(EU) č. 695/2013Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 695/2013 ze dne 15. července 2013 , kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz žehlicích prken pocházejících z Čínské lidové republiky a kterým se zrušují antidumpingová opatření na dovoz žehlicích prken pocházejících z Ukrajiny po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 a po částečném prozatímním přezkumu podle čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 1225/2009

(1)

Nařízením (ES) č. 452/2007 (2) uložila Rada konečná antidumpingová cla v rozmezí od 9,9 % do 38,1 % z dovozů žehlicích prken pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „Čína“) a Ukrajiny. Prováděcím nařízením (EU) č. 1243/2010 (3) uložila Rada po novém šetření podle článku 5 základního nařízení („původní šetření“) konečné antidumpingové clo z dovozů žehlicích prken společnosti Since Hardware (Guangzhou) Co, čínskému vyvážejícímu výrobci žehlicích prken.

(2)

Prováděcím nařízením (EU) č. 270/2010 (4) uložila Rada konečné antidumpingové clo z dovozu žehlicích prken společnosti Guangzhou Power Team Houseware Co. Ltd., čínskému vyvážejícímu výrobci žehlicích prken.

(3)

Prováděcím nařízením (EU) č. 580/2010 (5) Rada změnila platné konečné antidumpingové clo z dovozu žehlicích prken pocházejících z Ukrajiny na 7 % po částečném prozatímním přezkumu omezeném pouze na posouzení dumpingu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení.

(4)

Prováděcím nařízením (EU) č. 77/2010 (6) uložila Rada po přezkumu pro nového vývozce podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení konečné antidumpingové clo z dovozů žehlicích prken společnosti Greenwood Houseware (Zhuhai) Ltd Co, čínskému vyvážejícímu výrobci žehlicích prken.

(5)

Prováděcím nařízením (EU) č. 805/2010 (7) Rada opětovně uložila konečné antidumpingové clo na dovoz žehlicích prken společnosti Foshan Shunde Yongjian Housewares and Hardware Co. Ltd., Foshan, čínskému vyvážejícímu výrobci žehlicích prken, a tímto opatřením naplnila rozsudek Soudního dvora ve věci C-141/08 P (8).

(6)

Prováděcím nařízením (EU) č. 987/2012 (9) Rada opětovně uložila konečné antidumpingové clo na dovoz žehlicích prken pocházejících z Čínské lidové republiky, vyráběných společností Zhejiang Harmonic Hardware Products Co. Ltd., a tímto opatřením splnila požadavky rozsudku Tribunálu ve věci T-274/07 (10).

(7)

Výše uvedená šetření se dále uvádějí pod názvem „předchozí šetření“.

(8)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (11) platných antidumpingových opatření obdržela Komise dne 25. ledna 2012 žádost o zahájení přezkumu těchto opatření před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(9)

Žádost podali tři výrobci v Unii představující významnou část, v tomto případě více než 40 %, celkové výroby žehlicích prken v Unii (dále jen „žadatelé o přezkum před pozbytím platnosti“).

(10)

Žádost o přezkum před pozbytím platnosti se týkala všech zemí, na které se v současnosti vztahují platná nařízení, jmenovitě na ČLR a Ukrajinu, a její odůvodnění se opíralo o to, že pozbytí platnosti opatření bude mít pravděpodobně za následek přetrvávání dumpingu a újmy způsobované výrobnímu odvětví Unie.

(11)

Komise po konzultaci s poradním výborem dospěla k závěru, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 25. dubna 2012 oznámila prostřednictvím Úředního věstníku Evropské unie  (12) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti“) zahájení přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(12)

Dne 17. března 2012 Komise obdržela žádost o zahájení částečného prozatímního přezkumu omezeného na dumping podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení. Tuto žádost podala společnost Eurogold Industries Ltd., jediný vyvážející výrobce dotčeného výrobku z Ukrajiny („žadatel o prozatímní přezkum“).

(13)

Podle žadatele o prozatímní přezkum se změnily okolnosti, na jejichž základě byla opatření zavedena, a tyto změny byly trvalé povahy. Na základě těchto změn bylo uvedeno, že platná antidumpingová opatření již nejsou pro vyrovnání účinků dumpingu zapotřebí.

(14)

Komise tento přezkum zahájila dne 12. června 2012 („oznámení o zahájení prozatímního přezkumu“) (13) poté, co po konzultaci s poradním výborem stanovila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení částečného prozatímního přezkumu.

(15)

Šetření dumpingu a újmy pro přezkum před pozbytím platnosti zahrnovalo období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011 (dále jen „období šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti“). Zkoumání trendů v souvislosti s analýzou újmy se týkalo období od ledna 2008 do konce šetření přezkumu před pozbytím platnosti (dále jen „posuzované období“).

(16)

O zahájení přezkumu před pozbytím platnosti Komise oficiálně vyrozuměla žadatele, další známé výrobce v Unii, vyvážející výrobce, dovozce, uživatele v Unii, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, a jejich sdružení a zástupce dotčených vyvážejících zemí. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení před pozbytím platnosti předložily svá písemná stanoviska a požádaly o slyšení. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(17)

Vzhledem ke zjevně velkému počtu čínských vyvážejících výrobců a výrobců v Unii se v oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti počítalo s výběrem vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(18)

Čínští vyvážející výrobci byli požádáni, aby se přihlásili a poskytli Komisi informace požadované v oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, aby mohla Komise rozhodnout, zda je nutný výběr vzorku, a pokud ano, vybrat reprezentativní vzorek. Pouze dva vyvážející výrobci v ČLR se přihlásili a poskytli Komisi informace požadované v oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti. Výběr vzorku se proto nepovažoval za nutný.

(19)

V souběžném částečném prozatímním přezkumu spolupracoval jediný ukrajinský vyvážející výrobce, který požádal, aby pro účely tohoto přezkumu před pozbytím platnosti byly použity údaje ověřené a shromážděné v souvislosti s prozatímním přezkumem (viz 31. bod odůvodnění níže).

(20)

V oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti Komise oznámila, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Tento vzorek sestával ze tří společností vybraných celkem z 20–30 výrobců v Unii, o nichž bylo před zahájením šetření známo, že vyrábějí obdobný výrobek. Tři vybrané společnosti byly vybrány na základě objemu jejich prodeje a výroby obdobného výrobku v roce 2011 a rovněž na základě jejich zeměpisné polohy v Unii. Vzorek představoval více než 40 % celkové odhadované výroby a celkového odhadovaného prodeje v Unii v období šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti, a byl tudíž považován za reprezentativní. Zúčastněné strany byly vyzvány, aby nahlédly do spisu a aby se do 15 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu vyjádřily k vhodnosti tohoto výběru. Žádná zúčastněná strana nevyjádřila k navrženému vzorku připomínky.

(21)

Nepřihlásili se a v šetření přezkumu před pozbytím platnosti nespolupracovali žádní dovozci v Unii, kteří nejsou ve spojení.

(22)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro určení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu a výsledné újmy a pro stanovení zájmu Unie.

(23)

Dotazníky byly zaslány oběma čínským vyvážejícím výrobcům, kteří se přihlásili v rámci výběru vzorku. Pouze jeden z těchto čínských vyvážejících výrobců spolupracoval a vyplnil dotazník.

(24)

Vyplněné dotazníky došly od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku. Kromě toho čtyři spolupracující výrobci v Unii poskytli obecné údaje pro účely analýzy újmy.

(25)

Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(26)

S ohledem na potřebu stanovit běžnou hodnotu pro vyvážející výrobce v ČLR, kterým v původním šetření nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, proběhla v zájmu stanovení běžné hodnoty na základě údajů ze srovnatelné země inspekce v prostorách následující společnosti:

(27)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit uložení konečného antidumpingového cla na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR a ukončit šetření týkající se antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Ukrajiny. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohly k těmto poskytnutým informacím poskytnout vysvětlení. Žádné připomínky nedošly.

(28)

Období šetření v rámci částečného prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení týkající se dovozu z Ukrajiny zahrnovalo období od 1. dubna 2011 do 31. března 2012 (dále jen „období šetření v rámci prozatímního přezkumu“). Starší období šetření, např. takové, jaké bylo použito v přezkumu před pozbytím platnosti, by neodpovídalo požadavkům čl. 6 odst. 1 základního nařízení. Podobné období šetření bylo navíc použito v souběžném řízení o refundaci.

