(EU) č. 721/2013Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 721/2013 ze dne 22. července 2013 , kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 405/2011, kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz některých tyčí a prutů z nerezavějící oceli pocházejících z Indie

Publikováno: Úř. věst. L 202, 27.7.2013, s. 2-5 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 22. července 2013 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 28. července 2013 Nabývá účinnosti: 28. července 2013
Platnost předpisu: Ne Pozbývá platnosti: 28. června 2017
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 721/2013

ze dne 22. července 2013,

kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 405/2011, kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz některých tyčí a prutů z nerezavějící oceli pocházejících z Indie

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 597/2009 ze dne 11. června 2009 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 19 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh předložený Evropskou komisí po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1   Předchozí šetření a stávající vyrovnávací opatření

(1)

V dubnu 2011 uložila Rada nařízením (EU) č. 405/2011 (2) (dále jen „konečné nařízení“) konečné vyrovnávací clo na dovoz některých tyčí a prutů z nerezavějící oceli, v současnosti kódů KN 7222 20 21, 7222 20 29, 7222 20 31, 7222 20 39, 7222 20 81 a 7222 20 89 pocházejících z Indie. Na šetření, které vedlo k přijetí konečného nařízení, se zde dále odkazuje jako na „původní šetření“.

(2)

Konečná opatření sestávala z valorických vyrovnávacích cel v rozmezí od 3,3 % do 4,3 % vztahujících se na dovoz od jednotlivě vyjmenovaných vývozců, ze 4,0% celní sazby uložené spolupracujícím společnostem, které nebyly zařazeny do vzorku, a ze zbytkové celní sazby ve výši 4,3 % uložené všem ostatním společnostem v Indii.

1.2   Zahájení částečného prozatímního přezkumu

(3)

Žádost o částečný prozatímní přezkum podala společnost Viraj Profiles Vpl. Ltd., vyvážející výrobce z Indie (dále jen „žadatel“). Žádost se omezovala jen na posouzení subvencování, pokud jde o žadatele. Žadatel poskytl důkazy prima facie, že okolnosti týkající se subvencování, na jejichž základě byla uložena opatření, se významně změnily a že tyto změny jsou trvalé povahy.

(4)

Poté, co Komise po konzultaci s poradním výborem stanovila, že existují dostatečné důkazy odůvodňující zahájení částečného prozatímního přezkumu, informovala prostřednictvím oznámení zveřejněného dne 9. srpna 2012 v Úředním věstníku Evropské unie  (3) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) o zahájení částečného prozatímního přezkumu v souladu s článkem 19 základního nařízení, který se omezí na posouzení subvencování, pokud jde o žadatele.

1.3   Období přezkumného šetření

(5)

Přezkumné šetření subvencování se týkalo období od 1. července 2011 do 30. června 2012 (dále jen „období přezkumného šetření“).

1.4   Strany dotčené šetřením

(6)

Komise oficiálně informovala žadatele, vládu Indie a Sdružení EUROFER jako zástupce výrobního odvětví Unie v původním šetření (dále jen „výrobní odvětví Unie“) o zahájení šetření v rámci částečného prozatímního přezkumu. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost písemně předložit svá stanoviska a podat žádosti o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(7)

Písemné a ústní připomínky předložené stranami v době zahájení řízení byly zváženy a popřípadě zohledněny.

(8)

K získání informací, které Komise považovala ke svému šetření za nezbytné, zaslala žadateli dotazník. Kromě toho zaslala dotazník také indické vládě.

(9)

Odpovědi na dotazník došly od žadatele a od indické vlády.

(10)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke zjištění subvencování. Uskutečnily se inspekce na místě v prostorách žadatele.

2.   DOTČENÝ VÝROBEK

(11)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je tentýž výrobek jako výrobek ve smyslu definice v původním šetření, totiž tyče a pruty z nerezavějící oceli, po tváření za studena nebo povrchové úpravě za studena již dále neopracované, jiné než tyče a pruty s kruhovým příčným průřezem o průměru 80 mm nebo větším, v současnosti kódů KN 7222 20 21, 7222 20 29, 7222 20 31, 7222 20 39, 7222 20 81 a 7222 20 89, pocházející z Indie.

3.   SUBVENCOVÁNÍ

3.1   Úvod

(12)

Na základě informací, které předložila indická vláda a zúčastněné strany, a na základě odpovědí na dotazník Komise byly prošetřeny následující režimy, které žadatel údajně využíval:

a)

režim podpory vývozu kapitálového zboží;

b)

režim pro subjekty orientované na vývoz;

c)

režim vývozních úvěrů.

(13)

Režimy uvedené pod písmeny a) a b) vycházejí ze zákona o zahraničním obchodu z roku 1992 (zákon č. 22/1992), který vstoupil v platnost dne 7. srpna 1992 (dále jen „zákon o zahraničním obchodu“). Zákon o zahraničním obchodu opravňuje indickou vládu k vydávání vyhlášek týkajících se vývozní a dovozní politiky. Ty jsou shrnuty v dokumentu nazvaném „Dokumenty o politice zahraničního obchodu“, který ministerstvo obchodu vydává jednou za pět let a pravidelně ho aktualizuje. Dokument o politice zahraničního obchodu, který se týká období přezkumného šetření, má název „Politika zahraničního obchodu v období 2009–2014“. Indická vláda kromě toho stanoví postupy, jimiž se politika zahraničního obchodu v letech 2009–2014 řídí, v publikaci „Příručka postupů, svazek I“, která se pravidelně aktualizuje.

(14)

Režim vývozních úvěrů uvedený výše pod písmenem c) vychází z paragrafů 21 a 35 A zákona o regulaci bankovnictví z roku 1949, který umožňuje indické národní bance Reserve Bank of India dávat komerčním bankám pokyny v oblasti vývozních úvěrů.

(15)

Na základě tvrzení výrobního odvětví Unie Komise dále zkoumala, zda žadatel:

a)

využíval režim osvobození od daně z elektřiny;

b)

využíval místní subvenční programy státu Maháráštra;

c)

využíval výhod plynoucích z levnějších vstupů;

d)

využíval pobídek týkajících se výroby a distribuce energie;

e)

využíval výhod z nákupu levných surovin od zahraničních společností ve spojení.

(16)

Komise rovněž ověřila, že tyto režimy, které byly prošetřeny v původním šetření:

a)

režim Duty Entitlement Passbook;

b)

režim Advanced Authorization Scheme,

žadatel stále nevyužívá.

3.2   Zjištění

3.2.1   Režim podpory vývozu kapitálového zboží

(17)

Šetřením bylo zjištěno, že žadatel tento režim během období přezkumného šetření využíval. Bylo však zjištěno, že získané pobídky na úrovni 0,02 % byly zanedbatelné. Proto byl učiněn závěr, že není nutné dále hodnotit napadnutelnost tohoto režimu.

3.2.2   Režim pro subjekty orientované na vývoz

(18)

Bylo zjištěno, že žadatel měl status subjektu orientovaného na vývoz a v období přezkumného šetření dostával subvence v rámci tohoto režimu.

(19)

Co se týče tohoto režimu, společnost tvrdila, že Komise by se měla odchýlit od způsobu výpočtu výhody poskytované v rámci režimu pro subjekty orientované na vývoz, který byl použit v původním šetření. Společnost tvrdila, že s některými výhodami v rámci režimu pro subjekty orientované na vývoz by se mělo zacházet jako s přípustným systémem navracení cla ve smyslu přílohy II a III základního nařízení, a neměly by proto být napadnutelné.

(20)

Jelikož však bylo zjištěno, že bez ohledu na to, jaká metoda výpočtu se použije, míra subvence zjištěná s ohledem na tento režim nebude vyšší než 0,22 %, tj. celkové rozpětí subvence bude pod minimální úrovní, bylo rozhodnuto dále toto tvrzení neanalyzovat v rámci tohoto přezkumného šetření.

3.2.3   Režim exportních úvěrů

(21)

Bylo zjištěno, že žadatel tento režim v období přezkumného šetření nevyužíval.

3.2.4   Režim osvobození od daně z elektřiny

(22)

Šetřením bylo zjištěno, že žadatel tento režim během období přezkumného šetření využíval. Bylo však zjištěno, že získané pobídky byly zanedbatelné. Proto byl učiněn závěr, že není nutné dále hodnotit napadnutelnost tohoto režimu.

3.2.5   Místní subvenční programy státu Maháráštra

(23)

Bylo zjištěno, že žadatel tyto programy v období přezkumného šetření nevyužíval.

3.2.6   Ostatní

(24)

Šetření neodhalilo žádné další výhody pro žadatele v období přezkumného šetření, které by se týkaly podmínek nákupu surovin a energie a které by znamenaly finanční příspěvek indické vlády, a mohly by proto být považovány za subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Proto byla tvrzení výrobního odvětví Unie uvedená v 15. bodě odůvodnění pod písmeny c) až e) shledána v rámci tohoto přezkumu nepodstatnými.

4.   VÝŠE NAPADNUTELNÝCH SUBVENCÍ

(25)

Připomíná se, že původní šetření stanovilo hodnotově vyjádřenou výši napadnutelných subvencí pro žadatele na 4,3 %.

(26)

Bylo zjištěno, že v období přezkumného šetření činila hodnotově vyjádřená výše napadnutelných subvencí pro žadatele, vyplývající pouze z jednoho režimu subvencování, 0,22 %.

(27)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se dospělo k závěru, že míra subvencování žadatele – dotčeného vyvážejícího výrobce – se snížila.

(28)

Rovněž se zkoumalo, zda lze změnu okolností, pokud jde o zkoumané režimy, považovat za změnu trvalé povahy.

(29)

Jak již bylo uvedeno, pokud jde o režim podpory vývozu kapitálového zboží, zjištění učiněná během tohoto prozatímního přezkumu potvrdila zjištění původního šetření, kdy bylo konstatováno, že subvence poskytnutá v rámci tohoto režimu je nevýznamná.

(30)

Kromě toho při předchozím šetření vyplývala hlavní výhoda z režimu pro podniky orientované na vývoz, ale během období přezkumného šetření se výhoda v rámci tohoto režimu výrazně snížila. Byly získány důkazy o tom, že tato změna je trvalé povahy, neboť se vztahuje k snížení celní sazby na nerezový ocelový šrot a feronikl, což jsou dvě hlavní suroviny používané žadatelem při výrobě dotčeného výrobku.

5.   VYROVNÁVACÍ OPATŘENÍ

(31)

Z výše uvedeného vyplývá, že žadatel bude nadále příjemcem subvencí ve výši, která je pod minimální úrovní. Proto se považuje za vhodné změnit vyrovnávací celní sazbu použitelnou na žadatele, a zohlednit tak aktuální úroveň subvencování. Tato celní sazba by měla být pro žadatele stanovena na 0 %.

(32)

Pokud jde o celní sazbu, která se v současnosti uplatňuje na dovoz dotčeného výrobku od vyvážejících výrobců uvedených v příloze konečného nařízení, je třeba poznamenat, že současné podrobné podmínky prošetřovaných programů a jejich napadnutelnost se od předchozího šetření nezměnily. Neexistuje tedy žádný důvod pro nový výpočet sazeb subvencí a celních sazeb těchto společností. Proto celní sazby, které se vztahují na společnosti uvedené v příloze konečného nařízení, by měly zůstat beze změny.

(33)

Pokud jde o celní sazbu všech ostatních společností, je třeba upozornit, že v rámci původního šetření byla její úroveň stanovena na úrovni nejvyššího individuálního rozpětí subvence zjištěného u společností zařazených do vzorku. Odpovídalo to rozpětí subvence žadatele. Vzhledem k tomu, že po tomto prozatímním přezkumu se rozpětí žadatele změnilo, měla by se sazba pro všechny ostatní společnosti změnit a stanovit na úrovni dalšího nejvyššího rozpětí subvence. Vzhledem k tomu, že další nejvyšší sazba je ta, která se vztahuje na společnosti uvedené v příloze, měla by být stanovena celní sazba pro všechny ostatní společnosti na této úrovni, tj. 4 %.

6.   POSKYTNUTÍ INFORMACÍ

(34)

Indická vláda a ostatní zúčastněné strany byly informovány o zásadních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se Komise rozhodla navrhnout změnu celní sazby platné pro žadatele.

(35)

Písemné a ústní připomínky předložené zúčastněnými stranami byly posouzeny a případně zohledněny.

(36)

Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V článku 1 prováděcího nařízení (EU) č. 405/2011 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Sazba konečného vyrovnávacího cla použitelná na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením je pro výrobky popsané v odstavci 1 a vyrobené níže uvedenými společnostmi stanovena takto:

Společnost

Clo (v %)

Doplňkový kód TARIC

Chandan Steel Ltd., Mumbai

3,4

B002

Venus Wire Industries Pvt. Ltd, Mumbai;

Precision Metals, Mumbai;

Hindustan Inox Ltd., Mumbai;

Sieves Manufacturer India Pvt. Ltd., Mumbai

3,3

B003

Viraj Profiles Vpl. Ltd, Thane

0

B004

Společnosti uvedené v příloze

4,0

B005

Všechny ostatní společnosti

4,0

B999“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. července 2013.

Za Radu

předsedkyně

C. ASHTON


(1)  Úř. věst. L 188, 18.7.2009, s. 93.

(2)  Úř. věst. L 108, 28.4.2011, s. 3.

(3)  Úř. věst. C 239, 9.8.2012, s. 2.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU