstnanec pobírající příspěvek v invaliditě nebo bývalý zaměstnanec ve smyslu čl. 2 písm. a), c), d), e) nebo f), který pobíral starobní důchod nebo který skončil pracovní poměr před dosažením důchodového věku a požádal, aby mu bylo vyplácení starobního důchodu odloženo na první den kalendářního měsíce po měsíci, ve kterém dosáhl důchodového věku, mají právní nástupci zemřelého zaměstnance vymezení v kapitole 4 přílohy VIII nárok na pozůstalostní důchod za podmínek stanovených v uvedené příloze.

Pokud není po dobu nejméně jednoho roku známo místo pobytu dočasného zaměstnance, bývalého dočasného zaměstnance pobírajícího příspěvek v invaliditě nebo starobní důchod nebo bývalého dočasného zaměstnance, který opustil službu před dosažením důchodového věku a požádal o odklad starobního důchodu k prvnímu dni měsíce následujícího po měsíci, ve kterém dosáhne důchodového věku, použijí se u jeho manžela/manželky a osob považovaných za jím vyživované obdobně ustanovení kapitoly 5 a 6 přílohy VIII služebního řádu o dočasných důchodech.,“;

17)

V čl. 36 prvním pododstavci třetí větě se slova „čl. 2 písm. a), c) nebo d)“ nahrazují slovy „čl. 2 písm. a), c), d), e) nebo f)“.

18)

V článku 37 čtvrtém pododstavci se slova „věku 63 let“ nahrazují slovy „důchodového věku“ a slova „čl. 2 písmena a), c) nebo d)“ se nahrazují slovy „čl. 2 písm. a), c), d), e) nebo f)“.

19)

V článku 39 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Při odchodu ze služby má zaměstnanec ve smyslu článku 2 nárok na starobní důchod, převod pojistně matematické protihodnoty nebo na odchodné vyměřené v souladu s kapitolou 3 hlavy V a s přílohou VIII služebního řádu. Pokud má zaměstnanec nárok na starobní důchod, jeho nárok na důchod se sníží v poměru k částkám vyplaceným v souladu s článkem 42.“;

20)

V článku 42 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„V souladu s podmínkami, které stanoví orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci, může zaměstnanec tento orgán požádat o uskutečnění jakékoli platby, kterou musí uhradit za účelem získání nebo zachování nároku na důchod v zemi svého původu.“

21)

Článek 47 se nahrazuje tímto:

„Článek 47

Kromě případu úmrtí končí pracovní poměr dočasných zaměstnanců:

a)

na konci měsíce, ve kterém zaměstnanec dosáhne věku 66 let, nebo případně k datu stanovenému v souladu s čl. 52 druhým a třetím pododstavcem služebního řádu, nebo

b)

pokud je smlouva uzavřena na dobu určitou:

i)

ke dni uvedenému ve smlouvě;

ii)

na konci výpovědní doby uvedené ve smlouvě, která zaměstnanci nebo orgánu umožňuje ukončit pracovní poměr dříve. Výpovědní doba nesmí být kratší než jeden měsíc za každý rok trvání pracovního poměru, přičemž nejkratší výpovědní doba činí jeden měsíc a nejdelší tři měsíce. U dočasných zaměstnanců, jejichž smlouvy byly obnoveny, činí nejdelší výpovědní doba šest měsíců. Běh výpovědní lhůty však nesmí začít běžet v průběhu těhotenství, je-li potvrzeno lékařem, mateřské dovolené nebo nemoci za předpokladu, že volno z důvodu nemoci nepřesahuje tři měsíce. S výhradou výše uvedených omezení se navíc během těhotenství, je-li potvrzeno lékařem, v průběhu mateřské dovolené nebo nemoci doba přerušuje. V případě rozvázání smlouvy orgánem má zaměstnanec právo na odstupné ve výši jedné třetiny jeho základního platu za období mezi dnem skončení plnění jeho povinností a dnem skončení platnosti jeho smlouvy;

iii)

pokud zaměstnanec nadále nesplňuje podmínky stanovené v čl. 12 odst. 2 písm. a) s výhradou možnosti udělení výjimky na základě uvedeného ustanovení. Pokud výjimka udělena není, použije se výpovědní doba uvedená v bodě ii); nebo

