(EU) č. 917/2013Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 917/2013 ze dne 23. září 2013 , kterým se mění prováděcí nařízení Rady (EU) č. 857/2010 o uložení konečného vyrovnávacího cla z dovozu některých polyethylentereftalátů pocházejících z Íránu, Pákistánu a Spojených arabských emirátů a o konečném výběru uloženého prozatímního cla

(1)

Rada uložila prováděcím nařízením Rady (EU) č. 857/2010 (2) (dále jen „napadené nařízení“) konečná vyrovnávací cla v rozsahu od 42,34 EUR za tunu do 139,70 EUR za tunu z dovozu některých polyethylentereftalátů s viskozitním číslem 78 ml/g nebo vyšším podle normy ISO 1628-5, pocházejících z Íránu, Pákistánu a Spojených arabských emirátů.

(2)

Dne 6. prosince 2010 podal jeden spolupracující vyvážející výrobce v Pákistánu, totiž společnost Novatex Ltd (dále jen „Novatex“ nebo „dotčená společnost“), u Tribunálu žalobu, jíž se domáhal zrušení napadeného nařízení, pokud jde o jeho použití na navrhovatele (3).

(3)

Dne 11. října 2012 Tribunál ve svém rozsudku ve věci T-556/10 (dále jen „rozsudek Tribunálu“) shledal, že skutečnost, že Komise ani Rada nezohlednily údaj vyplývající z revize řádku 74 daňového přiznání dotčené společnosti za zdaňovací období roku 2008, jakož i chyba, k níž v důsledku této skutečnosti došlo, ovlivňují legalitu článku 1 napadeného nařízení v rozsahu, v němž konečné vyrovnávací clo stanovené Radou přesáhlo clo uplatnitelné při neexistenci uvedené chyby. Tribunál tudíž zrušil článek 1 napadeného nařízení v rozsahu, v němž se týkal společnosti Novatex a v němž konečné vyrovnávací clo přesáhlo clo uplatnitelné při neexistenci uvedené chyby.

(4)

Tribunál ve věci T-2/95 uznal, že v případech, kdy řízení sestává z několika správních kroků, neznamená zrušení jednoho z těchto kroků zrušení celého řízení. Toto antisubvenční řízení je příkladem takového řízení sestávajícího z více kroků. Proto zrušení některé části napadeného nařízení neznamená zrušení celého postupu předcházejícího jeho přijetí. V souladu s článkem 266 Smlouvy o fungování Evropské unie jsou kromě toho orgány Unie povinny přijmout opatření vyplývající z rozsudku Tribunálu. Z toho rovněž plyne možnost opravit ty prvky napadeného nařízení, které vedly k jeho částečnému zrušení, přičemž části, jež nebyly napadeny a jež nejsou rozsudkem Tribunálu (4) dotčeny, se ponechají beze změn. Je třeba poznamenat, že veškerá ostatní zjištění uvedená v napadeném nařízení jsou nadále platná.

(5)

Na základě rozsudku Tribunálu Komise dne 17. května 2013 částečně znovuzahájila antisubvenční šetření týkající se dovozu některých polyethylentereftalátů pocházejících mimo jiné z Pákistánu (5) (dále jen „oznámení“). Znovuzahájení bylo omezeno na provedení rozsudku Tribunálu, pokud jde o společnost Novatex.

(6)

Komise o částečném znovuzahájení šetření oficiálně vyrozuměla vyvážející výrobce, dovozce, uživatele a dodavatele surovin, o nichž je známo, že se jich záležitost týká, zástupce země vývozu a výrobní odvětví Unie. Zúčastněné strany měly možnost se písemně vyjádřit a ve lhůtě uvedené v oznámení požádat o slyšení. O slyšení nepožádala žádná ze zúčastněných stran.

(7)

Všechny dotčené strany byly informovány o základních skutečnostech a úvahách, z nichž vycházel záměr doporučit uložení pozměněného konečného vyrovnávacího cla společnosti Novatex. Byla jim poskytnuta lhůta na předložení stanovisek k poskytnutým informacím.

(8)

Připomíná se, že důvodem pro částečné zrušení napadeného nařízení byla skutečnost, že Komise a Rada měly zohlednit, že řádek 74 daňového přiznání dotčené společnosti za zdaňovací období roku 2008 byl revidován.

(9)

Ve lhůtě použitelné pro podání připomínek dotčená společnost poznamenala, že na základě rozsudku by mělo být konečné vyrovnávací clo z dovozu některých polyethylentereftalátů pocházejících z Pákistánu do Unie sníženo o 1,02 %. Novatex dále uvedl, že vyrovnávací clo použitelné na něj by mělo být stanoveno na 4,1 % nebo 35,39 EUR za tunu ode dne 1. června 2010 (údajné datum vstupu prozatímního cla v platnost).

(10)

Ke znovuzahájení nebyly předloženy žádné podstatné připomínky.

(11)

Po analýze výše uvedených připomínek se potvrzuje, že by ze zrušení napadeného nařízení s ohledem na Novatex nemělo vyplynout zrušení celého postupu předcházejícího přijetí dotčeného nařízení, pokud konečné vyrovnávací clo přesáhlo výši cla použitelného v případě neexistence chyby zjištěné Tribunálem.

(12)

Z opětného výpočtu celní sazby subvence společnosti Novatex – s přihlédnutím k revidovanému řádku 74 daňového přiznání – skutečně vyplyne opravená částka ve výši 35,39 EUR za tunu.

(13)

Revidovaná celní sazba by měla být skutečně použita se zpětnou působností, tedy ode dne vstupu napadeného nařízení v platnost.

(14)

Předložené připomínky byly zohledněny a jejich analýza vedla k závěru, že provedení rozsudku Tribunálu by mělo mít podobu revize sazby vyrovnávacího cla použitelného na Novatex, která by měla být snížena ze 44,02 EUR za tunu na 35,39 EUR za tunu. Jelikož byl Novatex během období šetření jediným vyvážejícím výrobcem dotčeného výrobku v Pákistánu, použije se tato revidovaná celní sazba na veškerý dovoz z Pákistánu. Revidovaná celní sazba by měla být použita se zpětnou působností, tedy ode dne vstupu napadeného nařízení v platnost. Avšak podle článku 2 se uvedeného nařízení lze částky zajištěné prostřednictvím prozatímního vyrovnávacího cla podle nařízení (EU) č. 473/2010 (6) vybrat s konečnou platností pouze na úrovni sazby konečného vyrovnávacího cla uloženého podle článku 1 ve výši 35,39 EUR za tunu. Částky, které byly zajištěny nad rámec sazby konečného vyrovnávacího cla, by měly být uvolněny. Z důvodu transparentnosti je třeba připomentou, že nařízení Komise (EU) č. 472/2010 vstoupilo v platnost prvním dnem po svém vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, tedy dne 2. června 2010 (a nikoli dne 1. června 2010, jak uvedl Novatex).

(15)

Celní orgány by měly být vyzvány, aby v souladu s platnými právními předpisy přistoupily k navrácení přeplatků na clech uložených za dotyčný dovoz přesahujících 35,39 EUR za tunu.

(16)

Zúčastněné strany byly informovány o základních skutečnostech a úvahách, z nichž vycházel záměr provést rozsudek Tribunálu. Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost předložit své připomínky ve lhůtě deseti dnů stanovené v čl. 30 odst. 5 základního nařízení.

(17)

Žádné podstatné připomínky předloženy nebyly.

(18)

Vzhledem k výsledkům částečného znovuzahájení se považuje za vhodné změnit vyrovnávací clo použitelné na dovoz některých polyethylentereftalátů s viskozitním číslem 78 ml/g nebo vyšším podle normy ISO 1628-5 pocházejících z Pákistánu na 35,39 EUR za tunu.

(19)

Tento postup nemá vliv na datum konce platnosti opatření uložených napadeným nařízením, kterým je 30. září 2015,