(29)

Komise úředně vyrozuměla žadatele o prozatímní přezkum a zástupce dotčené vyvážející země o zahájení částečného prozatímního přezkumu. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby ve lhůtě stanovené v předběžném oznámení o zahájení přezkumu předložily svá písemná stanoviska a požádaly o slyšení. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(30)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné za účelem stanovení dumpingu žadatele o prozatímní přezkum a potřeby zachování opatření.

(31)

Žadatel o prozatímní přezkum představoval veškerý dovoz dotčeného výrobku z Ukrajiny. Této společnosti byl zaslán dotazník a ona spolupracovala a vyplnila ho. Inspekční návštěva se uskutečnila v těchto prostorách:

(32)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se zamýšlí zastavit šetření týkající se antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Ukrajiny. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohly k těmto poskytnutým informacím podat vysvětlení. Žádné připomínky nedošly.

(33)

Výrobek, který je předmětem přezkumu před pozbytím platnosti a částečného prozatímního přezkumu, je stejným výrobkem jako ten, na nějž se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 452/2007 a prováděcím nařízení Rady (EU) č. 1243/2010, konkrétně žehlicí prkna, též opěrná či samostatně stojící, s vyvíječem páry či bez něj a/nebo s vyhřívanou a odsávanou deskou, včetně rukávníků, a jejich základní součásti, tj. podpěry, desky a rampy na žehličku, pocházející z Čínské lidové republiky a Ukrajiny (dále jen „dotčený výrobek“), v současnosti kódů KN ex 3924 90 00, ex 4421 90 98, ex 7323 93 00, ex 7323 99 00, ex 8516 79 70 a ex 8516 90 00.

(34)

Současná přezkumná šetření potvrdila, že stejně jako v původních šetřeních má dotčený výrobek a žehlicí prkna vyráběná a prodávaná na domácích trzích v dotčených zemích, žehlicí prkna vyráběná a prodávaná výrobci Unie na trhu Unie a žehlicí prkna vyráběná a prodávaná na trhu srovnatelné země Ukrajiny stejné základní fyzické a technické vlastnosti a stejné základní použití.

(35)

Proto jsou tyto výrobky považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(36)

Jak je uvedeno výše, při šetření spolupracoval pouze jeden čínský vyvážející výrobce, který představoval pouze zanedbatelnou výši celkového čínského vývozu během období šetření přezkumu před pozbytím platnosti. Zjištění týkající se této společnosti proto nebyla považována za reprezentativní pro její zemi.

(37)

Čínské orgány a nespolupracující čínští vyvážející výrobci proto byli vyrozuměni o použití čl. 18 odst. 1 základního nařízení a byla jim poskytnuta příležitost, aby předložili své připomínky v souladu s čl. 18 odst. 4 základního nařízení. V tomto ohledu nebyly obdrženy žádné připomínky.

(38)

V souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení musela níže uvedená zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu vycházet z dostupných údajů, zejména z informací v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti a ze statistických údajů, které měla Komise k dispozici a která byla považována za nejpřesnější, tj. měsíční údaje předávané členskými státy podle čl. 14 odst. 6 základního nařízení („databáze 14.6“). Jiné statistické zdroje, jako databáze čínského vývozu a údaje Eurostatu (8 číslic) byly shledány nespolehlivými, neboť příslušné celní kódy zahrnovaly jiné výrobky než dotčený výrobek.

(39)

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, určí na základě cen na domácím trhu nebo na základě vypočtené běžné hodnoty ve srovnatelné zemi.

(40)

Za tímto účelem Komise v oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti navrhla za srovnatelnou zemi Ukrajinu. Ukrajina byla jednou ze zemí, která byla v předcházejících šetřeních použita jako vhodná třetí země s tržním hospodářstvím pro účely stanovení běžné hodnoty, pokud jde o ČLR. Všechny zúčastněné strany dostaly příležitost vyjádřit se k výběru navržené srovnatelné země. V tomto ohledu nebyly obdrženy žádné připomínky.

(41)

Kromě toho Komise usilovala o spolupráci dalších potenciálních srovnatelných zemí, konkrétně Malajsie, Bosny a Hercegoviny, Indie, Izraele a Turecka. Pouze turecké orgány předložily seznam známých výrobců, které lze oslovit, aniž by uvedly, zda některý z nich bude při šetření spolupracovat. Současně jen jeden ukrajinský vyvážející výrobce souhlasil, aby jeho údaje předložené a ověřené v rámci souběžného prozatímního přezkumu byly použity pro účely přezkumu před pozbytím platnosti. Tyto údaje jsou reprezentativní pro celou zemi.

(42)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a požadavkům stanoveným v čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byl učiněn závěr, že Ukrajina je vhodnou srovnatelnou zemí.

(43)

Jediný ukrajinský vyvážející výrobce nespolupracoval v přezkumu před pozbytím platnosti, avšak spolupracoval v souběžném částečném prozatímním přezkumu a poskytl své údaje shromážděné a ověřené v rámci částečného prozatímního přezkumu pro účely přezkumu před pozbytím platnosti.

(44)

Vzhledem k značnému překrývání období šetření před pozbytím platnosti a období prozatímního šetření a vzhledem k tomu, že dotyčný ukrajinský vývozce představoval 100 % vývozu z Ukrajiny do Unie, byla běžná hodnota tedy určena na základě údajů získaných a ověřených v rámci souběžného částečného prozatímního přezkumu (viz 77. až 83. bod odůvodnění níže).

(45)

Vývozní cena u nespolupracujících čínských vývozců byla v souladu s článkem 18 základního nařízení stanovena na základě dostupných údajů. Vývozní cena byla tedy stanovena na základě dovozních statistik, které má Komise k dispozici (tj. v databázi vytvořené podle čl. 14 odst. 6) a vypočtena na základě váženého průměru.

(46)

V případě spolupracujícího čínského vyvážejícího výrobce byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení na základě ceny, za kterou byly dovezené výrobky poprvé znovu prodány nezávislému kupujícímu.

(47)

U nespolupracujících čínských vyvážejících výrobců bylo provedeno srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny ze závodu. Za účelem zajištění spravedlivého porovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen. Ve vhodných případech byly provedeny úpravy s ohledem na přepravní náklady a náklady na dopravu ve všech případech, kdy se prokázalo, že ovlivňují srovnatelnost cen, stanovených na základě údajů získaných od spolupracujícího čínského vyvážejícího výrobce.

(48)

V případě spolupracujícího čínského vyvážejícího výrobce bylo provedeno srovnání váženého průměru běžné hodnoty a váženého průměru vývozní ceny zjištěné na základě vykázaných a ověřených údajů srovnaných na základě ceny ze závodu podle typu výrobku a na stejné obchodní úrovni. Za účelem zajištění spravedlivého porovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen. Ve vhodných případech byly provedeny úpravy až o 5,9 % s ohledem na přepravní náklady a náklady na dopravu ve všech případech, kdy bylo prokazatelné, že ovlivňují srovnatelnost cen.

(49)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí pro spolupracujícího čínského vyvážejícího výrobce stanoveno na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty podle typu výrobku a váženého průměru vývozní ceny odpovídajícího typu dotčeného výrobku. Toto orientační srovnání neprokázalo existenci dumpingu. Jelikož dovoz této společnosti představoval pouze okrajový podíl na celkovém objemu čínského dovozu, závěry týkající se této společnosti se nepovažují za reprezentativní pro celou ČLR.

(50)

V případě nespolupracujících čínských vyvážejících výrobců bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozní ceny. Vzhledem k nedostatečné spolupráci nebylo možné srovnání u jednotlivých typů výrobku. Srovnání muselo místo toho vycházet ze statistických údajů, jak je objasněno ve 44. a 45. bodě odůvodnění výše. Srovnání ukázalo přibližné dumpingové rozpětí ve výši 11,5 %.

(51)

Vzhledem k nízké úrovni spolupráce nebyly během šetření k dispozici žádné informace o čínském domácím trhu. Spolupracující čínský vývozce byl zřízen jen k výrobě na trh Unie a neměl žádné informace o situaci na domácím trhu.

(52)

Závěry ohledně pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu musely vycházet hlavně z informací, které byly dostupné v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, z údajů veřejně dostupných na internetu a z informací zveřejněných v rámci amerického přezkumu před skončením platnosti z června 2010 prováděného americkou komisí pro mezinárodní obchod (dále jen „americký přezkum před skončením platnosti”) (14), které Komise považovala pro účely svého šetření za relevantní.

(53)

I přes platná opatření a navzdory svému poklesu během posuzovaného období, jak je uvedeno níže (viz 106. bod odůvodnění), měl čínský dovoz nadále významný podíl na trhu Unie ve výši přibližně 15 % – 20 % během období šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti, přičemž se cenově podbízel v porovnání s cenami Unie téměř o 20 % ve stejném období (viz 109. bod odůvodnění níže).

(54)

Vzhledem k významnému podílu na trhu a přetrvávajícímu vysokému cenovému podbízení v období šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti by čínský dovoz nadále vyvíjel silný cenový tlak na výrobní odvětví Unie, kdyby byla opatření zrušena.

(55)

Údaje zveřejněné v rámci amerického přezkumu před skončením platnosti svědčí o významné kapacitě v ČLR přibližně na úrovni 80 % spotřeby Unie (2009). Komise nenašla čerstvější informace, které by protiřečily informacím amerického vyšetřovacího orgánu. Vzhledem k nedostatečné spolupráci se přesná nevyužitá kapacita nedala určit.

(56)

Podle informací obsažených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti však počet stávajících výrobců v ČLR zůstal vysoký. Proto nebyl zjištěn důkaz o poklesu výrobní kapacity v ČLR.

(57)

Kromě toho na základě informací, které Komise získala z amerického přezkumu před skončením platnosti a které potvrdily závěry stávajícího přezkumu před pozbytím platnosti, pokud jde o spolupracujícího čínského vyvážejícího výrobce, k pokrytí zvýšené poptávky lze snadno instalovat další kapacitu, jelikož výroba je založena především na lidské práci. Dále bylo šetřením zjištěno, že výrobci, kteří vyrábějí i jiné výrobky, než je dotčený výrobek, mohou snadno přecházet na výrobu jiných výrobků a že výroba dotčeného výrobku závisí na poptávce. Pokud by tedy antidumpingové clo bylo zrušeno, čínští výrobci by velmi pravděpodobně byli schopni zvýšit svou výrobu žehlicích prken poměrně rychle a bez velkých investic.

(58)

Proto byl na základě dostupných informací učiněn závěr, že v ČLR existuje přinejmenším potenciálně vysoká nevyužitá kapacita, která by se dala přesměrovat na trh Unie, pokud by antidumpingová opatření pozbyla platnosti.

(59)

Vzhledem ke slabé spolupráci a nedostupnosti spolehlivých údajů nemohlo být provedeno cenové srovnání mezi dovozem do Unie a na jiné třetí vývozní trhy, ani srovnání s cenami na čínském domácím trhu. Orientační srovnání založené na dostupných údajích odhalilo značné cenové podbízení čínského dovozu oproti průměrným cenám výrobního odvětví Unie (viz 109. bod odůvodnění níže). Proto se má za to, že trh Unie je pro čínské vyvážející výrobce z hlediska cen přitažlivý.

(60)

Kromě toho podle závěrů z amerického přezkumu před skončením platnosti, proti nimž nebyly zjištěny žádné protichůdné informace, se lze domnívat, že Unie je v současné době pro čínské výrobce největším vývozním trhem. USA, jako druhý největší vývozní trh, zůstávají pro čínské vyvážející výrobce uzavřené, protože antidumpingová cla jsou vysoká a nedávno byla prodloužena do roku 2015.

(61)

Poměrně stabilní a podstatný podíl dovozu z Číny na trhu i přes platná opatření ukazuje, že Unie je pro čínské vyvážející výrobce i nadále přitažlivým vývozním trhem. Uzavření trhu USA, coby druhého největšího vývozního trhu, svědčí o omezené absorpční kapacitě třetích trhů. Proto by se čínští vyvážející výrobci v případě zrušení antidumpingových opatření vůči ČLR pravděpodobně zaměřili na trh Unie.

(62)

Podle informací shromážděných v rámci amerického přezkumu před skončením platnosti jsou čínští výrobci silně orientováni na vývoz. Alespoň zčásti to podle všeho potvrzují závěry stávajícího přezkumu před pozbytím platnosti, kde jediný vyvážející výrobce nepůsobil na čínském domácím trhu, nýbrž se výhradně zaměřoval na vývoz.

(63)

Rozšíření antidumpingových opatření v USA po americkém přezkumu před skončením platnosti svědčí o tom, že dumpingové praktiky čínských vyvážejících výrobců na jiných trzích lze opakovat na trhu Unie, pokud by stávající opatření byla zrušena.

(64)

Chování čínského vývozce, který v minulosti těžil z 0% celní sazby, Since Hardware (Guangzhou) Co, lze považovat za silný důkaz pravděpodobného chování čínských vývozců v případě, že by clo bylo zrušeno. Společnost Since Hardware, jako jeden z největších čínských vyvážejících výrobců, zvýšila svůj objemový podíl na trhu Unie přibližně o 64 % s pomocí zjištěného zhruba 52% dumpingu a s pomocí 16% cenového podbízení proti cenám výrobního odvětví Unie (15). S ohledem na přitažlivost trhu Unie a dostupnou kapacitu v ČLR toto chování v minulosti signalizuje, že pokud by byla opatření zrušena, dumpingový dovoz se pravděpodobně znovu objeví v podstatných objemech.

(65)

S odkazem na výše popsaná zjištění lze vyvodit závěr, že vzhledem ke značné výrobní kapacitě, která je v ČLR dostupná, schopnosti čínských výrobců rychle zvýšit objem výroby na vývoz, významné úrovni dumpingu a cenového podbízení tohoto vývozu i vzhledem k přitažlivosti trhu Unie pro tento vývoz je rozumné předpokládat, že zrušení opatření by vedlo k nárůstu vývozu žehlicích prken z ČLR do Unie za dumpingové ceny.

(66)

V případě Ukrajiny jediný známý ukrajinský vyvážející výrobce v přezkumu před pozbytím platnosti nespolupracoval, a proto bylo nutné použít dostupné údaje. Vzhledem k tomu, že období šetření před pozbytím platnosti a období šetření v rámci prozatímního přezkumu se překrývaly, a vzhledem k tomu, že ukrajinský vývozce představoval 100 % dovozu z Ukrajiny, byly po dohodě s tímto výrobcem údaje získané a ověřené v rámci prozatímního přezkumu použity v souběžném přezkumu před pozbytím platnosti coby dostupné údaje.

(67)

Zjištění v prozatímním přezkumu jsou popsána v oddíle 6 níže a byla použita jako dostupné údaje pro účely přezkumu před pozbytím platnosti.

(68)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty podle typu výrobku a váženého průměru vývozní ceny odpovídajícího typu dotčeného výrobku. Toto srovnání neprokázalo existenci dumpingu.

(69)

Pokud jde o pravděpodobnost opakování dumpingu, byly analyzovány tyto ukazatele: objem a ceny dumpingového dovozu z Ukrajiny, přitažlivost trhu Unie a trhů jiných třetích zemí, výrobní kapacita a nadměrná kapacita pro vývoz ukrajinského výrobce.

(70)

Dovoz žehlicích prken pocházejících z Ukrajiny se zvýšil o 24 %. Odpovídající podíl na trhu se mírně zvýšil z 8 % v roce 2008 na 10 % v období šetření přezkumu před pozbytím platnosti.

(71)

V průběhu posuzovaného období dovozní ceny kopírovaly tytéž cenové tendence jako prodejní ceny výrobního odvětví Unie na trhu Unie. Od roku 2008 do období šetření přezkumu před pozbytím platnosti dovozní ceny celkově vzrostly o 14 %.

(72)

Během posuzovaného období byly ukrajinské vývozní ceny do třetích zemí obecně nižší než její ceny na trhu Unie. Tento cenový rozdíl činil více než 10 % úrovně vývozní ceny během období šetření přezkumu před pozbytím platnosti.

(73)

Ukrajinské vývozní ceny do třetích zemí byly obecně nižší než ceny ukrajinského vývozu do Unie, což podporuje závěr, že trh Unie je přitažlivý, protože na něm lze vytvořit vyšší zisky.

(74)

V období šetření přezkumu před pozbytím platnosti měla Ukrajina k dispozici pro vývoz jen malou část své výrobní kapacity.

(75)

Podle informací shromážděných během šetření se ukrajinská kapacita nemá dále rozšiřovat. Není proto pravděpodobné, že by došlo ke zvýšení vývozu do Unie, pokud by byla opatření zrušena.

(76)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, zejména ke zjištěním týkajícím se očekávaného vývoje kapacity, se dospělo k závěru, že není pravděpodobné, že ukrajinský vyvážející výrobce v případě zrušení opatření začne v krátkodobém až střednědobém horizontu znovu vyvážet na trh Unie v množství působícím újmu a za dumpingové ceny.

(77)

V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení bylo zkoumáno, zda je celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům reprezentativní v průběhu období šetření v rámci prozatímního přezkumu, tj. zda celkový objem tohoto prodeje představoval alespoň 5 % objemu vývozu přezkoumávaného výrobku do Unie. Na tomto základě byl domácí prodej spolupracujícího ukrajinského výrobce shledán celkově reprezentativním.

(78)

Komise následně určila ty typy výrobků prodávané na domácím trhu, které byly shodné nebo srovnatelné s typy prodávanými na vývoz do Unie.

(79)

U každého typu výrobku prodávaného vyvážejícím výrobcem na domácím trhu, u něhož bylo zjištěno, že je totožný nebo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz do Unie, se zkoumalo, zda je domácí prodej dostatečně reprezentativní pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Prodej určitého typu výrobku na tuzemském trhu byl považován za dostatečně reprezentativní tehdy, když objem prodeje tohoto typu výrobku na tuzemském trhu nezávislým odběratelům průběhu období šetření v rámci prozatímního přezkumu představoval nejméně 5 % z celkového objemu prodeje srovnatelného typu výrobku na vývoz do Unie.

(80)

Následně bylo zkoumáno, zda prodej obdobného výrobku na domácím trhu může být považován za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení, a to na základě zjištění podílu ziskového prodeje každého typu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu.

(81)

V případech, kdy objem prodeje typu výrobku, prodávaného za čistou prodejní cenu rovnou vypočteným výrobním nákladům nebo přesahující tyto náklady, představoval více než 80 % z celkového objemu prodeje tohoto typu, a v případech, kdy vážená průměrná prodejní cena tohoto typu byla rovna výrobním nákladům nebo je přesahovala, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, vypočtené jako vážený průměr cen veškerého prodeje tohoto typu na domácím trhu uskutečněného v průběhu období šetření v rámci prozatímního přezkumu, bez ohledu na to, zda šlo či nešlo o prodej ziskový.

(82)

Pokud objem ziskového prodeje určitého typu výrobku nepřesahoval 80 % celkového objemu prodeje daného typu výrobku nebo pokud vážená průměrná cena daného typu výrobku nedosahovala jednotkových výrobních nákladů, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, která byla určena jako vážená průměrná cena pouze ziskového domácího prodeje daného typu výrobku uskutečněného během období šetření v rámci prozatímního přezkumu.

(83)

Pokud jde o neziskové typy výrobku, byla běžná hodnota vypočítána souladně s čl. 2 odst. 3 a čl. 2 odst. 6 základního nařízení. Běžná hodnota byla vypočítána tak, že se k výrobním nákladům ukrajinského výrobce v průběhu šetření přezkumu před pozbytím platnosti připočítaly vážené průměrné prodejní, režijní a správní náklady nabyté v běžném obchodním styku a vážený průměrný zisk ze ziskových typů výrobků.

(84)

Jelikož ukrajinský vyvážející výrobce prodával na vývoz do Unie přímo nezávislým odběratelům v Unii, byly vývozní ceny v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanoveny na základě skutečně zaplacených cen nebo cen, které je třeba zaplatit za dotčený výrobek.

(85)

Běžná hodnota a vývozní cena byly srovnány na základě ceny ze závodu. Za účelem zajištění spravedlivého porovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen. Byly provedeny úpravy s ohledem na náklady na dopravu, pojištění, manipulaci a vedlejší náklady, jakož i náklady spojené s balením, úvěry a bankovními poplatky a provizemi ve všech případech, které prokazatelně ovlivňují srovnatelnost cen.

(86)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty podle typu výrobku a váženého průměru vývozní ceny odpovídajícího typu dotčeného výrobku. Toto srovnání neprokázalo existenci dumpingu.

(87)

Podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení se také zkoumalo, zda lze změnu okolností přiměřeně považovat za změnu trvalé povahy.

(88)

Ukrajinský výrobce provedl restrukturalizaci své organizace prodeje tak, že od prosince 2010 prodával veškerý svůj vývoz dotčeného výrobku do Unie přímo nezávislému odběrateli bez využití jakýchkoli společností ve spojení. Výpočet vývozních cen byl proto upraven s přihlédnutím k těmto novým okolnostem.

(89)

Tyto změny se považují za trvalé povahy, neboť úkoly, které v minulosti plnila společnost ve spojení, byly asi na jeden rok převedeny na ukrajinského výrobce. Nebyly zjištěny žádné indicie poukazující na možné budoucí změny prodejní struktury. V důsledku toho lze učinit závěr, že změna okolností má trvalou povahu.

(90)

Obdobný výrobek vyrábí v Unii přibližně 20–30 výrobců. Tyto společnosti představují výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(91)

Roční produkce výrobního odvětví Unie byla odhadnuta na základě zjištění učiněných během šetření uvedeného v 1. bodě odůvodnění výše, které se týkalo dovozu žehlicích prken od společnosti Since Hardware (Guangzhou) Co, čínského vyvážejícího výrobce žehlicích prken, a na základě údajů, které poskytli spolupracující výrobci v Unii. Jak je uvedeno v 65. bodě odůvodnění nařízení Rady (EU) č. 1243/2010 o uložení antidumpingových opatření na dovoz výše zmíněného vyvážejícího výrobce, roční výrobu žehlicích prken v Unii v roce 2009 lze odhadovat na více než 5 milionů kusů. Proto, a jelikož nebyly k dispozici jiné informace, se považovalo za vhodné předpokládat, že celková roční výroba v Unii dosáhla 5 milionů kusů na začátku posuzovaného období současného přezkumu před pozbytím platnosti (2008). Vývoj objemu výroby v posuzovaném období byl stanoven na základě trendů objemu výroby spolupracujících výrobců v Unii. Takto zjištěný objem výroby v Unii dosáhl v období šetření přezkumu před pozbytím platnosti úrovně přibližně 5,2 milionů kusů.

(92)

Jak je uvedeno v 20. bodě odůvodnění výše, do vzorku byli vybráni tři výrobci v Unii, kteří představují více než 40 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii. Tito výrobci zařazení do vzorku vyplnili dotazník.

(93)

Kromě toho zaslali základní informace o své výrobě a údaje o prodeji čtyři další výrobci v Unii.

(94)

Bylo zjištěno, že těchto sedm výrobců se z více než 55 % podílí na celkové výrobě obdobného výrobku v Unii.

(95)

Trh Unie se žehlicími prkny je charakterizován především malými a středními výrobci v řadě členských států včetně Německa, Itálie, Nizozemska, Polska, Portugalska, Španělska a Spojeného království.

(96)

Protože na Ukrajině je pouze jeden vyvážející výrobce, spotřeba Unie a některé makroekonomické ukazatele jsou uvedeny ve formě indexů nebo rozpětí, aby byla chráněna důvěrnost podle článku 19 základního nařízení

(97)

Spotřeba v Unii byla stanovena na základě objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie, jak je uvedeno v 100. bodě odůvodnění, a objemu dovozu, jak je zachycen v databázi vytvořené podle čl. 14 odst. 6.

(98)

Pokud jde o objem dovozu z ČLR, údaje jediného spolupracujícího čínského vývozce nebylo možné použít k extrapolaci na celkový objem dovozu z ČLR, neboť představovaly jen velmi malou část celkového dovozu z ČLR. Celkový objem dovozu proto musel být určen na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Jelikož příslušné kódy KN v Eurostatu zahrnují více výrobků, než jen dotčený výrobek, nebyly údaje Eurostatu považovány za vhodné pro určení objemu dovozu z ČLR. Vzhledem k velmi slabé spolupráci čínských vyvážejících výrobců a nedostatečné spolupráci nezávislých dovozců byla tudíž jediným spolehlivým statistickým zdrojem informací pro určení objemu dovozu databáze údajů vytvořená podle čl. 14 odst. 6. Jelikož však údaje o objemu dovozu v databázi 14.6 jsou zaznamenány jen v kg, bylo nutné převést tyto údaje na kusy (jednotky) s pomocí přepočítacího kurzu stanoveného pro dovoz z Ukrajiny v souběžně probíhajícím prozatímním přezkumu. Tento postup byl shledán rozumným, protože dovoz čínské spolupracující společnosti nebyl považován za reprezentativní a kromě toho, jak je uvedeno v 36. bodě odůvodnění výše, Ukrajina posloužila coby srovnatelná země při určení běžné hodnoty pro ČLR, a její údaje byly tudíž považovány za reprezentativní pro určení úrovně čínského dovozu.

(99)

V případě dovozu z Ukrajiny byly použity ověřené údaje oznámené ve vyplněném dotazníku v souběžném prozatímním přezkumu. Ačkoliv období prozatímního šetření bylo stanoveno od 1. dubna 2011 do 31. března 2012, a tudíž se netýkalo prvního čtvrtletí období šetření přezkumu před pozbytím platnosti, bylo zjištěno, že informace jsou přesto vhodné pro určení objemu dovozu. Tyto informace byly ověřeny a bylo zjištěno, že jsou přesné a reprezentativní pro stanovení objemu dovozu z Ukrajiny během období šetření přezkumu před pozbytím platnosti.

(100)

Objemy prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie byly odhadnuty extrapolací podílu celkového objemu výroby a celkového objemu prodeje sedmi spolupracujících výrobců v Unii na celkovém odhadovaném objemu výroby výrobního odvětví Unie za každý rok posuzovaného období.

(101)

Na tomto základě klesla spotřeba v Unii mezi rokem 2008 a obdobím šetření přezkumu před pozbytím platnosti o 11 %. Přesněji, domnělá poptávka klesla v letech 2008 a 2009 o 7 procentních bodů a poté se v letech 2009 a 2010 zvýšila o 9 procentních bodů. V průběhu období šetření přezkumu před pozbytím platnosti činila spotřeba Unie celkem 9 až 10 milionů kusů, což představuje pokles o 13 procentních bodů v porovnání s předchozím rokem.

Tabulka č. 1

(102)

V původním šetření, které skončilo v roce 2007, byl dovoz z ČLR a Ukrajiny posuzován souhrnně v souladu s čl. 3 odst. 4 základního nařízení. Bylo zkoumáno, zda by souhrnné posouzení bylo vhodné i při tomto přezkumu před pozbytím platnosti.

(103)

V tomto ohledu bylo zjištěno, že dumpingové rozpětí stanovené u dovozu z ČLR bylo vyšší než zanedbatelné (11,5 %), tak jak je stanoveno v čl. 9 odst. 3 základního nařízení. Pokud jde o dovoz z Ukrajiny, v období šetření přezkumu před pozbytím platnosti nebyl konstatován žádný dumping ani pravděpodobnost opakovaného výskytu dumpingu. Z těchto důvodů by měl být dovoz z Ukrajiny posuzován odděleně od dovozu z Číny, protože kritéria stanovená v čl. 3 odst. 4 základního nařízení nejsou splněna.

(104)

Jak je uvedeno v 98. bodě odůvodnění, vzhledem k velmi slabé spolupráci čínských vyvážejících výrobců byl celkový objem dovozu z ČLR stanoven na základě údajů v databázi 14.6 v souladu s článkem 18 základního nařízení.

(105)

Z těchto údajů vyplývá, že dovoz dotčeného výrobku z ČLR v absolutních hodnotách klesl z [4 až 4,5 milionů kusů] v roce 2008 na [1,5 až 2,0 milionů kusů] v období šetření přezkumu před pozbytím platnosti, což představovalo pokles o 59 % v průběhu posuzovaného období. Tento pokles byl zvláště výrazný mezi rokem 2010 a obdobím šetření přezkumu před pozbytím platnosti, kdy dovoz z ČLR poklesl z [3 až 3,5 milionů] v roce 2010 na [1,5 až 2,0 milionů kusů] v období šetření přezkumu před pozbytím platnosti, tj. o 36 procentních bodů. Tento pokles se časově shoduje s opětovným zavedením antidumpingového cla pro společnost Since Hardware v prosinci 2010 (viz 64. bod odůvodnění výše).

(106)

I když podíl čínského dovozu na trhu v posuzovaném období klesl o 22 procentních bodů, podíl na trhu, který si ČLR udržovala během období šetření přezkumu před pozbytím platnosti, tj. 15 %–20 %, byl nadále významný.

Tabulka č. 2

(107)

V důsledku velmi slabé spolupráce čínských vyvážejících výrobců musela být průměrná dovozní cena, co se týče dovozu z ČLR, stanovena na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení, tj. na základě informací v databázi 14.6. Informace zaznamenané v této databázi byly přepočteny na cena/kus podle výše uvedené metodiky (viz 104. bod odůvodnění výše). Dovozní ceny zjištěné tímto způsobem se zvýšily ze 7,0 EUR/kus v roce 2008 na 8,2 EUR/kus v období šetření přezkumu před pozbytím platnosti, tj. o 17 %.

Tabulka č. 3

(108)

Za účelem určení cenového podbízení během období šetření přezkumu před pozbytím platnosti byly vážené průměrné prodejní ceny účtované výrobci v Unii zařazenými do vzorku odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, upravené na úroveň ceny ze závodu (tj. bez přepravních nákladů v Unii a po odečtu slev a rabatů), srovnány s odpovídajícím váženým průměrem ceny dovozu, jak byly stanoveny výše v 107. bodě odůvodnění, na základě CIF a s příslušnými úpravami o cla.

(109)

Srovnání ukázalo, že při procentuálním vyjádření obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v průběhu období šetření přezkumu před pozbytím platnosti byl dovoz zboží z ČLR cenově podbízivý oproti cenám výrobního odvětví Unie téměř o 20 %.

(110)

Jak je uvedeno výše v 99. bodě odůvodnění, objem a ceny dovozu z Ukrajiny byly stanoveny na základě ověřené odpovědi na dotazník, který vyplnil ukrajinský vyvážející výrobce v rámci souběžně probíhajícího prozatímního přezkumu.

(111)

V následující tabulce je znázorněn vývoj dovozu z Ukrajiny během posuzovaného období, pokud jde o objem a podíly na trhu.

Tabulka č. 4

(112)

Dovoz žehlicích prken pocházejících z Ukrajiny vzrostl v letech 2008 až 2011 o 24 %. Ukrajině se podařilo zvýšit svůj dovoz, a to zejména díky vyššímu antidumpingovému clu na dovoz žehlicích prken pocházejících z ČLR. Navíc k tomu přispěla změna antidumpingového cla pro Ukrajinu v červenci 2010 z 9,9 % na 7,7 %, a díky tomu se dovoz z Ukrajiny stal na trhu Unie více konkurenceschopný.

(113)

V následující tabulce je znázorněn vývoj průměrných cen dovozu z Ukrajiny, cena CIF s dodáním na hranice Unie, u dovozu, na který se vztahovala opatření.

Tabulka č. 5

(114)

Jak vyplývá z tabulky č. 5 výše, průměrná dovozní cena vzrostla během posuzovaného období o 10 % – 15 % a dosáhla téměř úrovně cen výrobního odvětví Unie na trhu Unie v období šetření přezkumu před pozbytím platnosti.

(115)

Objem dovozu z dalších třetích zemí, na které se nevztahují opatření, byl stanoven na základě údajů v databázi podle čl. 14 odst. 6 převedených na kusy podle stejné metodiky, jaká se použila pro stanovení objemu dovozu z ČLR, jak je popsáno v 98. bodě odůvodnění výše. Bylo to považováno za přiměřené, jelikož příslušné kódy KN v Eurostatu zahrnují i jiné výrobky než jen dotčený výrobek, a proto nebyly shledány vhodnými pro určení objemu dovozu z dalších třetích zemí.

(116)

V následující tabulce je znázorněn vývoj dovozu z dalších třetích zemí během posuzovaného období, pokud jde o objem a podíl na trhu, jakož i průměrné ceny tohoto dovozu.

Tabulka č. 6

(117)

Objem dovozu z dalších třetích zemí se v posuzovaném období celkově zvýšil. V letech 2008 až 2010 se dokonce zdvojnásobil, ale mezi rokem 2010 a obdobím šetření přezkumu před pozbytím platnosti klesal. Na tomto základě se objem dovozu z dalších třetích zemí v posuzovaném období značně zvýšil a dosáhl 1,5 – 1,9 milionů kusů v období šetření přezkumu před pozbytím platnosti, což se projevilo v podílu na trhu ve výši přibližně 15 % – 20 % během období šetření přezkumu před pozbytím platnosti. Většina tohoto dovozu pochází z Turecka, odkud dovoz vzrostl z 0,3 – 0,5 milionů kusů v roce 2008 na 0,8 – 1,0 milionů kusů v období šetření přezkumu před pozbytím platnosti.

(118)

Průměrná cena dovozu z dalších třetích zemí (na které se nevztahovala opatření) vzrostla ze 7,7 EUR/kus v roce 2008 na 9,0 EUR/kus během období šetření přezkumu před pozbytím platnosti, což představuje zvýšení o 17 %.

(119)

Podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení posouzení dopadu dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie zahrnovalo posouzení všech hospodářských činitelů a ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie v průběhu posuzovaného období.

(120)

Jak je uvedeno v 20. bodě odůvodnění výše, za účelem posouzení možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(121)

Pro účely analýzy újmy byly stanoveny ukazatele újmy na těchto dvou úrovních:

(122)

Jak se uvádí v 91. bodě odůvodnění, celková výroba v Unii byla odhadnuta. Na tomto základě se výroba v Unii mezi rokem 2008 a obdobím šetření přezkumu před pozbytím platnosti zvýšila o 4 %. Konkrétněji řečeno, mezi rokem 2008 a 2009 klesla o 2 %, ale mezi rokem 2009 a obdobím šetření přezkumu před pozbytím platnosti vzrostla o 6 procentních bodů na přibližně 5,2 milionů kusů.

Tabulka č. 7

(123)

Výrobní kapacita byla odhadnuta podle podílu celkového objemu výroby a celkové kapacity sedmi spolupracujících výrobců v Unii za každý rok posuzovaného období na celkové výrobě výrobního odvětví Unie, jak je uvedeno výše v 122. bodě odůvodnění.

(124)

Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období zvýšila o 17 %. Tento růst je však spojen pouze s jedním výrobcem v Unii, zatímco ostatním spolupracujícím výrobcům v Unii se v posuzovaném období kapacita nezměnila. Ze závěrů šetření vyplývá, že někteří nespolupracující výrobci v Unii zřejmě zavřeli své výrobní provozy a tím se celková výrobní kapacita v Unii v posuzovaném období snížila, což se však nepromítlo do tabulky č. 8. Šetření rovněž odhalilo skutečnost, že výrobní odvětví Unie vyrábí i jiné výrobky než dotčený výrobek (např. sušičky) částečně na stejných výrobních linkách. Šetření dále odhalilo, že výrobci v Unii mohou snadno přecházet z výroby dotčeného výrobku na jiné výrobky. Proto nebylo možné přesně stanovit výrobní kapacitu dotčeného výrobku.

(125)

Využití kapacity v roce 2008 bylo 66 % a v období šetření přezkumu před pozbytím platnosti mírně kleslo na 58 %. Jak je uvedeno v předchozím bodě odůvodnění, celkovou výrobní kapacitu v Unii nebylo možné spolehlivě stanovit. Jelikož se využití kapacity stanoví na základě celkové kapacity, ani v tomto případě nelze tento ukazatel považovat za významný ukazatel újmy.

Tabulka č. 8

(126)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie byl stanoven tak, jak je popsáno v 100. bodě odůvodnění výše. Objem prodeje výrobního odvětví Unie nezávislým odběratelům na trhu Unie tedy vzrostl o 10 % mezi rokem 2008 a obdobím šetření přezkumu před pozbytím platnosti. Tento nárůst byl obzvláště výrazný mezi rokem 2010 a obdobím šetření přezkumu před pozbytím platnosti, kdy objem prodeje stoupl o 7 procentních bodů. Časově se to shoduje s poklesem dovozu z ČLR, který nastal v důsledku uložení antidumpingového cla společnosti Since Hardware (Guangzhou) Co.

Tabulka č. 9

(127)

Během posuzovaného období získalo výrobní odvětví Unie znovu podíl na trhu, který se v období šetření přezkumu před pozbytím platnosti zvýšil ze 40 % – 45 % v roce 2008 na 50 % – 55 %, tj. o 24 %. Toto zvýšení je hlavně důsledkem nižší spotřeby a nižšího objemu čínského dovozu, ale také souběžného zvýšení objemu prodeje výrobního odvětví Unie.

Tabulka č. 10

(128)

Mezi rokem 2008 a obdobím šetření přezkumu před pozbytím platnosti spotřeba v Unii klesla. Současně s tím vzrostl objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie o 10 % a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se zvýšil o 24 %. Stejně tak se ve stejném období zvýšila produkce výrobního odvětví Unie o 4 %, investice se více než zdvojnásobily (141. bod odůvodnění níže) a zaměstnanost stoupla o 10 % (129. bod odůvodnění níže). Lze tudíž vyvodit závěr, že výrobní odvětví Unie zaznamenalo v posuzovaném období určitý růst.

(129)

Zaměstnanost a její vývoj v celém výrobním odvětví Unie byly odhadnuty pomocí extrapolace dostupných údajů o spolupracujících výrobcích v Unii. Mezi rokem 2008 a obdobím šetření přezkumu před pozbytím platnosti vykazuje úroveň zaměstnanosti ve výrobním odvětví Unie růst o 10 % souladně s nárůstem prodeje.

Tabulka č. 11

(130)

Produktivita pracovních sil výrobního odvětví Unie, měřená výstupem (v kusech) na zaměstnance a rok klesla v průběhu posuzovaného období o 6 %. Souvisí to s tím, že výroba vzrostla v menším rozsahu než zaměstnanost.

Tabulka č. 12

(131)

Zjištěné dumpingové rozpětí je podstatně vyšší než nepatrné. Pokud jde o dopad rozsahu skutečného dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Unie, zejména s ohledem na objem a ceny dovozu z ČLR, nelze jej považovat za zanedbatelný.

(132)

Pokud jde o účinky dřívějšího dumpingu, přestože výše posuzované ukazatele svědčí o určitém zlepšení, na druhé straně rovněž dokazují, že výrobní odvětví Unie je stále nestabilní a citlivé.

(133)

Průměrná prodejní cena výrobců v Unii zařazených do vzorku účtovaná nezávislým odběratelům v Unii se vyvíjela tak, jak je znázorněno v následující tabulce. Průměrné ceny zůstaly během posuzovaného období poměrně stabilní, ale během období šetření přezkumu před pozbytím platnosti mírně stoupaly. Jak je uvedeno výše, tento nárůst se časově shodoval s uložením antidumpingových opatření vůči společnosti Since Hardware (Guangzhou) Co.

Tabulka č. 13

(134)

Prodejní ceny kopírují cenové trendy hlavních surovin (tj. oceli). Prodejní ceny a náklady zůstaly v posuzovaném období poměrně stabilní, i když náklady vzrostly o něco více než prodejní ceny, což mělo nepříznivý dopad na ziskovost výrobního odvětví Unie mezi rokem 2008 a obdobím šetření přezkumu před pozbytím platnosti. Výrobní odvětví Unie však nebylo schopno zvýšit své ceny na udržitelnou úroveň a bylo nuceno přizpůsobit ceny levnému čínskému dovozu, aby v časech klesající spotřeby znovu získalo podíl na trhu.

(135)

Průměrné mzdy byly během posuzovaného období stabilní, zatímco jednotkové výrobní náklady stouply o 3 % (viz tabulka č. 13 výše).

Tabulka č. 14

(136)

Objem zásob se v průběhu posuzovaného období zvýšil. Úroveň zásob byla během období šetření přezkumu před pozbytím platnosti o 56 % vyšší ve srovnání s jejich úrovní v roce 2008.

Tabulka č. 15

(137)

Výrobní odvětví Unie dokázalo mírně zvýšit svou ziskovost mezi rokem 2008, kdy bylo na prahu rentability, a rokem 2009, kdy se jeho ziskovost zvedla na 2 %. Ziskovost však opět klesla v roce 2010 a ještě více v období šetření přezkumu před pozbytím platnosti, kdy vykazovala – 1,7 %. V posuzovaném období poklesla ziskovost celkově téměř o 2 %. Jak je uvedeno v 134. bodě odůvodnění, bylo to hlavně díky skutečnosti, že výrobní odvětví Unie nebylo schopné zvýšit své prodejní ceny souladně s růstem nákladů, protože bylo nuceno se přizpůsobit nízkým cenám čínského dovozu, když chtělo znovu získat svůj podíl na trhu.

(138)

Návratnost investic, vyjádřená jako zisk v procentech vztažený k čisté účetní hodnotě investic, v zásadě sledovala vývoj ziskovosti. Mezi roky 2008 a 2009 rostla a od roku 2009 do období šetření přezkumu před pozbytím platnosti klesala. V důsledku vyšších investic byl pokles návratnosti investic strmější než pokles úrovně ziskovosti, jak je popsáno ve 141. bodě odůvodnění.

Tabulka č. 16

(139)

Čistý peněžní tok z provozní činnosti, což je schopnost výrobního odvětví samofinancovat své činnosti, vyjádřená jako procento obratu obdobného výrobku, se zlepšoval tak, jak se zvyšovala ziskovost od nulové úrovně v roce 2008 do 5 % v roce 2009. V roce 2010 klesl na 3 % a během období šetření přezkumu před pozbytím platnosti byl záporný.

Tabulka č. 17

(140)

Neexistují žádné zvláštní známky toho, že by se výrobní odvětví Unie potýkalo s těžkostmi při získávání kapitálu.

(141)

Roční investice výrobců zařazených do vzorku do výroby obdobného výrobku se mezi rokem 2008 a obdobím šetření přezkumu před pozbytím platnosti více než zdvojnásobily. Prudce se zvyšovaly v letech 2008 a 2009. Nárůst investic lze vysvětlit restrukturalizačním úsilím výrobního odvětví Unie, které investovalo do svých výrobních postupů s cílem zvýšit svou konkurenceschopnost. Mezi lety 2010 a obdobím šetření přezkumu před pozbytím platnosti došlo k poklesu, zatímco úroveň investic zůstala ve srovnání s rokem 2008 výrazně vyšší.

Tabulka č. 18

(142)

Z analýzy makroekonomických ukazatelů vyplynuly určité známky zlepšení, zvláště pokud jde o výrobu, objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu v posuzovaném období. Současně poklesly některé důležité mikroekonomické ukazatele, jako je ziskovost a návratnost investic. Prodejní ceny přes svůj mírný růst nemohly dosáhnout udržitelné úrovně a vyrovnat zvýšení výrobních nákladů. Lze to vysvětlit zejména tím, že podíl čínského dovozu na trhu zůstal po celé posuzované období na vysoké úrovni a jeho nízkým cenám se výrobní odvětví Unie muselo přizpůsobovat, aby si zachovalo podíl na trhu.

(143)

Opatření vůči ČLR tak pouze částečně pomohla výrobnímu odvětví Unie zotavit se ze vzniklé újmy.

(144)

Podle výše uvedené analýzy se situace výrobního odvětví Unie zlepšila a nedocházelo k žádné podstatné újmě. Navzdory zjevným pozitivním trendům a významnému úsilí o restrukturalizaci je však výrobní odvětví Unie i nadále v nejistém a zranitelném stavu.

(145)

Jak je uvedeno v 51. až 52. bodě odůvodnění, vzhledem ke slabé spolupráci čínských vyvážejících výrobců se analýza čínského domácího trhu a vývozu z ČLR do jiných třetích zemí musela spolehnout na dostupné informace, tj. veřejně přístupné informace zveřejněné v rámci amerického přezkumu před skončením platnosti z června 2010, který prováděla americká komise pro mezinárodní obchod (dále jen „americký přezkum před skončením platnosti“).

(146)

V průběhu posuzovaného období bylo výrobní odvětví Unie v nejisté a zranitelné situaci, neboť bylo nadále vystaveno škodlivým účinkům dumpingového dovozu z ČLR.

(147)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení byl posouzen dovoz z dotčené země s cílem zjistit, zda je pravděpodobné, že újma se znovu objeví, pokud by opatření zanikla.

(148)

Jak bylo uvedeno výše, pokud by opatření pozbyla platnosti, dovoz z ČLR by byl nadále dumpingový. Bez opatření by se objem dovozu dotčeného výrobku z ČLR velmi pravděpodobně zvýšil v cenách, které by se výrazně podbízely cenám výrobního odvětví Unie na trhu Unie. Šetřením bylo zjištěno, že hlavní zákazníci výrobního odvětví Unie jsou maloobchodníci, tj. velké supermarkety, které mají silnou vyjednávací pozici a budou stále více odebírat žehlicí prkna z ČLR, která budou na trh přicházet za velmi nízké dumpingové ceny. Pravděpodobně bude sílit cenový tlak na výrobní odvětví Unie, které tedy bude nuceno snižovat své ceny s katastrofálním vlivem na jeho ziskovost, která již tak byla negativní v období šetření přezkumu před pozbytím platnosti.

(149)

V nejisté a zranitelné situaci výrobního odvětví Unie by vyšší objem a cenové dopady dumpingového dovozu z ČLR měly za následek velkou finanční ztrátu a snížení podílu na trhu.

(150)

Chování čínského vývozce Since Hardware (Guangzhou) Co, který v minulosti těžil z 0 % celní sazby, lze považovat za silný náznak pravděpodobného chování čínských vývozců v případě, že by clo bylo zrušeno. Připomíná se, že společnost Since Hardware (Guangzhou) Co, jež v minulosti těžila z 0 % cla (od dubna 2007 do prosince 2010), významně zvýšila svůj vývoz do Unie za výrazně dumpingové ceny, které se v tomto období podbízely cenám výrobního odvětví Unie. Jak již bylo řečeno, antidumpingové šetření týkající se této společnosti mělo za následek uložení konečného antidumpingového cla ve výši 35,8 %. Toto šetření rovněž dospělo k závěru, že objem dovozu této společnosti během období šetření v rámci tohoto šetření (2009) se zdvojnásobil ve srovnání s dovozem stejné společnosti během období šetření v rámci původního šetření ukončeného v roce 2007 (2005). Šetření, pokud jde o společnost Since Hardware (Guangzhou) Co, dospělo k závěru, že v důsledku toho výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu.

(151)

Kromě toho bylo šetřením zjištěno, že již před zahájením stávajícího přezkumu před pozbytím platnosti se čínští vyvážející výrobci obrátili na potenciální zákazníky v Unii s cenovými nabídkami výrazně nižšími, než jsou prodejní ceny výrobního odvětví Unie. Svědčí to o velké pravděpodobnosti, že se čínští vyvážející výrobci vynasnaží vstoupit na trh Unie se zvýšeným objemem zboží snížením jejich současné cenové úrovně, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(152)

Jak je uvedeno výše v 55. až 57. bodě odůvodnění, čínské odvětví žehlicích prken je silně orientováno na vývoz a dokonce i po uložení opatření zůstává Unie jeho největším a nejpřitažlivějším odbytištěm.

(153)

Pro čínské vyvážející výrobce jsou USA druhým největším vývozním trhem. Nicméně přístup na americký trh zůstává omezený kvůli silným antidumpingovým opatřením, jež byla prodloužena do roku 2015. Tím se posiluje pravděpodobnost, že pokud by opatření nebyla zachována, dovoz z ČLR by ve vyšších objemech směřoval na trh Unie.

(154)

Podle informací, které Komise získala z amerického přezkumu před skončením platnosti, ČLR disponuje potenciálně velkými nevyužitými kapacitami a další kapacitu lze snadno zvýšit v případě zrušení antidumpingových cel, neboť výroba žehlicích prken v ČLR je náročná na lidskou práci a zvýšení produkce nevyžaduje ani velké investice ani specifické dovednosti. Proto byl na základě dostupných informací učiněn závěr, že v ČLR existuje přinejmenším potenciálně vysoká nevyužitá kapacita, která by se dala přesměrovat na trh Unie, pokud by antidumpingová opatření pozbyla platnosti.

(155)

Jak bylo uvedeno výše, během období šetření přezkumu před pozbytím platnosti nebyl zjištěn dumping u jediného spolupracujícího čínského vývozce, který má individuální clo ve výši 22,7 %. Protože však dovoz této společnosti představoval pouze mizivou část celkového objemu čínského dovozu, nemohl být považován za významný a nedalo se předpokládat, že přispěl k nejisté situaci výrobního odvětví Unie v období šetření přezkumu před pozbytím platnosti.

(156)

Bylo rovněž zjištěno, že dovoz této společnosti se cenově nepodbízel proti cenám výrobního odvětví Unie v období šetření přezkumu před pozbytím platnosti.

(157)

Jak je uvedeno výše, dovoz žehlicích prken pocházejících z Ukrajiny vzrostl o 24 %. To mělo za následek mírný nárůst odpovídajícího podílu na trhu během posuzovaného období.

(158)

Průměrná cena dovozu však od roku 2008 do období šetření přezkumu před pozbytím platnosti vzrostla o 14 % a dosáhla stejné cenové úrovně, jakou si účtovalo výrobní odvětví Unie na trhu Unie v průběhu období šetření přezkumu před pozbytím platnosti.

(159)

Nejistou situaci výrobního odvětví Unie proto nelze vysvětlovat dovozem žehlicích prken z Ukrajiny. Stejně tak není pravděpodobné, že by dovoz z Ukrajiny přispěl k obnovení újmy, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(160)

Objem dovozu z dalších třetích zemí nepodléhajících opatřením během posuzovaného období rostl, i když mezi rokem 2010 a obdobím šetření přezkumu před pozbytím platnosti došlo k mírnému poklesu. Toto zvýšení objemu dovozu se také promítlo do růstu podílu na trhu ve stejném období, a to z 5 % – 10 % na 15 % – 20 %.

(161)

Ačkoli cenová úroveň dovozu z dalších třetích zemí byla nižší než průměrné ceny výrobního odvětví Unie, byla vyšší než průměrná cena dovozu z ČLR, kterou zjistilo toto šetření.

(162)

Navzdory tomu, co bylo uvedeno výše, se bude čínský dovoz pravděpodobně výrazně zvyšovat za dumpingové ceny a bude se cenově podbízet oproti cenám výrobního odvětví Unie. Jak se totiž šetřením ukázalo, průměrné ceny dovozu z ČLR bez antidumpingového cla byly přibližně o 20 % nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie na trhu Unie. Proto lze očekávat, že čínský dovoz bude přicházet na trh Unie s nižšími cenami, než je průměrná cena dovozu z dalších třetích zemí, pokud by platnost opatření skončila, jak se již stalo v průběhu období šetření přezkumu před pozbytím platnosti. Proto byl učiněn závěr, že dovoz ze třetích zemí má sice určitý vliv na situaci ve výrobním odvětví Unie, ale nemůže vyvrátit závěr o pravděpodobnosti opětovného výskytu škodlivého dumpingu ze strany čínského dovozu, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(163)

Je třeba poznamenat, že zdánlivý pokles spotřeby mezi rokem 2010 a obdobím šetření přezkumu před pozbytím platnosti je dán především statistickým efektem poklesu dovozu způsobeným uloženými antidumpingovými opatřeními vůči společnosti Since Hardware (Guangzhou) Co. Ve stejném období se totiž výrobnímu odvětví Unie podařilo zvýšit objem prodeje a podíl na trhu. Pokles spotřeby proto nemohl mít vliv na situaci výrobního odvětví Unie.

(164)

Šetření stanovilo pravděpodobnost obnovení újmy, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(165)

S ohledem na úroveň dumpingu, který čínští vyvážející výrobci stále uplatňují, přitažlivost trhu Unie, dřívější chování čínského vyvážejícího výrobce Since Hardware (Guangzhou) Co, které bylo prokázáno v šetření, jež skončilo v prosinci 2010, možnost čínských výrobců snadno zvýšit kapacitu v případě vyšší poptávky, silnou orientaci čínských výrobců na vývoz a na jejich agresivní cenovou strategii, je pravděpodobné, že pokud by opatření pozbyla platnosti, výrobní odvětví Unie by čelilo nárůstu dumpingového čínského dovozu, který by se silně cenově podbízel ve srovnání s cenami výrobního odvětví Unie. V takovém případě lze očekávat, že se zhorší nejen již tak složitá situace výrobního odvětví Unie, pokud jde o ziskovost, ale za své vezmou pravděpodobně i některá nedávná zlepšení celkové výkonnosti výrobního odvětví Unie.

(166)

V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo zkoumáno, zda by zavedení antidumpingových opatření na dovoz žehlicích prken pocházejících z Číny na základě závěrů přezkumu před pozbytím platnosti bylo proti zájmu Unie jako celku. Určení zájmu Unie vycházelo ze zhodnocení různých dotčených zájmů. Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby předložily svá stanoviska podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení.

(167)

Stávající šetření je přezkumem, tedy analýzou situace, ve které jsou antidumpingová opatření již v platnosti. Je proto možné posoudit jakékoli nežádoucí negativní dopady, které by platná antidumpingová opatření na dotčené strany mohla mít.

(168)

Je třeba poznamenat, že se navrhuje ukončit antidumpingové řízení týkající se dovozu žehlicích prken pocházejících z Ukrajiny, což povede k lepšímu přístupu dovozu ze třetích zemí bez omezení na trh Unie.

(169)

Na tomto základě bylo zkoumáno, zda navzdory závěrům ohledně pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu působícího újmu existují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že není v zájmu Unie zachovat opatření proti dovozu z ČLR.

(170)

Výrobní odvětví Unie prokázalo svou životaschopnost. Potvrdil to pozitivní vývoj jeho hospodářské situace, který byl zaznamenán v průběhu posuzovaného období částečně díky jeho snahám o větší konkurenceschopnost a zavedeným opatřením. Lze rozumně předpokládat, že budou-li opatření zachována, bude z nich mít výrobní odvětví Unie i nadále prospěch. Pokud by opatření proti dovozu z ČLR nebyla zachována, je pravděpodobné, že výrobní odvětví Unie utrpí podstatnou újmu v důsledku značného objemu dumpingového dovozu z ČLR, což by způsobilo vážné zhoršení jeho finanční situace vzhledem k rozpětí cenového podbízení zjištěnému během období šetření přezkumu před pozbytím platnosti. Již dnes negativní míra ziskovosti, návratnosti investic a zásob bude dále klesat a v konečném důsledku povede pravděpodobně k zániku výrobního odvětví Unie.

(171)

Vyvozuje se proto závěr, že zachování antidumpingových opatření vůči ČLR by bylo jednoznačně v zájmu výrobního odvětví Unie.

(172)

Ani jeden z 15 oslovených dovozců/obchodníků nespolupracoval. V průběhu šetření se nepřihlásila žádná další potenciálně zainteresovaná strana. Neexistují žádné důkazy o tom, že by platná opatření měla významný vliv na dovozce či spotřebitele dotčeného výrobku. V této souvislosti je možné přiměřeně předpokládat, že hlavní odběratelé, tj. velké obchodní domy, dokáží přenést zvýšení cen v důsledku antidumpingových cel na konečné spotřebitele, aniž by to mělo výrazný dopad na vnímání spotřebitelů.

(173)

Z tohoto důvodu je možné dojít k závěru, že nejsou žádné přesvědčivé důvody, z nichž by jednoznačně vyplývalo, že zachování opatření vůči ČLR by bylo v rozporu s celkovým zájmem Unie.

(174)

Všechny strany byly informovány o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se zamýšlelo doporučit zachování stávajících opatření, která byla uložena na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR, a zrušit platná opatření na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Ukrajiny. Byla jim také poskytnuta lhůta na vyjádření.

(175)

Z výše uvedeného vyplývá, že v souladu s čl. 11 odst. 2 a čl. 11 odst. 3 základního nařízení by antidumpingová opatření uplatňovaná na dovoz žehlicích prken pocházejících z Čínské lidové republiky měla být zachována a antidumpingové clo vztahující se na dovoz žehlicích prken pocházejících z Ukrajiny by mělo být zrušeno,