c)

pokud je smlouva uzavřena na dobu neurčitou:

i)

na konci výpovědní doby sjednané ve smlouvě; délka výpovědní doby nesmí být kratší než jeden měsíc za každý dokončený rok služby, přičemž nejkratší výpovědní doba činí tři měsíce a nejdelší deset měsíců. Výpovědní doba však nezačne běžet v průběhu těhotenství, je-li potvrzeno lékařem, mateřské dovolené nebo volna z důvodu nemoci za předpokladu, že volno z důvodu nemoci nepřesahuje tři měsíce. S výhradou výše uvedených omezení se navíc v průběhu těhotenství, je-li potvrzeno lékařem, mateřské dovolené nebo volna z důvodu nemoci doba přerušuje; nebo

ii)

pokud zaměstnanec nadále nesplňuje podmínky stanovené v čl. 12 odst. 2 písm. a) s výhradou možnosti udělení výjimky na základě uvedeného ustanovení. Pokud výjimka udělena není, použije se výpovědní doba uvedená v bodě i).“;

22)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 48a

V každém volebním období lze obdobně použít článek 50 služebního řádu na nejvýše pět vedoucích dočasných zaměstnanců politických skupin Evropského parlamentu, kteří jsou v platové třídě AD 15 nebo AD 16, za předpokladu, že dosáhli věku 55 let, odpracovali dvacet let v evropských institucích a nejméně dva a půl roku ve své poslední platové třídě.“;

23)

V článku 50c se zrušuje odstavec 2.

24)

V hlavě II se doplňuje nová kapitola, která zní:

„KAPITOLA 11

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO DOČASNÉ ZAMĚSTNANCE UVEDENÉ V ČL. 2 PÍSM. F)

Článek 51

Článek 37 s výjimkou písm. b) prvního pododstavce a článek 38 služebního řádu se pro dočasné zaměstnance uvedené v čl. 2 písm. f) použije obdobně.

Článek 52

Odchylně od článku 17 třetího pododstavce mohou dočasní zaměstnanci uvedení v čl. 2 písm. f), kteří mají smlouvu na dobu neurčitou, dostat neplacené pracovní volno na období ne delší než jeden rok nezávisle na odpracované době.

Celková délka takového volna nesmí překročit dvanáct let za celou dobu zaměstnání.

Místo dočasného zaměstnance je možné obsadit jinou osobou.

Po uplynutí doby jeho volna musí být dočasný zaměstnanec znovu zařazen na první pracovní místo odpovídající jeho platové třídě, které se v jeho funkční skupině uvolní, pod podmínkou, že splňuje požadavky na toto místo. Pokud nabídnuté místo odmítne, zachová si právo nastoupit na další volné místo v jeho funkční skupině odpovídající jeho platové třídě za stejných podmínek. Pokud odmítne podruhé, orgán jej může bezodkladně propustit. Dokud není znovu zařazen či dočasně přidělen na pracovní místo, zůstává na neplaceném pracovním volnu z osobních důvodů.

Článek 53

Dočasný zaměstnanec uvedený v čl. 2 písm. f) bude zaměstnán na základě výběrového řízení uspořádaného jednou či více agenturami. Evropský úřad pro výběr personálu poskytne pomoc agenturám na žádost dotyčné agentury či dotyčných agentur při výběru zaměstnanců, zejména vymezením obsahu testů a uspořádáním výběrových řízení. Evropský úřad pro výběr personálu zajistí transparentnost výběrových řízení.

V případě externího výběrového řízení bude dočasný zaměstnanec uvedený v čl. 2 písm. f) zařazen pouze do platových tříd SC1 až SC2, AST 1 až AST 4 nebo AD 5 až AD 8. Agentura však případně může v náležitě odůvodněných případech schválit přijetí zaměstnance do platové třídy AD 9, AD 10, AD 11 nebo výjimečně v platové třídě AD 12 na pracovní místa s odpovídající odpovědností v rámci omezení daným schváleným plánem pracovních míst. Přepočteno na pětileté klouzavé období nepřesáhne celkový počet zaměstnanců zařazených do platových tříd AD 9 až AD 12 v rámci jedné agentury 20 % celkového počtu dočasných zaměstnanců přijatých do funkční skupiny AD.

Článek 54

V případě dočasných zaměstnanců uvedených v čl. 2 písm. f) se zařazení do nejbližší vyšší platové třídy provádí výhradně výběrem z okruhu zaměstnanců, kteří odpracovali minimálně dva roky v platové třídě, po zvážení srovnatelných zásluh těchto dočasných zaměstnanců a posudků o nich. Poslední věta čl. 45 odst. 1 a čl. 45 odst. 2 služebního řádu se použije obdobně. Koeficienty pro povýšení u průměrného služebního postupu, jak jsou stanoveny pro úředníky v oddíle B přílohy I služebního řádu nesmí být překročeny.

Jednotlivé agentury přijmou v souladu s článkem 110 služebního řádu obecná ustanovení pro provedení tohoto článku.

Článek 55

Přejde-li dočasný zaměstnanec uvedený v čl. 2 písm. f) po interním zveřejnění volného pracovního místa na nové místo v rámci své funkční skupiny, nebude zařazen do platové třídy či platového stupně, jež by byly nižší než u jeho dřívějšího místa, pokud se jeho platová třída shoduje s jednou z platových tříd uvedených v oznámení výběrového řízení na volné pracovní místo.

Stejná ustanovení se použijí obdobně, uzavře-li uvedený dočasný zaměstnanec novou smlouvu s agenturou bezprostředně po skončení doby trvání předcházející smlouvy, kterou uzavřel s jinou agenturou.

Článek 56

V souladu s čl. 110 odst. 2 služebního řádu přijme každá agentura obecná ustanovení o postupech upravujících přijímání a využívání dočasných zaměstnanců uvedených v čl. 2 písm. f).“

25)

Hlava III se zrušuje.

26)

V čl. 79 odst. 2 se slova „Každý orgán“ nahrazují slovy „Orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci“.

27)

Článek 80 se mění takto:

a)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Příslušný orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci každého orgánu, agentury nebo subjektu uvedených v článku 3a může na základě této tabulky vymezit po projednání s Výborem pro služební řád podrobněji pravomoci náležející ke každému druhu pracovní činnosti.“;

b)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Články 1d a 1e služebního řádu se použijí obdobně.“

28)

Článek 82 se mění takto:

a)

v odstavci 6 se slova „Každý orgán“ nahrazují slovy „Orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci“;

b)

vkládá se následující odstavec, který zní:

„7.   Smluvní zaměstnanci ve funkční skupině II, III a IV se mohou zúčastnit interních výběrových řízení, pouze pokud pracují v institucích déle než tři roky. Smluvní zaměstnanci ve funkční skupině II mají přístup pouze k výběrovým řízením na pracovní místa platové třídy SC 1 až 2, ve funkční skupině III platové třídy AST 1 až 2 a ve funkční skupině IV platové třídy AST 1 až 4 nebo AD 5 a 6. Celkový počet kandidátů z řad smluvních zaměstnanců jmenovaných na volná pracovní místa v těchto platových třídách nepřekročí 5 % celkového počtu všech jmenování do těchto funkčních skupin uskutečněných v jednom roce v souladu s čl. 30 druhým pododstavcem služebního řádu.“

29)

Článek 84 se nahrazuje tímto:

„Článek 84

1.   Smluvní zaměstnanec, jehož smlouva je uzavřena na dobu nejméně jednoho roku, prochází zkušební dobou po dobu prvních šesti měsíců pracovního poměru, pokud je zařazen do funkční skupiny I, a po dobu prvních devíti měsíců, pokud je zařazen do kterékoli jiné funkční skupiny.

Pokud smluvnímu zaměstnanci v průběhu jeho zkušební doby brání nemoc, mateřská dovolená podle článku 58 služebního řádu nebo úraz v plnění jeho pracovních povinností po souvislou dobu jednoho měsíce nebo delší, může orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci tuto zkušební dobu odpovídajícím způsobem prodloužit. Celková délka zkušební doby nesmí za žádných okolností přesáhnout patnáct měsíců.

2.   Zpráva o smluvním zaměstnanci se vyhotoví kdykoli před uplynutím zkušební doby, pokud se jeho práce ukazuje jako zjevně nedostatečná.

Tato zpráva se předá dotyčné osobě a ta má právo se k ní písemně vyjádřit ve lhůtě osmi pracovních dnů. Přímý nadřízený neprodleně zašle tuto zprávu a vyjádření smluvního zaměstnance orgánu uvedenému v čl. 6 prvním pododstavci. Na základě zprávy může orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci rozhodnout o propuštění smluvního zaměstnance před koncem zkušební doby s měsíční výpovědní dobou, nebo jej může po zbytek zkušební doby přeřadit do jiného útvaru.

3.   Nejpozději měsíc před koncem zkušební doby se vyhotoví zpráva o schopnosti smluvního zaměstnance vykonávat povinnosti spojené s jeho funkcí, jakož i o jeho chování a služební výkonnosti. Tato zpráva se předá smluvnímu zaměstnanci a ten má právo se k ní písemně vyjádřit ve lhůtě osmi pracovních dnů.

Je-li doporučeno propuštění nebo ve výjimečných případech prodloužení zkušební doby v souladu s odstavcem 1, zašle přímý nadřízený pracovník smluvního zaměstnance zprávu a vyjádření neprodleně orgánu uvedenému v čl. 6 prvním pododstavci.

Smluvní zaměstnanec, který svou prací nebo chováním neprokázal, že je vhodné jej dále zaměstnávat, bude propuštěn.

Závěrečné rozhodnutí se přijímá na základě zprávy uvedené v tomto odstavci a na základě informací o chování smluvního zaměstnance s ohledem na hlavu II služebního řádu dostupných orgánu uvedenému v čl. 6 prvním pododstavci.

4.   Propuštěný smluvní zaměstnanec má nárok na odstupné ve výši jedné třetiny svého základního platu za každý celý měsíc ve zkušební době.“

30)

V čl. 85 odst. 3 se slova „v článku 314 Smlouvy o ES“ nahrazují slovy „v čl. 55 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii“.

31)

V článku 86 se odstavec 1 mění takto:

a)

v druhém pododstavci se doplňuje nová věta, která zní:

„Ustanovení čl. 32 druhého pododstavce služebního řádu se však použije obdobně na smluvní zaměstnance přijímané v platové třídě 1.“

b)

doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Obecná prováděcí ustanovení k provedení tohoto pododstavce se přijmou v souladu s článkem 110 služebního řádu.“

32)

V čl. 88 prvním pododstavci písm. b) se slova „tři roky“ nahrazují slovy „šest let“.

33)

Článek 91 se nahrazuje tímto:

„Článek 91

Články 16 až 18 se použijí obdobně.

Ustanovení čl. 55 odst. 4 druhé věty služebního řádu se nepoužije na smluvní zaměstnance.

Práce přesčas smluvních zaměstnanců ve funkčních skupinách III a IV nezakládá nárok na náhradu nebo odměnu.

Za podmínek stanovených v příloze VI služebního řádu mají smluvní zaměstnanci ve funkčních skupinách I a II nárok na náhradní volno za práci přesčas nebo na její proplacení, pokud služební důvody neumožňují udělení náhradního volna během dvou měsíců následujícího po tom, ve kterém byla práce přesčas vykonána.“;

34)

V článku 95 se slova „do věku 63 let“ nahrazují slovy „do dosažení důchodového věku“.

35)

Článek 96 se mění takto:

a)

v odstavci 3 se slovo „upravují“ nahrazuje slovem „aktualizují“.

b)

odstavec 11 se nahrazuje tímto:

„11.   Každé dva roky předkládá Komise zprávu o finanční situaci systému pojištění v nezaměstnanosti. Nezávisle na této zprávě může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s články 111 a 112 služebního řádu upravovat příspěvky na pojistné uvedené v odstavci 7, je-li to nezbytné v zájmu finanční rovnováhy systému.“

36)

V čl. 101 odst. 1 druhém pododstavci druhé větě se slova „65 let“ nahrazují slovy „66 let“;

37)

Článek 103 se mění takto:

a)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Pokud zemře bývalý smluvní zaměstnanec pobírající příspěvek v invaliditě nebo bývalý smluvní zaměstnanec, který pobíral starobní důchod nebo který skončil pracovní poměr před dosažením důchodového věku a požádal, aby mu bylo vyplácení starobního důchodu odloženo na první den kalendářního měsíce po měsíci, ve kterém dosáhl důchodového věku, mají právní nástupci zemřelého smluvního zaměstnance podle kapitoly 4 přílohy VIII služebního řádu nárok na pozůstalostní důchod za podmínek stanovených v uvedené příloze.“;

b)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Pokud není po dobu nejméně jednoho roku známo místo pobytu smluvního zaměstnance nebo bývalého smluvního dočasného zaměstnance pobírajícího příspěvek v invaliditě nebo starobní důchod nebo bývalého smluvního zaměstnance, který opustil službu před dosažením důchodového věku a požádal o odklad starobního důchodu k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém dosáhne důchodového věku, použijí se u jeho manžela / manželky a osob považovaných za jím vyživované obdobně ustanovení kapitoly 5 a 6 přílohy VIII služebního řádu o dočasných důchodech.“

38)

V čl. 106 odst. 4 se slova „věku 63 let“ nahrazují slovy „důchodového věku“.

39)

V článku 120 se slova „každý orgán“ nahrazují slovy „orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci“.

40)

Vkládá senový článek, který zní:

„Článek 132a

V souladu s prováděcími opatřeními uvedenými v čl. 125 odst. 1 a na výslovnou žádost dotyčného poslance nebo poslanců, jimž akreditovaný parlamentní asistent poskytuje podporu, může být asistentovi vyplacen buď příspěvek na zařízení, nebo příspěvek na znovuosídlení z příspěvku příslušného poslance na asistenty, a to pouze jednou a poté, co doloží, že změna místa jeho bydliště byla nezbytná. Výše příspěvku nepřekročí základní měsíční plat asistenta.“;

41)

Článek 139 se mění takto:

a)

odstavec 1 se mění takto:

i)

písmeno b se nahrazuje tímto:

„b)

na konci měsíce, ve kterém akreditovaný parlamentní asistent dosáhne věku 66 let, nebo výjimečně k datu stanovenému v souladu s čl. 52) druhým a třetím pododstavcem služebního řádu;“

ii)

písmeno d) se nahrazuje tímto:

„d)

s ohledem na skutečnost, že důvěra je základem profesionálního vztahu mezi poslancem a jeho akreditovaným parlamentním asistentem, po skončení výpovědní doby uvedené ve smlouvě, která akreditovanému parlamentnímu asistentovi nebo Evropskému parlamentu jednajícímu na žádost poslance nebo poslanců Evropského parlamentu, u nichž je akreditovaný parlamentní asistent zaměstnán, dává právo ukončit smlouvu před uplynutím její platnosti. Výpovědní doba nesmí být kratší než jeden měsíc za každý odpracovaný rok, nesmí však být kratší než jeden měsíc a delší než tři měsíce. Výpovědní doba však nesmí začít běžet v průběhu těhotenství, je-li potvrzeno lékařem, mateřské dovolené nebo nemoci, pokud doba nemoci nepřesáhne tři měsíce. Mimoto se výpovědní doba s výhradou výše uvedeného omezení přerušuje v průběhu těhotenství, je-li potvrzeno lékařem, a během mateřské dovolené a nemoci“;

b)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„3a.   Prováděcí opatření uvedená v čl. 125 odst. 1 stanoví smírčí řízení, jež se použije před vypršením platnosti smlouvy akreditovaného parlamentního asistenta na žádost poslance nebo poslanců Evropského parlamentu, jimž akreditovaný parlamentní asistent poskytuje služby, nebo na žádost dotčeného parlamentního asistenta, a to podle odst. 1 písm. d) a odstavce 3.“

42)

V článku 141 se slova „každý orgán“ nahrazují slovy „orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci“.

43)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 142a

Do 31. prosince 2020 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ve které vyhodnotí fungování pracovního řádu ostatních zaměstnanců.“

44)

Příloha se mění takto:

a)

v čl. 1 odst. 1 se doplňují nové věty, které znějí:

„Článek 21, článek 22 s výjimkou odstavce 4, články 23, 24a a čl. 31 odst. 6 a 7 uvedené přílohy se použijí obdobně na ostatní zaměstnance, kteří jsou ke dni 31. prosince 2013 v pracovním poměru. Ustanovení čl. 30 a čl. 31 odst. 1, 2, 3 a 5 uvedené přílohy se použijí obdobně na dočasné zaměstnance, kteří jsou ke dni 31. prosince 2013 v pracovním poměru. Pro zaměstnance, kteří nastoupili do pracovního poměru před 1. lednem 2014, se slovy „66 let“ v čl. 33 odst. 1 druhém pododstavci, v čl. 47 písm. a), čl. 101 odst. 1 druhém pododstavci a v čl. 139 odst. 1 písm. b) pracovního řádu ostatních zaměstnanců rozumí slova „65 let“.“;

b)

doplňuje se nový článek, který zní:

„Článek 6

S účinkem od 1. ledna 2014 se smlouvy dočasných zaměstnanců, na něž se vztahuje čl. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců a kteří jsou ke dni 31. prosince 2013 zaměstnáni v určité agentuře, bez nového výběrového řízení mění ve smlouvy podle čl. 2 písm. f) tohoto pracovního řádu ostatních zaměstnanců. V ostatních ohledech se smluvní podmínky nemění. Tento článek se nevztahuje na smlouvy dočasných zaměstnanců přijatých jako vedoucí či zástupci vedoucích agentur, jak je stanoveno v aktu Unie o zřízení dotyčné agentury a úředníků, kteří byli ve služebním zájmu přeřazeni do agentury.“

Článek 3

1.   Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Použije se ode dne 1. ledna 2014 s výjimkou čl. 1 bodu 44 a čl. 1 bodu 73 písm. d), které se použijí, ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 22. října 2013.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

V. LEŠKEVIČIUS


(1)  Stanovisko ze dne 22. března 2012 (nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Úř. věst. C 205, 12.7.2012, s. 1.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 2. července 2013 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 10. října 2013.

(4)  Služební řád úředníků Evropské unie stanovený v nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (Úř. věst. L 56, 4.3.1968, p. 1. Zvláštní vydání v českém jazyce: Kapitola 1 Svazek 2 s. 5.)

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).“

(6)  Nařízení Rady (ESUO, EHS, Euratom) č. 300/76 ze dne 9. února 1976 o stanovení kategorií příjemců, podmínek poskytování a výše příspěvků, které mohou být poskytovány úředníkům pracujícím na směny (Úř. věst. L 38, 13.2.1976, s. 1).

(7)  Nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 260/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví podmínky a postup pro uplatňování daně ve prospěch Evropských společenství (Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 8. Zvláštní vydání v českém jazyce: Kapitola 01 Svazek 01 s. 33).“

(8)  Nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví Služební řád úředníků a Pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství a kterým se zavádějí zvláštní opatření dočasně použitelná na úředníky Komise (Úř. věst. L 56, 4.3.1968, p. 1. Zvláštní vydání v českém jazyce: Kapitola 1 Svazek 2 s. 5.)

(9)  Nařízení Rady (Euratom, ESUO, EHS) č. 2530/72 ze dne 4. prosince 1972 o zavedení zvláštních a dočasných opatření týkajících se přijímání úředníků Evropských společenství v důsledku přistoupení nových členských států a definitivního skončení služebního poměru úředníků těchto Společenství (Úř. věst. L 272, 5.12.1972, s. 1.)

(10)  Nařízení (ESUO, EHS, Euratom) č. 1543/73 ze dne 4. června 1973 o zavedení zvláštních opatření, které se dočasně vztahují na úředníky Evropských společenství, kteří jsou placeni z fondů pro výzkum a investice (Úř. věst. L 155, 11.6.1973, s. 1).“

(11)  Počet pracovních míst parlamentních zřízenců v Evropském parlamentu nesmí být vyšší než 85.“;

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst., L 87, 31.3.2009, s. 164).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1023/2013 ze dne 22. října 2013, kterým se mění služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád zaměstnanců Evropské unie (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, S. 15).“;


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU